Hlavně vědecky

Autor
Štítky

Komentáře k volbám do Evropského parlamentu si necháme na zítřek. Až se všichni popasují s grafy, uklidní se a nebo vyděsí, až to okomentují všechny moudré hlavy... Zítra si to pak probereme tady na dvorku. 

Dnešním článkem chci ještě reagovat na komentář čtenáře Donalda Trumpa, který před časem napsal, že jsem problematiku sucha zredukoval pouze na problematiku zemědělství a pominul problémy se stavem spodní vody, či vodních zásob ve větších hloubkách. Dneska bych se chtěl věnovat právě této problematice. 

Ještě než začnu, jen kratičká poznámka. Loni, kdy bylo to slavné "extrémní sucho," spadlo v Jihomoravském kraji  v nejpostiženějším měsíci květnu 60mm srážek. Místy i více.  Letos, kdy vystupují z břehů i potoky kolem suchého Vidlákova, nám spadlo... světe div se - asi 60mm srážek.  (Teď už je to o dvacet víc - Vidlákov dostal bouřku).  A to nemluvím o tom, že v březnu a dubnu nespadlo letos skoro nic, kdežto loňské jaro bylo ve stejných měsících srážkově naprosto průměrné.

Ne, u nás zatím nehrozí povodně jako jinde, ale jednoznačně je vidět, že sucho je naopak problém velmi složitý. Nejde jen o vodu, ale také o její rovnoměrnost, teplotu, vítr a další faktory. Jedna mapa na serveru intersucho v delším horizontu nic neznamená. A jestli to takhle půjde dál, může vzniknout i server interpovodně. Ostatně novináři už si hledají nové katastrofické téma a prakticky ze dne na den přestaly rozhovory se zemědělci, kteří už vidí naší zemičku jako poušť, ale začaly rozhovory s těmi, co vidí protržené přehrady. 

Já osobně vidím problém sucha v něčem trochu jiném:

Nedaleko Vidlákova je další malebná jihomoravská vesnička, o trochu menší než Vidlákov. Dlouho to vypadalo, že v ní chcípl pes, ale právě díky dlouhému opomíjení se tam zachovala nádherná ulice v úvozu. Maličké domečky jeden na druhém, za domečkem dvoreček, pak prudký svah nahoru a nahoře nad úvozem pak dlouhé nudle pozemků. Ulice nevydlážděná, jen zavezená štěrkem a v širší části úvozu pak betonový rybník z komunistické éry. 

Je to pár let, kdy to tam objevili Brňáci. Domy byly sice zanedbané, ale extrémně levné, mladí už dávno utekli do měst a netrvalo dlouho, ulice byla plná nových vlastníků nemovitostí, kteří tam dílem přišli bydlet na důchod, dílem tam měli víkendovou chalupu a někteří se tam nastěhovali i s dětmi a dvěma auty. 

Tito noví obyvatelé měli dost peněz a tak začali tlačit na místní radnici a sami se také přičinili. Přitáhl se obecní vodovod, septiky přestaly vytékat do struhy uprostřed, pak se sehnala dotace na asfaltový povrch, chodníky, splaškovou i dešťovou kanalizaci, domečky měly krásné nové fasády, zablácené dvorky dostaly zámkovou dlažbu, svahy se zpevnily a původně obdělávané pozemky se nechaly zarůst travou. Všechno zcela podle regulí v souladu s územním plánem a koncepcí rozvoje obce, všechno schváleno stavebním úřadem se všemi razítky a povoleními včetně radonového i geologicko - hydrologického posudku. 

Netrvalo dlouho a v celé ulici začaly vysychat studny. Původně tam nebyl vodovod a studny byly u každého baráčku, několik jich bylo i venku pro všeobecné použití, ale najednou zely prázdnotou. Pak začaly ryby v rybníčku plavat břichem nahoru. I přesto, že už tam netekly septiky, jen dešťová voda. Nakonec tam přijeli odborníci z Mendelovy univerzity a ti řekli, že za to může postupující sucho. Doporučili obci vybudovat nové stometrové vrty pro pitnou vodu, protože jí bude zapotřebí víc, vzali si odměnu za haldu posudků a odjeli. 

Jenže nikdo jim neřekl, že na opačné straně vesnice, kde to není tak malebné, protože je tam komunistická výstavba šumperáků a podobných krabic (a kde bydlí můj kolega z práce), tam voda ve studních normálně zůstala. Loni jí trochu ubylo, ale už na podzim tam byl obvyklý stav. 

Jistě jste už uhodli... Brňáci prostě zadláždili celou ulici, postarali se, aby jim bláto nekazilo ani příjezd ani pobyt, všechno perfektně podle projektů architektonických kanceláří odvodnili, zrušili strouhu  a světe div se, voda odtekla pryč. Navíc si zatravnili pozemky, takže i v širším okolí je půda najednou zpevněná a i když tráva nějakou vodu zadrží, mnohem víc jí vypije a devět desetin každé bouřky se rovněž nevsákne, ale odteče.  A příroda je sviňa, ony ty studny nevyschly hned, protože podzemní zásobárny jsou obrovské a jejich vyčerpání chvíli trvalo,  když se pro běžný provoz používala voda z vodovodu. 

Navíc, když se spustil nějaký ten déšť, splavil z celé ulice olej a benzín z aut a protože u nás neprší moc, tak se to nenaředilo, ale nateklo to do rybníčka, kde to pozabíjelo ryby, kterým předtím vůbec nevadila voda ze septiků - navíc ti původní starousedlíci si prostě koupili savo a jar - obešli se bez ekologických prostředků  a stejně to septiky a struha vyčistily dostatečně. 

Teď tam staví jakýsi odlučovač ropných látek, ale moc jim to nefunguje. Silný dlouhodobý déšť je v pohodě, ale slabý deštík zatím spolehlivě zabíjí v rybníku všechno kromě sinic. 

Starousedlíci také neměli žádné závlahy, kdo by se s tím do úvozu tahal, ale přesto tam vždycky byla rajčata i ostatní zelenina. Teď je tam jen tráva a ani ta nevydrží zelená bez zavlažování, které se okamžitě zase vypařuje. 

