Paní Petra o rodinném rozpočtu

Autor
Štítky

O rodinném rozpočtu

V následujícím textu vypisuju ceny rodinného rozpočtu. Pro porovnání s Českem, si to u cen v dolarech vynásobte koeficientem 21,u cen v dolarech za libru vynásobte koeficientem 48. Není to přesné, ale pro orientaci to stačí. A ještě musíte připočítat 7% DPH. Také bych chtěla upozornit na fakt, že díky tomu, že Mississippi je nejchudší stát USA, ceny se pohybují pod americkým průměrem. 

Znáte tu písničku: "Dáme si do bytu, dáme si vázu, pod vázu ubrus, pod ubrus stůl, ke stolu židli, kdo židli má, bydlí a ten kdo bydlí má starostí půl. Jo, bydlení, to je velká položka - nutná k spokojenému životu (a jak by dodal matematik - "nikoliv však postačující) - a skládá se ze spousty malých položek. Buď máte vlastní domek nebo jste v nájmu. Pan Občan se v diskusi zmínil o trailer parcích, kde jsou "ustájeny" mobile homes - mobilní domy. Pokud dům nevlastníte, nájem představuje kolem 800 dolarů. Pokud jste jeho vlastníkem a jen si pronajímáte pozemek, platíte 400 dolarů. Pokud máte to štěstí, že dům i pozemek vlastníte, přicházejí na řadu další výdaje - plyn, elektrika a voda. Nevím, jaké jsou ceny za vodu, protože máme vlastní. Když jsem poprvé přijela, byla jsem z naší vody nešťastná, protože je občas kalná. Ale když jsem pak u příbuzných ochutnala vodu z vodárny, byla jsem moc ráda za to, co máme. Ostatně, tu kalnost jsme vyřešili nainstalováním filtru na kohoutek (35 dolarů). Pak tu máme elektřinu. Elektřina se v Mississippi odečítá každý měsíc. U nás se ceny pohybujou někde mezi 80 a 120 dolary. Víc je to v létě, to běží klimatizace a na jaře, když jsou zapnuté inkubátory a vyhřívací lampy pro kuřata a křepelky. Snažíme se šetřit co to dá, a tak sušičku prádla používáme jen výjimečně a klimatizace je nastavená výš než u jiných rodin (obvykle 76°F) - klimatizace tu hlavně slouží ke snížení vlhkosti. Někdy má člověk pocit, že tím vzduchem pluje. Takže spíš počítejte s větším vydáním. Poslední položkou je plyn. K dnešnímu dni je běžná cena 2,69 dolarů za galon. V říjnu má plynárenská firma speciální nabídku. Zákazníci si mohou předplatit plyn na zimu za 2,19 dolarů za galon. Co se neprotopí do dubna, to se převede na další měsíce, ale už za normální cenu. Za minulou zimu jsme spotřebovali 197 galonů, v čemž byl týdenní výpadek elektriky, kdy jsme běželi na elektrocentrálu poháněnou plynem.

Další pravidelná vydání zahrnují internet (50 dolarů) a pojistky - dům, auto, zdraví. Hodně nám v rozpočtu pomáhá skutečnost, že Bill sloužil u vojska 9 let. Dost na to, aby měl nárok na zdravotní péči hrazenou armádou, ale ne dost na to, aby to pokrylo i zdravotní péči pro jeho manželku. Pravda, kdyby u vojáků zůstal, asi bychom se nepotkali, tak co si stěžuju. Za mé zdravotní pojištění platíme kolem 200 dolarů a to není kdoví co. Moc se snažím udržovat se zdravá a modlím, aby se něco nepřihodilo. Opravdu, zdejší systém zdravotního pojištění je džungle a s láskou vzpomínám na relativně přehledný systém, který pokrýval aspoň to základní - preventivní prohlídky, laboratorní vyšetření, chirurgické zákroky i nutnou léčbu. A ještě jedna výhoda českého zdravotního pojištění. Pojišťovny sídlí v kamenných budovách a jednáte s nimi tváří v tvář. Tady je všechno přes telefon. Když vám nabízejí pojistku, slibují modré z nebe jako politici před volbami, ale když pak potřebujete něco řešit, trvá dlouho než se dovoláte a stejně si nakonec spoustu zdravotní péče hradíte sami (tedy pokud nemáte dobré zdravotní pojištění, které začíná někde na 600 dolarech (pojišťovna Blue Cross Blue Shield) I když na samotné zdravotnictví si stěžovat nemohu, ale to probereme jindy. Další velkou položkou v rodinném rozpočtu je vzdělání dětí, ale to si také necháme na příště. Tím, že děti nemáme, budu se muset poptat, abych vám tu nepsala nějaké polopravdy.

No, a když poplatíme všechny tyto měsíční výdaje, můžeme se vydat na nákup potravin a spotřebního zboží. Křesťané po celém světě se modlí "... chléb náš vezdejší dejž nám dnes..." Chleba - jedno slovo a různé národy si pod tím představí něco jiného. V Česku je to hnědý bochník vonící kmínem. A ještě toastový chléb, ale to jen se zavřenýma očima. V angličtině zahrnuje slovo "bread - chléb" poměrně širokou škálu potravin. Chléb, jak jej známe, kukuřičný chléb (cornbread), vdolky, i rohlíky a housky jsou také označovány chléb, o "banana bread" ani nemluvě. (To jsem takhle překládala recepty, co měla Jane - udělali z toho ve sboru kuchařku Janiných oblíbených receptů.  A mezi jinými tam byl recept na "banana bread". Koukám na ten název - banánový chléb a bleskne mi hlavou: "To musí být hnusné!" A tak překládám, překládám, a z pokynů, jak to upéct jsem si uvědomila, že v češtině bychom to spíš nazvali banánovou bábovkou nebo buchtou a ukázalo se, že to zas tak hnusné není.) Takže - ceny běžného chleba se pohybují někde mezi 0,8 - 3 dolary. Ale to je takový toastový krájený chléb. Ten byste si doma ani neukrojili, protože je tak měkký, že by se pod nožem zbortil. A některé druhy jsou cítit po octu a tak je třeba jej nejdřív opéct v toastovači. Nouze naučila Dalibora housti a mě touha po dobrém chlebu naučila chléb péct. Kmínový chleba a veka jsou v pohodě - dokonce natolik, že je prodávám na trhu, ale housky a rohlíky - to pořád není ono. Co já bych dala za obyčejný rohlík a housku!

