Pláč koruny české

Autor

Tato knížečka vyšla v Praze roku 1870. Je takovým přehledem o společenských poměrech v Čechách od června 1868 do listopadu 1869.

Začíná trochu pochmurně: "Které srdce české nezachvělo by se při zpomínce na bitvu bělohorskou a na osud, jenž stihl český národ po osudné oné porážce?! Čí oko nezachmuřilo by se při zpomínce, že na Bílé Hoře za jedinou hodinu zmařeno bylo ovoce celých století, ovoce krutých a krvavých bojů za neodvislost národa a svobodu svědomí?!"

A pokračuje podobně chmurně na str. 4: "Národ český, před kterýmž druhdy celý svět se třásl, zbaven byl veškeré své národní i politické samostatnosti; duch jeho znenáhla zatemněn, čacká mysl jeho klesla a z národa hrdin stal se zástup ponížených a v prachu se plazících otroků."

Po krátkém úvodu, který se nese stále ve stejném duchu, následují konkrétní stesky na jednotlivé akce rakouských úřadů. (Tato knížka byla vydávána opakovaně, já ale budu citovat přímo z originálu vydaného v roce 1870 tiskem dra. Ed. Grégra.)

Vybírám víceméně náhodně:

1. července 1868:  Redaktor "Budivoje" K. Foitl odsouzen do vězení na 3 neděle a ku ztrátě 60 zl. z kauce.

2. července 1868:  U c.k. okr. soudu kutnohorského počalo vyšetřování s účastníky výletu na Vysokou.

3. července 1868:  Vyšetřování pro vyhození c.k. policejního adjunkta Krále von Dobrovoda z nuselské zahrady jest v plném proudu.

4. července 1868:  Výlet na vršiny kaňkovské k oslavě Jana Husa kutnohorskému Sokolu a zpěv. spolku "Tylu" zakázán. Tábor omladiny na Valečově, pak tábor lidu na Košumberku a produkce zpěv. spolku zakázány.

5. července 1868:  Red. "Svobody" Jos. Barákovi doručen nález vrchního soudu, kterýmž odsuzuje se do těžkého žaláře na 10 měsíců. Tábor na Žižkovu poli zakázán.

15. července 1868:  "Nár. Listy" zabaveny. Divadelní představení pod širým nebem v Boží Vodě zakázáno. "Olom. Noviny" zabaveny. S účastníky táboru na Blaníku zavedeno rozsáhlé vyšetřování. U zemského soudu v Praze počalo závěrečné přelíčení s právníkem B. Pacákem pro zločin velezrády.

17. července 1868:  Tábor na Levíně zakázán. Proti účastníkům táboru na Chlumu zavedeno vyšetřování.

18. července 1868:  Pro "demonstraci emauzskou" zažalováno jest 40 osob; žaloba zní na zločin velezrády.

19. července 1868:  Právník B. Pacák odsouzen pro zločin velezrády do těžkého žaláře na čas 5 roků. Pro demonstraci dne 21. června za pobytu J. V. císaře v Praze zavedeno s 14 osobami vyšetřování.

5. srpna 1868:  Pan Labský odsouzen pro nalití cilindru panu Smolaržovi do těžkého žaláře na 4 měsíce.

1. října 1868:  "Svoboda" zabavena. Farmaceut J. Neumann odsouzen pro píseň "O továrně na cukr v Čínském Brodě" do vězení na 2 měs. Všickni, kdož byli podepsali provolání k táboru košumberskému, odsouzeni k pokutám po 10 zl.

22. června 1869:  Humpoleckému Sokolu zakázáno podniknouti výlet s praporem a hudbou. Pro uražení Velič. zatknuti byli pp. K. Navrátil a V. Záruba.

24. června 1869:  Nejvyšší soud potvrdil rozsudek, kterýmž redaktor "Našich Listů" J. Arbes odsouzen byl vrchním soudem na 4 měsíce do těžkého žaláře a k ztrátě 500 zl. z kauce. V první instanci byl p. Arbes uznán za nevinna.

22. srpna 1869:  Tábor u Brodka na Moravě zakázán.

 

Na 90 stran je těchto stesků!!! Jen za krátké období jednoho a půl roku! Prakticky každý den je tam nějaký zápis.

