Kde se stala chyba?

Autor
Štítky

Udělal jsem něco,co už asi nikdy znovu neudělám. Pokusil jsem se o analýzu vlkovského střihu. Akorát jsem zjistil, že na to nemám a tvrdá data jsem příliš proložil měkkým hnojem. Pak jsem začal příliš spekulovat a nakonec to dopadlo jako všechny moje články... Prosím, berte to tak. 

Víte, měl jsem v práci trochu času a otevřený excell a tak jsem si do něj udělal tabulku našich hlavních politických proudů a přidal jsem průběh jejich volebních výsledků od roku 1996 dodnes. A bylo to docela zajímavé zjištění. Dovolil jsem si rozdělit ideové společenské proudy asi takto: 

1. Strana "nových pořádků" především po ekonomické stránce. Podnikatelé, tuneláři, kapitál, prostě nová doba, Klondajk, strana využitých příležitostí. Tento proud reprezentoval Klaus se svou ODS

2. Strana demokratické levice. Od komunismu bez komunistů, po Williho Brandta a sociální demokracii západního střihu, trochu těch feministek, genderu, levicová témata v mezích zákona, prostě strana pro levici, která chce dělat změny v parlamentu a ne na ulici Prostě naše ČSSD. 

3. Strana starých časů, nostalgie a tak trochu radikalismu. Strana pro dobře placené důchodce, obstarožní revolucionáře a rebely, co nechtějí mít holé lebky. Tento proud bych přisoudil KSČM. 

4. Strana Havlovská. Nepolitická politika, podpora neziskovek, Amerika dělá vždycky všechno dobře, milujeme Evropu, postupně pak také LGBT, Klinika, zlé Rusko a tak dál. Tento proud má svoje specifika a patří do něj Unie Svobody, DEU, ODA a záhy se do něj přidala i KDU-ČSL

5. Nakonec pak strany protestní. Zpackaná privatizace, rozprodávání majetku, poklonkování cizím zájmům, neschopnost stávající politické reprezentace. K těmto stranám a hnutím se ještě dostanu. 

Pominu teď dřevní doby Občanského fóra, rozdělení republiky a ty rané časy, které by si zasloužily vlastní analýzu a začneme v tom roce 1996. První volby nového střihu, leckteří tehdejší politici sedí v křeslech dodnes, první rozdání karet z balíčku, který se mění jen pomalu.

Vyhrávají privatizátoři z ODS. Skoro 30% hlasů. Tehdy je volilo i hodně idealistů, kteří věřili že udělají štěstí na privatizaci a za pár let budou ve vatě. Jen nevěděli, že je to dřina, práce od rána do večera, je k tomu zapotřebí velká vnitřní disciplína a odolný žaludek. V tomto roce ale ještě hodně voličů ODS věřilo, že republika zažívá jen porodní bolesti, že to chce jen trochu času a bude líp. Ale hodně lidí už tomu nevěřilo. Na druhém místě ČSSD s 26%. Zeman už úřaduje a začíná jít vládě po krku. Má se čeho chytat. Spálená země, privatizační chyby, postupný růst papalášů. Komunisté na třetím místě s deseti procenty. Varování, že dějiny ještě neřekly poslední slovo. KDU má osm procent a havlovské strany devět. Už je možné i protestovat, Miroslav Sládek je ve sněmovně a má také osm procent. 

V roce 1998 vystrkují havlisté růžky. Máme Sarajevský atentát na Klause, vzniká Unie Svobody, Zeman objel republiku se Zemákem a vyhrává volby. Má 32%. ODS Stále ještě hodně lidí věří, jsou druzí s téměř 28%. Komunisté mají 11%, ne stále ještě nejsou na smetišti dějin, KDU už je jednoznačně havlovská a spolu s Unií Svobody dávají dohromady skoro 18% hlasů. Sládek se nedostal do sněmovny. Jeho roli mu ukradl Zeman a něco se přetavilo ke komunistům. 

V roce 2002 je jasné, že privatizace moc nedopadla a Klaus není bůh. Zeman  stranu opouští, přebírá ji Špidla a opět s ní vyhrává volby se 30%. ODS má 24.5%, Komunisté se stali protestní stranou a mají svůj rekord 18.5%. Havlisté v podobě koalice všech možných s KDU mají 14%. 

