Óda na slovenské strojírenství

Autor
Štítky

Jak všichni víte, jsem Vidlák obhospodařující malé polnosti. Mám s tchánem několik záhumenků a jejich úrodu zpravidla sežerou moje prasátka. Tchán je o něo větší sedlák a tak vlastní dva plnohodnotné malotraktory. Jeden si postavil sám. Motor z pionýra,  převodovka z moskviče, prostě co dům dal. Vystačil mu několik desetiletí. 

Pak jsem se přistěhoval já, tchán usoudil, že rozšíří výměru (respektive mé stěhování pro něj byl právě ten správný impuls, aby koupil sousedovy pozemky) a pořídil si japonského Yanmara. Traktor který projede devadesáticentimetrovými vrátky, ale má kompletně všechno. Vývodový hřídel, kompletní hydraulika, skvělý naftový tříválec, který nepotřebuje žádnou elektriku a má neuvěřitelně nízkou spotřebu, ale výkon jak blázen. 

Já jsem si hned po nastěhování pořídil jednoosý malotraktor, čili tak zvanou Teru.  Od firmy Vari. To je takový ten dvoukolák s motorem, ke kterému se dá připojit vozík a různé zemědělské náčiní. Stačila mi šest let. Stačila by mi i dál, ale v poslední době jsem slušně vydělával a levně rekonstruoval dům a tak mi vyzbylo na něco lepšího. 

Rozhlížel jsem se dlouho. Na trhu jsou nádherné stroje. Třeba německá Agria nebo italské Ferrari. Fakt, je to malotraktor od Ferrari. Nekecám. Mezi mé hlavní požadavky patřil diferenciál na kolech. Česká Vari ho nemá. To víte, když stojíte už desátou hodinu za řídítky a zase taháte celý stroj natvrdo z brázdy, protože kola jsou na společné hřídeli obě zároveň, tak začnete přemýšlet, kde se stala chyba. Hodněkrát jsem si řekl, že si koupím po tchánově vzoru něco, na čem mohu sedět a ne kráčet vzadu, ale mé pozemky jsou úzké a pro jakýkoliv větší traktůrek se čtyřmi koly nevhodné. 

Takže tedy diferenciál. Pak by se hodil nějaký vývodový hřídel, abych mohl mít aktivní nářadí. Pověsit na stroj třeba sekačku, obracečku na seno a nebo rotavátor, to se prostě hodí. Jediný problém je, že za podobný stroj chtějí Němci a Italové přes dvě stě tisíc. Strašná suma. Mají sice i levnější, ale ty zase nemají dost velká kola, aby mohly jezdit v brázdách při orání. A pokud mají, zase se za ně nedá zapřáhnout vozík. 

Zkrátka bylo to k vzteku, hledal jsem dlouho a nakonec jsem uspěl u bratia Slováků.  Koupil jsem si malotraktor Agzat a bezotyšně mu udělám reklamu.  Je to v podstatě ještě komunistický stroj. Někdy v osmdesátých letech tehdejší výrobce Terra vyvinul nový moderní typ a jak se to tehdy dělalo, postavila se pro jeho produkci nová hala v Povážské bystrici. 

Po revoluci slovenskou část zprivatizoval jiný majitel než tu českou a tak vznikly dnešní firmy - česká Vari a slovenský Agzat. My Češi jsme vyspělejší a tak u nás šel vývoj Variny západním směrem a Slováci jsou  ten divoký východ a tam šel jejich další vývoj ruskou cestou. 

Vari je dneska hezký kompaktní stroj. Má hezky udělanou sedačku na vozíku, velice pohodlnou a měkkou. Vozík má nožní i ruční brzdu, hezkém opěrky pro nohy. Převodovka je pořád skoro původní, jen se přidala jedna rychlost a přešlo se na motory Honda. Řídítka jsou ergonomická, mají spoustu kloubů na výkyv všemi směry. Nářadí je lehoučké. Motor má pěknou kapotáž. Jenže lehké nářadí se v horší půdě kroutí. Řídítka se po čase začnou kývat i při zajištěných kloubech a několikrát se mi vytrhly ze závěsu. Sedačka je sice pohodlná, ale plastová a praská. Hezká kapotáž je jen hezká, protože se pod ní drží smetí a jeho vyčištění trvá dlouho. A dodnes ten stroj nemá nic oproti tomu komunistickému. Jen je hezčí a pohodlnější. 

