Má to vůbec smysl?

Autor
Štítky

Po ministryni Malé se stejný průšvih vylil i na ministra práce a sociálních věcí Krčála - doteď byl v ČSSD, ale kdo ví, jak to bude dál. Vláda ješta pořádně nezačala a už jsou dva (vlastně s Pochem tři) ministři mimo provoz. To víte plagiátorství...

Dneska se mi svěřil jeden postarší kolega - kdysi na škole přišel za svým konzultantem ohledně inženýrské práce. Ten si vyslechl, jaké téme chce student zpracovat, pak sáhl do šuplíku a vytáhl příslušnou práci na dané téma a řekl mu, ať to upraví a bude to. Zaslechl to druhý kolega a přiznal se k něčemu podobnému. Pak se dívali na mě, jako bych se měl také přiznat, vždyť to takhle chodí všude... musel jsem je zklamat. Na ČVUT mě sice přijali, ale já s tím celkem vzápětí seknul. Žádný vysokoškolský titul nemám... a když se dívám, co se děje, jsem vlastně rád. 

Ti přistižení ministři, to je jen špička ledovce. Takových případů budou tisíce, možná i desetitisíce. Každý rok nastoupí na vysoké školy bratru padesát tisíc studentů. Každý rok nějaké desetitisíce odpromují. Na vysoké školy se hlásí trojkaři, čtyřkaři... Je mi třicet sedm a pořád jsem v práci nejmladší. Jsem poslední ročník, co šel na střední školu z osmé třídy a zdá se i poslední ročník, který ještě stihl staré komunistické profesory. Ještě jsem se učil z předrevolučních učebnic a k maturitě mě přivedli staří pardálové. 

Dodnes není žádný pětadvacetiletý nabušený namachrovaný inženýrek, který by mi byl nebezpečný a ohrožoval mě na mém pracovním místě. Ne, že by MBA (mladý, blbý, arogantní) nebyli. Ne že by neopouštěli školy, ne že by se nehlásili. Ale po pěti letech vejšky neumějí ani tolik, na co mi stačila střední 

Jasně, není to tak všude, ale sakra co může opouštět katedry? Kolik z nich potřebuje pomoct a kolik z nich prostě jen koupilo a obšlehlo jinou práci? Na internetu je to za pár minut. A to nemluvím o těch, kteří nebyli úplně tupí, přečetli si cizí práci a napsali ji KOMPLET CELOU svými slovy. Neopisovali. Dali těch sto stránek, jen nic nevymysleli. Tohle žádný kompjůtr neodhalí. 

Tu a tam někoho vyhmátnou. Tu a tam se to hodí pro politický boj. Dobrá, Krčál už nebude a Malá také ne. Možná se najde i na další poslance či senátory.  Ale těch ostatních se to nedotkne. Jen nám vysoké školy chrlí idioty. 

Já jsem vlastně rád, že žádný vysokoškolský titul nemám. Nechápu, proč bych měl stát o školu, která po pěti letech drahého studia vychrlí tohle. 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Je třeba rozlišovat.
Pro soukromou podnikatelskou oblast jsou potřeba schopnosti a, krom jiného, vystudování vysoké školy jistou schopnost napovídá.
Pro oblast státních služeb všeho typu je třeba splnit zvdělanostní kriteria. Mít vysokou školu jedno jakého typu. Tudíž trh nabídl širokou škálu možností jak tohoto stavu dosáhnout.

Jeden člen mé rodiny právě sepisuje bakalářskou práci a jsem z požadavků na ni kladené převelice rozpačitý. Dřív (ano za socíku) by to stačilo na střední škole jen na nějakou dílčí slohovou práci.

Pokud chceme víc vysokoškoláků a nejsme schopni nějak zvýšit IQ národa, pak nutně musí přijít opatření na druhém konci, snížení nároků na dosažení tohoto vzdělání.
Jiných cest není, tudíž zástup malých krčálů roste.

Je dej Bůh, ať se tento proces nepřelije do mediciny a techniky.

Zatím bez slepic

Tak co se týká diplomek potvrzuju, v poslední době se mi dostalo do ruk několik diplomek ze soukromých škol v Brně a na VUT to za mě stačilo maximálně na seminárku...

