Pětisetleté sucho

Autor
Štítky

Příroda má ráda rovnováhu. To je asi největší moudro našeho dědečka, který byl se svým zemědělstvím na přírodě zcela závislý a dokázal si na ní svou usilovnou prací i moudrostí vydobýt denní chléb. Příroda má ráda rovnováhu.  Vždycky ji ráda měla a vždycky ji ráda mít bude.  

Pamatujete, kolik jsme ještě v předjaří měli komisí, diskusních panelů, neziskovek a jiných struktur, které mapovaly toto pětisetleté sucho? Pamatujete, že podle jejich nářků v půdě chyběl jeden celoroční srážkový úhrn a tvrdili, že se to za pět deštivých roků nedožene? 

A ejhle... přišlo pár pršavých měsíců a přehrady prakticky na celém území jsou plné, hladiny podzemních vod se doplnily, spodní voda se na všech polích spojila s tou svrchní, suché poldery už dávno nejsou suché a já dneska na poli viděl nejen louže, ale i tisíce mrtvých myší, které se v těch loužích utopily. 

Vidlákovský roční srážkový průměr bývá v posledních letech tak 450 - 500mm srážek. Letos už máme skoro 700mm. Ale pozor, v roce 2014 jsme měli ještě víc a tehdy to k ničemu nebylo, vody se nedoplnily a sucho trvalo dál. Proč? 

Inu v letošním roce nebyly skoro žádné prudké bouřky. Ve Vidlákově jsme zažili jen jednu jedinou, kdy za pět minut napršelo (a vzápětí odteklo do kanálu) 35mm deště. Jinak všechen letošní déšť pršel pěkně pozvolna, milimetřík po milimetříku a zatímco jsem v suchých rocích každý rok uklízel bahno splavené ze zahrádky a vracel ho zpátky, letos žádná ornice neodtekla. Všech těch sedm set milimetrů se pěkně zvolna vsáklo. 

A kdyby se takhle zvolna vsáklo 500 mm, také by to stačilo. 

Letošek alespoň u nás není srážkově nijak extrémní. Podobné roky Vidlákov pamatuje v každém desetiletí dva až tři. Ale jinak je letošní rok podobný počasí, které tu panovalo za socíku. Přes týden hezky a v sobotu deštík. Ne moc, ale skoro pořád. Letos jsme měli tři týdny bez deště v srpnu a půda byla tak nacucaná z července, že to kukuřici a slunečnici vůbec nepoznamenalo. Pak se zase rozpršelo a další třítýdenní sucho bylo v září. To nám ta kukuřice a slunečnice krásně dozrála a kdo mohl, byl od rána do večera na poli, aby se zasela ozimná pšenice. 

Ovšem v prvních zářijových dnech a v posledních zářijových dnech napršelo dohromady přes 70mm. Září je i s třítýdenním suchem srážkově nadprůměrné.  Teď jsme v půlce října a už máme zase sedmdesát milimetrů. Kdyby teď dokonce roku nespadla už ani kapka, nic by se nestalo. 

Samozřejmě jinde v republice máte jiné množství srážek, ale prakticky všude je to procentuálně stejné. Naše republika má letos srážkově nadprůměrný rok, ale nikoliv extrémně. Zažili jsme ale za posledních třicet let vzácný jev, kdy jen velmi málo vody spadlo v přívalových srážkách. 

Mimochodem... jen taková ilustrace, k čemu jsou dobré přehrady. Řeka Morava při deštích minulý týden dosahovala průtoku skoro 700m3/s. Více než čtyřnásobek průměrného průtoku Vltavy. Slušný proud, dost znepokojující, pokud bydlíte blízko.  K tomu si přidejte 150m3/s Svratky, totéž u Dyje a někde u Lanžhota máte zaděláno na pěkný průšvih i když tam mají lužní les, kde se může voda rozlít. 

Ovšem... zasáhly přehrady. Vranovská přehrada na Dyji upustila vodu, protože povodňová vlna ještě nedorazila na dolní tok Moravy. A jak se Morava zvedla, po několik hodin úplně zavřela stavidla a upouštěla jen minimum vody z vyrovnávací nádrže. Mušovská jezera stejným způsobem upustila vodu a pak zadržovala Svratku.  Mohelno pak obdobně zpomalilo Jihlavu. Morava se nevylila, nenatekla do sklepů a nepodemlela silnice ani mosty. Natekla jen do lesa. 

