A chčije a chčije

Autor
Štítky

Tak nám napršelo. V květnu spadlo ve Vidlákově víc než 80mm srážek. Víc než polovina z toho formou jemného zahradnického deštíčku. Co spadlo na hlínu, to se vsáklo. V červnu už spadlo skoro 40mm. Opět bez jakékoliv průtrže mračen. Vyhnuly se nám všechny bouřky i krupobití. Půda je už tak nasáklá, že nepřijímá vodu. I kdyby teď nastalo léto a tropy, stejně žně začnou později, protože pole jsou tak rozměklá, že kombajn neudrží. 

Příroda má ráda rovnováhu. Až na drobné výjimky spadlo nad celou republikou dost vody na doplněné celého srážkového deficitu. Akorát to pustila naráz v jednom dni. Až na některá místa na závětrné straně hor bylo vody daleko víc než by bylo třeba. 

Samozřejmě voda teče jak ze střechy.  Jak jinak to má také vypadat... Ve městech asfalt a dlažba, parky jsou řádně uválené, trávník zastřižený. Na venkově jsou utužená pole ze kterých se splavují poslední zbytky ornice. Až pojedete přes nějakou kalamitní oblast, podívejte se. Jediná pole, která se v tomto dešti a při dneším mladém, krásném a chytrém obdělávání nepohnula, jsou ta řepková. 

Další letošní štěstí je, že je pořád poměrně zima. Minimálně rána jsou docela studená. Hraboši mají mokré kožíšky, nory jsou vyplavené, bo neumějí drenáže tak dobře jako krtci a tak v letošním květnu masově hynuli. V dubnu zase hynuli žízní. Není to ještě jisté, protože ty potvory umějí překvapit, ale žádná hraboší kalamita se nakonec nejspíš konat nebude. Ale dravci samozřejmě hynout budou, protože loni vyváděli mládata masově a letos nebudou mít co lovit. Uvidíte, že si toho nějaký ekolog brzy všimne. 

Kolega Mudrland Wenca vám zítra poví názorný příklad o bleskových povodních, takže mu nebudu fušovat do řemesla, já už jen upozorním na pár vodních a srážkových zajímavostí, která jsem už říkal mnohokrát, ale teď je to krásně názorné: 

1. Letos byl květen mokrý, protože spadlo 80mm. Loni byl květen mokrý a spadlo 65mm srážek. Předloni byl květen suchý a spadlo 65mm srážek...  U nás v červnu zatím prší průměrně, ale leckde už dal červen tolik vody, že by to při vodní bilnaci vystačilo i na červenec. Samozřejmě na pravidlo třetin můžeme zapomenout. Zlatý voči že by se třetina vody vypařila, třetina vsákla a třetina odtekla. Při bouřkách, co teď byly, odteče 90% vody rovnou pryč. Přitom to bylo i v těch největších průtržích tak 100mm. To mají v tropech každé druhé odpoledne. Napršelo 10cm vody. Tedy množství které na rovině zadrží 11cm vysoká hráz. Máme kombajny s dvanáctimetrovými žacími lištami. Máme traktory o 250ti koňských silách. Máme GPS techniku, která jede na centimetr přesně a dokáže stejně přesně určovat i vrstevnici v terénu. A všechna ta chytrá mladá a krásná technika nestačí na to, co zvládl ve středověku negramot s volským potahem... 

2. Vodu můžeme chytat buďto tam, kde padá a nebo tam, kde se sbírá. Buďto ji zadržíme na polích pomocí mezí nebo v korytech řek pomocí přehrad. Hráz nějaké té přehrady stojí miliardy. Mluví se o třiceti nových lokalitách na stavbu přehrad. Dovedete si představit, kolik by se za ty miliardy na hráze dalo dotovat mezí a větrolamů? A výsledek by byl vlastně totožný. Jen by se ta voda nedstávala do řeky z utemované krajiny, ale pomocí pramínků vyvěrajících v údolích ze země.  Aby nedošlo k mýlce... já všeobecně nemám nic proti přehradě s pěknou vodní trubínou, jezerem pro rekreaci a dalšími vymoženostmi. Akorát ve většině přehrad jsou dneska sinice, voda tam výškově skáče o celé metry, takže mluvit o plážích je docela odvážné, pozemky kolem jsou pro zazobaného podnikatele ale rozhodně ne pro zedníka. Možná ještě tak ta hydroelektrárna je k něčemu... Ale zaplatí se to na těch menších přehradách? Přitom na všech polích v republice i ve všech lesích nekdo hospodaří. To je vážně takový problém je donutit, aby ty meze a vsakovací rygoly udělali? 

