Předtím a teď

Autor
Štítky

Když se podíváte na zemědělství ve Stalinově Sovětském svazu a na zemědělství v USA, zjistíte překvapivě mnoho shod. Během relativně krátké doby došlo k obrovské industrializaci. Přechod od koní k traktorům byl velmi rychlý a neméně rychlý byl přechod od samovazačů a kos ke kombajnům. Ve velmi krátké době se velké množství zemědělských pracovních sil stalo nadbytečnými. Tato industrializace zničila obrovské množství lidských osudů.

Došlo k velkému sjednocení pozemků, které se od malých vlastníků vemi rychle spojily do obrovských latifundií. Zemědělství se dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaných odborníků a o trendech začali rozhodovat ekonomové, účetní a jiní specialisté. Odpovědnost za produkci dostali nikoliv vlastníci, ale specialisté. Zemědělství se zracionalizovalo a došlo k obrovskému skoku v trendu zapojit přírodu do průmyslové produkce. Člověk přestal vést s přírodou zápas, naopak si přírodu podmanil, začal ji saturovat a zvýšil tak svou schopnost produkce potravin, jejichž cena neustále zvolna klesá. 

Rozdíl mezi Sovětským svazem a USA byl vlastně jen jeden. V Sovětském svazu přišel chlap s puškou a protestujícího rolníka prostě zatřelil. V USA přišel chlap s dlužním úpisem, rolníka nechal zkrachovat a chcípnout ve škarpě. Kdo mi nevěříte, přečtěte si Hrozny hněvu od Steinbecka. Kolektivizace zemědělství se od New Dealu zase tak moc nelišila. 

Dnešní článek bude o zemědělství před rokem 89. Jednoduše proto, že tehdy bylo naše zemědělství organizováno podle modelů ze SSSR a velmi velmi se podobalo současné americké velkovýrobě. 

Tehdejší zemědělský sektor byl slušně ziskový a díky určité prestiži "zásobitele národa chlebem" měl i spoustu výsad podobných jako horníci. Stačí se podívat na serál Plechová kavalérie. Kombajnérské primadony jsou jak z dokumentárního filmu. Já jsem kombajnér - kdo je víc. 

Účelem bylo pěstovat víc, rychleji, levněji, využívat pokud možno všechny zdroje a hledat zdroje nové. Hlavních úspor se dosahovalo velikostí. Investovalo se do stále větích kravínů, vepřínů, teletníků, ale i do obilných sil. Investice byly tak masivní a tak dlouhodobé a tak účelně vypočítané, že dodnes stačí, aby obilné silo přijalo svých dvacet tisíc tun obilí a žilo z třiceti korun měsíčně za tunu skladného. Nepřijde vám to povědomé - ano přesně tohle dělá dneska Babiš a několik dalších velkých zemědělských podnikatelů. Hospodaří jako za starých časů. Investují do velkokapacitních výroben a jsou to právě jejich párky z drůbežího separátu, díky kterým si můžeme myslet, že mezi českým a německým dělníkem není rozdíl. Kdybychom jaksi zrušili éčkové párky a sekanou s pilinami tak kvalitní jídlo by nám měsíčně dost pocuchalo rozpočet. Hned by bylo vidět, jak jsme ve skutečnosti chudí a jak jsme všem na Západě u zádele. Ale nebojte se, tohle nikdy nenastane, to bychom tu mohli mít rebélii a tak se budou potraviny dál dělat z toho nejhoršího sajrajtu ve jménu láce. Těch pár procent lidí, co chtějí jíst kvalitně, ti to nevytrhnou a nalijme si čistého vína - prakticky všichni z normálních lidí od doktroů počínaje po právníky konče všichni kupují rohlíky v Bille a šunku od Kosteleckých uzenin, protože skutečně lepší jídlo je i pro ně docela drahé a dopřejí si ho jen občas. Pokud je mezi vámi čtenáři někdo, kdo se stravuje skutečně zdravě a dává peníze na skutečně dobré a kvalitní potraviny každý den a dělá to tak ideálně už několik let, prosím napište nám do diskuse. Mnohem spíš se ale dozvíme, že tu a tam někdo pěstuje podomácku zeleninu nebo chová králíky. A prosím nepište mi o tom, že jíst zdravě = žraní semínek. Zajímá mě rodina, která si kupuje každý den kvalitní pečivo z žitné mouky, kvalitní maso ze skutečného chovu a ne velkovýkrmu pomocí hormonů a antibiotik, dává si šunku skutečně zauzenou a skutečně ze 100% masa. K tomu si dává opravdový vyzrálý sýr výhradně z mléka bez chemie,  používá celozrnnou mouku, nepije džusy s konzervanty a dělá to tak už celé roky. Rád bych viděl jejich rozpočt na jídlo. 