Všechna ta zkáza se udělala přísně vědecky, dodržely se při ní všechny normy i náležitosti, kreslily to mozky obdařené tituly i kulatými razítky, do boje se pak přidaly i ekologické manželky a milenky brňačky, které udělaly celý happening na téma ekologie a navzájem se tam inspirovaly, jak mají v kuchyni kýbl ve kterém myjí zeleninu a vodu pak nosí na zahradu a lijí to tam na tu vyprahlou trávu a ročně tak vynosí prý i dva kubíky vody. I v loňském suchém roce jim na dvorek napršelo nejméně dvacet kubíků - lecjaká už vymyslela vodu zadržovat v nádrži, ale ani jednu ještě nenapadlo nechat tu vodu vsáknout do země. 

Pořád se mluví o tom, jak každý den v republice ubyde nějaká ta desítka hektarů orné půdy, ale kdy jste slyšeli celou souvislost - nejenže zmizí orná půda, ale promění se v beton či střechu a po ní voda steče do připravené trubky, pak do řeky a pak pryč ze země. Ročně prý ztrácíme skoro šest tisíc hektarů orné půdy, ale kromě toho stavíme i jinde, takže nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se ročně kvalitně a podle projektů odvede voda z patnácti tisíc hektarů. Při ročních srážkách 500 milimetrů to dělá - podržte se 75 000 000 (slovy sedmdesát pět milionů) kubíků vody. Skoro šestidenní průměrný průtok Vltavy. 

Vynásobte to třiceti, protože tolik let se u nás už betonuje a betonuje a zjistíte, že do řek pouštíme každý rok dvě miliardy kubíků vody, které se ještě v roce 1989 vsákly do země a teprve pak šly do řeky. Dneska jdou do řeky rovnou, řeka je navíc narovnaná a ke všemu je to voda, která spadne kolem našich obydlí a zásobuje naše studně a rybníky.  Je to tolik vody, kolik jí ročně odvede řeka Ohře (60 kubíků za vteřinu). 

Už chápete, proč se před rokem 1989 dělaly na polích meliorace, protože byly podmáčené a dneska se dělají meze, aby se tam udržela nějaká voda? Nepotřebujete k tomu žádné globální oteplování, obejdete se bez klimatické změny, a nemusíte se divit, jak je to možné, když prší pořád stejně. 

A ještě vám přidám další jevy: 

Každá dědina má dneska park vybudovaný za unijní dotace, který se musí zavalžovat. Původně tam bylo roští či staré zanedbané zahrady, ale žilo to samo i bez hadice. Dneska se tam nalijí stovky kubíků vody, aby byla zelená tráva, která je z hlediska životaschopnosti krajiny úplně bezcenná. Přidejte si ještě golfová hřiště - také za dotace. EU také platí obnovu sadů - na místech, kde to nemá žádný smysl a také se to musí trvale zalévat. Dohromady jsou to miliony vyplýtvaných kubíků vody. 

V zabetonované krajině je teplo. Kde je teplo, tam je větší odpar, kde je větší odpar, tam se vsákne míň vody i tam, kde to ještě vsakuje.  

Půlka každé úrody je dneska kukuřice nebo slunečnice. Na takovém poli teče voda jako ze střechy. Zlatá řepka - až se aktivistům podaří ji zlikvidovat, tak ještě budeme s nostalgií vzpomínat. 

Zkrátka a dobře, dneska nečelíme globální klimatické změně, ale globální, ba přímo vesmírné debilitě. Naše Greta totiž sedí na chodníku a kousek od ní je kanálek, který odvádí vodu šupem do moře. Kdyby tam u parlamentu bylo bláto, nebyl by důvod demonstrovat. Kdyby nebyla krajina zabetonovaná, nenaměřili by v Klementinu tak vysoké teploty. 

Nicméně neztrácím optimismus. Když na tohle přišli už naši předci a ví to každá babka na vesnici, tak by na to po patřičně dlouhém a drahém výzkumu mohly přijít i naše vědecké kapacity. 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

To teprve bude revoluce, jakou svět neviděl, a taky přísně vědecky.
Když si to přečtete a trošku si pohledáte, pak teprve pochopíte, proč se tak tlačí nyní všude ti greténi a Zelení a boje s kde čím a proti čemu a stavy nouze a dobroseři všeho druhu .....
V debatě po Eurovolbách to zdůraznil i nějaký diskutující, že tudy se EK už vydala a po této koleji se pojede dál a přes to nepojede vlak.
K dobru budou státy a firmy a všichni přinuceni, dobro bylo akčním plánem EK a OSN a soudruhy moderními vědci stanoveno přes tento celosvětový projekt a EU v něm prý bude lídr!

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhov…

Tudy se hodnotový západ s Ódou na radost vydal a klimatičtí popírači budou koukat, jak se i s nimi zatočí!

Trvalý odkaz

-- Ve hře jsou intenzita srážek, rozložení více srážek v čase (kolik prší ve vegetační době a mimo ni a rozložení srážek v jednotlivých měsícíchb, délka trvání jednotlivých srážek, ale do hry vstupuje také proudění vzduchu, intenzita slunečního svitu a TEPLOTA. Tyto jsou o odparu. A loni teplota v květnu byla o hodně vyšší a řekl bych, že intenzita slunečního svitu (délka v hodinách za den, přepočteno na měsíc) taky o hodně vyšší.
-- "Loni, kdy bylo to slavné "extrémní sucho," spadlo v Jihomoravském kraji v nejpostiženějším měsíci květnu 60mm srážek."
Této větě moc nerozumím. To je jako průměr na celý kraj?
Na místech v dešťovém stínu Vysočiny nespadlo loni v květnu téměř nic (včetně mé rodné obce) a co spadlo, to se následně v horku vypařilo z vegetace a svrchních max. pár centimetrů půdy (pokud byly srážky intenzivnější), prakticky okamžitě. A tak to bylo na většině moravského Panonika. Místy spadly srážky intenzivnější, ale na celkovém obrázku to nezměnilo nic. A předcházející zimu bylo i málo sněhu nebo zimních srážek.

