Svírá se mi z toho žaludek

Autor

Svírá se mi z toho žaludek, řekl prý Hitler ohledně nastávající bitvy u Kurského oblouku.

Tuším, že jsem to četl ve Speerových pamětech. Měla to být reakce na něčí poznámku, že dotyčný nevidí strategický cíl.

Do té doby němci postupovali celkem logicky. Jeden směr na Leningrad, jeden směr na Moskvu, jeden směr na Kyjev a k Černému moři. I když jim to Hitler přesměrovával základní principy se dodržovaly. Rok na to, útok na průmyslový Stalingrad a na jih k Baku pro ropu. Armády táhnou na velká průmyslová cetra, dopravní křižovatky, zdroje surovin, geograficky a morálně významné cíle.

Naproti tomu bitva u Kurska byla bitva o nic. Přesto právě ona změnila dynamiku války.

Celá bitva se svedla jenom proto, že tam po předchozích bojích zbyl výběžek a němci se ho rozhodli zarovnat. Obklíčit a zničit obklíčené divize. Jinej cíl tam nebyl.

Kdyby o tom rusové nevěděli, tak by se nic speciálního nestalo. Němci by je tam v nejhorším obklíčili, nějaký divize by proklouzly, jiný by byly zajatý/zničený, rusové by tam poslali další armádu, která by "díru" ucpala a němci by byli tam, kde před tím, jen o par set kilometrů na východ. Nějaká další sovětská ofenzíva by to to zase posunula zpět na západ.

Jenže angličani rozluštili Enigmu, Rusové u nich měli špióna/y a tak věděli, kde a jak němci zaútočí. Proto se, posíleni vítězstvím u Stalingradu, u Kurska rozhodli opevnit. Možná měli i další jisté zdroje informací. Hitler útok několikrát odložil, čímž tam obě strany měly dost času natahat, co nejvíc vojáků, zbraní a rusové se tam navíc neuvěřitelně kvalitně opevnili. Tak se z toho stala rozhodující bitva o nic. Jen kvůli nahromadění vojk.

Byla z toho největší tanková bitva dějin. Důvod proč němci válku nakonec prohráli se tady už rozebíral. I když měli převahu v kvalitě techniky, mužstva i velení, sověti měli lepší celkovou koncepci.

Na válku se dá dívat z různých pohledů a jeden z nich je soupeření výrobních kapacit. Když vyrobíte tank za 7, on je schopen před vlastním zničením zničit v průměru 3 nepřátelské tanky za 2, tak dlouhodobě prohráváte na úrovni výrobních kapacit, protože vy tratíte 7, kde oni tratí 6. Když jsou navíc schopni chrlit za 8, kde vy jen za 7, jejich převaha může jen růst.


Těžko říct jestli tohle vedoucím němcům vůbec docházelo. Nicméně Hitlerův žaludek to věděl.

Němci mohli vyhrávat, jen když vyhrané bitvy měnily i ekonomický poměr v jejich prospěch. Tím, že by dobývali něco ekonomicky důležitého.

Navzdory dnešní neutuchající propagandě a tehdejšímu optickému klamu způsobenému dlouhou řadou vítězství, Německo nikdy nemělo ve skutečnosti doopravdy navrch. Měli navrch místně, částečně, ale ne celkově.

O Japonsku je všeobecně známo, že jeden z vrchních generálů, který v USA nějakou dobu pobýval, prohlásil, že útok na Pearl Harbour znamená v konečném důsledku prohru Japonska. Že očekává 6 měsíců vítězství a pak začnou prohrávat. Znal prostě americké zdroje a schopnosti výroby. Věděl, že až se USA ekonomicky rozjedou, tak Japonsko nebude mít šanci. Taky se tak stalo. - Ostatně skutečným důvodem války bylo to, že USA začaly Japonsku škrtit přístup k surovinám.
 
Německo na tom bylo dost podobně. 

Blesková válka nebyla výsledkem celkové německé převahy, ale z nouze cnost, jak nejlíp využít to málo, co máte, Hitlerova chucpe a nejspíš i zákulisních pletich, když ho do války angličani a američani pokoutně postrkovali. Celou Hitlerovu "genialitu" až po útok na Francii bych spíš přičítal tomu, že mu to v zákulisí všechno už dopředu odklepli. Proto si mohl být Hitler tak jistý, proto mohl být tak smělý, zatímco němečtí generálové se třásli strachem z možných důsledků ze strany západu. 

Blesková válka je celá o rychlých, drtivých útocích vším, co máte. Vyhráváte taktikou. Je to přesně jako šermování v té jedné nerudově povídce, kdy je jakýsi úředníček vyzván na souboj důstojníkem. Protože je nemožné se za pár dní naučit šermovat, tak ho naučej jen jeden trik, kterým oponenta zaskočí, překvapí, způsobí mu zranění a protože je souboj do "první krve" tak se souboj ukončí dřív, než se projeví jeho neschopnost skutečně šermovat.

