Mnichov ještě jednou

Autor
Štítky

Jelikož se na Vidlákově hnojišti podle mého očekávání rozhořela ohnivá debata o vojenských aspektech Mnichova, dovoluji si prozatím předložit pár faktů, které mi kdysi poslal jistý pán, jehož nick v někdejším debatérském kruhu na ACZ zněl Jakelin de Mailly.

Původně jsem chtěl dát na veřejné fórum naši kompletní korespondenci, aby jeho vyjádření byla pochopitelnější a rovněž by byla seřazena v jakési posloupnosti. Bohužel se mi pan JdM prozatím neozval, takže si nedovolím zveřejnit jeho maily v kompletní podobě, protože byly určeny pouze mně, a to za účelem sepsání článku o Mnichovu před pěti lety. Tento článek pak vyšel na ACZ. Myslím však, že po odchodu pana Libora Stejskala byl tento, stejně jako naprostá většina mých povídek, z tamějšího archívu vymazán.

Ještě k odbornosti pana JdM.

Tento pán absolvoval studia na vysoké vojenské škole v oboru vojenská historie (tedy zbraně bitvy, logistika, taktika, strategie). Jeho knihovna a samozřejmě také znalosti byly pro mne jako laika ohromující. Zároveň se jako voják z povolání účastnil i několika misí v zahraničí a měl praktické zkušenosti přinejmenším ve vojenské službě, pokud ne v přímém boji.

Nyní už k technickým detailům, které mi zaslal k článku:

 

Síly Wehrmachtu a čs. armády v září 38:

Německo - 3,5 mil vojáků v případě mobilizace.
V září ´38 schopno doplnit 50 divizí na 60 během 10 dní.

reálná kalkulace:
proti ČSR na území Čech a Moravy 503.604 vojáků, 1.300 tanků, 8.480 děl
Pro útok na ČSR připraveno v první vlně 39 divizí.

ČSR - celkový počet mobilizované armády 1,5 miliónu, avšak přímo u bojových útvarů jen 657.486.
2.300 děl,1.376 PT kanónů /z toho 227 pevnostních 40mm/, 1.063 minometů, 348 tanků, 70 tančíků, 60 obr. aut.
Armáda měla po mobilizaci 40 svazků - 35 pěších divizí /včetně "hraničních oblastí" v síle divize/, 4 rychlé divize, 1 motorizovaná divize.
Mobilizace neproběhla podle plánů a řada improvizací negativně ovlivnila strukturu armády /zmíním později/.

Německo schopno doplňovat posilovat útočící svazky, povolávat zálohy.
ČSR dosáhla mobilizací svého vojenského maxima, dále schopna postavit asi jen 4 divize ze starších ročníků.

Dislokace a úkoly sil:

Čs. 1. armáda - zajištění mobilizace, obrana Čech na linii opevnění, způsobení co největších ztrát nepříteli, poté ústup pod předpokládaným silným tlakem nepřítele na linii Vltavy, případně zachycení se úpornou obranou na ČM Vysočině.
Stav: 9 pěších divizí, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Proti této armádě stály 8., 10. a 12. německá armáda o síle 16 pěších divizí, 3 motorizovaných divizí, 1 tankové, 1 lehké a 1 horské divize. Tyto svazky měly vést útok proti Čechám na celkem 6 operačních směrech - 2 útoky na Prahu ze severu přes oblast Liberce, 1 ze severovýchodu mezi Ústím n. L. a Karlovými Vary, 1 ze západu přes Plzeň a 1úder měl vést z jihu na Č. Budějovice, kde se měl poté rozdvojit s jednou větví postupu na Tábor a druhou na Jihlavu.

Čs. 2. armáda -  dislokována na S. Moravě a Slezsku, na směru Opava-Olomouc-Brno, s úkolem nedopustit obklíčení 1. armády ze severu.
Stav: 2 pěší divize, 2 hraniční oblasti, půl svazku zajištění hranic.


Proti této armádě stála německá 2. armáda o síle 6 pěších divizí, 1 motorizované divize, 1 tankové, 1 lehké divize, 1 výsadkové divize a 4 divizí Landwehru /domobrana/. Tyto svazky měly za úkol vést úder ze severu vstříc německé 14. armádě, útočící z jihu a odříznout tak čs. 1. armádu v prostoru Čech.

Čs. 4. armáda - dislokována na linii opevnění J. Moravy s úkolem pevně držet obranné pásmo s důrazem na směr Vídeň-Brno a nedopustit obklíčení 1. armády z jihu.
Stav: 4 pěší divize, 2 rychlé divize, 1 motorizovaná divize, 1 hraniční oblast, půl svazku zajištění hranic.

Proti této armádě stála německá 14. armáda o síle 3 pěších, 2 lehkých, 2 horských, 1 motorizované a 1 tankové divize. Tyto svazky měly za úkol vést úder z jihu vstříc 2. armádě za účelem odříznutí čs. 1. armády.

Čs. 3. armáda - dislokována na Slovensku a jejím úkolem byla jeho obrana "nezbytnými silami" a nedopustit oddělení a rozdělení sil na Moravě.
Stav: 2 pěší divize, 1 rychlá divize, 4 hraniční oblasti, 1 svazek zajištění hranic.

Zálohy čs. armádního velení - 8 pěších divizí, dislokovaných na ČM Vysočině a SZ Slovensku.

Poměry počtů některých zbraní v armádách N/ČSR:

Poměr tanků                       2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel                      3.000 / 568
Poměr obrněných aut OT  1.200 / 60

 

Velikost a výzbroj jednotlivých divizí

německá pěší divize 1. vlny

18.000 mužů
516 kulometů
140 minometů /96 x 50mm, 54 x 81mm/
25 pěchotních děl /19 x75mm, 6 x 150mm/
75 PT kanónů /37mm/
48 houfnic /36 x105mm, 12 x150mm/
12 PL kanónů 20mm
3 obrněná auta
500 nákladních aut
100 osobních aut
500 motocyklů
200 motocyklů s přívěsným vozíkem
5.000 koní

německá motorizovaná divize

16.500 mužů
500 kulometů
140 minometů /-"-/
25 pěchotních děl /-"-(
75 PT kanónů /-"-/
48 houfnic /-"-/
12 PL kanónů 20mm
30 obrněných aut
1.700 nákladních aut
1.000 osobních aut
1.300 motocyklů
600 motocyklů s přívěsným vozíkem

německá horská divize

17.200 mužů
220 kulometů
90 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
14 pěchotních děl /12 x 75mm, 2 x 150mm/
48 PT kanónů /-"-/
32 houfnic /16 x 75mm, 8 x 105mm, 8 x 150mm/
12 PL kanónů 20mm

německá tanková divize

11.800 mužů
324 tanků
220 kulometů
60 minometů / 36 x 50mm, 24 x 81mm/
14 pěchotních děl /8 x 75mm, 6 x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
36 houfnic /24 x 105mm, 12 x 150mm/
36 PL kanónů /20 x 20mm, 10 x 37mm, 6 x 88mm/
100 obrněných aut
300 OT a polopásových vozidel
1.400 nákladních aut
560 os. aut
1.300 motocyklů
700 motocyklů s přív. vozíkem

německá lehká divize

10.800 mužů
86 tanků
460 kulometů
60 minometů /? x 50mm, ? x 81mm/
10 pěchotních děl /? x 75mm, ? x 150mm/
50 PT kanónů /37mm/
24 houfnic /? x 105mm, ? x 150mm/
12 PL kanónů 20mm
100 obrněných aut
1.400 nákl. aut
600 motocyklů
1.100 motocyklů s přív. vozíkem
600 koní


čs. pěší divize

14.000 mužů
300-324 l. kulometů
120 t. kulometů
18 minometů
18 PT kanónů
36 děl /obvykle 24 x 80mm, 12 x 100mm/
3 tančíky

čs. motorizovaná divize

jako pěší, pěchota na nákl. autech, dělostřelectvo s mot. trakcí

čs. rychlá divize

12.000 mužů
98 tanků
12 obrněných aut
330 kulometů / 264 LK, 66 TK/
6 minometů
24 děl
28 PT kanónů
16 PL kulometů
874 nákl. aut
135 os. aut
298 motocyklů
2.832 koní

Na první pohled je tedy patrná strašlivá disproporce v palebné síle.
Co se čs. jednotek týče, některé byly oslabeny na úkor jiných, což se týkalo zejména rychlých divizí /např. 3. RD měla jen 8.500 mužů a stavy tanků byly 1. RD - 30, 2. RD - 40, 3. RD 16, 4. RD - 78, tyto tanky byly odeslány např na podporu různých obranných úseků/, zatímco některé hraniční oblasti, organizované takticky jako divize, měly až 20.000 mužů.