Efektivita našeho zemědělského sektoru byla na světové úrovni. V osmdesátých letech pak celý obor začal zaostávat technologicky. Západ prostě byl schopen rychleji a levněji stavět stále větší a lepší stroje. Z hlediska organizace práce jsme ale byli daleko před Německem. 

To je také ten důvod masivních evropských dotací do zemědělství. Kolektivizace po vzoru východu nebo industrializace po vzoru USA jaksi nebyla v Dojčlandz a Francii politicky možná, proto nastoupilo to, co tam mají dodnes. Zemědělský sektor západní evropy je schopen držet krok s USA a Ruskem jen díky tomu, že stát platí zemědělcům traktory, hnojivo, osivo a dneska už vlastně úplně všechno. Západní Německo si nemohlo dovolit (o moc) dražší potraviny než za železnou oponou... lidi by mohli mít řeči, že je něco shnilého ve státě Dánském. 

Pak se nám to v roce 89 otočilo a naše zemědělství se vrátilo o sto let zpět. Ne v technice, ale ve vlastnických vztazích. Vrátili se malí rolníci, kteří během několika prvních let zjistili, že nejsou schopni konkurovat světovým cenám zemědělských komodit a zároveň si udržet životní úroveň a ještě zvládat investice a údržbu zprivatizovaných zemědělských areálů. Ostatně zajeďte si kamkoliv... družstva mají vždycky hnusné, zabordeléné areály, kde se propadají střechy.  Stejně tak i malí farmáři. Na hezkou malou farmu narazíte jen výjimečně. Většinou je to bordel nad bordel, kde se žije z podstaty. Naopak  akciové společnosti mají věršinou areály úplně nové, krásné, vybetonované, jejich haly jsou opravované, udržované... a v zákulisí je armáda agronomů, účetních, právníků a velkého kapitálu. 

Dnes máme takové dvojkolejné nezemědělství Na jedné straně jsou tu ti, kteří si rychle znovu udělali kolektivizaci podle Sovětského svazu, nebo ti, kteří za babku zkoupili podíly zkrachovalých rolníčků, kteří dnes hákují někde v montovně a jsou rádi, že to tak dopadlo. Ať už se ale dnešní velké zemědělské podniky ustavily jakkoliv, prakticky všechny jsou dneska akciovka a mají alespoň pět tisíc hektarů, nějaké to obilné silo, míchárnu krmiv a velmi velmi efektivní personální politiku. 

Na druhé straně jsou ti, kteří po vzoru Německa sosají dotace a předstírají stejně jako na Západě, že je to tak správně. 

Hlavní ironie je v tom, že tu sice máme americkou (a sovětskou) velkovýrobu, která funguje a generuje zisk, ale zákony máme spíš podle vzoru Německa, které tu samozřejmě žádnou velkovýrobu nechce. Pak tu máme farmáře obdělávající především operační fondy a pak teprve pole, ale ti stejní Němci o ně také moc nestojí a už vůbec nechtějí, aby se v Unii udělaly jednotné dotace.  A náš stát nemá dost peněz, aby dával dotace jako v Dojčlandu nebo Francii.  

Nedivte se proto, že naše zemědělství je tak nějak všechno dohromady. Malý farmář bere dotace, které mu ale nestačí a tak musí spolupracovat s oligarchou velkovýrobcem na kterém je bytostně závislý a od krachu ho v podstatě dělí jedno fatálnější rozhodnutí nebo fatálnější sucho či mokro. Zároveň se pěstuje jen to, co nese prachy, protože pěstovat něco prodělečného znamená problém. Žádná dotace jim to nevykompenzuje.  

