Za očekáváními

Autor

Letošní žně na Znojemsku v podstatě končí. Výnosy zůstaly za očekáváními. Průměr se pohybuje mezi 4,5 - 5t na hektaru. Loni se urodilo víc. I když bylo větší sucho. Na nižšách výnosech se letos podepsalo sedm týdnů bez deště v březnu a dubnu. Oba měsíce byly srážkově průměrné, ale v březnu napršelo na začátku a v dubnu na konci. Mezi tím bylo sedm týdnů během kterých většina oblinin odnožovala. 

Kdo neví o co jde... z jednoho zrna neroste jeden klas, ale klidně deset. Rostlinka vyklíčí, vyžene lístky, načepuje vodu a odnoží. Tyto odnože vyženou lístky, načepují vodu. Pokud je sucho, začnou tyto odnože zasychat a vyživují mateřskou rostlinku, která pak roste i v úplném suchu a vydrží neuvěřitelně dlouho. Ale deset klásků už z toho není. 

Letos bylo sucho právě ve chvíli, kdy rostliny odnožovaly a protože nebylo dost vody, neodnožily pořádně a leckteré odnože pak zase vstřebaly. Kdyby koncem března přišla jedna jediná fronta, jeden jediný vydatnější deštík, byla by letošní úroda rekordní. Bývalo by stačilo mizerných deset milimetrů srážek. 

Mimochodem... loňská úroda měla také nakročeno na obrovský výnost, ale nakonec nebyla rekordní, protože v červnu chyběla jedna jediná bouřka v době, kdy se nalévala zrna... 

Vidlácky se ptám... myslíte že až teď začínají chybět ta procenta vody a že před sto lety se nestalo, že by nepřišla jedna fronta? 

Takhle to je přátelé. O rekordech nebo podprůměrech rozhoduje během jara jeden jediný deštík  - rozhoduje se to na jednom až dvěma procentech celkových ročních srážek. Množství vody, které v bouřce naprší během pěti minut. Množství vody, které v celkové roční bilanci nehraje prakticky žádnou roli. Množství vody, které by bez problémů zůstalo v půdě, kdyby to byla půda. 

Dnešní půda je ale spíš substrát. Neliší se od toho, co si kupujete do hydroponických květináčů. Sprostý materiál, který jen drží kořeny na místě. Neživý... směs jílu a písku, směs čediče a vápence, podle umístění. Jde jen o to, jak rychle jí voda proteče někam dolů a jak rychle se zase odpaří směrem nahoru. Ale není tam nic, co by v těch horních třiceti centimetrech drželo vodu. 

Celý průser se zemědělskou půdou vlastně zase není tak velký. V podstatě by stačilo zachytit pár procent z ročních srážek a použít je jednou dvakrát během roku. Stačilo by půdu znovu naplnit humusem, hnojem, rostlinnými zbytky. Ten hnůj a humus je ale úplný základ. Na Sahaře vám meze také nepomohou. Voda proteče pryč klidně i spodem. Neprve musí být v půdě něco, co tu vodu zachytí a nepustí ji ven. Musí tam být ty půdní bakterie, které každý den vyvedou celé generace potomků, které pak rostliny žerou i s vodou, kterou mají uzavřenou v sobě. 

Druhá varianta jsou závlahy a nádrže, které zajistí ve správnou chvíli ten jeden chybějící déšť.  

Ani jednoho nejsou zemědělci schopni. Ani Agrofert něco takového nezvládne. Ani ty ostatní velké zemědělské korporace. Jednoduše proto, že cenu pšenice neurčuje ani Babiš, ani Toman, ani nikdo jiný v této republice. Cenu pšenice určuje úroda v Rusku, chuť k jídlu v Číně a množství obilných lodí v blízkém okolí Hamburského přístavu. A u nás tato cena stačí pouze na drancování půdy, ale rozhodně ne na její obnovu. 

Ne že by cena chleba neumožňovala všechno to, co jsem řekl. Chleba je pro každého z nás dost drahý, abychom opět měli černozem. Ale ty peníze si rozeberou zahraniční majitelé obchodního řetězce, dost toho padne na letáky upozorňující na slevové akce, ještě víc stojí reklama v televizi, obrovskou položku tvoří státem vyžadovaná byrokracie. Sice vaříme a jíme už tisíce let, ale až teď si veterináři všimli  že to děláme špatně a proto každý rok přijdou nové požadavky na hygienu, které jsou zase příšerně drahé. 