A co dáme na chleba? Máslo. Máslo se tu prodává buď solené nebo nesolené (ceny jsou stejné u obou druhů a začínají u 2,98 dolaru za libru (0,454 kg). V jednom balení jsou 4 sloupky másla.) Na to pak můžeme dát šunku, pepperoni salami - paprikáš, bologna - gothaj, sýr - nejběžnějšími druhy sýra je Čedar, Fiesta, Mozzarella a ještě pár značek (Naopak, ještě nikdy jsem tu nenarazila na Eidam). Můžete je koupit v bločku nebo strouhané - ceny jsou, opět, stejné ať už v bločku nebo strouhaný sýr. (2-librový bloček Čedaru stojí 7,32 dolaru). Co tu neseženete je česká anglická slanina. To, co tu prodávají pod názvem bacon - slanina má úplně jinou chuť. Není lepší nebo horší, je jiná. Někdo rád džem. Půllitrová sklenice džemu začíná někde na 2 dolarech, ale to je taková hmota, kterou, když se pokusíte natřít na chleba, odskočí jako blecha (myslím tu hru). Půllitr medu je někde na 8 dolarech.

Tak bychom mohli přejít do oddělení ovoce a zeleniny. Citrusy se prodávají na kusy, případně v balení. Jedno balení citrónů (9 kusů) stojí 3,43 dolaru, pomeranče jsou 0,62 dolarů za kus, ananas 2,08 dolarů za kus. Stejně tak papriky se prodávají buď jako kusovky - zelené tak kolem 0,6 dolaru, červené a žluté (jsou právě v akci) 2 kusy za 3 dolary. Jablka 1,99 dolarů za libru, hroznové víno bez pecek 1,79 dolarů za libru, cibule 1,99 za 3-librové balení, salátová okurka 0,69 dolaru za kus, 8-librové balení brambor 2,99 dolarů. Dlouhou dobu jsem brblala, že nemůžu sehnat kysané zelí. Problém byl na mé straně, protože jsem ho hledala, jak jsem byla zvyklá z Česka, v oddělení zeleniny. Tady se prodává buď konzervované v oddělení konzerv - 0,9 libry za 0,5 dolaru, nebo v sáčku, jak jsme zvyklí, ale to prodávají vedle párků. To proto, že párky ohřáté v kyselém zelí jsou oblíbenou přílohou. To sáčkové zelí je hodně drahé, takže po něm ani nekoukám. Bulvový celer v našem supermarketu neprodávají. To byste museli do Jacksonu, do řetězce Kroger, ale je hodně drahý, takže si velice rychle oblíbíte řapíkatý celer. Pohlreich by ze mě "měl radost". A majoránka - ta je taky drahá - lahvička, tak odhadem štamprle - kolem 3 dolarů a není k dostání vždy a všude. (Totéž platí pro kmín a mák.) Takže majoránku si pěstuju v květináči. Jedna vzrostlá rostlina mi stačí na celý rok - zjistila jsem, že majoránka je víceletka, jen ji člověk musí přes zimu mít ve skleníku, aby nezmrzla.

Měla jsem studenta, a ten vždycky říkal, že brambory má nejraději přepasírované přes prase. Tak se pojďme podívat na ceny masa a uzenin. Vepřová žebra 1,88 dolarů za libru, vepřová pečeně - 1,28 dolarů za libru, vepřové plecko 1,58 dolarů za libru - to pouze v celku. Plátkovaná slanina uzená na dřevě z hickory - 12,98 dolarů za 2,5 libry. Kuřecí maso je tu levné - možná proto, že nedaleko má firma Tyson Foods závod na zpracování kuřat. Stehna 0,58; prsa - 1,28 dolarů za libru. Mleté hovězí na hamburgery se pohybuje někde od 2,88 dolarů za libru, hovězí plec bez kosti 4,98 dolarů za libru, steaky 8,88 dolarů za libru a výš. Co se týká uzenin - tady studenti angličtiny trochu narazí, protože nás učili, že sausage je párek nebo klobása. Může být a nemusí - někdy se slovem sausage označují vepřové karbanátky. Párky to nejsou v žádném případě - ty se nazývají wieners nebo frankfurters. Rope Smoked Sausage - balení točeňáku 2,88 dolarů za 0,8 libry, 2 balení párků po 0,75 libře - 3 dolary.

Po dobrém obědě by to chtělo něco sladkého ke kávě. Hotové dezerty jsou na naši kapsu dost nákladné - pohybují se někde od 12 dolarů za bábovku, takže peču ze základních surovin. Pro ilustraci - začneme cukrem. 25 liber cukru za 12 dolarů, mouka 25 liber 8,23 dolarů, vlašská jádra - 3-librové balení 9,98 dolarů. Librové balení sušených kvasnic 2,49 dolarů.

A ještě jednu věc bych chtěla porovnat. Prodej léků na teplotu a bolest - acylpyrin/aspirin, ibuprofen/ibalgin, paralen/tylenol. V Česku se prodávají po balení 20 prášků v balení. Tady se prodávají v balení 30 až 600 kusů v lékovce. Předevčírem jsme koupili pro Billa dvojbalení ibuprofenu (200mg), tj. 1200 tablet za 9.98. 

Pro pány Vidláka a Zemědělce ještě ceny krmiva pro slepice a křepelky (případně krávy atp.). Pšenice - 12 dolarů, kukuřice - 8, 16% granule pro slepice - 12, granule pro křepelky - 13, oves - 26. Všechno je to vztaženo na 50-librové balení.