Jaké ponaučení z toho plyne? Inu, příroda je jako Babiš. Ten ať s koronavirem udělá cokoliv, tak je to vždycky špatně. A ať příroda udělá cokoliv, vždycky to signalizuje klimatickou změnu a globální oteplování a důvod k pumpování miliard do zelených hračiček, které potřebujeme k záchraně přírody. 

Takových starostí bylo o naší krajinu, tolik keců o tom, jak vysychá a je to nevratné. Příroda si ty řeči nějak nepřečetla a dokázala vodu doplnit celkem bez problémů - už s červenci. Z naprosto normálních a nijak nevybočujících srážek. Prostě letos nezapnula bouřky. Nechala několikrát cébrat celý den.  Tak málo stačilo. Kdybchom se podívali na celkový přehled srážek po dnech, vlastně bychom se divili, jak málo deštivých dní to ve skutečnosti bylo. 

Teď nám příroda předvádí, že umí ještě mnohem víc. Že stačilo přidat o dvacet procent srážek navíc a všichni pomalu plaveme. Žádné extrémní počasí, jen několik dní mraků, které se zasekly o hory a vypršely se tam. 

Co z toho plyne pro nás? Inu... boj se suchem je asi stejně smysluplný, jako nosit roušky. Ano, řeší to kus problému, ale ani zdaleka to neřeší všechno. My jaksi musíme být připraveni na všechno. Příroda pracuje po svém a nevadí jí ani suché ani mokré roky. To vadí jen nám lidem. Chceme-li se přizpůsobit přírodě, musíme počítat s tím, že sem někdy pustí žhavý vzduch ze Sahary, někdy sem pošle závan ze Sibiře, tu a tam něco přijde od severního pólu a sem tam se to nad námi zastaví a pak to dělá problémy. 

Potřebujeme přehrady. Tam, kde mají smysl. Potřebujeme je, abychom mohli zpomalit řeky, jako třeba teď. Potřebujeme je, abychom měli vodu na zavlažování.  Potřebujeme suché poldery, aby se voda měla kam rozlít, když přehrady budou plné. Potřebujeme meze na polích, protože kdyby teď přišlo padesát milimetrů za deset minut, tak to bude obrovský průser a lecos to zboří. Kdyby na polích byly meze, nestalo by se ani v takovém případě skoro nic. 

A protože nám lesy sežral kůrovec, potřebujeme ty přehrady, poldery a meze ještě víc. Ale hlavně... potřebujeme to všechno. Potřebujeme to dohromady, protože jen tak to bude opravdu dobře fungovat.  Pokud se bude bojovat proti jakékoliv přehradě, jakékoliv odlehčovací struze, pokud se bude bojovat jen za suché poldery a hrázičky v lesích, stejně to nebude stačit. Potřebujeme všechno. Potřebujeme mít nejen spodní vodu, ale i tu povrchovou. Jakmile se půda nacucá a suché poldery naplní, pomůže proti nejhoršímu jen dobře informovaný hrázný na přehradě. A obráceně. 

Příroda má ráda rovnováhu. Pokud někdy přidá, jindy ubere. Tak to bylo, tak to je a tak to bude. To jen my žijeme příliš krátce a málo se rozhlížíme, abychom ji dokázali vnímat očima lidí, kteří neměli žádné prostředky k jejimu ovládnutí a tak s ní museli koexistovat. 

Doufám, že nikoho z vás voda nevyplavila a mám pro vás zcela neutrální zprávu... když teď příroda dává vody hodně, příště jí dá zase málo. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (94 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

... nakolik ke zvýšení srážek mohlo přispět silné omezení leteckého provozu nad naším územím v důsledku covidu. A tím nemyslím nějaké chemtrails, ale prostě těch x tisíc letů dopravních letadel, které najednou nebyly. https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/nad-cr-se-loni-uskutecnilo-reko… Tohle přece nemůže být trvale bez následků.

Průměrný počet slepic: 4.8 (22 hlasů)

To, že přestala létat letadla, je jediná výrazná změna, ke které došlo. Létat se přestalo koncem února, pak se nějakou dobu obnovoval původní stav ovzduší, a v květnu deště. Hustý letecký provoz - jako třeba před rokem - už nenastane, a tak to asi půjde těžko ověřit.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

Nějaký čas trvalo obnovování přírodního stavu. Nelétaly letadla a ty armádní práškovaly pouze vyjímečně. Masívně začaly práškovat až ve vrcholném létě, ale za jakým účelem, to ví jen powder management.

