Beaujolais

Autor
Štítky

V uplynulém týdnu se v diskusi objevilo několik příspěvků na téma mladých svatomartinských vín spolu s dotazy, jak se letos urodilo. Soudím tedy, že máme mezi čtenáři znalce a chtěl bych dnes rozvířit diskusi na toto téma. Z vlastní zkušenosti vím, že deset vinařů má patnáct názorů a proti gustu žádný dišputát. Doufám tedy trochu, že dnešní diskuse nebude jedno velké souznění, ale naopak bouřlivou výměnou názorů. Víno za to stojí. 

Já dnes budu obhajovat svůj postoj i svoje chuťové buňky. 

Letošní úroda vína byla hojná a bohatá. Ale... bylo málo slunce. Ranné odrůdy neměly vůbec šanci přes samou vodu vyrobit nějaký ten cukr. Kolegové vinaři se shodli, ža takové roky zažívali někdy počátkem osmdesátých let. Prostě byla zima, hodně pršelo, víno se muselo doslazovat a protože cukr byl drahý, výsledný produkt se nechal dokvasit až úplně do sucha a vína byla trpká jako čert. 

Je ještě hodně místních vinařů, kteří polosladká nebo sladká vína vůbec neuznávají. To je babské pití pro zbabělce a Pražáky. Správný moravský vinař chce mít víno suché jak saharský písek. 

Já jsem v této tradici nevyrostl. Přišel jsem k tomu jako třicetiletý bez jakýchkoliv zkušeností i předsudků. Nevěděl jsem nic o pěstování ani o výrobě, ale jako každá arogantní náplava jsem naprosto jasně věděl, že vínům rozumím. Teď po deseti letech vlastního vinhoradničení i vinaření bych řekl, že jsem na konci začátku. 

Mám jednu výhodu. Jsem vinaři obklopen. A protože disponuju domácím uzeným špekem v abnormálním množství, rádi mě zvou na své ochutnávky.

Moje zkušenost říká, že čím starší české víno, tím horší. Nejhorší patok vždycky vytáhl vinař ze svého archivu. Patnáctileté víno, které nestálo vůbec za nic. Chuť dávno vstřebaná, vůně jakbysmet. Voda s dvanácti procenty alkoholu ve kterém se horko těžko hledaly nějaké zbytky slunce. Máme tu prostě málo slunce. Víno nám udělá akorát tolik cukru, aby se dalo vykvasit. A bez skutečného nefalšovaného hroznového cukru, který vyrobila réva svojí fotosyntézou, není možné dělat archivní víno. To cukr se po dlouhá léta odbourává na jiné látky. To cukr se snoubí s aromatem, to cukr vytváří ty krásné tóny kopřiv, ovoce či zemitosti. Ale musí to být cukr originální. Ten bílý cukr z curkovaru sice dokáže zajistit prokvašení na dostatek alkoholu, ale nic víc. 

Česká i moravská vína se musejí vypít mladá. Poprvé ochutnat o Svatém Martinu a vybrat si. Nechat to dál pracovat, pamatovat si tu chuť a pak si během roku užívat, jak to víno krásně zvolna zraje, jak se daří nezkazit práci přírody, zjišťovat, jak se víno plní, jak zraje a být svědky vrcholu a následného poklesu. Podle odrůdy se víno dostane do nejlepší chvíle někdy mezi květnem a srpnem. V té chvíli je zapotřebí sklep vypít a nachystat ho na další sezónu. 

Je celkem jedno, máte-li rádi vína skladká, polosladká, polosuchá nebo suchá. Naše réva roste pro ni v extrémních podmínkách a nikdy nebude moci soutěžit s révou italskou nebo francouzskou. 

Ale... narozdíl od jihu, kde je dostatek slunce, naše réva má svojí osobitost. Každý rok vyjde jinak. Každý rok příroda připraví jinou várku, jinou kombinaci vláhy, slunce i tropických nocí. Vína jsou pokaždé jiná. 

