K Vidlákově stati o automatizaci a robotizaci

Autor
Štítky

Vítr osudu mne v současné době zavál na pracoviště, z něhož jsem zbaběle prchnul před cca 35 lety.

Je to pro neznalé a prvodiváky (výraz "prvodivák" jsem vymyslel já, heč!) taková praktická ukázka inferna, aneb názorné školení, co čeká podle náboženských představ jedince, kteří mají pro Boha a Desatero jen slova pohrdání.

Na vybetonované hrázi rybníka jsou položeny koleje a po nich přijede Oranžový expres. Ovšem nikoli s lidmi, nýbrž s nákladem. Tím nákladem je žhavá struska z vysokých a ocelárenských pecí (rozdíly pro vás laiky jsou nepodstatné). Oranžový je proto, že struska v noci krásně svítí, neb má teplotu něco málo přes jeden tisíc stupňů Celsia, a vypouští zdravotně závadné smrady (mňam).

Pak přijde týpek v trenclích (po většinu roku, a pokud zrovna nečíhá v okolí bezpečák) a pomocí stlačeného vzduchu vyvrátí obrovitánské nádoby (zvané též kokily) otočně uložené na vagónech (jsou podobné silně přerostlým náprstkům) tak, aby žhavá struska vytekla do onoho rybníka, kterému se zde říká "bazyn" (ano, je to bazén).

Až je bazén plný, zchladí se struska vodou na přijatelnou teplotu (něco kolem šedesátky) a začne se pomocí bagrů kopat, nakládat na nákladní auta a odvážet k dalšímu zpracování do drtičů na vzdálenost desítek až stovek metrů za účelem výroby umělého kameniva. Někdy se za účelem docílení jiné kvality kameniva stříká do bazénu voda už při vylévání kokil, ale to jsou zanedbatelné detaily.

Celý ten cirkus s přemísťováním faktického odpadu z výroby železa a oceli se jmenuje "technologická přeprava", odehrává se mimo veřejné komunikace v podstatě v uzavřeném prostoru a vše běží za dosti vysokých teplot, velké vlhkosti (struska chlastá vodu a ta se po rozrušení chladnějších vnějších vrstev následně odpařuje, bohužel s nikoli nepodstatným množstvím prachu) a za přítomnosti dosti agresívních oxidů (kysličníků) síry.

Zároveň je tento cirkus naprosto ideálním místem k nasazení moderní automatizované dopravní techniky.

A teď mrknem na těch pětatřicet let, co se změnilo.

Dosloužily Tatry 148 (https://www.auto.cz/galerie/profi/53821/dokonale-zrestaurovana-tatra-148-proc-je-v-terenu-stale-neprekonatelna?foto=1), což je logické. Dosloužily i Tatry 815 socprc produkce (měly šíleně rozežrané motory, jináč i dnes furt dobré) a na pracoviště, které „prostě MUSÍ jet“, se nastěhovaly Tatry novější produkce (Jamal, Phoenix), jakož i jiné značky (Mercedes, Renault, MAN, Iveco). Volvo a Scania z boje o zákazníka zbaběle zdrhly. Anebo spíš jejich obchodní zástupci měli moc rozumu na to, aby riskovali případnou ostudu.

Po mnoha halasných prohlášeních, polotajných i zcela tajných pokusech se za pětatřicet let došlo k těmto výsledkům:

1/ auta bez řidiče opravdu ještě dlouho ne, tedy aspoň zde.

2/ auta s automatickými, resp. robotizovanými převodovkami opravdu ne, tedy aspoň zde.

3/ auta s všelijakými pomocnými asistenty opravdu ne, tedy aspoň zde.

Proč?

Protože:

  • neustále zoufale selhává kvalita a životnost kabelových svazků, tedy „krmení“ oněch „chytrých hejblat“, která mají obstarat všechno za nás lidi.

  • neustále zoufale selhává kvalita všeho, co je vystaveno agresívnímu prostředí. Od železa, přes sklo, plasty, barvy, až ke krámům zajišťujícím datové přenosy (GPS, hlídače stavu paliva, atd).

  • neustále zoufale selhává technologie čištění oněch čidel (nejen jich), propůjčujících autům „počítačovou chytrost“. Prostě dostat z plastových krytů nánosy zatvrdlého prachomlžného bordelu je prozatím nad síly jak západních, tak východních soudruhů automatizátorů.

Takže tady, na tzv. odvalovém hospodářství nejmenovaných železáren prozatím jaksi s kolem dějin moc nepohnuli. Ba dokonce klesli tak hluboko, že jim v Tatře vyrobili repliky podvozků vojenských Tater 8 x 8 z 80. let minulého století (Tatra je pořád prodává do zemí nepostižených emisním a chytrostním šílenstvím) s původním číslem rámu, aby se vozový park lehce omladil a erár si toho moc nepovšiml (nejlépe vůbec). Nic ekonomicky smysluplnějšího pro přepravu ocelových ingotů v rámci teritoria železáren (asi 5 km) totiž prostě neexistuje.

Co tím chci říci (napsat).

Vůbec nic.

Každý nechť si udělá svůj obrázek sám…  

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

jak ve firmě Herz vyřešili přikládání kusového dřeva do kotle.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Není to svinčik? Lesní cesty v krajině přítoků vodáreských přehrad Šance a Morávka jsou zpevněny makadamem, nejspíš z hygienických důvodů. Jinde na lesní cesty po Beskydech vozili strusku, i ty nejhrubší

Zatím bez slepic

kecy. Vysokopec je v pohodě. S ekologií okolo Šancí se začalo trojčit docela nedávno, tak patnáct let bych odhadoval. Dokonce zakázali solení, i když byla voda z cesty pochytaná už za komančů. Takže půl roku je problém dostat za normální prachy železo z Ostravy na Slovensko, protože za Ostravicou je od října do dubna zákaz pro velká auta.
Je příznačné, že ekoteroristi nenaměřili nic závažného ani předtím, ani potom.

Ocelárna měla kdysi hraniční procento těžkých kovů, momentální stav neznám, nezajímám se.

Zatím bez slepic

Strejda dělal v Lesprojektu a o cestách nad Š+M něco vím.

Zatím bez slepic

Co kromě zakreslovani do map ma Lesprojekt z cestama? Ty dělají taxaci, plany atd., dnes v planu nahradit "modernou", co dela UHUL za statni penize a protoze nekdo ma kamarady tak ministerstvo plati navic soukrome firme, ktera nahodou ma vysledky vzdy az potom co je ma uhul, ale oficialne je prezentuje drive, takze urcite to neni proto, ze by je nekdo nahore prodaval/predaval :D

Ale vazne, lesprojekt je taxacni firma, cesty krome evidence ze existují vůbec neřeší...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

že se v 3nci, který nemá železnou rudu, nemá uhlí a nemá vodu, taví železo a dělají ocelové výrobky a polotovary? V beskydských lesích, kde brumlají medvědi? Proč nejsou vysoké pece na Chodově nebo v Podolí? Proč se čerpá voda přes kopce z povodí Stonávky do povodí Olzy? Ve 2015 byla Těrlická přehrada málem na dně a werk byl v loji.

Zatím bez slepic

Moder čeká na někoho - kohokoli, kdo by mu poradil, kam tu huť přestěhovat...
:-) :-) :-)
Tady byla ruda asi tak 40 - 50 let. A ještě k tomu mizerná. druhohorní usazeniny z Nýdku, jestli si dobře pamatuju... Takže už víc, jak sto let se jede na dovozy.

Zatím bez slepic