Švéd v žigulíku

Autor
Štítky

Před nedávnem dávali pořad Švéd v žigulíku. Švédský krizový manažer měl jít zachraňovat továrnu na žigulíky v Rusku.

Tak jsem si říkal, že se třeba něco přiučím, i když jsem měl vágní pocit, že už jsem to možná kdysi viděl a nedopadlo to dobře.

Ale jsem optimista a tak jsem si říkal, že to třeba nebude ono.

Tak nějak jsem čekal nějakýho kouzelníka, co udělá zazrak, ruští lemplové budou muset přísahat na zlaté jablko a najednou je to změní nebo se jim bude v kantýně přidávat do jídla magickej prášek (pohádkovej, ne ten z Kolumbie nebo Afgánistánu), budou tam hrát psychohry, bude rozdávat bonbóny, pořádat závody v pití vodky a hlasování o pracovní době.

Tak nějak jsem čekal něco mezi Baťou, Jobsem, Semlerem, orientálním guru a psychoterapeutem, to vše líznutý patologickou tolerancí, tak vlastní švédům a holanďanům. - Já naivka. Samozřejmě, že to byl manažer jak už západní manažeři bejvaj. Takovej trochu zakřiknutej workaholik. Jeho štáb jsou čeští manažeři.

Celej dokument začínal příznačně, vidíte velkou fabriku v zimě, šňůry lidí jdou do práce po zasněžených cestách a za pár přijíždějícíma autama běží toulaví psi.

Pak se dozvíte, že automobilka je pořád ještě státní podnik, zaměstnává 60 000 lidí a prodělá miliardy rublů ročně. Pak napíšou, že dělal pro Saab a GM a taky pro ruskej Gaz.

Pak začnou ty manažerský scény, jako první se řeší, proč nebyly blatníky, pak je něco, co vypadá jako schůze středního manažementu, je jich celej kongresovej sál a pak zas český manažer vypráví, jak našel v nějakým suterénu dílny, kde se nedělalo nic. Přišel tam, lidi tam spali nebo hráli šachy. Když je tam popohnal k práci, tak za 2 hodiny zjistil, že se tam zamkli. Socík jak vyšitej. Vidíte 2 holky, co natíraj nějakou boudu a dvě další na ně koukaj.

Takže tam vypadá přesně jak za socíku, jiný věci zase jako západ, zvlášť u vysokejch manažerů samozřejmě.

Celej film je v podstatě o střetu kultur. Socíková (protože se mi nechce říkat východní) a západní. 

Samozřejmě, českej socík nebyl nikdy tak socíkovatej jako ten ruskej, měli jsme 30 let zpoždění, který jsme nikdy nedohnali, ale vidíte, že je to ze stejného soudku. Děláte, co musíte a oni vás jakž takž platí. Žádná velká mrkev, za kterou se hnát, nikde není, ani na obzoru ne, ale tak nějak si tam někde uděláte svůj koutek, ve kterém přežijete. Máte své kamarády, bydlení, ženu a děti. Žijete jako všichni ostatní. Za málo peněz málo muziky, ať jste ten, co platí nebo ten, co muzicíruje.

Ten korektní západní systém, (ne ten vydřidušskej jak z Amazonu) že makáte naplno, oni vás korektně platí a z toho vy poplatíte všechno ostatní a máte znatelně lepší život.

Když oba dva systémy smícháte dohromady, tak to začne skřípat a překvapivě to není ani ničí vinna. Ty dvě skupiny si ani nerozuměj. To není o tom, že by rusové nějak méně pracovali. Jakmile vyjedou na západ, tak pracujou normálně.

Jde o to, že ruskej systém fungoval jinak. Nebyli jste tak extra placený, ale nepředřeli jste se, ale měli jste spoustu věcí zdarma. Jakmile tam nastoupí západní manažer, tak nějak předpokládá, že když je platí, tak má právo požadovat, aby makali stejně jako na západě. Nic není logičtějšího.

Jenže on ve skutečnosti platí míň. Jo, samozřejmě na čísla plat zůstane stejnej, ale ubude tam všechno, co bylo zadarmo. Včetně spánku, když spíte v práci, nemusíte spát doma a máte čas třeba na melouchy nebo na rodinu. Je to blbej systém, proto zkrachoval, ale ještě pořád tam je. 
Firma má loď na jezeře, no tak tam je dovolená za hubičku a zašívárna pro lidí.

 Tady to bylo stejně. Za socíku tady byly lázně zadara. Dneska byste se nedoplatil. Lázně vlastní nějakej ruskej zloděj, dělaj tam ukrajinky, kuchar je francouz, hosti pracháči z celýho světa... a co z toho vlastně maj češi? Hovno. - Ony totiž mzdy měly stoupnout v proporci o tolik, o kolik jste přišli. O náklady na kvalitní a bezpečné vzdělání, aby vaše děti nemusely chodit do školky a škol s cikánama. Náklady na auto, protože když se zrušila spousta zubních pohotovostí, tak abyste se mohli dopravit v noci ty 3 desítky km tam kde ještě zbyla. Náklady na kroužky dětem, protože teď už není svazarm. Skauti zařínají být nenávistná, polofašistická organizace s genocidérníma choutkama. Je nižší bezpečnost i když k západu jsme se ještě ani nezačali přibližovat, takže lepší myslet, že jednou bude třeba doprovod pro děti. Pro starší je třeba myslet na důchod, že nebude nic moc a možná taky vůbec. 
 Samozřejmě, platy nestouply. Tohle vše jde na vaše triko. Plus to, že dřív vám JZD dalo pytel obilí pro slepice, napaběrkoval jste si kapry nebo brambory, přivřely se oči, že po práci s traktorem zořete a uvláčíte ještě všechny záhumenky. Dalo se vám dřevo z palet a měl jste topení na celou zimu zadarmo. Na Moravě jste dostal demižon vína atd. 
 
 Pak to najednou všechno skončí, majitel si to všechno nechá, protože dělá business a vy tratíte.

