Jak naši předkové vařili a jedli?

Autor
Štítky

Dnes začne menší seriálek našeho čtenáře a diskutéra Občana, který svými příspěvky doplní hezkou formou moje články o zemědělství. Z čehož také plyne, že odjíždím na dovolenou....  Kydy budu jen číst  na mobilu (a uklízet po Scallopovi). Další články z mého pera budou tedy nejspíš až za týden. 

Občane, je to Vaše: 

 

Jak naši předkové vařili a jedli? 

Krátce - pracně; a prostě.

Pracně proto, že měli k dispozici jen velmi málo pomůcek
ke zpracování surovin a vaření na otevřeném ohni bylo značně neefektivní.

Otevřený oheň pro vytápění a vaření nebyl jen znakem pravěku a raného středověku,
ale v domácnostech bychom jej spolehlivě našli ještě v první polovině 20. století.

A prostě proto, že si a) nemohli moc vybírat ze surovin a b) neměli je jak tepelně zpracovat či zakonzervovat.

Ohniště vydlážděné a ohraničené kameny nebo jednoduchou nízkou zídkou nebylo v některých evropských venkovských oblastech ničím výjimečným ještě v 1. polovině 20. století. Vařilo se v kotli zavěšeném na řetězu nad ohněm, nebo
v hliněném a později i železném nádobí postaveném do horkých (ale ne žhnoucích) uhlíků a těmito uhlíky přihrnutém zhruba do ⅔ nebo na železný rošt. 

Tam, kde byla v domácnosti i pícka a později pec na chléb
a další pečivo, byly předehřáté nádoby s připravovaným pokrmem vkládány po vyjmutí hotového pečiva do rozpálené pece a tam se jídlo přes noc pozvolna uvařilo. 

Příprava na to ale byla zdlouhavá - nádobu s vodou bylo třeba před vložením do uhlíků nebo do pece postupně
a rovnoměrně nahřát na okraji ohniště nebo na římse pece; jinak praskla. Což byl problém, protože nádobí nebývalo
v domě nazbyt a opatřit si narychlo nové bylo možné jen
ve větších sídelních místech.

Sofistikovanější prostředky pro vaření a pečení se objevují ve střední Evropě až v raném středověku. 

Nejprve to byly malé proutěné (ano, proutěné, opatřené oboustrannou silnou vrstvou hliněného/jílového výmazu)
a kamenné pícky pro pečení, z nichž byl kouř odváděn komínkem rovnou do místnosti. 

Pozn.: Kouř z ohniště  se nejprve rozptyloval volně po místnosti a stoupal rovnou k doškové střeše. Ještě ve vrcholném středověku (13.-15. století) nebyly chalupy a domy bez stropu ničím neobvyklým. I první - ještě nezpevněné - stropy byly dostatečně prostupné a kouř jimi stoupal do podkroví. Problém nastal až se stavbou zpevněných stropů, které tvořily pochozí půdu nebo další patro. V takovém případě se kouř koncentroval ve spodní místnosti a bylo potřeba najít způsob, jak jej odvést. Čímž se dostáváme k historii komínů. Ale o tom dále.)

Hm… Do místnosti. To to tam asi muselo vypadat, že? 

No, vypadalo.

Prostě to byla temná dýmná jizba, kde jednak chyběla okna a jednak byla permanentně zakouřená. Ono to zase až tak nevadilo, protože většina lidských aktivit se v dávných dobách  a na venkově ještě historicky nedávno odehrávala mimo obytnou místnost.
Ta sloužila po většinu roku pouze pro spaní. Ovšem v zimě bylo rázem vše jinak.

Takže co s tím?

Inu, nejprve to byla okna. No, okna; okénka, zakrývaná okenicemi - většinou jedno, poblíž ohniště. Plus dva až tři  malé  otvory nade dveřmi, které sloužily právě k odvádění kouře.

Někdy ve 12. - 13. století postupně přibyl do výbavy staveb dymník. Pradědeček komína.