3. Prakticky všechna spodní voda se u nás dotuje vodou z části podzimu, zimy a brzkého jara. V této době ale prší nejméně. Za listopad, prosinec, leden a únor spadne dohromady tak 100 - 150mm srážek. Z toho žijí všechny studny. Studny jsou blízko lidské civilizaci. Někde uprostřed Krkonoš či Šumavy je studna poněkud k ničemu. Stejně tak je na nic někde uprostřed stohektarového pole. Studny jsou na dvorcích, v zákoutích, na zahradách, náměstích, průmyslových zónách a podobně.  I ta nejmenší dědina, kde se zastavil čas je dneska už zadlážděná, zkultivovaná, začištěná. Všechno je odkanalizované, protože to zákon nařizuje. Všichni musejí mít vyřešení nakládání s dešťovými vodami, což prakticky vždycky znamená kanalizační vpusť. Změny se odehrávají velmi pomalu. 

Kde se ta voda má ve studních vzít? Těch jediných 150mm srážek, které přijdou v drobném deštíku nebo sněhu, aby se mohly dobře vsáknout a slunce nemá sílu na jejich odpaření, ty si odvedeme ze zadlážděných dvorků do kanálu. Stejné je to kolem montážních hal, na náměstích, ulicích, zákoutích i parcích.  Je hrozně hezké, že uprostřed lesa je vlastně vody dost, ale většina běžných studní má hloubku do deseti metrů a bere vodu ze svého okolí. 

Hluboké vrty to mají jinak, tam se voda dostává i z velkých vzdáleností, ale zase jí to trvá dlouhá léta než to podzemní jezírko naplní. Loňské sucho se tam projeví za pár let. Letošní dostatek vody ještě o nějaký ten rok později. A hlavně - my vůbec nevíme, jaký je do takových míst přítok a zda to prostě jen nerabujeme. Mělké studny, to je něco jiného, tam se projevuje naše hospodářství jak v dostatku tak i v nedostatku vody. 

4. Neříkám nic, co by vám nepověděla jakákoliv osmdesátiletá vesnická babka. Všechno je to úplně triviální. Stačí orat, stačí rozdělit velká pole na menší hrázičkami  z hlíny zpevněné obyčejnou trávou. Sem tam nějaký ten větrolam a bylo by to. Ve městech by stačilo nechat místa s blátem. Podívejte třeba na takový Žižkov. Všechny domy tam mají vnitrobloky, kde se kdysi normálně pěstovala zelenina a lidi tam měli záhumenky. Dneska je půlka zadlážděná a v druhé půlce je anglický trávník. Domy ve městech nezabírají většinu plochy. Daleko víc zabírají trávníky, zahrady, dvorky... Kdysi se skoro všechno někde vsáklo nebo alespoň teklo do rybníka. Dneska se všechno spolehlivě odvede do Vltavy.  

5. Nakonec se ukáže, že letošek má zase srážky naprosto průměrné a sucho trvá dál. I když bylo studené jaro, i když dost pršelo, i když pršelo jemným zahradnickým deštíkem.  Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Je jednodušší vzývat Grétu a mluvit o klimatické změně než udělat trochu práce, která nenese prachy.  

Pokud to takhle půjde dál, budeme slýchat vysloveně schizofrenní zprávy jako včera. Na okrese XY panuje sucho a obec Z nacházející se  uprostřed tohoto suchopárného okresu vyplavila blesková povodeň, napáchala škody za stovky milionů a vzala si i nějaký ten život. Naprosto uhozené. Bude kolem běhat spousta mudrých hlav i přiblblých aktivistů. Jedni budou volat po přehradách, druzí po vrtech, třetí po mokřadech, další po demontáži civilizace a zrušení továren, ale něco vidlácky jednoduchého, to nenapadne skoro nikoho. 