 Samozřejmě, západní majitel/manažer má plné právo si myslet, že když si zaplatil, tak má jaksi právo chtít po lidech práci a nerozdávat věci zadarmo. 
 
 Češi to ještě pořád berou tak, že když jim neříkáte, že maj přidat, tak jste spokojenej a dělaj to správně. Přitom dělaj lážo plážo, normy neplněj a každou chvilku se zastavujou a povídaj si. 
 To zase zápaďani nedělaj. V některejch povoláních nejenže se snažej udělat věci co nejlíp a co nejrychleji, ale odezírat, co vlastně bude potřeba udělat. Takže vidíte postaršího fachmana, jak jde něco udělat a hošík pomocníček už se žene, aby mu s tím šel pomáhat i když pak dumá, co má vlastně popadnout a odnášet.

 Zatímco k čechům a předpokládám i k rusům ještě víc, šéf musí přijít a říkat jim, ať přidaj, ať to do večera hotový, tak ty u západních to nemusí. Někdy dokonce přijde zkoumat, jestli se tou prací dost bavěj.

 Takovejhle různejch rozdílů je tam plno a tak nějak jsem čekal, že tam bude nějakej hlubší vhled na tohle téma.

 Nebylo tam nic takového. Manažer neměl k ruce nikoho, kdo by mu vysvětlil v čem ty rozdíly vlastně jsou, moc netušil, v čem to je a jel si po svým, každou chvíli se divil, že to nefunguje jakö jinde, kde pracoval. Nakonec to skončilo tak, že byl odvolán.

 Protože ve VAZu uspěl a tady ne, tak předpkládám, že švéd nebyl schopen ty dva systémy zkombinovat a propojit a prostě to bylo jen o tom, kdo byl v pozici větší síly. Ve VAZu to ustál a zavedl tam jiný pořádky, tady ne, lidi měli dost síly a konexí a švéd se odrazil gumová jak kulička od zdi.

 Nemyslím, že by to byla přímo chyba jedněch či druhejch. Jen věci nejsou to, co se na první pohled zdají být.

 Okamžik, co vysvětloval vše. V jeden moment nebyly vyloženy blatníky, zdržely se o půl hodiny, takže i výroba, a on říkal jednomu nižšímu manažerovi, že to není poprvé letos, ale už asi po 27, ať zjistí, v čem je problém s těma blatníkama. - To mně by ani nenapadlo. Já bych automaticky předpokládal, že nejrychlejší bude, když to půjdu prozkoumat sám, protože manažer mi bude kecat, aby si chránil vlastní krk a dělníci samozřejmě taky a nejspíš bych zavedl, že tam radši bude jednodenní zásoba, aby absorbovala každej kiks. 
 (Jobs to taky dělal, nikdo nevěděl kdy se zjeví a bude mu strkat nos do počítače. Apple fachčil.)

 A potom, aby si to hoši ohlídali, tak by ti, co měli prostoj, by hodnotili ty, co je včas nezásobili a dávali by jim pokuty či strhávali prémie.

 Když budete vidět přímo, že váš kolega žije z vašich prachů, tak nebudete tak shovívavej, když se zdá, že to je jen z firemních/státních.

Komentáře

Trvalý odkaz

Ten pořad jsem neviděl, ale zato jsem v Toliatti (či jak to psát správně česky), kde žigulíky vyráběli (vyrábějí?) jako jeden z asi mála zdejších byl osobně. Pravda, už je to víc jak dvacet let a tak se věci mohly změnit.
Bylo to někdy v letech 1996/1998, asi bych to uměl najít přesně, ale ono na tom moc nezáleží. Prostě to bylo za velké ruské bídy, za Jelcina. Popisuji tedy především tehdejší stav, určitě tam došlo k nějakému posunu.
Nejdřív je třeba říci, že to město/fabrika leží na řece Volze, kousek severně od Samary. Mezi Samarou a Toliatti je na řece velká přehrada a tak to město/fabrika leží u velikého říčního jezera. Fabrika je to obrovská, montážní linka na auta tam měří asi kilometr. Celé město tvoří jen ta jedna fabrika a obrovské panelové sídliště, rozdělené na "kvartály" (čtvrtě), které jsou označeny jen čísly, je jich asi dvacet. Pohled na současnou mapu a letecké snímky odhalí i velkou čtvrť rodinných domků, které z toho "pohledu bombometčíka" vypadají docela slušně. Nevzpomínám si, že by tam ta čtvrť byla už tenkrát, ale nevím to jistě. Trochu bych si tipnul, že vyrostla poměrně nově (bez záruky).
Všechno souvisí se vším. Ti lidé tam za socialismu žili s jedním televizním programem na sídlišti a s jednou obří fabrikou, která řídila jejich životy i mimo práci. Určitě to nebyl žádný luxus, ale určitá jistota nepochybně. Nebo alespoň její pocit. Za Jelcina měli pochopitelně problémy s výplatami, s topením na tom sídlišti atd. Bídy svrab a neštovice. Že to poznamenalo jejich vztah k nově nastoupivšímu kapitalismu, o tom asi nebude pochyb.

V areálu té továrny byl menší podnik na suché transformátory, což byla "speciální výroba", kterou privatizovali "novorusové". Ověšeni zlatými řetězy a rolexkami. Měli jsme zájem s nimi spolupracovat a přesunout tam obdobnou výrobu z Německa, kde byla drahá pracovní síla. Oni nezprivatizovali jen tu továrničku, ale také obrovský rekreační komplex na opačném břehu jezera/Volhy, kde probíhala jednání. Vodka, šampaňské, kaviár. To bych rád věděl, co je s nimi dneska a také třeba s tím privátním bankéřem, jehož soukromý JAK 40 nás potom dopravil zpět do Moskvy. Co se s nimi stalo, když začal Putin zavádět přece jen nějaký pořádek.

Normální zaměstnanci takové věci samozřejmě nepřehlédli a zase to jejich vztah k tomu novému kapitalismu nějak poznamenalo. My rádi hovoříme o rozkrádání v 90.letech u nás, ale myslím, že v Rusku to bylo v jiných řádech. A tak i ten vztah k současné podobě kapitalismu bude asi/možná kritičtější, než u nás.