V bleskové válce v podstatě vyhrajete dřív než začne skutečná válka proti plně zmobilizovanému nepříteli. Německé útoky na Francii za první a druhé světové sledovaly stejný scénář. V první světové se nepovedl a němci následnou vleklou válku ekonomicky neutáhli, v druhé se povedl a němci Francii porazili během pár tejdnů a pak celou válku využívali francouzské zdroje.

Za druhé světové jim roli Francie sehrál SSSR. Prvních šest měsíců velké územní zisky, ale žádná rozhodná porážka nepřítele. Pak z toho byla válka ekonomik (k SSSR ještě USA a Anglie) a tam němci zvolna prohrávali. Stalingrad byl z ekonomického pohledu o schopnosti SSSR postavit dvě velké armády navíc na obklíčení Paulusovy armády.

Oběti své povahy, němci dělali zbraně moc kvalitně a draho na to, aby byly schopny si na sebe "vydělat" = zničit nejen víc práce investovaných do zbraní ruskou stranou, ale měli by jich zničit více v poměru ke zdrojům (aby rusům zbraní/zdrojů ubývalo, plus zajistit němcům nové zdroje/průmysl.

I přes daleko větší ztráty na sovětské straně, takhle válka vyčerpávala němce víc než SSSR, kteří na ni zvolna rostl jako velmoc. - Ve válce nejde o zničené, ale o tom co zůstane. Pyrha vyhrál bitvu a prohrál válku, protože už mu na další bitvu nic nezbylo. Němci měli v SSSR celou řadu Pyrhových vítězství a tak to hned nebylo poznat, protože neviděli, co všechno SSSR ještě zůstává. Když němci jeli SSSR pořád na východ a viděli, jak je SSSR chudší a zaostajší než Německo, úplně přehlídli, že to ale znamená i to, že rusové vyžijí s méně než oni a tak tedy s méně dokáží více.

Celej ten Mansteinův paradox, co se tu rozebíral byl o tom, že Manstein byl voják a myslel si, že vede válku armád na frontě. Což vypadá jako celkem evidentní pravda, jenže ve skutečnosti to byla soutěž ekonomik jako za první světové a armády byly jen to, kde se to materializovalo. No a německá ekonomika byla ta slabší. (Komická myšlenka, když známe tu sovětskou.)

Když vidíte záběry Goebbelse, jak se ptá nějakého sjezdu jestli chtějí totální válku a oni radostně řvou, že jo, tak tam nikde není vidět, že SSSR už dávno totální válku vedl. Kolik jste viděli německých klučinů montovat samopaly? V sovětských filmových týdenících jste to viděli. Ještě dlouho po válce bylo docela běžné, že ve filmu vidíte, jak malí sirotci pracovali v továrnách a stáli na bednách u soustruhu. Ženský bojovaly v Rudé armádě taky docela běžně. V SSSR byla rovnost pohlaví a když ženská dokázala to co chlap, tak ji v tom nebránili, ale zatleskali ji za to. V Německu byly ženy doma a rodily děti, takže se všema padlejma mělo Německo stejně na konci války víc obyvatel než na začátku. 
 Jenže ta ženská pracovní síla chyběla. Taky když chtěl Speer rozptýlit část výroby do malejch městeček, aby se nedaly bombardovat, tak Hitler nebyl nijak nadšenej a nižší partajní kádry to pak zesabotovaly úplně. Speer smutně koukal do Británie, jistej si tím, že tam by to prošlo.  
 Pohádky o totální válce vedené Německem, ty se hodily tak do Goebelsovejch zpráv a dneska do protinacistické propagandy. Totálně na to Němci nešli nikdy. Proto prohráli.


Jestliže němci prohráli u Stalingradu, který se přeměnil na pevnost v průběhu bojů, tak začít bitvu o Kursk, ze kterého se stala pevnost ještě před bitvou, je popření samého principu bleskové války. Je to jak ofenzívy první světové, co jen zmasakrovaly plno lidí a fronta se ani nepohnula. Jen tentokrát se šlo jen do větší hloubky, protože s tankovejma místo pěšíma armádama.

Že by o budované obrovské ruské obraně němci vůbec nic nevěděli? Sotva. Na co by pak čekali na další a další zbraně. Věděli i o protiútoku o Stalingradu, jen tomu nevěřili (aspoň Hitler ne).

Hitlerův žaludek udělal lepší analýzu situace kolem Kursku než Hitler sám.