A tak nakonec nemáme ani soběstačné, ani ekologické, ale vlastně ani ekonomické zemědělství. Máme tu jakýsi živelně srostlý konstrukt všeho se vším, který ještě pořád žije z toho, co se vybudovalo před rokem 89, zároveň dělá jen to co sype a ještě je to závislé na velkopodnikatelích s dostatečným kapitálem.

A zůstane to tak.

Proč? Protože tento model je jediný možný. Skutečnou velkovýrobu nám Unie nikdy nedovolí a navíc bychom jí asi ani nechtěli. Naše současné drancování půdy je proti tomu americkému směšné. Stejně tak nám ta stejná Unie nikdy nedovolí být skutečnou konkurencí německých a francouzských zemědělců. Nikdy proto u nás dotace nebudou stejné jako v Německu. Tím pádem jsou všechny sny o malých farmách, které uživí rodinu z dvaceti hektarů jen chimérou, která se nikdy neuskuteční. Sto padesát hektarů je dneska obživa pro jednoho důchodce a dva syny, kteří jezdí s traktory jen po večerech a mají ke svému zemědělskému koníčku ještě normální zaměstnání. 

Já osobně vidím jediné světlo na konci tunelu... Současným přešlapováním na místě jsme sice přišli o potravinovou soběstačnost, ale pořád tu máme dost odborníků, škol i programů, aby se to dalo obnovit. Díky vám zemědělští oligarchové, protože vaše požadavky na agronomy a zootechniky tu ještě drží zemědělskou univerzitu. Zároveň máme i lidi, kteří žijí jako malí farmáři, kteří sice většinou nemají příslušné zemědělské školy, ale zato mají obrovskou praxi. Díky tomu všemu máme v republice o dost víc strojů než by potřebovala zemědělská velkovýroba a díky tomu máme v případě katastrofy šanci začít dělat rychlé a efektivní kroky a mít na to všechno potřebné. Zároveň díky dotacím obděláváme všechnu použitelnou půdu a nemáme na každém kroku golfová hřiště.

Půdu sice drancujeme, ale podstatně méně než v USA a Rusku. K tomu u nás máme kapacity na hnojiva, agrochemii, osiva a vůbec všechno potřebné.  Ne, nejsme na tom nijak dobře, ale naše zemědělství žije tak nějak Evropě navzdory. Stejně tak celý náš národ tu pořád je tak nějak Evropě navzdory i přes všechna protivenství. 

Myslím si, že to tak ještě dost dlouho zůstane. 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (72 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

naše rodina nechlastá sirupy a mošty s éčkama. Nikoli proto, že bych měl doma ve sklepě sudy - hekťáky s ovocnými mošty (ty socprc v zelených flaškách za 3 Kčs byly hamňamňam), nýbrž proto, že kdyby kdokoli z rodiny by něco takového přitáhl domů, skončí s popřeráženými hnáty na ARO.
Vůbec si neumím představit, že by se naše penízky utrácely za tyto hampejzácké dřísty a nikoli za poplatky v palírnách.

Průměrný počet slepic: 3 (13 hlasů)

"v zelených flaškách za 3 Kčs byly hamňamňam"
Jo, ty jsem miloval.
Stále se tak kvalitní prodávají, ale flaška je za 45-50kč...
Naposledy jsem takovou koupil, když byla za 444 jen tak na chuť :-)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

- např. industrializace za Stalina snížila produkci zemědělství v SSSR, kdežto hnusní imperialisté produkci zvýšili.

Holínky nebo hodinky, všeho rovno, obojí se natahuje.

Průměrný počet slepic: 1.7 (11 hlasů)

a plést si kolektivizaci s industrializací.
Fakt, holínky nebo hodinky, všeho rovno, obojí se natahuje.
Nebo jak říkám já, hovno jako fík, když je vevnitř písek, obojí to chroupe.

Průměrný počet slepic: 4.8 (21 hlas)

Asi nám pod stejným nickem nasadili dneska někoho míň "schopnějšího" :( Škoda, asi klesáme na významu...