Původně široká kruhová košatina  s užším hrdlem, pečlivě vymazaná zevnitř i zvenku silnou vrstvou jílu, která byla zavěšována na trámy a která odváděla kouř z jizby
do podkroví či patra. Na přelomu 14. a 15. století už se setkáváme s dymníky přizděnými ke stěně místnosti; ty už připomínají dnešní krby. V tutéž dobu se začínají objevovat
i dymníky čtyřhranné, konstruované z fošen nebo opět vyplétané do rámu - obojí s masivním oboustranným výmazem.

A v téže době jsou spolehlivě zdokladovány i první primitivní skutečné komíny. 

Nejprve to byly buď zvoncovité stavby přistavěné zvenku
ke stěně domu, do nichž byly ve stěnách vysekány průduchy, nebo spáry vysekané v až dva metry silných zdech hradů
a paláců. Tyto prakomíny zpravidla nepřesahovaly výšku stavby a byly častou příčinou požárů. Dalším nebezpečím byl fakt, že horní části komínů bývaly často srubové konstrukce vymazané jílem a zakončené košatinovou korunou. 

Bylo to proto, že komíny byly průlezové a nešlo je čistit jinak než spuštěním se do komína a ometáním stěn hrubým kartáčem. Někdy proto bylo levnější, bezpečnější a snazší rovnou vyměnit vrchní košatinu za novou.

Již koncem 15. století se však komíny stávají nejen součástí štítových zdí, ale i vnitřku domu; a to i měšťanského. Taková stavba pak vznikala tak, že byl nejprve postaven komín
a následně oběstaven domem (zhusta stále ještě srubovým
a nově i hrázděným). Současně s tím někoho konečně napadlo, že komín vyšší než hřeben střechy  opravdu odvádí kouř a případné jiskry mimo střechu. Sláva! Rázem ubylo požárů.

Na přelomu 16. a 17. století se objevují první plátové plotny a to už zbývá jen krůček ke kuchyňským kamnům a sporákům s kouřovody. 

A tím se opět vracíme k vaření.

Se skutečnými komíny se nám v domech začíná objevovat velká technologická novinka - samostatná kuchyně s pecí
(v níž se dá i vařit), kotlinou, odvodem kouře přímo do komína a s možností nepřímého vytápění jizby (kachlová kamna akumulující teplo z kouře), která se tím  začíná stávat světnicí (což je významově velký rozdíl). Taková kuchyně byla buď v síni, nebo v samostatné místnosti a tvořila buď spodek komína, nebo z ní byl kouř odváděn do komína dymníkem. Původní dymník se tak stává pradigestoří a odvádí kouř do komína.
Efektivita vaření se zvyšuje zejména používáním pece rozpálené po pečení, ale i využitím kotliny
a lepší výhřevností ohniště.

Lepší tepelné hospodaření v kuchyni přispělo k rozšíření
do té doby skoro neznámého způsobu tepelné úpravy pokrmů - smažení. Do 16. století naši předkové skoro všechno vařili
a dusili. 

Pečení bylo vyhrazeno chlebu a různým druhům pečiva a jen zcela výjimečně se (mimo domácnosti panovníků a nejvyšší nobility) v mísách objevovalo pečené maso či drůbež.

Romantické představy filmových režisérů o hospodách
či kuchyních, kde se v obřím krbu točí na rožni prase nebo půlka krávy, jsou zcela zcestné. Vyzývavě se vlnící prsatá hospodská nebo hospodyně nepobíhala kolem rožně se džbánkem piva, nýbrž cmuchtila v kotlíku hustou kořeněnou polévku nebo omáčku. 

Kořeněnou proto, že pokud v ní bylo maso, bylo nejspíš podezřelého původu a nevalné kvality. Dále byl takový pokrm většinou slanokyselý nebo sladkokyselý. Opět proto, že ocet a víno pomáhají přebít odpornou chuť a zápach nečerstvého masa. 

Tohle nebylo jen “výsadou” středověku, nýbrž běžnou praxí až do počátku 20. století.