Tohle je naše devíza. My nikdy nebudeme mít typické regionální víno jako má Francie. I když půjde o stejný vinohrad, stejný sklep i stejného vinaře, víno nikdy nebude mít stejnou chuť. Je mi líto, že velká vinařství se shlédla ve francouzském modelu a pomocí různých technických udělátek na řízené kvašení se snaží dohánět nedostatky zdejšího podnebí a zapomínají na to, co je pro nás osobité. 

Pokud bych měl poradit, jak na víno, zajeďte si před vánoci nebo na silvestra někam do sklípku. Ochutnejte co má vinař na skladě, vyberte si, co vám chutná nejvíc a pak si nechte každý měsíc poslat bedýnku vína domů. Dneska to není problém, vinaři umějí posílat své lahve poštou nebo PPLkou.  Každý měsíc budete překvapeni, jak se chuť vyvíjí, že to víno zraje jako mladé děvče - pro ten proces neexistuje lepší metafora. 

A červené víno u nás může být dobré jen ve výjimečných rocích.... 

Já osobně vyrábím portské. Ne originál Portské, ale prostě fortifikované víno. Dělám ho ze své soukromé odrůdy, kterou nemá nikdo na světě kromě mě, u které dosahuji vysoké cukernatosti za cenu poměrně malé úrody. 

 Zjednodušeně se vyrábí tak, že ve chvíli vrcholného burčáku se musí trefit ta pravá chvíle, kdy burčák překračuje zenit a v té chvíli se kvašení zastavuje přilitím přesně vypočítaného množství vinné pálenky. Pak se počká, až sedne kal a postupuje se jako s běžným vínem. 

Víno je poměrně hodně sladké. Ale nemusí se doslazovat. Alkohol se dodá externě a zůstane dost révového cukru, který mnohem intezívněji, rychleji a kvalitněji zraje. Někteří z vás už ode mě víno dostali, třeba v diskusi svoji zkušenost popíší. Já budu stále trochu sexistický a řeknu, že mé víno je jako šestnáctiletá holka.  Rozpustilé, trochu trhlé, nezkušené. Krása už se dává tušit , ale je ještě nezkažené, sladké, jeho nedostatky jsou roztomilé a snadno odpustitelné, obzvlášť pro staršího chlapa. Něco takového se nehodí přepadnout a vyplenit, jen se kochat letmým polibkem darovaným za úsměv. 

Pije se z malých úzkých sklenic a nalévá se maximálně jedno deci. Je opravdu víc jako polibek dceři nebo vnoučeti, než polibek milence, musí se vychutnávat po maličkých, ale častých intervalech. Je plné slunce a mládí. V létě se pije studené a svěží, v zimě při pokojové teplotě, aby zahřálo. A hřeje víc v duši než v žaludku. Půllitrová lahev musí dvěma přátelům vystačit na celý večer rozhovoru. 

Ale... ani mé portské s dostatkem cukru nezajistí dostatečné zrání na archivaci. I moje víno se dělá na rok. Jen se nedá pít mladé. V tuto dobu je ještě naprosto nepoužitelné. Víno se ještě nespojilo s pálenkou. Jsou v jednom demižonu, ale jako by nebyly.  Zajímavé začne být někdy na konci března a nejlépe se pije,  když právě češu úrodu napřesrok. Pak už se začíná zlehýnka zhoršovat, ale vydrží velmi dobré až do dalšího dubna, kdy už je zřetelně horší než nová dávka. Poslední lahve zpravidla rozdám na vánoce. 

Sakra... přehnal jsem to... mám z loňské úrody poslední dvě lahve. Jednu si teď půjdu otevřít. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (51 hlas)

Komentáře

Tak že - při ranním říhnutí si z bezpečnostních důvodů v žádné případě cigaretu nezapalovat.

Nebo...