Takhle to tedy vypadá, když v Čechách vládnou Rakušané. Nešlo ale jen o rakouské elity, které rozhodovaly. I běžným Rakušanům tento stav vyhovoval. Česká provincie jim vylepšovala jejich životní standard. Češi odcházeli do Rakouska a vykonávali tam různé, většinou podřadné práce (kočí, služka apod.). 

Abychom měli srovnání, podívejme se teď velmi stručně, jak vypadalo soužití Čechů a Slováků po roce 1918: Slovensko bylo dost zanedbané. Na důležitých místech ve společnosti byli většinou Maďaři. Na středních školách se vyučovalo jen v maďarštině. Maďarizovaná byla i část základních škol! Slováci neměli dost vzdělaných lidí, aby spravovali společnost.

Mohli jsme Slováky nechat se v tom plácat. Ale neudělali jsme to. Na Slovensko odcházeli čeští učitelé, doktoři, úředníci, četníci. Ne všechno bylo ideální. Lidé jsou různí. Ale za těch 20 let vyrostla nová slovenská generace. Nová generace učitelů, doktorů, úředníků ... Slovensko bylo schopno se stát samostatným státem. 

Určitým problémem mezi válkami byla na Slovensku ekonomika, dříve orientovaná na Maďarsko. Navíc v kapitalizmu je důležitá velikost: a ti čeští žraloci byli většinou větší než ti slovenští. To se v "socializmu" dost doladilo: na Slovensku byly vybudovány nové továrny, některé tam byly přesunuty z českých zemí. Je to už dost dávno, ale ještě žijí lidé, kteří si to dobře pamatují.

Tady je jasně vidět NAPROSTO ZÁSADNÍ rozdíl v tom, jak se Rakušané chovali k nám a jak jsme se my zachovali ke Slovákům. 

V poslední době se objevují návrhy na vytvoření jakéhosi soustátí ve střední Evropě. Nějaké takové "Rakousko-Uhersko II". Aby nás příznivě naladili, natočili nám česko-rakouský film o Marii Terezii. Hm ... 

Na druhou stranu si ale Rakušané (v zastoupení) pořídili pozemeček na hlavním náměstí našeho hlavního města a vztyčili tam svůj Sloup ... To nebyl moc dobrý nápad: Hus (symbol češství a snahy o návrat ke skutečnému křesťanství) a Sloup (symbol ponížení Čechů, symbol nadvlády Habsburků, Rakušanů a Církve) - to nejde dohromady. Buď jedno nebo druhé! 

Nuže, jak se tedy postavit k tomu "Rakousku-Uhersku II"? Chtějí, abychom se rozhodli: Ano či Ne? To je ale špatně položená otázka! Záleží totiž na tom, na jakých principech by nové "Rakousko-Uhersko II" bylo vytvářeno. Zda na principech Rakouska (toho starého, ale i toho současného) nebo na principech našich. Pokud by to bylo na principech Rakouska, tak samozřejmě NE! Pokud na principech našich, tak: PROČ NE?

Nám tedy teď nezbývá než čekat. Čekat, až Rakušané (a Rakousko) změní své chování. Je to na nich. Nelze je nutit.

A co s tím Sloupem? Strhnout? Já bych navrhoval ho tam ponechat. Nechat ho tam až do okamžiku, kdy přijdou SAMI Rakušané, rozmontují ho a odvezou. Třeba do Vídně. To bude totiž znamenat, že se jejich myšlení začíná měnit. A my je budeme moci - když budou chtít - přizvat do společného státu ... 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (53 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

jenom od Václava Černého.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

“Černý zdůrazňuje, že zatímco většina národa, zejména dělnické vrstvy, na odboj proti nacistům brzo rezignovala, dvě společenské skupiny v Čechách vzaly nekompromisní boj proti německým vetřelcům na svá bedra s nesmírnou vážností. Byli to vojáci a inteligence. Příslušníci obou těchto skupin dlouhodobě organizovali podzemní protinacistické akce. Odplatou byli během okupace krutě pronásledováni. “

Průměrný počet slepic: 3 (14 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

A nakonec protifašistické odbojáře zabásli komunisti, z nichž se ve výsledku rekrutovala polistopadová vládnoucí garnitura.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

do konce r. 1941. Jediný odboj, který to tehdy přežil - byť i ten s notnými šrámy - byl odboj komunistický, jenž byl lépe organizovaný již dlouho před r. 1939.
Navíc ty skutečně nekompromisní (a nejnebezpečnější) akce prováděli (a platili za ně krví) právě lidé z dělnických povolání. Ať už to byly sabotáže ve výrobních podnicích, nebo na drahách a v dopravě obecně. A pomáhali jim řadoví četníci, pošťáci a další.
Takže Černý nestoudně lže.