Takže v kotlíku nebo hrncích se nám vaří a dusí něco jako eintopf - směs vody, zeleniny, trochy masa (ryby), koření.
Až to bude hotové, kuchařka vyndá maso, nakrájí je na malé kousky, vývar se zeleninou propasíruje nebo rozemne v moždíři, vrátí do hrnce, zahustí drceným sušeným chlebem nebo moukou, dokyselí, osolí a nakydá do misek hladových hostí (misku a lžíci si lidé většinou nosili sebou a obé patřilo k docela cennému osobnímu majetku).  

Vedle toho se na stole objeví kus sýra nebo několik syrečků, cibule, česnek, ředkev, chléb nebo placky. Zapomeňme na pečeni, sladké pečivo, cukr. Pokud byla podávána kaše oslazená medem nebo sušeným ovocem či rozvarem z něho, konzumovali ji strávníci v nábožném tichu.

Naši předkové totiž snědli skoro všechno. Ne, že by byli čuňata. Ono jim prostě nic jiného nezbývalo. Ale o tom až
v dalším článku.

Černé kuchyni - prababičce dnešních moderních, věnuji také samostatný článek.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (100 hlasů)

Komentáře

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

....a v hospodě měli jen koláče, že jsme k pivu (občas nějaký ten panák) jedli koláče.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Cibuli nakrájíme najemno a osmahneme na rozehřátém oleji. Přidáme na kostky nakrájené hovězí nebo jehněčí maso a vše spolu zarestujeme po dobu 5 minut. Následně osolíme, opepříme, přidáme tymián, bobkový list a nadrcený česnek.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Tak, ta byla v našich zem šířkách tabu. I když lidi umírali hladem ( třicetiletá válka, obležení Brna ).
Protože kůň byl skoro v postavení mýtického zvířete, panská záležitost.
Proso bylo zde naprosto běžné, sev oblasti číny naprosto běžné do nedávna.
Amarant, zde nevím, ale např v rusku kralovalo až do Petra I, který na sílu zavedl pěstování pšenice. Proto je do dneška jedním z ukazatelů blahobytu v rusku dostupnost bílého pečiva. V rusku a bulharsku, přesněji.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

kterým období.
Můj praděda byl před první světovou válkou koňskej řezník v Čáslavi.

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

bylo koniny docela dost. Takovej guláš z koniny, jejda.....
Pak už bylo málo, a když jsem v Makru uviděla koňské, zajásala jsem, ale rychle zabrzdila, protože bylo mražené a až z Argentiny... Podstatně tmavší a tak nějak, že nee... bylo jiné než jsem pamatovala...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Amarant byl pěstován Inky a Aztéky, asi v Rusku nebyl. Ale zato tam byla v oblibě pohanka.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

satan vyvěšuje duhovou vlajku.

Průměrný počet slepic: 3.9 (11 hlasů)

musela jsem poslat doporučený dopis notářce a prdli mi na to na pošte duhové logo

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Terazky se jí to, co je v akci. Co má žlutou cenovku. Jenom malá část populace - asi polovina - nemusí hledět na cenu, bo stát rozhodil některým vyvoleným 500 miliard na projedení. Svíčková je vyžraná, candáti vychytaní, zvěřina zmizela a zbylo klecové kuře s uzeninami, obsahujícími až 20% masa z drtičů odpadu.

Průměrný počet slepic: 3.5 (10 hlasů)

a tak třeba když moje matka vyprávěla,co babička sehnala a ukuchtila za protejtorátltu v přísném lístkovém systému ( řepánky,párek koroptví za 6 korun paštika z husich jater,neb sousedi je pro bílou barvu vyhazovali,domnívajíc se,že jsou plesnivá,pěstovali to v posadě ve sklepě,za husu nebyl kriminální jak za pěstování prasete,tak to měli lidi hodně) tak jsem dospěla k názoru,že ona byla v té době nouze lépe živena nez já, odkázaná na školní jídelny s těmi pajšly mrtvolnými šunkafleky a rajskou polévkou,neb zaměstnaná matka byla věčně v práci nebo na schůzi a tak nic nesehnala ani neukuchtila.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pěstuje se zelenina, obilí, okopaniny.

