Já to zažil

Štítky

Krátký úvodník:

Dnešní text pouštím tak, jak jsem ho dostal. Nezměnil jsem v něm ani písmenko. Autor se mi ozval už před čtrnácti dny a v krátkém mailu mi vylíčil to, co bude obsahem dnešního článku. Nabídl jsem mu, pokud bude chtít, prostor pro článek.  Teď po dvou týdnech toho využil. Nabídl jsem mu, že k dnešnímu článku diskusi vypnu, ale odmítl to. 

 

"Mami, dáme kafe?" 

"To víš Vlastíku, že dáme. Pavle, udělej kafe! Ty to umíš s pěknou pěnou."

Odkládám tablet, kde projíždím poslední reakce u Vidláka, a zapínám kávovar, ať se nahřeje. 

Náš syn pracuje jako ajťák a má již delší dobu kovidový homeoffice. Teď v říjnu zase vykazuje slabé příznaky psychických problémů, které ho trápí již několik let. Snad to neskončí hospitalizací jako vloni po Novém roce. Proto ho každou sobotu a někdy i neděli zveme na oběd, ať se trochu zabaví. Poslední dva měsíce je sám, jeho poslední láska ho nechala, a pěkně ho to štve. Samozřejmě nic nepřizná, ale za ty roky ho již známe. 

"Vlastíku, chodíš k té psycholožce?" ptá se žena.

"Jasně mami, předminulý týden jsem u ní byl. Je to OK. Teď budu mít chvíli pauzu, odjíždí mimo republiku, tak zase asi za čtrnáct dní. Jo, ve čtvrtek jsem byl v posilce, pěkně jsem si dal do těla. Ještě cítím celý tělo."

Pokládám před ženu a syna sobotní kafe a zakousnu se do skvělé bábovky mé ženy.

--------------------------------------------------------

"Asi už půjdu, mami. Máme rozjetou hru, doma na počítači mi to půjde líp. Doprovodíš mne na autobus?"

"Jo, vezmu Ťapku, ať se trochu proběhne a vyrazíme." 

"Tak čau tati, zítra se uvidíme, máma slíbila, že udělá moje oblíbené kuře na paprice. To nemůžu odmítnout."

"Jasně přijď, pokecáme ještě o šancích Trumpa proti Bidenovi."

Když se žena vrátila, jako správná matka hartusí, že Vlastovi zase lezla holá záda. Venku fouká sotva čtyři stupně a všude ten koroňák. Jak asi reagoval třicetiletý syn? Přece není malé děcko.

-------------------------------------------------------------

Druhý den přišel na oběd nejen Vlastík, ale i dcera s rodinou. Stačilo Terce napsat na WhatsApp, co bude k obědu a pozvání neodmítla. Žena je skvělá kuchařka, a co si budeme povídat, když Terka nemusí v neděli vařit pro čtyřčlennou rodinu, je taky ráda. 

Oběd se vyvedl, vnoučata si užila prarodičů a naopak. Strýc Vlastík jim tolik vzácný není. Je v baráku, s tím si hrají skoro každý den. Dovolí jim na noťasu sledovat filmy, které v TV nejdou.

Našli jsme s Vlastou a zeťákem Tomem čas i prodebatovat Prymulu, Trumpa i Babiše. Sport moc nejede, tak to zůstalo u politiky.

Když jsme se loučili, žena zase Vlastovi domlouvala s oblečením: "Posmrkáváš, co jsem ti včera říkala?" 

" Jasně mami, nechceš mi nasadit čepičku a rukavičky? Už mi není pět." 

--------------------------------------------------------------

Ve čtvrtek popíjíme po celodenním budování kapitalismu se ženou kávu. Chatuje jako obvykle s Vlastou.

"No jako bych to neříkala. Pobolívá ho hlava a poklašává. A ještě měl v neděli blbý hemzy. Snad to není koronáč."

"Tak ať se spojí se svým obvoďákem"

"S tím už prý mluvil. Když se dozvěděl, že je na homeoffice, tak mu řekl, ať nikam nechodí a pro jistotu si dá karanténu. Podle příznaků to na test zatím není. Jo, a v sobotu tím pádem nedorazí. "

"Napiš mu, ať se hlavně izoluje od našich. Sice se nepotkávají, ale v jejich věku a s jejich zdravotními problémy..."