Všechny ceny, které jsem uvedla jsou buď z reklamního letáku, tak jak jsem si je poznamenala během nákupu nebo z účtenek našich nákupů.

Na dnešních fotografiích vidíte plynová kamna z naší kuchyně. Mají 2 hořáky, ale prodávají se i větší, s 5 hořáky. V ostatních místnostech topíme dřevem. Pro fanatické ochránce dodávám, že dřevo je z nemocných či uschlých stromů z našeho pozemku. Na druhém obrázku vidíte, proč se v anglických receptech mluví o tyčce másla. Třetí snímek představuje zařízení, kdy výběry a vklady do banky vyřizujete z auta, v prvním pruhu přes okénko, v ostatních dvou přes potrubní poštu.

Z Mississippi zdraví Petra

plynová kamna

Máslo

 

banka z auta

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (112 hlasů)

Komentáře

Také jsem si to pustila a chvilku poslouchala a divím se sama sobě, že jsem na to nepřišla dřív, že Fiala je tak skvělý státník, který vymete ten Babišův chlív a dá všechno do pořádku (to byl jen smutný pokus o ironii...).

Jako neskutečná drzost a bazilišství mi od Fialy přijde tvrzení, že jeho vláda B5 tu musí být a bude pro všechny, i pro těch 1 mil.+ hlasů, které propadly. ... Důkazem jeho vstřícnosti vůči těm 57% voličů, kteří nevolili B5, je podle něj asi to, že ani ANO, ani SPD (celkem 92 mandátů) nemají dostat žádné posty ve sněmovně a ani žádné posty ve vedení poslaneckých výborů. Byla by to zcela unikátní nebývalá situace.

Průměrný počet slepic: 3.2 (18 hlasů)

o postech ve vedení výborů jste slyšela kde?

Průměrný počet slepic: 2.4 (11 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Best Price For Viagra 100mg <a href="https://vprednisonn.com ">buy prednisone for dogs</a> what is prednisone for

Zatím bez slepic

Echo24
Babiš nasekal dluhy a úroky rostou. Před Fialou jsou drastické škrty nebo zvyšování daní
2021-10-17

Průměrný počet slepic: 2 (12 hlasů)

toho dnes u Venduly zase naslibovala. Např. on cestou (dočasného) zrušení DPH na energie nikdy nepůjde. Ale ani VM z něj nevydoloval jakou že cestou se tedy náš zachránce vydá.
Buď to Fíjala tají, nebo to neví. Nebo tají, že to neví. Nebo oboje.

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

Že ti zmrdi (všimli jste si, jak jejich novinkové hyeny ztichly?) hodí na estébáka i to, za co prokazatelně nemůže.
Já tady asi budu kromě pana domácího ten poslední, kdo by estébáka hájil. Ale když vidím tu naprostou bezradnost...oni vůbec nebyli připravení vládnout, jenom řvali "estébák pryč".
Přes všecky moje osobní animozity k bývalým estébákům - jenom řvát a přitom okopávat kotníky, to nestačí.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