Zatím bez slepic

svíčková je naprd... suchá, dtto vykostěné kotlety, zvěřina divná kdo ví odkud. A to vodové kuře napíchané kde čím, a jé je to už se taky nedá, leda domácí výkrm - kdo má štěstí, protože ví co mu dává. sorry

Průměrný počet slepic: 1.8 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

na svým jeseterovi a třicetileté válce

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

žáden diputát

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Prosím, kromě Občana, nikdo nečíst!

Právě jsem objevil jeden včerejší post, který mi unikl. Zde, Občane píšete:
...A dost mi vadí Váš způsob vnímání žen... Představte si, že jsou lidé, kteří i ženy považují za lidi, nadto inteligentní a dokonce i za parťáky...

Cokoli jsem zde v minulosti napsal, je dohledatelné. Tam nic neokecám. Prosím, najděte a ocitujte mi nějaký můj text, kde jsem se o ženách vyjadřoval neuctivě.
Toto je hozená rukavice, Občane.

Průměrný počet slepic: 3.7 (12 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale jak čtu Vaše příspěvky, mám z nich dojem, že ženy považujete za převážně pouhé sexuální objekty. I o své manželce se zmiňujete tak divně blahosklonně; jako by to ani nebyla samostatná bytost s vlastním rozumem.
Co Vám připadá běžné, může jiným připadat neuctivé. Třeba jste z patriarchální rodiny, kde otec byl/je vládcem a manželka poddanou osobou; nevím. Ale někde jste k tomu zvlášnímu nazírání na ženy přijít musel.

Průměrný počet slepic: 3.6 (11 hlasů)

Ale ženská je ženská a chlap je chlap.
Každý má svojí roli.

Dám příklad: minulý týden moje žena sdělila, že musíme vymalovat.
Víte, co znamená věta "musíme vymalovat"?
Já vám to přeložím. To takhle já strávím celý víkend na štaflích a budu se ohánět štětkou. Bude mě bolet ruka jako sviňa, možná občas uslyším - támhle jsi vynechal, tak to tam přetřu.
Ale takhle já to beru. Když na podzim uslyším, že potřebuje na auťáku přezout gumy, tak vyrazím, vyvalím z dílny ty zimní, vyheveruji a přezuji. Nikdy by mě nenapadlo, že toto bude dělat ona.
Ale, když mi prdnou kalhoty, tak je dám na křeslo a očekávám, že mi je spraví.

Na tomto nevidím nic, žímž bych sděloval, že si jí nevážím, nebo jí považoval za méněcennou.

Jsou věci, které lépe umím já a pak jsou věci, které lépe umí ona.
A když se to skloubí, tak je to přeci fajn.

A bacha, rozhodně jí nepovažuji za slabší, jelikož při komunikaci s úřady jsem zjistil, že ona je ostřejší a lépe to vyjedná, tak jí vyšlu, ona je tam srovná a dostane to razítko líp, než já.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

Pozor berrnarde, když Vás žena kritizuje, je to z důvodu, abyste si konečně uvědomil, jaké obrovské štěstí máte, že si Vás vybrala. Takže na jakoukoliv kritiku reagujte pouze slovy: "Já jsem tak rád, že Tě mám, to mám ale štěstí. Co bych si bez Tebe počal? Vybral jsem si nejlepší ženu na světě.", a doprovoďte to zářivým úsměvem se zamilovaným okem. Tím zarazíte zbytek kritických poznámek, kterých mají ženy nepřebernou zásobu.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

že když mě kritizuje, tak to se mnou myslí dobře.

Jo a ještě jsem zapomněl na jednu důležitou funkci, kterou moje žena zastává. Hlídá v rodině různá výročí, což já dost zapomínám.
Takže mi oznámí - zítra jedeme do Lípy. Na dotaz, co tam budeme dělat, tak že teta má narozky.
Tak mě druhý den naloží do auta, řídí ona, proč, vysvětlím později a když tam přistaneme, tak mi prdne do rukou nějakou keramiku, že to mám dát tetě.
Já vylezu z auta, s keramikou v ruce a se světáckým úsměvem říkám tetě: Pojď na mou hruď, ať tě mohu pocelovat a tady jsem ti něco přinesl a předám jí tu věc, co jsem před minutou dostal.
Teta je ráda, že jsem na ní nezapomněl, žena je ráda, že se jí podařilo ještě na chvíli zamaskovat, že jsem sklerotik a já pak jdu se strejdou na štamprličku, takže i my jsme rádi. Takže jsou nakonec všichni spokojení.
Tak toto je právě také jeden z úkolů, které vždy ošéfuje moje žena.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

z všeznalých blboňů si nic nedělejte... ono je to zčásti vrozený a zbytek - co si přečetli v novinách. Zkušenosti žádné.....a solidní shánění informací jak by smet