Znáte to přísloví? Posledního kousne pes... Na někoho už prostě nezbude, někdo to musí odskákat. Půda je nejjednodušší řešení. Ta se nebrání, nekřičí, nedemonstruje, nestávkuje, nedají se s ní dělat roztomilé fotky, hlínou ženu nezkrášlíš, naopak v mnoha případech vlastně překáží. A snese dlouhou dobu hodně drsné zacházení. V dnešní době jsou okrádáni či jinak obíráni především ti, co se nemohou bránit. Půda mezi ně patří. 

 

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

ganc fšecko f ou keji, páč to povídala bába v rádyju, že na ministerstvu všech českých Vidláků bude jinakši bába a ta bude rozdělovat celou jednu miliardu Ká čé na dotace.
Tu na meze, onde zas na rybníky a poldry.
Pročež my - čeští spotřebitelé opět uvidíme, že ti naši sedláci - pardon - farmáři jsou nenažraní neumětelové, kteří umijou jen žvanit a vůbec nic nenapěstovat a veterináři je musijou učit mýt ruce tupírovat kravám ocasy, aby byli in.
Já by sem měl eště jeden fajny návrh, a totiž nedojit kravám vemena (kdo to kdy viděl, krávy mají taky sfoje litska práva), ale hesky jim na vemenach udělat každé ráno mej kap, aby se jedna druhé líbily, bo to je duležite, jak cyp, aby se každa krava cytila fajně a luksusně.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Už se to začíná projevovat,špatné nakládání s půdou.
Také to,pamatuji setí pšenice 2 až 2.5 q po ha,teď sleduji,že je to 3.5 až 4 q na ha.takže té vláhy,pšenice potřebuje více.
Pravě v tom je kouzlo větších výnosů,při vhodných srážkách,výnosy jsou až 100 q na ha.
Jinak je to jen honby za ziskem,proto se nepěstuje zelenina,okopaniny,náročné na ruční práce,či že více nákladů,ministr zemědělství,má jiné starosti než výživu národa.

Přijdou Petr Fiala, Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka na páteční demonstraci za klima, kde studenti demonstrují proti obsahu CO2 ve vzduchu. Všichni plamenně hovoří, pak se dostane na řadu Petr Fiala s projevem a na závěr se ptá: " Víte kdo může za globální oteplování?" Přihlásí se jeden student a říká, že ve škole by řekl, že za globální oteplování může sluneční aktivita, ale jak zná Petra Fialu, může za to buď Andrej Babiš nebo Václav Klaus mladší.
Ohromený Fiala nechá slovo Miroslavu Kalouskovi. Ten zase dlouho a rozvláčně hovoří, a opět se zeptá, kdo může za sucho. Přihlásí se stejný student a říká, že jak Miroslava Kalouska zná, jsou čtyři možnosti: může za to Andrej Babiš, Putin, vyhnání sudetských Němců nebo opožděné zásobování poslanecké kantýny alkoholem. Ohromený Kalousek nechá slovo Sobotkovi.
Ten hovoří ještě rozvláčněji, až nikdo neví, co bylo počáteční myšlenkou, a na závěr se zeptá, kdo může za globální oteplování. Přihlásí se opět stejný student a říká: "Tady je odpověď jasná, může za to Miloš Zeman!"
A všichni demonstranti, herci, herečky, prostituti a prostitutky začnou skandovat: "Odvolejme Miloše Zemana pro velezradu! Poškodil ČR tím, že dopustil, aby bylo sucho!"
Na závěr demonstrace vystoupí senátor Václav Láska a demonstrantům sdělí, že připravil žalobu na velezradu Miloše Zemana, protože se na území Moravy a Slezska rozšířil lýkožrout severský, který je původním domovem v sibiřské tajze a určitě jej sem zavlekl Miloš Zeman z návštěvy u Putina ve své dřevěné hůlce. Sklidí nadšený aplaus.