Celou ofenzívu měl odpískat nebo změnit taktiku a vyprovokovat Rusy k útoku, který by učinil všechny ruské investice do obrany oblouku zbytečné, protože by se boj nakonec odehrával na nepřipraveném území. Němci mohli zaútočit nakonec na úplně jiném kusu fronty.

Základem vojenství je udělat to, co nepřítel nečeká, to, s čím nepočítá, to, na co nemá obranu. Němci udělali přesně to, co rusové čekali, přesně tak, jak to před tím nefungovalo a přesně proto prohráli.

Jak to, ovšem, Hitlerův žaludek tak dobře věděl?

Inu, jak píšu v jiném postu, pravda je jen jedna. To, že ji nechcete vidět, ještě neznamená, že ji nevidíte.

Když ji nechcete vidět, dobře. Tělo se podle ní začne chovat i bez vašeho vědomí. Vaše emoce to budou dál vědět a skončí to jako psychosomatickej signál.

 

OdpovědětPřeposlat

Komentáře

Trvalý odkaz

jen když se spletl, anebo byl právě na šrot.
Totéž Tuneldědek pan Profesor. S jediným rozdílem, že jsem ho nikdy neviděl ožralého. Asi proto, že mu bylo líto vyhazovat prachy za kvit. Totiž gořalku.
Tudíž jediný rozdíl je, že idioti - kafírníci lítají se žalobami po soudech, jak by jim hořelo za prdelí.
Pročež se klidně poser, nám to neva.

Trvalý odkaz

"žandůlek" z toho, že mi blbě odkvetly jabka, tak zas budu v zimě bez chlastiva. Ku-a, to je život.Děcka mě seru v jednem kuse, stara furt nadava, nebudě co dať do aparatu na paleni, zlodějsky Anďoch mi podraži gořalu, co je se počnu...
Ešče mje napadlo, že bych mohl krasť susedovi zemaki a potem je vypaliť, ale uvažujtě, chodiť na zlodějku s kopačku (motykou), to je dosť cypate, no ni?

Trvalý odkaz

z nouze ctnost, to bych si teda nedovolil tvrdit ani náhodou.
Za prvé, že blesková válka je novinářský termín, a za druhé, že Dojčeři sice nasazovali všechno, co mělo ruce a nohy, ale nedělali to bezdůvodně nebo samoúčelně.
Už tady byla na toto téma diskuze nejméně dvakrát. Taktika rychlého a operativního přesunování jednotlivých skupin vojska s potřebným speciálním vybavením pro ten který úkol, pokud ho bylo potřeba. Třeba nasazení plamenometů při čelních útocích na soustavu opevněných bodů (Maginotova linie). Nebo nasazení výsadkářů tamtéž za účelem likvidace pozorovatelen, spojení a střílen tamtéž. Jiné rozčlenění bojových odřadů, vytvoření vyšších organizačních celků podpůrných jednotek (dělostřelci, ženisté) nasazovaných do aktuálních průlomů fronty, atd.
Jinak v zásadě souhlas. Ano, bylo až neuvěřitelné, co si Wehrmacht dovolil, a co všecko mu vyšlo.

Východní fronta - totální podcenění logistiky, což samo o sobě zajistilo výhru soupeři. Něci by mohli mít trojnásobnou převahu, stejně by to projeli, protože kapacita dopravních uzlů, potažmo komunikací samotných byla dána předem a byla jako taková vytěžována na limit.

V současnosti se spekuluje o napadení Iránu. Pohledem předchozích vět mi ono napadení přijde jako naprostá pitomost. Spíš než napadení jde Trumpovi o vyvolání obav a nutnost soustředit ekonomiku na režim "napadení".
Iránu to vezme hodně sil jež nutně potřebují na boj se sankcemi.

Targusi, fakt podcenění logistiky nebo spíše logistika zajistila pouze "rychlejší pád"... Já bych sázel na podcenění sily SSSR a ochoty lidí bojovat za svou zemi, kdyby nebylo těch lidí co snášeli co se dělo a dál bojovali, tak SSSR padl do roka...
Bohužel pro mě si z jedné malých věcí co působily udělal hlavní, asi stejně myslel Hitler a jeho štáb a pak díky tomu prohráli...

Trvalý odkaz

"K volbám do Evropského parlamentu přišlo v jejich první den někde i přes 20 procent voličů, naopak jinde komisaři hlásí účast do deseti procent." AKTUALNĚ.cz

Trvalý odkaz

može něco protect. Svěrače nic neřeši, enem oddali. Co se ma posrat, se posere. A co. Umyje se a jede se znova.