V roce 2006 se ukazuje,že ani Špidla ani Gross ani Paroubek nejsou všelék, ale pořád mají svoji podporu. 32% je hodně. Ale ODS bez Klause má ještě víc. 35% Proti Paroubkovi panuje znechucení, doba se otáčí, není zle, ekonomika šlape jako nikdy a tak se začíná mluvit o menších schodcích rozpočtu než za ČSSD. ODS z toho vytěží maximum.Komunisté se propadají na svých obligátních 12%, protestní potenciál nevyužili. KDU má 7% a ostatní Havlisté mají utrum. Ve sněmovně se objevují Zelení, pro které Bursík spojil zajímavou směs bývalých havlistů (Schwarzenberg), ekologů (Kuchtová a Kateřina Jau Jau) a jiných protestních proudů proti politickým dinosaurům. 

V roce 2010 je jasné, že ODS nemá žádný zázračný recept a tak padají dolů. Mají 20%.  Ani ČSSD nemá co nabídnout a padá také dolů, navíc jim čtyři procenta hlasů seberou Zemanovci a tak mají 22%. Komunisté stále nemají žádný recept a mají svých nostalgických 11%.  Havlisté mají novou stranu v podobě TOP 09 a mají 16%. Protestní hlasy přebírají Johnova a Bártova VV. KDU zjistila, že je volilo víc Havlistů a míň křesťanů. Mají utrum v poslanecké sněmovně nejsou. Nečas pak svojí vládu předá své milence a podle toho to končí. 

V roce 2013 je už všechno jinak. ODS jde ke dnu, idealisty už žádné nemá a nemá ani žádné téma co by nebylo pro smích. Mají 7%.  ČSSD z opozice vytěží další pokles preferencí a sice vyhrají volby, ale jen s 20%. KSČM naberou zase nějaké protestní hlasy a má 15%, do hry se vrací KDU se 7%, Havlisté v TOPce mají 12% a protestní hlasy poprvé překročí dvouciferné procento. Babiš a jeho ANO mají 18%. Okamura další skoro 7%.

Loňské volby znáte. ODS nasbírala pár procent navíc za odpor k EET a mají 10%. Další program jsem nezaznamenal. Protestní hlasy má především  Okamura s dalšími deseti procenty. Piráty je možné ještě také považovat za protest. Nikdo nevěděl, co jsou zač a promítal do nich všechno možné. ČSSD je na dně má 7%, KDU je opět havlistická a má spolu s TOPkou a vlastně i Starosty  kolem 15%. 

Proč to vlastně všechno píšu... 

Víte, začal jsem se zajímat o ty mladé, kteří dneska volí ty správné strany, které nám zajišťují tu nepolitickou politiku, rozkročení do Evropy a zlé Rusko a hodnou Ameriku. A ono jich je pořád těch zhruba 17 - 18%.  Navíc v roce 1996 a 1998 hodně těchto mladých  havlistů volilo i ODS. To ještě věřili, že na ně také zbude. Buď jak buď z pohledu dnešní Pražské Kavárny je volilo nejvíc lidí v roce 1996 a 1998. Od té doby to klesá nebo se to v tom nejlepším případě drží na stejné úrovni. Je to poněkud zajímavé... Pražská Kavárna dostala nejvíc hlasů v době, kdy prakticky všichni voliči měli předrevoluční školy, předrevoluční výchovu a vůbec vyrostli v komunismu a pozdní normalizaci. Ti jaksi Havlovi a jeho idejím věřili úplně nejvíc. Od té doby žádný nepřibyl, spíš jich hodně ubylo.