Náš Vidlákov má k tomuto letos našlápnuto úplně dokonale. Dost pršelo. Půda je nasáknutá a další vodu pobere až za nějaký ten týden. Teď stačí, aby přišla z jihozápadu  pořádná letní bouřka, opřela se o protitlak sálajícího Brna a zůstala nad námi až do úplného vypršení. Sto milimetrů za hodinu a střed města poplave. V místech původního koryta potoka bylo kdysi zahradnictví. Nejlepší půda byla nejlépe využita a byl tam volný prostor. Dneska je to rozparcelované na moc pěkné domky se zahrádkami. Všichni tam mají dvoumetrové betonové ploty pěkně napříč celým úvozem. Až taková bouřka přijde, bude tam pět protrhávajících se přehrad za sebou. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (108 hlasů)

Komentáře

Kanál de Neufossé byl postaven v 11 století.

Kanál Liverpool - Leeds někde konec 18, začátek 19. - Vybavení: chlap s kolečkem (dřevěným). Vyběhl to po prkně asi 3x za minutu. Naprosto nepředstavitelné výkony.

Lidi by přišli z daleka, kdyby je platili. Bylo to nejspíš jako dneska - blbá vrchnost.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Vrabčáku,
narovnání řek má sice jistý vliv, ale ne zásadní. Úbytek vodních ploch se udál především v 19. a počátku 20. století. Ani odvodnění na sucho nemá vliv, protože meliorace jsou po těch letech už zanesené bahnem. Už jsem na dané téma psal 3 články, dva u vlka na Kosa Nostra, jeden zde v počátcích Vidlákova blogu. Vliv chybějících vodních ploch na sucho je asi 10%. Vliv výstavby montoven na úrodné půdě také kolem 10%. Hospodaření v lesích a smrkové monokultury je vliv 30%. Z hlediska vody je lhostejné, zda na pasece roste strom nebo maliník. A 50% je vliv chybějící organické hmoty v půdě a bezorebné technologie. Proto se sucho projevuje až v posledních 30 letech hospodaření na polích. A pak už následuje dominový efekt, který jednotlivé vlivy znásobí. Chceme to změnit? Stačí změnit strukturu půdy, dokud na ní ještě něco roste. Ale jsme skeptický a něco dít se začne až ve chvíli, kdy celá krajina zkolabuje a neporoste už nic. Pak bude náprava pomalá a obtížná.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Je docela jisté, že jsem Vaše články četl.
Samozřejmě k utváření teorií (správně hypotéz) 10% ovlivní zapomnětlivost, 20% nepochopení a 70% přesvědčení o vlastní neomylnosti.
Mluvím o sobě, nikoli o Vás.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Vrabčák (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdyby měl někdo zájem, zde ty články ještě jsou:

1. Jak spolu souvisí sucho a povodně, jde o dvě strany téhož jevu https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/08/31/sucho-a-povodne/ (2015)
2. Proč sucho ovlivnil pokles stavu skotu po 1989 https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/06/10/likvidace-skotu-a-pokles…
3. O končícím pěstování smrku https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/rozlucme-se-se-smrkem (2017)

Asi jsem byl první, kdo v podobném duchu o suchu napsal. Spoustu před lety napsaných myšlenek nyní vnímám v rozhovorech odborníků, které dnes dávají k suchu. Buď si to u mě přečetli, protože v té době o suchu nepsal v podobném duchu nikdo, nebo jen dospěli ke stejným závěrům, protože fyzikální zákony se obejít nedají a mají platnost bez ohledu na autora.
Pokud máte zájem, přečtěte si tehdejší články. Platí pořád i dnes, protože se za tu dobu od 2015 nestalo vůbec nic nového.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Chceme to změnit? Stačí změnit strukturu půdy

------------

takže jenom vystoupit z EU? Nebo nás už nepotřebujou jako odbytiště pro své dotované produkty vyrobené lacinou prací ilegálů?

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ono stačí nastavit na pár let dotace na pěstování a zaorání zeleného hnojení. To by nám v Bruselu nadšeně dovolili.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

Gerde, proč Vás ty slepice tak dráždí? Podle mně je to marginálie, jíž se nemá cenu zabývat. Jakmile přestanete řešit, samo ustane.

To, co se děje v USA, není pro nás nějaká marginálie a podle mého názoru není jedno, jestli Bilden nebo Trump. Docela pěkně to pitvá Kechlibar
https://kechlibar.net/2020/06/12/digitalni-moloch-v-ulicich-aneb-pouze-…
Pokud přibližně víme, kdo za kým stojí, můžeme si dobře představit, co kdo bude tlačit.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

Admirále,
slepice mě nedráždí, ale když se zde v diskuzi už to téma objevilo, rád jsem navrhl Masterovi, jak snažení elfích robotů zmařit.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

a pokud na ně budeme jakjkoliv reagovat, zrvna tak jako na některé "přispívatele" nedaj pokoj> Nejlepší obrana je si toho nevšímat.....