Trvalý odkaz

Ani plny. Prazny vubec, bo taky nigdy nebyl. A blit je škoda. Řimani blili, aby mohli znova žrat a na to dojeli. Tady je iny styl: co maš v břuchu, to ti nigdo nevezme. A s tim nepřitel nepočita. Tlusty člověk je spokojeny, ať se děje co se děje. Jenom chudy hladovemu nevěři.

Trvalý odkaz

Tady je strdi a mliko. Když nevypališ jabka, vypališ kobzole. Ve Stonavě vypalili pivo od lidovcu, co zbylo po volbach a nikdo ho nechtěl. Pry teklo jak sviňa a pivovica je dobra. U senatora Febera. I kivi se pali a mandarynky. Tu se z pušek palit nebude, tu se vypali flaška a da vitězovi.

Trvalý odkaz

za 500 dolcu. Sice enem prezydent NKU, ale to stačí. Bimbo by tam nevylez, tak do Peru nejede a nema ostudu. Kolibřik vylez až na čomolungmu, to je kink, a Janoušek trpi v kriminale nebo doma. Stoho se žaludek nesvira, to su celebryty. A ten milion chvilek už trva nějak dluho, jak ten dočasny pobyt. Zachovajme kľud a rozvahu.

Trvalý odkaz

Trochu chyba v argumentaci. Němci aplikovali Blitzkrieg na západě až půl roku po vyhlášení války, takže těžko to bylo proti nemobilizovanému a nepřipravenému nepříteli.

Trvalý odkaz

Pane Čmoud.
Pro mne z celého článku vychází to podstatné,zákulisní pletichy a pokoutní postrkování.
Toto všechno pozorujeme,slyšíme pořád,třeba krvavá řeznice,Rusko má velké přírodní zdroje.
Ta blesková válka je možná jadernou bombou,ale není vhodná ani pro vítěze.

Trvalý odkaz

Bitva u Kurska nebylo o nic, ale o uzavření velkého klínu, který byl vražený do německých linií. Kdyby se to Němcům podařilo, tak by se vytvořil velký kotel a vedl by k velkým ruským ztrátám. Tím by Němci převzali strategickou iniciativu a mohli by obnovit znovu svůj pochod na východ. Tím, že nesplnili operační cíle, přešla strategická iniciativa na ruskou stranu a Rusové se zastavili až v Berlíně. Rok 1943 byl přelomový, protože v tomto roce ruské letectvo na Kubání poprvé vybojovalo leteckou převahu nad německým letectvem.

Důležité je říci co neřekl Čmoud a pak vyvozuje dalekosáhlé vývody, kdy sám Stalin prohlásil, že po Kursku už nebyl důvod jednat o míru s německem, do té doby byla nějaká ochota jednat o ukončeníé války v původních hranicích a reparacích=ČSR mohlo zůstat německu apod.

Trvalý odkaz

S tím se nedá souhlasit. Fakta jsou jiná.
Přelomový byl rok 1941, přesněji konec roku 1941.
Wehrmacht v tomto roce NESPLNIL strategické cíle mu zadané. Od začátku října 1941 se dá vysledovat konec taktiky "blitzu".
Poslední úspěch "blitzu", jako základní taktiky Wehrmachtu, byl výpad k městu Orel/Brjansk a jeho obsazení 30,9.- 3.10.1941.
Tím hluboké průlomy a výpady němců skončily.
Následovala v roce 1942 , říkám tomu - hra v poli -, obě strany podnikaly výpady, obě manévrovaly. A zde Wehrmacht taktéž neuspěl, skončil ve Stalingradu s fatální porážkou na triku.

nejhezčí, nejchytřejší a nejmladší Krasoň Chytromilný bych si dovolil maličko nesouhlasit.
Útoky Wehrmachtu uvízly proto, že začalo pršet a terén pokryla tzv. rasputica, což tak zpomalilo logistiku, že taktika rychlých přesunů a nečekaných výpadů byla ochromena. Ovšem počasím, nikoli kvalitou a množstevním nasazením RA.
Pokud budeme hovořit o opravdovém a zcela zjevném zlomu, dovolil bych si jako takový označit protiútok RA v prosinci 41 "pod Moskvou" (okolí Moskvy). Tady bych si dovolil tvrdit bez uzardění, že se začalo něco takového, jako je ona imaginární karta, obracet.