HN.IHNED.CZ, 14.5.2010
Konec českého chleba
Nevoní, je skoro bez chuti, drolí se a rychle plesniví. Takový je chléb, který dnes koupíte ve většině obchodů. Pekaři během posledních dvaceti let hromadně opustili tradiční způsob jeho výroby a z klasického českého chleba se stal ohrožený druh.
Vlahá střída českého chleba vonící po žitném kvásku a zvonivá kaštanová kůrka bývala pro mnoho emigrantů jednou z nejhmatatelnějších podob stesku po domově. Dnes touto nostalgií za zvonivými bochníky trpí většina těch, kteří z vlasti nikdy neodešli. Z Česka totiž tradiční kváskový chléb za posledních dvacet let téměř zmizel.
Pecny, které se dnes prodávají v českých obchodech, jsou spíše parodií na něj. I když na první pohled vypadají podobně, nemají charakteristickou chuť ani vůni. Se zavázanýma očima byste chleba po čichu ani nehádali. Navíc jsou po dvou třech dnech buď nepoživatelně tvrdé, nebo na nich začne bujet plíseň. A takový chleba tvoří většinu z padesáti kilogramů, které průměrný Čech každý rok sní.
Kdo za to může? Nejvíc ze všeho pekaři sami. Snaží se ušetřit prostor, čas i pracovní síly. A tak se prostě na způsob, jakým se chleba dělal po staletí, vykašlali. Když nakouknete za dveře skladu průměrné české pekárny, uvidíte nejprve pytle. Ovšem nikoliv s moukou. Jsou to žoky předpřipravených směsí. A ty jsou hlavní odpovědí na otázku, proč už chléb není, co býval. Čas je klíč
Ještě před dvaceti lety se drtivá většina chleba u nás vyráběla z přírodního kvásku, mouky a vody. Kvásek se připravuje jednoduše: žitná mouka a voda se smísí a nechají se na teplém místě vzejít. Ve směsi se namnoží kvasinky a další bakterie, díky nimž těsto později vykyne. Do kvásku se postupně přidává další mouka a voda, dokud jej není dostatek.
Právě kvásek býval nejstřeženějším pokladem každé pekárny. Aby se nemusel vyrábět stále znovu, při každém pečení se část dávala stranou a z ní se kvásek později znovu množil. To je ale pouze začátek. Kvásek se nejprve spojí s moukou, těsto je třeba důkladně propracovat, následuje kynutí, potom dělení na bochníky a další kynutí. Pak teprve putuje chleba do pece.
Není to úplně krátký proces - i když je hotový základ kvásku, zabere výroba bochníků dobrých šest hodin. Jenže příprava tradičního českého chleba se bez tohoto postupu neobejde. Čas je totiž při jeho přípravě neviditelnou, ale velmi důležitou ingrediencí. "Chuť a vůně chleba vznikají díky času. Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality," říká Josef Příhoda, který se na pražské Vysoké škole chemicko-technologické věnuje problematice výroby chleba většinu svého života.
"Tradiční chleba vykyne jenom tehdy, když neošidíte dobu, během níž vzchází kvásek, hněte se těsto a posléze kyne. Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami," vysvětluje Příhoda, jaká změna se masově odehrála v tuzemských pekárnách.
Zatímco výroba chleba z přírodního kvasu trvá šest hodin, v případě pecnu připraveného z různých předmíchaných směsí je proces o polovinu kratší. "Dřív drželi vězně o chlebu a o vodě dlouhé měsíce. Na tomhle by moc dlouho nepřežili," říká k nutriční hodnotě urychlených chlebů Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity. "Nejenže chleba méně voní a ztratil chuť, ale je v něm také méně vitaminů a dalších látek, které se zrychleným procesem přípravy chleba ničí. Éčka a enzymy nikoho nenakrmí," dodává Doležal.
Zrychlená výroba přitom není pro pekárny výrazně levnější než kvásková. Průmyslové směsi jsou poměrně drahé. Pekárny za ně platí to, co by jinak musely investovat do zařízení na udržování a množení přírodního kvasu a také do platů zkušených profesionálů. "V některých pekárnách, kde vsadili na zrychlené pečení, stačí, když zaměstnanci umí směs zamíchat. A to zvládne každý," říká docent Příhoda. Jako mléko z vody
Pekárny zkrátka raději volí metodu, která je pro ně méně náročná: na čas, na prostor i na zaměstnance. A chlebů z přírodního kvásku je tak na trhu čím dál méně. Vyrábějí je už jenom někteří malí pekaři a potom ještě několik těch skutečně velkých, třeba v Praze Michelské pekárny nebo na severu Čech ústecká pekárna Inpeko. Ostatní velké podniky, jako jsou například United Bakeries (sdružující pekárny Odkolek a Delta) a konkurenční Penam, které společně drží skoro osmdesát procent trhu s chlebem, už na tuto metodu rezignovaly. "Díky novým metodám jsme operativnější. Můžeme výrobu přerušit a pak zase nastartovat podle aktuální poptávky," vysvětluje Václav Hroneš, technolog United Bakeries, proč jeho zaměstnavatel opustil tradiční postup výroby chleba, který dříve používal.
Kouzlu snadné přípravy z předchystaných směsí propadla ještě dřív než United Bakeries nebo Penam většina pekáren střední velikosti. Na každém okrese je jich hned několik. Látky, které jim zrychlenou výrobu chleba umožňují, nazývají výrobci pozoruhodným eufemismem "zlepšující přípravky". Díky nim napůl instantní chleba vypadá co nejvíc jako klasický kváskový. Když se přidá kyselina ascorbová, těsto víc nakyne, když se přidá kyselina citronová, získá střída typickou nakyslou chuť. Stačí přimíchat propinát sodný a chleba bude pomaleji chytat plíseň, pražený ječmen dodá zase střídě tmavší barvu. Je to podobné, jako kdyby někdo v laboratorních křivulích vyrobil z vody chemickými přídavky mléko. Tekutinu by obarvil na bílo, přidal "aroma připomínající mléko" a něčím zahustil.
Tradiční kváskový chléb a ten z předmíchaných směsí mají často společnou jenom vodu. I mouku totiž výrobci dokážou rozličně "obohatit" a upravit. Nemluvě o tom, že díky "zlepšujícím přípravkům" mohou pekaři používat mouku nižší kvality, než po jaké by museli sáhnout v případě kváskového chleba. Někteří výrobci například výslovně inzerují, že daný přípravek je "vhodný pro zpracování málo kvalitní žitné mouky". Mrtvý kvas