Tady bych také řekl, že jste se od nahozeného tématu "Beaujolais" nepatrně odchýlil.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Její zapalování nebylo nijak nebezpečné, to byl jen náznak vůně, vždyť ten benzin se logicky apoň v 99% odpařil , My jsme už měli podstatné vědomosti o problematice destilace, jinak by ze školy vyhodili. To moje odchýlení bylo reakcí na předpřispěvatele, který napsal že lze ředěním a filtrací!! tu denaturaci odstranit

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

starým, hloupým a škaredým (beztak za to může nadměrná konzumacxe čuča), dovolím si vám připomenouti oficiální překlad oné latinské věty, kterou jste uvedl svůj příspěvek do debaty o alkoholech a radostech s ním spojených.

In vino veritas.
Keď sa napijem vína, verím aj TASS-u.

Průměrný počet slepic: 3.1 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Pocházím ze severního okraje Brd, z míst, kde se od nepaměti potkává plzeňské, rakovnické a smíchovské pivo, kde se prohání mezi Brdy a Křivoklátskou vrchovinou drsné západní větry, podnebí přeje plísním a o ovce mají delší vlnu, aby se zahřály.

O víně tu nemůže být ani řeč.

Onehdá si skupina místních nabobů založila vinohrad na jižním svahu Otmíčské hory. Výsledným produktem je světlý, mírně projímavý, octovitý nápoj křivící ústa, k němuž je vhodné přikusovat gastrogel. Nabobové čas od času pořádají ochutnávky přesně jak z mé oblíbené knížky „Jak jsem vyhrál válku“ kapitola „Boj o flašku“. Nabízeli mi, abych si koupil trať. S velkými díky jsem odmítl, ocet dělám z jablek.

Poloha, kde přebývám a to, že jsem se od mládí rozpuku dal k čundrákům a vodákům, silně ovlivnila můj vztah k vínu, který je spíš tak trochu plebejský. Vyrostl jsem na Pražském výběru, s děvčaty jsem si pochutnával na Sklepmistru, Tesavele. U vína jsem porovnával ne buket, kulatost, tón, dozvuk, ale důležitý pro mne byl vždy poměr CENA/VÝKON. Postupem času jsem tak se stal znalcem ovocných vín, kde vycházel poměr velmi příznivě.

Celkově jsem ale vínu moc nedal.

Zvrat nastal, když jsme s rodinou jeli v roce 96 prvně za teplem do Jugošky na Pelješac. Bydleli jsme v baráčku mezi vinicemi přímo u moře, furt mi tam cpali víno, tak jsem se nechal přemluvit. Bylo mnohem lepší než svíčka, vonělo a bylo drsné na jazyku, byly v něm malinové tóny. Poměr cena/výkon byl také v pořádku, tak jsem přetryskoval. Naučil jsem se ho u moře snídat. Jsem ranní ptáče, vstávám dřív, než většina ostatních. Není nad to si jít po ránu, když ještě nikdo nikde netrajdá, nasbírat fíky, pak si sednout pod borovice, upíjet víno, snídat fíky a pozorovat moře.

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

Jojo, nahozeno pěkné téma a u většiny diskutujících je radost číst jejich hřejivé komentáře.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

od Jaryny k Ostravskému kahanu a dále už jen darovaná vína.

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)

Jj, to sedí. Kahan na zábavy aby se lidi slušně motali. Po půl litru už to bylo jedno. Myslím, že se to ani nekazilo. Muheeeee

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

Starší pořekadlo z Moravy, té jížní: 3 kategorie kvality vína - Dá sa, nedá sa (ale dá sa svařiť) a dá sa Pražákům ...
No od cca 80-tých let, se toto změnilo na: 1)pánečkovo, nebo taky babiččina bečka, 2)na výstavu, 3)na prodej, 4)dá se svařit, 5)dá se vypálit, 6)dá se pražákům, 7) a než to vyliješ, zkus to prodat na Ostravě …

Průměrný počet slepic: 5 (21 hlas)

Kahan! To jsme nezkusil. Velká mezera.