P.S.: Z té spolupráce nebylo nic, ale zajímavá zkušenost to byla.

Togliatti.
:-)))

S návštěvami u Ivanů jsem skončil v podobném čase, ale co vím jistě, Vladimír Vladimírovič je u nich (slovem "nich" myslím tuhle tu panelákovou generaci z devadesátek) přinejmenším takový mladší brácha Lenina.
Anebo Ježíše Krista. Můžete si dosadit, co je libo podle naturelu.
Popis a vysvětlení PROČ tomu tak je, se vymyká rozsahu této diskuze a pochopení ostatních čtenářů. Je to přesně o fenoménu, který jsem zmínil při dialogu s paní (doufám, že paní) Alfa-Beta. Životní zkušenost.
Dvě třetiny toho, co bych tu napsal, by mi stejně většina nevěřila, protože na rozdíl od vás jsem se pohyboval po většině nikoli po ukradených letoviscích, nýbrž mezi těmi z nejbědnějších.
Jen si dovolím skromně připomenout vlkovo tvrzení podložené grafy a statistikami (takže mu lze věřit), že RF za Jelcinova bačování utrpěla větší ekonomický pokles a rozvrat, než za Velké vlastenecké války (pro nepolíbené dějepisem Ádovo branný čundr v jednačtyřicátém).

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já toho tehdy moc nezaslechl, ale vyprávění o tom, jak si tuším v Leningradě sušili chleba, věšeli ho v pytlích na zdi a pak ho jedli rozpuštěnej jako polívku nebo v kafi, dělá, že vám uvěřím úplně všechno.

Sám jsem viděl v TV baletku z Bolšoj tancovat ve stripteasovým klubu nahoře bez. Tancovala tak krásně, že to byla určitě baletka, ale byla jak perla uprostřed hnojiště. - A kafe v těhle podnicích stávalo 50 dolarů, protože zbohatlíci by lacinější nechtěli. Bylo to nejdražší kafe na světě.

Trvalý odkaz

Nevím zdali měl text opěvovat kapitalismus ("Ten korektní západní systém") a zatratit socialismus, ale tak jak se nedaří demokracii v zaostalých kulturách, není možné očekávat fungování "moderního" kapitalismu v prostředí skomírajícího feudalismu. To že kapitalismus očekává, že když se investuje kapitál, tak ostatní jdou za ním jak slípka po flusu, je naivní představa kapitalismu. Obzvlášť v naší republice panuje rozčarování, že děláme jak v "Ten korektní západní systém", dokonce i to "se snažej udělat věci co nejlíp a co nejrychleji" by snad i bylo, ale důsledek se nedostavuje v podobě ocenění, protože je třeba vyplatiti ty dividendy aby mohl ten kapitalismus přece fungovat. Potom se netřeba divit, že " šéf musí přijít a říkat jim, ať přidaj", neboť jaksi se ona dividendová složka benefitů nekoná, tudíž na nějaký kapitalistický "Ten korektní západní systém" sere pes.

zmateně a nevyhraněně, neprecizuje a nedefinuje. Potřeboval by při vší úctě trochu teoretického drilu.

Já si myslím, že trochu rozumím, co "tím chtěl básník říci", nic méně znova vzpomenu termín "životní zkušenost". Zcela jiný názor na výše popsané má člověk, který navštívil jednu takovou fabriku, a člověk, který takových fabrik navštívil několik, seznámil se s jednotlivými lidmi, strávil s nimi nejen mizivou část svého života v pracovním procesu, ale třeba také pár chvil u onoho stakanu vodky, nebo někde na sídlišti, pár hodin někde "na dači", "na achótě", "na bazárje" apod.
Člověka a jeho pohnutky vydoucí k nějakému vzorci chování je poněkud těžké poznat a popsat jen ze styku v pracovním procesu.
Proč tam i u nás selhávali a selhávají manažéři?
Protože jejich školitelé se vůbec nezajímají o to, že lidé, kteří by měli být školenými manažéry vedeni, mají úplně jinou životní zkušenost, než si oni myslí. Mají představu, že pod nimi se nachází více méně stádo tupců, jejichž životní zkušenost je tabula rasa (podle Lockeho definice myslím).
Přeloženo do ostravštiny - že s nimi ještě nikdy nikdo nevyjebal.
Tudíž konání manažmentu nevede k cíli, protože selhávají vzorce a stereotypy chování oněch lopat.
Tudíž z pohledu manažmentu "jsou lopaty blbé, protože nechápou dobro, které jim přinášíme". Vůbec neřeší, že se pohybují po mimoběžkách.

I já "rozumím, co "tím chtěl básník říci"", leč nepochopil jsem proč to bylo napsáno tak nesrozumitelně. Přiznám se, že jsem článek musel přečíst třikrát a hledal v něm ještě nějakou jinou pointu abych nakonec usoudil, že hledání bylo marné. Čmouda čtu rád, ale tohle bylo za hranou čitatelnosti.

S Čmoudovým článkem nemám problém.
Pointu jsem v něm nehledal. Přečetl jsem ho dvakrát či třikrát.
Čmoud má prostě jiný typ myšlení, nesnaží se o lineární vedení logického řetězce příčin a následků - s následným závěrečným řešením a radou, co jako měl onen manažer učinit, aby mu to zajistilo úspěch.

Souhlasím, že je článek v surovém stavu, nejspíš by si zasloužil místy větší péči, ale mám dojem, že mnozí jsme pouze zklamáni, že jsme vlastně nedostali matroš k tomu s autorem polemizovat. :-)

Přesto se někteří snaží o polemiku s něčím, co v článku vůbec není řečeno.
****
Na rozdíl od Vidláka se domnívám, že přínosné někdy mohou být i články, které postrádají členění na úvod - stať - závěr.
Ale je to otázka preference toho či onoho žánru.
****

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

představu, že jeho hnojník bude jakousi platformou pro pokec nad nějakým nahozeným problémem. Nemyslím si, že by účel takového "nahození" Čmoudovo výtvor nesplňoval.
Pokud jsem se nechal příliš unésti a zakormidloval jsem do vod, které už byly a jsou příliš daleko, nezbývá mi, než si nasypat popel na hlavu.
A pokud tedy mám splnit zadání a olemizovat, i na západ od Aše jsem viděl zašívající se a kradoucí zaměstnance. Ať již z privátní, anebo erární sféry. A nebylo to zas tak miniaturní množství, jak by si mnohý z diskutérů myslel. Po nich by dozajista sklouzla snaha nějakého manažéra vštěpit jim větší smysl pro řád, práci a užitečnost pro firmu (stát) jak kapka vody po vikslajvantu.