A co tomu říkají pekaři? Připadá jim to v pořádku. Ostatně členem Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů jsou nejen pekárny různé velikosti, ale také firmy, které předmíchané směsi plné enzymů, stabilizátorů, emulgátorů a dalších aditiv vyrábějí. "Jejich výrobky používá většina našich členů," argumentuje předseda Jaroslav Dřízal, proč firmy jako Zeelandia nebo Backaldrin profesní sdružení pekařů přijalo do svých řad.
A má pravdu. Zástupce druhé ze jmenovaných firem, Jiří Horský, se mi hned na začátku našeho setkání chlubí tím, že ze sto osmi pekáren ve Středočeském kraji a Praze patří pětasedmdesát mezi jeho odběratele. Většina těch ostatních bere od konkurenční Zeelandie.
Řekla jsem panu Horskému, že si chceme s kamarádkou otevřít pekárnu a pátrám po tom, co nám může jeho firma nabídnout. Nejčastější slovní spojení, které během hovoru používá, je "termicky a chemicky upravený". O tom, která konkrétní éčka a enzymy do směsí přidávají, se mu moc mluvit nechce. Výrobní tajemství. Trvanlivost jeho produktů ale mluví za vše. "Ten tekutý kvas, co vám budeme dodávat, vydrží dva roky," chválí hmotu, kterou jeho společnost prodává po kanystrech i sedmisetkilogramových kontejnerech.
Klasický žitný kvásek, pokud jej neobnovujete, vydrží "naživu" nějakých čtrnáct dní. Pak v něm kvasinky a další živé kultury prostě zajdou. Jak tedy může "kvas" od Backaldrinu vydržet tak dlouho? "Průmyslový kvas, ať už sušený, nebo odpařený do hustší konzistence, je prakticky mrtvý, nejsou v něm žádné kvasinky. Ten chleba nezkypří, a tak aby těsto vykynulo, musí se do něj přidávat ještě droždí," říká docent Příhoda z VŠCHT. Do těsta se umrtvený kvas hlavně přidává, aby mu dodal typickou navinulou chuť. Do tradičního českého chleba se žádné droždí nepřidávalo, vykynul jenom díky kvásku. Jenže z umrtveného kvasu nic nevzejde.
Část pekařů, kteří začali podnikat až v devadesátých letech, už ani netuší, že něco jako přírodní kvásek existuje. "Vy si myslíte, že vám kvásek vzejde jenom z žitné mouky a vody? Do toho se musí dát ještě droždí," tvrdil mi nedávno přesvědčeně Josef Suk, majitel populární Cvrčovické pekárny. Jenže droždí se dřív přidávalo nejvýše do kvasu, který dobře nevzešel, aby se kynutí "nakoplo". Třídenní luxus
I když Cvrčovická pekárna nedodržuje tradiční postup, jaký používaly generace tuzemských pekařů, patří její chleba k tomu nejlepšímu, co se dá ve středních Čechách koupit. Dobrý chleba totiž nedělá jenom kvásek, ale i kvalitní mouka a také to, jestli se těsto nechá dost dlouho kynout a zda se dodrží všechny ostatní procedury.
Ve Cvrčovicích navíc nešetří na podílu žitné mouky v těstě. Ta dodává střídě vláčnost a hutnost, řada pekařů ji ale přidává méně už proto, že pro stroje není tak snadné její zpracování - těsto z ní je lepivější.
Chléb od Josefa Suka má díky žitu příjemné nakyslé aroma a vydrží chutný déle než většina konkurenčních výrobků. Delší má ostatně i oficiální dobu trvanlivosti. U většiny bochníků, které jsou běžně k dostání, výrobci uvádějí jako datum spotřeby pouhý jeden den od vyrobení. "U našeho chleba garantujeme tři dny," říká Suk hrdě s tím, že ve skutečnosti vydrží i déle.
Je trochu zvláštní žít v době, kdy je třídenní chleba nadstandardem. Ještě před dvaceti lety norma stanovovala, že každý chléb, který jde do prodeje, musí vydržet čtyři dny. "A chleby, které pekly doma naše babičky, vydržely klidně dva týdny," dodává Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity
"Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá, anebo úplně ztvrdlá," říká docent Příhoda z VŠCHT. Jeho slova potvrdil i jednoduchý test, který jsme provedli v redakci. Z šestadvaceti chlebů od různých výrobců jich do tří dnů osm více či méně zplesnivělo, další ztvrdly (viz Plíseň za tři dny).
Kde se stala chyba? Něco může mít na svědomí zkrácený čas ve výrobě, za hodně mohou ingredience. A zčásti třeba i to, že se někteří pekaři poměrně svérázně snaží vyjít vstříc zákazníkům a chleba nedopékají. "Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají," vysvětluje používané postupy Jaroslav Dřízal z pekařského svazu. Předsunuté hlídky
Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání.
Důkazem toho, že to pekaři nemají ve vztahu k supermarketovým řetězcům jednoduché, jsou auta naplněná chlebem, která mají některé pekárny rozestavěna v různých částech města. Jejich řidiči čekají na telefonát, kam se mají vydat. "Šéfové podepsali, že hodinu od telefonické objednávky bude nová várka chleba u dveří prodejny. A když je město zacpané, tak by se to nemuselo stihnout. Proto tyhle předsunuté hlídky," vysvětlil mi pod příslibem anonymity zaměstnanec velké pražské pekárny. Pokud chléb přijede do supermarketu se zpožděním, obchod jej často pošle zpět do pekárny. Stejnou praxi popisují i lidé z dalších tuzemských pekáren.
Právě i kvůli striktním smlouvám se supermarkety je pro pekaře pohodlnější pracovat s umrtvenými kvásky. U přírodního kvásku je třeba mít objednávku s dostatečným předstihem, aby se kvas stihl namnožit, což trvá tři hodiny.
Kromě náklaďáků číhajících na vybraných místech velkých měst je běžnou součástí vztahu mezi supermarketem a pekárnami fenomén zvaný vratky. Chleba, který se v obchodech neprodá, pekárny odebírají zpátky, supermarkety za něj neplatí. "Bývá to až desetina toho, co vyrobí," přibližuje situaci docent Příhoda. Řetězce obvykle popírají, že by do něčeho podobného pekaře nutily, Tesco nedávno dokonce tvrdilo, že praxi vratek už zcela opustilo. Stačí se ale zeptat přímo v prodejnách, zda by neměli tvrdý chléb pro králíky. "Bohužel, nemůžeme vám nic dát, všechno se vozí zpátky do pekárny," slyšela jsem stejnou odpověď v Bille, Albertu i Tescu.
Tuto praxi zavádějí hlavně supermarkety, nebrání se jí ale ani v menších obchodech. "Neprodané si Odkolek odváží zpátky do pekárny a Cvrčovický se většinou prodá," vysvětlila mi starší dáma ve stánku v Nových Butovicích, proč nemá žádný tvrdý chleba pro mé imaginární ušáky. Pecen ze zbytků
