Pořádný řízek

Autor

V diskusi pod Assovým článkem plným statistických údajů došlo na lecjaké zajímavé dotazy. A tak se dnes budeme věnovat masu, zatímco zbytek médií bude probírat mrtvého Kuberu, kongres ODS a další politická témata. My dnes probereme spotřebu masa. Assovy statistiky ukázaly moc pěkné křivky, které v podstatě potvrzují to, co jsem jako malý řezník, kupec a sedlák v jedné osobě tušil už delší dobu. 

Nejprve si připomeneme údaje. Spotřeba masa všeobecně stoupá od počátku století. Lidé jsou stále bohatší, technologie chovu se zdokonaluje a tak zatímco v roce 1900 jedl i zámožný sedlák častěji ovocné knedlíky  než maso, v roce 2000 už se všechna zelenina, brambory, nudle, rýže a podobně jmenují  příloha.  Na jídelních lístcích je maso na sto způsobů a k tomu si můžete vybrat hranolky nebo krokety. Málo platné, celé tisíciletí šlo především o to se najíst dobře a levně. Dělat z jídla náboženství, to je až záležitost posledních let. A zkuste řídit závodní jídelnu a v ní  zkuste nachystat k obědu každý den tisíc porcí ovocných knedlíků nebo bavorských vdolečků. Pohlídejte vykynutí, tepelnou úpravu, naplňte to náplní. K tomu udělejte zeleninovou polívku... Jednak budete potřebovat hodně kuchařů a jednak výkon vašich chlapů na předku nebo na vagonech půjde rapidně dolů.

Náš dědeček vždycky říkal, že vydržet odpoledne na poli znamená sníst k obědu  alespoň deset až dvanáct ovocných knedlíků. Naráz jich člověk zbaští tak čtyři nebo pět. Proto musí pomalu žvýkat, zapíjet to, u jídla v klidu konverzovat... a teď už víte, proč byla i v nevolnickém středověku polední pauza dvouhodinová... 

Porovnejte to s možností dát do velkého kotle párky či párkrát otočit na pánvi řízek, k tomu trochu brambor také z velkého kotle, dělník si to vezme, chutná mu to, za deset minut je najedený a vydrží tahat hajcmany další čtyři hodiny. 

V určitou chvíli se prostě zdokonalily metody chovu, zlevnila se výroba masa a půlhodinová pauza na brutálně vydatný oběd plný masa vyvážila dvouhodinovou pauzu na levnější knedlíky... 

Pak přišl dnešní doba, dělník místo aby manipuloval s břemeny, manipuluje se symboly na obrazovce a když si dá oběd jako jeho táta, tak je za chvilku vyžraný jak prase. Holky už dneska také nedrhnou celé pondělí prádlo v neckách, nenosí putny s uhlím ze sklepa do čtvrtého patra, nákup vozí v kufru auta a ne na vozíčku. Nemusejí si naštípat dříví do sporáku, v práci nevozí vozíky s ingoty. Jednoduše řečeno, jídla je nadbytek a tak se začíná jíst "zdravěji". Tedy ono to není zdravěji, prostě klesá spotřeba masa a dodává se balast na pocit plného žaludku, který pokud možno nemá velkou energetickou výtěžnost.

Každý blbec je dneska vegetariánem, veganem, frukariánem, pránickým jogínem a tak podobně. Ženy smozřejmě jdou v čele tohoto pokroku, protože chtějí být štíhlé a krásné - nic proti.

Problém je v tom, že na tohle nejsme dělaní. Nejsme dělaní na nečinnost svalů. Pánbůh nás seskládal na tvrdou práci, kilometry a kilometry chůze, okopávání, běhání, nošení, mlácení, rvaní, bojování a ne na celodenní sezení při kterém se nedělá nic. Je úplně jedno, jak moc se hlídáme při jídle, výsledkem sice může být správná váha, ale pak vidíte missku při promenádě v plavkách a on jí visí zadek. Ono to nemá ani padesát kilo, ale visí tomu řiť. Schválně se podívejte. Poslední misska, které zadek nevisel, byla podle mě Monika Žídková. 