Průměrný počet slepic: 4 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

snad prominete. Naťuknul mě v tom zdejší šéf oznámením, že si odjíždí odpočinout. Přeji štastnou cestu a ve zdraví se vraťte !

A jak zde vidím berrnarda...Jednu chvíli jsem stejně jako Vidlák připouštěl možnost, že se kvůli dovolené u moře nechám dokopat k očkování. Tak stačil jen PCR test (dokonce být nemusel, nechal jsem si ho udělat jen pro jistotu) a frčelo se. Hranicemi Rakouska, kde ani tam to nebylo moc žhavé, pak vjezdem do Maďarska prakticky skončil Covid na dva týdny. V místě pobytu roušky maximálně na benzínkách a supermarketech. Země NEVYŽADUJE žádné testy, očka, mobilopasy ani nic podobného po turistech. To byl odpočinek...
A teď to zde asi schytám. Ale po návratu do Covidova jsem na test (negativní) kvůli zaměstnavateli šel. Takže zatím stále neopíchán.

Průměrný počet slepic: 3.4 (9 hlasů)

In reply to by Auto (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já měl taky ten písíár, ale předevčirem mi propadnul a nikdo ho za ten týden vidět nechtěl.
Což mě poněkud mrzí. Já tam musím předběhnout 20. metrovou frontu, abych ho získal a nakonec se s ním můžu nechat max vyfotit.

A Auto, hezkou dovču.

Průměrný počet slepic: 3.4 (8 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

už je PO...Tak do rachoty.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

charakterní frajer, že jo?!

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

charakterní frajer není, ale nestydí se podepsat...

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

In reply to by Auto (neověřeno)

Trvalý odkaz

Opíchané auto se totiž poměrně mizerně po světě pohybuje.

Je to v podstatě až nedůstojné tvora Homo sapiens sapiens, že se nechává očkovat ne kvůli tomu, že pečlivě zvážil to, jak mu očkování napomůže zůstat zdravým, respektive aspoň tak zdravým jakým se domnívá že zdravým je,......ale kvůli např. zevlování (viz Aristoteles - jak nazýval cestování pouze kvůli cestování samotnému), kvůli možnosti pobývat v prostředí velmi zvýšené hlukové hladiny(někteří tomuto říkají " koncert" ), a kvůli řadě jiných náramně užitečných věcí, které nabízí skvělý a zábavný kapitalismus nejen našim lidem.
Ale tak už prostě působí moc mocných či reklama a marketing nemocných, tak už to prostě chodí. Člověk je také i prostředkem, nejen cílem. I sobě samému, kupodivu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

kostel zjedli.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

...jíst brambory dokonce i ti z vesničanů, kterým se neurodilo a tak byli odkázani na potravinovou pomoc (pána, Zemstva, vlády...).
Dnes je největší část tamní produkce brambor generována právě že drobnými pěstiteli, da facto domácnostmi (např. "Overview of Potato Supply and Demand in Russia"), záhumenky. Rusko je třetím největším producentem brambor.
Jinde v Evropě zase bramborám říkali " ďábelská jabka".
Někdy se tvrdí, že toto jídlo plebs umožnilo demografický rozvoj co se týče dostatečného nadbytku levné pracovní síly (a tak i kanonenfutra) a tak i průmyslovou revoluci. Krom jiného (také samozřejmě " moderní" znevolnění ženy, vykořeněné z občiny a mající tak propříště být pouhou veginální výrobnou levné pracovní síly a její ošetřovatelkou a pečovatelkou, pracovní síly generující zisk pro jiné).