Také mi přijde to líčení "socialistického dělníka" trochu jako klišé. Je v kraji firma, co má matku v Raichu a v Raichu i podobný závod. I stalo se, že potřebovali posílit produkci v Raichu a provedli to tak, že naložili do autobusů české dělnice z české pobočky a odvezli je na pracovní relaxační týden.

Pro ty české dělnice to bylo něco jako zjevení, protože střední a nižší management té německé pobočky měl zažitou německou výkonnost a víceméně podobné tempo i návyky a to bylo tak maximum, co čekal od české posily. Spíš onu karikaturu. V každém případě se k zaměstnankyním choval stejně jako k Němcům a ty Češky si připadaly jako na dovolené.
Jen byly v jednu odpoledne hotové (bez dopadu na kvalitu) s tím, co místní měli problém zvládnout za celou směnu. Takže pro místní management šlo o zjevení také a jistě dostal velký námět k přemýšlení.
Ten měli i němečtí dělníci, kteří začali dávat české posile najevo, že podobné kaziče norem ve své fabrice nechtějí.

Však netrvalo dlouho a pracovní dovolená českým dělnicím skončila. Vrátily se domů, do rukou středního a nižšího managementu domácího původu a zvyků (plus pár tvrdých hochů co je z Říše přesunuli šířit kapitalismus k nám). Dál dělaly na o třetinu vyšších normách a třetinovém platu stejnou práci, jako kolegové z Německa.

Jen holt ta německá fabrika má vyšší "produktivitu", ať už je to co je to. Třeba to, že se na finální výrobek dá štítek její a s tím pak putuje do světa. I když byl vyrobený u nás.

Prostě - někdy se někomu hrozně hodí nás líčit jako apriorní vyčuránky, co sice pracují dlouho, ale blbě, holt "jsme málo produktivní". Ale zase je pravda, že něčím, pro tu německou matku musíme zajímaví zůstat, jinak nemá důvod u nás držet výrobu...
************
Z jiného soudku: Čmoudův text mě přiměl zamyslet se nad "přidruženými benefity práce".Jakou má hodnotu čas na cestách za prací, nezatížená mysl po návratu domů... Každopádně mne vždy dojímají takové ty věty typu "Neptej se, co může firma udělat pro tebe, ptej se, co můžeš ty udělat pro ni."

Bylo by hezké, kdyby nějaká firma měla vnáborovém letáku:

Neptáme se jen, co může náš zaměstnanec udělat pro naši firmu.
Ptáme se nejprve , co můžeme udělat pro jeho spokojenost.

A očekáváme pak, že zaměstnanci se k naší firmě jako svému zaměstnavateli chovat podobně, jako my k němu.

Stando - mnohé se změnilo a ani čeští ani ruští dělníci už nejsou co bejvali.

Taky když lidi vyjedou za hranice, tak se změní jak mávnutím kouzelného proutku. - O čem jiném je ten Brexit, než že do Anglie přijely statisíce, ne-li milióny poláků, dělali za míň a brali místním práci. Díky jejichž množství navíc klesly platy v jim přístupných profesích, stouply nájmy, ceny nemovitostí, takže čily ceny všeho, nebyly místa v nemocnicích a školách.

To by nebylo, kdyby ti poláci makali nějak výrazně hůř. Nemakačenkové tam jsou jiní a ti nikomu nevaděj, protože nikomu práci neberou a podpory nejsou tak vidět, protože se rozložej. Poláci by tak makali i doma, kdyby je někdo platil jako v Anglii.

Slyšela jsem, že místní byli naštvaní také proto, že cizinci byli ochotni za ty peníze pracovat víc, takže zaměstnavatel zvyšoval normy. Polák, Slovák či Čech to tempo pár let zvládne a pak se vrátí domů, ale anglický dělník pak musí víc makat zbytek života.

To s těmi hranicemi je pravda. V příhraničí s oním spořádaným Německem známo. Doma pintlich pořádek, venku prasata. A může jít jen o řízení aut. Samozřejmě že ne všichni, ale překvapivě mnoho...

Targusi,
chyba je na mé straně: nemám problém s FORMOU Čmoudova článku, s konkrétními informacemi v něm obsaženýni, se srozumitelností textu. To jsem zřetelně nevyjádřil.

Na druhé sraně se pochopitelně se moje vidění světa a vůbec nepřekrývá se Čmoudovým.
Nemyslím, že by si vymýšlel, že by překrucoval (v tomhle článku) fakta.
Prostě asi akcentuje úplně jiné jevy, než bych akcentoval já nebo vy v situaci, kterou popisuje.

Co chtěl básník říct je hlavně to, že ty dva systémy jsou prostě jiný, nejdou tak snadno smontovat dohromady a ten Švéd to prostě nevěděl a proto pohořel.

Stejná věc je okrajově zmíněná jako rozdíl mezi Francií a USA tuším v knížce Páni mají radši blondýnky. Nějakej majitel kin chce podnikat v kinech ve Francii, nemůže tam změnit skoro nic, snad ani vyhodit hajzlbábu a nakonec jen čeká, až se na to pozapomene a ostuda doma nebude tak velká.

Je to stejný jako s Afrikou. Jeden známej kdysi tam něco podnikal, až mu došlo, že je prostě normální, že si s někým domluvíte schůzku a on přijde za 3 dny a nemá tušení, že by něco udělal špatně. Jakmile tohle pochopil a podle toho se organizoval, tak si to tam zamiloval.