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

jako rasy, které nemají nárok čerpat. - Pochopitelně. S Hispánci zkušenost nemám, ale Asiaté (JV Asie) jsou velmi pracovití, mnohdy pracovitější než bílý muž. Takže jsou vlastně ještě horší.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

Hispánci i se svou maňána povahou a pracovitostí pořád podávají významně větší výkony než nepracující černoši. V USA mají mnozí lidé dvě tři práce. Musí. Ovšem Afroameričané z ghet to mají trochu odlišné, jejich prioritou je zábava. Asiaté jsou pracovití hodně, a to se neodpouští. Po 155 letech od zrušení otroctví v USA už by s tím nesmyslem o dědičné vině za otroctví mohli přestat. ostatně otroky běloši kupovali od náčelníků z Afriky, kteří prodávali buď zajatce z jiných kmenů nebo nepohodlné příslušníky kmene vlastního. Čili i netáhla.
Samostatnou kapitolou jsou první národy (Indiáni a Eskymáci). Jejich schopnosti jsou lovecké a nikoliv trpělivá každodenní práce. I když i u nich se to již hodně změnilo.
V USA se rozšiřuje nová forma chování, obava z nařčení z rasismu. Projevuje se rasismem vůči bílým heterosexuálním mužům.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

racionální úvaha. Vybavují se mně tři čoudící a padající baráky po nárazu dvou letadel. Dnes mně takhle připadá celé USA.
Ale snad se mýlím.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

První barák spadl po nárazu prvního letadla. Druhý po nárazu druhého letadla. A třetí barák? Ten se lekl, že zůstal stát sám a leknutím omdlel.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ani já nedokázal najít. - Taky se mně líbilo, jak veškerá hmota dolních pater úslužně uhýbala padajícím potrům vyšším, takže se zřícení baráku odehrálo ukázkovým volným pádem. To se opravdu nevidí často, deset střelmistrů z pěti doporučuje.

No, a teď mám takové mrazení v zádech, že se takovýmhle volným pádem zakrátko zřítí celá Amerika.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Jen aby USA v tom volném pádu nevzaly zbytek světa sebou. To víte, jaderné zbraně pořád ještě mají.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

A to celoamerické černošské vysírání mě taky nedělá dobře - zrovna jedné z těch nejblbějších lokalitách mám nějaké Číňany, na kterých mi záleží. Kvůli koronaviru se nestihli vrátit domů včas.

Snad to dobře dopadne.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Po 155 letech od zrušení otroctví v USA už by s tím nesmyslem o dědičné vině za otroctví mohli přestat.

----
Proč by to dělali, když to tak dobře zabírá?

Odkudpak jste se o tom všem doslechl? Nebyla to média? Kdopak vlastní média? Aha.

Ti běloši byli asi tak kdo? Chudí venkované co nevystrčili nos z vesnice? Chudí námořníci, co měli ještě vyšší úmrtnost než otroci? - Nejsou na loď náhodou potřeba peníze, peníze, peníze? Aha.

Je to náhoda ? Je to úmysl ?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Německá mlčící většina se po řádění SA odklonila od NSDAP?

Průměrný počet slepic: 3.4 (7 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

rk,
srovnáváte odlišné podmínky. V Německu po WWI zůstal v obyvatelích pocit, že byli zrazeni a neprohráli. Řádění NSDAP se důsledně zaměřovalo na rasově nevhodné osoby - a s tím většina Němců dost souhlasila. Takže Němci většinově NSDAP podporovali ve většině jejich myšlenek a oči jim otevřela až prohra ve WWII.
V USA je situace odlišná. Zdaleka ne všichni lidé s hnutím BLM souhlasí, a takových nesouhlasných názorů je hodně. Více než těch, kdo s BLM souhlasí.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Uvidíme. Uvidíme, jak amíci žerou propagandu.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Myslíte, že všichni ti němečtí komunisté, homosexuálové, Svědkové Jehovovi a další "obyvatelé" koncentráků byly pouze rasově nevhodné osoby?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