Trvalý odkaz

Omlouvám se už zase za off topic. Ale za zavření blogu nemohou cenzoři, ale nenažranost TV Nova. Lze dohledat Kubáčovo vyjádření k cele věci.Tak jen pro pořádek.A už mizím.

Trvalý odkaz

Ženci opřeli kosy
vydlubali si nosy
skončil boj o zrno.
Bylo větrno
sucho jako pepř
v chlívku uschnul vepř;
vedro jako v pekle
ryby byly leklé
hořely bobří hráze
z kostela šly saze
demižony vypity.
Rostly mešity.

Znám jinou, ač nejsme autorem:

Sedí sedlák na mýtině,
rozhlíží se po krajině.
Dívá se na ten boží svět,
jak je krásný jako květ.
Slza se mu v oko dere,
jak na mýtině usilovně s...!

Trvalý odkaz

Celý průšvih v hospodaření s půdou se jmenuje přerušený malý vodní cyklus. V malém vodním cyklu se voda odpaří v místě a v tom samém místě také spadne ve formě rosy nebo mlhy. Jde o několikrát recyklovaný déšť, těch pár milimetrů srážek, které pak v kritických obdobích chybí.
Tady nepomohou dotace na závlahy, výstavba nových přehrad, tady pomohou dotace zemědělcům za to, jak hospodaří s půdou, což se musí změnit.
Vyjma počátku roku a při pěstování hlavní plodiny je půda místo zeleného pole většinou hnědá hmota akumulující teplo. Po hlavní plodině musí přijít pěstování nějakého zeleného hnojení.
Bezorebné technologie je nutné nahradit normální orbou do větší hloubky. To zadrží vláhu z podzimních a zimních dešťů.

Pokud už dávat nějaké dotace, pak dotace za stav obhospodařované půdy, protože jinak ty samé peníze dáváme do odstraňování následků sucha a povodní. Vezměme peníze na povodně a dejme je zemědělcům, aby zlepšili stav organické hmoty v půdě. Nebo ponechme část půdy ladem. Vyřešíme tím sucho i povodně.

Protože lidé jsou ale nepoučitelní, jsem skeptický ke změně v myšlení u těch rozhodujících lidí. Tak budeme stavět nové přehrady a skuhrat na sucho, bojovat proti CO2 a zvyšování hladin oceánů. Přitom tou hlavní příčinou našich problémů je kácení lesů a pralesů a mizerný stav půdy s minimem organické hmoty. Pole využíváme až nad hranici možné reprodukce, půdní bakterie trávíme chemií a neděláme nic proti zadržení vody v půdě. Jsme jako zemědělci v pravěku, když pole přestalo po několika sezonách plodit a nepomohly žádné obřady a oběti bohům, museli se sebrat a jít o kousek dál. Pole zarostla plevelem, a najednou po asi 20 letech začala znovu plodit. Nevím ale, za jak dlouho začnou plodit pole otrávená chemií, a kdy se ta chemie objeví ve studnách.

Smrkové monokultury zakládaly generace lesníků za Marie Terezie, i správci lesních pozemků v 19. století, třeba za Schwarzenbergů tak zničili Šumavu dovezeným alpským kultivarem smrku ztepilého.

Jsme teprve na začátku celého procesu likvidace schopnosti orné půdy plodit, ale už jsme si zadělali na desetiletí až staletí problémů. Jak to vyřešíme? Uděláme v pátek demonstraci, ale až v září, protože teď jsou prázdniny. Demonstrace se sice podobá dávným obětem prvních zemědělců, ale demonstranti mají lepší pocit, že něco pro zlepšení udělali.

na rozdíl od dob dávno minulých nemáme kam odejít.

A jste starý, hloupý a škaredý, páč chcete roznášet po polích hovna, zatímco soudruzi v Holandsku umějí vypěstovat nádherná rajčátka z obyčejné nesmrdivé vody. Heč!!!