Srovnání výzbroje:
pušky - srovnatelná úroveň
kulomety - čs. vz. 26 výborná zbraň, nevýhodou malá kapacita zásobníku, vz. 37 výborná zbraň, nevýhodou použití pouze na trojnožce, vz. 24 /modifikovaný Schwarzlose/ - zastaralá zbraň komplikované konstrukce, vyžadující mazání nábojů během střelby. Německo - MG 34 špičková zbraň, první univerzální kulomet, spolehlivý, vysoká rychlost palby
minomety - srovnatelné
PT kanóny - čs. zbraně lepší
PL kanóny - jednoznačná převaha Německa jak v kvalitě, tak v kvantitě
Dělostřelectvo - moderní čs. typy srovnatelné s německými, avšak v menšině proti starším typům
tanky - čs.typy lepší
obrněná auta - z čs typů pouze OA. vz. 30 srovnatelný s něm., nevýhodou kulomety vz. 26 = nízká palebná síla. druhý typ vz. 24 byl příliš těžký a odkázán pouze na silnice.
letectvo - jednoznačná kvalitativní a kvantitativní převaha Německa.

Poměr tanků N/ČSR 2.000 / 348 (pár tanků bylo v záloze, zabavily se stroje ze zahr. zakázek nebo v opravě, často nedokončené)
Poměr letadel           3.000 / 568
Poměr obrněných aut, OT  1.200 / 60

Letadla

Německo:
stíhačka Bf 109 B - rychlost 47Okm/h a výše /podle verzí/, 2 - 3 kulomety MG 17 ráže 7,92mm /podle verze/.
stíhačka Bf 109 C - rychlost 47O, 4xMG 17
stíhačka Bf 109 D - rychlost 48O a výše, poslední verze měla silnější motor, takže šla přes 5OOkm/h, 2 x MG 17 /D-1/, 4xMG 17 /D-2/, 2xMG 17 + 2xMG FF ráže 20mm /D-3/
Do roku 1939 bylo postaveno 1.860ks Bf 109 / Mnichov byl koncem září ´38/.

střemhlavý bombardér Ju 87B Stuka - rychlost 390km/h, 2xMG 17 v křídlech, 1xMG 15 ráže 7,92mm zadní střelec, 1x250kg puma, 4x50kg
v době Mnichova k dispozici asi 200ks

bombardér He 111 - rychlost 350 - 390km/h /podle verze/, 1.500-2.000kg pum, 7xMG 15
bombardér Do 17 - rychlost 350-410km/h, 1.000kg pum, 6xMG 15

kromě těchto moderních ještě starší typy letadel jako stíhačka He-51 /nyní užívána k poz. podpoře/, Hs 123 /střemhl. bombardér/, Ju 52 a Ju 86 /bombardéry nebo transp/.

Celkem v roce 1938:

kolem 3.000 letadel:
- 1582 -2.052 bombardovacích
- 684 -1.000 stíhacích
- 622 průzkumných/lehkých bombardovacích

Letectvo utuženo zkušenostmi ze španělské války /200 pilotů v Legii Condor/, nové progresivní postupy /zavedení 4 členného Schwarmu/ vysoce nadřazené ostatním letectvům, zkušenosti s masivním bombardováním a pozemní podporou. Řada stíhacích es ze Španělska /W. Moelders 14 sestřelů/.

Čs. letectvo:
stíhačka B 534 - rychlost 375-405km/h, 4x 7,92mm kulomety /Bk B34 2x7,92mm, 1x20mm/, 80kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér Š 328 - rychlost 280 km, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 500kg pum /dvouplošník/
lehký bombardér A 100 - rychlost 260km/h, 2x pevné 7,92mm, 1x pohyblivý 7,92mm dvojkulomet, 600kg pum /dvojplošník/
rychlý bombardér B 71 - rychlost 430km/h, 3x pohyblivý 7,92mm kulomet, 600kg pum /2 motorový jednoplošník, licence SB 2/
těžký bombardér MB 200 - rychlost 280km/h, 5x pohyblivý 7,92mm kulomet, 1.440kg pum /2 motorový jednoplošník, licence Bloch MB 200/

I když čs. armáda patřila k nejlepším armádám na světě, nemohla se rovnat německé. Ta prováděla nejefektivnější základní výcvik na světě, její doktríny byly vylepšením osvědčených prušáckých modelů a velmi moderní a účinné. Paradoxně k tomu přispěla i potupná Versailleská smlouva, která ponechala Německu malou, avšak vysoce profesionální armádu, která hledala způsoby, jak maximálně zvýšit svou efektivitu. Síla německé doktríny spočívala v důrazu na pohyblivé vedení boje a teorii KESSELSCHLACHT, tj. obklíčení a zničení nepřítele. Velký důraz byl kladen na vytváření SCHWERPUNKT, tj. těžiště bojových operací, obvykle slabého místa v protivníkově sestavě, do kterého byl poté směřován drtivý nápor a po proražení dále živen zálohami a rozvíjen v souladu s teorií obkličovací bitvy. Velká síla německé armády spočívala v rozvíjení individuality svých vojáků, od nižších velitelů až po prosté vojíny, kteří byli vedeni k iniciativě, přijímání zodpovědnosti, přejímání velení v kritických chvílích jestliže velitel padl. apod. Tato tzv. AUFTRAGSTAKTIK byla v přímé opozici tradiční doktríně "rozkazů shora" a vedla k nevídané flexibilitě a účinnosti.
Doktrína čs. armády měla zpočátku, až do konce 20. let ofenzívní charakter. Vycházelo se ze zkušeností z vítězných válek proti Polsku a Maďarsku. S nástupem Hitlera začala být ražena více doktrína obrannějšího charakteru, avšak nebylo se zcela vzdáno ofenzivního pojetí boje.
Moderní myšlení lze pozorovat na vytváření rychlých divizí a motorizovaných svazků. Celkově lze řící, že v době Mnichova, po zesílení nac. Německa, byl plánem čs. armády boj "na zdrženou" do příchodu spojenců, zpomalení nástupu nepřítele na opevněních a poté vedení pohyblivé obrany s možností lokálních protiútoků. Tvrzení o "vlivu Francie na čs. doktrínu ve stylu zákopové války je nesmysl", stejně jako ty kecy o "francouzském protektorátu".


V čem tedy celkově spočívala síla něm. armády:
- po zkušenostech s úspěchem tzv. STURMTRUPPEN, tj. úderných jednotek z 1. sv. v., začala něm. armáda používat doktrínu tzv. kombinovaných zbraní - tj. vhodný mix pěších jednotek, které s sebou vezly své kulomety, minomety, pěchotní a protitanková děla. K tomu se později přidaly tanky a letecká podpora. Zatímco v jiných armádách kulomet sloužil k podpoře pěšího družstva, německá armáda postavila celou taktiku na kulometu, který se stal základem něm. družstva, a ostatní členové podporovali jej. To umožňovalo obrovskou palebnou sílu ve všech způsobech vedení boje - při útoku kulomet potlačoval odpor a prostřílel cestu, při obraně dominoval krytím pozic. Tato taktika slavila úspěch po celou dobu války a umožňovala i značně zdecimovaným německým jednotkám zůstat velice efektivními. Ve své roli MG 34 jasně dominoval nad hlavní automatickou zbraní čs. armády, kulometem vz.26. Obrovskou výhodu dávalo německé armádě progresivní a masové používání rádiového spojení.