Dá se archivovat?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Kamarád který bydlí nedaleko Hukvald, kde se tato delikatesa vyrábí, sledoval z kopce nad tímto vinařským podnikem výrobní postup. Byl tam totiž na hřiby. Do přistavené cisterny nepovedeného vína přivezeného čertvíodkud, dělníci nasypali větší množství pytlovaného cukru. Poté se obsah cisterny přečerpal do podnikového tanku a bylo hotovo. Přečerpáváním se cukr zamíchal, rozpustil a víc nebylo třeba. Cukr zamaskoval pachutě nepovedeného vína a delikatesa byla na světě!

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

Můžete to odzkoušet, jako "retro" se prý začalo znovu vyrábět !! Ale bude již určitě úplně jiné "kvality". Původně to bylo "známkové víno" s dodržením všech odrům vína dle "příslušné normy", kdy Ostravský kahan znamenal jednoduché stolní víno pro nenáročné konzumenty,
https://www.denik.cz/z_domova/legenda-socialistickych-prodejen-opet-v-p…
Bližší údaje najdete v tomto odaku, tož si počtěte ...

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

plastové vršky jsme zasouvali do sebe a až jich byl metr, šly do popelnice. Šéf v kanclu nikdy nepil. V 10:00 otvírali Na společenstvu (“Spolek”) a tam nabíral vitamin B.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Potvrzuji, ona lahvinka měla obsah lepší, než dokážu sama vyrobit. I když v té mé není obsaženo víno :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Mám informace, že někteří vinaři jsou za méně slunce vlastně vděční, neb mohou udělat suchá vína s pitelným množstvím alkoholu pod 14 procent (asi nepůjde o rané odrůdy, jak psal Vidlák). Tak uvidíme... .c)

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

vyrobit archivní víno na jihu Moravy. Ve vínu se vyznám jenom tak chutná/nechutná. Ale díval jsem se do mapy Evropy a vidím, že zeměpisná šířka hranic Moravy s Rakouskem je jen něco málo severněji, než oblast kde se na severu Maďarska a jihu Slovenska pěstuje tokajské víno. A to se myslím také vyrábí jako archivní.
U nás na soutoku Labe a Ohře jsme asi uprostřed české vinařské oblasti (Mělník, Roudnice, Litoměřice, Most). Chutná mi žernosecký tramín a ten se dá koupit přímo v Žernosekách ve sklepě asi 3 - 4 roky starý. Tak to by už byly podle popisu Vidláka patoky.
A ještě jeden detail. Asi před 4mi léty jsem kdesi v bedně slyšel vyprávět Hůlku, že má kdesi na Moravě nějakého vinaře svoji sekci archivních vín. Pochybuji, že by tam dovážel nějaká italská, nebo francouzská, to by je mohl mít rovnou doma v lednici.
No ale je to Hůlka, tak to s ním a s vínem je možná jako s tím pražským sommeliérem co o něm vypráví ftip Zdeněk Izer. Tož ať mu tam trochu cvrnkne Maruška, on to nepozná.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Archivní víno vyrobit na Moravě lze. Jde kromě vyzrálosti také o to, jak bylo uděláno. Leželo v dubovém sudu, barikovém sudu? Dlouho na kvasinkách? apod. Třeba Bíza dělá červená bariková vína s doporučenou dobou zrání 6 let v lahvi. Klasická "sedlácká" vína je dobré vypít do roka, jak píše Vidlák.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Protože i jih Moravy vydá Rulandu, co je téměř polosuchá a přitom má 14,5 ampér. Po 4 letech otevřena, při nalévání barva a zdálo se i konzistence téměř medová. Už je to dlouho, ale chuťově se mezi bílými vešlo určitě mezi mých top 5 a celkovým dojmem je zatím nepřekonaná. Jinak myslím, že loňský ročník má v tomto ohledu slušně nakročeno.
No a červené: nechci teoreticky-pražáckým pohledem moravské vinařské pracanty nějak dráždit, ale za mě je to marná věc. (Mojí preferencí je teda kulaté usedlé červené, naopak takové co drhne a křiví hubu i při čuchnutí nemusím, i když "má jiskru".) Po létech ochutnávání a dávání dalších šancí by u mě bez připomínek prošly asi dva vzorky. Prostě není slunce, není láska. Takže za mě červené taky z jihu, ale Ameriky. Případně (vlastenečtí a opravdoví vinaři nečtěte dál) i s odpuštěním španělský týden v Lidlu dokáže vydat poklady s neskutečným poměrem cena/výkon. Víceméně z legrace jsem jednou zkusil láhev asi za 60. Po řádném vyvětrání se dostavila lítost, že jsem vzal jen jednu. Chuťově odpovídala lahvi tak za 400, a to za sebou měla hypermarketovou dopravu i skladování.