Faktem je, že loni:
v hlubších vrstvách půdy v moravských nížinách (prakticky plošně) a v Čechách (východních a severních místně ) obsah vody byl téměř na hraně s fyziologickým přežitím většiny rostlin. Jedno z největších zaznamenaných such. Mimoto na horách přes zimu napadlo málo srážek, a díky teplejší zimě se sníh nedržel jako teplotně a srážkově normální roky (50 letý průměr). Tudíž řeky nebyly dotované od jara táním sněhu na horách jako jindy. V podstatě velké řeky jako Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Bečvy, Opava nebo menší řeky, tekoucí do moravských úvalů z Vysočiny, jako Oslava, Rokytná (ta na tom na dolním toky byla katastrofálně) , měly rekordně nízké průtoky. Místa, kde normálně člověk viděl proudy s peřejemi, hluboké tůně, byla téměř bez vody. (Ryby vázané na vyšší obsah kyslíku a chladnější vodu, jako pstruzi apod., nárazově z dolních úseků vymizely. Vymizely i větší ryby, které v čůrcích vody na místě hlubokých tůní nemohou ) Hůře na tom byly menší potoky. Příklad. Jižně od Čáslavi je vesnice Štrampouch. Nalevo od něj teče v lese v hlubokém údolí, potok Klejnárka. UŽ PŘEDLONI začátkem srpna vyschnul až po Štrampouch. Tam zpod skály vyvěral drobný pramínek vody, takže se v korytě stále držely kaluže vody. V nich spousta mrtvých ryb, mřenek, ouklejek pruhovaných, střevlí, které už jen tak běžně neuvidíme -- a mrtvých raků, neřekl bych, kolik raků může být v takovém malém potoce (a to jsem raky jako kluk chytal běžně.) Ale něco tam stále přežívalo. Proti proudu nebyla vody ani kapka, nepřežilo tam nic. Přitom potok má poměrně velké povodí. Loni potok vyschl prakticky všude. Takto to vypadalo i s potoky, tekoucími na jih do Sázavy. S přítoky větších řek moravské strany Vysočiny. S potoky v Moravském Krasu. (Tyto výkyvy se během staletí a tisíciletí děly. Vyhynulí živočichové se do těchto míst vždy zpětně migrovali z větších řek. Dnes ve větších řekách choulostivější druhy drobných ryb, mihule ani původní raci nepřežijí. Jejich vyhynutí v daném potoce je tak v dnešní době definitivní.) Na Vsetínské Bečvě před Valmezem, kde by člověk čekal lipany a pstruhy, tekla loni čůrkem zelená břečka. Mezi zelení porostlými velkými kameny, nepatřičně se vyskytujícími ve slabé eutrofizované stoce. S potoky v Beskydech, v Chřibech. V Českosaském Švýcarsku. Poprvé v životě jsem tam přebrodil Labe. V jediném místě mi sahala voda něco nad pás. Proud téměř žádný. A nejhorší to bylo v Jeseníkách. Ty měly velký deficit srážek už několik let. V současné době tam už několik let probíhá kůrovcová kalamita, zcela jednoznačně vyvolaná suchem. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ekologicka-katastrofa-v-jesenikach-pe… Kůrovčáky jsou i v NPR Praděd, kde za normálních podmínek by si kůrovec neškrtl. Normálně je tam na něj vlhko a zima.
Smrky usychají i v Chřibech a jinde. V Moravském Krasu se v rezervaci kácí smrkové kůrovčáky z posledních let. V roce 2018 na skalnatých svazích údolí řek, tekoucích z Vysočiny na Moravu, začaly masově odumírat i vzrostlé předmýtní výsadby borovice. ZCELA JEDNOZNAČNĚ SUCHEM, díky rekordně suchému a TEPLÉMU roku 2018. Stačí jet vlakem nebo autem a dívat se.

Už od 80 tých let byly měřeny nižší průměrné průtoky vody v moravských řekách, proti dlouhodobému průměru. Tento trend se prohlubuje.
V 90 tých letech začala být jara sušší - začal být problém s jarním usycháním výsadeb prostokořenných sazenic v lesích. Zažili jsme na Moravě během 20 ti let dokonce i několik jarních prachových bouří. (A nemyslím písek ze Sahary, který k nám občas také zavane.)
V posledních 10 ti letech bylo několik teplotně rekordních roků. Je velký rozdíl ve výparu, jestli slunce svítí celý den z azurové oblohy bez mráčku jako ve Středomoří za teploty až 37 stupňů Celsia, jako loni a pár předcházejících roků, než když je pod mrakem 28 stupňů. Rostliny pak vytáhnou z půdy kvanta vody ne na metabolické procesy, potřebné k růstu, ale na pouhé ochlazování. Pokud voda není, rostlina, i když dovede s vodou hospodařit, zahyne přehřátím.
A v těch teplotně nadprůměrných letech nepršelo plošně, ale místně a to prudké bouřky a za 2 hodiny(příklad) zase horko a sucho. Takže tam, kde napršelo, se voda stejně nevsákla. A loni srážky nepřicházely ze západu a severozápadu, jak je obvyklé, ale z jihu a jihovýchodu. Letos taky, ale jen napůl,. polovina přicházela správně :)
A v Jeseníkách bylo přes zimu hodně sněhu a pršelo tam vydatně i teď v květnu...
Pobaltí a Běloruska, (sev. Polska částečně taky) se srážkový deficit zatím nedotkl. Proudění normální. Co to znamená, je jasné...

Tento rok prší normálně, při dlouhodoběji zatažené obloze. Středoevropsky :) Snad nám vydrží. Ale aby se doplnily zásoby spodní vody na normál, jsou potřeba nejméně 2 srážkově bohaté roky....
To jen tak o něčem, čeho si může všimnout každý.
Co se týče z jiných luhů a hájů, v GB začali pěstovat a vyrábět docela kvalitní bílé víno, ledovce v Alpách, na Aljašce, v Arktidě, v podstatě všude, rekordně ustupují, průměrné teploty vzrůstají. Loviště tresek u Islandu, Norska a Newfoundlandu se přesunula o něco severněji. Liška obecná v Arktidě nahrazuje lišku polární, zajíc polní se ve Finsku a Rusku šíří na úkor zajíce běláka, srnec se rozšířil do severního Finska a Švédska, kde žili jen sobi... Data, data, furt to samé. Odevšad.