Těch mladých, kterých se už socialistická ruka nedotkla, ti ještě neměli volební právo. První volič, který už nezažil soudružku učitelku, ten volil až v roce 2007. Mohl bych připustit, že první volič, který sice ještě zažil soudružku učitelku, ale ještě si nestačil uvědomit, jak mu vlastně vymývá mozek, ten mohl poprvé volit v roce 2002. A co bylo v roce 2002? Když se všichni Havlisté spojili do jednoho šiku a z ODS zbyla už jen strana podnikatelů a  tunelářů, tak měla tehdejší čtyřkoalice 14%. O čtyři roky později v roce 2006, to už máme ty uvědomělé mladé voliče bez komunistické minulosti, tak se nám Havlisté až na šestiprocentní KDU úplně vytratili ze scény. Až o další čtyři roky v roce 2010 později se opět vrátili v podobě TOPky a dneska se všemi těmi Starosty, TOPkou a KDU dají dohromady s bídu těch 16%?  Od roku 2002 dodnes každý rok dospělo zhruba sto tisíc mladých lidí a sto tisíc důchodců umřelo. V roce 2017 mělo volební právo 1.5 milionu lidí, kteří nezažili komunistickou minulost. Zároveň ubylo 1.5 milionu lidí, co komunistickou minulost s plnu celoživotní parádou měli. Pražská Kavárna má pořád svých 16%. 

Kde se stala chyba? Jak je možné, že ti, kteří bojovali na Václaváku za změnu režimu, kteří nechtěli komunismus a děkovali Havlovi, že to vzal, jak je možné, že tihle všichni dneska skoro třicet let poté nevolí havlérku? Jak je možné, že ti dvacetiletí, kteří tehdy měnili režim, jsou dnes ti padesátníci, co volí Zemana a mají na svědomí ono obracení na východ a plíživý nástup normalizace? Jak je možné, že ta pětina voličů, co už nezažili komunismus a k tomu ti, kteří měnili režim, dohromady dají jen tolik, co mají komunisti a ostatní voliči si klidně hážou hlasy Babišovi? 

Milá kavárno, zlaté časy jste už měli v devadesátých letech, kdy vás volili především bývalí komunisti. Dneska už těch bývalých komunistů ubylo a ti mladí vás sice možná napoprvé volí, ale pak přecházejí jinam, až nakonec skončí u Zemana či Babiše. Zdravím tímto pana Peheho (takhle to zní moc hezky) a přeji mu další zajímavé překvapení v příštích volbách. Mně z toho všeho vychází, že Kavárně hlasů zase o něco ubude. 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Proč ubývají hlasy pražské kavárně? Jednoduché vysvětlení. V první řadě umřel Václav Havel. Ten už se k současným problémům vyjadřovat nemůže a tak je jeho odkaz více a více starou historií. A za druhé nastal střet světa ideálů s realitou, kdy někteří ty naivní idealisty sprostě využili. Kdo nebyl úplně hloupý, poznal sám. Zbytek ta stálá základna se rekrutuje z těch, co se volbou havlistických stran považují za něco lepšího než ostatní obyvatelé, a těch, kdo se živí granty, dotacemi a prázdným plkáním. Jenže dochází zdroje a i odér velkého vůdce po jeho smrti mizí v dáli, přičemž jeho pohrobci hlásící se k odkazu Václava Havla jsou figurky natolik směšné, že jsou lehce prohlédnutelné. Uveďme jen dvě jména, Tomáš Halík, nafrněný elitář bez špetky pokory, Jiří Pehe, hlasatel dávno zašlých mýtů.
Jako ubývají přirozenou smrtí voliči KSČM (i když vstávají noví bojovníci), stejně tak ubudou voliči havlistických stran. Až zemře Karel Schwarzenberg, zůstane jen Miroslav Kalousek. Dosud se ještě havlisté svolávají pod fanglí Velkého Václava Veškrny při každých volbách, ale pokaždé dopadnou o něco hůře a hůře, až dopadnou nejhůře na celém světě.
Doba přinesla nové problémy a politické strany, které na ně přestaly reagovat a svůj program tvoří bez diskuze s voličskou základnou, dopadají katastrofálně. No jo, diskuze s voliči je jistě únavná a zabere spoustu času, ale je to jediná cesta jak získat program, který vyhraje volby.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ony ty disidentské modly havlovského střihu postupně blednou.
V sobotních Lidových novinách (24.2.2018) vyšel obsáhlý článek o jedné takové disidentské ikoně, Pavlovi Wonkovi, který zemřel ve vězení (komunistickém, samozřejmě) na následky hladovky. A taky dnes má dostat od ministerstva obrany osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunistickému režimu. Jenže podle nově obnovených dokumentů z Archivu bezpečnostních složek byl zcela nezpochybnitelně docela dobrým a pilným spolupracovníkem StB už od roku 1968.
Autorem obsáhlého článku přitom není žádný zarytý bolševik, ale historik a redaktor LN Petr Zídek. Ten má vůbec ve zvyku občas kráčet proti aktuálním proudům. Z článku vybírám:
"V roce 1972 udal svého známého, který připravoval útěk z Ceskoslovenska. Wonkovo oznámení a svědectví způsobilo odsouzení dotyčného na dva roky. V roce 1983 informoval Wonka StB o průběhu oslav 50.narozenin Olgy Havlové na Hrádečku."
V článku je to i mnoho dalšího rozvedeno do epické šíře, např. že dvakrát podal (neúspěšně) přihlášku do KSČ.
Takže je to o těch iluzích, jak píšete. A jejich ztrátě.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Havlova smrt možná neubrala kavárně hlasy. Mrtvej vůdce má některé výhody, jenž živý nemá. Mrtvej se nikdy nepodřekne, nikdy nepleskne nic mimo, nenachytaj ho s penisem ve špatný puse, ani nespadne ožralej do bazénu.