Průměrný počet slepic: 3.4 (7 hlasů)

několika recenzními weby a zatím jsme nebyli zklamaní. Tedy pokud jde o španělská červená vína.

A pak moldavská, to jsou ňamky skoro vždycky. Občas trošku zakolísají co do trpkosti, ale v rámci tolerance.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ano, moldavská vína jsem před lety taktéž objevil a už jsem jim zůstal věrný ...

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

doporučuji, mj., růžovou Izabellu. Moldavskou to specialitu. Překvapí vás. 🍓🌲

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

si asi všimli (a někteří programem možná opovrhli), přesto připomínám seriál ČT na téma víno u nás i jinde v Evropě. Ještě běží.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12547656743-milovnici-vina/dily/sta…

My jsme se před 10-15 lety ve svatém nadšení vydali do proslulých vinařských míst v Itálii, Francii, Německu, Rakousku. Na Španělsko se nedostalo. Velkým obloukem jsme se kajícně "vrátili domů" a na moravská vína, bílá i červená, nedáme dopustit.
Kdo na JM poklad hledá, najde. 🙂

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Zapomněla jsem; na Slovensku se najdou vynikající vína! A za velmi přijatelnou cenu.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

In reply to by veverka (neověřeno)

Trvalý odkaz

Máte pravdu, za starých časů jsem byl Pod Zoborom.
Vždy jsem chtěl být zdvořilí vůči hostitelům, ale to nešlo, to víno bylo tak suché, že jsem se zašklebil, a vzpomněl na »To že je víno? tenhle kvas?
vždyť ústa křiví, láme vaz!«
Diplomaticky jsem uvedl, že tak kvalitní suché víno jsem nečekal, tím jsem si je získal.
Vypilo se mnoho, ale druhý den hlava byla čistá, žádný bolehlav.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Vinu samozřejmě nevztahuje na sebe takřka žádný občan či občanka ze zemí, které stále drží sankce (i plošné sankce - tedy projev uznání principu kolektivní viny) proti Rusku. Které tyto sankce aspoň během trvání údajné koronakrize nepozastavily, nezmírnily.
Tuto vinu, když už, tak přisuzují takoví občanky a takové občané pouze svým fuhrerům a fuhrerkám, potažmo těm, kterým říkají " naši zástupci". Ti nesou odpovědnost za to, pokud by umíralo v Rusku sankcionovaném více lidí, než by tam umíralo v zemi nesankcionované. My nic, my to jen pozorujeme a bavíme se o tom (pokud tedy zrovna se místo viny nebavíme o vínu). My jsme v tom nevíně. Co tam máš dál ? Výdajové okenko se zbraněma a střelivem ? Těch je více třeba jak houslí či klarinetů, nebo dětských bot. Co je na tom nenormálního ?!??
Táhni už, my tady máme pohodičku pohodu, hezky si povídáme, hřejivé je to a líbezné....
Smrade slovanský...více ses měl učit ve škole.

Průměrný počet slepic: 2.6 (12 hlasů)

Sdělte mi prosím tajemství: Tento komentář jste psal po sedmé, nebo osmé láhvi? :)

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Zejména pokud obsah vztáhneme k roli (a působení té role) sociálních medií.
Proč to přebírají , ptá se pan Staněk.
Dle mé maličkosti proto, že je to pro ně výhodné, dokážou tím cílit na dodatečný a možná i nemalý tržní segment konzumistický. Tedy přinesou tak dodatečné peníze svým fuhrerům a svým mecenášům (inzerentům). A tak sobě zajistí další své fungování, v tomto druhu byznysu. Ba snad i nějakou tu dodatečnou ohlodanou kost, co jim byznysmeni (byznyswomenky prominou) hodí pod stůl.

