Žně jsou nedaleko - o obilninách všeobecně

Autor
Štítky

Ze včerejší diskuse vyplynulo pár otázek, které stojí za širší vysvětlení. Proto si dneska probereme obilniny všeobecně, jejich pěstování, postupy a ekonomiku. 

Takže na začátku všeho je půovdní pšenice dvouzrnka, která je známá už od pravěku. A už v pravěku se šlechtila. Šlechtila se celý starověk, středověk i novověk. Proto už dneska dvouzrnka nemá ty dvě zrnka v klásku, ale má jich i dvacet. Ale tam někde dávno zemědělství začalo tím, že kdosi programově vyséval trávu, která dala v každé odnoži dvě zrnka. A od těchto dvou zrnek se odvozuje pšenice, ječmen i žito.  Původní ječmen je jen o něco odolnější pšenice do horších podmínek a žito je původně odolnější pšenice do více zasolených půd.  To víte kolébka zemědělství je v úrodném půlměsíci kolem Egypta a Mezopotámie a tam moc neprší. Víc se zavlažuje kanály a to za stovky let půdu naplní solemi. Když se podíváte, jak se vyvíjely mezopotámské civilizace, tak uvidíte, jak ta slavná města - UR, Uruk, Babylon, Ninive, Aśur a tak dále postupují proti proudu řek. Inu čím níže, tím víc soli. 

Dnešní obilniny jsou výsledkem tisíců let šlechtění. Už kdysi dávno hospodáři ušetřili na osivo zrno z nejlepšího pole. Ve starém Egyptě už zrno prohazovali lopatami za větru a to nejtěžší, které nejméně létalo, se vracelo do půdy. I přes všechny civilizační kolapsy, šlechtění se nevytratilo a postupně vytvořilo dnešní pšenici setou. 

Pak přišla moderní doba, která se naučila dát na pole víc hnojiva, než ho tam dává příroda. Guáno, ledek, umělá syntetizace močoviny... Výnosy kolem dvou tun na hektaru při poli pohnojeném mrvou bylo možné několikanásobně překonat doplněním dusíku uměle. Jenže to přineslo nové problémy. Chemická továrna té rostliny je pořád stejná. Pohnojte a obilí přeroste samo sebe. Pak polehne nebo se začne lámat. Začalo se tedy šlechtit rychle a moderně. 

To co původně trvalo tisíce let a stovky generací, to se najednou zvládlo za padesát let. Za dvě až tři generace. Šlechtění se daří, ale za cenu vedlejších problémů. Pšenice sice dává neuvěřitelný výnos, ale zrna jsou plná lepku. Obsah lepku se zvícenásobil. Za dvě generace.  Na to už si obtížně zvykají naše těla. Předtím se ten pravěký lovec stal zemědělcem velmi velmi pozvolna.  Proto je dnešní mletí ve mlýnech kouzelnictví založené na míchání různých druhů pšenice s rozdílnými charakteristikami. Pak se tam přidává žito a hromada příměsí, aby se horko těžko dosáhlo něčeho, co se podobá mouce před sto lety. 

Proto je dnes tolik celiaků. Lidské tělo nestíhá šlechtitelský pokrok. 

Stejné je to i s dalšími vlastnostmi. Pšenice spotřebuje celou svojí sílu na zrno. Už nezbývá žádná energie na cizopasníky ani na nepříznivé podmínky. Je třeba osivo mořit, osení pravidelně stříkat chemií a hnojit. Kdo to neudělá, zajistí si plíseň obilnou nebo pšeničnou spálu. 

Vypěstovat hektar pšenice proto stojí zhruba pětadvacet tisíc korun. Průměrný dlouhodobý výnosový průměr  je kolem osmi tun.  Výkupní ceny jsou od tří do pěti tisíc korun. Podle toho, jak se urodí u Putina a jak velký hlad je v Číně.  Na pšenici se v dobrých letech dá slušně vydělat a ve špatných se na ní dá drsně prodělat.  Úroda je závislá na mnoha faktorech. Sucho, mráz, moc vody, zima, vlhko, vstřebávání hnojiv... 