Havlův mýtus stejně nemá nic společnýho s tím, co byl doopravdy. Jde jen o PR, co mu vyrobili. Že se to tak chytlo má co do činění s dobou a celkovou momentální náladou u nás i ve světě.

Když se snažili to zopakovat s Kosovským takyspisovatelem Rugovarem, tak to nijak nezaujalo. Jsme země Kundery, Kafky, Haška a Hrabala. Celej komunismus se tady hodně četlo, z nudy ale četlo.

Havla sem tam někdo znal. Rugovara tak možná na katedrách albanistiky. A hlavně to byla deset let stará omáčka.

Havlův odér možná zmizel, ale jeho kult žije dál jako kult Lenina, Ježíše, Marxe, Fučíka atd. Padnout by asi mohl, ale jako s Fučíkem by bylo potřeba ho nějak veřejně shodit. tvrdá protipropaganda jako proti Hitlerovi by byla ještě lepší.

Trvalý odkaz

Ti, kteří protestovali na Václaváku a pamatovali si to, měli čas si to rozebrat a došlo jim, že to byl podvod. Ti dnes mladí o tom vědí to nejpovrchnější, co jim na školeních řekli.

Říkat to nesměj nikde, tak si to jen potvrzujou mezi sebou a děti, co věřej na pohádky to nikdy nemůžou pochopit.

Když Babiš řekne Všichni kradou, tak oni ví, že to je pravda. Jak se tady kradlo v devadesátých letech, to si neumíte ani představit. A havlárna chce krást dál. Proto tak nenávidí každého, kdo jim vrchní modlu všeho chmatáctví nějak haní.

Ani Zeman ani Babiš si ji kritizovat nedovolí. To by zloději rozpoutali peklo.

Trvalý odkaz

Pane Čmoud.
Váš příspěvek podepisuji.
Jak se něco postaví na špatných základech,tak to časem spadne a to čeká havlisti.
Až dojdou Bakalovi nakradené peníze,tak havlisté končí.
I když měli dobrý zdroj peněz z různých neziskových nadací,ale hlavně přes MK a Hermana zvlášť.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pravdu máte, pane zemědělče, kdo ovládá ministerstvo kultury a to ministerstvo nebo úřad vlády pro lidská práva, ovládá celou pražskou kavárnu. Stačí jim pohrozit omezením dotací ve prospěch něčeho jiného.
Přes ministerstva kultury a zemědělství je zase ovládána KDU-ČSL, tedy její voliči.
Strana zelených je ovládána přes ministerstvo životního prostředí.

Tohle je na větší rozbor,když se tvrdí,že na neziskové organizace a jiné podpory,jde více než 12 mld.
To také,každé ministerstvo plní stranickou pokladnu.Jen mám obavu,že to vyhovuje i Babišovi,tak nečekám,že to utne.

Trvalý odkaz

Vidláku,
nemůžu si pomoct, článek je na pořádný tác slepic, oškubaných, oddrůbkovaných, namarinovaných a dozlatova vypečených.
Je naprosto nepodstatné, zda bude někdo remcat, že ke komplexnosti Vašeho pohledu schází to či ono (- třeba ty drůbky).