Tam byl úplatek policistovi součást platu, měl jste nějakej 4x4 tak jste mu přidal na živobytí, protože stát a město mu platili moc málo. Dokonce se na vás ani nezkoušelo, že jste něco provedl. Prostě si jen přišel pro příspěvek.

Ta automobilka tam byla, aby živila to město. Udělat z ní výkonnou továrnu a mít tam 40 000 rodin bez obživy bylo beze smyslu.

Nevím kdo zná toho Ricardo Semlera - ten zdědil fabriku, začínal stylem český manažerů. Pak změnil přístup a kompletně otočil. Jeho poznámka byla, jestliže chcete přebírat metody z Německa, dovezte si k tomu i německé zaměstnance, jestli z Japonska tak Japonce, jestli z USA, tak Američany.

Ač jako targus vím co by chtěl básník říci, tak s tím jak to bylo napsáno nelze souhlasit, protože to nemá s kapitalismem nic společného. Děda dělal u Bati a následně zažil i Čubu, tak mám "bohudík" zažito jak "kapitalisticky" řídil když se doma něco dělalo.

Ono není pravda, že když kapitalisticky investuji, že kapitalisticky půjde výroba, on se kapitalisticky musí řídit i managmant od nejvyššího po nejnyjší. Kapitalistický mistr, hlídá fachmany u strojů, aby dělali rovnoměrně celou pracovní dobu a má za to peníze navíc, on ty peníze nemá za to če čumí a řve, ale že řídí.

Takže nesouhlasím s tím co bylo napsáno, i když chápu co chtěl básník říci a s tím by se dalo souhalsit. Ale ilustrujete, proč u nás selhává nebo v rusku totálně selhává "kapitalistický" přístup, on si ho každej představuje nějak, ale reálně nic... Je to podobné, jako když se mamka vrátila z USA a popisovala co tam zažila, a viděla že nechápeme a popisujeme stejně jako věštče ty, pak sem tam vyjel sám, strávil několik měsíců a uvědomil si, že když mamka řekla nějakou větu, tak teĎ sem její obsah chápal úplně jinak, protože řekla něco, ale zkušenost dala té větě jiný význam, protože špatně popisovala, nedokázala to pospsat, ale životní zkušenost pomohla pochopit co vlastně myslela...

Chyba nebyla v mamce nebo tobě, ale prostě většina lidí neumí předávat zkušenosti, proto se dobrej učitel vyvažuje zlatem, většina lidí neumí řídit, proto dobrej vedoucí má být taky vyvažován zlatem...

Trvalý odkaz

ke Čmoudově textu, já teda nevím, jak ostatní dědci a báby, ale na současném systému mi převažují mínusy.
Nebudu rozebírat sociální zabezpečení, fronty na hajzlák a socialistickou rozkrádačku typu "nikde nebylo nic a všichni měli všechno".
Vzpomenu jen, o kolik jsem přišel přátel a kamarádů.
Prostě najednou tu nejsou.
Všichni řeší něco úplně jiného, než jsou vztahy na této úrovni.
Atomizace naší společnosti je příšerná a končí ve finální fázi nenávistným pořvávaním na náměstích (možná - to nevím, jen domýšlím, možná bude ještě hůř).
Zoufale vzpomínám na chvilky v hospodách, kdy jsem zašel na sklonku dne na jedno (opravdu jen jedno) po práci, ať už ze zaměstnání po odpolední, anebo z baráku, zahrady, lesa, pozdravil se se známými, chvíli jsme zdrbnuli, co je nového, kdo s čím potřebuje pomoct, kdo má co dobrého, jak rostou pašíci či husy, kolik je na stromech švestek či jablek, kdy půjdem všichni spolu vyčistit potok, dodělat sídlištní myčku na auta, natřít branky na fotbalovém hřišti.
Dnes každý přijede v krabici před barák, překulí se s taškou chlastu před bednu, vynadá své bábě, že jsou v lednici jen tři druhy salánu, bába mu vynadá, že ještě nevydělal na dovču v Karibiku a sousedi už tam byli dvakrát. A pak spolu (někdy ani to ne) žerou, chlastaj, prdí a chrápou u reklam a debilních serošů až do rána, kdy se zas vykutálejí z pelechů rovnou do svých krabic před barákem a jedou shánět prachy (mnohdy zoufale).
Jestli má být tento způsob života "korektní" odměnou za osmi a vícehodinovou pakárnu v hákovně soudruha ze západu, pak mi nezbývá drze říci, že na tohle se můžu vysrat.

Pane Targus, vyjádřím svůj souhlas jako bába zde se účastníci, plně podepisuji, co jste napsal. Kromě ekonomických záležitostí, což už bylo rozebráno milionkrát jsou minusem ty rozvrácené vztahy. Když jsem začínala jako šestadvacetiletá ve škole, nebyl problém dobře se pobavit s kýmkoliv z kolegů, bez ohledu na věk. Znali jsme skupinu "vyvolených - tj. členů KSČ a donašečů" před těmi jsme si dávali pozor. Ne všichni komunisti ale byli donašeči a prevíti. Po revoluci najednou začal boj o pár stovek odměn / pro lepší lidi to byly tisíce/, přestalo kamarádství, postupně přicházeli nově vystudovaní - sebevědomí, arogantní, kteří nás starší ani nebrali v úvahu. Paní ředitelka nás na hospitacích začala "známkovat" jako studentíky, kolega angličtinář s třicetiletou praxí dostal "dvojku" za to, že nepoužil interaktivní tabuli, kamarádství jen tak ve dvou, třech - dříve snaživci politicky aktivní /VUML, IPS/ - dnes tvorba "projektů" a podobných blbostí. Byla jsem ráda, že jsem díky věku mohla odejít. A u manažerů /to slovo ve mně vyvolává osypky/ - drzost, arogance, neschopnost jakékoliv empatie atd. Jistě existujou výjimky, ale myslím, že pokud má manažer úspěch, tak jenom díky strachu lidí, že se přijde o zaměstnání. A ještě nezaměstnanost - samozřejmě je tu mnoho úhlů pohledu, ale zažít situaci, kdy syn i díky nervovému zhroucení nemohl tři roky najít trochu odpovídající práci, to je zkušenost, která taky nezabarví systém do růžova, ať plácá kdo chce co chce. Omlouvám se za dlouhý výlev pocitů. A panu Targusovi dík za neskutečně vtipné obraty - viz "Ádův branný čundr" - skvělý.