Samozřejmě těch sto let vývoje při produkci masa tu stále existuje a ať to vezmete jak chcete, nejdál dospělo kuřecí. Proto je také suverénně nejlevnější. Krátce popíšu technologii... Do velké haly se nastele metr podestýlky, která se skládá ze slámy, pilin, vápna, popela, desinfekce a dalších vědeckých sračiček. Na tuto podestýlku se vysype 150.000 jednodenních kuřat z umělé líhně.  V hale jsou rozmístěné napaječky a krmítka. Kuřata v tom pobíhají, žerou, pijí, rychle rostou... a chcípají. Denně jsou to nějaké stovky kusů. Lidská obsluha dělá jediné - chodí a sbírá mrtvolky. Ty se vyšetřují a sleduje se statistika. Nějaká stovka denně je normál. Pokud je úmrtnost vyšší, přidá se do vody a krmiva nějaké to antibiotikum, někdy se to udělá i preventivně. 

Krmivo je také věda - jsou v tom ty nejoptimálnější živiny, minerály a....  růstové hormony.

Dnešní kuře vyroste na jateční váhu kolem 2 kg za 25 dní. Producenti se kasají, že do deseti let dosáhnou 23 dní a do dvaceti let 20 dní. A docela bych jim to i věřil. 

Pak přijede kuřecí kombajn, ten ta kuřata posbírá (šetrněji než by je posbíral člověk) a odvezou se na jatka. Podívejte se na nějaký filmeček z youtube - lidi jsou tam zapotřebí už jen na to, aby kuřata vyndali z bedny a zavěsili na háčky. Všechno ostatní se stane už samo bez lidí. Do kuřat už člověk ani nepohrouží nůž. I vnitřnosti vytáhne spolehlivě a čistě stroj. 

Kuřecí maso je proto nejlevnější, snadno dostupné, každých třicet dní je nová generace, všechno od líhnutí po prsní řízky je maximálně zautomatizované... Samozřejmě to není k jídlu, je to plné sajrajtů a vody a skutečnému masu se to už moc nepodobá. Ale je to levné. Kromě řízků se z toho nadělají i párky, krmivo a ledacos dalšího. Obrátkovost je velmi vysoká a vložené investice se rychle vracejí. Budova na 100 tisíc hotových brojlerů je jako budova na 500 prasat. Během roku v kuřecím výkrmu vzniknou dva miliony kilogramů kuřat. Ve stejně velkém vepříně vznikne za stejnou dobu sotva 200 tisíc kilogramů vepřového. Přitom vnitřní zařízení je venkoncem stejné, režie jsou obdobné. Budova na kuřecí se splácí mnohem snáz než budova na vepřové. to samé platí i pro jateční linky, balící technologie, kamiony apod. Teď už víte, proč jsou pro Babiše zajímavější Vodňanská kuřata než Kostelecké uzeniny. 

Vepřové je ale také fajn. Není to sice takové terno, ale prase zase sežere cokoliv, strašně moc vydrží, je velmi vitální, může žít v budově plné metanu z prasečích sraček, do krmení se mu dá dát všechno - živočišné i rostlinné a roste sice pomaleji než kuře, ale ne o moc. Prase dneska dosáhne jateční váhy za 6 - 7 měsíců. To jde ne? - prase má při narození 1,2 kg a za sedm měsíců se jeho váha zestonásobí. 

Jinak po prasečí smrti platí podobné věci jako u kuřete - ledacos opět udělá stroj a co neudělá, to udělá i nekvalifikovaná pracovní síla, protože prase je výjimečně šikovně sestavené zvíře a velmi dobře se rozebírá.