Každopádně skončila éra masívní deportace vody skrz tryskové proudění až k soudruhům z Arabského poloostrova, kteří potřebovali zvednout hladinu ropy pomocí vody. Letos totiž spotřeba ropy poklesla, tak nač čerpat tolik ropy jak dřív?

Průměrný počet slepic: 2.6 (19 hlasů)

Když to tak vezmu, je letos počasí jak ze starých kalendářů.
I u nás napršelo, urodila se jablkam švestky a kdeco, včera jsme sklidili poslední tři melouny a šest okurek, skoro nic nezsplesnivělo - prostě nádhera.

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

... nebo zas naštvete Targuse. Tomu určitě všechno shnilo a zplesnivělo a v lese nenašel ani prašivku.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

pes ho vyhnal z boudy a zahrabal si misku s granulema a vyhýbá se mu i korunáč.
Nejvyšší čas zamyslet se, které božstvo dožra - a že jich tam v horách mají; a zlejch.
Ale možná už sedí před zrcadlem a mění ty imiče, jak jsem mu včera přátelsky poradil :o))

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Sedlákovi umře nejdřív koza, potom kráva a nakonec i manželka. Zničený sedlák si sedne na mez a běduje: "Panebože, co jsem provedl, že mě takhle trestáš?" Zjeví se mu pánbůh, škrábe se na bradě a povídá: "Já ti vlastně ani nevím, ty mě prostě tak nějak sereš."

Průměrný počet slepic: 5 (16 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

byl bych poněkud skeptický k Vidlákově informaci, že se skutečně doplnily spodní vody. Alespoň studny v okolí pamatují vyšší stavy.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Naposledy hodně pršelo před převratem, to je už víc jak 30 let. Nedělal jsem si čárky, ale řekl bych že minimálně polovina let byla srážkově podprůměrných. Je pravda že zemina byla plná vody. V našem sklepě pět metrů hlubokém žbluňkala za zdmi voda. Pochybuju ale, že by deště výrazně ovlivnily vrstvy 20 metrů a hlouběji.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Počkejte do jara, přes podzim a zimu doteče voda napršená letos na jaře a v létě dolů, na jaře se doplní další. Teď je příliš brzy být skeptický ohledně spodních vod.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

zalito je, půda vodu má, ale na doplnění spodních vod i ten letošek zdaleka nestačil

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

způsobeno tím, že v předchozích letech spousta lidí byla nucena udělat hlubší vrty a prohloubit studny, což v důsledku znamenalo pokles spodní vody.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

k Vidlákovu optimismu stran toho, že se není třeba bát sucha
Letošní rok (pánbu zaplať) byl pokud jde o srážky zcela mimořádný (jak Vidlák píše - především tou distribucí).
Ale trend je jasný - dlouhodobě vysycháme

Zatím bez slepic

Niekde som citala, ze veterne elektrarne malicko menia klimu v nejakom radiuse ... jak sa otacaju, miesaju vzduch teply so studenym a ma to vplyv na nejaky ten stupen teploty a tusim aj cosik so zrazkami ... Z toho pohladu by teoreticky mohlo aj lietanie lietadiel narusovat prirodzene prudenie vzduchu, skrze pocet liniek ... ale odhadovala by som, ze menej nez tie vrtule

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

jestli je vrtule poháněná větrem nebo elektricky.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Ne, to by byl vliv max. do 2% a jen v určitých vrstvách atmosféry. Letadla nemají takový vliv na počasí.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Podobnou bludnou teorii loni hlásal Větva na svojem blogu:
https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=726834

Trochu mi to připomíná newtonowský nekonečný zdroj energie.
"přichycení ocelové hřídele k páteři kostry Izzaka Newtona. Hřídel pak propojit s dynamem a energii po chvíli generuje točivá sílá toho, jak se Newton pozvolna začne otáčet v hrobě."

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

Ale ja nehovorim nic o pohone onych vrtuli ... vidim ich tocit sa ... a ze vraj su tak vysoko, ze dokazu posunut masy vzduchu ... ja ked miesam babovku, tiez z jednej kvapky cokolady urobim vsetko cesto cierne ... takze zas az taka kravovina mi to nepride ... rozhodne to miesa 'vyssie polozeny' vzduch s 'nizsie polozenym' ... otazka je, ake velke su rozdiely medzi tymi dvoma 'masami' vzduchu, ci to zmeni/nezmeni prudenie fronty, a ako velmi ... ale ja som len blondynka, co zbiera 'podivne moznosti'

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Myslím to vážně, meze se opravdu pomaličku navyšují. všiml si toho někdo?