A co se s tunami neprodaného chleba děje? Oficiálně se mohou prodat na zkrmení. Jenže není neobvyklé, že pekárny přidávají zbytky do nového chleba. "Donedávna jsem dělala ve velké pekárně, kde to bylo běžné. Z podnikových prodejen se svezlo, co se neprodalo, pecny se rozmočily ve vodě a přidaly se do těsta na nový chleba," potvrdila Víkendu plzeňská pekařka, která chtěla zůstat v anonymitě.
Podle zákona se sice starý chléb do nového přidat může, ale jenom takový, který neopustil pekárnu. O ostře sledovanou záležitost ale v tomto případě nejde. "Inspekce si s tím moc hlavu nedělá," komentuje situaci technolog Příhoda.
Do nového chleba se dá podle Vladimíra Doležala z České zemědělské univerzity přidat klidně desetina toho starého. Což je pro výrobce značná úspora surovin: v mnohatunových objemech produkce znamená desetina těsta každý den několik uspořených metráků mouky.
Zákon horní hranici toho, kolik starého chleba do těsta může přijít, neurčuje. Pro výrobce je přirozeně stanovená tím, že kdyby zbytků přidali moc, chleba se bude rozpadat. "To vidíte i na tom, kde je zbytků deset procent. Už druhý den je chleba takový nedobrý, drolivý," popisuje plzeňská pekařka. "Pekaři se snaží ušetřit, kde to jde," vysvětluje docent Příhoda z VŠCHT, proč se něco takového vůbec děje.
Sami pekaři říkají, že jim nic jiného nezbývá. Pokud nepřistoupí na systém vratků, nikdo od nich chleba nekoupí. Jenže tak to není. Tato ohlávka, do které řada pekařů strká hlavu, je dobrovolná. "Naše pekárna na vratky nehraje a do supermarketu dodává. Ale je fakt, že kvůli tomu od nás neberou tolik, co od ostatních," připouští Josef Suk z Cvrčovické pekárny.
Smlouvu, kterou mu nabízel jeden z řetězců, kvůli vratkům před časem nepodepsal sušický pekař Karel Rendl. "Vratky jsou pro mě zkrátka sprosté slovo. Těžko bych motivoval lidi u nás v pekárně k dobré práci, kdyby se každý večer museli dívat na neprodané pecny," řekl mi před časem.
Bude hůř?
Za posledních dvacet let začal být poctivě udělaný chleba z přírodního kvásku skutečně ohroženým druhem. A situace se dál zhoršuje. Z téměř devíti set tun chleba, které se u nás ročně vyrobí, o skutečný kvásek většina ani nezavadí.
V Michelské pekárně si kvásek, jako v jedné z mála, stále ještě pěstují. Potkala jsem se tam se Zdeňkem Harantem, který má jeho přípravu na starost. "Za dobu, co tu pracuju, jsme o kvásek přišli jenom jednou. A povedlo se to zrovna mně. Dal jsem všechen do těsta a zapomněl trochu nechat bokem, abychom z něj mohli později namnožit nový. Jeli jsme tehdy ke konkurenci a přivezli ho od nich," smál se při vzpomínce na jediný velký kiks, který se mu za třicet let v Michli povedl. Dnes už by se pro dávku kvasu musel vypravit nejspíš až do Ústí nad Labem, kde se tradiční metody zadělávání chleba také ještě nevzdali.
"Velkou roli hraje to, kdo pekárny vede. Záleží na tom, jestli je to spíš ekonom, nebo srdcař," říká k tomu Jaroslav Dřízal z pekařského svazu. Jenže srdcařů postupně ubývá a spolu s nimi i pekařů, jako je pan Harant, kteří dokážou léta obnovovat kvásek a chystat z něj těsto tradičním způsobem.
O tom, že česká pekařina prochází nebývalým úpadkem, není pochyb. "Ještě pořád by to mohlo být horší," řekl mi na rozloučenou docent Příhoda a vzpomínal na americké chleby vyhnané do objemu bromičnanem draselným: "Připomínají molitan a trhají se tak, že na ně stěží namažete byť i řídkou marmeládu."
O tom, že "horší" to může být i jiným způsobem, jsem se přesvědčila ve firemním časopisu United Bakeries, pekařského gigantu, který sdružuje pekárny Delta a Odkolek. Díky dalším technologickým kejklím se firmě před nedávnem podařilo převést část výrobního procesu až do supermarketů. Chleba se předpeče v pekárně Delta, rozveze se do obchodů řetězce COOP a tam jej na místě několik minut dopékají.
"Marketing má mnoho podob a útočí na všechny smysly. I na čich. Čerstvá vůně pečiva se jako marketingový tah používá stále častěji, jsou známé i příklady, kdy vůni z pekárny vyhánějí vzduchotechnikou před obchod, aby zákazníky motivovali ke vstupu dovnitř," chválí si inovaci magazín United Bakeries. V celém textu, kde se básní o tom, jak vůně dopékaného chleba přitáhne zákazníky, se ale ani jednou nevyskytuje slovo "chuť". Není divu, té totiž tato novinka rozhodně neprospěje. Nemluvě o tom, jak bude dopékaný chleba vypadat, vonět a chutnat po dvou nebo třech dnech.
"Zkoušeli jsme to taky, ale nebyla to žádná velká sláva. Vždyť si vezměte, že bochník upečete skoro do konce, pak zchladne a pak ho znovu čeká vysoká teplota," vysvětlil mi technolog jedné z dalších velkých pekáren s tím, že výsledek, pokud jde o chuť a trvanlivost, za moc nestál, a tak tento druh experimentů nechala jeho firma u ledu. Tohle ale vadí jenom v podnicích, kterým šéfují srdcaři. V těch ostatních jsou chuť, vůně a trvanlivost něčím, co musí ustoupit co nejefektivnější výrobě.
Od kvásku k chemii
Způsob přípravy chleba výrobci na obalu uvádět nemusejí a většinou ani neuvádějí. V některých případech je v kolonce složení napsáno "kvas", nemusí to však znamenat, že je přírodní.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vůbec nechápu, kde berou soudruzi kapitalisti tu drzost tomu hnusu, co nám prodávají říkat chleba. Když vidím, všechen ten bordel, co tam rvou (nedávno jsem se dočetl....brambory....) dere se mi na jazyk, to čím dál zřejmější..."zlatí komunisti". Vy starší vzpomínáte? Když nás tata poslal do obchodu pro chleba, polovinu jsme ho cestou domu odlubali. Vypečený, voňavoučký, nakyslý...dobrota. Občas nějaký soudruh kapitalista vyleze s reklamou "zaručeně kváskový, poctivý chleba, jako za naších otců (rozuměj komačů)". Za nekřesťanskou cestu ho koupím, zkusím- buchta, na druhý den vyhodím, bo se to už nedá žrát. A zase potupně mažu do Lidlu, kde jsou sice úplně stejné sračky, jako od soudruhů kapitalistů soukromníku, ale levnější. Takže nostaligicky vzpomínám na tu komunistickou dobrotu a občas si upeču chleba doma. Je to však strašně náročné a bez pořádné parní pekárny to samozřejmě nikdy nebude ono. Včil jsem zanedbal kvásek a chcípl mi. Zadělám na nový.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