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenomže ty máš pravdu i když to co píšeš popisuješ, jako by jsi napsala něco za co se máš stydět ;)
Dobrej manažar vede, špatnej řve. Bylo to vždy, když není respektován za to že umí a tak ho lidi poslechnout ze studu, že vidí, že ho neodrbou, tak manažer co neví to musí nahradit arogancí a řevem, bohužel pro něj nová generace je drzá jako vopice (už sem zepár viděl a čuměl jsem), prostě podobné týpky posílají slušně někam... A ti manazeri neví co maj dělat...

Trvalý odkaz

současného českého kapitalismu, nesmíme zapomenout na věci příští.
Po značném úsilí nás všech jsme se dopracovali ke kolektivnímu dluhu 1,7 biliónu korun. Na každého z nás připadá 160.000 Kč, což je asi 8 měsíčních platů. (medián, ne průměr). Pro splacení dluhu bychom museli pracovat víc, než půl roku zadarmo. To ještě pomíjím fakt, že valná část obyvatelstva nepracuje. (děti, studenti, důchodci)
K tomu musíme radostně připočítat zadlužení domácností, které činí 2.14 biliónu korun.
Jak to jen ten prohnilý socialismus dělal, že dluhy byly splatitelné ?

Trvalý odkaz

film som videl - a pripadalo mi to, ako ked by isiel niekto natacat info o zivotnej urovni v CR do Chanova. Natacali tam kde to nefunguje. Opat si kopli do ruskeho ... naturelu? muzika?
Proste rusi si blbci, svet zaostaly a sved nepochopeny genius. Ta skupinova seansa v podnikovej sale kde mali odriekat nejake mantry ma polozila :D A sved bol idiot, kedze na tvarach ludi nevidel, ze tie mantry odriekaju lebo musia, ale za pat minut ani nebudu schopli zopakovat, co ze to tam hulakali :D
Opat vsak trochu dlhe a bez chybajucej jasnej linie - tvoj clanok.
A len na okraj - v dedinke kde mam malu zahradku je druzstvo, kde mas vlastne zemiaky, psenicu, kukuricu (podla toho co si si na svoj "ucastok" na poli zasial.

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, tu seanci jsem taky zaregistroval. To měl pan manažer nejspíš z hereckých či psychologických kurzů, kterými obohatili jeho univerzitní studia. - Přišlo mi to, jako když američani dělali tu jejich slavnou televizi v Iráku. Zahájila vysílání, arabové tam viděli děsně cool sjíždění pískovejch dun a už na to dál nekoukali.

Trvalý odkaz

Vidláku, jak tě mám rád, tady jsi totálně ulít. Nechci se nikoho zastávat a ani preferovat. Nicméně fakta hovoří. Ten ,,zasranej komoušskej systém" vybudoval bydlení pro 90% národa.(králíkárny, kde dnes 2 + 1 má hodnotu 3 mega i víc). Elektrifikoval celou zem a vystavěl síť komunikací, kterou kdyby měl stavět dnešní establishement, tak nebude hotov do zániku vesmíru. Osobně jsem pracoval jako střední management. Tenkrát se tomu říkalo mistr či vedoucí. Ve Straně jsem nikdy nebyl. Ale moji podřízení se neflákali a budovali. A stejně tomu bylo v Rusku. No v Sajůzu. Jinak by neměli elektrifikovanou celou zem a nedokázali dostat prvního člověka do vesmíru. Ty eméééééérický sračky z Holýho Údu o přistání na měsíci ať vyprávěj těm, co žerou seno. Co, pro mě z toho vyplývá ? Třeba to ,že jsem měl Ladu Nivu, který se žádnej off road nevyrovnal celá desetiletí. A to co dokázal Stalin udělat z Ruska, to by ten tvůj švédskej inženýr musel mít sto životů aby něco takovýho předved . Takže sorry. Bez slepic.

Proč to adresujete Vidlákovi, to jsem nepochopil. To jako že sem do svého prostoru Čmouda pustil, nebo jak?
Ledaže byste si nepřečetl jméno autora, takže omyl.

komunikací bych byl teda hóóódně opatrný.
Asfalt (a ještě k tomu nevalné kvality) do Vladivostoku byl položen až za Putina (kuwa konečně!!!).
Komunikace mimo některých s označením ("M" mježdunaródnovo značéňja) bych si rozhodně silnicemi nazývat nedovolil. Např. přejet Ural v létě s obyčejným náklaďákem byl docela problém, protože kola do kopce prokluzovala v rozehřátém asfaltu. vyhrával ten, kdo měl znak náprav 4 x 4 (Tatra) nebo aspoň 6 x 4 (naprostá většina produkce SSSR), jinak smolík, čekalo se na časné chladné ráno.
Anebo na cestě do tehdejší Alma - Aty se čekalo, až projede radlice (2 x týdně), která odhrnovala z vyjetých kolejí (nikoli z vozovky) písek.
Zcela běžné byly v mostních vozovkách díry takového charakteru, že bylo vidět skrz až do vody.
Když popršelo, stávalo se na některých úsecích M5 (Moskva - Sibiř) i několik dnů, než odtekla z rozbahněných gruntovek (prý že silnice bez asfaltu) voda.
Svou logiku měla odpověď tehdejších soudruhů, že je přijde levněji zbudovat hustou síť letišť, než síť silniční - tedy pro neterénní vozidla.

Jinak vcelku souhlas, nepravda s Nivou, ta je stále jedním z nejlepších, ne-li nejlepší terénní osobák, co se týká průjezdnosti, který se vyrábí, a zároveň je s ním možno vyjet i na dálnici. Další dnešní plus je minimum elektroniky a z toho vyplývající minimum selhání v extrémních podmínkách. A samozřejmě také šetření s plasty na exteriéru, pročež lze případné škody opravovat levněji, než na tzv. moderních off roadech.