Kterému ze současných politologů cosi neschází?

A to nemám na mysli zrovna Peheho, terý pravidelně znečišťuje nemalé množství novinového papíru, který by se nebýt jeho slintů dal využít mnohem užitečněji bez nebezpečí, že člověk dostane hemeroidy.

Trvalý odkaz

Vidláku,
nemůžu si pomoct, článek je na pořádný tác slepic, oškubaných, oddrůbkovaných, namarinovaných a dozlatova vypečených.
Je naprosto nepodstatné, zda bude někdo remcat, že ke komplexnosti Vašeho pohledu schází to či ono (- třeba ty drůbky).

Kterému ze současných politologů cosi neschází?

A to nemám na mysli zrovna Peheho, terý pravidelně znečišťuje nemalé množství novinového papíru, který by se nebýt jeho slintů dal využít mnohem užitečněji bez nebezpečí, že člověk dostane hemeroidy.

Trvalý odkaz

Jsme na tom lépe, než za socialismu ? Je společnost zdravější ? Je společnost bohatší jako celek ? Máme více svobody ? Máme víc bezpečí ? Máme nadějnější výhled do bližší i vzdálenější budoucnosti ?
Změnám jsme se nemohli vyhnout. Malý stát ve středu Evropy musel v 89, reagovat na vývoj v Rusku a v okolnich zemích a byl na ně zoufale nepřipravený. Proto jsou důsledky tak hrozivé.
Moje generace už neměla ánung co návrat k tvrdému kapitalismu obnáší. I o demokracii jsme měli úplně jinou představu, než jaká se pak vyvinula v praxi. Snad nám další generace odpustí, že jsme to nezvádli lépe. A určitě to bylo možné. Jen to chtělo více trpělivosti, uvážlivosti, odpovědnosti.

Ale kdepak, prestante uz snit, sednete si k PC k webu a zasnete klast spravne otazky, vsechno overujte a zvlast, kdyz se vam to nelibi.

Jak byste to chtel zvladnout lip? Samet byl velice dobre pripraven, akteri velice dobre proskoleny a vsechno to byla dokonala past. Fundovalo to bajecne pro ty, co to yinscenovali.
Uz jen na CT je tolik podreknuti, ze sama sebe nakonec vzdy popre.

Kdo vsak nechce videt nikdy neuvidi.

Nejaka uvazlivost, trpelivost, odpovednost. Jak byste s tim tak skoncil? Nekde zavradenej na smetisti nebo utopenej v 20cm vody. Nenechte se vysmat.

Trvalý odkaz

Naše představy o kapitalismu charakterizuje vtip, že komunisté nám o všem lhali, jen o tom kapitalismu nám říkali pravdu.

Představy o demokracii zase tak úplně mimo mísu nebyly, jenže ona se nám za ty (skoro) tři desítky let demokracie dost změnila na "demokracii". Jak vtipně poznamenal diplomat Kmoníček, Západ se nám poněkud přestěhoval na Střední východ.
Jak někteří tvrdí (já také), mnohdy/často/většinou není rozhodující aktuální stav, ale trend vývoje. V první polovině života (nás, čerstvých důchodců) jsme se měli stále lépe s nadějí, že trend bude pokračovat. Ve druhé polovině života se (myslím) nemáme hůře, ale právem se obáváme, že hůře bude. Trend - mraky nad obzorem.