Rasputnica v létě? To asi ne. Německý útok ze severu uvízl v sovětské obraně načež sověti se jali němce obkličovat. Na jihu postoupili němci dále, ale síly rychle ubývali a obklíčení z jihu bylo na spadnutí. Do toho se vylodili spojenci na Sicílii a vypadalo to, že se Itálie vzdá, čímž by se spojenci dostali na hranice říše. Hitler ztratil nervy a operaci odvolal a sovětské jednotky pokračovaly v útoku až po Charkov, kde to trochu už nezvládly. Bitva u Kurska je současnou propagandou nejvíce překrucována, v jednom dokumentu němci uvádějí, že ztáty u Prochorovky na německé strane byly pouhé 3 tanky. Oproti Němcům a jejich spojencům nebylo sovětů "mnogo", ale po obsazení podstatné evropské části SSSR to bylo koro nastejno. Sověti by nikdy nemohli vyhrát, pokud by jejich ztráty byly stále 6-8x větší, jak uvádí dnešní propaganda, to je prostě technicky nemožné.

Dobrý postřeh.
Navíc je zde jeden fakt.
Kolik obyvatelstva SSSR zůstalo na neokupovaném území..
Prostě, dnešní "cifry" ztrát jsou brány z říše fantazie, kdy na jedné straně se hází hausnumera, na straně druhé boje probíhaly beze ztrát.
Jen pro ilustraci:
Německé opravny tanků pod palcem armádního velení za čtyři měsíce! říjen 1943 až leden 1944, opravily přes 10 000 něm tanků plus 603 tanků bylo převezeno do říše a opraveno ve výr závodech.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bitva u Kurska byla v podstatě kopií bitvy u Stalingradu. Nalákat wermacht na opevněné uzemí, vyčerpat je a pak obklíčit. Jen narozdíl od Staligradu to zvláště na severu netrvalo měsíce, ale dny.
Například zde se podívejte (zhruba 36:00 minuta) jakými blbostmi jsme krmeni.
https://www.youtube.com/watch?v=LNhHfiOxdio
Kdo si to nechce pouště tak jde o to, že německý vysloužilec popisuje jak se 100 metrů před jejich samohybným dělem zjevil T32 ani chtěli zacouvat do střelecké pozice, ale najeli na pařez, tak vyběhli pařez sekerami odsekali nalezli zpět a sovětský tak rozstříleli.

Tak přesně na takových pohádkách jede dnešní propaganda.
Němci sekali pařez a ty trubky ruský se jen dívali a čekali.
To ze stejného hrnku jako pohádka o Bestii z pláže Omaha, co furt ládoval jako kanonýr Jaburek

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ovšem nejlepší jsou příběhy z Vietnamu. Jak četa hrdinných amíků bez munice porazí pluk či dva vietnamců. Např bitva o Hamburger hill. V podstatě šlo o to, že to amici bombardovali letectvem a děly tak dlouho, dokud se vietnamci nestáhli.

nevyjel do boje, protože takto se jmenoval pouze zkoušený prototyp, který byl schválen do výroby. Než se rozjela výroba, byly na tanku provedeny změny takového charakteru, že se změnilo jeho označení.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy operujete číslem vykonaných oprav, nikoli počtem tanků. A to je kapánek rozdíl.
Jeden stroj můžete opravovat třeba i třikrát za den, pokud neodhalíte příčinu poruchy, která se pak neustále opakuje. To je stará bolest tzv. "opravářů", kteří jsou v podstatě pouzí vyměňovači a hlavu nosí jen proto, aby jim nepršelo do krku.

ztráty i na druhé straně.
Protože každej klacek má dva konce.
No a k počtu tanků.
Ten se samozřejmě měnil v čase.
(Např na jaře 1942 ( březen?) měli sověti ve stavu cca 1400 bojeschopných a 2600 tanků v opravě. Samozřejmě bez východu a jihu)
Ale dá se říci, že Wehrmacht udržoval na východní frontě asi poloviční stavy proti RKKA

je mi celkem šumák. Nejsem historik.
Rozhodují výsledky. Bojeschopnost tankové roty Wehrmachtu prostě vysoce převyšovala bojeschopnost tankové roty RA. Už jsem to zde na kydech psal nejméně jednou. Špatné velení, nulové spojení. wehrmacht měl vysílačku v každém tanku. v RA to bylo pouze ve velitelském tanku roty. Od toho se odvíjí všechno ostatní.