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

In reply to by tdx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mez která je nad naším pozemkem, měla v mých asi deseti letech výšku kolem 70cm. Dnes když je mi 56, má vášku 120-140 cm. Přemýšlel jsem proč. Proud vody který s sebou nese odplavenou zeminu v místě vrcholu meze zpomaluje v důsledku menšího sklonu terénu a to ho nutí vsakovat se do zeminy ve větší míře, než v místech většího sklonu. Pozitivní roli v tomto procesu hraje travní porost.

Znamená to, že když se šikovně naorá nevysoká mez, ta se bude v průběhu času zvyšovat. Mez samozřejmě při příliš prudkých deštích může ujet v důsledku stekutění zeminy. Proto se do nich sadí stromy, Kořeny zeminu do jisté míry podrží. Ale někdy zaprší extrémně tak, že zemina ujede i se stromy.

Naorání mezí není nezničitelným krajinným prvkem, ale ten kdo jednou naorá mez, vytvoří živé, neustále rostoucí dílo které zadržuje vodu. Funguje to podle hesla "když chceš nabalit sněhovou kouli, strč do ní".

Průměrný počet slepic: 3.5 (17 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

To je jen optický klam. Prostě stárnete a vaše osobní výška se snižuje, tzv. "rostete do země", jak říkávala moje babička. Proto se vám (nejen) meze prostě zdají vyšší.
:-)

Průměrný počet slepic: 3.9 (21 hlas)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Asi 120 cm? A od té doby rostu do země na současných 182. Takže optický klam tvrdíte?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Už jste někdy slyšel vyprávět o smyslu pro humor?

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli se Wenca vracívá kolem těch mezí takhle navečer z hospody, tak se ani nedivím, že jsou ty meze vysoké, a někdy ještě vyšší...

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Sucho a tráva. Suchý vítr odnáší mnoho ornice z polí, Tolik, že už je to vidět. Na mezi půda pomalu nabývá přírůstkem trávy, která tam zůstane a na ní vyroste nová vrstva. Pal myši rejdí pod zemí a hrnou půdu nahoru. Zbytek je už jen optický klam.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud myslíte výšku meze z té strany, kde je pole níž, tak aspoň vidíte, o kolik jej zdusali moderní zemědělci.
U mě je to vidět krásně- tam kde orají "dědci" tak je pole vyšší než třeba polní cesta, co kolem vede asi 200let.
Tam co je kolem obdělává moderní družstvo, tak mám rozdíl víc jak půl metru.
A letos se mi na jednom místě postavila cesta vedle takového pole "na zadní" protože se prostě tlakem vody z vyšší strany utrhla i se stromy.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Příroda, mrcha jedna, si dělá, co ji napadne. Kua fix, já si tu pracně založím ziskovku na boj se suchem a zas hovno!!!
Do řiti, kde je ten zlatý důl???

A Vidlák je sfiňa, protože má radost z utopených myšiček a krysiček, namísto aby organizoval Sea Watch, tedy vlastně Field Watch a sháněl zapálené a odpovědné soudruhy voluntaristy a soudruhy veterináře, aby křísili soudruhy hlodavce a organizoval boj za myší práva a rozjel ziskovku Myšáci bez hranic.
A to je bordel, prosím pěkně.

Průměrný počet slepic: 4.6 (27 hlasů)
Trvalý odkaz

tlakové níže, putující z Balkánu nad Pobaltí. V normálních letech jdou takhle 2-3 ročně, za posledních 5 let žádná a letos už 5. Tyto níže přinesou podstatně více srážek, než západní oceánské proudění. Poslední z těchto anticyklón u nás přinesla 140mm srážek. Až se to stane v zimě, bude to 100cm sněhu. Tuto zimu se to stane minimálně 2x. Doporučuju vozit velkou lopatu a řetězy.

Průměrný počet slepic: 4.1 (19 hlasů)
Trvalý odkaz

který jsem četl na jaře, že někde v Praze musela být zrušena konference, zabývající se globálním suchem, protože budova, ve které měla být, byla podmáčena dlouhotrvajícími dešti.

Průměrný počet slepic: 4.6 (26 hlasů)

Ovládnutí Ruska Napoleonem jim překazilo počasí, II.světovou válku jim překazil Stalin a konferenci o suchu jim překazily deště. To jsem zvědavý, co jim překazí snahu zotročit lidstvo skrz současný covid humbuk!

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

Mozek?

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jsem naprosto , ale skutečně naprosto stejného smýšlení. Ano je tomu tak. Existují velké a malé vodní cykly, existují malé i velké uhlovodíkové cykly, prostě příroda funguje podle vlastńího modelu, a tak je to správně. Neměli bychom se do toho míchat.