A přesně co popisuješ je otázka priorit, dnešní doba v Brně dělají všechno proto aby jsi přešel na železnici, tehdy v rusku byla želeýznice co zajišťovalo "moskva-vladivostok" protože velké vzdálenosti, nejlepší poměr cena/výkon atd. Pak přijdeš ty, ze země, kde 200km praha-brno je fakt velká vzdálenost, jsi zvyklí na silnice a že hlavní prostředek cestování je auto/autobus a začneš říkat "v rusku nemají dálnici"?
Otázka zní, je fakt normální stěžovat si, že nemají dálnici, když oni měli něco jiného? Jasně dneska se motorizuje i rusko, tak se staví silnice, i když nerozdíl od nás po 89, tak v rusku zachovávají i železnici, ale otázka zní, fakt chceš porovnávat jablka a hrušky?

Trvalý odkaz

Mezi managmentem a mistrem,je jen rozdíl v odměňování.
Nejde přeskočit vývojový cyklus,pak to má špatné dopady.
Naši občané zvoněním klíčů,se domnívali,že přijde kapitalismus s lidskou tváří a on přišel mafiánský kapitalismus ze vším všudy,podle Amerického vzoru.Takže to přeskočení kapitalismu s lidskou tváří,pociťujeme velice hořce.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kladu si otázku, zda "kapitalismus s lidskou tváří" není protimluv (Paroubek by vzdělaně řekl oxymóron).
Celá poválečná léta v západní Evropě (tak se domnívám) kapitalismus svoji vlčí tvář zakrýval jakousi sociálně tržní lidskou maskou, protože měl přece jen za železnou oponou nějakou konkurenci, která naznačovala, že kapitalismus třeba nemusí být tím jediným možným uspořádáním společnosti. Přitom to byla konkurence s podobnými základními kulturními vzorci. Maska spadla v devadesátých letech, ale rozpoznat se to pořádně dalo až o něco později. Odklad byl daný tím, že se země západní Evropy zmocnily "nových kolonií" v Evropě východní a mohly využít jejich zdroje. Ten stav sice trvá, ale evidentně už to nestačí. Současné francouzské/pařížské události jsou důsledkem, například. Trend se jeví celkem zřetelně, zejména dostaví-li se v historicky krátké době cyklická krize, předpovídaná mnoha ekonomy.

Lidé v Československu/Česku nemusejí mít podle mého názoru žádné výčitky svědomí či pocity méněcennosti, že naletěli. Nebyli totiž sami, na podstatně delším časovém úseku jsou na tom Evropané na západ od nás v podstatě stejně, jen padají z větší výšky. Že byli u nás lidé za hejly je sice, podle mého soudu, pravda, ale význam té skutečnosti se časem snižuje, protože dorůstají nové generace, které už to vnímají jako skutečnost velmi vzdálenou, jež se jich vlastně ani netýká. Už akceptovaly novou realitu. Jako my, dnešní šedesátníci, kdysi třeba Vítězný únor......

O "kulturních vzorcích" se zmiňuji proto, že možným směrem vývoje a konkurencí pro euroatlantický model kapitalismu v tomto smyslu může být společenské uspořádání v Číně, které tam prokazatelně funguje. Jenže tamní "vzorce" jsou pro masy v Evropě jen těžko přijatelné. Zatím.

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

právě kvůli tomu co píšete jsem v roce 1989 necinkal. Byli dva druhy lidí tehdy. Téměř všichni měli nějakou formu školení o kapitalismu. Ta většina tomu školení nevěřila a cinkala, ta menšina dnes není překvapena.

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Godot.
Sluší se a rád poděkuji za výborné doplnění.
Výborně to doplnil i pan Laco G..
Pohyboval jsem většinu pracovní činnost ve stavebnictví,tam se prokazovalo dobré a odborné vlastnosti,mistra ved.stavby,kdy musel každý den,třeba měnit postup práce,Po sametové,dokud to řídili starší machři,tak to šlo,pak přišli mladí nezkušení manažeři,tak to byl kokus,pokus a dohánělo se to po sobotách,nedělích.

Trvalý odkaz

Je to pořád dokola, co čtu, že za socíku se ve firmách práce předstírala. Asi jsem měl „smůlu“, protože ve firmách, ve kterých jsem v sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval se makalo docela svižně. Dobře, nebylo to vypiplané jako na videu, kde se vyrábějí Octávie ve Škodovce https://www.youtube.com/watch?v=7mk3backkao. Jenže od té doby uplynulo také asi 40 let, tak se něco muselo změnit.
Pár let jsem pobyl ve firmě, ve které se točil film Marečku podejte mi pero. Té firmě s 2.200 zaměstnanci velela generace padesátníků, kteří vládli firmě železnou rukou. Propracované technologické postupy, normy, kalkulace. Dodnes jsou jejich výrobky vidět na českých polích. Lidé se, až na výjimky neflákali. Co té firmě chybělo a na co potom dojela po plyšáku, byla absence odborníků na obchod, marketing a aplikace IT, možná taky důslednost ve vymáhání kvality výroby. Jednou firma vyvezla do Irska svoje výrobky. Majitel dovozní firmy si vyžádal dokumentaci, postavil výrobek na plotnu a potom jej změřil. Výsledkem byl reklamační protokol se žádostí o výraznou slevu, protože naměřené hodnoty neodpovídaly dokumentaci i v řádu desetin mm. Jenže ten výrobek perfektně fungoval i s těmi diferencemi. A tak si kapitalista obchodník výrobky nechal a určitě je prodal s dobrým ziskem i s těmi rozdíly v řádu desetin mm. Jen socácká firma udělala z akce prodělek. Věřím, že za socíku byly i firmy, které se takto lehce nedaly oškubat, třeba Zetor. Dnes uvedené výrobky dodává John Deery, jenže plouh šesterák, který stál na konci osmdesátých let 35.000 stojí dnes skoro milion. A je v zásadě stejný, jako ten před 40 lety. Samostatnou kapitolou byly požitky, které zaměstnanci firmy čerpali. Bylo jich hafo. Nedávno jsem na internetu našel diplomovou práci o těchto výhodách v této firmě, několik pamětníků, zatvrzelých havloidů dokonce odmítlo ústní svědectví, protože by si prý někdo mohl myslet, že to bylo za socíku fajn.
Prostě byla jiná doby. Fabrika měla dán plán kolik čeho a z čeho vyrobí, nemusela se moc starat hledat zákazníky. Když si chtěl jednou ředitel koupit Tatru 613, zkritizovali jej zaměstnanci, před kým chce reprezentovat. Natož nějaká reklama. Holt lidem, co to nezažili se to žvaní. Samozřejmě, že když si mám vybrat auto, zda vyrobené pod prušáckým drilrm, nebo za dob Favorita, šáhnu po nové oktávce. Ale ve Škodovce, ani za těch 100.000 třináctého platu bych hákovat nechtěl. To jsou holt ty rozpory.