Aha, ten článek : "Čím může být užitečná zpráva o nenávisti pana Novotného k paní Schillerové"

(no a vidíte, jak je ten svět absurdní, paradoxní....vlastně se také teď také spolupodílím na šíření této pseudoudálosti....nu, snad dojde v myslích slepiček a kohoutků k pohybu takovým, že se stanou porozuměním, že pochopí proč ...moc tomu nevěřím...)

Prosit !
:-D))))

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

a víte, co hrozí (Vám zejména), když nejste autor!

Tedy našlapujte obezřetně, ať se Vás zase nezastávám a...., vlastně je to fuk ☺.

Napište článek, třeba o té vině prosím JCH, mne by to zajímalo a nevěřím, že nikoho dalšího zde...

A ano podílíte se na propagaci jak Novotného (i negativní reklama je reklama), tak i na tahání lidí k nějakému článku a to možná ani procenta z prodeje čehokoliv tam neberete...☺

Průměrný počet slepic: 2.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

mladá vína nejsou žádná sláva. Pila jsem dvě dobrá, dvě obstojná a jinak mi připomínají rok 2014. Hodně chlorofylu, chybí vůně a ovocitost. Jinak souhlasím částečně, že se mají pít u nás vína mladá, ale ryzlinky, chardonky a rulandy bych ponechala dva tři roky, jsou pak mnohem chutnější. Veltlíny, sauvignony a müllery, neuburky, sylvány, včetně dnes oblíbeného hibernalu, ty je potřeba vypít mladé, nejdéle do dvou let.
Ta dvě dobrá mladá vína jsou svatováclavské a pet nat od Špalků, trochu se dá mladý od Lahoferů a mladé bílé od Waldberků. Nechutnala jsem Líbala, Hanzel má hibernal moc sladký.

Průměrný počet slepic: 3.4 (8 hlasů)

In reply to by liška (neověřeno)

Trvalý odkaz

náš nejlepší sommeliér,jak jsem se dočetl, je žena. Když chutnáme vína,žena vždy pozná, co má být cítit a co má být v dochuti. Já poznám,jestli je víno dobré nebo ne. Rozdíl mezi výtečným a dobrým už ne. A co bych měl ve víně cítit si musím přečíst na etiketě. Byl jsem předky okraden.

Průměrný počet slepic: 2.9 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

něco o specifiku výroby bulharských vín, která jsou chuťově snadno rozpoznatelná i pro dřeváky z Gorolistánu.
Bulhaři totiž hrozny jen rozdrtí a nechávají je kvasit i se slupkami a peckami. Teprve po vykvašení se víno zbaví pevných součástí a stáčí se z beček do lahví či jiných beček.
Jestli je to dobře nebo špatně, netuším, ale je to tak. Nedávno koupila Jahoda jakýsi červený hampejz a já s překvapením bez brejlí zjistil, že pochází z Bulharska, což jsem si vzápětí potvrdil na etiketě.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

... je kvasit i se slupkami a peckami... Dá se říci, že to je obdoba výroby "přírodních/selských vín".
V současné době se k tomuto typu výroby vín opět několik vinařů přiklonilo (cca 10 vinařů a vinařství v CZ). Vína se ale kvasí většinou v keramických nádobách tvaru amfory tzv. Kvevri (převzato z Gruzie). Tam se podrcené hrozny vsypou (někdy i se střapinami) nechá se proběhnout hlavní kvašení a po cca 1 měsíci se tato nádoba "hermeticky" uzavře. Obsah se nechává minimálně půl roku (ale může být v Kvevri i podstatně déle, i několik roků...). Potom se víno stáhne, někdy přefiltruje a buď přímo plní do lahví, nebo se sním ještě dále pracuje. Tímhle procesem vznikají tzv. "oranžová vína" mají zvláštní charakter, intenzivnější vůni ...
Před Covidem měly tato vína několikrát ročně i prezentaci. Letos všechny tyto akce "spadly".