Jsou mapy půdního deficitu ČR, dají se dohledat i na netu. Dá se dohledat zvyšování průměrných teplot v ČR, průměrné roční průtoky řek, rozložení srážek během roku. Změny v oblačnosti během roku.

Takže:
průměrná teplota v posledních desetiletích vzrůstá, zvláště na vrcholu vegetačního období(!) v letních měsících. V teplotně nadprůměrných letech je oblačnost velmi nízká. Srážky zůstávají stejné nebo mírně klesají. Jsou nerovnoměrněji rozdělené (změny ve vzdušném proudění).

Problém je TEPLOTA (a množství slunečního svitu).
A proč tomu tak je?
Možné vodítko https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/osn-koncentrace-co2-v-…

A proč že nám stoupá koncentrace skleníkových plynů?

Co se týče Vidlákem uváděné trávy: tráva ničemu nebrání. Drží půdu, odumřelé kořeny a listy dodávají do půdy humus. Žížaly to promíchají. Čím je tráva vyššítím je větší INTERCEPCE.

Po 30 sekundách na googlu:

http://www.vitejtenazemi.cz/voda/popup_img.php?img=49&system=voda

Co dřív než něco napíšeš stylem "kde to vidlák vzal", použít klávesnici, popravdě jsem přečetl co jsi napsal a po vyhledání 2 informací, které shazuješ stylem "kde to vzal", ale definuješš jako fakt, že to je pouze názor a vyvozuješ pak dalekosáhlé věci, kdy narozdíl od vidláka předkládáš jako fakta "to co si myslíš", fakt mám brát, že mám tvůj příspěvek brát pouze jako zajímavost, jak myslí i někteří lidé ala zelení?

Fatkl mě nevadí, že máš opačný názor jak Vidlák, ale mě docela hodně sejří, že ho máš na základě svých dojmů, které se po pár sekundách na netu ukazují jako "divné"...

Jenom dodám proč jsou ty další informace co dáváš trochu zmatené/demagiogické, tráva nevadí a jak lživě podsouváš Vidlákkovi, že mu "vadí tráva", ale vadí, to že se seká na 5 mm a to "každý den"... Kdysi se sekala 2x ročně, cca ted se sekali sena a na podruhé otavy, mezitím v největším vedru byla tráva vzrostlá a sám si řekni, jaký je odpar klasiká "městky viděno louka o kteoru se nikdo nestara" vs "ala anglický trávník o který se městky viděno stará majitel dobře" ;)

Ono je jednoduchéí napsat, tráva nevadí, ale jaksi psát, že to druhej napsal, že vadí, když píše vadí "když" je buď umyslná leždemagogie nebo nechápeš/nečteš co druhej píše ;)

Za prvé si netykáme.
Jsem opravdu rád, že Vám nevadí, že mám opačný názor jako Vidlák. Doufám a věřím, že Vidlákovi to také nevadí. Když o vodě a suchu, tak vědecky .) Ale k věci...
Píšete ovšem, že Vás sejří, že mám něco na základě svých dojmů a že se ty dojmy ukazují jako divné? Tím jste popřel, že vám nevadí, že mám jiný názor. Dobře, které jsou to dojmy a co je na tom, co jsem napsal, divné?? :) Nevyjádřil jste se, bohužel konkrétně, takže polemika je těžká. Také jste, bohužel pro Vás, nevyvrátil jediné mé tvrzení...
Napsal jsem pouze o tom, čeho jsem byl poslední roky v terénu svědkem a co si může každý ověřit, ať už vlastním pozorováním v terénu nebo v literatuře. Já psal o tom, co jsem viděl, a situace v menších vodotečích, kde vymřelo všechno od ryb po blešivce, pošvatky a jepice, byla hodně zoufalá. Místy s jehličnatými lesními porosty je to stejné. Předpokládám, že Vy jste v republice sjezdil také značnou část území, třeba kdybyste nám pověděl, jak to bylo v jižních Čechách, tam jsem se nedostal. V západních kupovali zemědělci seno z Německa, protože jim nevyrostla tráva a neměli čím přes zimu krmit dobytek. Ale bylo to tam o chlup lepší než např. v Čechách východních...

"Loni, kdy bylo to slavné "extrémní sucho," spadlo v Jihomoravském kraji v nejpostiženějším měsíci květnu 60mm srážek."
Tomuto Vidlákovu údaji, který je konkrétní, pořád nerozumím. To je jako přepočet na plochu nebo údaj z nějakého místa? Možná, kdyby Vidlák dal odkaz... (Je jasné, že pokud v té době byl deficit vody v půdě z předchozí doby, řádově roků a to byl, i tak je to nic. Zvláště za teplotních poměrů jako loni. Ale k tomu se ještě tak trochu dostaneme).

Napsal jste: "Po 30 sekundách na googlu:
http://www.vitejtenazemi.cz/voda/popup_img.php?img=49&system=voda"
To je údaj ROČNÍCH SRÁŽEK za pouhých 10 let. O měsíčních, rozložení srážek nebo teplotě tam není nic.
Pro Vaši informaci - navíc, na statistické zhodnocení čehokoli, je to poněkud málo. Jistě víte, že např. klimadiagram se dělá nejméně z 50 leté řady.
Nic jste tím nedokázal, nic nevyvrátil, pouze ztratil čas na netu.
Zkuste si text, na který reagujete, přečíst ještě jednou a pořádně.