O těch hovořil Heydrich v plánu na likvidaci Čechů jako o skupině „rasově dobrých jedinců se špatnými názory“.
Skupina je podle Heydricha „nejnebezpečnější, protože tvoří vůdcovskou vrstvu s dobrou rasou“. Je tedy nutné tuto skupinu ještě rozdělit – část usadit, pokusně, v čistě německém prostředí, poněmčit ji a vychovat ji ke správnému myšlení. Pokud by to ale nebylo možné, tedy bez milosti tyto lidi „postavit ke zdi“. Nacisté je poslali do koncentráků na smrt.
https://www.reflex.cz/clanek/jine-pribehy-heydrichiady/43300/cechy-vyma…
Ale vedeme zbytečnou debatu. V případě vítězství nacistů bychom ji mohli vést při klučení polí pro německého šlechtice někde na Sibiři. asi by nás zlikvidovali jako rasově nevhodné.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy přirovnáváte BLM k SA.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Myslíte, že by se dala vypsat část dotací na hlubokou orbu? Kdysi jsem ve fabrice Marečku podejte mi pero i osobně brigádnicky vyráběl předradličky a ohýbal na noční slupice, pro rosácké šesteráky. Ale v posledních letech na podzim žádný šesterák na poli nevidím. Jen podmítky, kombinátory a bezorební sečky.

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

Šesterák na podzim na poli není, protože bojuje s osmerákem o samice. A mlaďoši jim mezitím ty laně obskakují.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsou oba mladí boční jeleni. Pořádný chovný jelen je k laním nepustí, i kdyby to byl třeba nechovný osmerák zpátečník, 14 let starý. Přijeďte se podívat k nám do Jeseníků na říji, doporučuji Zamčisko, Medvědí důl, Sviní důl a celé pásmo Orlíka.

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

Pane Laco G.
Podle síly traktoru,tak se používá pluh,od dvojáka,až ten šesterák.
Teď jsou v módě obracecí pluhy a co vidím,už se častěji hluboko oře.
Předradlička se používá,buď při zelením hnojení,rozřezání,rozmetání slámy po žních,nebo po rozmetání chlévské mrvy.aby tu vrchní vrstvu,nejdřív hodilo do hluboké brázdy.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Kde by se taky vzaly, když to Roudnické strojírny dávno zabalily. Do toho studeného průjezdu je smutný pohled, ale takových po republice je...

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

No já letos viděl tolik velkých pluhů na třiceticentimetrové brázdy... říct mi to někdo před rokem, tak bych mu nevěřil.  Ono to půjde i bez dotací. Hoši velkostatkáři zjistili, že po třiceti letech hospodaření s minimálními náklady bez orby a bez hnoje mají na polích zhruba ve dvaceti centimetrech hloubky krásnou tři milimetry tlustou vrstvu vápna. To je z těch hnojiv a vápnění půdy. Hnojiva jsou kyselá, vápno je zásadité, jedno se vyruší s druhým, akorát nám kapitalisti jaksi nepočítali s fyzikou, že to vápno se na rozdíl od dusíku nevypaří. Voda s rozpuštěným vápnem klesne zhruba to těch dvaceti čísel, tam ji rostlinky vypijí a to by jeden nevěřil, ony to umějí vypít bez toho vápna... A tak se tam ukládá a ukládá a ukládá, takže český agropodnikatel dokázal dohnat a předehnat přírodu o celá staletí. V tajze trvá vytvoření podzolové půdy několik tisíc let. My jsme to zvládli za třicet.  

Přes to vápno se kořínky nedostanou. Ani od řepky ne. 

A tak se z kopřiv vytáhly staré pluhy, případně se nakoupily nové a letošní podzim budou všichni pěkně do hloubky orat jak vzteklí, protože je to průser na slušné pokuty od ZSIFu a jiných úřadů.

Budu na to psát celý článek... ale ono se asi opravdu něco děje...  letos je na polích neuvěřitelně hodně hrášku, na úvratích je často vidět špalda, je velké množství máku, dokonce jsem narazil i na fazole, přibylo i amarantu, dokonce jsem viděl i úvratě se svazenkou.  Naopak se až divím jak je málo kukuřice. Zrovna dneska jsem viděl pole, které bylo oseté pruhy... ječmen, pšenice, řepka, ječmen, pšenice, řepka. Zhruba třicet metrů široké pruhy dlouhé několik kilometrů.. Sice po spádnici a ne vrstevnici, ale to hoši agronomický ještě vychytaj... 