Horší už je to se skotem. Na ploše pro 150.000 kuřat nebo 500 vepřů je místo tak pro 100 býků. Býk roste tři roky. Tam, kde se vyrobí 2 miliony kilogramů kuřecího nebo 200 tisíc kilogramů vepřového, tam se vyrobí sotva 20 tisíc kg hovězího. V Evropě je hovězí maso drahé, protože by se nikdo nevydržel dívat  na chov skotu americkým způsobem, kdy prostě ohradíte nějaké ty čtvereční kilometry plotem s dírami pro hlavu krávy a pak k tomu plotu přihrnujete krmení z masokostní moučky a trochy trávy pomocí obrovských kamionů a jinak neděláte vůbec nic. Jednou za čas k ohradě nacouvají kamiony, krávy se odvezou na jatka, pak se povrch vezme nějakou dezinfekcí, která se udělá z prošlé armádní bojové látky, dovezou se telata a jedeme znovu. Tohle u nás moc nejde a tak se krávy pořád postaru chovají hlavně na mlíko a až po vydojení jdou na jatka, z čehož argentinského býka neuděláte. Býci se chovají samozřejmě na maso, ale je to také takový běžný kravín, jen se jinak krmí, jde to pomalu a všechna technlogie je drahá. Je dost velký rozdíl dělat na jatkách linku na dvoukillová kuřátka, nebo stopadesátikilová prasátka, nebo sedmisetkilové býky. 

Máme také pár pastvin masných plemen, ale to je spíš na dojení dotací než na maso. Takových ploch je sice hodně, ale moc krav to celoročně neuživí. Pro úředníky je takových masných krav hodně - jedna na každý hektar, ale chovatelé je převážejí podle kontrol plochy,  ve skutečnosti jich mají mnohem méně. Statistika hovězího dobytka je v reálu o slušná pocenta horší než co si myslí statistický úřad. 

Hovězí je proto relativně mizerné a k tomu drahé. V posledních letech se projevuje určitá prestiž žraní stejků a tak to každý zkouší a většinou je zklamaný, protože argentinský bejk je normální polská kráva ak tomu ještě stará a nevyzrálá. V republice je navíc ještě hodně pamětníků a fajnšmejkrů, kteří umějí skvěle připravit prasátko na milion způsobů a žádný kovbojský hovězí flák nenahradí pravou pražskou šunčičku. 

Podobné je to se zvěřinou. Kančí guláš je spolehlivý prodejní hit každé restaurace. 

Nejzajímavější je telecí - telecí je to totiž hovězí vepřové maso. Kdysi bylo relativně levné, protože mléčná kráva musí mít tu a tam tele, aby pěkně dojila. Tele kráva se zařadilo do chovu, tele býk šlo na jatka, protože býků na maso bylo víc než krmení pro ně a tak zbývaly mraky telat navíc, které se nedaly ani dojit ani nechat vyrůst. Řízek z telecího je lepší než řízek z prasátka... já osobně si to teda nemyslím, ale budiž. 

Byly doby, kdy kráva dávala denně 15 litrů mléka. Dneska dává přes čtyřicet. Na naši spotřebu mléka nám stačí třetina krav oproti roku 1990. A malý početní úkol - o kolik poklesly stavy hovězího? Ano, o dvě třetiny. Ono to pokleslo ještě víc, protože do statistiky naopak nastoupila i masná plemena, která před rokem 89 skoro nebyla. To znamená že máme také o 2/3 méně telat (ještě víc), což znamená že prakticky všechna se nechají vyrůst do dospělosti, protože nekrmíme takové množství krav... to znamená že tele na jatkách uvidíte jen tehdy, když si zlomí nohu... to znamená, že telecí je drahé jak sviňa a když se to  porovná s kuřecím prsním řízkem, tak si většina lidí dá kuře. 