Čs. tanky byly rozptýleny a nemohly klást dlouhodobý účinný odpor ani pěchotě, natož německým tankovým svazkům, které používaly svá vozidla v mohutné koncentraci a ve spolupraci s jinými druhy zbraní.

Čs. dělostřelectvo bylo taktéž rozptýleno a nemohlo poskytnout soustředěnou, silnou podporu. I na divizní úrovni bylo čs. dělostřelectvo deklasováno nejen počty, ale i ráží.


Zde je třeba připomenout, že sborové německé jednotky poskytovaly svým divizím navíc další dodatečnou podporu ve formě dalších dělostřeleckých oddílů, tankových pluků či brigád a ženijních a protileteckých jednotek.

Čs. letectvo nemohlo čelit soustředěným útokům ze všech stran - bránit vzdušný prostor, podporovat jednotky a napadat nepřítele. Nemělo k tomu ani počet, ani kvalitu. Protiletadlová obrana byla nejslabší z celé armády, na celou republiku bylo jen asi 250 PL děl s hlavní koncentrací kolem Prahy a zbrojovky si dokonce na vlastní náklady pořídily pár PL kulometů na svou obranu. Není třeba dodávat, že PLO neměla v této podobě absolutně žádnou šanci. Německá armáda byla hojně vybavena PL zbraněmi a v Polské a Francouzské kampani udělala z letadel, modernějších, než jsme měli my, při náletech na německé kolony fašírku.

Opevnění nebylo dokončeno, s jeho plnou výstavbou se započalo až 1936 a mělo mít 3 pásma /lehké, těžké a záchytné/, dokončeno mělo být až 1946. V období Mnichova nejvíce silné bylo na S. Moravě.
V podstatě jedinými plně bojeschopnými byly malé kulometné pevnůstky, tzv. Řopíky. Velkým objektům chyběly pancéřové zvony, specializované kanóny, minomety, kulomety, řada z nich byla staveništěm. Situace se řešila doplňujícími polními opevněními a zátarasy.
Oproti mýtu neexistujícího opevnění J. Moravy se v této oblasti nacházelo několik stovek Řopíků /celkem asi 1.000/.
Naše opevnění nemohlo Němce zastavit ani po dobudování, což ukázal pozdější válečný vývoj.
Všechna pevnostní pásma byla proražena /Mannerheimova linie, Peelovaa linie, Eben Emael, Stalinova linie atd./. V roce 1940 se německá armáda na řadě míst prostřílela plně obsazenou a vybavenou Maginotovou linií. Hlavní roli hrála PL děla 88mm, známý Flak - osmaosmdeátka.
Němci totiž při testech ve Španělsku objevili její dvojúčelový potenciál - kromě PL, ideální kanón proti tankům a bunkrům.
V r. 1938 Němci tento kanón měli.
Zde je třeba zmínit,že německé testování zbraní a jejich použití ve Španělské občanské válce se netýkalo jen "88", ale prakticky všeho, co Němci měli. Přineslo jim to obrovské zkušenosti a poučení, které čs. armáda neměla.

Jak by to tedy dopadlo v případě války ?


Držme se scénáře "ČSR odmítla Mnichovský diktát", zůstala osamocena.
Původní plán německého hlavního vstřícného úderu ze S. a J. Moravy byl nakonec zřejmě zavržen, takže něm. armáda by zaútočila po celé délce hranic a hledala SCHWERPUNKT. Současně by luftwaffe nevyhnutelně vybojovala absolutní nadvládu ve vzduchu a poté přešla k útokům na města, podporovala poz. jednotky, rozvracela týl. Dřive nebo později by došlo, v řádu dní, k proražení obr. linie, nebylo by možno čelit palebné síle něm jednotek, čs. armáda by se začala stahovat na Moravu a Slovensko. Zde je třeba říct, že většina zbrojovek a klíčového průmyslu  se nacházela v Čechách a na Moravě a po jejich zničení nebo obsazení by nastal nedostatek střeliva, zbraní, náhradních dílů, paliva atd. Z 18 hlavních muničních skladů se jich jen 6 nacházelo na Slovensku. Odpor mohl být kladen max v řádech pár  týdnů. Zatímco německá armáda by bojovala s nezranitelným zázemím, mohla doplňovat ztráty a nerušeně sílit personálně a materiálně, čs. by čekala jen postupná zkáza. Rozklad by byl urychlen Němci, sloužícími v ćs. armádě a asi i Slováky, neochotnými bojovat za stát.
Zde je třeba podotknout, že v poslední fázi by nám pravděpodobně ještě zapíchli kudlu do zad Maďaři a Poláci.

Jediná šance ubránit se, a to poměrně slušná, byla s pomocí spojenců, a pro to udělala politicky i vojensky ČSR a její představitelé MAXIMUM.
Spojenci nás hodili Hitlerovi a proto veškeré debaty o tom jsou zbytečné.

Malé nahlédnutí je v osudu polské a jugoslávské kampaně.
Oba státy byly stejně jako ČSR heterogenního obyvatelstva, což se projevilo na výkonu armády.
Oba státy nedostaly pomoc od svých spojenců, i když ti již byli s Němci ve válečném stavu.
Polsko zpečetil vpád SSSR, ale i tak by byli Poláci rozsekáni na kusy.
V Jugoslávii chorvatští ustašovci dezertovali z armády a aktivně napomáhali německým vojskům.
Obě země drceny ze vzduchu.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Komentáře

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenomže to je co opakuji, asi blbě, vojenský aspekt nezačíná a nekončí tím, že vlezu do tanku a vystřelím, vojeský aspekt, začíná i tím, že zhodnotím i diplomatikcy jak jsem na tom, kdo je nepřítel, kdo přítel, kdo mě bude blokvat, to, že vyrobím tank je v důsledku až to poslední...

Zatím bez slepic

A kde je tedy nějaký rozpor? Targus se zabývá jen a jen situací z hlediska vojenského, "diplomatickou" stranu ponechává přece mimo.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Znovu, vojenské hledisko není jenom počítání nábojů v zásobníku, vojensky pohled začíná tím, že mu diplomati sdělí "tito se zachovají takto".

Zatím bez slepic

Přidám příklad z vojenského cvičení, kdy je krásně ukázáno, že počítání "techniky, pevností atd" je to poslední.

Bylo myslím první cvičení záložáků po revoluci, takže tam přišli pupkatí tatíci co dostali úkol dobít "pevnost", kterou bránili mladí vojáci v plné síle, kondici a naučení taktice, ALE počítali otrocky, že mají proti sobě tatíky s pupkama a přibližně stejné síly, takže se opevnili směrem odkud mohli přijít (věděli kde jsou), jenomže tatíci si udělali procházku, mladíky obešli a postříleli střelbou do zad...

Proto, říkám, první co voják musí udělat je sehnat informace, informace, ..1000x informace.., pak spočítat co mám k dispozici a vytvořit plán obrany/útoku. Ono, i kdybychom ty pevnosti neměli, ale Rus, Rumun a Frantík pomohli, tak by válka byla v řádech měsíců, ale v neprospěch němců, ale protože nám nikdo nechtěl pomoci až na rusa, tak počítat tanky či povnosti z vojenského pohledu už nikdo nedělal, protože diplomati řekli, že jsme už prohráli.

Zatím bez slepic

A taky Anglicani by asi nemohli tak snadno podporovat Hitlera.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

No jo, to je vsechno hezky, ale zapomina se na jedno. Slabsi se nebrani proto, aby vyhral nebo aby uhral remizu, ale prodal svou kuzi draho, nechal utocniky krvacet a ukazal utocniky jako ty spatny. - Vosa vas taky nestipne s tim, ze vas tim zabije, ale ze i za cenu smrti vam da lekci.

Vetsina lidi ma z vos respekt. Mouchy zaplacnou.

Valka o Kosovo byla jeste beznadejnejsi, presila obrovska, Srbove vedeli od zacatku, ze prohrajou, ale tim, ze se nepodridili a stali vicemene sami proti celymu svetu udelali z celyho NATA bandu bezohlednejch amoralnich hrdlorezu a kdyz pak zapad zacal s Ukrajinou, Rusove zabrali Krym a meli na co ukazat.