Čím chudší lid, tím více brambor ? Brambory a vagina - základ skvělé moderní civilizace Západu ?
U nás se říkalo, že pokud máš mlíko, brambory a zelí, tak hlady neumřeš. Ba dožívali se protagonisté (protagonistky) tohoto znouzectnost jídelníčku obvykle dosti vysokého věku.
To však ale i mnozí ze starověkých filosofů, dle Diogena Laertia, ti rozhodně pouze na brambory , zelí či mlíko odkázani nebyli.
Panskou nemocí pak u nás bývala dna, ba někdy i doposavad je, avšak dnes působí i v řadách plebejců. Ta je zas od zvěřiny, prý ji potlačuje hojné pití červeného vína, na rozdíl od kvasnicového piva. Ve dne honit zvěř, v noci chlastat víno, to byl tenkrát život !
Řepku pak převážně spalujeme, za to by nás možná jak tehdejší pánové, tak i jejich plebejci hnali k odpovědnosti. Neb chlebíček je božský. Úroda potravin když se pálila, vzbuzovalo to ještě v předchozích generacích nevoli, opovržení , ba i nepokoje. Dneska se toto celebruje, např. při volbách do parlamentu jsou producenti paliva, vyráběného z potravinové (i krmné) plodiny voleni dokonce za fuhrery (srovnej se slovem " leader"). Pálí se však i brambory, prý také k potěše lidu, ovšem produkt se jim neleje do útrob jejich plechových ořů ale přímo do jejich útrob, jejich chřtány. Ale to i žito, taková ječná z Prostějova byla kdysi nad rum.
Kde není žito, je ječmen (nebo i pšenice, v Němcích však jim to jeden kníže zarazil prostřednictvím Reinheitsgebot, asi měl oseto ječmenem) . Ten stačí namočit a nechat vyklíčit, také udělá svou práci, však už kdysi psali naši předkové :

Pán : "....Vařím třikrát do týdne, vystavuji z každé várky po 30 věrtelích. A tak již rozumím, že mi jeden pivovar nebude moci postačiti, musím druhý dáti dělati a tu teprve oužitek znamenitý budu moci poznati, lépe nežli z půl anebo bez mála ze všeho mého panství...."
............................
Zeman :".....Neb dokudž jsme my se v ta piva vaření nedali a z měst poddaným našim piva vystavovali : tehdy jsme jim pod velikou pokutou všedního dne píti i též nočního sedání nedopouštěli; dokud naši poddaní o takovém ožralství nevěděli, a krčem tak zhusta, jako již nyní nebývalo. Ano já také pamatuji, a nejsem ještě velmi starý, že krčma od krčmy někde v míli, v půl druhé i víc vzdáli byla. A sedlák z té vsi , kdež krčmy nebylo, než by míli nebo půl druhé do krčmy šel, raději s čeládkou svou doma poseděl a piva domácího řídkého anebo pečeného aneb z planých hrušek a jablek vína nadělaného , ba i vody se napil a tak se truňky nepřeplnil. A na zejtří ráno, i s čeládkou svou, způsobný byl k dílu i ke všemu jinému..........I hle račtež na to pomysliti, kudy to přichází a z čeho; Že předkem z našeho přílišného lakomství a pejchy; neb jsme přílišnou svobodu tomu sprostému lidu v žrádle a v pití pro naše oužitky a piva vaření propustili. Nu a co potom z toho přijde, když nám od nich gruntové zpustnou, statky utratí; a když oni nic mít nebudou, prosím Vaší milosti, kde my peníze bráti budem : Ano, nyní ježto oužitky a důchody znamenité z těch pivovárův míti ráčíte, dosti jest činiti (jako jste sami toho prve dotknouti ráčili) že peníze pán býti nemůžete."

(1554, Rozmlouvání člověka stavu rytířského s pánem JMti o hospodářství a důchodech pivovarských)

Bramborové pivo - tak až tak daleko naši pánové nedošli, aby svému plebs vymyslili a vnutili bramborové pivo. Ale nikdy neříkej nikdy !