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

co dělal komunistický odboj do června 1941? Kdy šel do ilegality Fučík?

Průměrný počet slepic: 1.4 (11 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Skvělá úkazka manipulace.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

Celý svět ví, že do napadení SSSR se komunisté pouštěli do odboje velice málo. Pak to měli příkazem Kominterny.

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

A protože se uměli lépe schovávat než "ělita", tak se jim podařilo přežít první nápor nacistického teroru, sbírat informace, vydávat tiskoviny, udržet síť lokálních, regionálních, celostátních a zahraničních buněk, dostávat lidi do zahraničí a zpět, zachraňovat (a schovávat a vyvážet) ohrožené lidi.
No, a když nacisté napadli SSSR, tak začali s ostrým odbojem, protože bylo definitivně jasné, že válka bude trvat řadu let a bude to mnohem horší, než si do té doby všichni mysleli.

Průměrný počet slepic: 5 (20 hlasů)

myslím, že zkreslujete skutečnost. Kominterna vyhlásila válku za imperialistickou a prosazovala politiku nevměšování. Komunisté v protektorátu do června prakticky nic nepodnikali. Odchod ohrožených lidí organizovali většinou vojáci. Paradox je , že ti kteří zvolili odchod do SSSR skončili většinou v gulagu a nebýt napadení SSSR tak tam také zůstali. Je známa epizoda, kdy vojáci-komunisté -většinou španěláci odmítli vstup do čs.armády v Anglii. Nepopírám fakt, že později vedli odboj hlavně komunisté a nejvíc na něj doplatili. Komunistům ovšem nikdy nebyli vlastenci, ale internacionalisté.

Průměrný počet slepic: 2.1 (16 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

A ta jim to po válce spočítala i s úroky.
Nicméně za protektorátu ji měli u zadele a řešili to, co bylo potřeba řešit TADY. Nic pro ně totiž neudělala a měli ji za stejnou salonní užvaněnou sebranku, jako socdem nebo nársoc.

V gulagu skončili zejména ti, co měli německá jména a němčinu jako hlavní komunikační prostředek. Logicky byli považováni za nespolehlivé.

A Vy se "španělákům" divíte? Po tom, co "západní demokraté" předvedi?

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

oni komunisti byli takoví hippies, co se neobtěžovali disciplínou a Stalin byl spíš takový guru, skoro budhista

Víte co se stalo s inženýrama a technikama, kteří na Stalinův příkaz navrhovali s německejma technikama tanky? Všichni trest smrti. Byli to sověti poslušný Stalina.

Španělákům se přeci jen trochu divím. Napřed šli bojovat za cizí zemi, pak nebojovali za vlastní a žili v tom nenáviděném kapitalistickém systému, když mohli z Británie odjet do skvělého SSSR bojovat v českých jednotkách nebo pracovat někde za Uralem ve zbrojovkách.

Místo nich u Svobody bojovalo plno Volyňských Čechů, kteří byli viditelně víc Češi něž oni.

Průměrný počet slepic: 2 (11 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

nársoc, Sokola atd.
Zrovna nedávno jsem na konto "svatořečení" Horákové PaL něco hledal a narazil jsem na nějaký spisek o jejích "zázracích" (to není ironie, ale konstatování; ta knížka je napsaná příšerným stylem, používaným v kanonizačním procesu) a "odbojové činnosti".
Ta spočívala ve schůzování a sepisování. Sepisovaly se hlavně seznamy členů spolků, podspolků, příspolků, protispolků...(za což byli nacisté hlubocevděční, protože jim to ušetřilo spoustu času a práce), sepisovaly se volební programy, projevy, návrhy ústavy a pod. a ... a to bylo v podstatě všechno.
Popsané do detailů a tak prostoduše, až si člověk musí klást otázku, jestli byli "ělitové" tak blbí, zaslepení, nebo zda si mysleli, že nacisté půjdou jen po komunistech a židech a ostatní nechají na pokoji... Nejstrašnější je, že se jako idioti chovala i spousta důstojníků bývalé čs. armády v "odboji". Jako by vůbec ani netušili, co je to krytí, ilegalita, utajení atd.