Chmberlainova a Daladierova klika by mela oslabenou pozici. Vypadali by vic jako Hitlerovi kamosi a po valce by vyseli. (No Chamberlain stejne do roka chcipnul.)

I kdyz o generalech Hitlera nebylo nic blizsiho znamo, pocitali s jeho svrhnutim v pripade valky. Co dalsich nepredvidatelnejch veci by se stalo pak.

Byli by veterani z valky, byly bo by mezi lidem vic zbrani atd atd. Valka nas stala asi 300 000 lidi. Mohli padnout v boji.

Zatím bez slepic

A proto se lidi chovají tak, že kde jsou vosy tam nechodí? Nebo reálně řeknou au a udělají co chcou, prostě na úrovni mávnutí po mouše...

Zatím bez slepic

Proto mouchu bez premejsleni zabijete mouchu holou rukou a na vosu si musite vzit placacku.

Jednou jeden z nas na vylete nechtene slapl do vosiho hnizda. Hadejte, kdo utikal, jestli my nebo vosy a jestli jme tedy vyhrali my nebo vosy.

Ale pri pristi valce se zase muzete vzdat.

Zatím bez slepic

No, ja vosu (protoze je pomalejsi) zabijím rychlím placnutím, kdezto mouchu, protoze je potvora rychlá plácackou ;)

Náhodné stoupnutí do hnízda? Nebo úmysleném útoku na hnízdo, když už neustále srovnáváte s 38? Při náhodném odběhnu kousek, při úmyslném přijdu a vklidu vystříkám insektidem, rozhodně nebudu utíkat ;)

No vzdát se, mě život naučil, že člověka poznáš v krizi, např. při nehodě apod. a z drtivé většiny gerojové co ví, že neselžou pak jenom stojí a čumí, ale věřím, že vy budete výjimka, když víte, že ostatní se vzdají jenom vy zabojujete ;)

Zatím bez slepic

Assi

Resime Mnichov, ne me nebo vas osobne. - Nemate nejakou nejake osobni selhani, ktere zarezonuje, kdyz se rekne, ze clovek se ma branit.

(Vosy se nevyvijely miliony let na celkem novou civilizaci, tak to prirovnani neprehanejte. Insekticidy tu nejsou ani sto let)

Zatím bez slepic

Idealizujete si stav veřejného mínění ve Francii a v Británii. Hitler byl člověk, který "drží slovo" (a Mnichovská válka by nebyla v rozporu) a Češi byli ti, kteří chtějí, aby Francouzi a Britové museli umírat za to, aby šest sedm milionů Čechů "mohlo mučit tři miliony Němců". A kdybychom do toho přijali pomoc SSSR (i kdyby byla míněna vážně a Rumunsko nedělalo problém - neměli jsme společnou hranici!), ještě bychom byli onou prodlouženou rukou bolševismu, která si zaslouží civilizační demokratizaci.

Zatím bez slepic

A hluboko uvnitr - pohrdate temi Srby, co se v roce 1999 branili nebo ne?

Zatím bez slepic

????

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Úvahy zda jsme se měli v 38. bránit, či nebránit jsou takové "bavení se", jsou argumenty pro i proti, ale oni (Beneš &) rozhodovali v reálném čase, se znalostí, kterou měli někde lepší, někde horší (Němci se stavem připravenosti na válku nechlubili, spíš se snažili, aby vypadala lepší, než byla). A nešlo jenom o počty kanónů, ČR dělala celo I. republiku nějakou politiku a jinou v záloze neměla a ani nemohla.

Jejich rozhodnutí bylo tehdá, jaké bylo. Oni nesli odpovědnost, oni rozhodli, dopadlo to jak to dopadlo. Jestli to mohlo dopadnou lépe, kdyby rozhodli jinak, je spekulace.

Mimo téma: K tématu Sýrie - S300. http://www.zvedavec.org/komentare/2018/09/7715-rusko-zridi-neoficialni-…

Zatím bez slepic

Jejich rozhodnutí bylo tehdá, jaké bylo. Oni nesli odpovědnost, oni rozhodli, dopadlo to jak to dopadlo. Jestli to mohlo dopadnou lépe, kdyby rozhodli jinak, je spekulace.
-

Smysl tehle debat je v budoucnosti, abychom vedeli, co delat priste. Jinak bychom historii mohli pustit z hlavy uplne. Proto ma mozek nejakou pamet, aby neopakoval ty same chyby.

Zatím bez slepic

Ve výsledku nás díky jejich rozhodnutí zbavilo 5kolony, já bych i z pohledu dneška řekl, že za tu zradu, kdy jsme necedili krev, abychom oslabili jejich budoucího nepřítele a tím zmenšili ztráty francie a británie dostali ve výsledku, že jsme z první i druhé světové války vyšli pomalu nejlépe ze všech států evropy...
Ano je možno si říci "měli jsme bojovat", ale to většinou říkají ti co by pak nechtěli rukovat. Nejlépe se to ukazuej na sebeobraně, kdy boj je to poslední a vždy je lepší utéct, protože výsledkem má být přežití nebo hrdinská smrt...

Zatím bez slepic

assi, netuším, proč jsem takto reagoval na Váš příspěvek. Nejspíše jsem spletl vlákna. Má reakce byla na někoho, kdo použil věty stran poučení ve smyslu Urbanova zločince Beneše, jenž nám vzal národní hrdost. Žádná taková poučení existovat nemohou. Jedině, pokud by se situace přesně zopakovala. A znovu v takovém případě záleží na tom, kdo je tím, kdo rozhoduje - ne na nějakém poučení.
S Vaším příspěvkem mohu plně souhlasit.

Zatím bez slepic

Myslím, že to je velmi rozšířený omyl. Stran nějakého poučení. Vždy to bude o těch, kteří budou rozhodovat. A zjednodušeně se dá prostě říci, že záleží na tom jakého naturelu budou ti, co rozhodují. Buď benešovského nebo typu generála Syrového. To poučení je někde jinde - http://www.novarepublika.cz/2018/09/odkaz-mnichova.html
Ale to vlastně Vaše poslední věta myslím zahrnuje.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Targusi, Vaše fascinace slavnou 88 je obdivuhodná (a také kulomety vz 34 a 42), ale jak jsme již jednou diskutovali argumenty, že tento kanón byl hlavní zbraní pro ničení pevností jste prostě neuvedl.
1. Uvedte příklady, kdy byla tato zbraň použita pro SOUSTAVNÉ ničení pevností
2. Uveďte jaké střelivo použili proti pevnostím a jeho průraznost betonu a ocelovým odlevaným kopulím
3. Popište taktiku jak rozstřílíte srub např MO-S 24 "Signál" viz http://www.svornost.com/mo-s-24-%E2%80%9Esignal%E2%80%9C-%E2%80%93-obje… který je popsán:
- Signál je vystavěn ve III. stupni odolnosti, což mu zajišťuje ochranu před dělostřeleckými granáty až do ráže 30,5 cm (tloušťka stropu je 250 cm, síla čelní stěny 275 cm).
- Pokud se podíváte na srub, zjistíte, že střílny naprosto nelogicky nemíří k nepříteli, ale do vnitrozemí a do stran. Skutečně, celá obranná soustava byla koncipována s boční střelbou. Čelní stěnu mohlo ostřelovat nepřátelské dělostřelectvo ze značné vzdálenosti, aniž by bylo ohroženo zbraněmi srubu. Zásah čelní střílny dělostřeleckým granátem by znamenal vyřazení střelecké místnosti z boje. Při větší ráži vyřazení celého srubu. Čelní stěna byla tedy budována jako nejsilnější, navíc byla zarovnána 4 metry silnou ručně rovnanou vrstvou kamení, které mělo tlumit výbuchy dopadajících dělostřeleckých granátů. viz obr https://cs.wikipedia.org/wiki/Stropn%C3%AD_panc%C3%A9%C5%99ov%C3%A9_prv…
4. Opravdu si myslíte, že manipulace v terénu za války s taženým kanónem o váze cca 7,5 t a délce přes 5 m je nějaké sranda?