Trvalý odkaz

Pane Vidláku, nic proti vašemu rozboru ale s DEU nemáte tak úplně pravdu. Ta malá pravicová strana vedená paní Alenou Hromádkovou byla kritická k nepravostem které se zde děli a byla tak i pro Havla stranou kterou nikdy nepodpořil a jak si pamatuji i v jedněch volbách, kdy vedl rozhovory s jednotlivými lídry, tak paní Hromádkovou na rozhovory nepozval a tehdy mě s prominutím pěkně nas... Ta maličká strana měla ambice které bohužel v té době ještě voliči nebyli schopni docenit a proto zanikla. Byla kritická k rozkrádačkám a tunelování. Něco o tom vím, protože jsem jí tehdy volil a byla pro mě alternativou.
No a ještě něco k těm voličům. Nikdy nic nebude zcela bez chyb a tak i Váš rozbor je má. Já se prostě nikdy nedívám na nějaká čísla a tak podobně,ale spíše dám na pocity. No a vzhledem k tomu, že dříve jsem byl hodně naivní a pocity s tím jsem měl hodně propojené, tak jsem byl vždy překvapen jak dopadly volby. Vlastně jsem neustále tak nějak prohrával. No a najednou se něco změnilo a já "vyhrávám" někdo by řekl, že jsem se oprostil od nivity, ale tak tomu není. Prostě jsem byl spíše vizionářem bez možnosti oslovit větší počet voličů a ta změna vlastně přišla s nezávislými a dnes nazývanými proruskými weby. Proto ta nenávist pražské havlárny. Prostě čím dál tím více lidí se dostává k informacím, které dříve neměly a nebo byly bagatelizovány ve smyslu když se kácí les tak létají třísky. Stále si vzpomínám na Kosovskou krizi a následné bombardování Srbska. Byl jsem na rozpacích. Bombardování se mi nelíbilo, ale přál jsem Srbům ,aby Miloševič musel pryč a divil jsem se mladým Srbům, že bránili své mosty v Bělehradě tím, že si na ně neohroženě stoupali. Věřil jsem na masakry Albánců, Dodnes tomu nemohu uvěřit jak jsem byl blbej. Dnes se hodně změnilo, není to o vymírání ani o zrození, je to o informacích.

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Hnidopich.
Vzpomínám na A.Hromádkovou s úctou,byla mě sympatická ze svými názory.
Vím jak u jedněch voleb nabádala dělat si opis výsledku voleb na každém okrsku.
Pak to vzdala,nebo byla odsunuta,přesně nevím.
Jen dodám,celý postup,jak sametové a posametové době,byl připravován v Prog.ústavu,sice pod dohledem přátel z USA.
Snad nemusím rozepisovat,jak se celé osazenstvo prog.ústavu rozlezlo do všech vnikajících stran a ovládli celou politickou scénu.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Zemedelec s paní Alenou Hromádkovou to bylo jednoduché, prostě překážela a tak stranu rozložili zevnitř za pomoci pana Mejzlíka, ambiciózního zmetka. Okamura asi ví jak se to dělá, má už zkušenosti, taky měl a nejspíše i dnes má tu svou "pátou kolonu " někde ve svých řadách. To je zajímavé, že pražská havlérka na tohle vždy měla dost peněz.

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

DEU vznikla tuším v r. 1994 (musel bych vyhledat str. průkaz s poměrně nízkým číslem) jako pravicová korekce k loupeživým činům ODS. Heslo "Nejen prosperita, ale i morálka a právo". Jako první a dosud jediná měla vstup podmíněn čistým lustr. osvědčením a čestným prohlášením, že zájemce nebyl členem nebo kandidátem členství KSČ. Velkou podporu měla v osobě vydavatele Annonce Josefa Kudláčka v podobě jím vydávaného Českého deníku.
Frontální útok na ni, vedený medii (ČT, MFd -Leschtina, Schmarz, i odjinud - Ondřej Neff Nevid. pes) už tehdy jasně ukazoval, že s takovou stranou scénář nepočítal a režie jí tedy demokraticky musí nepřipustit.
Přesto ji bylo slyšet, v mém krajském městysi i jinde se v obecních volbách po dvě období dostávala do městských zastupitelstev. Zajímavé je, že měla mezi členy asi největší podíl lékařů ve srovnání s ostatními stranami. Pak ji Majzlík položil. Tak mě napadá se podívat po dalším osudu toho člověka.

Děkuji pane fotrák na vzpomínku na DEU a také na pana Kudláčka. Moc jsem jim tenkrát fandil , rozšiřival video s paní Hromádkovou a kupoval Český deník, později již jen týdeník. Protože Kudláček nejdříve spolupracoval s Klausem ale později se rozešli, tak Kudláček čelil těžkému útoku na jeho deník. Klaus dokázal zabránit inzerci v tomto deníku. Bylo to jako nákaza leprou , žádný podnikatel a instituce nezadávali do tohoto deníku inzerci. Dokonce byly problémy s distribucí. Krásná ukázka demokratického přístupu. Zajímavé, že to žádnému tzv. demokratovi nevadilo, Nejvíce to "překvapilo " u Havla. Nebo, že by to nepřekvapilo?