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

Tak to dopadá, když se myslí moc dopředu a píše z hlavy - srovnej s letní desítkou, kterou z ležáckých sklepů vystavují někteří už po 14 dnech....my (já a mí kamarádi a kamarádky z okruhu svědomitých a inteligentních pivofágů, pivofilů a pivologů) jí říkáme " mladinka".
Do některých pivovarů choď raději v těch ročních obdobích , kdy pomíjí zvýšená poptávka po zlatavém moku a ten zraje (prokvašuje) tak dlouho , jak zráti má.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

"mnozí ze starověkých filosofů, dle Diogena Laertia, ti rozhodně pouze na brambory , zelí či mlíko odkázani nebyli."
Díogenés Laertios rozhodně na brambory odkázán nebyl.

Průměrný počet slepic: 2.5 (4 hlasů)

In reply to by Jak (neověřeno)

Trvalý odkaz

...a jeho význam spočívá v tom, že dle DL se mnozí starověcí filosofové dožívali vysokého věku. Což jsem prostě vyčetl při četbě jeho díla, o starověkých filosofech.
Teď uháněj k tante wiki, heslo" kontext". A heslo " propaganda" (tys vyrobil " hastroše" - očesal jsi dokonce i větu, nejen kontext...na základě toho pak intelektualně onanuješ).
Možná ještě heslo " ironie" (ne onanie !!!),

Howgh, Jaku. Dneska máš po premiích.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Zdejšímu filosofovi, Rodinému štěstí, se vybavilo slovo onanie.
Kruté představy loňských sněhů.

Průměrný počet slepic: 2.8 (6 hlasů)

prý 7 kalorií,takže se nemusíte bát,že ztloustnete.
Tak vtip
Bezdomovec onanuje pod mostem,pak si to prohlíží v dlani a medituje tys mohl byt doktor ty učitel a ty třeba právnička,ale hlad je hlad,srrrk

Průměrný počet slepic: 3.1 (11 hlasů)

"Panskou nemocí pak u nás bývala dna, ba někdy i doposavad je, avšak dnes působí i v řadách plebejců."

Dna je způsobena purinovými látkami - tedy červeným masem (a dnes i přípavkem umělých přídavků purinů v Podravce, kořenících směsích, masoxech, ...) v hojném množství. V dnešní době je dna způsobena také slazenými potravinami ze supermarketu, zvláště protože se sladí fruktózou, případně glukózo-fruktózovou sirupem. Jsou totiž pro jazyk sladší, a to je ekonomičtější.

Někteří sportovci dnu přiživují pomocí preparátů - například pomocí inosin monofosfátu, trenéři i reklamní letáky doporučují obludně vysoké dávky, který se dna mohutně přivolává. Najděte si v google ve fitness prodejnách "inosin" nebo "inosine", zakupte, dlouhodobě užívejte - a můžete si postupně vypěstovat svou nemoc dnu také...

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by Miloslav Ponkrác (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kolega jí snad jen stravu ořechovitou, nic jiného.
Avšak i kakaové boby.
Divil se že když má tak zdravý jídelníček, odkud že ty puriny.
Kakaový bob je hořký (a divně zakuklený, vypadá jak Vetřelec) , ale to asi víte, že....

Ale jinak dík za cosvětu (od slova " osvěta", avšak s tím, že osvětleno mi bylo to, CO jsme věděl i tak, už předtím).

Zvěřina, zvěřina to byl kdysi největší zdroj purinů. Na panských stolech.
Tragedií ovšem by bylo, kdyby dnu vypěstoval si chudobný pytlák....:-D))
(někdy se ale píše , že i nefiltr. kvasnicové pivo je velkým zdrojem purinů)

No ale zase se dočtete i tohoto (fermentované kakao) :
"Dna versus čokoláda jako součást nízkopurinové diety"
-----------------------------------------
Pak z těch všech různých a sobě si odporujících informací dostane jeden stres a skutečně onemocní.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

Purinům se nevyhnete. Jednak je přijímáte stravou, druhak vznikají uvnitř těla přirozeně rozpadem vlastních buněk. Tělo nadbytečné puriny mění na kyselinu močovou. Pokud ji ledviny stáhají odstraňovat z těla, a pokud moč není příliš kyselá, můžete se cpát čím chcete až do přežrání. Pokud je někde metabolická slabost - genetická či orgánová, máte smolíka a jedete ke dně.