Chyba pevností není v tom, že "V konečném důsledku byl voják veden k tomu, aby pasivně seděl za betonovým valem a čekal, až bude napaden", ale v tom, že vedení armády nevyužije všech možností, které soudobá technika dovoluje. Viz pevnost Eben-Emael, která byla dobyta "partou" ženistů, protože neměla PL ochranu, zabezpečení proti vzdušnému výsadku a pod. To není selhání té či oné technologie, ale pouze vedení armády. Chyba je jen v člověku.
Počítám, že odpovíte, že na to nemáte čas se zase rozepisovat a že jen plkám, neníliž pravda?
Hezký den J.

Zatím bez slepic

In reply to by Josefka (neověřeno)

Trvalý odkaz

že nejsem autorem výše uvedeného textu. Nemám co dodat.
Zbytek příspěvku nemám čas číst, musím začít vydělávat. Jestli zbyde čas a prostor, můžu něco pohledat i o čs. řopících a pevnostech. Zítra si asi budete moci přečíst něco o dobývání ML, opět z literatury citované vystudovaným vojenským historikem.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

a lži, že jsme ohnuli hřbety? Kolik Čechoslováků bojovalo v II. světové? Mám dojem, že nakonec v součtu to bylo určitě nejméně půl milionu. To byly ty ohnuté hřbety, když mobilizovaná armáda měla 1.5 milionu?
Řekl bych, že Beneš se rozhodoval na základě kalkulace dalšího vývoje. Vstupu USA do války a toho, že Německo napadne SSSR. Stačilo si přečíst Mein Kampf. Kalkulace ekonomických potenciálů pak nebyla ve prospěch Německa. Ostatně obdoba sil z I. světové války.
Prostě Beneš brilantní mozek.

Zatím bez slepic

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Domnívám se, že spíše než brilantní plány a úvahy (které nikdy nevyjdou jak říkají klasici) v historii rozhodují náhody, které někdo využije ve svůj prospěch. Německo proti SSSR mělo potenciál jak v lidech (168 mil SSSR versus cca 149 mil Něm + jeho spojenci a dále otroci z celé evropy dalších 80-100 mil -jen odhaduji). V průmyslu to samé. A pokud by Německo nevyhlásilo USA válku (s tím se dalo počítat jen pokud by jste si myslel že Hitler je magor, což si v té době nikdo spíše nemyslel) tak je otázkou, kdy by se USA do války v Evropě vložili (asi jako SSSR do války na východě). S čím ovšem nikdo, ani Beneš nepočítal, je absolutní ztráta humanity na straně Nemců a to je to co by je dříve či později stejně dohnalo.

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Blogy jsem nenašel, resp. ty archivní listy. Takže kde je najdu?

Zatím bez slepic

In reply to by Zilvar (neověřeno)

Trvalý odkaz

Najprv Vam musi Targus povedat aspon priblize rok a mesiac, kedy ten blog vysiel. Potom, ci blog vysiel v sekcii " Ze supliku", ci v sekcii "Ctenaruv blog" (najkor tu, lebo v sekcii "Ze supliku" boli skor umelecke prispevky.

No a ked budete toto vediet, tak kliknite na moj odkaz vyssie. Tam mate cely archiv. V zozname vlavo kliknite na dany rok a mesiac a najdete to. Ja to typujem tak asi okolo roku 2013 -2013, niekdy v case podobnych debat. Ale Targus by mal vediet lepsie.

Pozdravujem. Dufam, ze ste porozumel.

Zatím bez slepic

Ak sa datum od Targusa nedozviete, musite skusat.

Ja som len tak by the way parkrat klikol nahodne na mesiac a rok a nasiel som celkom zaujimavy prispevok nicku, ktory reaguje i tu i na inych forach. Je sice o inom, ale ...☺. Vidite, i takto sa kedysi diskutovalo o "ozehavych" temach, a otvorene a bez nadavok...

http://blog.aktualne.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=6410

Zatím bez slepic

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale i k dalším na Čtenářově blogu týkajícím se digitalizací historického odkazu, včetně kritiky blobu architekta Kaplického.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tak jsem si přečetl komentář pana Kollera a víceméně jsem si opravil své přesvědčení o naší vyjímečnosti. Prostě jme nebyli ani tak průmyslová velmoc a naše armáda když ne, že by stála za kulový tak alespoň neměla ten potenciál o kterém se dříve mluvilo. Jediné v čem jsme opravdu vynikali byla demokracie. To nám ale v té době bylo tak akorát k .. Vosa nezahyne ale včela ano a to není podstatné, když včela žije jen několik týdnů. Člověk je na tom mnohem lépe(nebo hůře) Každý se brání ne proto, aby čestně dostal přes hubu, ale aby se ubránil a pokud možno i nepřítele odrazil, to v případě Mnichova bylo nějak jinak. Nikdo by nám nepřišel na pomoc a jen by jsme byli zmrzačeni a nakonec i obviněni z rozpoutání války. Naprostá pravda. Vím, měli jsme být vyvražděni, převychováni a odsunuti, ale to jsme tenkrát ještě ani nevěděli, navíc nám bylo přislíbena nedotknutelnost nových hranic.
Tragédií je, že včera ČT uvedla, že ta zrada ani nebyla tak velká, protože to i spojenci měli těžké ohledně nálad obyvatelstva. Tak to ani nemá cenu nějak komentovat . Snad jen tak, že je mi tzv.spojenců(hovňajs spojenců, zmrdi to byli) opravdu líto.
Na Kose je Mnichovu věnováno hodně času ale co je opravdu top, to jsou výroky Beneše. Prosím o přečtení a zapamatování pro dnešek i budoucnost.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Každý, kdo řeší bránit či nebránit, to řeší jen z pohledu jediného nepřítele, Německa. A kolik přátel jsme měli na zbytku hranic? Jedině Rumunsko na Podkarpatské Rusi. Polsko a Maďarsko byli potenciální nepřátelé a události, které následovaly v březnu 1939 tomu jen nasvědčují. Minulý týden jsem si přečetl výrok polského ministra zahraničí Becka po podpisu dohody o spolupráci s Německem. al, že je rád, že se Polsko dostalo pod křídla Německa a jednou přijde doba, kdy bude Polsko jednat o svých nových hranicích s Maďarskem. Nedělám si žádné iluze o politice, myslím si, že pokud bychom se bránili, tak nebojujeme proti Německu, ale proti Německu, Maďarsku a Polsku. Slovensko to byly Horní Uhry. A vztahy s Polskem byly komplikované, možná až nepřátelské, protože Polsko mělo své územní požadavky vůči našemu státu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ale vnesla bych sem toto.
Co naši spojenci dnešní, ty smluvní "garance" NATO a spojenců současných, či dokonce máme za "spojence" už rovnou ty, co jsem se jich prý slovy mnohých zde v důsledku války "zbavili"?
Opravdu je to tak? Jasně zase dojde na čísla. Faktem je , že kdyby jich tu zůstalo po válce všech XY, bylo by to vše nyní už jinak.
Ale pátá kolona tu je i tak, a že by "zacházela na úbytě" se mi tedy nejeví. Ptejte se ve svých rodinách nejmladších, co vědí a jak to vidí....mnohdy budete koukat. "Soudruzi" generálové prý dělali chybu, když se připravovali na minulé války, ale dnešní a diskutéři také zhusta dělají to samé. Řeší se a hádá se jak o život o to, co nelze změnit. Po bitvě je všude generálů!
Dle mého ženského pohledu podstatnější nyní pro nás je, jak si stojíme nyní, co dál?

Víra ve spojence je něco jako náboženství.

Mocnosti mají jen své zájmy, měly to tak a mít budou a jejich názor na malé země se nijak od Mnichova nezměnil! A jen hlupák se spálí o stejná kamna vícekrát. Nyní se ale díky materiálu "našich elit" pod každý nový "Mnichov" už rovnou i podepíšeme!