Přidejte si k tomu to, že lidi už dneska jen tak něco do huby nevezmou - protože kuřecí řízek je jemný, netučný, nejsou v něm šlachy, udělat ho zvládne každý blbec, tak se nedivte, že lidi už nejedí ani játra či jiné vnitřnosti. Všeobecně šlo kuchařské umění hospodyněk rapidně dolů, holky se dneska vařit prakticky neučí a kluci jen tehdy, když k tomu mají vztah. A tak se žerou jen jednoduchá jídla a jakmile máte třeba slezinku, ledvinky, brzlík nebo ta játra, je mi líto, to se musí umět připravit. Stejně tak se musí umět jehně nebo ovečka. 

Nebudu mluvit o králících, protože to dneska chová málokdo i na vesnici a tak je většina lidí  o dost ochuzená. Řeknu jen svou oblíbenou repliku - Králičí maso je tak zdravé, že ho možů aj vegetariáni. Taková králičí kostra do vývaru, k tomu játrové knedlíčky a kapání... nebo dušené králičí maso s česnekem a bramborami na loupačku...

Místo mého závěrečného shrnutí mám pro vás jednu perličku: 

Před čtrnácti dny jsme měli zabijačku a já si vzal falešnou svíčkovou, že si z toho udělám basturmu. To je druh sušeného masa - není toho takové množství jako  jako kýta pršutu a dá se to lépe ochutit. Základem receptu je, že maso zasypete solí, ona z něj vytáhne vodu. Ladislav Větvička na svém blogu popisuje, že ta dvě kila masa zasypete solí a večer tam máte litr vody. Tu vylijete, zopakujete to a druhý den také ještě něco vylijete.

Mohu s klidným svědomím říci, že z mého domácího prasátka, které nepřerůstalo samo sebe, které žilo o půl roku déle a dostávalo ke žrádlu poctivý šrot a brambory, tak z toho masa nevyteklo skoro nic. Poprvé sůl jen zvlhla a podruhé ani to ne.  Tohle v obchodě prostě nekoupíte. 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (66 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Takhle dělat chutě před spaním, tak konzerva vepřového to možná spraví.

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)

A když člověk ví, hned mu ta flákota v ústech chutná lépe 😎
Takže děkuji, zase jsem o něco chytřejší.

Co se týče hovězího, před rokem 89 jsem v ČR prakticky neviděl pást se krávy ve velkém venku.
Jen v Beskydech, Javorníkách nebo na Kopanicích měl někdo kravku nebo dvě. A v předhůří Jeseníků směrem na Prajzko. Faktem je, že u nás na jihu prostě na to nebyly pastviny. Kostřavové trávníky, navíc dnes už v malém rozsahu, krávy neuživí a bývalé mezofilní vlhčí louky jsou dávno pole. (Měli jsme zde třeba i rozsáhlá bezodtoková jezera, mělká a plná ryb a ptáků, dnes jsou z nich také úrodná pole.)
První pasoucí se krávy v krajině ve větším množství jsem viděl v roce 88 v Sasku na úpatí Krušných hor a v bývalé horní Lužici. Černobíle strakaté. Něco tam zřejmě bylo jinak než u nás, vlastnické vztahy, spotřeba nebo podpora zemědělců. Návětrná strana hor, louky vlhké.

