Horší než junta...

Jak je to dlouho, co poslanec Růžička přišel se zjištěním, že armáda začala sbírat kompro na opozici a chystat proskripční seznamy? Pár týdnů. Postupně prosakovaly další podrobnosti, přibývalo svědectví i dokumentů, Řehka chtěl poslanci „rozkopávat držku,“ objevil se dopis vojáků, kteří si nebyli jistí, jestli to, co je generalita nutí dělat, je vůbec legální a my začali psát o juntě, protože přesně tak se junta projevuje a chová.

Naše evropsky hodnotná vláda prostě pustila armádu z řetězu. Místo aby se generální štáb staral o bojeschopnost či obranu hranic, místo aby sehnal levné a dobré polní kuchyně, místo aby se postaral o batohy, začal vytvářet dokument VOLBY 2025. Lampasáci se utrhli a začali si hrát na Augusta Pinocheta. Proč to vláda dopustila? Protože jí to hraje do karet. Lidi Fialu nesnášejí, jeho vládní priority pomáhání Ukrajině jsou u nás stejně populární jako politika Jana Lucemburského a když nejsou žádné pozitivní výsledky, začne se koketovat s jinými variantami řešení. Třeba s vojenským převratem.

Ale to už jsme si tady řekli několikrát. Vlastně máme štěstí v neštěstí, že je naše armáda tak dojebaná. Dovedete si představit, že by podobné tendence vznikly v útvaru, který by byl skutečně bojeschopný, efektivně řízený a měl třeba sto tisíc dobře vybavených vojáků? Z tohoto hlediska je vlastně štěstí, že naše armáda vyhodila peníze oknem za staré leopardy, přičemž jejich servis je desetkrát dražší než servis tanků T-72 a kupuje předražené stíhačky, šest let soutěží batohy, které pak nakoupí v Číně a zaseknou se v Rusku. Představte si, že by ten Řehka byl tak schopný, jak je neschopný a místo té dominy z ODS by byl ministrem nějaký skutečný drsňák, co se z nějaké té mrtvoly neposere… třeba Rakušan. Nebo Jurečka, ten je schopen tančit a zpívat, zatímco kolem umírají lidé.

Je to takové klasické štěstí v neštěstí, že chce vláda použít proti opozici právě tuto složku státu a druhé štěstí je, že ve vedení je jeden blbec vedle druhého. Foltýnem počínaje, Zelinkou konče a ještě musí živit stovky generálů fešáckou rentou.

Ale o tom psát nechci. To už všechno víme. Dnes chci psát o tom, co bylo dál. Dál totiž přišli hlídací psi demokracie. Především Seznam zprávy a jejich reportéři Valášek a Jelínková. Zatímco různé military weby už psaly o tom, že je armáda zpolitizovaná a je to opravdu průšvih, tihle dva napsali článek, že unikl dokument z armádního cvičení a že takové řeči jen nahrávají ruské propagandě.

Jaké to je, když se Lukačevičovo médium zaprodá juntě? Jaké to je, když novinář musí být proti vlastní zemi i vlastnímu národu? Jaké to je, když musí lhát v přímém přenosu o cvičení, když se v dalších dnech provalí, jak to doopravdy bylo? Valášku a Jelínková, dělali jste to na zakázku armády nebo na zakázku svého chlebodárce? Jaké to je, zjistit, že nejste novináři, ale obyčejní zaprodaní propagandisté?

Ostatní média alespoň mlčela. Protože to fakt je hrozný průšvih a v armádě by neměl zůstat kámen na kameni. A stejný kámen na kameni by neměl zůstat v redakci Seznam zpráv, protože obhajovat vznik vojenské diktatury, to je na pováženou. Jedna věc je, být liberální euroobčan a bát se ruských hord, ale řešit to tím, že armáda si bude dělat seznamy na opozici a zasahovat do veřejného prostoru, to je na dlouhý pobyt v teplákách. Nejen těch, co to v armádě dělají, ale i těch, co to v novinách kryjí.

Demokracie je, že jsou jednotlivé moci od sebe odděleny, aby nikdo nemohl získat většinu. Demokracie je, že má každý vymezené kompetence, které nepřekračuje. Armáda není BIS, čučkaři nejsou policie a policie není justice. Demokracie je, když média vládě vládnutí komplikují, ne že vládu nechávají na pokoji a honí opozici. Demokracie je, že Petr Fiala ani Petr Pavel nevyrostou v tyrany a Řehka se nestane Pinochetem. Demokracie je, že stát dělá jen to, co je mu zákonem dovoleno a nedělá, co mu dovoleno není. Demokracie je, že do vězení jdou ti, kteří něco spáchali, ne ti, kteří si něco mysleli.

Je tohle ještě demokracie? Chtěli jsme tohle, když jsme cinkali klíči? Jak se to liší od předchozího režimu? Jak se to liší od banánových republik? Možná proto kamarádíme s Mauretánií, kde vládne hodně krvavý režim a je tam stále ještě otroctví. Možná proto si Lipavský s tamní dikaturou podává ruce a mluví o strategickém partnerství.

O tom budou volby. Buď si za necelé tři měsíce vezmeme zemi zpátky a začneme znovu nejen v armádě, ale i v médiích, nebo si tenhle režim vezme nás.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo potřebuje jednoduché placení, nově nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

A protože prezident vyhlásil volby a je třeba vyhovět byrokratické buzeraci, tož doplňuji: Zadavatel, zpracovatel – Daniel Sterzik .