V německu udržují nějakou laťku a hlavně neženou se za tím, že musí být dolik maturantů (u nich jenom na gymnásiích) nebo vysokoškoláků....

P.S. Kamoška vrchní sestra jde brzo do důchodu a váš optimismus nesdílí... Už aby byla umělá inteligence co nahradí obvodáky na vypisování papírů a na diagnostiku (už dnes umí watson od IBM diagnostikovat lépe než nejlepší profíci o desítky procent a přesto se to nekoupí...), aby uvolnili kapacity na činnosti co dnes ještě neumí...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jak už někdo psal,napodobujeme USA ve všem.
Tito rychlo studenti VŠ,svým podvodným způsobem získaný titul,vlastně okrádají stát,firmy,společnosti,ale i občany.
O tom Krčalovi se mluvilo už za Sobotky,jako kandidát na MPSV.
Jak píše věštec,jaké je školství,takovou máme inteligenci.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

kdy naši potomci nebudou rozumět funkci věcí, které jsme jim po sobě zanechali. Když jsem v osmdesátých letech končil technickou VŠ, znal jsem ve svém okolí a firmě, kde jsem pracoval, asi 10 inženýrů, z toho 3 elektro, 2 strojaře. Můj konzultant, kterému bylo skoro osmdesát, mi u lahvičky červeného, spočítal z hlavy půlku diplomky na ubrousku. Znal dokonce hodnoty goniometrických funkcí (tedy sinus, tangens) a logaritmy. Diferenciální rovnice taky a veškeré výpočty počítal z hlavy.
Já ještě používal logaritmické pravítko a o tom, kolik mi má něco vyjít jsem měl představu. Nástupem kalkulaček začala postupná degradace a zblbnutí. To, kdo a co učí na školách nyní, je ještě zlaté oproti tomu co bude za dalších deset let. Vzhůru do nevědomí!
Řekl bych, že ještě klasické vzdělání se ještě najde na ruských univerzitách a vybraných placených školách kam posílá děti elita. Tam skutečně učí přírodní zákony a ne ohnuté poučky o tom jak by to mělo fungovat.
Koukněte na film Absurdistán. Ty doby se dožít nechci a asi nedožil, nebo mi to bude už jedno.

Zatím bez slepic

nedožiju

Zatím bez slepic

jsme museli umět už na střední škole (poč. 80. let). Pochopitelně ne celé tabulky nazpaměť, ale pět hodnot z prvního kvadrantu každé funkce byl základ pro toho, kdo chtěl pomýšlet na lepší známku, než čtyřku.

Zatím bez slepic

Dělal jsem VPŠS (a udělal 😁) ale hodnoty goniometrických funkcí z paměti po nás nikdy žádný profesor nechtěl. Asi proto že to byli lidé z praxe. Nač taky, byly tabulky. Pamatovat si je, bylo možná pro trénování paměti užitečné, ale jinak k ničemu. Pak jsem dělal asi deset let v konstrukci. Mnoho výpočtů, funkce se hledaly v tabulkách, nebavilo to. V celé konstrukci ani jedna kalkulačka, šéfové to měli za zbytečný přepych. Dnes k neuvěření.

