Preperská bída

Autor
Štítky

Preperství a příprava na nějakou katastrofu v podobě blackoutu nebo jiného výpadu je v poslední době docela v kurzu. Vlastně se tomu ani nedivím. Každým rokem jsme znovu a znovu překvapováni co nefunguje, zjišťujeme s jakým dalším problémem nám stát nepomůže, sledujeme v přímém přenosu, kde má dnešní společnost své limity a stále častěji vidíme, že co si nezařídíme sami, to nemáme. Zejména za první vlny koronaviru v březnu minulého roku byl preperem tak trochu každý. Lidé kupovali trvanlivé potraviny a připravovali se na reálnou možnost, že nějaký ten týden nevyjdou z domu.

Zájem o preperství se kolem Kydů objevuje už od začátku. Každý rok dostanu několik desítek mailů od lidí, kteří se různým způsobem připravují. Dostávám tipy na knihy s touto tématikou, občas mi někdo přímo knížku půjčí nebo pošle.  V posledních letech jsem shlédl mraky videí s návody nebo přímo s existujícími prepery, kteří už nějaké kroky podnikli.  Dnes bych chtěl toto téma více prokydat.

Víte, čeho by si všiml nezaujatý pozorovatel jako prvního? Shlédl řadu videí, dokumentárních filmů i jiných pořadů, přečetl si Cílkovu knihu Ruka noci podaná, nabifloval se z různých stránek a možná potkal i nějakého prepera osobně…  První, co praští do očí, je chudoba. Vážně. Shlédněte pár pořadů na Prima Zoom a zjistíte, že většina amerických i evropských preperů má oprýskané staré ratejny se sto let starou střechou, opadající omítkou či ošuntělou barvou. Doma jsou zavalení množstvím materiálu a zboží, mají plné regály, i nějaký trezor na zbraně se najde, venku je studna, nějaké kůlny… ale jinak nepořádek, protože dělat prepera je práce na celý úvazek. Když si přečtete Cílkovu knihu, zjistíte, že dělat prepera je dražší a  časově náročnější než vlastnit koně.

Ne, tím neříkám, že prepeři jsou bordeláři a magoři. To ani náhodou. Ale troufal bych si tvrdit, že chudší člověk je blíž té pochmurné realitě než třeba vážený doktor mající stotisícový plat. Chudý člověk byl vícekrát napálen, je s ním hůř zacházeno, nemá konexe ani možnosti obrany… a tak si chystá zákop.

Zároveň si takový člověk snáze uvědomuje ty skutečně základní potřeby, protože jídlo si musí uvařit sám, musí obezřetně nakupovat, protože má nějaký finanční limit, dražší vodné a stočné je významnou položkou jeho rozpočtu a faktura za plyn ho může zruinovat.

Vážený doktor jde na jídlo do restaurace, kapotu u motoru svého auta neměl nikdy zvednutou, nikdy neopravoval doma trubky, kotel mu na podzim nahodil revizní technik, bez problémů to všechno zaplatil a stejně mu ještě hodně zbylo. Proč by si měl uvědomovat případnou katastrofu? Že na tom bude v případě delšího výpadku proudu ve své krásné vile úplně stejně blbě jako majitel bytu v paneláku, to mu nedochází, protože ani neví, kde má doma hlavní jistič.

Svým způsobem je preperské počínání hrozně tragikomické. Ti, co nemají peníze nazbyt se snaží ze svých nepatrných možností nějak připravit, ale nejsou v situaci si postavit takovou tu opevněnou farmu jak popisoval třeba Karel May ve svých románech. Stačí to jen tak tak na nějaký ten kvér, pár balíků toaleťáku ve spížce, konzervy a možná nějaká živá konzerva ve chlívku. A nad tím vším rozpadající se střecha do které investovat je už mimo finanční možnosti. Stejně tak prakticky nikdo z nich nemá auto s motorem, který by zvládnul i mizernou naftu.