U ostatních obilnin je to podobné, jen náklady jsou o něco menší a výnosy také. Ječmen se především pěstuje na krmení  a na slad. Sladovnický ječmen musí mít obsah dusíku tak někde uprostřed. Ani moc, ani málo. Když to nevyjde, jde to do krmiv. Žita se dělá malinko. Pšenice vykoupíme sto tisíc tun a žita možná jednu tisícovku. Na mouku to stačí. 

Mimochodem... barva mouky není dána obilninou, ale technologií mletí. To stojí za samostatné povídání na někdy jindy. 

Tolik k modernímu zemědělství a základní komoditě pro naše přežití. 

Kdybych já osobně cítil potřebu se nachystat na globální katastrofu, nezásobil bych se pšenicí. V polních podmínkách ji neumelete a jíst ji vařenou by znamenalo brzké žaludeční vředy od lepku. Nedá se jen tak krmit zvířatům, vlastně je v mizerných podmínkách úplně na nic. Dokud tepe civilizace, je to jeden z největších Božích divů, ale kdyby zítra vypnuli proud a přestaly fungovat laboratorní přístroje, dá se celá slavná pšenice nasypat do rybníků, aby se nažrali alespoň kapři. 

Já bych se zásobil kvalitním ječmenem. Ten má lepku podstatně méně, dá se jíst a dá se krmit dobytku. Nedá se z něj sice udělat chleba, ale velmi snadno je možné připravit kroupy. Kroupy jsou výživné jídlo, které stačí jen povařit. Nahradí rýži, těstoviny, mají solidní hodnotu.

Výroba krup je jednoduchá. Stačí velká nádoba kulovitého tvaru s uzším hrdlem. Prostě velký džbán do kterého padá hrdlem nasotřený dubový hrot. Kdysi takovou stoupu mlynáři pouštěli na noční vodu. Jednoduchý stroj, která pravidelně píchal do džbánu s ječmenem a kroupy se krásně na povrchu obrousily a byly hladké a lesklé a dlouho vydržely. Píchaná kroupa je mnohem kvalitnější než z moderního holendru. Spotřeba energie je minimální, stačí pár wattů a obejde se to bez složitých převodů, mlýnských kamenů, vysévacích pytlů i sít. Obejde se to celkem bez znalostí. 

Pokud si člověk na kroupy zvykne, je snadné je ochutit i malým kouskem masa, jatýrek, sádla nebo čehokoliv jiného.  Kroupy se dají jíst na slano, na sladko a nahradí veškerou potřebu mouky. K životu jednomu člověku stačí tuna ječmene na rok. Každý den si dá kilo krup a ze zbytku ječmene nakrmí pár slepic, aby si denně mohl dát jedno vajíčko. V jednom vajíčku je jednodenní potřeba všech důležitých a nezbytných látek pro život. K tomu trocha zeleniny ze zahrady, spousta volného času na sbírání trávy a sena v pankejtech a stačilo by to i na králíky nebo kozu. Z toho už se dá žít. Chudě, ale dá. 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

přestane chutnat, ještě než se probudím...
Že žeru vlastně jedovatou sračku namísto chleba, budiž.
Že mě tu bude přemlouvat, abych se cpal jedinou potravinou, ze které se mi chce blít, jenom na ni pomyslím, to už je fakt síla...
No nic, je to jasné, aspoň vím, na čem jsem. Jen co vypnou proud, Targus jde do kopru.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

mám pěstovat nechutenství, co ovesné vločky? A co vločky vůbec? Na první pohled to vypadá, jako obilné zrnko plácnuté kladívkem, to by doma snad taky šlo, ne? A nepřevrací se mi kufr jen při pomyšlení na takovou "mňamku". Je to sice kapánek hůř stravitelné, než domácí houskový knedlíček s hovězím guláškem, ale co by člověk neudělal, aby se nemusel cpát kroupami...
A ještě tu je pohanka, tu můžu taky. Na slano se zeleninou, omaštěnou špíčkem, anebo zapečenou jako ovocný nákyp s pořádně mastným tvarůžkem z neodstředěného mlíčka, to je jinší bufáč, než hnusné kroupy...