"To jsem mu už psala. Odepsal, že není blbej, je mu to jasný"

-------------------------------------------------------

V neděli po obědě říkám ženě: "Tak se mi asi vrací ta zářijová rýma. Málo jsem to vyležel. Brebera to nebude, všude píšou, že když tělo obsadí vir rýmy, covid nemá šanci."

"Kdoví jak to je, zatím ví všichni kulový."

Vlastík už je od pátku bez teplot, ale ztratil chuť. Brebera? Možná. Na test nemá "nárok" a sám to řešit nechce.

-----

Moje rýma zesiluje, žena se v úterý přidává i s teplotami. Nařizujeme si karanténu a zůstáváme doma. Ani jeden nemáme kašel - není nárok na test, a kdo by taky do těch několikahodinových front jako samoplátce chtěl.

-----

V úterý bylo na baráku vzrůšo, mému otci vypadlo z kamen polínko a zakouřil celé patro. Terka s Tomášem tam doběhli, uhasili to. Otec je zmatený, pokašlává, asi se nadýchal kouře. Druhý den tam posílám jeho doktora. Ten po vyšetření zařizuje odvoz do nemocnice, jestli nemá otravu kysličníkem. Rychlá ho veze na internu. Internista druhý den sděluje mému bráchovi Petrovi, že otec má počínající zápal plic a covid!!! Ještě prý budou dělat přesnější test. 

Ten covid potvrzuje a otce převáží na speciální covid oddělení. Nasadili antibiotika.

-----

Cítím se lépe, jsem bez teplot, jenom mi odešel čich, ženě s dvoudenním zpožděním navíc i chuť. Jinak vše ok.

-----

Ve čtvrtek Terka volá, že babička - moje máma - ztrácí chuť k jídlu, což je u ní nezvyklé. Teplotu nemá, nekašle. Nasazuji roušku a jedu za ní. Je bez nálady, nelíbí se mi to. Stěžuje si na nevolnost. Měřím cukr - v normě. Teplota není. Domlouvám s Terkou, ať ji pozoruje, měří teplotu, edělá cukr a dává zprávy. 

Ráno stále beze změn. Po konzultaci s doktorem volám rychlou, ta ji odváží s podezřením na slepák na internu. Stejné oddělení jako předtím táta, ten už je ale v jiné nemocnici.

Každý den zjišťuji telefonem stav obou rodičů - návštěvy zakázány.

Pátek 

Otec se prý chytil na antibiotika, a jeho doktor říká, že to zvládne. Ptá se, jestli ho můžou po doléčení ve středu odvézt domů. Začínám shánět nějakého ošetřovatele.

Máti se "pere" se sestrami, vytahuje si hadičky. Překládají ji na ARO. Test na covid - pozitivní - to jsme čekali.

Sobota - Otec se dopoledne ptá, proč je v nemocnici, že půjde domů. Máti na ARO, nic nového. Večer dostávám SMS od Petra - otec zemřel! Šok, to nikdo nečekal. V pondělí si máme vyzvednout papíry pro pohřebáky. Píšu SMS Vlastíkovi. Nechápe - přece se měl ve středu vrátit.

Neděle - máti beze změny, rodina zpracovává nečekanou ránu.

Pondělí - jedu pro tátovy "papíry", pak rovnou zařizuji pohřeb. Odpoledne tělo pohřebáci vyzvednou v nemocnici, pohřeb bude až za týden. "Máme toho teď hodně, pane, nestíháme." Jsem trochu mimo. Počítám, jak se vejdeme do povolených deseti lidí. Volám Vlastíkovi, kdy bude pohřeb. Nebere mobil. Volám Terce, ať se koukne, jestli je doma. Když hraje hry, někdy mobil neslyší. 

Za chvíli se dcera ozývá se vzlykotem: "Tati, leží na posteli a nehýbe se. On je asi mrtvý!"

"Cože? Volejte záchranku!!!" 

"Tomáš už volal. Něco mu řekli, ať zkusí. Prý je konec. Sanitu odvolali a posílají kriminálku a koronera! Na stole leží dopis na rozloučenou. To je strašný, já se zblázním!"