Samozřejmě jsem ošklivý, starý a hloupý. Nedopatřením jsem se dostal do situace, kdy jedna novopečená maminka ukazovala svou dcerku v autosedačce lidem. Vše probíhalo normálně, než malé ukázali mě. Chvíli si mě mimino prohlíželo, a pak začalo nabírat, až jsem musel jít z dohledu. Takže nejen že jsem starý, ošklivý, škaredý a hloupý, ale jsem přímo nejškaredější a nejošklivější!
Hnojení vinic v kadibudce se srdíčkem je nejlepší metoda dopravení organické hmoty do půdy. To se kadibudka postaví do nejvzdálenějšího kouta zahrady a jednou za týden posune o metr blíže. Sprint ke kadibudce je cvičení naplno, nikdo se neulejvá! Zvláště, pokud se napije železité vody.

bych to vylepšil sprintem bez trenek.
Ovšem podmínkou jsou smart hodinky na levém zápěstí, abych měl přehled o tepové a dechové frekvenci a hladině všelijakých vhodných i nevhodných sloučenin v krvi. Bez toho je dnes člověk na běžecké dráze mrtvej muž, zvlášť když je to ženská.

Ad brekot dítěte v autosedačce
Kdyby mě někdo přivázal do auta jako psa k boudě, ihned bych ho pokousal, poplival, vynadal mu do kurev zasraných (pane zemědělče, to je citát - bohužel...) a pak bych brečel taky. Jinak pro nevěřící Tomáše - slovo "tulva" bylo hned druhé po slově "mama" které jsem zvládl. Prostě byl jsem chytrý, mladý a krásný ihned po narození.

mě se děti bály až skoro do puberty. V domě se mnou rodiče strašili, "když nebudeš papat (hajat, kakat), přijde pan Taras a...". Museli s tím přestat, když se haranti houfovali u vchodu a báli se jít domů, protože "tam určitě někde bude pan Taras!"

Jenomže zlepšení dosáhne stát pouze kombinací těchto nových postupů holandanu, ktere zhazujes a starych postupu co riká vidlák. Tedy pokud se ma zachovat, ze v obchodech bude celej rok rajce...

Jasne, pak se prijde na to, ze hala/sklenik nebude na cernozemi apod, ale ve sklepení/strechách domu ve mestech, kdy mesto bude "na patra", nejniz garaz, pak sklepeni na pestovani(svetlo pomoci FVE), pak patro obchodu, patra bydleni a strechy skleniky, vrátí se i práce do měst, ta co znají pouze lidé z dědin...
Na polich pak, můžeš změnit přístup, protože jsi odlehčil, jasně nesmíš pěstovat klukuřicu na bioplin=metan=zemní plyn, jak křičí třeba Základník z EONu (co jsem o něm četl, tak předtím dělal v německu u t-mobilu, ted dela na elektrice, takže to bude fakt odborník co tomu rozumí :D)

Gerde,
velmi pěkné shrnutí!
Chystám se už delší dobu zajít na pivo s kamarádem, který se koloběhem vody porofesně zabývá. Bohužel neposedí a poletuje po Evropě a sousedních kontinentech, takže si furt píšeme Někdy příště.
Chtěl bych se ho zeptat, nakolik a zda vůbec se uvažuje o provázanosti malého a "velkého" vodního cyklu. Navíc se zřejmě naprosto podceňuje něco, co bych nazval mikrocyklem - koloběhem vody v řádu centimetrů, třeba v bylinném patře.

Podceňuje se i rozdílná fyzikální schopnost rostlin kondenzovat vodu ze vzduchu v závislosti např. na geometrii, smáčivosti a pokryvu listů či jehlic, která může mít velmi zásadní vliv.
****

Vidlák (budiž mu čest a sláva) mě znovu upozornil na jeden z mechanizmů schopnosti rostlin pružně reagovat na měnící se podmínky v zásobování vodou - a na to, že úhrnné množství srážek není zdaleka tak důležité jako jejich rozložení v čase.
***

Každý sedlák, který se v minulosti za celý život nevzdálil od své chalupy na větší vzdálenost než třicet kiláků, intuitivně věděl to, co dnes mnozí tzv. "ekologové" ignorují či popírají.
Pokud tuto schopnost jeho předek postrádal, zemřel hlady a neměl děti, tudíž se náš sedlák nenarodil. Prostě darwinovská selekce, která se projevila během několika staletí.