vždyť můžete dát do trouby malý hrnek s vodou......

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

plecháček nabo plechový kastrolek na dno

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

dávám. Ale hrnkem vody v malé elektrické troubě, fakt nenahradíte originál parní pec na chleba.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

tak Vám poradím - dát na dno trouby tzv. hluboký plech s vodou (cca2cm). Mně se hodně osvědčilo i pečení chleba v takové té skleněné zapékací míse (máme doma asi 3 velikosti, kdysi z NDR), nasucho vložíte, určitou dobu pečete pod víkem, dopečete. Krásně se sám vytvaruje, není vysušený, ani ta pára není zapotřebí, když tak v poslední třetině pečení trochu vody v kastrůlku, jak radí myslím Ema. Tak ať se Vám daří. Taky jste mne nalákali :-)

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

vystoupit na obranu brambor do chleba. Je to prastará věc, která zaručuje vláčnost chleba, a má vychvalovaná malá pekárna - sice v Praze, ale slovenská) peče výborný kváskový pšenično/bramborový chléb. Sjíždí se pro něj davy ze široka zdaleka.
Samozřejmě, když dáte nějaké sušenou bramborovou kaši do rozemletého plesnivého chleba, tak z toho nic nebude.

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

a to je stejně dlouhé. Tak nevím. Protože článek nejde v archivu najít aby se dal jen odkaz, tak jsem dala jen část. Jestli je to proti možnostem či se to nesmí, tak smažte, aby nebyl malér.
Jestli uznáte že lze, tak navečer dám tu druhou část co je taky zajímavá.
Dejte vědět.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

a jak důkladné články bývávaly. Ale vždycky si na to vzpomenu, když vidím i dnes zaparkovaný vůz některé ze dvou brněnských pekáren buď pod mostem na Vídeňce, nebo někde v příhodné uličce, kde nezavazí. I v dnešní době. No a z těch přísad mi dodnes jde hlava kolem, proti tomu, co se používá na domácí a chutný chleba.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Fakt to není v tomto uspořádání stránky a s tímto fontem ke čtení.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

opravdu je to moc dlouhé, to nedám ani já a že čtu docela rychle. Je to skoro vědecký traktát :-).

Nejjednodušší řešení jak přijít k dobrému chlebu je, najít si ho od pekařů v okolí. Nám se to podařilo, peču už jen, když zapomeneme na víkend koupit chleba v obchodě a nechce se nám pro něj jet. Navíc ten náš nemají všude.

Měla jsem roky trvající období pečení různých chlebů, já to miluju. Jen je to hodně náročné na čas. Ještě teď občas upeču narychlo chleba i třeba z kvasnic, když nemám kvásek a můžu říct, že je stejně dobrý, jen s kvasnicemi se musí opatrně, jinak jsou v tom druhý den cítit. Ztuhne rychleji, než ten z kvásku (ale ani ten toho není ušetřen). Tak jsem došla k poznání - upéct jen tolik, co se co nejdřív sní, protože čerstvé je dobré skoro všechno. I to se v současnosti musím učit, protože jsem byla zvyklá všechno dělat v ohromných množstvích a znáte to - když už, tak už.... asi si budu muset zavolat o kvásek :-)

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

chleba a rohlíků se vyhazuje. Ale už se nezajímali proč asi. Víte já pamatuji, na ořechový chléb, dělala jej jedna menší pekárna, a tak jsem zkoušela, proto taky ten Mulinex, protože to vymíchávání ...a taky není špatný ten česnekový... ale jen poloviční dávky a častěji.
Ale nepovedlo se mi jako bábi, peklo se jen v pátek u pekaře/na dědině/, kam se ošatky s chlebovými polotovary večer dovezly na trakaři a druhej den zase odvezly. Na neděli byl čerstvý. Co mi ale hlava nebere, býval jen v utěrce, volně ložený na stole a kdo chtěl ukrojil, namazal, posolil a celý týden vydržel. Jo a taky postaru, doma ve smaltované chlebovce, ten dvoukilový, menší se asi nedělaly.. co bývával a vydržel... kdo ví proč....

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

....vydrží poměrně slušné konzistence i přes týden.
No ale chuť....prostě něco jíte a plníte si tím žaludek, to je asi tak vše.

Mě zklamala nedávno pekárna v Staré Bělé (nebo Proskovice ?). Z které si nechával vozit (nebo letecky přepravovat) chleba Husák.
Nic moc.

V Zahrádkách (to je ves kde krom 2 kostelů a žabincem zanesené nádrže není jinak skoro nic). Tam pečou chlebíček !
No a pak šup do blízkého pivovaru v Popelíně, pivo tam čepuje Miloš Zeman.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

https://www.idnes.cz/volby/parlamentni/2021/celkove-vysledky?s=8&o=CZ03…

ANO skorem 37 %.
Příště šanuju 37 % plus % od ČSSD a KSČM.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

jsem strašná konzerva. Za minulého režimu nám stačila večka Šumava, ta neměla chybu a dnes tedy kupujeme jen "Dobřanský bochník". Dnešní chleby s různými příchutěmi, apod. už pro mne nejsou chleba v pravém smyslu slova. Ale jak říkám - jsem v tom konzervativní a každý to máme jinak:-)
Rohlíky kupuji asi ve 3-5 obchodech a všude jsou stejné. Paradoxně nejvíc voní v Kauflandu.
A ano, i doma pečený kváskový chleba se balí jen do utěrky (já do dvou), naštěstí se vždycky sní dřív, než stačí pořádně ztuhnout.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

a věříte, že na těch fotkách je to chleba a ne třeba velikonoční beránek? Já moc ne. Nám navíc nikdy celý chleba, nebo kus, který by za to stál, nezbývá. Když už zbyde patička, usušíme ji pro slepičky našich známých. Za to máme vajíčka ... vždyť my ve městě se vlastně chováme tak, jak nám to vy vidláci radíte:-)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Alice (neověřeno)