Trvalý odkaz

Havel v době plyšáku porodil dvojčata Pravdu a Lásku. Okamžitě se o ně začalo starat spousta chův, předháněly/i se, kdo jim vymění pokaděné plínky, kdo je líp pohoupá a také kdo se lépe pomodlí k tatínkovi bohu Havlovi.

Jenomže ty holky Pravda a Láska jsou dnes už dávno dospělé a nezávislé. Mají svůj život a své životní zkušenosti.

Část těch chův, zvaná havlérka, ty holky ale i dnes pořád pronásleduje a chce se za každou cenu o ně starat jako kdysi, chce je pořád posazovat na nočník, určovat jim co a kdy budou papat, s kým a čím si budou hrát...

Tyhle chůvy zamrzly/i ve svém vývoji někdy na konci minulého století a nemají schopnost se z toho dostat. Pořád se znovu a znovu pokouší vrátit staré dobré časy, jsou to takoví trockisté - permanentní revolucionáři a petenti. Letos se pokoušeli udělat z Drahoše nového taťku Havla, ale dopadlo to smutně, protože z Drahoše Havla neupleteš.

Teď v neděli se sešlo "jádro" havlérky pod koněm a znovu se pokoušeli o revoluci, ale zase to pokazil Putin, který na ně poslal mráz z Kremlu.

Mimochodem, tak jsem se dívala na různé zpravodajské servery, kolikže tam bylo lidí pod tím koněm, ale nějak jsem to nemohla nikde najít. Až na Hovinkách jsem našla odhad 300-400 účastníků včetně všech vystupujících. Jako obvykle mě pobavil iDnes, který by měl už dávno být na špici seznamu dezinformačních a manipulativních webů. Ten totiž účast na mítingu komentoval pouze touto informací: "Na sociální síti přislíbilo účast na akci přes 1200 lidí."

Generál Bečvář má za to, že Rusko je dnes vojensky a politicky natolik silné, že se snaží ovlivňovat dění i za svými vlastními hranicemi. (Jakoby mu nestačilo, že je s drzostí ovlivnuje už uvnitř těch hranic).

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/General-Becvar-Rusko-snaz…

Omluvte mě, ale nesouhlasím s výrazem porodil. On ty dva pojmy ani tak neporodil, jako spíše ukradl. Ani ten výrok nebyl schopen říci celý. Ono se to totiž nehodilo: „Možná, že jednou zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí, ale do té doby bych nerad chcípnul hlady“.

Zajímavostí je, že výrok: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“ je občas připisován Gándhímu, jenže jeho skutečný autor je pravděpodobně Nicolas Le Blanc (francouzský lékař a chemik. V roce 1790 objevil způsob výroby sody z kuchyňské soli.)

Viz. Úryvek z jedné diskuse:
Původní výrok, ze kterého Havel jako kulisák opisoval, zní:
Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí, ale já nechci do té doby chcípnout hlady.
Zjistil jsem, že je to původně výrok francouzského podnikatele a vynálezce slavného způsobu výroby tzv. Leblancovy sody. Bylo to dávno ještě za dob francouzské revoluce. Leblanc dal svůj vynález i podnik s výrobou francouzské republice. Ta továrnu přivedla k bankrotu, a průmyslové tajemství jim ukradli němci a angličani. Když se to stalo, revoluční vláda ho pak žádala, aby zase převzal zkrachovalý podnik. On rezignoval, a pak v padesáti letech spáchal ze zoufalství sebevraždu v chudobinci.

To, co udělal Havel, bylo, že tyto dva pojmy, tyto dvě naprosto čisté entity, vyrval z jejich kořenů, zem, ze které rostly, posolil solí a nakonec je sežvýkal a vyzvrátil. I díky němu, humanitárnímu bombarďákovi, dnes, když slyším termín pravda a láska, mám chuť si odplivnout. Ti jeho soudobí pochopové jen rozvíjí to, co on zasel. Nechci soudit, byl-li tak naivní, či to udělal zcela programově a úmyslně. To ať si rozhodne každý sám. Podstatné spíše je, aby se oběma pojmům vrátila jejich původní síla a aby je člověk neměl spojené jak s Havlem, tak s jeho následovníky, což bude po čertech těžká práce.