Trvalý odkaz

Čím je tráva vyšší tím je větší INTERCEPCE. Ta u nekosených trávníků může dělat až 1/3 ročního úhrnu srážek. Což však nemůže ani za 5 ani za 15 let u plošně omezených trávníků, i když se jejich rozloha počítá na hektary, způsobit vyschnutí studní v okolí :-) Vyschnutí studní nejspíš způsobil dlouhodobý deficit vody v oblasti, násobený podmínkami posledních let, rok 2018 byla "poslední kapka".

Co se týče zabetonování povrchu země, jistě přispívá k lokálnímu (ne globálnímu) oteplení (je znám efekt měst). Ale je to povrch neaktivní, právě proto pod ním půda nevysychá ani nezamokřuje. Na vodní bilanci se může projevit negativně (teplo, nevsáknutí srážek) i pozitivně (pokud výpar převažuje nad srážkami jako loni). V místním měřítku toho ovlivní málo; voda teče a pokud v okolí spadnou srážky a mohou se vsáknout (pokud se nevsáknou, je problém stav půdy), dostane se i pod zabetonované. Pokud to nejsou s nadsázkou souvislé km2. Na co to má vliv v měřítku, jak je to v Evropě praktikováno, je průtok vody ve větších řekách. Zabetonované plochy hlubší půdy jako neaktivní se nemohou podílet na jímání vody a jejím pomalém uvolňování při srážkově normálním roce. (Připomeňme, že poslední roky vysychají menší vodoteče, kde žádné betonování není; horské nebo skalnaté půdy v pahorkatině jsou mělké a mají omezenou vodní kapacitu.)

Tož tak, ale jinak s Vidlákem souhlas. Lokálně lze hodně ovlivnit a pohnout věci k lepšímu. "Mysli globálně, jednej lokálně".

A neklesejmež na mysli. Komupak se za posledních 15 let stalo, že mu prázdniny propršely? Maximálně zapršelo a ihned svítilo sluníčko z azurově středomořské oblohy :-)
A hlavně neklesejme na

No, četl jsem moravskou orlici z CaK doby, jaksi popisuji to same co Vidlak a stezují si na stejné projevy, tedy studny prázdné, řeky říčky mizí...

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://echo24.cz/a/ws59v/mapa-zasob-vody-cesko-trapi-extremni-sucho-vo…
(červen 2017)

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/intersucho-bourky-stav-sucha-mirosla…
(červen 2018, sucho kulminovalo v srpnu)

https://www.intersucho.cz/cz/mapy/deficit-zasoby-vody-v-pude/?paginator…
(soubor map, otevřený v srpnu 2018)

https://diskuse.in-pocasi.cz/tema-4-4683-Sucho_2018.html
(velmi výživná diskuze obyčejných lidí o suchu, hlavně v okolí jejich bydliště)

http://www.milanlapin.estranky.sk/clanky/klimaticke-zmeny-strucne/
Milan Lapin, jeden z nejuznávanějších klimatologů na světě. Na jeho stránkách se dá proklikat na různé odkazy... Vypracoval, mimo jiné, křivku srážek a teplot pro střední Evropu a slovenské meteorol. stanice. Zde Hurbanovo, ale trend je v celé střední Evropě: srážky stejné nebo nepatrně nižší, výrazný vzrůst teploty
http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/climate/THurbanovo.htm

https://archiv.ihned.cz/c1-66132700-takove-teplo-nezazilo-cesko-od-roku…

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sucho_a_teplo_v_Evrop%C4%9B_2018
Jak jsem už psal, v roce 2018 k nám déšť neputoval obvyklým směrem ze severozápadu a západu.
-- Jenom vypíchnu - . Právě tohle jsem v republice pozoroval a nahoře popsal z konkrétních lokalit...
Počasí způsobilo na mnoha místech republiky extrémní sucho, zejména na Moravě, ale i v Slezsku, severních, středních a jižních Čechách[7] a v oblastech Polabí a Poohří.[8] V mnoha krajích došlo k mimořádnému snížení průtoků řek (na většině sledovaných profilů minimálně o 50 %,[8] ovšem místy až o 80–90 %[9]), poklesu hladin vodních nádrží, vysychání slepých říčních ramen a poklesu hladiny podzemních vod.[10] Krizová situace nastala zejména na moravských tocích (Morava, Dyje, Svratka),[10] dále například v povodích Sázavy, Jizery a Smědé.[8] Vlivem sucha se snížila i zásoba podzemních vod[8] a několik desítek moravských obcí zakázalo nebo omezilo nakládání s povrchovými vodami.[10] Na konci srpna bylo suchem postiženo 94 % území Česka[11] a celkové škody v zemědělství dosáhly přibližně 10 miliard korun.[12]
Na některých místech došlo také k úhynům ryb. Nejhorší situace nastala na jižní Moravě,[13] kde uhynuly ryby v řekách Svratce, Jihlavě;[14] a Rokytné.[15].
Na mnoha místech republiky došlo také k rozsáhlému poškození lesů.[19] Právě dlouhotrvající sucha napomohla i postupnému rozšíření kůrovcové kalamity prakticky na celé území republiky.

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sucho_v_%C4%8Cesku_2014%E2%80%93sou%C4%8D…
---------- Zde vidíme, že problém sucha není jen v roce 2018, ale dlouhodobý. Suchý byl i začátek roku 2019. Naštěstí nám teď v květnu prší, není teplo a je oblačnost. Tak aby nám to vydrželo! Ještě jeden takový rok jako loni, kdy v Klementinu naměřili 38 stupňů Celsia !!! jako nový rekord, by měl nedozírné následky pro nás všechny. I tak bude obnova půdního deficitu trvat několik let. Ovšem za předpokladu, že se klima vrátí k dlouhodobému normálu. -------------
2018 Následky sucha se na území ČR projevily výrazným poklesem hladin řek a zdražením některých potravin. Škody v českém zemědělství byly odhadnuty na 11 až 12, v Polsku 11, a v Německu 17 miliard Kč.[2][3] Na jihu a jihozápadě Moravy v řekách a rybnících též uhynulo mnoho ryb.
2019 Proti předchozímu roku přišlo sucho vysokých stupňů už o měsíc dříve, v dubnu. Hladina spodních vod byla v roce 2019 už ve výrazném deficitu oproti normálu a obnovení by mohlo trvat i několik let. Do stovek obcí se musela dovážet voda a zdroje z mělké podzemní vody byly ohroženy.[1]
--------- TO BYLO DŮLEŽITÉ. Zde vidím jádro pudla vysychání studen u Vidlákova, stejně jako tomu je u stovek dalších obcí v republice, ne v lokálním zatravňování a dlažbě, sorry Vidláku :/ -----