Zatím bez slepic

Majko, přesně tak. Nejméně od dob Karla Velikého končí pro jeho následovníky Evropa na východní hranici Franské říše (pamatujete, jak se nás v devadesátkách ptali, zda chceme patřit do Evropy? Jak se drze pojmenovali Evropské společenství, EU?) Dál na východ je pro ně jen kořist, takže "naši západní spojenci" je pro mne oxymoron.
A to kdyby... Pokud bychom se bránili a dokonce vítězili, komu by Západ fandil a pomáhal? Já si myslím, na základě výše napsaného, že nám ne.

Zatím bez slepic

Napísal som
"...Ja to typujem tak asi okolo roku 2013..."

Nevedel som, ze som taky dobry.☺
Blog vysiel v tom roku, ako som odhadoval vo svojej pamati.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

až do konce, nebo spíš stavu, jaký byl v pondělí v patnáct hodin. Většina chválí Beneše za jeho prý moudré a státnické rozhodnutí - nebránit se. Protože argumenty uváděné na podporu jeho rozhodnutí platí pořád (nespolehliví spojenci, kdo počká vyhraje a tak podobně), věřím že byste s radostí přijali, kdyby byl problém s nesmí důchody jednou pro vždy vyřešen, zrušením naši současné mini armády, která by nebyla schopna ubránit ani hlavní město, a ušetřit ročně cca 60 miliard, které se mají nadále pořád zvyšovat. Nač vrážet peníze do armády, která je zbytečná. To se budem prima mít. Ne?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nikde jsem nezaznamenal pane Aldo, že by většina chválila Beneše za jeho " prý moudré a státnické rozhodnutí", ale jen za nesmírně těžké a v dané chvíli jak se dnes ukazuje rozhodně správné rozhodnutí. Nakonec ty důkazy ohledně stavu naší ekonomiky, armády , spojenců, stavu pevností a jejich vybavení, možností zásobování armády , páté kolony na našem území a já nevím čeho všeho ještě byly tak zásadním argumentem při jeho rozhodování, že snad ani jinak nemohl. Toť vše. No a my jen klábosíme a s přihlédnutím k známým faktům se buď stavíme na jeho podporu , nebo ne. Já se přiznám, že ještě donedávna jsem byl na straně bránit se , ale dnes jsem otočil.
Jo a k té naší armádě. Vím, že jste to myslel ironicky, nicméně já nechám ironii stranou a jsem opravdu pro zrušení takové armády, která nemá šanci ani pro takovou byť zoufalou ale přeci jen snahu bránit se Hitlerovi.Prostě mě to připomíná je ruční brzdu na kamiónu. Taky s ní nezabrzdíte před stojící kolonou. Takže buď pořádnou nebo něco jako ve Švýcarsku, ale tohle ne.

Zatím bez slepic

Kdybych v osmdesátce zatáhl ručku na soupravě a vy jste seděl vedle nepřipoután, letíte ven i s čelním sklem. Anebo strávíte pár týdnů na plastické chirurgii s placatým ksichtem, pokud by vás nepřeválcoval náklad za kabinou.
Minimálně tři nápravy z pěti jdou na maximum bez ohledu na ABS a podobné "chytrosti". A pokud fungují nouzoví asistenti, jde na doraz všechno takovým fofrem, jako byste prstem zmáčkl vypínač, náběh je 0,3 sec.

Zatím bez slepic

Takže doplňek , ruční brzdou u kamionu nezabrzdíte, když je hlavní brzdový systém např. přehřátý. To znamená, že je Vám armáda k hovnu, když máte místo čtyřiceti divizí jen dvě.

Zatím bez slepic

co vám z brzd zůstane pro další šlápnutí.
Nové kotoučovky už tak silně nevadnou, jako kdysi bubny. Nevadnou skoro vůbec. Až když se rozsvítí červená kontrolka, je zle.
Tou červenou kontrolkou myslím do ruda rozpálené brzdové kotouče. V praxi to vypadá tak, že ve velkých kopcích můžete semo tamo vidět rozpůlený brzdový kotouč, an se povaluje ve středu jízdního pruhu směřujícího se svahu dolů. V Rumunsku to je "co chvila".

Zatím bez slepic

Tak díky za instruktáž. Přiznám se, že dříve jsem byl velký fanda aut a závodů . Dnes mě to už tak nebere a náklaďáky už ani náhodou. Jo a do Rumunska radši nepojedu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

V článku chybí a byly opomenuty dost vážné argumenty:

1. Wehrmacht 1938 a 1940 byly úplně jiné armády. V roce 1938 měli Němci jen 1,5 vycvičených ročníků vojáků a reálně museli počítat jen s vojáky, které zrovna měli, tj. 1,6 milionu Němců proti 1,2 milionu obránců. Útočník by měl mít minimálně dvojnásobnou převahu proti obránci. Nebyla. přísun nevycvičených brnaců je k ničemu. obě armády by bojovaly s vojáky, které měly, a obě na tom byly kvalitativně stejně.

2. Počasí. ta slavná taktika 4 prstů byla zavedena až později, v září 1938 byla teprve vypracována a vyzkoušena ve Španělsku. Navíc pořád probíhaly boje ve Španělsku a letci byli ve Španělsku a nešlo je tak rychle stáhnout k útoku na ČR. Počasí v říjnu 1938 nebylo vhodné k leteckým manévrům. Němci také využili počasí v Ardenách proti USA a teprve po změně počasí (a vyčerpání pohonných hmot) došlo k zastavení průlomu.

3. Převaha tanků - kvalitativní převaha byla na straně LT-35. Německý Pzkw I je nemohl ohrozit vůbec (tedy mohl na sebevražedné vzdálenosti 50 m), II by byla zničena dříve, než by se sama dostala na dostřel. Typu II. bylo asi 70 ks, typu IV asi 50 ks a u bojových útvarů žádný s bojovou hodnotou - posádky je ještě nezvládaly. Při střetu tanků by Němci odepsali své tanky I. a II.

4. Flak 88 - pevnosti se dobývají nepřímou střelbou proti stropu. Čs. opevnění mělo na čelní straně kamení nebo zem. Flak by měl šanci při bočním útoku nebo zezadu, ale čelně? A kdo by jej pod palbou dovlekl na pozici? a zkuste se dostat s tak těžkou mrchou přes kopce. Němci by je museli táhnout po dobyté cestě a mohli by je použít pouze při druhosledovém ničení pevností. na proražení opevnění je flak bez šance. Němci měli pouze jeden kanon, který mohli s úspěchem použít proti pevnostem, v malém počtu. typ uveden včera.

5. Pohonné hmoty a blitzkrieg. Wehrmacht měl pohonné hmoty na 2-3 týdny války, ČSR na 4-6 týdnů. Při obraně by pravděpodobně celé německé tanky zůstaly na suchu, a kde je celý blitzkrieg? ten v září 1938 ještě nebyl vyzkoušen a celá německá doktrína byla vylepšována podle zkušeností z obsazení Rakouska (tragické selhání Wehrmachtu), obsazení Sudet, obsazení zbytku ČR a polská kampaň.

6. Morálka. ČSR měla po Francii nejlepší armádu ze všech sousedů Německa. Podle počtu zbraní měli Afgánci bojující dnes proti USA a ČR dávno vyhrát. Po 17 letech bojů Talibán ovládá více území než na začátku, a vybavení má prachmizerné. Morálka byla v ČR vysoká a čs armáda chtěla bojovat proti Němcům.

7. Důstojnický sbor - plně kvalifikovaný, prošel bojem na obou stranách WWI (legionáři i habsburská armáda). Po zahájení bojů by se 90% projevilo jako profesionálové a spolupracovali by proti společnému nepříteli. Tahanice o zásluhy by si nechali na později.