Puriny nejsou nic jiného (teď trochu zjednodušuji pro laiky) než DNA a RNA. Jakákoli buňka, kterou sníte, obsahuje DNA, a tedy i puriny. Červené maso má hodně malých buněk, a každá buňka má svou DNA - tedy i hodně purinů. O tom to je.

Puriny se metabolizují na kyselinu močovou. Ta je normálně rozpustná v krvi a odchází ledvinami. Pokud je moč kyselá nebo ledviny slabší, tak klesne pH, a pak se kyselina močová sráží do krystalků. Ty krystalky rostou uvnitř těla, kde propichují buňky. Propíchnutá buňka vylije ven obsahy proteáz v buňkách, tedy začne sama sebe trávit - a to kurevsky bolí. Tomu se říká dna.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

"pokud máš mlíko, brambory a zelí, tak hlady neumřeš."
KOBZOLE A ZELÉ- ŽIVOBYTÍ CELÉ

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

chytí se toho starobrno a máte je ajncvaj. Dokázali špenátové a vůbec
jiné , takže erteplové nic nemožného. I když kdo ví, co můžou pokazit, vždyť ty jejich šmakulády se už dávno nedaj a nedaj...

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

doporučuji vypůjčit a oxerovat, nebo kouknout se v antikvariítu knížku z dávna "konzervace a ukládání potravin v domácnosti. je tam toho hodně a i s moderními/už tenkrát/ matárály. Včetně receptů. Bude se to hodit, jak tak koukám. Akorát si dát pozor kde a co nakupovat.
Taky nějaká hodně stará kuchařka se hodí. Dostávaly je nevěsty jko svatební dar a bylo tak všechno sakumprásk. akorát u těch hodně pamatzujících si musíte uděla tabulku převodů... on co je máz nebo jiné už málokdo ví.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Stacia aj povojnove kucharky ... tiez su tam veci, o ktorych dnesny clovek ani netusi, aj ked priznavam, vychadzaju uz z 'lepsich casov'

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Všecky recepty začínají " Zajdeme si půjčit půl kila (litr, tři lžíce....)......".

Mě dycky fascinovalo, když sem našel (pár jich mám doma) v dobové kuchařce z let dělnických bouří či vážných krizí takové recepty jako : Pečená sluka s nakládanými lanýži nebo Křepelka v marinádě z mořských plodů.
No ale jeden můj předek dovezl své manželce z válečného tažení coby kořist několik lahví šampaňského, přičemž tehdy jejich rodina dosti hladověla......

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

házeli hovna na doktora, že nebyl očkovaný.
Celkem jich bylo 6 "nakažených", na pět z nich nikdo hovna neházel, takže asi očkovaní byli.
Takže ze všech "nakažených" jich bylo zhruba 83 % očkovaných.
A teď se ukázalo, že to do toho letadla nejspíše přinesl někdo z těch očkovaných.
Protože tentokrát na doktora nikdo hovna nehází, tak nějak z toho vyvozuji, že tu breberku tam rozšířil někdo z těch očkovaných.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hygienici-jeden-z-nakazenych-z-tokia-…

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

bude celá česká vláda, valná část opozice a média. Jiné vysvětlení onoho šílenství nemám. Díky za info.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

ale z jídla ano.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Včera to bylo 75 let, co byl v Butyrce popraven Andrej Andrejevič Vlasov.
Řeporyje se potáhly černým flórem, u starosty Novotného se rozléhá pláč, u Kolářů, Hermanů a Fialů taky.
ODS, TOP09, Piráti a Praha vyvěsili černý prapory.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

CNN Prima News

Zprávy
Politika
Jsi statečnější než my všichni dohromady. Novotný přivítal Babiše mladšího v Řeporyjích.
Téma: Politika Marek Veselý 30. července 2021 19:31

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

až mu taťka stopne kapesný a dotace..... uff

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

Řeporyj fakt nepřileze nic dobrýho - vyfetovanej Novotňák a psychicky nemocnej mladej.
Twl,...

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)