Podle toho taky dopadli.

Průměrný počet slepic: 4.7 (18 hlasů)

Sám dobře víte, že komunistům zlikvidovali několik ilegálních výborů - všichni jsme se učili o Fučíkovi, ten byl členem druhého ilegálního výboru.

Vzhledem k tomu, že výsadek ze západu tu našel dost podpory nekomunistických odbojářů k provedení atentátu na Heydricha, se jim konspirace přeci jen trochu dařila.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

v nejhorším slova smyslu. Vzpomínky těch, co je přežili (moc jich nebylo) jsou dost tristním čtením.
Počínaje nevhodným oblečením (někdy i s cedulkami anglických konfekčních firem), přes nevhodné doklady, po nefunkční kontakty a řadu věcí mezi tím.
Vč. akce "Anthropoid". Nebo snad myslíte, že šestitýdenní zaškolení udělá z řadového záklaďáka kvalifikovaného (a v podstatě sebevražedného) záškodníka?
Navíc Heydrich zemřel (nebo spíš byl zemřen) na pooperační sepsi, nikoli na následky atentátu. Nebýt toho, pokračoval by ve své vražedné agendě s ještě větší brutalitou.

Ano, proto jsem napsal, že s notnými šrámy.

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

Udělalo to z nich ve vší evidenci záškodníky dost, aby ten atentát provedli.

Partizánština bylo kde co. Angláni byli schopni posrat Dunkerque, Singapur i operaci Market Garden, Němci Stalingrad a Kursk, SSSR celý začátek války, Američani bitvu o Filipíny. Francouzi bitvu o Francii.

Pearl Harbour se dá vysvětlit jen tím, že to Američani udělali schválně. Filipíny byly taky katastrofa.

Německá organizace práce byla směšná a jejich nechuť zapojit do výroby i ženy idiotská.

Války už jsou takové.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

ani moc ne.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Takže všichni ti komunističtí intelektuálové se příchodem protektorátu dočasně vyléčili, kdežto nekomunistické dělníky to naopak příchodem protektorátu dočasně postihlo.

Pak se to s osvobozením zase vrátilo zpět.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Dóbrý! Za Václava Černého 5 slepic.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Nevím o žádné zákonné normě, která by za Rakouska upřednosňovala němce před čechy. Spousta našich lidí za Rakouska zastávala nezanedbatelné posty ve státní správě nebo v armádě. Celé naše národní obrození a uvědomění je dnes stavěno do protikladu s německými zájmy, ale jaksi se zapomíná na to že bylo umožněno právě tehdejšími tolerantními poměry v říši. Češi a němci spolu po většinou vycházeli mnohem lépe než slováci s maďary. Na slovensku jsme sehráli roli vykupitele od maďarů i okupanta. Ve třicátých letech už byla spousta slováků vysokoškolsky vzdělaná ale jejich počet na vyšších místech státní správy byl zanedbatelný, v armádě zcela žalostný (z třinácti tisíc důstojníků jich měli něco přes čtyři stovky) V politice Praha tolerovala jenom patolízaly typu Vavro Šrobára. Když si na tyto věci začal Hlinka oficiálně stěžovat, Praha ho zlikvidovala. Tyhle věci měly (a mají) následky....

Průměrný počet slepic: 2.6 (25 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

málo.
Když už vůbec nic, tak úřední řeč.
A když už chceš dělat chytrého, krásného a mladého místo mě, rozlišuj Rakousko od Rakousko-Uherska. On je tam kapánek rozdíl. Nejen v časové ose, ale i v úředním jazyku atd.
https://cs.qwe.wiki/wiki/Austria-Hungary