Dnes se selekce vlivných "odborníků" - likvidátorů projevuje mnohem rychleji, prostřednictvím grantů: Mnozí velmi rychle intuitivně a podvědomě zjistí, jaký výsledek výzkumů (a na ně navazujících rozhodnutí politiků) se od nich v blízké Evropě vyžaduje v zájmu likvidace zbytků potravinové soběstačnosti ČR.

neschopný. Je přece úplně jasné, že když vám kámoš furt někde zdrhá, je nutné mu zlomit obě nohy. Ještě vám bude vděčný za to, že může být chvilku doma a zdarma vás poučovat o vodním koloběhu.
Teď mne napadá, proč se vlastně říká a píše "koloběh", když vlastně jde o "vodoběh". Prostě zde na kydech jsem opět nejkrásnější a nejchytřejší.

Řekl bych, že to vychází z doslovného překladu pojmu "Hydrologický cyklus", kde je slovo "cyklus" přeloženo otrocky jako kolo nebo kruh. Je to hodně zažité, u nás na fakultě za to byli ochotní možná i vyhodit. Takže i já učím "Vodní oběh" nebo "Oběh vody", což je přesnější. Ale aspoň mám dobrý příklad pro "proč být opatrný s wikinou". Prosím, nikdo to tam neopravujte ;)

Podobně zažitá je tzv. "spodní voda". Vždycky si vzpomenu na přednášejícího: "Spodní je prádlo, nikoliv voda! Voda je podpovrchová a ta se dělí na půdní a podzemní!" Přičemž většinou to, co označujeme za vodu "spodní" je ona voda "podzemní".

Podob

Pěkný pozdrav thérovému letci,
provázanost mezi velkým a malým vodním cyklem je. V ČR spadne ročně přibližně 680 mm srážek, a půlka je z velkého vodního cyklu a půlka z malého. Ten velký vodní cyklus vodu přináší z velkých dálek ve velkých množstvích, vše spadne najednou a vznikají tak povodně. Malý vodní cyklus recykluje vodu spadlou z velkého vodního cyklu mnohonásobně, ale jde o pořád ten samý déšť došlý od moře. Jakmile si vytvoříme tepelné ostrovy, pouštní krajinu nebo cokoliv na akumulaci tepla (např. hnědé pole bez zeleně), stoupavý proud vzduchu z vyzařovaného tepla spolehlivě odežene mraky a vysuší i poslední zbytky spadlé vody z půdy.
Mimochodem, na Sahaře také prší z velkého vodního cyklu, a úplně tam chybí ten malý vodní cyklus, neb není voda.
Celý ten zoufalý boj proti CO2 a zvyšování hladin oceánů je veden chybným směrem. Strom i rostlina v sobě vážou spoustu vody. Část přímo v rostlině nad zemí, zbytek v prokypřené humózní půdě pod zemí. Rostliny na sobě vážou zkondenzovanou vodu z rosy, protože jsou chladnější než okolní vzduch. A ta se vrací znovu do půdy nebo pomáhá snížit výpar vody z rostliny.
On ten boj proti oteplování zase taková věda není, kdekterý sedlák a zemědělec nebo člověk s trochou uvažování si to dovede odvodit. A s tím souvisí i návrh opatření, zelené hnojení po hlavní plodině. Sníží se tím odpar vody z půdy, napěstuje nějaká organická hmota, zaorá na podzim. Za zaoranými rostlinami přijdou mikrobi, protože konečně nemají půst, žížala, za ní krtek, a pokud je všechny neotrávíme chemií, voda se do půdy zase vrátí. Obnovený malý vodní cyklus zase pomůže snížit teplotu, protože zelené pole lépe odráží teplo, voda odpařená z rostlin ochladí vzduch, vážou v sobě vodu nebo CO2, které jsou jinak ve vzduchu nebo oceánech. V globálním měřítku stačí nechat pralesy svému vývoji. A kdo vykácel pralesy na palmu olejnou? Prvotní příčinou jsou ty samé typy lidí, co dnes vyřvávají na náměstích o boji proti CO2. Kdybychom nedávali stupidní biopaliva do nádrží, naše dnešní problémy by byly výrazně menší. A jediným řešením pro ty lidi je více boje proti CO2.
Podobají se EU, která selhává, ale řešením je více EU. Takže jedinou šancí na restart je kolaps. Pak snad tito lidé procitnou ze svých opiových snů.