Na druhé straně pak jsou lidé, kteří by mávnutím ruky měli na to, aby jejich domy byly soběstačné, ale ti to nedělají, protože se zase nebojí žádných problémů. Nepřipouštějí si je, protože přece mají peníze a za peníze se dá koupit všechno. A tak mají byty plné elektroniky, kotle které nepojedou bez proudu, žádnou náhradní elektrocentrálu, všechno doma je smart, chytré a in, ale v konečném důsledku ani plynový sporák nezapálí jen tak sirkou a otočením ventilu. Někdo má na střeše solární články, ale jen jako drahou hračku, která funguje jen spolu s elektrikou od ČEZu, skutečný ostrovní systém má málokdo.

A jediné, co mají obě skupiny společné, je nějaká ta puška či pistole.

Častokrát slyším argument, že v případě katastrofy vytáhnou z měst na venkov hladové ozbrojené hordy. Upřímně… nevím jestli by si taková horda pomohla. Na vesnicích sice je možná trochu víc jídla než ve městech, ale rozdíl je v řádu dnů, ne týdnů. I v té poslední vesnici se chodí každý den pro čerstvé pečivo a málokdo má doma sto kilo mouky. Spíš asi nikdo. Hladová horda by udělala nejlíp. Kdyby včas obsadila nějaký ten hytlermarket, zabránila v jeho vyrabování a postupně ho vyjídala. Až ve městě dojde jídlo, dojde o chvíli později i na vesnici. Těch pár vidláků jako jsem já, co mají funkční hospodářství, to nevytrhne, protože v třítisícovém vidlákově jsme takoví tři. Než k nám přijede rabovat první horda z Brna, budu už dávno na suchu, protože se budu muset rozdělit s hladovými sousedy nebo budu rozdělen od hladových sousedů. Být preperem tak v podstatě znamená jediné – podlehnout o něco později, ale podlehnout také.

Podle mě dává smysl především hodně malých hospodářství. Před necelými sto lety byli všichni na vesnici tak trochu prepeři. Neměli elektriku, v zimě se k nim zásobování nedostalo, bo dálnice nikam nevedly. Každý musel mít plnou spížku, sousedé se podělili o strojky na zavírání konzerv, v zimě se navzájem obdarovávali výslužkami z prasat, protože mrazáky také nebyly. Žid na návsi měl v krámě především věci jako petrolej, líh, kolomaz, košíky, vědra, řemeny a tak podobně, což nepodléhalo zkáze a všechno bylo skladem. Většinu nářadí dokázal opravit místní kovář a každý vydržel na poli s ohnutý hřbetem celý den.

Ale hlavně – bylo jich hodně, takřka všichni. Místní učitel, policajt a doktor ti neprepeřili, ale pro ty jídlo vždycky vyzbylo.

Dnes je celé potravinářství mimo naší kontrolu a ve většině dokonce i mimo kontrolu našeho státu. Šlus. Vyřízeno. Nedovedu si představit, že by u nás existovala preperská skupina, která by měla plán na obsazení potravinářských továren a udržení výroby. Když je dneska běžné, že vajíčko jede sto kilometrů do líhně, jednodenní kuře jede sto kilometrů do výkrmu, hotový brojler jede sto kilometrů na jatka, drůbeží separát jede sto kilometrů do masokombinátu a zabalené kousky masa jedou sto kilometrů na pult obchodu. Ani nemluvím o podobně komplikovaném oběhu vedlejších surovin jako polystyrenových vaniček, igelitů, sáčků a podobně. A pokud nepojedou tyto složité výrobní celky, do pěti dnů bude zbytečné dělat nájezdy, protože nikde už nic nebude a rozumní mafiáni nebudou vybírat mýto na mostech, ale budou draze prodávat sortiment z obsazeného a ubráněného obchoďáku.

V této chvíli nemá běžný preper vlastně ani co bránit. Za týden o to přijde a nejspíš mu to nebude ukradeno, ale podělí se se sousedy, protože se nevydrží dívat na jejich uslzená děcka. I v těch nejhorších koncetrácích existovala až neuvěřitelná solidarita. Dokonce i v dnešních utečeneckých táborech někde na Lesbu či Lampeduse existuje solidarita i mezi těmi araby.