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

Sto padesát hektarů je dneska obživa pro jednoho důchodce a dva syny, kteří jezdí s traktory jen po večerech a mají ke svému zemědělskému koníčku ještě normální zaměstnání. "..

Se poseru z takových názorů.
1 ha musí uživit deset lidí. Ale to se stane až v podílové společnosti, gde každej synek a dcérka od naší mámy bude mít nezadatelný, nešlohnutelný, nedanitelný a neukraditelný podíl na půdě po svých předcích se kterou se budou mazlit a uctíívat ji jako svého boha, otce a bohorodičku matku. K temu potřebujou systém, kerému budou naprotivá potvrzení zadávat písebné potřeby a ty se budou měsíčně sečítat k vyhlašování předběžných měsíčních výsledků a to si mají kontrolovat rozhodováním rovným podílem na hospodaření celé země. Hotové.

Průměrný počet slepic: 2.2 (14 hlasů)

Leda, že na tom 1 hektaru pěstovali kytky pro némce.
To by bylo reálné.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

Kytky pěstují Holanďané v Africe, kde je spousta slunce a žádné zákony omezující používání hnojiv a postřiků proti škůdcům. Tomu se nedá konkurovat.

Průměrný počet slepic: 4.5 (12 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pak se tak kytka s uhlikovou stopou odveze do Holandska, pak do NY v USA kde ji koupi nekdo zamilovany a doveze do CR.

Co na to asi Greta. Zakaze kytky nebo zamilovanost?

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

Dnešní zemědělec musí vyprodukovat žrádlo pro hodně lidí, aby se sám uživil... To je celé. Tata důchodce a dva synkové vyprodukují přes 600 tun pšenice. Když ji prodají, poplatí náklady, zaplatí splátky úvěrů za techniku, nechají si nějaké peníze pro horší časy, tak zjistí, že zbytek jim dohromady dá jednu roční mzdu... o kterou se ale podělí tři.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

píše vidlák

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

In reply to by Vidlák služebně (neověřeno)

Trvalý odkaz

marný.
I když bych v tomto případě přimhouřil očičko a troufnul si tipovat, že dotyčný myslel slovem "uživit" produkci potravin nezbytných pro přežití příslušného počtu lidí.
Ovšem slovíčko "uživit" se v dnešní době bohužel nekryje s významem slovního termínu "neumřít hlady".

Průměrný počet slepic: 2.9 (7 hlasů)

Nakonec to vypadá podle teho jak vidláci kroutěj hlavou, že to, co píšete je snad zprávně. Neurazej se, já to myslel zasazený v reálným kontextu. Například rodina, děd a babka, syn a dcera a zbytek nějaký děcka. Šílené? Lepší by bylo samozřejmě na syna 1ha a dceru 1 ha, keré by dědili až po svých předcích. Ale to už by blboni prskali, že by ve fabrikách bylo málo otroků a v televizi málo komediantů. A to sem eště ani nenadhodil, že by na té půdě žili. To bych to schytal... A že už půda teho důchodce s těma dvěma traktoristama bez chemie neplodí, se probíralo minule.
Vy píšete o třech vidlácích co vyrábějí, né sklíčka ani plechovky, ale žrádlo pro buznys. No, esli někomu připadá, že to buznys s náma myslí nějak dobře, tak asi nerozumí událostem za posledních třicet a více let, páč ani socializmus nebyl nic jinýho než jiná forma kapitalizmu, sic hlásající jiné hodnoty, ale výsledkem zůstala robota na panském a holé prdele potomků.

Čekal sem spíš že se něgdo zapojí a začne hledat způsoby jak by to šlo, ale jako obvykle, nic nejde protože a protože.

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

Sasine, co to vlastne mate s pravopisem?

Nejaka rodinna anamneza, je to cosi umeleckeho ci politickeho? Je to vzpora proti uciteli, ktera se nevylecila? Razite nove hnuti, jdete po stopach Jyrky Svobody a snazite se sirit jeho fonetickou cestinu?