Tohle nemůže být pravda! Nevěřím. Proč by to dělal? Sedám do auta a dojíždím k baráku, kde všichni bydlí. Míjím, jak mi zeť později řekne, policejní auto s koronerem. Druhé stojí na ulici. Policisté vystupují, projevují mi účast a ptají se na nějaké detaily o lécích, které Vlastík bere. Asi se otrávil. Čekají na pohřebáky, kteří tělo odvezou na soudní. Jdou se mnou do pokoje, kde Vlastík leží. Snad to zvládnu. Třeba to není pravda a ještě se pohne.

Ten pohled už asi z hlavy nikdy nevymažu. Říká se, že nejhorší je když rodiče pohřbívají své děti. Ne, nejhorší je to, když vidíte své dítě mrtvé. Jako zázrakem dojedu bez bouračky domů. Jak to řeknu ženě?

Zvládl jsem to, ale popisovat to i to co následovalo nechci. To nejde.

------

Když jsem zařizoval Vlastův pohřeb, poznali mě. I přes roušku vidím, že jsou také v šoku. A to už asi zažili leccos.

-----

Úterý - máti je zpět na normálním pokoji, vysoká teplota, kyslík, infúze. Nechávám číslo na mobil, kdyby se něco změnilo.

Čtvrtek - ošetřující lékař volá, že se zhoršila, možná nedožije rána, můžeme se přijít rozloučit. Jsem otupělý a tak si říkám, že alespoň jí nebudu muset vysvětlovat, že otec a hlavně její milovaný Vlastík  jsou po smrti.

Dostávám ochranné pomůcky, takže jsou vidět jen mé oči. Když se šourám po chodbě, ze všech plně obsazených pokojů slyším kašel a ventilátory. Říkám si ironicky v reakci na konspirátory, jak to má ten Gates ošéfovaný. I kompars zařídil, aby Svědci Covidovi uvěřili. 

Na chodbě bomby s kyslíkem, kolem se pohybuje samý "sněhulák". Máti má 39 a zdá se, že mne nevnímá. V duchu se s ní loučím a přeji ji co nejsnazší odchod "na druhou stranu". Na odchodu mi velmi empatický mladý doktor říká, že kdyby něco, hned volá.

Sobota - v pátek nic a tak v sobotu volám sám. Dostali prý nový přístroj, a protože máti je na tom nejhůř, dali ho jí. Trochu se zlepšila, teplota poklesla, markry vypadají nadějně. Prý se to občas stává. Že by?

Pondělí - po dopoledním pohřbu táty mi volá doktor a nabízí mi znovu návštěvu, je to prý zase špatné na internu.  Stejně jako minule, máma mne nevnímá.

Úterý - Odpoledne ve dvě volá doktor pohnutým hlasem, že máma odešla. Potkáváme se s Petrem, který narychlo dojel až z Olomouce.

-----

Ráno Petr volá, abych pohřeb mámy nedával na pondělí. Pohřbívají tchána,který zemřel na covid.

-----

Na pohřební službě nevěřícně kroutí hlavou.

-----

Takto jsem prožil listopad 2020. Nepotřebuji se s nikým hádat o tom, co je covid. Já to zažil.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (113 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

1. Běž na covid test. Od 20.12. bude zdarma.
2. Jsi-li negativní, běž znovu na covid test.
3. Opakuj bod 2 tak dlouho, než se to povede. Jak známo, covid testy fungují různě a tak máš poměrně slušnou jistotu, že brzy budeš pozitivní.
4. Zažádej si o 100% nemocenskou. Maláčová už na tom pracuje, aby coviďáci dostali 100% nemocenskou.
5. Po ukončení neschopenky běž na covid test.

Zdá se mi, ze začali zkoušet v každé zemi něco jiného. Po vyhodnocení všech experimentů bude zaveden jednotný režim s opatřeními, která se osvědčila nejlépe.

No nic, jdu se připravovat na večer v příjemné hospůdce. Za pár dní už bude zase zavřeno a potřebuji pročistit trubky, abych do jara vydržel. Tak se tu mějte.

Průměrný počet slepic: 2.9 (16 hlasů)

Příjemné úpění pod koroňákem - vyjde to tak na 12-15 prosince a vydrží přes svátky.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

bo dodržuji Hamáčkův režim. V hospodě bylo fajn, osazenstva tak akorát, všichni mezi 55 - 85 let. Hospodskej si zase připadá jak člověk. Ministra jsme vypnuli a nechali radši sport.