Trvalý odkaz

ne velikonoční beránek, ale bochánek :-)

Zatím bez slepic

In reply to by Alice (neověřeno)

Trvalý odkaz

u nás totiž dělají právě takové menší bochníky, necelého půlkila, ale stejně dlouho nevydrží poměrně rychle tvrdnou nebo plesnivějí dle viz výše. Bohužel.
Proto taky od doby co s tím začali čarovat, tak jsem začala experimentovat s pečením. Ale někdy holt člověk musí koupit hotovku a pak se čílí...
Docela by mne zajímalo, jak by to dopadalo, kdyby byly běžně jen ty dvoukilové jako dřív.... :_))

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

chlebové bramboráky a zatím tohle, raděj už to nebudu pokoušet njn

Zatím bez slepic

podnebí. Třeba na Madeiře je taková vlhkost vzduchu, že můžete nechat pečivo na stole, nebo ideálně v těch typických chlebových pytlících z portugalské bavlny, a prostě neztvrdne NIKDY. Ani nezplesniví. Je to zázrak.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

https://www.vidlakovykydy.cz/comment/2040626#comment-2040626
Dodatečně jsem dnes připsal něco o energetice.
(Nerad bych to sem míchal do kvásku, třeba by to přepěnilo a vybuchlo)...
---------------
Hlavně chci ale vyjádřit obdiv a poděkování paní Petře!

Průměrný počet slepic: 4.6 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Profesor/premier Petr Fiala dnes u Vaclavky Moravcove
(Nepresne) cituji:
"Fotovoltaická elektrárna na střeše domácnosti zajistí elektřinu po převážnou část roku, s úložištěm po celý."

Jako ateista volam: "Pan Buh s nami a vsechno zle pryc", jako realista si jdu objednat elektrocentralu

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

kazit si tím nedělní oběd či odpoledne... to obdivuju. A chvalořečím té jejich, že mi sledování jejich programů zatrhli. Ono docela stačí, co si přečtu zítra po přežvýkání. :-)

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nenaštval jsem snad včera Milana V. natolik, že by se rozhodl dělat Petru Fialovi správce konkurzní energeticko- likvidační podstaty ?

Průměrný počet slepic: 4.4 (11 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

nejsou požární předpisy, zatím se o tom intenzivně mlčí. Hořící e-auto se ponoří na 3 dny do kontejneu s vodou, máme jich 5 (těch nádrží) v ČR, pak se dekontaminuje požární voda. Co hořící baterie v domku? Fiala už něco ví? Že tak kecá?

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

Stacionární olovo, nebo stacionární NiFe nehoří a mají životnost 15-20 let. Pro potvrzení se optejte někoho, kdo pracoval či pracuje na telefonní ústředně, nebo i na automatizaci-opravách na dráze.
Jakékoli lithium, s kapacitou významně nad ampérhodinu, mi zatím nesmí do baráku.

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

nebyly bezpečnostní předpisy.
Ale změnil svět, nekomentuji zda k lepšímu či horšímu.
Moc se mi líbí, že se zde na blogu nechávají lidi informovat od paní Petry o USA,
protože většinou zde čtu o USA úplné kraviny.
Bohužel vidím, že informace od insidera o fotovoltaice nikoho nezajímají
a zde za blogu se o fotovoltaice říkají zase úplné kraviny.
Tak Vám slibuji, že pro Vás o fotovoltaice už psát nebudu, když tak si něco můžete přečíst na odborných serverech.
Cao.

Průměrný počet slepic: 3.3 (9 hlasů)

Dobře.
Mohu se tedy insidera optat, jakou kapacitu má jeho akumulace, jaký je celkový špičkový výkon v panelech a na jaké hladině běží DC strana?

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dovoluji si uvést své parametry.
5kWp, 48V.
Tato informace nic neříká. Je třeba znát ještě výkon střídače, u mne 5kW a úložnou kapacitu, u mne 25kW.

Tyto hodnoty mi dovolují být bezpečně 6 měsíců soběstačný, předcházející a nadcházející měsíc jak kdy a zbylé 4 měsíce je to na levačku. S tímto ušetřím asi 10 000,-Kč ročně. Přes oněch šest měsíců je skoro trvale zaplá klimatizace. To je snad jedinej bonus fotovoltaiky. Příjemné letní noci. Návratnost v nedohlednu, i když v současném budoucí energetickém nedostatku?
Zjednodušeně, nadbytečné peníze nepožírá inflace, přitom nese asi 10-15% zhodnocení. No, a je to taky pro mne příjemná zábava. A hlavně , zachraňuji planetu!!!

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Vaše "úložná kapacita" udaná v kilowattech, je bez časového údaje zcela k ničemu.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ano Leoši, máte pravdu není to 25kW, ale 25kWh.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Fotku tak velkorysého úložiště, které je za špatného počasí, tedy bez průběžného dobíjení, schopno dodávat průměrný výkon 2,5kW po dobu až deseti hodin, bych docela rád viděl.
Na hladině 48V, mi to pak vychází na plusmínus 500Ah. S anglicky elegantním přehlédnutím účinnosti měniče a ještě elegantnějším přehlédnutím dolní meze pro vybití úložiště.
Ve skutečnosti, pokud bych nebyl takto anglicky elegantní, by potom vycházela nutná kapacita akumulace někam k 800-900Ah.
To bych pak ve stacionárním provedení, pro napájení RD a včetně provedení toho měniče 48VDC/230VAC/5kW, viděl ještě raději. V jakémkoliv provedení.
Mohl byste prosím někam zavěsit fotku?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Porizovaci cena byla ...... ???

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

naseho kolegu Vlastimila, ktery ac se zde pohybuje na "nepratelskem uzemi", nevzdava se, nerezignuje, bojuje, vysvetluje, snazi se prosadit sve myslenky a nazory ....

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

na prispevek Milana V

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)