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Rakousko-Uhersko v zásadě nemělo jednotnou úřední řeč. Obecní a městská zastupitelstva si mohla svobodně zvolit jednací jazyk. Čili v českých obcích jednala česky, v německých německy. Místní názvy byly čistě záležitostí místních samospráv, které o nich mohly svobodně rozhodovat. Proto i za Rakouska existovaly v českých a moravských městech nebo obcích např. Žižkova alej, Husovy sady, Park Prokopa Holého atd. Žádný předpis tato pojmenování českým zastupitelům nezakazoval. Je pravdou, že z praktických důvodů se při vnitřním úřadování používala němčina, která byla i velící řeči v armádě. Ale je faktem, že císař František Josef I. při jedné armádní inspekci pochválil českého velitele, který svým českým vojákům vysvětloval, co mají dělat, nejdříve v češtině. Je však pravdou že armáda byla doslova baštou němčiny. V habsburské monarchii bylo také zvykem, že v německých oblastech se státní úředníci rekrutovali z Němců, v českých z Čechů atd. a fungovalo to bez problémů. Na železnici průvodčí hlásili názvy stanic v českém jazykovém území česky, v německém německy atd. Při zasedání Říšské rady, tedy rakouského parlamentu zahajoval každý poslanec sněmovní řeč ve svém jazyku, aby zdůraznil příslušnost ke svému národu a teprve pak přešel do němčiny.V roce 1880 byla v českých zemích zavedena tzv. Stremayrova jazyková nařízení, podle kterých byly úřady povinny komunikovat se stranami v jazyce podání, tedy na česká odpovídat česky a na německá německy. Každý státní úřsdník od určitého ranku byl povinen v mluvené formě ovládat převládající řeč v oblasti kde působil, bez této zkoušky tam nemohl být přidělen. Tedy němci v čechách museli umět česky a to až do takových postů jako byl zemský místodržící. Zdroj mého kompilátu :
Zdroj: https://ziegler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=625528

Průměrný počet slepic: 2.9 (15 hlasů)

Do počátku 70. let 19. století byla jediným jednacím jazykem na úřadech všech stupňů němčina.
Až po konci Bachova absolutismu byla v převážně českých regionech povolena čeština jako jednací jazyk. Ale pouze v ústním projednávání. Písemné dokumenty byly i nadále vyhotovovány v němčině.
Ačkoli se v českých oblastech "úředníci rekrutovali z Čechů", úřadovali takřka výhradně německy a dobrá znalost němčiny byla nejzákladnějším kvalifikačním předpokladem pro vstup do státní služby; vč. kancelářských sluhů.
Němčina také byla nadále hlavním vyučovacím jazykem na všech typech vyšších škol počínaje "měšťanskými".

Průměrný počet slepic: 4.7 (19 hlasů)

Nadporučík Lukáš byl typem aktivního důstojníka zchátralé rakouské monarchie. Kadetka vychovala z něho obojživelníka. Mluvil ve společnosti německy, psal německy, četl české knížky, a když vyučoval ve škole jednoročních dobrovolníků, samých Čechů, říkal jim důvěrně: „Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět. Já jsem taky Čech.“

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

důvěryhodná osoba a odkaz na něj tedy taky ne. A ze zákona o československém jazyce na který se odkazuje na konci článku jsem nějak nepochopil v čem bylo Československo horší než U-H, ale to nevylučuje možnost, že to tam uvedeno je.
To, že je nějaké tvrzení podpořeno zdrojem či odkazem na něj sice vyvolává dojem, že tvrzení je pravdivé, ale ve skutečnosti je pouze důkazem toho, že autor věří autorovi uvedeného zdroje. Protože by jinak musel ověřit i jeho zdroje a pak ty předchozí ...
Pan Ziegler zalyká nenávistí k Rusku a láskou k západní demokracii tak intenzivně, že jej nemůžu považovat za objektivního. Ale to je pouze můj názor.

Průměrný počet slepic: 5 (22 hlasů)

Navíc, co si budeme namlouvat - například to, co vidíte na vlastní oči žádný link nemá.