Průměrný počet slepic: 4.3 (9 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale my se do toho mícháme vpodstatě už od mladší doby kamenné. I primitivní zemědělství by bez nějaké formy hospodaření se závlahou bylo nemyslitelné. Nějaké to vodní dílko, i kdyby jen okapový svod se sudem obhospodařujeme vpodstatě všichni dospělí a příčetní v této kotlince. Apropos dnes vypuštím z nudy zahradní sudy.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

v každé prohlubni, to bylo naposledy za mých dětských let. První sníh, který už do jara neroztál, napadl už v půlce září. Letos má Lysá hora v půlce října 30cm a myslím, že už to neroztaje. I když Arktida má jen 50% mořského ledu, než před 20 lety.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

opatrný.
Co si pamatuju, tak už nejmíň 20 let nám učení soudruzi vykládají, že už příští léto nabeton a definitivně roztaje všechen led na pólu.
Takže klídek.

Průměrný počet slepic: 4.5 (23 hlasů)
Trvalý odkaz

Je to OT, ale ČT vám to neukáže:
Michal Šopor: Sraz voličů Donalda Trumpa a velké překvapení! Trumpovi voliči ovládli Beverly Hills!
https://www.youtube.com/watch?v=0g8wisrxnLU
To v bohaté části města nikdy nebylo, Trumpa podporují bílí i černí, latinos. Manifestace se zde konají každou sobotu, jsou pokojné.

Průměrný počet slepic: 4.8 (21 hlas)

Je to příklad manipulace z jiného soudku, než je ten covidí. Média na celém světě jedou v průzkumech veřejného mínění, že Biden vede nad Trumpem. Ale pokud jde o podporu v ulicích, vede Trump 100:1. Viz například toto video. Za Bidena ještě nikdy nikdo spontánně do ulic nevyšel.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

M. Šopor těch videí natočil už celou řadu. Všechna jsou poučná, toto nevyjímaje. V ČT tohle fakt neuvidíme. Díky, Aleno.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

že hmoty je v uzavřeném systému furt stejně, před reakcí i po reakci. Voda je chemická sloučenina kyslíku a vodíku, známá ve 3 skupenstvích (podle teploty a tlaku). Když Slunce dodá Zemi více energie, ubude pevného skupenství, přibude kapalného a plynného. Poměr změn si každý dopočítá sám. A když je vlivem Slunce více vodní páry v atmosféře, má tato vyšší tepelný obsah a všechno je jasné, koloběh funguje... více intenzivně a méně intenzivně, natruc zeleným aktivistům.
Podivná je ale ropa. Někdy kolem roku 2020 měla dojít - tvrdili před 50 lety. A ono je jí furt dost, objevují se nová a nová naleziště, někdy je jí tolik, že má zápornou hodnotu.
A komíny pořád kouří, aby elektromobily mohly jezdit bez emisí. Jediné, co je v prdeli, je třídní boj. Ten je dobojován, vyhrála pravice. Svět je jednoduchý, jak žebř.

Průměrný počet slepic: 4.7 (27 hlasů)

tvoří se v zemské kůže a nemůže dojít. To že měla dojít bylo jen takové strašení, podobné věčnému zatracení pekelnému, nebo pomodernu že umřeme, pokud nebudem nosit náhubek.

Průměrný počet slepic: 4 (24 hlasů)

ale uvidíme. Třeba dojde v roce 2070, i když alarmisté zatím mlčí. Počkám si a uvidím. To už budu mít po 49 valorizacích pořádný důchod.

Mi teď více vrtá hlavou, proč je popelář popelář. Když se nic nespaluje. Proč není plastař nebo papírář.

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

Ládiku, nejdete s dobou.
Kdysi popelářské vozy jsou dnes "svozovou technikou" a personál takové svozové techniky se skládá z řidiče svozové techniky a dvou "zadáků". Viz:
https://www.cistaplzen.cz/obecne-podminky-poskytovanych-sluzeb/
Spaluje se jako o život, jen v plzeňské spalovně 100 000 tun (= 100 000 000 kilogramů) ročně.
Zjistil jsem, že nově existuje i profese "pickerka", ale nevím co dělá. Možná by to věděl Čmoud....

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Picker je skladník. Přijímá odpad, tj. jezdí s vysokozdvižným vozíkem. Lidově ještěrkář.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Připravujete mne o stařecké obscénní představy.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.