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

... pan vidlák se překonává. A co se ještě podívat na majora Zemana, abychom viděli, jak to tehdy skutečně bylo!

Průměrný počet slepic: 1.6 (13 hlasů)

Také mě to překvapilo scallope. Proč nepoužil třeba Soustroví Gulag? Ověřený, neprůstřelný argument.

Průměrný počet slepic: 4.5 (13 hlasů)

Kolik vam je? Videli jste ten serial? Zili jste v ty dobe?

Proste rezim respektoval pracujici, nenadaval jim, ze jsou blbci a nerikal jim, ze maji vychcipat.

Dokonce si nejakej zvlast dulezite profese predchazel. O jinych aspon tocil serialy. Vojaci, zemedelce, prodavacky, doktory, studenti, ucni.

A ten major Zeman - dneska vidim serialu o policistech mraky. Americkejch a kdybych to zvladal tak i ceskejch je plno. A nejaky reci o moralce tam mam taky, jen tehdy se nam vychvalovala delnicka trida a prace a dneska barevni a uchylove.

Průměrný počet slepic: 4.7 (27 hlasů)

slyšel jsi někdy pojem "argument"?
Douč se to.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Alef Nula (neověřeno)

Trvalý odkaz

sorry jako,
- lidé argumentům nerozumí, tak je neberou, jen argumentujícím nadávají, ponižují je, těší se, až vymřou,...
- sami však lžou, protože si nepamatují a třeba i kdysi vlastní argumenty zapomněli, ...
- A ono skloubit špatnou paměť se lží, to je pak katastrofa, když takový člověk otevře pusu.
- Navíc tito lidé skutečně nejsou schopni, ani ochotni se něco doučit.
- Tož ale třeba jsou doučující se vyjímky,...

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Právě jste popsala typického politika, představitele neziskové organizace s politickým zaměřením nebo jiného tlučhubu.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

a elfa/trolla

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

ano i tak.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ano, přesně. politika na všech, tedy i obecních úrovních, též představitele neziskovek, i další tlučhuby.
Jak je poznat? Tuhle se mi udělalo velmi, velmi zle z jejich vystoupení, invektiv, vyhrožování,...
místo toho, aby nechali čas pro práci ve prospěch obce.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Pracovní jednotka, to byla odměna za pracovní výkon. Udělat pracovní jednotku za jeden den, třeba při okopávání a pletí řepy, byl nadlidský výkon. Mamince se to nikdy nepodařilo a byla to moc pilná a pracovitá žena. Výše pracovní jednotky byla stanovena podle hospodářského výsledku družstva. V době, o které píšu, činila 5 Kčs.

Nakonec se družstva sesypala, nejen u nás, ale i v okolních vesnicích, a vznikl jeden velký státní statek.

Nějak kolem roku 1985 až 9 nějaký národohospodář spočítal, že výkon našeho hospodářství je schopen pokrýt veškeré potřeby pro 40 miliónů lidí. I spotřebu potravin. Nechce se mi to dohledat, ale takový údaj si člověk zapamatuje.

Vždycky jsem byl proti kolektivizaci, proti zcelování pozemků. Proti likvidaci polních cest s alejí švestek, jablek, třešní. Dodnes si pamatuji, jak byla krajina dříve krásná. I na polích se našly místy studánky, na obou stranách údolí byly kapličky, ...

No, nakonec se ukázalo, že je velkovýroba efektivnější. Ale nikdo mi nevysvětlí, proč muselo naše hospodářství uživit 40 miliónů lidí, když je nás jen 10 miliónů ?

Průměrný počet slepic: 3.2 (11 hlasů)

vidláci opustili chalupy s hliněnou podlahou (prkenná většinou ležela opět na holé hlíně) a postavili si všechny ty vícegenerační venkovské vilky s elektřinou, koupelnami, splachovacími WC, tekoucí vodou a ústředním topením, pořídili si auta, televize, poznali co to je mít dovolenou a jet na ni s celou rodinou, postavili si školky, jesle, bytovky, zdravotní střediska atd.
Opravdu hrůza a děs.