Kupříkladu jsem právě snědl guláš - a nemám link, jak to dokázat.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Pokud nejste Ziegler, najděte si hodnověrnější prameny. Samozřejmě, že se poněmčovalo. Dovedně manipulujete pojmy - jednací jazyk na obci je přeci něco zcela jiného, než jednací jazyk ve státních službách. Je samozřejmé, že ten, pro koho nebyla němčina mateřský jazyk, byl v nevýhodě. Při přijímacím řízení vypadal jako hloupý, ale důvodem bylo, že neovládal všechny niance jazyka.
Nemůžeme se ovšem zlobit na Josefa II. Bylo logické, že moderní stát potřebuje jednotný jednací jazyk. Říká se mu také "lingua franca" a takto to fungovalo od starověku. Na Středním Východě to byla nejprve sumerština, pak aramejština. Aramejsky mluvili Židé v době Ježíše a tudíž i sám Ježíš - hebrejština už v té době byla pouze církevním jazykem, asi jako je církevní slovanština u našich východních bratrů. Aramejština byla nahrazena starořečtinou, což je jazyk, kterým byla sepsána bible.
Pro Sovětský svaz byla linguou francou ruština. To nebyl výraz nadvlády Rusů nad nerusy, nýbrž to vyplývalo z potřeby fungování státu.
Takže se nemůžeme zlobit na Josefa II, ze svého úhlu pohledu to udělal správně. Jenže mezi Rakušany se začala rozmáhat myšlenka Pangermanismu. To byl začátek konce Rakouska-Uherska a také začátek skutečného národního obrození - nejen u nás. Každá akce budí reakci a reakcí na germanizaci byl růst národního obrození.

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

okupanti Slovenska jsem fakt netušil (nebo nevím co je to okupace no) .... a kdy že ta
okupace skončila????

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Za Husáka se národní rozpočet dělil půl napůl, byť Slovensko mělo půlku obyvatel. Pamatuju si, jak jsme se tomu ve škole divili.

Dovedete si představit, jak bychom se měli, kdyby to takhle dělalo teď s náma Německo....

Zatím bez slepic

Politika Prahy vůči Slovensku byla nesmírně arogantní a následky byly fatální.

Průměrný počet slepic: 2.8 (12 hlasů)

Pane Občan.
Také něco o tom vím,kolikrát to byly osoby,které Masarykův režim se potřeboval zbavit,dokonce i ten Gottwald.
Že se někteří nechovali lidumilně,také se ví.Někteří se i proslavili,pomohli Slovensku.

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tesák.
Tam šlo o to, že VŠECHNY sebebezvýznamnější vedoucí pozice byly vrchnostensky obsazeny Čechy. A to i v případech, že existoval stejně kvalifikovaný slovenský ekvivalent.
A vůbec nejhorší, co mohla Praha Slovensku udělat, bylo obsazování postů Němci. Což se dělo a mělo zničující následky.
Praha se ke Slovákům chovala jako k nesvéprávným retardům; v postatě kolonialisticky. Což vzdělané Slováky (vč. silně propražských/pročeskoslovenských) velmi rychle a velmi mocně nasralo, protože jim docvaklo, že se s Československem dostali z bláta do louže.
Navíc tu byly nikdy nesplněné sliby o autonomii (to "masarykovci" totálně podělali), o referendu a pod.

Prostě to bylo od začátku úplně blbě a tak to i blbě skončilo.
Jak v r. 1939, tak po r. 1989.

Průměrný počet slepic: 3.8 (15 hlasů)

že nejnesnesitelnější to bylo toho r. 1989, tam všechno vyvrcholilo do naprostý
neúnosnosti a tak rozpad !!!!!!!!

Když vás tak poslouchám usuzuju, že né blbě ale naopak velmi dobře to skončilo.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

O situaci na Slovensku po roce 1918 ale bohužel víte asi velmi málo. Maďarizace tam byla takového stupně, že při prvním sčítání lidu po roce 1918 spousta obyvatel vůbec nevěděla čí jsou. Tak čeští komisaři používali dotaz, "Předveďte nám, jak uspáváte dítě."
Slovenská intelektuální vrstva byla velmi slabá a bylo opravdu potřeba jedné generace úsilí Čechů, aby se ta národní slovenská vytvořila. Excesy se dějí vždy a všude, přínos Čechů pro záchranu slovenského živlu je nezpochybnitelný. Češi se nikdy nepokusili o čechizaci Slováků a to i když slovenští luteráni sami používali jazyk Biblí kralické. A to navzdory oficiální verzi čechoslovakismu Masaryka a Beneše. Ta byla spíš státní, než národní.

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

Němec (multilingvní - uměl slovem a písmem i česky a slovensky, částečně pak maďarsky a polsky; máme to v rodině dodnes).
Bydleli do r. 1939 v Nových Zámcích; pak musel pryč a dožili s prababičkou ve Vídni.