Kvůli srážkově chudému období od 20. března do 20. dubna, kdy průměrně spadlo jen 6 mm srážek, se v dubnu vyskytlo dvojnásobné množství požárů než je obvyklé.[4] Podle satelitních údajů je Česko vedle Polska jednou z nejzasaženějších oblastí probíhajícího období sucha v Evropě.[5]

Jak je to s tím oteplováním?? Tvrdím, že jádro pudla je je ve vzrůstu teploty. I když posledních pár let srážky také poklesly. Nejdříve u nás...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD_v…
Co naměřili v Klementinu, si může každý vyhledat sám. No a jak to je s globálním oteplováním?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD
spousta zajímavých všeobecných informací. Např. že CO2 se za zvýšených teplot bude uvolňovat z moře. A metan zase z permafrostu. Pozitivní zpětná vazba. Mimochodem, kvůli CO2 se nám okyseluje moře. Taky průser. Dodám navíc, že kvůli tomu, že hnojíme dusíkovými hnojivy a N dělá, víte co, také... Ale je to na delší povídání.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
to jen tak, co jsou to vlastně skleníkové plyny a jak to působí, když se o tom tolik mluví.

Ale neděste se, co nás čeká, to nás nemine. Nad 35 stupňů v červnu, červenci nebo srpnu a 3 týdny/měsíc bez srážek, a jsme tam, kde jsme byli. Květen vypadá slibně. Tak držte palečky, aby nám vydrželo. A finito, fakt.

Trvalý odkaz

Povodně máme v době sucha, protože deště spadnou ve velkých srážkách. Čím vyšší teplota, tím více vodních par může vzduch pojmout a pak vše najednou spadne ve velkém dešti. Na Sahaře se také ročně utopí lidé a je jich mnohem více než těch, kdo zemřou žízní. Déšť tam někde v dálce spadne v jedné velké průtrži a povodňová vlna pak občas někoho překvapí v suchém korytě, kterým se valí voda.
Ale tou hlavní příčinou sucha je stav, že už roky nemáme pořádnou ladovskou zimu. To na horách napadl sníh, držel se celou zimu a pak na jaře pomalu roztával. Někdy rychleji, ale většinou dost pomalu a plnil všechny zásobárny podzemních zdrojů. Dnes voda prostě v zimě odteče. Jsme na střeše Evropy a dokud bude všechna voda odtékat pryč, potud budeme mít vody trvalý nedostatek.
CO2 není takový problém, protože v minulosti byl obsah CO2 i 1000 ppm. Dnes je někde kolem 400 ppm a v předindustriální éře to bylo kolem 280 ppm. Smrtelný je obsah 1500 ppm. Vliv člověka na obsah CO2 ve vzduchu je někde kolem 1 až 3%. Greta má smůlu, i kdyby všude běhala pěšky.

Jak napravit problém sucha a chybějící vody v půdě u problému, který popisoval Vidlák v článku? Stačí zrušit dešťové kanalizace a všechnu dešťovou vodu buď do sudů nebo do vsaku na co největší ploše. Ale to se ti novousedlíci z Brna budou muset občas brodit blátem.

Mimochodem, voda z malého vodního cyklu (odpaří se a spadne v místě), který si úspěšně likvidujeme, se mnohokrát recykluje, tj. z jednoho deště je užitek mnohokrát po sobě, protože se odpařuje a vrací pořád ta samá voda. A to je ta voda, kterou jsme z bilance odstranili trvale. Nechme všechnu dešťovku vsakovat do země povinně a zmírníme tím problém sucha.

Samotný růst teplot souvisí s aktivitou Slunce, člověk na něj má jen nepatrný vliv (1 - 3%). Ale člověk už může za stav, kdy ve studnách není voda. Někde v hloubce 100 m je ještě prehistorická voda z pravěku, na povrchu někdy voda z právě spadlých srážek. Ale všude mezi tím voda chybí, a je to vidět na stromech, které usychají. Do toho vítr z akumulace tepla na polích a v městech (stoupavé proudy z akumulovaného tepla) a rázem jsme bez deště a mraky vítr odvane dále.
Morava je jen první oblastí se suchem, protože je nejdále od dešťů z Atlantiku. Ale stejný problém postupně čeká celou ČR, od východu bude větší a větší sucho.
Přesto s tím lze něco udělat, a tím je dostat jakoukoliv organickou hmotu do půdy, i kdyby to měl být plevel. Pak voda ze zimních dešťů pomůže překonat nepříznivá období v létě. Musíme začít hospodařit jinak.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Děšťové kanalizace(oddělené) skoro nikde neexistují, začali se budovat až po 1989, ale narozdíl od tebe vidím spíše, že mužou být dobrem, kdy jak vidlák píše, můžou vyústit do zachytných poldrů, a mám tam vodu, která není ze záchodu=nejsou tam antibiotika, hormony apod.

Trvalý odkaz

Každopádně je to hodně ovlivněno člověkem.
Pak každý očekává abnormální úrodu,když se urodí méně,hned se píšou hrozivé články a tak toho zneužívají spekulanti.
Každý už poukazuje na velké množství oseté řepky,ale víc jsou škodlivé postřiky,které ovlivňují úrodu řepky.
To samé kukuřice pro bioplynky,také mnoho postřiků.To střídání plodin neexistuje,není půda odpočata,spíš ve velkém hutněna do velké hloubky,když podorníčí nenasaje vodu.