Zatím bez slepic

Nechci tady rozvíjet nekonečnou diskuzi, ale chytli jste se pouze jediného v celém textu. Podstatou je něco jiného. Tomu člověku bylo skoro 80, život za sebou, přesto věděl, chápal princip, měl zkušenosti a uměl je použít. A to i kdyby vypnuli elektřinu, nebyl signál, nebo došly baterky. Prostě mu stačila vlastní hlava!
Když to vztáhnu na tu diskutovanou/ kritizovanou goniometrii: pokud znáte průběh funkce, je možno hodnotu +/- stanovit pro libovolný úhel. To při technických výpočtech vyhovuje, pokud se vždy počítá s nějakou bezpečností.
No a tomu se říká vzdělání, které umožňuje žít, nebo přežít bez všech vymožeností, třeba v divočině. Nebo, nechci strašit, ale i ve válce, či po ní, kdy nefunguje zhola nic.
Dnešní koukači do mobilů si pomalu nedovedou bez mobilu najít kdy jim jede tramvaj.
To jsem popsal jen oblast, kde jsem se v produktivním věku pohyboval.
Obecně to platí ve všech praktických a klasických oborech.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A vezměme si, že ti mladí vysokoškoláci s průměrným až podprůměrným IQ odvozují svoji důležitost od správného politického postoje, a ten vnucují ostatním. Celý systém EU plně implementovaný v ČR neoceňuje nové nápady, ale pouze loajalitu - evropským hodnotám, k západní civilizaci, demokracii, lidským právům, penězům a konzumnímu životu, .... Celá státní správa je postavena na principu loajality a neudělat chybu. To jsou hlavní příčiny její zkostnatělosti. Přitom správný přístup by měl být pružnost, ochota vyzkoušet nové nápady a ochota napravit chybu. V momentě, kdy je státní správa odměňována a trestána za to, kolik chyb udělá, je nejlepší strategií nedělat nic nového - kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jenže taková společnost stagnuje a upadá. Důsledkem je vyšší koncentrace blbců v rozhodujících funkcích, kteří ovlivňují život těm ostatním - k horšímu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Maturitu jsem nezískal za darmo. Byl jsem průměrný žák a abych si udržel status, musel jsem se učit.

Když po 89. říkali, že chtějí zvednout počty vysokoškoláků a středoškoláků řekl jsem si že s tím bude hodně práce. Zvednoutyto počty ve fungujícím systému školství, je mnohem těžší a náročnější, než když se začíná v pologramotné zemi. Musí se hledat drobné skryté rezervy a sofistikovaně je vytěžovat.

V životě měn tenkrát nenapadlo, že oni pouze sníží laťku náročnosti.

Za to, jak zkurvili školství, by měli všechny ministry školství protáhnout sračkama, jako dneska protahují ty ministerské opisovače - ti jsou pouze plod jejich neschopnosti.

Dnes se v souvislosti s procenty neúspěšnosti u maturitních zkoušek řešilo zkvalitnění výuky, náročnost zkoušek aj.

Vůbec se neřeší, že by před střední školou mělo být síto propouštějící na střední školy jen ty, kteří mají pro studium předpoklady a projevují dostatek píle, co ž by u nich umožňovalo předpokládat, že střední školu úspěšně ukončí.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dále budu hodně zjednodušovat :-):

Ono když se chcete něco tzv. naučit, (např. si zapamatovat násobilku deseti od deseti do sta), musíte si pro každou hodnotu někde ve své emocionální části vytvořit nějakou náladu. A když to chcete předvést nebo jste z toho zkoušeni, musíte si v podstatě nastolit onu náladu a pokud se vám to podaří, naučené reprodukujete (přednesete naučenou znalost). Když se vám v sobě onu potřebnou náladu nepodaří ani nijak přibližně znovu-vyvolat, bere se to že jste za blbce a nenaučili jste se (při opakování neúspěchu dokonce za úmyslného kverulanta a znehodnocovače!).

Samozřejmě všelijakých nálad je nekonečno ale platí, že jakmile začnete vykoumávat pokrok, jsou potřeba jiné nálady -> a z důvodů omezené kapacity množiny prožívatelných nálad má člověk na výběr snažit se buď udržet nálady staré, nebo je opouštět a vbíhat na nálady nové. Jenže udržení těch starých nálad je v tom nejlepším případě možné charakterizovat jako "opakovaný vtip není vtipem" (ale daly by se vybavit i třeba všelijak úsměvné senilnější stavy neudržitelného k-nostalgii-smilného :-)). A přijmutí vytváření jakýchsi nálad inovativních je rizikem, že se (podle zkušeností z různých obratů v minulosti) opět třeba kráčí tzv. "do propasti" :-).

Takže jakýkoliv pokrok vždy nastoluje nové nálady a vzhledem k té omezené kapacitě a neschopnosti předem říci v co se to vlastně vyvine nemůže být nekonfliktním "oprošťování se" od čehosi "přežitého" a "ládování se" čímsi prý "úchvatně novým".

Když jakýkoliv systém přestane inovovat, začne to být všenudná a senilní šedivina, když inovuje, bývá to pestrá pakárna dětinská. :-). A nepomáhá "čerte už nechoď", "babo už drž hubu" a "vrchní, kořalu rovnou do dvoudecáka" :-)

Zatím bez slepic