Slovenský Agzat je udělaný jinak. Řídítka mají jen jeden kloub. Ale jsou udělaná tak, že není nutné je vůbec přestavovat do více poloh. Motor je také Honda, ale na kapotáž zapomněli. Vypadá to divně, ale nedrží se v tom bordel.  Vozík má jen nožní brzdu zajistitelnou ozubeným hřebenem. Ale všechna táhla jsou viditelná a rozbít se může jen jedna jediná pružina, která je také pohodlně dostupná.  Sedačka nemá žádné odpružení, ale je kovová a unesla by dva takové Vidláky jako jsem já. A protože se nevyčerpali na vývoji hezkých serepetiček, mohli si pohrát s vlastním traktorem. 

Za cenu traktoru Vari dostanete krásný těžký stroj Agzat, který má diferenciál, vývodový hřídel dopředu i do stran, je to robustní, celé z litiny, ozubená kola jsou v podstatě věčná, protože je udělali v předrevoluční Poldi Kladno (takovou zásobu, že jim to vystačí ještě na padesát let) Všechno jsou pořádné trubky, tyče, železo a železo. V ceně mají všechna potřebná závaží a není třeba si je kupovat za drahé peníze. 

Zdá se, že to jde. Tam v té Povážské  Bystrici mají pěknou nově opravenou halu i moderní kanceláře. Mají účet v českých korunách, stroj mi prodali s chutí, nikdo neměl slzy v očích, jak jsem je obral na penězích. Prostě dobrý kauf. Bratia Slováci prostě umějí. Zdá se že ne všechno se privatizovalo jen na rozkradení. 

Kdybyste někdy uvažovali o malotraktoru, koukněte na jejich stránky a zahrňte je do výběru. Je to sice na východ od našich hranic, ale pochybuju, že na západ od nás se najde něco tak pěkného, univerzálního a za tak směšnou cenu. 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Vozit si za levno zadek, žádný servis, žádná myčka, žádné náhradní díly, žádné palivové mapy a načítání chyb z všelijakých čidel a řídících jednotek, žádná svářečka, žádný domácí autonomní vývoj a vylepšení, jen ožebračit chudáka kapitalistu.
Jen si všichni představte, co ten chudáček výrobce! Prodá mu traktor a tím to hasne! Už o Vidlákovi neuslyší dalších padesát let!
S takovými zvrhlíky budem budovat světlé zítřky hodně těžko, tohle se musí zatrhnout. Když už nic, je potřeba zpřísnit bruslácké ojronormy na traktůrky, aby ti dva jednou pro vždy skončili. Jak výrobce, tak Vidlák.
Slovák ať jde montovat plastové ojrokřápy do Blavy nebo do Nitry a Vidlák ať maže pro jelítka do ojroKauflandu.

Trvalý odkaz

Myšleno s nadsázkou, ale Vidlák je opravdu škůdce současné kapitalistické demokratury. Má držet ústa a krok a tvrdě makat ve fabrice německého majitele, aby Němec mohl odvézt dividendy do daňového ráje nebo Německa a z nich podporovat neziskové organizace na dovoz (hádejte čeho). Vidlák má poslušně makat, platit daně a každých 3-5 let kupovat nový malotraktor, protože déle mu ten výrobek nevydrží. Navíc si pěstuje a chová vlastní potraviny, místo aby pojídal pochutiny z Lidlu, Kauflandu, Tesca neboli ochucený hnus, který by ani Němec nežral.
Jenže Vidlák dělá vše, aby byl zcela soběstačný a nezávislý na bruselských úřednících. Tak to ne, přesně takhle končil Řím pozdního císařství. Úředníci vydávali tolik dekretů, že se v nich už nikdo nevyznal, tak se jimi ani nikdo neřídil. Obyvatelé si zvykli, že si musí vše základní zajistit sami (konec dovozu obilí ze severní Afriky!) anebo koupit předražené výrobky chráněné produkce. Tak si vše raději udělali sami. Císařství jim nic nedávalo, jen je otravovalo spoustou vyhlášek a nikdo je vlastně nepotřeboval. Když je přestalo i chránit, obyvatelé se na císařství vykašlali taky a nebránili je taky. Pak už Řím jen čekal na ránu z milosti od barbarů. Z města s milionem obyvatel se stalo místo se 40 tisíci lidmi, kteří žili z milodarů od papeže (i to se nám vrací).