Bojeshopnost se odvíjí od výsledků a schopnosti zázemí nahrazovat materiál a lidi, kdy se ukázalo, že tímto převyšoval SSSR wermacht a jednotky SS, kdyby ne, tak SSSR prohrál... Jasně můžeme věřit pohádkám, kdy bojeschopnost je pouze o tom, že mám víc "bodů", ale když se vezme, že útok je kolik 1:3 nebo spíše 1:4 a tedy se počítá, tak ty body při útoku bude mít vždy ten co brání, jak poznali i na plážích amíci...
Špatné velení, je kdy? Kdy prohráváš nebo když vyhráváš? Mám věřit pohádkám, že když rusové po Stalingradu praktikcy začali pouze vyhrávat, teda když pomineme "velké"=zveličené prohry na některých úsecích=propaganda, žře vlastně Němci vyhrávali jako vystřižená z týdeníků z kin za války, že ti generálové špatně veleli?
Jasně, když by veleli německého vojsku, pak by to bylo špatné, ale nikde není ani čárka, že se velí na základě toho co máš, nevelí se na základě toho co má nepřítel a pak se nikdy bohorovně nemůže porovnávat "měli x taků a oni y, takže bylišpatní velitelé, že měli větší stráty", ale podle parametrů tanků a schopnosti je vyrábět, kdy se ukázalo, že "sefistikovanej tank" je super, když máš čas se připravit v řádů půl roku, ale když na výrobu máš měsíc, aybs nahradil stráty, pak "sofistikovanej" tank, je prakticky něco co ničí tvoji schopnost vyhrát válku, ale můžeš tvrdit, na základě vyhraných bitec, že jsi byl vlastně lepší...

Takže vše se odvíjí od toho jaké máš prostředky nahrazovat bojové stráty v čase a prostoru, je supe rmít vysílačku a psát, že němci zničili 4x víc tank., ale když je rus nahradil a ještě vyrobil 4x tolik nad stráty a němci nedokázali stráty nahrazovat, pak je to pouze přání jak by válka měla probíhat než jak probíhají ;) Papírově měla ruská armáda v Sýrii pohořet, šak měli špatné letadla, velení, taktiku, ale jaksi díky Gruzii (stejně jako po prvních prohrách v druhé světové) se poučili a změnili myšlení, zatímco nepřítel ne a pak to dopadlo jak to dopadlo...

Na té logice se mi nelíbí jedna věc, kdy se nijak nekomentuje, že to bláto a zima působila pouze a jenom na Wermacht, ale nikdo neřekne, že na rudou armádu působilo počasí taky :D Zkuste to kafe a třeba se vám taky rozsvítí, když v taktice připouštíte, pouze negativa na jednu stranu a u druhé mlčíte nebo jiní jsou schopni dokonce psát, že "rusové jsou zvyklí" a tak to banalizují, přitom vše je o tom, dojeli do Ruska a věděli jaké počasí tam bývá a pak psát jak to děláš ty, že dojeli tanky na aljašku a zamrzli (stalo se amíkům s abramsama) a postup se zastavil je spíše ukázka selhání/podcenění, než psát něco co evokuje, že němci vlastně nemohli za to že se postup zastavil, když začalo pršet něbo sněžit :D
Nevím, ale jezdili tam na cvičení, novodobě SSSR kolaboroval, reaálně oddaloval útok, ale nic nemění na faktu, že věděli jaké počasí je tam čeká, tedy selhání bylo, ale ne armády SSSR, ale německa ;)

Trvalý odkaz

Tyhle přírodní fenomény jsou oblíbenou výmluvou Ádových generálů proč dostali na prdel.
Je třeba si uvědomit, že rasputica, mráz, vši, se neomezovaly pouze na německou stranu fronty.
Spravedlivě naděloval oběma stranám.
Je zde ovšem rozdíl jak byly obě strany s těmito fenomény připraveny se vyrovnat.

Dalším problémem němců bylo, že uvěřili své vlastní propagandě a to se projevilo velice přesvědčivě právě v říjnu 41, kdy u Orla se jim do cesty postavily jednotky, které podle něm hlášení byly zničeny v přecházejících bojích (10. výs sbor, 6. střelecká divize, např.)

No a potom jsou zde organizační změny na straně RKKA. Kdy jednotky, jejich sestavy, se přibližovaly k reálným potřebám boje.
A s tím souvisí i taktika, tyto nově organizované jednotky Wehrmacht prostě tlačil před sebou a ztráty se vyrovnaly ( Guderian, byl velice nemile překvapen)

hovna?
Samozřejmě, že to nebyly výmluvy.
Wehrmacht určitě neměl výstroj, která by uchránila německé vojáky od mrazu a větru, který museli snášet. Na rozdíl od RA.
Wehrmacht určitě neměl techniku, která by byla schopna překonávat podzimními dešti rozmočenou půdu, kde absentovala infrastruktura. Na rozdíl od RA, která nemusela dovážet na bojiště úplně všechno na vzdálenost více, než 1 000 km a ještě částečně vykládat jednotlivé vagony, protože sovětské železnice v té době nevydržely bez poškození větší tlak na nápravu, než 6 až 8 tun, podle typu trati, což byla asi tak polovina toho, co se vozilo v Evropě.