Možná se to obejde i bez vypisování dotací na orbu. Prostě jim to přestává plodit a dokud nezačnou znovu půdu tvořit, tak jsou bez peněz. A my vidláci se vysloveně třeseme, až klesne cena půdy za hektar. Nám nevadí, že je vydojená, my si s ní poradíme. 

 

 

 

 

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

Už se těším na článek. Tři milimetry tlustá vrstva vápna už je vlastně vápencová skála. Možná nevědomě chystáme vinice na šampaňské víno, to roste na vápenci. Rostliny umí vypít vodu bez vápna, protože jejich kořínky jsou taková osmotická membrána. Takže molekuly čisté vody projdou kořínky, voda s vápnem se postupně vsákne a při vzlínání už stoupá jen čistá voda. Proto vápno tak dole. Snad se nemýlím.
Těch dvacet centimetrů hloubky, kde se ukládá vápno, krásně ukazuje, kam až se vsakuje voda na polích. Jen do těch 20 cm. Dále už neprojde, a proto sucho v 1 m.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

to jsem se úplně zasnil.

Zatím bez slepic

In reply to by Alef Nula (neověřeno)

Trvalý odkaz

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Vidláku, myslím, že cena půdy za hektar bude i nadále strmě růst, možná ještě rychleji, než posledních pět let. Protože ono je jí konečné množství, nedá se dovézt, nedá se čerpat a dle mého úsudku je to v dnešním světě to jediné, co má cenu. A přichází na to stále víc lidí. Na hromadě papírků s nápisem 100 USD o rozměru 10x10m, půl metru vysoké, na betonu uložené, Vám brambory pro děcka nevyrostou. A i když na Vaší půdě bude hospodařit někdo jiný, vrátí se časem nájmy (nebo pachtovné, či co) v naturáliích. Ono se to musí zase pořádně polámat, aby lidi dostali na chvilku (50let?) rozum. A pak jim zase otrne, pak se to zase poláme a tak pořád dokola. Jen kulisy se mění...

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Proč to nejde vyřešit triviálně podle vidláka, tedy remízky po vrstevnici? Protože není kdo a proč by to řešil. Většina polí, narozdíl od Vidláka, je obdělávána někým, kdo ji nevlastní a ani neví jestli za 5 let ji bude obdělávat. Nemá potřebu ji 30 let udržovat a předat ji v lepším stavu, než ji přebral, tedy dá se říct, že ji drancuje co to dá. Ostatní, pokud chtějí být konkurenceschopní, tak to dělají také. Jen malá část, skutečných zemědělců, má k půdě vztah. Půdu vlastní a snaží se ji předat nástupci v lepším stavu než ji přebral. Tak to fungovalo kdysi, kdy hospodářství dědil nejstarší/nejschopnější syn. Dnes díky restitucím jsou pole rozsekána na malé proužky a rozdělena mezi všechny dědice do 3. kolene. Ti je následně pronajímají. Těžko očekávat, že se tam vybuduje remízek zrovna na něčím proužku. Ten remízek již nikdy nikomu nepronajme.

A zapojit do toho ještě dotace, tak to bude průser na druhou. Pokud někdo nechce a bude to dělat jen kvůli dotacím naoko, tak jak to asi dopadne?

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

desitky a stovky majitelu jednoho lanu a nikdo nechce ustoupit a nechat udelat na svem

lze to resit jen pozemkovou upravou, kde se obecni pozemek pouzije na remizek, mez, suchou nadrz, polni cestu se stromy kolem a nudlicky se zmeni na pekne obdelnicky podel teto cesty,
(pekne budouci stavebni parcely pro nase potomky, nebo muslimy, kterym to bude jedno, poust jako poust)

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Za mých mladých let jsem meze vnímal jinak, než jako opatření ke zlepšení hospodaření s vodou v krajině (mezi poli).
Jen si vzpomeňte jak se meze využívaly (samozřejmě oschlé), když jste doprovázeli osobu druhého pohlaví v noci z vesnické zábavy. Najednou se začaly v mozku vyplavovat endorfiny a když se to samé dělo i u doprovázené osoby, tak to mnohdy bylo přirozené propopulační opatření.
To je napsáno jen tak, jako nostalgie.
A pěkného dňa přeju.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

In reply to by berkowitz (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsou všude kamery a fotopasti

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

... že vy nemáte rád/a sociální media a jejich příznivce.
Víte jak byste byl/a za "stár" v novém "sexuálním videu" a těch lajků co byste sklidil/a.
Vždyť lidi se chtějí byvit, tak jim ty hry dejte ...