Být funkčním preperem je možné jen tehdy, když na vesnici bude takových preperů hodně. Když budou mít funkční hospodářstvíčka. Jeden krávu, druhý kozy, třetí prasata, čtvrtý traktor. Všichni pak nějaké pozemky. Ale musí jim to i něco vydělávat, protože jinak budou mít jen ty ratejny na spadnutí. Musejí toho žrádla vyrábět celkem hodně, aby pak v případě potřeby pro sebe měli dost. Musejí mít snahu svoje domácnosti rekonstruovat tak, aby se obešli s minimem elektriky pro běžný provoz. Aby měli samotížné vytápění nebo alespoň dobře umístěné krby. A na hnojišti aby měli kadibudku… Pak teprve bude co bránit.

Když bude takových lidí plná vesnice, mohou si koupit pušky, udělat myslivecké sdružení, aby necvičili jen prostřelování terče, ale také v terénu. Dobře střílející myslivecká parta, ta už něco zmůže. Rozhodně víc než osamělý jednotlivec bránící dům, kdy útočníkovi stačí prostě jen čekat, až obránce jednou usne. Vietkong touto metodou denního prověřování bdělosti amerických stráží dobyl takřka bez boje lecjaký bunkr. Každý den zkusili, jestli stráž spí. Jednou chudák američánek usnul a už to bylo.

Když bude vesnice plná malých hospodářství, uživí se tam i malé železářství, které ve skladu bude mít i konzervy, náhradní díly na zavírací strojek, lopaty krumpáče, motyky, radlici… Tři vidláci to nezachrání, ale stovka už ano. Všichni nemusejí mít traktor, ale všichni musejí obdělávat a dělat zemědělství alespoň jako nadšení zahrádkáři. Musejí to fakt umět, aby mohli svoje produkty směle prodávat a vydělat si tím na dovolenou nebo na opravu střechy či koupi litinového kotle Viadrus, než je definitivně přestanou dělat.  Všechno ostatní  je jen hra na katastrofu ve které může být hodně romantiky, ale málo smyslu. Zemědělství se dá dělat všude. Není to drahé, něco to i vydělá, nebo alespoň to samo pokryje náklady. Ale člověka to upoutá na jedno místo. Od dobytka se nedá odejít a nějaké spontánní překvapení v podobě romantického výletu do zamilovaného hotelu, tím na selku dojem neuděláte. Někdo musí posbírat ráno vajíčka a nasypat do žlabu. Člověk musí pracovat podle přírody. Naplánovaný odpolední výlet je v háji, když předpověď na druhý den hlásí déšť a seno leží na louce.

Vidlácky tvrdím, že individualismus žádné přípravě na katastrofu nesvědčí. Buďto se zachráníme víceméně všichni, nebo víceméně nikdo. Budťo pochopíme vážnost situace tak nějak hromadně a spolu vytvoříme funkční systém, nebo to přežije náhodně vybraný jedinec, který prostě jen bude ve správnou dobu na správném místě a bude úplně jedno, jak moc se připravoval. A vzhledem k tomu, že dvě třetiny populace zatím žádné přípravy na katastrofu nedělají, mohou to ostatní dělat jen jako koníček. Ale je zbytečné do toho dávat všechno. To už je lepší opravit si střechu.

Pokud by ale někdo měl potřebu dělat něco teď hned, pak kupujte, sbírejte a shánějte staré středoškolské učebnice. Já například mám doma všechno o technologii skladování obilí. Napsala to nějaká docentka Kozminová v SSSR. Pokud si člověk odmyslí, že všechno vymyslel soudruh Stalin, je to suprová knížka podle které se dá skutečně skladovat. Učebnice lesnictví, obrábění, truhlářství, tesařství a podobně, to může být jednou skutečný poklad, který vám žádný mafián nevezme. Kniha je úžasná věc. Snese velké poškození a i když přijdete při požáru nebo povodni o jednu půlku listů, ta druhá půlka je pořád čitelná a použitelná. Tímto děkuji Janovi z Helvajzu za tento postřeh a hlásím, že si doma chystám ve svém suchém sklepě dlouhý regál, kam by se mohlo vejít dost knížek o skutečných znalostech.