Wehrmach neměl patřičnou výstroj do podmínek Ruska:
Kupodivu, měl, ale je zde háček.
Měl ji pro omezené množství mužů.
(Nezapomeňte, že Barbarosa byla plánovaná na dva , tři měsíce bojové činnosti. Po této době měly stát na čáře A-A ( Archangelsk - Astrachaň) pouze omezené strážní/hraničářské voj síly.
Tedy výstroje bylo málo.
Wehrmacht určitě neměl techniku schopnou překonat rasputicu:
Jenže tu techniku neměla ani RKKA, Auta byla založena na stejných základech jako technika wehrmachtu Ford/Fiat
Sovětské železnice nevydržely zatížení:
Absolutní nesmysl.
Když dokázaly na jedné straně vozit tanky s hmotností přes 30/40 tun, proč by nevydržely pro stranu druhou stejné zatížení?
(Jen perlička, sověti měli v době před vypuknutím bojů 15 000 cist vozů s užitečným zatížením 25 t a 3 000 cist. vozů s užitečnou tonáží 50t. To je posílali vzducholodí, nebo po kolejích? Co myslíte?
A jen na zamyšlenou, lokomotivy typu E vážily 100 t, typy S,O, 75 t)
Přepravní vzdálenosti:
Bohužel, větší vzdálenosti byly na straně sovětů, stačí si změřit něco na mapě.
( Perlička, např sklady zimního vybavení pro mančaft RKKA byly umístěny v Irkutsku!)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Líbivé povídačky o katastrofálních žel tratích v SSSR jsou jedno z mnoha -urban legend -.
Fakt je ten, že opravdu pocházejí ze zpráv odborníků USA poslaných do SSSR na výpomoc s obnovou žel sítě.
Dá o tomto tématu najít hodně dobového materiálu, včetně foto dokumentace, z rus zdrojů i na internetu.
Ovšem je zde jeden podstatný rozdíl.
Nikdo se neobtěžoval z originálu přeložit, že se jednalo o obnovované tratě po skončení okupace, když fronta odešla na západ.
Je opravdu potvrzený fakt, že v přífrontovém pásmu byly tratě opraveny horkou jehlou ( 800 pražců na km, např), jenže pak nastoupily rekonstrukční týmy a tratě se uváděly do normalizovaného stavu. A v pásmu bojů opravdu sovětům postačovaly staré vagony s nosností 5t. Mančaft uvezly, kanony a boršč také, tak proč se trápit s se stavem kolejí, když je protivník pravidelně oblažuje "nadílkou".

i na netu lze najít dostatek dokumentárního materiálu o potížích, které musel Wehrmacht řešit při vypravování vlaků k prvosledovým jednotkám. Tedy pokud fotky a svodky hlášení také nepovažujete za bajky.
Co zjistili američtí soudruzi po válce, je při posuzování možností sovětských železnic v r. 41 jaksi poněkud mimo mísu.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

celkovou hmotnost vagonu, resp. vlaku, a tlak na jednu nápravu, se diskutuje opravdu velmi těžko.
Dále si pak najděte na wikině, kde všude měl vojenský průmysl základny. Kupř. i zde zmíněné T-34 se dělaly např. také (pochopitelně ne jenom!!!) ve Stalingradu.

Výmluvy to byly, protože zcela určitě měli v Německu jak globus, tak kalendář a mohli se podívat jak je Rusko velké a jaká je v zimních měsících asi teplota. Blbě plánovali a pak se blbě vymlouvali. Vrcholem byl Mainstein, nacista každým coulem, ale dělal ze sebe "cnostného prušského důstojníka nositele tradice předků".

ztrapňujete se.
Připravit se na podmínky, jejichž působení na lidi a techniku nemůžete vyzkoušet předem, je nesmírně obtížné. To ví každý, kdo něco takového zkusil na vlastní kůži. Třeba na zimním divizním cvičení.
Že si Němci mysleli, že do zimy budou v Moskvě, je věc druhá. O ruské "grjazi" věděli hovno, tudíž se zasekli u Smolenska, které jsem uvedl výše, a bylo vymalováno.
A samozřejmě to nebyly a nejsou žádné výmluvy, to jsou prostě nezvratná a snadno dokazatelná fakta, prokazující špatnou přípravu a nedostatečně zvládnutou logistiku.

S vámi je sranda. Nejdřív napíšete že Josefka žvaní nesmysly, ale ve svém textu potvrdíte co napsal. Člověče, čtěte občas po sobě, než to uložíte.

In reply to by Aldo (neověřeno)

Trvalý odkaz

konkrétnější?
Pan Josefka psal o více tématech a "dovedně" je míchal. Do toho ještě vstoupil mirek58, tudíž celkem nemám ponětí, co jsem podle vás potvrdil.