V Maďarsku je to jasné, tam i za socíku byla a i teď jsou, v pustě chována obrovská stáda uherského rohatého skotu, bez veterinární péče, celý rok venku.
V Poloninských Karpatech jsem byl poprvé ještě jako kluk v roce 93. Na poloninách se nepásly ovce, jak jsem čekal, ale huculští koně a hlavně krávy. Menší, pohyblivý, mrštný skot, který se dostal všude. Světle hnědé až načervenalé barvy, s bílým mulcem a rohama tvarovanýma jako divoký tur, ale o hodně menšíma. Každý druhý nebo třetí den ze salaší sváželi do dolin mléko a produkty z něj. Nás bylo 5 a na západním Svidovci nám nadojili plný plechový kýbl mléka. Pili jsme, abychom neurazili, až nám lupalo za ušima :) a stejně vypili tak polovinu. I podhůří bylo plné krav, v menších skupinkách, pásly se všude, jako z Ladových obrázků.
V současnosti jsem viděl stáda krav na horských pastvinách na severní Moravě anebo v západních a jižních Čechách. To byla prošlechtěná plemena. Ta v Karpatech nebo v Maďarsku jsou primitivní. Vydrží půl roku nebo celý rok venku, nepotřebují veterináře a žerou i málo kvalitní pastvu. Nedávají moc mléka ani masa, ale chov je levný, udržují levně krajinu a poskytují užitek z území, které by nešlo jinak využít.
Myslím si, že na některých územích i u nás, jsou na extenzivní pastvu, na udržení horských luk a bezlesí v krajině na větších plochách a zároveň zachování diverzity, za poskytování malého, ale setrvalého užitku, jako dělaná.
Bohužel, dotace EU jsou nastaveny na intenzivní pastvu. V Rumunsku dokonce, aby dostali dotace, protože nestíhají pást, pastvin je tam hodně a lidí, co drží krávy nebo ovce, už málo, pastviny brutálně vypalují (to není Austrálie, v Rumunsku ve středních polohách každoroční oheň přírodě neprospívá)
ve velkém.

O megachovech drůbeže se hodně psalo. Kuřata tam musí být, jak jste uvedl, pod antibiotiky preventivně. Stačí jedna infekce a vychcípala by víc než 2 polovina chovu. Kvalitě masa to neprospívá, ale průšvih je jinde.
V mase jíme antibiotika a bakterie na ně získávají toleranci. Běžná antibiotika, ještě v 80 tých letech účinná, už nezabírají. I to je jeden z důvodu (další důvod je, že se často nasazují, hlavně dětem, naprosto zbytečně) pro závod s bakteriemi, vyvíjejí se pořád nová antibiotika, silnější a silnější. A bakterie pořád dotahují. Pak máme "zbytečná" úmrtí na banální infekce, kdy antibiotika nezaberou. Další svinstvo jsou hormony...

Kvalita masa z velkoodchovů je špatná. Maso má jinou vůni, tepelně upravené má jinou konzistenci, propečená kůžička není, protože je slabá a trhá se, kosti měkké, není tam tuk.
Kuře nebo slepice z domácího chovu chutná úplně jinak. Jsou snahy chovat drůbež i ve velkoodchovech zdravěji a krmit je něčím přirozenějším než masokostní moučkou. Takže větší kuřata se pohybují ve větších travnatých krytých výbězích a částečně se živí sama. Dostávají hodně bílkovin třeba ze sóji a ne z masokostní moučky a další krmivo třeba z kukuřice. U sáčků s kuřaty bývá napsáno, z "domácího chovu". Ale je to dražší chov, tak to stojí víc.
Kdo má vlastního rolníka, co to zvládne přirozeněji, neprohloupí.

Slezinu, ledvinky, brzlík, játra od jisté doby jaksi ne. Hromadí se tam cizorodé látky, kterých je dnes v prostředí plno.

A králík - nemá výraznou chuť, protože nemá tuk. Prý se na králíkách nebo zajících nedá přežít severská zima. U nás severské zimy nejsou a králíky nejíme každý den, tak zrovna v sobotu byl k obědu králík na paprice. Hodně papriky, takže omáčka krásně červená, s malým přídavkem pálivé papriky, takže jemně pikantní :)

PS:
Nechci moc rýpat, ale, snad Vidlák promine ... To "možů aj" - zní krajově a je to asi tak myšleno.
Jenže vypadá to hrozně...
Ve východomoravských nářečích se nepíše dlouhé ů s kolečkem, ale ú s čárkou. Na místě ů se dříve v Čechách říkalo ou, třeba domů bylo domou. Ten kroužek je to dnes nevyslovované o. Na východní Moravě zůstalo, kdysi původně i české, dřívější ú, tak se píše jako ú. Na střední Moravě se ou také nevyslovovalo. V některých slovech původní ú anebo í nahradilo ó.