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (94 hlasů)

Komentáře

to je fakt pravda, sledovali jsme to se synem podrobně a fakt to je montáž. Syn pak našel na jakémsi webu satirickou montáž, kde Trump oblečený do "vánočního svetru" se soby a červenou čepičkou a jakoby podroušený čte jakési pohádky a opravdu - věřte nevěřte, už filmaři umí dát pohyb úst a zvuk do souladu s obsahem. Hra pokračuje.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Může to být fake i z druhé strany.

Ještě jednou doporučuji tento rozhovor:
https://www.svobodny-vysilac.cz/2021-01-07-aktualni-komentare-ans-vladi…

Je to dlouhé, ale mnoho poučných myšlenek. Kdo chce přemýšlete o tom, koho a proč volit, je to téměř povinná četba (poslech).

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Tady bych napsal,informovaný pan Vidlák něco tuší.
O sebezásobování už se psalo,ale opravdu to jde jen po jednotkách,na nějaké větší počty nedojde,nejsou podmínky,polnosti,ani domácí budovy,to nářadí,snad dělají z tvarohu.Osobně si to nedokáži ani představit,jenom vypnout elektřinu na týden,natož delší dobu.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Od skautů až po pionýry. Jistě víte, co je to KPZ (krabička poslední záchrany).
Stačí, když v elektrárně spadne řemen ke generátoru a vše je v háji, před dvěma dny u nás nešla elektřina chvíli ráno a chodil jsem doma jako medvěd v kleci, kdy jsem neměl možnost si uvařit ranní životabudič - kafe.
Bez elektřiny by taky bylo jedno, jaké barvy si oblékne svetr Al-Hamajda, protože by nás nemohl obšťastňovat v naší/vaší/jejich ČT.
A tak bych mohl pokračovat dále, jelikož si chod naší současné společnosti bez el. energie vůbec nedovedeme představit.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Taky ji v Novorusku obnovovali jako první. V zemích kde jsou v polorozpadu zas na střídačku vypínají celé čtvrtě, aby si mohli dobít mobily, načerpat vodu atd.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

V Praze v paneláku se moc nedá prepeřit, a než bych se zaprepeřil na chatě bylo by už dávno po všem.
Zvlášť když už jsem dávno přestal sázet brambory a pěstovat rajčata, okurky, papriky...vrcholem mého snažení je pažitka, libeček a petržel do polívky.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

V Praze v paneláku se moc nedá prepeřit, a než bych se zaprepeřil na chatě bylo by už dávno po všem.
Zvlášť když už jsem dávno přestal sázet brambory a pěstovat rajčata, okurky, papriky...vrcholem mého snažení je pažitka, libeček a petržel do polívky.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

zrnko prepeření u mně neuvízlo už před roky : zemědělské ruční nářadí jsem nevyhodil, nová kamna jsem si pořídil s varnou plochou, na studni mám i ruční čerpadlo, zásobu dřeva mám na roky.
Jenom mi vrtá v hlavě tady zmiňovaná elektrocentrála (kanystry s benzínem mám) :-) .

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Benzín do sebe natahuje vodu jako zběsilý. A pokud je to Babišovo Tajemství, máte nádobu do tří čtyř měsíců zasranou jak jetel od výpotků z této kapaliny. nejde to dolů, lepí to, pohlcuje vodu. Prostě problém na druhou.
Dá se to prý eliminovat nákupem paliva Verva 100 a jemu podobných substitutů. Já problém řeším tak, že veškeré Babišovo Tajemství jde na zimu ze strojů ven.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

se nechá koupit na čerpačkách Eurooil, je bez řepky, jen nafta.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane z Helvajzu.
Dělal jste si rozbor nafta z Eurooil?
Pokud vím,je to nařízeno státem,že musí každý přidávat biosložky do PH,
EU doporučovalo 3-4%Babiš si prosadil více,dokonce se ukázalo až 6%