Kolektivizace a scelování pozemků není jedno a to samé, Pucku.
Scelování pozemků tu proběhlo dávno před kolektivizací a jmenovalo se to "velkostatky". O tom jak velkostatkáři přicházeli ke svým velkým lánům, byl napsán nejeden román a ani v jednom to neskončilo happyendem pro malého vidláka. Na malého vidláka čekala jen bída zemědělského nádeníka, čeledína, děvečky, protože se neuměl a neměl za co bránit.

Ve zkratce:
Cenu pracovní jednotky si stanovovalo každé družstvo samo podle hospodářských (ekonomických) výsledků a měnila se nejen rok od roku, ale i v průběhu roku; nahoru i dolů. Dtto objem deputátu.
Takže někde byla koncem 50. let 5 Kčs, o kousek vedle 10 Kčs a jinde pro změnu 15 Kčs.
Další roli hrál v odměňování i objem vložených pozemků a strojů. Družstevníci s malými podíly dostávali méně a někde to bylo částečně dorovnáváno větším deputátem a odměnami, jinde dorovnávání ve stanovách neměli.

Proč?
Rezervy a export.

Průměrný počet slepic: 4.7 (21 hlas)

Deputát byl dán jaké měli družstvo, myslím, že byli 3 typy a u prvních dvou ho dostávali a u třetího byli "za mzdu" jako ve fabrice.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Také záleželo na tom, zda družstvo mělo či nemělo přidruženou výrobu (účetní takových družtev museli být géniové, protože přepočítat to všechno musela být docela šichta).
A pak zde byla čistě výrobní družstva, kde členové pracovali jako námezdní pracovní síla a podíly se jim vyplácely až z dosaženého zisku.
Jak fungovala spotřební družstva, netuším.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

Deputát se dával i ve státních statcích. U nás obilí a cukr.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

assi, členové zemědělských družstev opravdu neplatili daně a pod. - vlastní zkušenost! Ale zadarmo to nebylo - měli jsme jiné (nižžší) hodinové sazby a odvody za nás hradilo to družstvo (ruku do ohně nedám).

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

kulajda.
Pokud máte vlastní zkušenost,tak musíte vědět,že JZD platilo jednotnou daň 12.5%.
To bylo zúčtováno jinak,že jste to na výplatní pásce neměl napsáno.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

zemědělče, takhle jsem to nevěděl, nezajímal jsem se o to. Jen vím, že jsem dostal na ruku vše z výplatní pásky. Ale jak uvádím výše, daň odvádělo družstvo.

Zatím bez slepic

diplomka je stara ze socialistickeho zemedelstvi nebo moderni objektivni jak CT?

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

vlastní zkušenost.
V kolchozu jsem brigošil.
A oblboval jednu mladou paní účetní.
Chtěla se furt jen bavit o práci.
Tak jsem začal kámošit s koňmi, se kterými jsem jako brigoš jezdil...

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ja nejsem blazen do koni, jako tolik jinych, nemusim je objimat ani na nich jezdit, nic jim nepotrebuju rikat, ani septat, ale sympatie vzbuzovali i ve mne.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Spotrebni druzstvo byly prodejny a hospody.

Misto aby je zestatnili a byl to podnik, tak se jakoby sloucili a bylo to druzstvo.

Jina pravni forma.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

tady byla od poslední třetiny 19. století a od kolektivizace se nijak zvlášť nezměnila. Dokonce ani název se nezměnil - např. "Včela" zde byla od cca 1880 do 90. let 20. století, než začal Lux kutat na jejím zničení.
Dtto různé místní "Konzumy", které se po WWII sloučily/byly sloučeny do "Jednoty" (dnes COOP).

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Chtěl jsem napsat víc, protože ten začátek a historické záznamy z let 18xx až do dnes říkají něco jiného... Ale odpustím si to, a zaměřímm se pouze a jenom na poslední větu.