Na základce se učíme, že - bráno přírodní krajinu - v mírném pásu se třetina vody vsákne (a tam se pak dějí různé věci, jako že se zase "vysákne", nebo naváže, nebo odteče), třetina odteče po povrchu a třetina se zase vypaří (Což je v podstatě součást onoho malého oběhu). Teoreticky, kdyby nepřispíval velký oběh, tak by se po příštím dešti ta třetina zase rozdělila na třetiny a z nich ta vypařená třetina zase na třetiny a tak...

Samozřejmě, že velkou roli hrají plochy výparu (střechy, silnice, ale hlavně listy stromů), složení půdy/podloží (je rozdíl vsakuje-li se voda na žule nebo na pískovci, na skále nebo na louce, zda se z vylouhovaných minerálů v hloubce vytvořil nepropustný pancířek..., permafrost...), teplota, lidské zásahy - narovnání toků, vybetonovávání ploch, kanalizace, meliorace atp...

No a pak - či lépe říct SOUČASNĚ - do hry vstupuijí samozřejmě i všechny ty drobné, lidem nepostřehnutelné detaily, jako mikroby, žížaly, krtci... To soustředění se na CO2 je vlastně totéž, jako když máme zánět slepého střeva a lékař nasadí prášky na sražení teploty...

Svým způsobem, jediným opravdu efektivním způsobem ochrany celého ekosystému je to, co navrhoval onen francouzský poslanec pouze pro západní Evropu. Totiž vyhynout... Ale nikoliv jen Evropa. Nebo holt musíme hledat kompromisní cesty, které budou nákladné. Chtělo by se říct, že Evropa takovým příkladem společnosti, jež je tak bohatá, že si může dovolit velké náklady a stále zůstane bohatá, je. Reálně ale všichni víme, že tomu tak není. Že Evropa těží z nerovnováhy mezi ní a třetím světem. Naše ekologické technologie jsou možné jen díky tomu, že Čína roztočila kola za levný peníz. No, ale to bychom se pouštěli do složitých debat.

Faktem je, že nevážit si půdy a vody v krajině je totéž, jako odmítnout mít děti. Úplně si ale neumím představit v současném ekonomickém modelu systém, který by upřednostnil ochranu půdy před otázkou ekonomického přežití, aniž by v něm byly zastoupeny direktivní restrikce vyšší moci...

Dotace? Fakt? dotace někdy něco změnili?

Základem je změnit ekonomiku zemědělství, a tím myslím způsop co určuje ziskovost, tedy základy ekonomiky zemědělství. Jinak řečeno, ten co bude hospoidařit jak se má, bude ziskovej a ten co ne, bude mít nižší zisk v násocích ;)
Dotace dostanou jednotlivci (a ještě ti správní), kdežto změněná ekonomika donutí každý subjekt jednat správně, aby dosáhl zisku, bude to pro něj výhodné.

Trvalý odkaz

Vidláka a na Gerda, na ACZ jsem jen tak letmo zahlédl, že jakýsi zoufalec - pardon - farmář pěstuje kukuřici zároveň a nějakou obilovinou (žito?). Myslím, že už to zmizlo z obrazovky, páč názory soudruha Šterna jsou daleko přínosnější, že ano. Soudruh je určo chytrý, páč umí dělat detektivky a tak všelijak podobně.
Nicméně chtěl bych se zeptat pana zemědělce nebo Vidláka, jestli by sem nemohli napsat, co si o tom myslí.
Jinak jsem se ptal rodinné seniorky a ta mi potvrdila, že ještě dlouho po válce se zcela běžně sela po sklizni obilí na pokosené pole vojtěška. Pokud vzešla a patřičně vyrostla, kosila se na zelené krmivo až do sněhu.
Já jsem sice staré pako, nicméně jsem krásný, mladý a chytrý, takže jsem pro jistotu staré komunistické frky a triky rychle zapomněl, tudíž si na znovu osetá pole nepamatuju. Ale může to být tím, že v kraji, ve kterém žiju, byli soudruzi jezedáci tak leniví, že sklízeli obiloviny až někdy na přelomu srpna a září, páč museli dopít všecky zbytky kořalky z minulého pálení.