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Namám možnost dělat rozbor.
Na stojanech to mají napsané a hledal jsem na internetu recenze a ty potvrzovaly, že je u Eurooil nafta bez řepky.
Citace z článku:
„Například v síti EuroOil je k dostání stoprocentní bionafta a bioethanol E85, díky čemuž EuroOil jako jediný na trhu může nabízet i běžnou motorovou naftu zcela bez biosložky,“

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

eurooil provadi prodej dlouhodobych zasob z firmy cepro, ktere jsou uskladneny bez bioslozky, ale take postupne degraduje, tesne pred dobou se to proda a nikdo tam uz radeji nic nemicha

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

na 8 %, ale ani naměřených 12 % není výjimkou. Sem tam prostě soudruhům "ujede" ruka.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

benzín do sekačky i ten s olejem skladuji třeba rok, neřídím se radami odborníků, a světe div se : AL-KO, Huquarna, Fieldman to slupnou po zimě bez námitek. Možná je trochu bolí břicho, ale to mě taky, nebudu je přece rozmazlovat.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Nejde srovnávat ZIL s Mercedesem.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Josef (neověřeno)

Trvalý odkaz

Napsal uživatel Petrpavel (neověřeno) dne So, 09. 01. 2021, 14:15

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

v karburátoru.
I když je pravdou, že membránové karbce jsou k zasírání méně citlivé, než klasické plovákovky s jehlovými ventily.
Poslední kousky, které vylezly z Budějovického Jikovu, jsem musel vyházet (tedy uložit do regálu) a nahradit je starými krámy, pocházejícími konstrukčně z první republiky, anebo membránami z Žapónie.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Na skutečnou apokalypsu se zazásobit opravdu nedá. Je to podobné jako s důchody. Peníze které platíme státu jako na důchod, nikde neleží pro pozdější spotřebu, ale průběžně se vyplácejí současným důchodcům. Teoreticky i naše důchody by měly jít od budoucích plátců. A proto jedinou možností jak se připravit na apokalypsu, je něco chovat a pěstovat už teď. Protože v případě kdy by nám opravdu teklo do bot, tak už sadbu a chovné samice nemusíme sehnat. Jedinou činností která se nemusí dělat průběžně je pytláctví. V případě průseru pak myslivecké a rybářské spolky nebudou mít problémy s přemnožením zvěře.

Článku by snad jen slušelo závěrečné resumé "Je lepší něco dělat a mít doma aspoň něco, než úplné hovno!"

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)

Jenže skutečná apokalypsa by vypadala tak, že sem zas spadne 10 km meteorit, Udělá díru do zeměkoule, 300 metrovou tsunami, vyvrhne horniny do vesmíru, které pak padají v dešti roztavených kamenů, vše na povrchu se upeče i na druhé straně světa a přežije to v podzemí.

Pak několik set ne-li tisíc let zimy a pak restart evoluce.

Nebo záblesk gama záření co odfoukne atmosféru. Nebo výlevy lávy o velikosti Austrálie a takovéhle srandy.

----------
Samozřejmě apokalypsa v tom dnešním běžném smyslu. Jinak to slovo původně znamená ještě něco jiného.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

nebo špatně odhadnuté řízení států, nebo globální řízení Země. V obou případech může dojít k masívním výpadků dodávek el. energie a při nich může dojít k apokalypse, tzn. neschopnost elektronické kalkulace nákupů a následné rabování obchodů.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Chovná samice je základ :)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Rychle do Lídlu!

Průměrný počet slepic: 2.2 (10 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co tam mají?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kovida se slevou

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

fronty v roušce. Šel jsem do našeho Krčského pralesa na muflona, ale měl respirátor a smutný oči, tak jsem ho pustil!!