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)

jsem prožil mládí - stáda krav byla všude po loukách, za elektrickými ohradníky i v dřevěných ohradách. V lokalitách Rudná pod Pradědem, Světlá Hora, Andělská Hora, Suchá Rudná, Podlesí, Pustá Rudná.. zkrátka všude. Všude bylo plno krav a hlavně kravinců. Plno kravínů a smradu z nich. V předškolním věku jsme na kravincích v létě klouzali, jako na klouzačce (v gumákách). Jednou jezedákům kráva utekla ze stáda do lesa a zdivočela, myslivci ji odpráskli u jeleního krmelce až v únoru a na místě vyvrhli (to si pamatuji - ten člověk si vykasal rukávy, strčil jí ruce do břicha až po ramena a vytáhl ven strašně marasu ... škoda, že jsem neměl foťák, to by dnes bylo terno). Jindy utekla do lesa ovečka, tu jsme zdivočelou chytali do lasa - podařilo se to za zadní nohu zespodu - skončila v klobáskách. Kdeže ty časy jsou, všechno má svého majitele a krávy jsou šílené. Na hovězí maso si vůbec nepamatuji, mívali jsme zelí z bečky, brambory ze sklepa, někdy slišky s mákem, občas slepici, srnčí nebo jelena, jednou jezevce.. ten byl tuhý jak podrážka, mám ten pocit dodnes... ulovil ho český fousek.

Průměrný počet slepic: 3.1 (8 hlasů)

A není to třeba domeček pro psa? ;)

Zatím bez slepic

Ne, uvnitř byl na zemi ohýnek a u něj nějaký bača.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jsme jedli hlavně vepřové, slépky od příbuzných a králiky vlastní. Hovězí jsem měl ve školce a nechutnalo mi. Teď z něj dělám párkrát ročně jen guláš. A flákotu z nutrie. Tehdy se chovaly na kůže. Chutnají jako jemné vepřové. A zajíce z honů. A bažantí. Bažantů bylo jak... Na poli i v lese to k večeru křičelo odevšad. Lovil jsem je do vlčku a střílel vzduchovkou na zahradě. Létali tam na noc hřadovat.
Srnčí bylo vzácné, ale když člověk chtěl, opatřil si ho.
Příloha byla hlavně brambory. A hrubá kaše z obilí nebo pohanka. Pak se začala propagovat rýže. Byla ve školní jídelně i doma. Jako děcka jsme tomu říkali čínská pomsta a nechutnala nám. Byla bez chuti. Zachutnala až v kombinaci, když se maso připravovalo s feferonkama nebo s pálivou paprikou.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Vida, tak tam jsem nebyl. U nás v 80 letech bylo všechno v kravínech. Kde byly kopečky, tak lidi drželi, pár koz nebo ovcí. Co se pásly venku. Pár kravek až tam, kde začínaly hory.

venku.

Zatím bez slepic

se pásly jezedácké krávy vždycky. Třeba jenom půl dne, ale pásly. V zimě né, to tay býval sníh.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Tak nám Sášu zvolili, ještě se ve funkci neohřál a už vyvádí békoviny.

Na Ostravsku chce vybudovat US vojenskou základnu.

S bratrskou pomocí na věčné časy a nikdy jinak!
Kurňa, to bude provize....
Je vůbec v té ODS někdo normální???

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

A co znamená "to venkovní chování", podívej se kde to dnes praktikují, vše je oploceno, takže "volný průchod krajinou" je roven jit pouze po cestě, jednou jsem na chatzě byl, kde takto "suprově" hospodařili a následek je, že se dívám pomocí streetview, že jedu na chatu kde něco podobného není ani náznakem, protože fakt nemíním trávit dovolenou mezi ploty jako v koncetráku...