A protože jsem s babičkou dost dlouho bydlel, tak jsme si hodně povídali. O tom, jak to vypadalo na Slovensku za první republiky, vč. toho, kdo kde pracoval a odkud byl, jsem se toho dozvěděl hodně.
A potrdila mi to později jedna rozsáhlá sociologická studie - "Dornkappel".

Praha se ani nepokusila umožnit Slovákům emancipaci co se týče veřejné a majetkové/hospodářské správy. Stejně tak se ani nepokusila využít onu slovenskou "slabou intelektuální vrstvu" (která zdaleka nebyla tak slabá, jak tvrdíte).

Průměrný počet slepic: 2.9 (12 hlasů)

vaše oma byla chytřejší, krásnější a mladší, než já?

Samozřejmě, že pokud se vaše poznání a názory opírají o svědectví vaší omamy, je to úplně jasné. Čížci byli štětky, jaké se jen tak nevidí.
Spěte dál.
Až se probudíte, zkuste vylovit zpod polštáře kuličkové počítadlo a porovnejte dobu trvání ČSR v nějaké aspoň trochu funkčním stavu (max. 17 let) a dobu, kterou potřebujete k vychování solidního úředníka, slušného učitele, dobrého policajta, kvalitního vyššího důstojníka dělostřelectva. A smiřte se s faktem, že stupeň maďarizace byl v r. 1918 takový, že tyto profese po vytlačení Maďarů ze státní služby prostě neexistovaly.
Pokud byste poté nabyl dojmu, že jsem hňup, odečtěte ještě tak pět let na základní provedení reforem ve školství.
Zbude vám mizerných 13 let na absolvování střední školy a profesní růst.
Konec tématu.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Naopak jsme jim umožnili vzdělání v jejich rodném jazyce a výchovu kádrů ve všech oborech. Za to pak museli jít "Cesi peši" do Prahy.....

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Byly k tomu jiné důvody.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Na solidního úředníka stačí tři roky roky, na dobrého učitele pět let.
Dobrý policajt - to záleží na tom, co za obor dělá. Dobrý šlapák je hotový za tři roky, ale dobrý kriminalista za deset let. Vyšší vojenský důstojník cca totéž.

Nebavíme se o r. 1918, ale o dvaceti letech následujících. Během nichž Praha dělala všechno pro to, aby Slovákům společný stát co nejvíc zošklivila. Což se jí nakonec povedlo dotáhnout do konce.

Průměrný počet slepic: 2.1 (8 hlasů)

hovna.
Abyste vychoval ty profese, které jste jmenoval, musíte mít nějaký základ, který můžete vzdělávat.
Smiřte se s tím, že Slováci v r. 18 prostě ten základ neměli. Ani materiální, ani lidské zdroje prostě nebyly. A zajisté slibný vývoj velice tvrdě zasáhla krize, jejíž důsledky se projevovaly až počátkem 30. let a odezněly až v době, kdy se započalo s masivními investicemi do obrany státu.

Nicméně můžeme počítat. Podle vás solidní úředník musel absolvovat slovenskou střední školu, které nebyly. Takže dejme tomu od r. 1920 čtyři roky SŠ, aby měl maturitu ze slovenštiny, plus tři roky praxe. A máme rok 1927.
Otázka - kolik absolventů SŠ asi tak mohlo být, aby v r. 1927 obsadili všechna místa státní správy? Necítíte se při svých tvrzeních trochu nekomfortně?

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Politika Prahy sice byla za ČSR po 1919 nesmírně hloupá, ale byla stejně hloupá vůči všem bez rozdílu a nijak se nelišila od jednání okolních zemí. Spíše naopak, ČSR byla nejdemokratičtějším režimem široko daleko. Takže dnešním pohledem se Praha vůči Slovensku chovala přezíravě, ale zase taky udělal hodně dobrého a ze všech možností, co Slováci měli, bylo soužití s Čechy a Moravany a Slezany tou nejlepší volbou.