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

zkuste román Malevil. Robert Merle.

popisuje život po katastrofě. Zbraně, zásoby osiva, znalosti technologií. Jo a má to taky příběh :-)
p.s. NEzkoušejte film .... je strašnej

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

...od něj "Muže pod ochranou"? To je teprve katastrofa, Kam se hrabe Sexmise :)

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

ale to je spíš o preperkách vlastně :-))))

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

...ale je mi blbé to udělat u sebe. Můžete mi to oplatit? Toho hackera(ku?) hledat nebudu, pojde sám na vlastní nevraživost :)

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

In reply to by Carlos V. (neověřeno)

Trvalý odkaz

Svědectví/the Stand

od Stephana Kinga

O tom jak z tajné laboratoře unikl smrtící virus. Taková fantasy. Ještě to nepřeřadili.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Pořád dokola melu to samé :
"Katastrofa přijde vždycky odtud, odkud ji člověk nečeká."
Malérů se děje spousta, někdy malých, někdy větších, ale pokud se na ně může člověk připravit, vždycky se s nimi (aspoň dosud) dokázal vypořádat.

Koronáč je už dost vážná výjimka. Nikdo nepředpokládal, že taková nepatrná potvůrka zamává s celým světem. A zdá se, že bude trvat dlouho, než se s ní člověk srovná.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Pane Puck.
Přesně,nikdy nevíme odkud přijde katastrofa,ani ta malá,stačí jenom ty přírodní a smutné je,když to dělají lidé lidem.
Včera jsem koukal na ten pohřeb M. Lučanského,co si pak můžete myslet o těch strůjcích této katastrofy,nejen pro rodinu,ale i pro soudní moc.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale zase jestli fakt kradl,tak musel počítat,že ho třeba jednou chytí a v base skončí.

Průměrný počet slepic: 2.5 (8 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gaia.
Zloděj,když okrade malého zloděje,nic se nestane,ale když zloděj okrade velkého zloděje,tak to nemusí skončit dobře.
U Lučanského to může být jinak,asi moc věděl o velkých zlodějích,spíš to vypadá,že mu chtěli jen důrazně ručně domluvit.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Malá hádanka:
"zloději, který okrade zloděje, je odpuštěno na 100 let"
Je to citát - z čehopak?

Zatím bez slepic

Bylo jich sedm, ne?

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Lučanský nebyl první všemocný papaláš nad zákonem kterého krym zlomil. Dobře mu tak.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

I kdyby všechno, co o něm nakecali byla pravda, tak mučení a vraždu si nezasloužil.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

příliš mnoho lidí žije v panelácích, kde budou v případě BO ponecháni osudu. A nastane to co popisoval Wydham ve dni Trifidl. Ona ta breberka je v podstatě něco podobného, akorát jsme na začátku . No a před možným pokračováním, ještě mnozí varují, protože vidí dál než na špičku nosu. .
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/hampl-jak-se-bude-zit-v-zemi…
Kdo vyhraje, to záleží jen na nich, těch mladých, chytrých a ......

