Přátelé, o víkendu jsem měl možnost to spočítat. Zkuste si tipnout, kolik stála ta kupka hnoje, kterou zlí zemědělci vysypali před úřad vlády. Co myslíte, kolik dneska stojí odvaha? Kolik stojí, když chcete nahlas na celou republiku říct, že vláda to dělá blbě a likviduje české zemědělství? Kolik peněz stojí, upozornit na neschopného ministra zemědělství a stejně neschopného premiéra? Jak moc je drahé, když vyklopíte fůru hnoje, necháte se ohrožovat chlápkem, co na vás div nevytasí pistoli? Kolik stojí čin, díky kterému mají zemědělci v národě osmdesátiprocentní sympatie?

Krátký politický úvodník:

Vzhledem k velmi slabé odezvě na včerejší článek o startovní čáře do eurovoleb jsem nabyl dojmu, že žádná vysoká volební účast nebude. Nejčastější reakcí čtenářů je lhostejnost a to tak velká, že mě to až překvapilo. Kdyby se eurovolby konaly teď, vyhrál by je Rakušan.

Tvrdé jádro voličů jednotlivých stran bude hrát větší roli než obvykle…

A teď už dnešní text:

Na středu ohlásili Poláci dosud největší zemědělský protest. Kromě hraničních přechodů budou blokovat i dálnice do Německa a samozřejmě hodlají přijet Tuskovi pod okna, aby zřetelně ucítil, jakou podporu mezi zemědělci má. Agrární komora na stejný den vyhlásila český protest na jejich podporu.

Příští týden ve čtvrtek pojede Fiala na jednání Evropské rady. Budou se tam radit, co dál dělat s rebelujícími zemědělci, kterým na jedné straně pouštějí drobečky jako držhubné a na straně druhé schvalují zvěrstva, která mají zemědělce přivést do likvidace. Jako třeba poslední hlasování Evropského parlamentu, kde si vymysleli, že živočišné chovy jsou z hlediska emisí totéž co průmysl, takže pro ně začnou platit stejná pravidla ohledně emisí, jako pro továrny.

Byly toho plné noviny. Zemědělci dosáhli dílčího úspěchu. Vláda jejich nátlaku ustoupila, dovolí jim neprodukční plochy osít jetelem či vojtěškou, které mohou zaorat na zelené hnojení nebo krmit dobytku. Nereprodukční plochy se sníží z osmi procent na pět procent. Dále pak vláda upravila podmínky pro přímé platby.

Srdečně jsem se zasmál nad článkem Seznam zpráv, kde rozebírali, kdo vlastně řídí iniciativu My zemědělci. Oni ti šmejdi udělali zemědělskou demonstraci s osmi sty traktory, vysypali před Strakovku fůru hnoje, mají webové stránky, docela sledovaný fejsbůk, teď vypustili virální video o tom, za co bojují a proč bojují. Opatřili ho anglickými i polskými titulky, takže se teď šíří dokonce i za hranicemi… a považte, intervjuci se sice snažili, jak jen to šlo, ale nenašli nikoho, kdo by tomu velel.

A tak si alespoň vzpomněli na Jandejska a na mě. Milá mééédia, děkujeme za reklamu.

Tak nám začaly jarní zemědělské práce. Tady na teplé jižní Moravě traktory jezdily po poli už minulý týden. Ozimy to letos měly snadné, stačilo přežít jeden mrazivý týden. Pod mínus deset stupňů klesla teplota snad jen po dvě noci. Nebyly žádné prudké výkyvy, kdy by jeden den bylo deset nad nulou a druhý deset pod nulou. Sněhu bylo málo, ale vydatně pršelo. Letošní zima byla na srážky nejbohatší za dlouhé roky. Já například stále ještě nemám usmykováno. Můj pozemek je na severním svahu a od začátku roku ani na chvíli neoschly hroudy.

Víte, co byl pro mě nejsilnější moment čtvrtečního zemědělského protestu?

Ne, to nebyl ten vysypaný hnůj, i když jsem rád, že muži u nás ještě nevymřeli a jsem připraven se postavit vedle toho frajera a jít s ním dělat i to, co je zakázané. Je nám třeba odvahy a je nám třeba odvážných.

Ne, to nebyla atmosféra všeobecného smíření, kde se vedle Doležala a Pýchy postavil pan Lád z Ostaše a další představitelé těch původně „zlých“ zemědělců.

Motto:

Víte, co mi řekl ten kluk, co před Strakovkou vysypal tu fůru hnoje? „Neudělal jsem to kvůli sobě, ale kvůli všem českým zemědělcům. Nemluvte o mně, ale mluvte o grýndýlu a obilí z Ukrajiny.“

Ano, tohle mu rád splním.