Takový vývoj není v zájmu euroúředníků v Bruselu, kteří potřebují klid na zodpovědnou práci při tvorbě vyhlášek o zakřivení banánů (i když zrovna tahle vyhláška měla původně ušetřit místo v kontejnerech při dopravě, aby se banány lépe skládaly). Kdo by pracoval na jejich platy? Vidlák je rebel a podrývá autoritu EU!

Trvalý odkaz

Nevím, zda jste vlastnili starodávnou vrchem plněnou automatickou pračku Tatramat.

Jednoduchá, buben neodpružený, takže při ždímání udržovala proti vylágrování těžiště soustavy Nevyvážený buben s prádlem kontra Zbytek stroje rychlým popojížděním na kolečkách tam a zpět, občas doprovázeným otloukáním kachlíků v koupelně.

Kvůli výrazné podobě s kopulačními pohyby se rozšířila ve své době lidová reklama,
kdy po vášnivé epizodě na stojáka praví známá nahá herečka ještě známějšímu slovenskému herci:

Naposled ma trtkáš, bratku
zajtra kúpim Tatramatku!

Kromě dalších cca dvou drobných konstrukčních mušek se jednalo ve své době o pračku téměř dokonalou!
Zajímal se o ni i francouzský výrobce, který ji chtěl licenčně vyrábět.
Provedl zátěžové testy,rozebral a prohlásil: Tohle v žádném případě nemůžeme potřebovat! Vydrží to to třikrát déle než je třeba, dá se to lehce opravit - a co bychom vyráběli za pět let?

Trvalý odkaz

Jak to ten majitel Agzat dělá, že mu kapitalistická výroba vyprodukuje kvalitní spolehlivý a téměř bezůdržbový výrobek a nekrachne? Jak to dělá, že mu jde o věc, o produkt, o to, aby výrobek dobře, spolehlivě a dlouho fungoval? To nemůže být takový ten typický český podnikatel akcionář, kterému jde jen a pouze o to, aby měl pravidelný a předvídatelný stálý příjem ze svých akcií, takže nesmíte vydělat míň a pozor, ani víc, než mu někdo na poradě před rokem napovídal, protože jinak klidně vyhodí klíčové zaměstnance a když to nepomůže, firmu prodá a příští rok už nepodniká v traktorech, ale třeba cojávím skoupí firmy, co dělaj zmrzlinu nebo cokoliv, co se mu zdá, že by mohlo vynášet, i když tomu vůbec nerozumí a nemá k tomu žádný vztah? To je asi ten důvod, že majitel není jen bohatý vychcánek. Možná tam hlavní slovo mají technici a vyvíjejí výrobek podle zkušeností z provozu a ne podle požadavků marketingu. A nebo třeba jen zprivatizoval firmu, které dal socík do vínku dobrý výrobek a ze setrvačnosti to furt nějak ještě jede? Kdo ví. Ale vždy mě potěší, když někdo má založený business na tom, že tvoří něco užitečného, a ne, že jen zneužívá nějaké výhody, které se mu náhodou dostalo k tomu, že lidem předraženě poskytuje něco, k čemu se jinak nedostanou.

Trvalý odkaz

Mám ho 6 let a jsem spokojený. Jediná závada, která se vyskytla, byl zanešený karburátor, protože jsem po použití nechával benzín v karburátoru. Od té doby, při ukončení práce, vyjedu benzín z karburátoru a nemám problémy. Při orání na úvrati vypnu jedno kolo a otočím se na místě a jsem zpátky v té samé stopě. S plně naloženou vlečkou jezdím s náhonem obou kol, dokáže sice utáhnout vlečku na přejezdovou rychlost i s náhonem na jedno kolo, ale při rozjezdu moc hrabe.

Taky bych si Vari ponechal a pracoval s ním dál. V rámci možností do byl asi nejlepší dostupný stroj.  A oral jsem s na kolo v brázdě natvrdo a druhé kolo na volnoběžku. Ale všechny síly to přenášelo do řídítek. Teď odemknu diferenciál a otočím se s celým strojem na pětníku. To předtím nešlo. Při orbě budu mít  v záběru obě kola na zamknutém diferenciálu... To dělá hodně. 

Místo sekačky a kultivátoru mám jen nářadí, což mi také usnadní život. 

Vari je dobrý stroj, ale Agzat je za prakticky stejné peníze o dost dál... :-)

Ořu na obě kola. Když mám dobře seřízený pluh, tak to jede pěkně rovně. Mám i orební návleky na kola, ale použil jsem je jenom jednou. Dokud se do nich nenatlačila hlína, tak to bylo dobré, potom to bylo už jak na pneumatikách. Ale do pneumatik se tak nenalisuje, jako do návleků. Díval jsem se ten stroj na internetu, podle fotek by nesené nářadí mělo pasovat na oba stroje.