Průměrný počet slepic: 2.6 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

"EU přijala režim osobních sankcí, který se podobá zákonu Magnitského"
* * *
(...) Ministři zahraničních věcí členských zemí Evropské unie schválili nový globální sankční režim za porušování lidských práv, vyplývá z prohlášení Evropské lidové strany (EPP).
Nový sankční režim vstoupí v platnost 8. prosince a bude fungovat pouze na území Evropské unie. Oficiální časopis upřesňuje, že je plánováno použití tohoto režimu proti jednotlivcům a právnickým osobám za porušování základních svobod, genocidu, mučení a obchodování s lidmi. (...)

Seznam možných omezení by mohl zahrnovat zmrazení majetku a zákaz vjezdu do Evropské unie.

(...) Jak uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell, zavedení nových opatření za porušování lidských práv usnadní reagování Evropy na tyto trestné činy po celém světě. Zároveň navrhl, aby „evropský Magnitského zákon“ byl nazván po Alexeji Navalném, i když zdůraznil, že dokument nebude namířen proti žádné konkrétní zemi.

Evropská komise také nevyloučila, že nový sankční režim lze použít v souvislosti s případem historika Jurije Dmitrijeva, který byl v Rusku odsouzen na 13 let vězení... (...)

https://cz.sputniknews.com/svet/2020120712895651-eu-prijala-rezim-osobn…

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Hřib je prý „maják naděje“ v regionu temna.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hriba-vybrali-mezi-osobno…
Hmm. Člověk se nestačí divit co si ti svazáci v novinách nevymyslí.

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

komunistický ombudsman, byl VLK.
Stačilo se zmínit a soudruzi jezdili jako motorové myši.
Tzv "vlčáci" na podniku, nebo ouřadě, to byla kompletní perestrojka.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

ti blbečci mají roky, aby mohli výbor lidové kontroly pamatovat, tak to stejně zatlučou, bo jejich ujec - odbojář šel na deset let do báně za manko na zelenině.

Průměrný počet slepic: 4.5 (15 hlasů)

pokud já pamatuji, VLK jako ostatně všechno byl řízen a úkolován komunisty. Takže, mohl kontrolovat jen do určité úrovně, tedy co mu nadřízení komunisté dovolili. Třásli se před nim jen ti malí.

Průměrný počet slepic: 1.5 (11 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

já jsem třebas sledoval, nebo přesněji, měl jsem možnost sledovat, podnikovou úroveň.
A bylo to krutý.
Třeba jak se v zájmu bezpečnosti muselo proinvestovat 150 mil do kolejí na dobu asi tak půl roku, než se výjezd zlikvidoval.
Ale samozřejmě, jsem měl zprostřekovaně možnost se seznámit i se zelináři, stavbyvedoucími a obdobnými "odbojáři".
( Sranda byla, že jeden takový "odbojář" se v našem městečku okresním stal posrancema a ihned poté i majitelem nemovitosti s číslem popisným - 1 - na historickém náměstí.)

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

mám také zkušenost, i když má trochu legrační nádech, což se k dnešnímu smutnému tématu nehodí. Učila jsem jako mladá na SEŠ v jednom menším městě, škola krásná, přistavěno nové křídlo a začalo být užíváno prvním rokem a nešlo vytopit. Děvčata /moje třída/ tam seděla ve 14-15 stupních, s ředitelstvím to nehnulo, prostě nešlo to zařídit jinak. Jednoho dne holky nepřišly do školy a stávkovaly - až na dvě "stávkokazky". Ředitel šílel, že "polské způsoby" mu zavádět nebudou /konec 70. let/, honil mne jako třídní po městě, kde jsme hledali stávkující, ovšem řešení bylo překvapivé a mne by vůbec nenapadlo, co holky zařídily - šly v okresním městě na VLK, nadnesly stížnost, VLK se ihned ozval a začal úřadovat a najednou to zařídit šlo - třída se sice stěhovala vždy tam, kde byli jiní třeba v odborné učebně, ale ke spokojenosti všech - takže tady VLK zavyl ku prospěchu věci. Omlouvám se, nehodí se to k dnešnímu tématu, to jen zmínka u diskutujících vyvolala tuhle vzpomínku.