8. Letectvo -Messerchmit Bf 109 E ještě nebyl k dispozici, bojovaly by verze A-D a ty zase o tak moc nepřevyšovaly čs stíhačky. Posádky čs. bombardérů měly bombardovat nádraží v Linci a byly připraveny na jednosměrnou misi. Nádraží v Linci by snad našly i v mizerném počasí - a s přistáním moc nepočítaly. Bez nádraží v Linci by zásobování tanků na jižní Moravě Wehrmacht opravdu nezvládl.
Do-17 by se v počasí trefily taky jen do nádraží a možná do měst. Do vojenských objektů ne.

9. Motorizace - obě armády byly hipomobilní. auta by sehrála nevýznamnou roli, a byla poruchová. Němci si trochu vylepšili vozový park až kořistí ve Francii 1940. Nic takového v září 1938 neměli a paliva měli taky málo (ale to i čs. armáda). takže jedině koně by něco zvládli a ti by paradoxně byli v horském a kopcovitém terénu platnější než auta. Ale těžké kanony by Němci přes hory nepřevezli, tudíž by je proti opevnění nemohli nasadit.

10. Doktrína boje . V čs armádě byli realisté, počítali s proražením opevnění a to mělo pouze odrazit první nápor, pak měl nastat manévrový boj pěchoty ala WWI. Ten zvládali obě strany stejně dobře.
Útok úderných oddílů Wehrmachtu - ten si čs. armáda vyzkoušela při cvičeních v 1937 a měla proti němu rozpracovánu metodu obrany.
Úvahou bylo zadržet první nápor vojsk, než spojenci přijdou ČSR na pomoc. Spojenci nebyli, jen v Rumunsku a Jugoslávii.

11. Opevnění - první nápor Němců by opevnění zachytilo určitě. Metaxasova linie bunkrů odrazila taky Němce v Řecku v 1941, a to už byla podstatně vyšší kvalita wehrmachtu. Rudá armáda ještě v dubnu 1945 bojovala 2 týdny o bunkry na Ostravsku. Čs. opevnění prokázalo svou kvalitu v řádném boji, i když obráncem byli Němci a útočníkem SSSR.

12. Spojenci - úhelným kamenem byla Francie, na její vstup do války byly vázány všechny ostatní spojenecké smlouvy. Ze západu by pomoc nepřišla, ale Jugoslávie a Rumunsko byly ochotny bojovat a splnit smlouvy. Maďarsko se do střetu nijak nehrnulo a bylo by v bojích eliminováno. Polsku byla vláda ochotna obětovat Těšínsko a Spiš - a jiné nároky Polsko nemělo. Takže konflikt v říjnu 1938 by byl opravdu jen mezi německou a čs. armádou.

13. Národnosti - pouze část branců nenastoupila po mobilizaci. Ale značná část uposlechla výzvu k mobilizaci a sloužili hlavně u týlových jednotek. Pro první střety bez významu. Ostatní se chystali bojovat (Rusíni) a ani slovenská touha po samostatnosti ještě nebyla ochotná obětovat společný stát a Slováci byli ochotni bojovat - zejména proti Maďarům. Německý Freikorps byl schopen bojovat proti Finanční stráži. Když zasáhla armáda, utíkal do Německa. Sudetoněmecký Freikorps můžeme vynechat, byl bez bojové hodnoty a teprve po ročním výcviku by jej bylo možné začít brát v úvahu. V říjnu 1938 mohl posloužit leda jako znalec stezek pro přesun pěchoty do týlu opevnění - a s tím se počítalo, střílny směřovaly i dozadu.

14. Civilní oběti - Hitler v té době ještě hrál mírotvorce. Chtěl vyzkoušet armádu, ale tak, aby vyhrál. V říjnu 1938 nebyl ochoten bombardovat města. Göring i Hitler si byli moc dobře vědomi blafu, který použili na Francouze (letadla na přehlídce letěla dvakrát) a který by praskl, jakmile by nasadili letecké síly úplně. Ne, letecké boje by se týkaly jen menší části sil a města by bombardována nebyla. Tím Hitler vyhrožoval až v březnu 1939. Bombardování Rotterdamu v 1940 už prováděla úplně jiná silnější Luftwaffe než v 1938 byla k dispozici.

15. Mezinárodní situace - i přes zradu Francie a na ní vázanou Anglii se Hitler prezentoval před světovým míněním jako ochránce sudetských Němců před agresí zlých Čechů. Civilní oběti si nemohl dovolit, jen v ojedinělé míře vysvětlitelné omylem a zápalem v boji. Primárně by ale bojoval proti vojenským cílům, ne proti civilním.

16. Němečtí generálové - ti byli ochotni svrhnout vůdce pučem, aby nemuseli bojovat o čs. pohraničí. Hitler ještě neměl gloriolu neomylného vůdce s nadpřirozenou intuicí, ta se vytvořila až akcemi proti Rakousku, ČSR, Polsku, Francii, Belgii, Holandsku, Dánsku a Norsku.

Závěrem:
Čs. armáda byla plně schopna odrazit útok wehrmachtu. Ne navždy, ale na 2 týdny by jeho síly vázala určitě, na měsíc s vysokou pravděpodobností. Kdyby se boje protáhly nad 3 týdny, německé letectvo by nemělo dost paliva na provádění nějakých operací. Němci sice měli letadla lepší než čs. armáda, ale bez paliva by jim byla k ničemu. Tanky byly horší kvality a pozdější verze III. a IV. byly ještě ve fázi prvního příjezdu k jednotce. Nevycvičené obsluhy by razantně snížily hodnotu tanku.
Převaha Němců nebyla zdaleka tak drtivá, a když se proti nim bránilo Polsko a Jugoslávie, dosáhli také dílčích úspěchů. Čs. armáda byla v té době stejně kvalitní jako německá a technologická převaha Němců nebyla zdaleka tak drtivá, jak je nám dnes předkládáno. Němci si blitzkrieg teprve osvojovali, vylepšovali jej podle obsazení Rakouska a ČSR, a i jejich technika dostala nový impulz ke zlepšení ukořistěním výkresů zbraní. Němci pro pozdější polské tažení získali v ČSR zbraně pro 40 divizí. ale těch 40 divizí navíc použitých v Polsku v říjnu 1938 ještě neměli. Převaha Němců v tancích je mýtus, který ještě musí vzít za své při dalším historickém zkoumání. K čemu je tank Tiger II bez paliva? Jen hromada šrotu. Převaha v letectvu byla eliminována počasím, Douhetovu teorii by německé letectvo nepotvrdilo. Ostatně morálka byla natolik vysoká, že bombardování Prahy nebo Brna by jen přivodilo zarytější odpor. Na objektivní diskuzi o možnostech německého letectva ještě nejsou zájemci o Mnichov 1938 připraveni, ale jsou přehnané obavy z letectva, a společně s tanky posuzovány rokem 1940 a nasazením proti Francii.

Šanci na úspěch čs. armády odrazit útok Německa hodnotím jako 30% (odhad). Šanci Německa uspět odhaduji na 70% jen díky mezinárodní situaci vytvořené Francií a Anglií. Jinak by šlo o vyrovnaný souboj s jen mírnou převahou Němců. Početní stavy vycvičených vojáků byly vyrovnané a civilisté by v konfliktu nehráli roli - a branci už vůbec ne. Počítali se jen vycvičení vojáci.

Zatím bez slepic

vět z vaší klábosnice, ale tentokrát jste vedle, jak jedle.
Plkat tady o úspěšné obraně polských jezdeckých oddílů, to si snad děláte srandu.
Vůbec nejste schopen pochopit, že čas a místo útoku, stejně jako zbraně, si vybírá útočník.