Zatím bez slepic

S pohankou je spousta prace. Jako s upravou toho, co vam vyroste na to, co se da jist.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zkouším si představit, až vypnou ten proud, jak tatík s rodinou - ve čtyrech - náhle hledají místo pro čtyři tuny obilnin a doufají, že je uchrání, až dorazí hladové hordy z měst (i když ty hordy dorazí dřív, dlouho před sklizní)...

Zatím bez slepic

A prosím na kterou vesnicu/dědinu dorazí pro to jídlo? :D
Dneska na dědině mají stejné prd jako v bytě ve městě, jedinej rozdíl je, že mají prostor kde si postavit kadibutku a "blízko" pramen vody(tedy většinou).
Ty hordy půjdou na obchoďáky a pak na družstva...

Zatím bez slepic

Jasně, on by si ty čtyři tuny vesničánek nenapěstoval a nenaskladnil také hnedka... V zásadě používáme stejný argument - totiž že rada jak přečkat přechod z tlustejch do tenkejch je to sice hezká, ale realita by asi vypadala jinak... Z počátku by asi fungovala jakási snaha o vzájemnou kooperaci a šmelinu, až by to vzal do rukou nějaký lokální warlord...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vaclav-Cilek-pro-PL-Bud…

" ROZHOVOR V Česku směřujeme k chronickým problémům se zásobováním vodou. Ve světě je jí nedostatek a z toho vyplývající neúroda mohou způsobit cenový šok podobný tomu, který odstartoval arabské jaro a tamní sociální bouře a občanské války. Geolog a klimatolog Václav Cílek tvrdí, že politiku doteď destabilizovali politici a války, ale nyní narážíme na materiální dno. Tím je dostupnost vody, potravin a energií. Nejhrozivější situaci vidí v Pákistánu, kde prodávat heroin není tak lukrativní jako prodávat vodu. Organizovaný zločin s ilegálními vodovody podchytává současnou vodovodní síť a díky propojení s policií a politiky vytvořil spiknutí, jehož obětí jsou nejchudší lidé."
------
Dočtěte si to.
Cílek není ani alarmista, ani blbec.
(Mimochodem, za další limit, který možná způsobí kataklysma, proti němuž budou obě světové války dětskou knoflíkovou válkou, osobně považuji FOSFOR, resp. omezené zásoby fosforečných hnojiv.
Ale v tomto punktu se mohu mýlit, třeba mne někdo opraví.

Zatím bez slepic

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, zrovna o vikendu s nim byl porad a tam zas vykladal, jak cesi kradou, kdezto americani si pujcujou.

Nejak nerekl, jaci cesi. Jestli ti, co si ukradli Mosteckou Uhelnou, Lucernu ci Ceskou pojistovnu. Ti specialni cesi, co jsou zamilovany do vik u kanalu. Ti zbozni cesi, co si nechavaj vracet ze statniho, o co je okradli komunisti a cisar pan.

Taky soudruh Cilek nevysvetlil, kam to ti cesi chodej krast, protoze kdyz neco ukradnete tak musite zakonite nekomu a nejak nevidim, ze by byly nejaky cesky najezdy na USA, Nemecko, Kongo, Vietnam, Indii ci Italii a my si sem vozili cizi fabriky a historicky pomatky.

A jestli se cesi okradaj jen mezi sebou, tak nakonec nula od nuly pojde, na jednoho zlodeje pripada 10 okradenejch, tak jsme pak prumerne narodem okradenejch a ne zlodeju.

Safra safra. Me ten Cilek jako blbec fakt pripada, ale co chit od cloveka, kterej se dostal na protekcni VS v nejhlubsim komunismu.