Průměrný počet slepic: 2.5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

U pořádných katastrof je typické to, že když přijdou, můžete většinu pečlivě připravených havarijních plánů zahodit a musíte improvizovat.
V roce 1999 jsem měl možnost pobývat v Kanadě, poblíž Montrealu. V lednu předchozího roku celou tamní oblast postihla tzv. ledová bouře (Ice Storm), odkaz na heslo ve wikipedii přikládám na konci. Znamenala totální kolaps po dobu dnů až týdnů, v některých případech až měsíců.
Co se tam stalo? Velmi stručně nastala rozsahem neobvyklá meteorologická situace: delší dobu panovaly silné holomrazy a pak začalo z velké výšky pršet. Kapky se nezměnily ve vločky ani v kroupy, ale dopadly až na zem, kde okamžitě zmrzly, a vzniklý led obalil úplně všechno. Tenhle déšť trval téměř čtyři dny! Vše bylo jako zasklené a co bylo méně odolé, šlo k zemi. I po roce byly vidět třeba listnaté lesy podél dálnice, jak stromy prakticky neměly tenké větvičky a do nebe koukala jakási divná košťata.
Skutečný průšvih samozřejmě byla elektřina. Oblast Montrealu napájelo sedm dálkových vedení velmi vysokého napětí, a všechna padla - naštěstí ne naráz a nějaké vždycky jelo, stačili je opravit (ovšem v některých případech se složily desítky sloupů až po horizont, s tím se samozřejmě nedalo dělat nic). Vedení nižšího napětí v menších městech a na vesnicích byl totální průšvih - nebyli opraváři, technika, náhradní díly. Raketově stoupla cena elektrocentrál, až musela zasáhout vláda (jestlipak by to u nás směla udělat?).
V Montrealu mají muzeum, kde je ledové bouři věnovaná expozice, jsou v ní uvedeny četné konkrétní případy.
Především se ukázalo, že i na vesnicích prakticky všichni byli (a jsou) závislí na centrálních dodávkách energií. Domy jsou téměř výhradně dřevěné, byť se to u novějších zvenku nepozná, a nikdo už dávno nemá kamna (říkali nám, že z důvodu bezpečnosti ani mit nesmí, baráčky jsou blízko u sebe, byť na izolovaných farmách je to asi jinak; jo - druhý vážný zločin je prý chodit doma nahý). Stát se to před padesáti lety, každý měl u chalupy hromadu dřeva, někde by vyštrachal petrolejku nebo svíčky, a věnoval se s manželkou odedávným činnostem, ke kterým vlastně není potřeba snad kromě peřiny vůbec nic.
Vzpomínám si na pár příkladů. Vidláka by možná zaujal zemědělský: menší rodinná farma, asi 500 kusů dojnic, plná mechanizace, na vše stačí pár lidí. A najednou nic nejde. Jak ten dobytek nakrmit a hlavně - jak ty krávy podojit? Ručně to nepřipadalo v úvahu, nebyli lidi, a ti co byli, to už ani neuměli. Nakonec někde vykouzlili výkonný dieselagregát, myslím od nějaké stavební firmy nebo armády, nevím; a naštěstí u nich dodávku elektřiny poměrně brzy opravili.
Nebo třeba rodina s mylými dvojčátky - tam táta vyrobil z bicyklu a nějakého velkého dynama nebo čeho jakýsi šlapohyb, který vlastnonožně poháněl, a tak prckům aspoň ohřivali baštu.
Kikslo zásobování, sklady nemohly vydávat, nedalo se jezdit po silnicích, nefungovaly benzínové pumpy, ale ani telefony atd. atd. Mimochodem, ohledně komunikací hodně pomohli radioamatéři a později samozřejmě armáda.

Tož tak.

https://en.wikipedia.org/wiki/January_1998_North_American_ice_storm
https://canadianmuseumofnature.wordpress.com/2013/01/15/remembering-the…

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

kvůli těmto zkušenostem, nezačali kanaďani ten velkolepý projekt o vědomostech z historie... tedy sbírání všech vědomostí o praxi - co a jak se dělávalo v dávnu . Sbírají tam materiály odevšad i naše knihovny tak "půjčují" k skenování a uložení knihy s obsahem co a jak se dělalo. Akorát nevím, jak se to jmenuje, a zda je to zpětně přístupné. Já to tenkrát považovala za nesmyslné ale jak vidno... mylně

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

Mluvili tam spíš všeobecně, ale ten okamžitě zamrzající déšť si pamatuju.

Já měl tehdy jiné starosti, tak mi to uniklo. O to podivnější to bylo vidět to pak zpětně.

Další případ byl BO v NY někdy v 77 a co jsme viděli za Kathriny v NO taky dává představu jak drsný to může být. Jen tak, ze dne na den.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

v takovým cyklu o počasí (běží furt).
Záběry postupně se ohýbajících sloupů VVN byly strašidelný - jeden za druhým, jak domino. A absolutní ticho, jak nic nejezdilo, nikdo nikam nechodil a i ptáci a zvířata byli schovaní nebo zmrzlí; jen praskot větví, sloupů a tak.

Jo, souhlas. Katastrofa si většinou přijde a vypadá úplně jinak, než si plánovači naplánovali.
On stačí i ten korunáč vlastně.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.