1/ žádných 1,6 mio Němců proti 1,2 mio Čechů. Půl mio neboli 40 divizí čs. armády a konec, šlus, žádné použitelné zálohy.
2/ přesun letadel, resp. zkušených pilotů by trval tak dva dny. Bohužel nemám čas, ani chuť se hrabat v knížkách a dokazovat vám podle čísel jednotek, kdo kdy a kde bojoval. Najdete na palbě, na válce podobných serverech.
3/Jak je psáno v textu, naše tanky byly rozptýleny, kdežto Wehrmacht je měl v bojových uskupeních. Ignorujete počty PT zbraní.
4/Nepravda - Flaky se užívaly k demolici průzorů a střeleckých stanovišť z ocele (tzv. kopule nebo zvony) a byly přitahovány do bezprostřední blízkosti pevností krytím hromadnou palbou, dýmovnicemi a založenými požáry.
5/ Žádný Blitzkrieg jako vojenský doktrína neexistoval, bylo to pouhé slovo z novinářské hentýrky
6/Srovnávat válku v Afghu a v českých horách - tak to snad ne. Zajeďte se tam podívat, pak pište.
7/ Důstojníci věděli kulové, jakou taktiku boje mají Němci nacvičenou a jak mají organizované jednotky. Francouzská generalita je bohužel právě školila na WWI., v tom se nemýlíte.
8/čs. bombardéry měly bombardovat Linz a hranice Reichu s ČSR měřily přes 2 000 km, to je komické. A ignorujete početní stavy.
9/ 1700 nákladních aut v jediné německé divizi hrálo nevýznamnou roli? Nějakých 6 000 tun materiálu se vám zdá podružných? No comment.
Auta možná poruchová byla, ale ve stejném duchu, jako dnešní veterány. Spravit nebo alespoň zpojízdnit je bylo záležitostí minut, max. hodin, spíše než poruchy by se tomu dalo říkat "nevhodné vlastnosti", tohle zná každý veteránista.
10/ Němci by žádný manévrový boj ala WWI. nepodstoupili, vy jste to snad vůbec nečetl.
11/ Tzv. opevnění bylo prakticky bez těžších zbraní, tudíž by nemělo čím zachytávat. Nečetl jste, jen přeskakoval řádky.
12/ Kecy o Malé dohodě mne vždy dojmou. Rumuni a Jugoši by drželi pod krkem MOŽNÁ tak Maďary, nic víc. Poláci by narušili bohumínský dopravní koridor, takže pro Ostravsko, coby producenta oceli by to byla konečná. Totéž vojenské transporty při ústupu na Slovensko.
13/ Freikorps samozřejmě vynechat nelze - precizní znalost terénu by významně pomohla útočníkovi. Stačil by jeden domobranec do roty vojáků. A bylo jich jedno sto tisíc.
14/ ignorujete čísla z oficiálních pramenů. A hitler by nemusel bombardovat města, úplně by mu stačilo rozstřílet pár zásobovacích kolon.
15/ vůbec nechápu, co by pomohlo Hitlerovi mrhání munice na bombardování civilních cílů. Úplně by mu stačilo eliminovat funkci dopravních cest

Zatím bez slepic

Nesouhlasím s ni jedním Vaším argumentem, ale je zbytečné Vám je vyvracet. Pomíjíte mizivé zásoby pohonných hmot Wehrmachtu, měli zásobu jen na 2-3 týdny bojů. a pak?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

3. Místo 70 tanků typu II jsem mínil tanky typu III.

6. Tálibán měl už dávno prohrát podle počtů zbraní, USA mají naprostou technologickou převahu - a stejně prohrávají.

Zatím bez slepic

Orientační mapka Afghánistánu
Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Afghánistánu.
Afghánistán je hornatá země sousedící s Íránem, Turkmenistánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem, Čínou a Pákistánem. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení.

Povrch

Topografie
Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velmi podstatnou roli hraje v otázce Afghánistánu nejen jeho poloha, ale také jeho povrch. Afghánistán je totiž vyloženě horskou zemí s velmi členitým povrchem. Přesto se dají v Afghánistánu (podobně jako např. v pouštích oázy) najít i ve vysokých horách skrytá zelená údolí. Celých 33 % plochy státu leží mezi 1800 a 3000 m n. m. a 10 % země je výše než 3000 m n. m. Od severovýchodu k jihozápadu se táhne horská soustava Hindúkuše, nejvyššího pohoří v Afghánistánu, jehož vrcholy přesahují 7000 m n. m. (nejvyšším je na pákistánských hranicích Nošak – 7492 m n. m.) Pohoří Hindúkuš tak tvoří ohromnou přírodní bariéru, díky které je Afghánistán izolován nejen "diplomaticky", ale zčásti i geograficky. Nemalou důležitost má proto pro stát Chajbarský průsmyk, kterým vede cesta do Pákistánu.

Už z charakteristiky povrchu je patrné, že země rozhodně nenabízí ty nejlepší podmínky pro nějaké výraznější aktivity. Jednak jde o naprostou nedostupnost některých oblastí, dále o to, že většina státu leží na velmi suchém a neúrodném území (na jihu a jihovýchodě jsou převážně pouště - např. Registan a Margo). Nejúrodnější místo země je tak jednoznačně na severu podél řeky Amudarji (pramení na ledovcích Pamíru), která zde tvoří hranici s Uzbekistánem a Tádžikistánem. Zajímavé na afghánských řekách je to, že jen jejich mizivá část patří k nějakému světovému rozvodí. Do moří či oceánů se tak dostává jen několik málo řek na východě země. Z nich je nejdůležitější Kábul, která vtéká do Indu a díky němu dále do Indického oceánu. Drtivá většina řek tak končí svou pouť ve vnitrozemských jezerech, nebo vysychají v písečných pouštích či v solných oblastech Goude zíre. Přesto jsou řeky v mnoha místech velmi významným dárcem života. K těm významnějším mohu zařadit např. ještě Helmand, Hari či Farrahrud.
Nevím kolik tam maj US vojáků, ale těch pár tisíc se nedá srovnávat s nasazením po pádu dvojčat.

Zatím bez slepic

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Rommel a Britové také válčili v poušti. Skoro se dá říci, že oblast bez vegetace je pro stranu se vzdušnou převahou ideální. Kvůli tomu pro Vietnam vyvinuli agent orange, aby se Vietkong nemohl ukrývat v džungli.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ten článek jsem tam dal kvůli tomu, že Afghánistán je hornatá krajina, dokonce jsou oblasti prakticky nepřístupné. Navíc jak známo Pakistán Talibán spíše podporuje než by s ním bojoval.

Zatím bez slepic

Tak jiná oblast, severní Irák. USA tam zvítězily v prvním úderu, ale pak už ne. Samozřejmě můžeme říct, že proti Al-kaidě vlastně nebojovali a byli spíše na její straně.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

"Měli jsme bojovat" - tak argumentují experti s modrými knížkami, ti co způsobili, že mladí chlapci dnes neví co je vojna - pořádek, kázeň, kolektiv. Ti co z českého národa udělali na dlouhá léta houf který není schopen se domluvit ani ve chvílích kdy jde o vše. Místo vojáků máme fyzické trosky s břichy a propadlými hrudníky, feťáky a prostituty. Neukáznění grázlové co by fyzicky něco snesli to nevytrhnou, spíše naopak. Bůh s námi.
Měli jsme ale bojovat, za cenu strašných fyzických ztrát, devastace země by ti co by po tom masakru zbyli a dožili se porážky nacistů od Ruska měli na čem stavět, měli by národní hrdost. Ta nám chybí.

Zatím bez slepic

In reply to by Klim (neověřeno)

Trvalý odkaz

S Vaším posledním odstavcem nesouhlasím. Lidských životů si vážím přece jen více a že takovou cenu Beneš nechtěl zaplatit, tím ho mám i ve větší úctě. Stran budoucnosti budoucí existence ČR převídal dle mého správně. Nemám rád idealisty, kteří ženou na jatka ve jménu hrdosti. Tím více si Beneše vážím, za jakých okolností se rozhodl, jak se rozhodl. Národ se chtěl bránit. Odpovědnost za životy tolika lidí - to je pro mne rozhodující. Ne zda se Beneš rozhodl chybně či správně. Pro mne se rozhodoval především odpovědně. To je pro mne určující při hodnocení Beneše. Nejde o výhru či prohru, jde o lidské oběti - a sám dáváte odpověď o jaký masakr by šlo.

Zatím bez slepic

In reply to by Alex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Až příliš přesně jste v prvním odstavci charakterizoval právě ty, kteří tu hrdost staví nade vše - i nad tu racionalitu.

Zatím bez slepic