Průměrný počet slepic: 4.8 (12 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Míru úrovně ukázala kauza Babinský - lotr dolnokubínský, ale i jiné afery - šmelení aut ve Škodovce, stačilo když se začaly zajímat roboši - lopaty, hlavně z havírny -samozřejmě s knížkou, přirovnání o motorové myši je přilehavé - pamatuju. Těch hájených bylo pomálu - ale občas to zasáhlo i politbyro - viz kauza Barák. A to byl nějaká šajba.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

nebuďte směšnej. Barák a ty ostatní dostal VLK?

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

kokota. Jestli po něčem komouši opravdu důsledně šli, tak to byly rozkrádačky. A samozřejmě, že do takto ocejchovaných podniků fičel s hospodářskou kriminálkou, anebo ještě lépe před ní, VLK. A to byly onačejší pálky. Majetky se zabíraly bez jakýchkoli skrupulí a dvanáctka byla obtížně dosažitelným minimem.
Dobře si pamatuju, že při jedné aféře v Třineckých železárnách padaly hlavy i na generálním ředitelství a na ministerstvu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

....mě opravdu baví. A o nestranné (měř komu měř) kriminálce jakbysmet. Ještě tu o vilách postavených těm, kteří měli tyto případy na starosti, o vilách postavených z materiálu nakradeného v podnicích, rukama zedníků, kterým se během této jejich bohulibé práce psaly důlní šichty....
Párkrát jsem to zkusil, "bojovat" s nimi. Výsledkem byly potíže v zaměstnání a málem že jsme nepřišel i o bydlení...
Ale mí známí či mí předkové dopadli hůř, " díky" těm vašim poctivým komoušům. Včetně toho, že některým z nich zabili příbuzného..

Jak pravím výše, každý si pochvaluje to, v čem se mu žilo dobře. A aby vzpomínky byly jo hezké, tak si ty časy ještě více přibarví. To pak jeho dušička moc pookřeje, to pak vesele jde se svým hlasovacím lístkem znovu k " volbám", aby si zvolil za fíru aspoň exkomouše, když už ty komouše nemá cenu volit...

Nehledě na to, že ti komouši kradli lidem i svědomí, víru, naději...duši...kulturu...přirozenost...(ovšem že by dnes měl být nějaký idealní stav...snad v tom, že je nesouměřitelně větší možnost výběru a že za ten či onen určitý výběr se netrestá...).

Vysvětlení.
Nikdy jsem k volbám za komoušů nešel. Protože jsem to nepovažoval za volby. Ovšem je nutno uznat, že některé věci se jim povedly (bez sarkasmu), například vodní díla, zabezpečení státu po stránce energetické, zdravotnický systém, potlačování závažné zločinnosti, vybudování infrastruktury vodovodní, elektrifikační, školské...
Otázkou je, zda to bylo nimi, anebo jim navzdory.
Tedy díky pracovitým , chytrým a zodpovědným lidem, možná že vesměs bezpartijním.

Průměrný počet slepic: 1.3 (13 hlasů)

usoudit, že jste za celý život udělal hovno.
S vaším tvrzením, co všechno se zdařilo v našem státě komoušům navzdory, postačí porovnat to, co se nám "podařilo" za posledních třicet let.

Průměrný počet slepic: 4.8 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Pokud je příběh pravdivý, je to drsné čtení...Covid jsem prodělal v sanatoriu po téměř vyléčené těžké tuberkulóze. Lékařka říkala, že jsem měl více štěstí než rozumu, kdybych jej dostal na vrcholu tubery, tak bych to asi nedal. Srašího nakaženého kolegu, s kterým jsem si často dobře pokecal, odvezli po srdeční slabosti do jiné nemocnice. Po ukončení karantény mi sestra oznámila, že zemřel. Když dcera s manželkou braly domů jeho osobní věci i slza mi ukápla. Po propuštění jsem musel trénovat i obyčejnou chůzi (atrofované svalvstvo po 9 měsících v podstatě na lůžku), poškozené plíce a silná revmatoidní artritída. Po půl roce jsem nabyl i lepší nálady a fyzické formy. Pak mi na konci léta prasklo mozkové aneurysma a to už fakt šlo do tenkých...Přežil jsem, ale v běžném životě to není vůbec jednoduché. Navíc se potýkám opět s ochablým svalstvem, poškozenou krátkodobou pamětí a poměrně nepříjemnou úzkostnou poruchou s depresemi...

Zatím bez slepic