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

Prosím zkuste rozvést v čem byla arogantní.Na Slovensku byly v roce 1918 čtyři střední školy, které učili ve slovenském jazyce a VŠ žádnou. Ti co měli na to, aby se vzdělali se jezdili učit do Prahy a Vídně. Objektivně neměli dost slovensky vzdělané inteligence, která by mohla vzdělávat následně.Ta se musela vygenerovat a to nějakou dobu trvá. Proto učili na Slovenských školách včetně učitelé z Čech a Moravy. Stejně tak to bylo s úřady a s řízením velkých firem. Nepopírám, že to místním vadilo když maďary vystřídali jiní "maďaři".

Průměrný počet slepic: 4.4 (12 hlasů)

jeden můj starý spoluprcovník, východňár, který pamatova R-U říkal. "Maďarský četník mlátil, český byl lepší, ten jen pisal"

Průměrný počet slepic: 2.3 (7 hlasů)

to platí pro dvacátá léta, nikoli pro třicátá. Čechy s maďary ve vztahu ke slovákům dost dobře nelze srovnávat. Jsem toho názoru, že byla reálná šance republiku udržet, kdybychon na slovači pozvolna předávali otěže moci a nevyšachovali ze zastupitelských pozic tři miliony němců pohádkou jednotného národa československého. Výchozí pozice nebyla zas tak špatná, zkazili jsme si to postupně sami.

Průměrný počet slepic: 2.6 (12 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zapadlo.
Několik křiklounu,nabulikovaných přátel západu,si přálo rozdělení republiky a já budu pořád tvrdit,že to byl úmysl,rozděl a panuj.
Občané Slovenska,tomu nebyly moc nakloněni.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Beru jako hotovou věc, že to byla německá akce.

Poslouchal jsem nedávno nějakého novináře, co vyprávěl jak byli točit na Slovensku o nějaké demonstraci. Pak přijeli zpět a viděli v TV reportáž, ve který Slováci měli pálit československou vlajku. Problém byl, že to mělo být na akci, kde oni sami byli a tam se nic takového nedělo.

Kdyby naše tajné služby ještě byly naše, tak by tohle nikdy nemohlo projít, dotyčnej novinář/střihač/redaktor/editor by byli okamžitě vytaženi ze svých nor a bylo by z nich vymláceno všechno, co vědí a hned bychom se to všichni dozvěděli.

Taky mohli udělat referendum. Slovákům samostatnost přeju, ale nevěřím, že se tehdy chtěli odtrhnout. Spíš chtěli víc respektu a méně pohrdání- které jim, jako náhodou, předváděl Chrchla se svou rodinou historií kolaborace s nacisty.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

německé iredenty a pak žvaňte, jak uznáte.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

je úplně stejné, jako dnešní chování Prahy vůči "zbytku světa", čímž míním onen proslulý "venkov" začínající za cedulí s přeškrtnutým nápisem PRAHA.
Já osobně si dovolím vidět celou věc tak, že Slovensko jako takové nejméně ze začátku postrádalo jakoukoli reprezentaci. Jeden zrušený slovenský gympl to asi moc nevytrhl, ať se na mne slovenští čtenáři nezlobí.
Je to úplně stejné, jako Zapadlovo cinty o absenci slovenských vojenských důstojníků. V Horních Uhrách vládli Feferóni a deset let k vyprofilování solidního důstojnického sboru bez zázemí sítě odborných škol opravdu nestačí.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Targusi, a co dvacet let ? Situace s nepoměrem slovenských důstojníků a úředníků byla setrvalého stavu po celou první republiku. Ani na jejím sklonku tam není žádný statistický výkyv pro slováky "k lepšímu". Není bez zajímavosti že vpodstatě ihned po vzniku samostatného slovenska a nespravedlivého vyhnání čechů se všechny náhle uprázdněné posty v armádě, četnictvu i státní administrativě a školství podařilo celkem bez problémů obsadit slováky. Zvláštní to jev, když ještě chvilku předtím jich tam byl tak strašný nedostatek - že na sebe, ač jistě neradi češi museli vzít "břímě bílého muže" (pokud trošku znáte pana Kyplinga....) Ono se stačí podívat třeba konkrétně na statistiku prvorepublikové Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kam bylo lze poslat na kursy i řadového vojáka, samozřejmě pokud měl ten správný národně-legionářský profil. Tahle politická svinstva při upřednostňování "našich lidí" nevynalezli komunisté.

Průměrný počet slepic: 2.7 (10 hlasů)