Takže je otázka zda to co napsal Vidlák má i dopady, které ty píšeš jako by to bylo super (možná se pletu), ale pro mě má následky, že pralkticky pro mě zabiješ krajinu pro turismus, tedy ve výsledku zničí tolik pracovních míst, že to neodůvodní zisk jednoho "bio zamědělce" a zelený pocit, pojedu jinam a kde je toto zemědělčení bude bez turismu a pracovních míst z něj a když to nebude možnost u nás, tak buď nepojedu nebo pojedu třebas do rumunska nebo na ukrajinu a to bez ohledu, že flák masa měl malé náklady

Zatím bez slepic

Ve skutečnosti to jde velmi dobře udělat. Vrata vypadaj jako účko ve kterým je z druhý strany díl na pantu. Člověk tam projde, ale zvíře se neotočí.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Nepochopili jsme se, to co popisujes je v nemecku, kdy cesta je uzavrena vraty a lidi prochazi, teda prochazeli, protoze lid mysli (nekteri) tak diky soudnimu rozhodnuti, uz muzou uzavrit tyto cesty nepruchodne.

Ale co me vadi, jdu po ceste oklem me zase ohradniky, prakticky uzavrena krajina ve stylu Wellsu na ostrovech, fakt v takovem prostredi je super mit dovolenou? Jasne dalo se tam stylem "jdu po trase na hrad", ale tim to koncilo. Me nepomuze, ze uzavrou u nas i cesty a milostive mi tam daji vrata, budu na tom jeste hur nez ted a uz to je neprijatelne na traveni dovolene, kdyz mam moznost jinde byt neomezen...

Zatím bez slepic

byl kravín a teletník a stáda se normálně pásla na pastvinách od jara do podzima. Dodnes slyším to "Holky, holky, dooomůůůů", když je ženské odpoledne svolávaly.
Kravky měly jména a lidi, co tam pracovali, měli ta zvířata rádi.
S telátky jsme si jako děti užili spoustu legrace, protože nás k nim občas pouštěli.
A v Tříči jsem poprvé v životě viděl živou kozu :o)))

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

bylo několik JZD a Státních statků a krávy úplně normálně pásli venku, na pastvinách obehnaných ohradníky. Občas některé zdrhly a to pak celý okres poletoval po lesích a lapal i lovil skot. Jedna prchnuvší skupinka dokonce nelegálně přešla státní hranici někde u Hrádku nad Nisou :o))

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Tam jsem byl na Ještědu a u Obřího sudu a neviděl jsem je. Bylo mi 9.

Ty kravky na UK, v Maďarsku, Sasku, a těch pár na Kopanicích, v Javorníkách a Beskydech se páslo volně, bez ohradníku.
Ty v Karpatech se pásly přes léto, ale pořád, ve dne i noci byly venku.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

To se vezme jehněčí kýta, s citem se vypreparuje kost. A už se řežou plátky.
Obalit, usmažit na sádle.
To je věc!

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Naklepat? Česnek?

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Naklepat? Česnek?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Hlavně Bulhaři nebo Rumuni říkají, že nejlepší maso je z jehněte.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Angličani, Skoti, Australani.

A muslimové a taky.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Staženého králíka v celku naložit, zašít do něj klobás, rajče a pak otáčet na rožni, při tom potírat (tuk + koření),... špatný to není.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

A já dělám králíka klasicky, jako to dělala maminka. Prospikovat slaninou, potřít rozetrenym česnekem se solí i zevnitř. Tam toho klidně dát více. Oblozit slaninou. Do pekáče nebo remosky. Často podlevat silným vyvarem. Nejlepší je vývar z morkových kostí.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by PU (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když už kuchtím a dělám karlíka (jako králíka), nepouštím se do větších akcí. Umím jen pár způsobů přípravy, zato dokonale. Takže karlíka na paprice. Jeho fádní chuti dodá říz pálivá paprika. ;)

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)