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

.... a teď jsem si to celé skoro hotové smazal.
Kurva, kurva, kurva!
Znovu to psát nebudu.
Tak na zdraví.... :-(

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

Škoda. Těšil jsem se.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

I já.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

To zní závažně, Godote. Třeba to nahradí legendární

Učit se, učit se, učit se!

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

kořeny?🍸🥃🍺

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Ve vinařství v itošce koupím pár flašek po 30-50€, jako dárek pro někoho. Na JM jsem byl ve sklípku jednou se zájezdem někdy v 85, to víno byl hnus a navždy mě to poznamenalo. Zkrátka nejsem vinař a nenechám se vodit za nos. Předloni jsem byl ve Věstonicích pro burčák, 4 litry - vybíral jsem ho podle keců lidí před sklípky. Určitě to bylo z révy a bylo to OK. Člověk (nevinař) musí mít na JM asi osobní známost, aby nedostal patok. Vybírat podle ceny JM vína bych si nedovolil. Absolutní nedůvěra. A to nejsem pražák.

Průměrný počet slepic: 4 (11 hlasů)

kydy. Tudíž ses dnes nedočetl, že hampejzy, které už nekoupí ani zoufalci z Práglu, se přelijou do exportních flašek, náležitě se oštítkují a namíří si to rovnou do Ostráávy - cype, a přilehlého okolí.
Jinak souhlas - bojím, bojím. Proto jsem přešel na vodu z vaserlajtunku.

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)

Princ Řezník a Netanjahu. Jestli medvědí krev nebo toho rozčtvrceného novináře. Kdoví, jesli poletí do izraelu zasedat česká vláda v jarmulkách nebo tam povezou zemana k památníku.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

...Ve filmu Hudba z Marsu měl také hezkou roli Oldřich Nový. Zpíval mi tam písničku Milion - sopolu s Jaroslavem Marvanem a Josefem Bekem. Ve druhésloce této písničky byl text, kde se říká : ,, Vepřová se s jedle třásla a s ní tisíc knedlíků."
Nový se zdráhal tento text zpívat. Říkal, že o vepřové a knedlíkách ještě nezpíval a snažil se režiséry přemluvit, zdali by to mohlo být o něčem jiném; o vínečku, třeba takovém beaujolis. Nakonec se to zpívalo, ale Novému nadlouho zůstala přezdívka ,,Božolé".

/z knihy vzpomínek Jiřího Sternwalda - Plná náruč vzpomínek, str. 122, nakl. G&W, Cheb 2002/

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

slípkovat. Určitě to budou všichni ti vyjímeční, ti čestní nebo bezpříznakoví. Vinaři jsou podle mě sorta lidí, kteří vidí nevinaře jako hlupáky, které je potřeba podojit. Mám tu zkušenost. Proto si dělám vlastní slivovici a nevadilo mi ani, že letos pár tun slívek spadlo. Ještě dnes je pod alejí modro.

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

ad. "...Vinaři jsou podle mě sorta lidí, kteří vidí nevinaře jako hlupáky, které je potřeba podojit...."
To nejsou vinaři ale podnikatelé, vlastně ani to ne, urazila bych čestné podnikatele.
Dobrý vinař pozve na svůj burčák, víno, šampaňské, či portské a nemá za potřebí tím pádem někoho podojit
na nějakém patoku.... A ano, asi těžko takového najít, pokud má již uzavřený okruh svých odběratelů a příznivců.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Ale rozhodně ne všichni, já je znám, rozdali by se, když vás mají rádi.☺️

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by liška (neověřeno)

Trvalý odkaz

uzavřené společnosti. Osobní vazby. Náhodný zájemce nemá šanci... ale mnohý patoky pít nemíní a hlavně nemusí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

o uzavřené společnost, nalejí vám rádi svá nejlepší vína, jen vy jim dáte peníze, já možná zpětnou vazbu. A já většinou obojí, protože to skvělé si ráda koupím domů, abych je později vypila se svými přáteli.

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)