Trvalý odkaz

Minulou středu nás zasáhla povodeň, hladina dosáhla druhé nejvyšší hodnoty co já si pamatuji,přitom napršelo jen 42 mm srážek za 24 hodin. Velkou vinu na tom má zanešené koryto místní říčky, které minimálně nikdo 35 let nečistil. V sobotu jsem se byl podívat v lese. V lese bylo poměrně sucho, nikde jsem nenarazil na stopy divokého proudění vody, které by tam byly vidět, kdyby zem už vodu nebrala. Hladina říčky vystoupala během půlhodiny, problém byl tedy v oblasti jejích pramenů, které leží ve Vizovických vrších. Celé to dávám do souvislosti spíš s kůrovcem, protože pokud došlo k vykácení velkých ploch lesů na horním toku, tak ta voda po těch plochách sjela dolů a způsobila problém na středním a dolním toku.
Podle stavu lesa a podle jarního tání však soudím, že je stav vody ve spodních vrstvách není v normálu. V zimě tady bylo 60 cm sněhu, takový normální stav. Sněh roztál bez podstatného zvýšení hladiny místní říčky, hladina na konci března a v počátkem dubna byla spíš na stavu, který odpovídá letním měsícům. Na jednu stranu vidím, že klesá vlhkost ve spodních vrstvách půdy, ale taky vidím, že stav půdy dokáže v mém okolí ještě zadržovat vodu.

Sucho nebo povodně jsou i na Sahaře. Jde o dva extrémy stejného jevu zlikvidovaného malého vodního cyklu. Povodně vznikají z velkého vodního cyklu. Tak je možný i paradox utopit se na poušti, prostě voda spadne v jedné velké průtrži.

Nad tímhle se usmíval můj spolužák, co žoldákoval v Lybii.
Místní jim vykládali, že na Sahaře se více lidí utopí, než zemře žízní.
Měli to za kecičky.
Do té doby, než si při jednom cvičení postavili tábor v celkem nevelkém vádí.
V noci se přihnala třímetrová stěna vody a kluky zachránil místní, kterému zdrhli velbloudi směrem ke kopcům.
Ten tak poznal, že v horách prší a tábor varoval.

Obdobně je to i v Izraeli nebo v Austrálii, kde se turisté utáboří ve stínu vyschlého koryta. Pak někde 20 km daleko spadne průtrž mračen a voda se s určitým zpožděním přižene tím korytem a bere všechno.

Ve Vašem případě je příčinou povodně uschlý smrk. Ono jehličí na sobě naváže také něco vody, která na něm drží v kapkách. Ale těch kapek je hodně. Zbytek deště potom jehličí propustí na zem, ale také rozptýlí. Jehličnaté stromy fungují jako kropítko, listnaté zase mají vodu především po obvodu koruny. Půda ztratila schopnost udržet vodu, chybí v ní humus, a tak všechna spadlá voda odteče.

Trvalý odkaz

Prave slavime vyroci atentatu na Reinharda Heydricha.

Wikipedia
V cca 10.32 až 10.35 automobil zatáčel tehdejší Kirchmayerovou třídou vpravo do ulice V Holešovičkách (dnes spojnice mezi Zenklovou třídou a V Holešovičkách), kde vozidlo muselo zpomalit. Gabčík odhodil kabát a ihned se pokusil střílet na vůz, ale jeho samopal Sten selhal. V roce 2015 byla v archivech objevena zpráva protektorátní policie, která při ohledání místa za příčinu nevystřelení uvedla vzpříčený náboj v hlavni. Sten byl tehdy novou poruchovou zbraní, zkonstruovanou v roce 1940.

Já atentát (tedy kriminální čin, tak tuto událost úmyslně označovali němečtí vyšetřovatelé) neschvaluji. Ale vojenskou operaci československých výsadkářů zaměřenou na likvidaci generála SS rozhodně ano! :)

Trvalý odkaz

..jinde, než zde. Na domácím dvorku,.. Připojim odkaz a poté položím hovorovou otazku.
Ta otázka zní - Kde jsi se vzal, Jane Cempere? Kde se berou lidé jako Vy,Jakub Janda a Vám podobní? Kdo Vás, co Vás živí?
Pracovali jste nekdy v zivote? Mate na neco vlastni nazor???
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jan-Cemper-Generala-Blask… zmíněný odkaz, který mě zvedl ze židle.

Jsem rád, že pro volbu generála Blaška jsem přesvědčil svoji sestru a švagra a jednoho synka. A Putin se nejmenuji.

Trvalý odkaz

Na Praděd si pamatuji od svých 3 let, kdy jsem tam poprvé vylezl od Barborky po hadovce, kroutící se po jižním svahu k vrcholu. Tam ještě byly sutiny spadlé kamenné rozhledny a na Tabulové skály se mohlo normálně chodit, žádná rezervace tam nebyla. V půli kopce nad Barborkou byl pramen, kde se dalo pít, psal se rok 1961. Protože jsem vyrůstal kousek níže, chodil jsem na Praděd často, v gumákách a teplákách s vytahanými koleny. Někdy kolem 1970-72 pramen zmizel a voda byla až pod Barborkou. Totéž se stalo i v úbočích jižní části hlavního hřebene - prameny ve Sviním dole, Medvědím dole, na Zamčisku, v obou kotlích a v Jelením žlebu se posunuly o 50-100m (výškových) níže, kde setrvaly v podstatě dodnes. Nad prameny není žádná obdělávaná půda, zemědělská činnost nebo lesy (nepočítám uměle vysazenou kosodřevinu) - jsou to jen horské hole. Vliv posunu pramenů na Pradědu bych si dovedl vysvětlit stavbou vysílače a zaasfaltováním vrcholu, ale na hlavním hřebeni nebyla žádná lidská činnost. Muselo se změnit podnebí.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Že by kamzíci i u nás na šumavském podhůří?

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

ne nadarmo Keltové jmenovali Šumavu Gabretou , Pohořím kozorožců. Sudeta je zase Pohoří kanců. Čili Sudetoněmecký landsmanschaft je mužstvo kanců.

Trvalý odkaz

Ve skutečnosti je problém sucha jednoduchý. Vodní cykly mají zpětné vazby, pokud necháte odtékat vodu ze státu, tak drsně měníte celé podnebí státu.