Moje zkušenost byla, že to záleželo na tom kde děláte.

Na pásu/linky jste toho moc nenaflákal, protože pás jede svou rychlostí a nic s tím nenaděláte. U vrtačky taky věděli, jestli zvládnete za směnu 600, 700 či 500 děr.

Zato se flákalo na třeba u údržbářských prací. Hodinu se ráno diskutovalo, pilo kafe, pak se někde dělalo, pak se natáhl oběd a píchalo se dřív. Jenže něco tam ty lidi udělali, něco si vydělali a otázka je, jestli to nakonec nebylo lacinější než mít na jedný straně workaholiky a na druhý nezaměstnatelný na podpoře. -

Stejnej i když v menším je mezi Anglií a Francií. Ve Francii jsou velký daně z práce, tak tam lidi makaj jinak letěj. Jenže je tam spousta nezaměstnaných, který živěj. V Anglii se to není tak vypnutý, práce není tak drahá, tak se dělá volněji a dělá víc lidí.

V Holandsku vás propustěj z práce i za to, že jste nemocnej tejden v roce.

Pasivní účastník opravy fasády činžovního domu z r. 190? (štukatérské prvky), tehdy ještě v majetku města. Na lešení od března do října to žilo.
7:30 posádka opřena o lokty sledovala přísun studentů do škol. 10:00 odchod na svačinu. 12:30-13:30 nepřítomnost z důvodu oběda. 14:00-14:30 lokty na brlení, studenti ze škol a lidi z práce. 15:30 padla.
Koncem srpna pas. účastník vznesl dotaz k jednomu z aktérů v montérkách:"neměli byste pro mě flek, vaše práce se mi líbí". Ten dobrý muž odvětil: "člověče, kdybyste věděl, kolik to bude stát, tak byste se nedivil, jak dlouho to musí trvat".
Psal se jeden z roků 1998-2001.

Čmoude kecáš, otec byl na elektroúdržbě (ve třech podnicích) a to co popisuješ nebylo nebo jsi makal v nějaké firmě, která byla "extrémní výjimkou"...
Jasně ráno se kecalo u kafe, ale 30 minut u toho se rozdělovala práce, říkalo se co se událo v noci při noční směně, aby byla ranní směna v obraze a něčuměli, když by uviděli něco nového o čem neví...

Jak píšeš, on rozdíl je v tom, že západní firmy nedávají výkresy, ale obecné popisy, takže "desetiny co nesedí" neobjeví... Ale co při popisu nikdo dnes nepochopí, byl zákon, který přikazoval dávat ony výkresy, aby to bylo opravitelné, proto existují výkresy zapojení rádií u "manuálů" z dop před 89...
Je to jako ze vším, ono v popisu se zamlčuje, že něco muselo být protože třeba zákon, proto se pak řekne "blbci, co prodělali", ale neřekne se B, že byl zákon, který ten výkres přikazovla předat, neřeklo se B, že v ČSSR by to neprošlo, protože soud by řkel funguje, tak co vlastně chcete atd.

Admirál.
Macron má jen dvě možnosti,buď odstoupit,nebo zavést výjimečný stav.
Zdá se,že se znelíbil globalistům,co bylo znát už na oslavách 100 let od 1.světové.
Na zasedání G.20 to bylo zřetelné,už tím uvítáním po příletu.
Také musíme počkat,jak dopadne Trump.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdyby se znelíbil golobalistům, poznali by jsme to z našich sdělovadel. Ty jsou herold globalistů, ti sdělují, komu palec nahoru a komu směrem k zemi.
Kdyby tomu tak opravdu bylo, byl by se ocitl Macron někde mezi Putinem, Orbánem a Salvínim.
Ale ta média okolo něj chodí po špičkách. V reportážích o nepokojích se o něm vůbec nezmiňují nebo jen okrajově. Vůbec nerozebírají to, co ve Francii k protestům vedlo - viz odkazy, co jsem sem vložil.

Zemědělče, věřte našim médiím, Macron je kádrově čistý, je na správné straně a snaží se upevnit globální svět. Jen ti vidláci, co to musí zatáhnout, to svýma selskýma makovicemi nechtějí pochopit.

Při sledování ČT jsem pomyslel na to, jak ve Francii probíhala kdysi revoluce a Kramériovy listy o tom sotva psali.

Dovedete si představit, že se to tu 14 dní mydlí na Václaváku, Letné a v Karlíne, Brně, Ostravě, Plzni a Liberci a ČT hlásila, že to je kvůli EET a vlastně o nic nejde?

kde je vola, tam je cesta.
V 1989 bola demonstracia a padol system, vlada a nakoniec stat. Ziadny mrtvy.
Aktualne je fo F mrtvych 4 a skody nebetycne a ....?? nic
Nie je vola, aby sa to rozpadlo. Nik nechce aby gerontofil padol. Na ruskych spravach cil davali, ze EU je bez lidra. Makron v pici. Merkelova je chroma kacka. A Mayova?? skoda reci.
Niekto dokonale drzi EU za gule. Kto?

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.