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by berkowitz (neověřeno)

Trvalý odkaz

Někde jsem četl takový citát: A meze se ozývaly praskotem panenských blán :D

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Pro Vidláka, zda nakolik se rozmnožili slimáci a jaký používá prostředek k ochraně rostlin. Na Zlínsku je kalamita.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Joma (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kalamita všude. Zrovna včera jsme sypali takové modré granule okolo květáku.

Svině slizký, všechno by sežrali.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Jsou všude a žerou i to, co nikdy nežrali, třeba i černý bez a rybíz. Našel jsem jednoho i na švestce. Bojím se, že mi ty mrchy sežerou i gumy na autě

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Joma (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když se přemnoží slimáci, pomůže jezevec https://ceskadivocina.cz/en/zvire/selmy/jezevec-lesni. Kmotr jezevec (též strýc, samotář nebo poustevník) chodí v noci a všechny slimáky sežere. Na slimáky ale platí taky ježek. Mezi bodlinami má blechy, a má jich hodně. Z domácích zvířat slimáky likvidují husy, kachny a především indický běžec. Na nich všech si ráda pochutnává kuna nebo liška.
Jestli máte na mysli plzáky španělské (červené sliznaté potvory), zde pomůže mechanický sběr. Umístíme návnadu (zbytek masa - mně třeba užírají kočkám, ovoce nebo zeleniny) pod nějaké zastíněné místo (nahnilé prkénko dnem vzhůru obrácený kbelík, apod.) a oni si tam nalezou sami, Pak je zlikvidujete. Likvidace je důležitá v červnu (to se páří) a pak v srpnu a září, kdy kladou vajíčka na další rok.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Úplně stačí omezit činnost slizáků vždy na uhryznutí jednoho lístečku, pak udělat Huš!.
Měkkýš jako měkkýš, plž jako mlž.
Španělský slizák jako tuzemský scallop.
(Horší je, že Scallop tu klade vajíčka)

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

No vy jste teda rada moudrých.
Gerd navrhuje outsourcovat jezevce, ježka, kachnu, husu, indického běžce, lišku... což je obzvlášť v městské zahradě za obytným barákem brnkačka.
No a Asfaltový holub, místo toho, aby uspořádal míting s místními přemnoženými nenažranými tlustými holuby a přemluvil je, aby brigádně vyzobávali ty slizské kluzké svině, tak navrhuje si vzít nad ránem do zahrady stoličku, trpělivě počkat, až nějaká ta kluzká svině přileze a sežere nový mladičký lístek a pak jí oslovit výrazem "huš!".

Tihle hajzlíci mi sežrali mladé dahlie a okusují mi i papriky, zaslouží si kruté hardwarové řešení.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Maneco,
lišku jsem nenavrhoval, protože pustit lišku do kurníku s indickými běžci je jako pustit Kalouska do baru. V obou případech vznikne škoda větší než malá. Slizské klouzavé mrchy nechutnají všem zvířátkům, dokonce ani těm hodně vyhládlým. Takž zahrádkářům zbývá jen ruční sběr a utopení v kbelíku vody, nebo naopak usušení v kovovém kbelíku na přímém slunci.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Požádejte svého europoslance, a on dá podnět a Evropská komise vydá nařízení. V nařízení bude stát, že slovní spojení "španělský slimák" se - podobně jako pálení vlajky EU - zakazuje. A od slimáků bude pokoj, i od těch jejichž jméno... však víte.

A je to!

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Ano, zjistil jsem, že moje myšlenky kráčely po špatných cestách!
Dělat na španělské imigranty Huš! by bylo druhově i xenofobně brutální, a zločinné !

Doufám, že budoucí španělská inkviziční rada demokratických ajatoláhů sídlem na Qantanamu nepožádá příslušného českého sociálně demokratického ministra o mé vydání před nezávislý soud a že svým upálením nezpůsobím nad Kubou příliš dlouhou uhlíkovou stopu !

To je tím, že stále ještě myslím lokálně a nedomýšlím globálně.

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)

Dostanete se na asfaltový terč, na něj napíší všechny Vaše hříchy, vystřelí Vás i s terčem a někdo terč rozstřílí brokovnicí plnou odpuštění přímo od muslimského ajatoláha Františka v Říme.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)