Jo je to tak. Nářadí má stejné upínání. Musím říci, že pasivní kultivátor je lepší od Vari, tedy ten starší typ. Agzat má zase lepší brány. Kopčáky na brambory má vymakanější Vari a Agzat á zase lepší obracák i lepší seřizovací dílec. Orebné návleky vidím stejně - chvíli je to super a pak už to klouže úplně stejně jako gumy.  Nejhoší je to při zaorávání hnoje. Nakonec jsem to vyřešil tak, že na hnůj si pluh seřídím tak na 8 - 10 cm hloubky. Hnůj jen zlehka zaklopím, nechám to sednout, usmykuju a pak teprve ořu na maximální hloubku brázdy. Hlína mezitím trochu vyschne a druhá orba už je docela v klidu. Ale to můžu děla na jižní moravě, kde je i v listopadu teplo a slunečno.  

Tož tedy přeji příjemnou práci... :-)

Trvalý odkaz

Zdravím, co si ještě pamatuji, tak si, tenkrát v 80sátkách, Libičáci odkoupili licenci od Francouzů.
Ještě mám někde ty původní černobílé propagační materiály z Veletrhů v Brně. Ty první výrobky do hadráku a chvíli potom, byly také nezničitelné, nebo opravitelné "na koleni" ukrajinskou metodou... No vývoj šel dál, tak jak píše Vidlák ... Tož tak.

In reply to by Lojza (neověřeno)

Trvalý odkaz

Měl "jsem ty nezničitelné a opravitelné nakoleni", problém byl, že se museli opravovat hodně často, pak výhoda, že t opravím nakoleni přešla k nasrání a pocitu, že je potřeba toho kdo ten motor vyrábí bičovat od rána do večera...

P.S. Ale třeba jsem měl vadný kus a tedy smůlu...

Trvalý odkaz

Podle míry polností,si k tomu zemědělec obstaral sílu,ať to byly dříve koně,teď technika.
Pokud Vidlákovi stačí Terra-Vari Agzat,tak těch polností mnoho nemá.
Jak ale píše,Agzet dodává motor Honda,tak je to spíš montovna a asi kvalitních dílů.
Pamatujeme na tuto výrobu v Považské Bystrici,od Stadionu,Pionýr,říkalo se mu pařez.

Trvalý odkaz

Staďák se dělal v Rakovníku, jestli se nemýlím.
Výrobu pincků dali do Povážské z milosti, aby tam místní nemuseli chlastat jenom špinavou vodu z Váhu.
A súdruhovia to zabili. Jediné, co se jim za ty roky povedlo, to byl devadesátkový motor, který se neustále sral, páč měl rozvod šoupátkem. Ale jinak to byla bomba, mělo to výkon srovnatelný s českými křápy dvojnásobného obsahu a mnohem nižší hmotnost. A pět kvaltů, na což Jawa nedosáhla dodnes!
Kdeže ty loňské sněhy jsou, už nejsem ani mladý, ani chytrý, zůstal jsem jen krásný, páč jsem někam založil brýle na blízko, takže se v zrcadle pořádně nevidím. Ale na krosku vzpomínám furt a furt taky žvaním, že takovou motku už nikdy mít nebudu. To teda fakt ne - naštěstí - ruce nonstop jak prase. Ve škole mě vždycky jebali jak sysla, páč na mých papírech byl černý šmír. Nešlo to dolů ani solvinou. Ale zas to mělo výhodu, že jsem se nemusel podpisovat.

Trvalý odkaz

Som ženatý 20 rokov ,svokor ho kupoval v roku 92 93 neviem. Keďže robil v ZTS Dubnica máme k tomu samo domo.. pluh na sneh, rotavator,brány, vlecku, obojstranne pluhy , vyoravac zemiakov aj pluh aj čerta, sadzač zemiakov.pluh na oboravanie zemiakov, plecčku... Jedine co na tom odislo bolo ozubene koleso v prevodovke rotavatora .. Zodral ho...Keď tak rozmýšľam mozem predavat know how na prislusenstvo... Podotýkam ze všetko je vyladene tak že sa to dá ovládať jednou rukou, aby sme sa predsa nenarobili...:)))

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.