Zatím bez slepic

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ach jo, Cílek. To je takovej ten upovídanej alarm hrom mistr. Ten co "prochází institucemi" a povídá o tom. Ten šmejd co z těch "pochodů institucemi" královsky žije.
Myslím, že pár roků v Mišelince tahat gumy by mu narovnalo dilema s vodou.

Zatím bez slepic

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Asfaltový holube,
nebojte se nedostatku fosforu, ale spíše jeho přebytku v bílé formě. Velmoci jej mají dostatek. Všechny.

Zatím bez slepic

Právě že ho škudlej na ohňostroje, na fosfátová hnojiva zapomínají
Ale ve spálených kostech po použití toho bílého fosforu něco fosforu na hnojení taky zbude, v tom je váš optimismus opodstatněný.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Říkalo se "hrách a kroupy, to je hloupý"

Ještě můj dědek by se dokázal se zlomem civilizace vyrovnat. u mně už by to bylo jen tak tak. Spíš by to bylo tak, že by živí záviděli mrtvým. A to nejen z příčiny přešlechtěných obilnin.

Zatím bez slepic

Jenom strach z neznáma, podívej se na Targuse, ten bude mít problém se změnou jídelníčku, ty se změnou myšlení. I když to zní hnusně, že u toho umřou lidi? Ty umírtali při každé velké změně, to závidění mrtvým je pouze strach se změny a strach ze smrti. Jinak nic co by už nebylo v posledních 100letech natož za posledních 1000let a v daleko hoších procentech ;)

Zatím bez slepic

Admirále.
Nejen hrách,ale vůbec luštěniny,jen se musí správně usušit a uskladnit.
I ta pšenice se dá roztlouct a z nouze uvařit kaši.Je dobrá i dětská kaše,podobně se dělala kaše z mouky.
Problém paneláků je,uskladni brambory. na delší dobu.
Musím jen napsat o takové situaci se vůbec nepřemýšlí,vypnout proud na delší dobu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Uplne presne zacalo zemedelstvi tim, ze se presmykl gen, ktery delal to, ze po dozrani vypadlo zrno z klasu. Po zmene to zrno v klasu zacalo zustavat a melo najednou smysl obili pestovat.

Tak psenice chytre vyuzila primaty, aby ji rozsirili po cele planete.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidláku, děkuji za okno do světa mlynářů. Jsme sice z rodu kovozemědělců, co se živili na Podbrdsku, ale o mlynařině toho, jak jsem zjistil vím docela málo. Vím, že se mele mezi kameny, vím že existuje trdlo, hasačert, že je hrubá, polohrubá a hladká a otruby. Tím to asi končí.
Nějaká věda s mícháním obilí, to je španělská vesnice.

Zatím bez slepic

Vidláku,
připojuji se k poděkování.
Je děsivé, jak jsme nevzdělaní v nejzákladnějších věcech.

Procházel jsem adresář podnikatelů a spolků našeho - tehdy desetitisícového města z druhé poloviny 20. let dvacátého století, z doby pouhé čtvrtstoletí před mým narozením.

Ve městě byla TŘI krupařství.
Nebyl jsem si jistý, co (kromě krup) takový krupař prodával.

Naproti tomu mě též překvapilo, že v desetitisícovém městě byly TŘI úředně registrované vzájemně si konkurujícíAVIATICKÉ spolky.
Co je to aviatický spolek jsem pochopitelně věděl.
Všechny tři spolky s vyznačovaly tím, že měly shodný počet letadel: NULA.

Dneska máme nula krupařství, zato máme mnoho spolků, ochraňujících evropské hodnoty.
Přičemž s těmi evropskými hodnotami jsme na tom podobně jako ti okresní aviatici po první světové.
(Krupp Essen - jezte kroupy!)

Zatím bez slepic

Pak ještě vím, že se v opuštěných mlýnech hraje peklenej mariáš a ten já hrozně rád. Čtyrku nebo licitovanej.

Zatím bez slepic