Ale ty jsi zatím nevysvětlil, jaktože se stejnýma prostředkama rus mohl a němec nemohl? Němec tam jezdil na cvičení, měl rozvědku=věděl co ho tom čeká a pak mám přijmout urban legend co zdě píšeš, že to zlé počasí zastavilo německej útok, ale německý technika převyšovalo ruskou, německá taktika, převišovala ruskou, vše německé bylo lepší, ale díky počasí ho nemohli využít :D

Trvalý odkaz

Enigmu nerozluštili angličani, ale poláci, konkrétně to byl tým Mariana Rejewského. Byli to také poláci, kteří do šifrovacích týmů začali verbovat matematiky. U enigmy se jednalo o soustavu permutací, kde němci udělali zásadní chybu, že první tři znaky, které určovali nastavení enigmy dvakrát opakovali pro kontrolu. A protože němečtí soudruzi byli líní, tak dávali znaky jako aaa, sss, asd atd a to stačilo k vítězství ve válce.

Trvalý odkaz

Se spoustou odstavců by se dalo polemizovat, autor jednak hodně zjednodušuje, a jednak je zřejmé že není historik, ale že čerpá ze všeobecných znalostí.
Kursk rozhodně nebyla bitva o nic, německým cílem bylo znovu získat strategickou iniciativu a napravit stalingradskou katastrofu. Díky ní nemohli Němci rozvíjet ofenzívu jižním směrem a získat tak ropná pole [a připravit o ně Sovětský svaz].
Enigma - na nejvyšší úrovni velení Němci používali zcela jiné šifrovací prostředky, šifrovací přídavek k dálnopisu SZ40/SZ42a/SZ42b nebo dálnopis Siemens T52 s vestavěným šifrovacím mechanismem. Je ovšem pravda, že Angličané i toto dokázali rozluštit (což je téměř neuvěřitelné, viz kniha Colossus, Jack Copeland), a že zaměstnanec Bletchley Park John Cairncross tajně předával Sovětům originální informace (dostávali je i oficiální cestou, ale upravené, aby nebyl zřejmý jejich původ).
Bitva u Stalingradu byla sovětským velením naplánována a provedena geniálně. Dokáže to docenit asi pouze ten, kdo se potkal s plánováním vojenských operací na vyšším stupni (jestlipak by něco podobného někdo v naší armádě při jejích počtech a sestavě ještě uměl?). A i tak to bylo ze strany sovětského značné riziko, Němci byli silní a válčili dobře.
Ten Goebbelsův řev nebyl na nějakém sjezdu, ale na shromáždění pečlivě vybraných účastníků 13. února 1943, dva týdny po Stalingradu, kde deklaroval zahájení totální války, včetně aktivního zapojení civilního obyvatelstva. To do té doby žilo relativně v klidu (na základě zkušeností z 1. světové války), byť britské nálety na německá města již začaly.
O tom, že by "Hitler nebyl nijak nadšenej" z rozptylování výroby jsem nikdy neslyšel, stejně jako že by to někdo na nižší úrovni sabotoval. Rozptýlení výroby je komplikací, v důsledku znamená nižší efektivitu, a takovou ocelárnu nebo rafinérii rozptýlit nejde.
Autor má samozřejmě pravdu v tom, že válka je ekonomická záležitost, to se učí a učilo na každé vojenské škole a nepochybuji, že to němečtí velitelé věděli. Ekonomiku ovšem nemohli ovlivňovat.
O sovětské obraně u Kursku Němci samozřejmě věděli, ale předpokládali, že ji dokáží překonat.
Víte, existuje disciplína zvaná "vojenské umění". Tomu se člověk musí naučit, projít školou, pak velet malým jednotkám (do roty-praporu), dále se vzdělávat, velet vyšším jednotkám (postaru útvarům, svazkům a svazům, což je dešifrováno plukům, divizím a armádám). Základní vojenské vzdělávání se dříve typicky realizovalo na všech vojenských vysokých školách, na úroveň pluků se velitelé připravovovali na VAAZ v Brně, potenciální velitelé divizí studovali v SSSR. Plánování operace je rutinní činnost a jsou na to předpisy. Zhruba řečeno dají se dohromady u situaci nepřítele, o vlastních, vezmou se v úvahu zvláštní okolnosti (charakter terénu, období atd.), vyhlásí se zámysl velitele a už to jede. Spočítá se potřeba munice, pohonných hmot, krve pro raněné, dopravní trasy a trasy produktovodů, místa budování mostů, atd., atd.
"Základem vojenství je udělat to, co nepřítel nečeká ..." tomu se říká využít překvapení. Jenomže ono to někdy nejde a musíte soustředit síly a prostředy na určitém místě a nepřítele překonat silou. Když to neuděláte vy, udělá to on.

Tož nesouvisle tak.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.