Voda je chemická látka s neuvěřitelně vysokou teplotní kapacitou. Zadržuje obrovské množství tepla, případně odsaje obrovské množství tepla - dle situace. Je v tom naprosto klíčová. A to nemluvím o sněhu, kterého už je pomálu, který ochlazuje ještě více - díky spektrálnímu rozložení v infračervené oblasti.

Jinak řečeno, jakákoli změna množství vody v nějakém místě také prudce změní podnebí a rychlost střídání teplotních/chladnostních změn. Tím se opět mění množství vody.

Zatím Vidlák celou problematiku sucha zjednodušil buď na to, jestli mu roste dostatek šrotu na krmení prasat. Nebo na to, zda si nějací Brňáci zabetonovali ulici. I v tomto článku to rychle sklouzlo k zemědělství - máte slunečnici či kukuřici, budete ještě rádi vzpomínat na řepku, vy holoto jedna!

Zatím jede další kolo. Postupné vysychání vody v hloubkách. Zatím vyschne v jednom vidlákově po zabetonování ulice jen tam. Ale až to pojede hloubš to vysychání - což je při tomto postupu jen otázkou času, tak vyschnou studny třeba v půlce okresů.

Právě zemědělci a vidláci k suchu přispěli kapitální měrou. Samozřejmě spolu s betonováním, kácením všeho co roste, atd.

Až začne mizet voda z hloubek, rok od roku větších a větších - bude problém sucha téměř neřešitelný.

***

Co se zemdělství týká, a vůbec celého rostlinného světa - pro rostliny i výnosy je obrovský problém velice nízké koncentrace oxidu uhličitého (ano toho plynu, proto kterému Gréta a greténi protestují, a chtějí ho snižovat, v Praze 7 už vyhlásili klimatickou nouzi). Oxidu uhličitého je velice málo, pro rostliny už je to na hranici přežití. Kdyby klesla současná koncentrace oxidu uhličitého na polovinu, nastane hromadné vymírání rostlin jako za doby karbonu.

Rostliny dnes spotřebují polovinu energie (tedy i výnosů) na procesy, kterými se vypořádávají s nedostatkem oxidu uhličitého.

Existují rostliny s trochu jiným metabolismem a biochemií, které si umí oxid uhličitý koncentrovat - převážně rostliny z tropů, kde v obrovské koncentraci rostlin (je tam dost slunce a energie, ale moc rostlin zápasí o oxid uhličitý). Ty mají 2 x větší výnos už jen proto - např. kukuřice.

***

Pohled na problémy na tomto web je poněkud monotématický. Jakýkoli problém se hodnotí pouze z hlediska výnosů řepky a krmení pro prasata.

Jsem si jist, že pokud Vidlák napíše o atomové elektrárně, nebo o univerzitě v Texasu, nebo o kvantové fyzice, tak 99 % úvah bude, jak to ovlivní výnosy Vidláka na jeho políčku. Žádný větší rozhled ani nadhled nebude.

Trvalý odkaz

Ony jsou v podstatě dva.
Voda z nebíčka nepadá, cyklus necyklus prostě napadá podle potřeb.
To je jeden problém.
Druhý je ten proč nepadá.
A zde nastupuje teplota.
Opusťme globální oteplování, skleníkové plyny a zaměřme se na to, co můžeme ovlivnit v našem měřítku.
Beton, střechy baráků to je vše co zvyšuje teplotu ve městech, vesnicích. Ale zapomnělo se na zelené plochy a ty jsou na m2 rozhodující.
Všechny Technický služby hoblujou trávníky v létě i s kořínky. stejně tak i soukromníci a říkají tomu anglickej trávník.
Říkají. konají a ho.no vědí, do anglického trávníku jejich výtvory mají sakra daleko.
Bobíci mají svěží trávník, naši blbci hnědé plochy.
Stejně tak i senochrupové, sedláci. Těm dvojí seč nařizují podmínky SZIF pro výplatu dotací. Sice na druhou seč se kulový sklidí, ale je slavnostně posekáno. ( Bylo nám vysvětlováno, že druhou seč zavedl Telička and comp, při vyjednávání aby tak odůvodnil vyplácení dotací) Stejný problém je se závaznými datumy sečí. Němci musí posekat do konce srpna a jestli seká jednou, nebo šestkrát jeho věc, my do konce července musíme mít hotovou první seč.

A zde jsme schopni tento problém s teplotou řešit, nechat trávu narůst a tak neotvírat půdu větru a slunku.
Sníží se teplota měst, potlačí se horké body v krajině a kupodivu se tak i sníží odpar vody z půdy.

ass.
Přesně.
Od nepaměti i třikrát v roce se sekala tráva.
Pokud chcete mít kvalitní seno,tak tráva musí být vzrostla a odkvětlá.
Ve vyšších polohách,třeba na Slovensku.kde tráva dozrává koncem června,tak se seká jednou,pak se nechává pro pasení.

Trvalý odkaz

Vaše reakce dokonale dokumentují problém.
Měl jsem louky, které daly 8t sena na hektar při jedné seči, pak šla druhá seč ta už byla nižší kolem 3t a poté se přepásalo.
Prima.
Jenže jsem měl i louky které daly 0,5t sena a dál nic. Žádná hmota nenarostla.
Proto jsem zmiňoval německé podmínky.
My máme striktně dáno sekat hlava nehlava a výsledkem jsou pouště.

Trvalý odkaz

Jistě ty jsem musel studovat jako bibli.
A teorie o tom ,jak senochrupové nechávají louky ležet ladem a jen mulčují a hrabou dotace, je v případě, že chovají současně i dobytek je nebetyčná blbost.
Bez toho se nedá v zemědělství existovat.
A právě proto chápu absurditu do které nás "senochrupy" nahnali naši vyjednavači/zástupci v Bruselu.
Krátký příklad.
Rozšířila se informace, že ostnatý drát na ohrazení pastvin je zakázaný.
Fajn, jel jsem náhodou do Bruselu a tam vlastně ve městě se pásly krávy a pastvina byla ohrazená ostnáčem.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.