Baťa prohlásil a vydal knížku myslím pod názvem "Budujme stát pro 40,000.000 lidí", někdy v roce 35-38? Říkáš tou otázkou, že Baťa nevěděl vůbec co dělá a tedy bys mu položil tu samou otázku "PROČ" :D

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Co tím vlastně myslel, s ohledem na rok vydání, už se nedozvíme.
Každopádně byla jeho vizí úplná privatizace státu kromě soudnictví a armády. A to vč. veškerého zdravotnictví, školství atd.
Z jeho vize leze "Já, já, já, jenom já..." jako sláma z bot. Patrně se již viděl monarchou (nebo jak by si nejvyšší oligarcha říkal).

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

Právě že sem ji četl A HLAVNĚ posuzuju obsah vůči dané době, ani omylem pohledem člověka roku 2020, takže musím říci, že jste četli každý něco jiného nebo rozdíl v náhledu na obsah je dán tím, že já ho hodnotím pohledem roku 1937 a vy 2020...

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Baťové byli oligarchové jak vyšití a kromě toho de facto otrokáři.
Nápady Jana Antonína na takřka úplnou privatizaci státu a jeho megalomanské nápady z toho obrázku nijak nevybočovaly tehdy a nevybočují ani dnes.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

A jakej?

Postavime fabriku a dal muzeme tu pudu obdelavat? Dal nam uprosted dilny rostou horce a vlci maky. Odpadni vody, jsou jako bozi desticek?

kazda fabrika je devastace krajiny - samozrejme tam je otazka rozmeru devastace, ale princip tam je vsude

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Tak devastace krajiny uz je vykluceni lesa a mít pole, devastací je louku zorat a mit pole...

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

Ehm.

Zdejsi lesy tu jsou vykluceny nekde od raneho stredoveku.

To, cemu se tu bezne rika les je ve skutecnosti plantaz smrkove monokultury. Urcite jste ale myslel puvodni ridky les, tak jak je zname z Kanady ci Sibire.

Tady v Evrope byla puvodni krajina obydlena velkymi bylozravci a vypadala asi jako anglicky zamecky park. - Pak pralide vyvrazdili velke bylozravce a zacla umela krajina s lesy, ktere vy povazujete za puvodni krajinu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

a ne "anglické parky" :o)))
Plus mraky bažin, mokřadů a pod.
Proč myslíte, že stačilo bránit obchodní stezky záseky? Protože lesem se projít nedalo.

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

Coze? Obchodni stezky na konci pozdního pleistocénu? To je vic jak 8000 pred Kristem. Egypt byl sjednocen nekde 3300 pred Kristem. Myslim, ze nemluvime o stejne dobe.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Stezky jsme zde měli opravdu už v pleistocénu. Obchodovalo se s pazourkem a jinými šutráky, z něhož se vyráběly nástroje. Taktéž amulety, ve Francii se např. našly mušličky z Indického oceánu, pak s barvivy. A možná s bylinkama z jihu, léčivy. Možná i jinými věcmi, které podlehly zkàze. Dnes se dá přesně lokalizovat, odkud to vše je a kde přesně dotyčný bořík žil.
Jinak, síť stezek, už v době bronzové, odpovídala zhruba dnešním hlavním tahům, možná už v neolitu. Hned, jak byla k dispozici tažná zvířata. A někteří lidi v té době hodně cestovali. Izotopy v kostech...
Lesy v ranném středověku samozřejmě vyklučeny nebyly. V pozdním středověku někde, třeba tam, kde se dalo plavit dřevo do hutí nebo dolů, byly zbaveny obchodovatelného dřeva, ale vyklučeny ne, jen místy v nížině přeměněny na pole.
Že byly lesy neschůdné a proto bránily vpádu vojsk, řekněme v 9 až 13 století, platí jen z malé části. Např. Šumava byla v té době protkána síti stezek s rozptýlenými samotami. Jde o to, že tam nebyla potrava pro vojsko a píce pro tažná zvířata. Kterou tehdejší vojska získávala pleněním země. A shromáždit, uchovat, transportovat a zpracovat, větší množství potravin a píce, bylo tehdy neúnosně drahé a logisticky téměř nemožné.
No a částečně šlo taky o to, že větší tehdejší vojsko je mezi stromy zranitelné. Nemůže se sešikovat do formací a je zranitelné partyzánským způsobem boje udeř a uteč. Jak ostatně poznali už Římané v Teutonburském lese.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)