Jinak samozřejmě souhlas. Má chyba je, že tehdejší dobu posuzuji optikou mého dnešního vnímání světa. Tehdy v 90. letech to vypadalo, že marxismus jsme vykopli oknem a čeká nás světlá budoucnost. Jenže on se nám tak nějak nenápadně vrátil komínem a opět nám tu vesele škodí. Pokud jde o mně, kladu se jen otázku, jak je možné, že Karel Kryl to věděl již tehdy, na počátku 90. let a spousta lidí, včetně mě, to prohlédla až o dost později.

Trvalý odkaz

Dovolím si nabídnout také svůj pohled. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsme ohavně očekávali, že pádem „vlády jedné strany“ dojde k odstranění zbytečných restrikcí, především, že každý bude smět studovat, cestovat, číst knihy, poslouchat hudbu či sledovat filmy, jaké bude chtít. To si musíme přiznat, že se povedlo míra dnešních svobod je s tehdejší předlistopadovou nesrovnatelná. Tržní hospodářství mělo vést k tomu, že úspěch bude záležet jen na schopnostech, a ne na politických protekcích. Odtud plyne i hláška, že by mělo stačit „na chvíli zhasnout“, ať si to rozebere kdo chce a trh že si to pak sám srovná od neschopných ke schopným. Že to za tehdejších zákonů a vymahatelnosti práva nepůjde se jaksi ukázalo až později. Za etalon normálnosti, ke které jsme směřovali, jsme brali TEHDEJŠÍ západní Evropu. Většina lidí ale nechtěla demontovat socialismus a rušit ty „jakési pochybné jistoty, které nám garantoval minulý režim“. Problém byl v tom, že privatizací nedošlo k tomu, že by se novými vlastníky stali dobří hospodáři, ale stali se jimi zlatokopové, kteří výhodně nabytý majetek obratem zase prodali a se získanými miliardami odcestovali na Bahamy. Dle Švejnara to takto bylo ve většině zemí bývalého socialistického bloku a tak jediné řešení, jak zde nějaké fungující podniky a ekonomiku vůbec zachovat a nepropadnout se „do doby kamenné“, bylo prodat je zahraničním investorům, protože ti zachovali výrobu a pracovní místa v mnohem větší míře než tuzemští podnikatelé. I banky musely být prodány zahraničním vlastníkům, protože úplně všechny díky špatnému hospodaření a nesplaceným úvěrům z privatizace technicky vzato zkrachovaly. V roce 1998 jsme zde měli prakticky skrytý státní bankrot a hyperinflaci jako důsledek nepodařené privatizace. Ale místo toho, aby naše politické a podnikatelské elity šly za ten průser, který způsobily, sedět, tak se nikomu nic nestalo a začalo se tvrdit, že všechno rozkrást a přechytračit je vlastně normální, že to je to tržní hospodářství, pro které jsme zvonili klíči, a že si máme pomoci rukou na konci vlastní paže. Ukázalo se, že hlavní potřebnou dovednostní podnikatele té doby bylo mít politicky posichrovaný, že za to nepůjde sedět. A tím si zdaleka každý jistý nebyl, mimo těch pár, kteří měli známé na správných místech. V tom bylo i to podnikatelské riziko (riziko, že půjdou sedět) i ta potřebná podnikatelská píle (ono i to kradení dá práci). Z tohoto plyne ono mravní bahno dnešní společnosti, ne z nějakých čtyřiceti let před tím. Hledat nějakou poltickou stranu, která reflektuje, že to není úplně ok a chtěla by s tím něco dělat, to abyste hledali s lucernou. Já to bral cestou US-DEU, Zelení, VV, SPOZ, Piráti – nic lepšího dle mého názoru v nabídce nebylo a s výjimkou US-DEU a (zatím) Pirátů to bylo všechno zklamání. Volit dnes ANO se Zemanem je podobně prospěchářský postoj, jako volit KSČ za minulého režimu, je to rezignace na pokus o změnu k lepšímu. Na rozdíl od článku v tom rozhodně východisko nevidím, i když je fakt, že jsou i horší varianty. Ale nejásal bych nad tím.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.