Ale později to dělali, už jenom staří sedláci, kteří střídali pole. Můj děda byl soukromý sedlák i za socialismu a taky to tak dělával. Dokud JZD páslo krávy na loukách, které také pravidelně střídali, tak tam růstly žampiony. Louky se pravidelně kosily, tráva na nich byla pěkně hustá, bohatá na polní květiny, pravidelně rozkvétaly ocůny, které už v dnešní době na nich nevidím.

jste starý, hloupý a škaredý hňup, který si neváží dobrodiní eurodotačních soudruhů.
Kupříkladu já jezdím pravidelně přes několik měst a docela nedávno jsem zajásal, jak nádherně kvetou do nedávna pouze zelené plochy.
Pak jsem si v opilecké pýše jednou všiml, že ony barevné fleky jsou jaksi podivuhodně podobné, až skoro stejné. Při bližším ohledání jsem zjistil, že ojrosoudruzi mysleli i na vaše podivné choutky a z dotací pořídili krásné luční kytky. Pochopitelně od holandských soudruhů, pochopitelně jediný druh a pochopitelně v několika barevných varietách. Přeci nebudou starým sentimentálním mamlasům pamatujícím ocúny shánět několik kytek! To by už byl vrchol rozežranosti!!! Jedna kytka je dost a marš do starobince, holoto!!!

Jede i chytrý a krásný človíček vlakem, kolem lány velké a širé žlutých kytiček jak kuřátek, všechno se směje, září a sluníčkově jásá. Najednou se zatáhlo, sluníčka zmizela. Pole začala být divně zelená, jásání přestalo. Bylo to velmi, velmi neobvyklé, až podezřelé. Na těch polích totiž rostlo obilí.
Nemělo by se to hlásit?

Pane Targus.
Pokud chcete žitnou mouku,tak se žito seje v září,aby příští rok dozrálo.
Je to teď novinka,siť žito na jaře a zesilážovat,má to prý lepší vydatnost metanu.
Jak víme,kukuřice je teplomilná rostlina,proto se seje až v květnu,kdežto žitu jarní chlad nevadí.
Ta siláž pro krmení dobytka není,jen to jen pro bioplynky.

Trvalý odkaz

Jak poslouchám a čtu vyjádření některých vědců, tak podle mého názoru, je asi hlavním problémem hospodaření s půdou. Abychom to zlepšili, muselo by se zemědělství vrátit o několik desetiletí zpátky, do kravínů vrátit stáda krav, snížit intenzifikaci zemědělství, budovat rybníky a mokřady. To by stálo obrovské peníze. Boj s CO2 je jednoduší. Byrokraticky zavedeme limity škodlivin pro motory, obyvatelstvu zakážeme staré kotle, zavřeme tepelné elektrárny a nahradíme je solárními a větrnými, kde jejich stavbu zaplatí spotřebitelé v cenách elektřiny. Díky lékařské a potravinové pomoci v rozvojových zemích přerušíme přirozený demografický vývoj v těchto zemích. Příroda vytvořila přirozený koloběh života, který tady fungoval a my tento koloběh, díky rozvoji vědy, uměle přerušujeme. Sami si oteplujeme atmosféru betonováváním a asfaltováním nových ploch, stavěním obrovských logistických center, jejichž obvodové stěny a střechy nepohlcují sluneční energii, ale zpětně vyzařují v podobě tepla. A ještě se poplácáme po ramenou, kolik jsme toho udělali pro rozvoj zaměstnanosti a zlepšení dopravní infrastruktury pro rozvoj podnikání.

Jako hlavní problém vidím já osobně nikoli výstavbu nových krabicoidů a silnic s parkovišti, nýbrž ODVOD VODY z těchto ploch.
Zkuste se projet po dnešních městečkách a vesnicích.
Naprosto všude přibyly a přibývají z fondů EU chodníky a obrubníky. Kdo nemá v dědině obrubníky okolo cest, jako by nebyl. Voda ze silnic pak neteče do příkopů, nýbrž do kanalizace a odtamtud rovnou do řek. Totéž dešťovka ze střech nových krabic. Nikoli do země, nýbrž do kanálů a řek.
A jsme přesně tam, kde jsme nechtěli být. Máme krásné čisté silnice a ulice, bezpečné chodníky (jak pro koho), baráky nám odnášejí povodně málem při každé přeháňce a jsme bez vody.

A je to chyba chodníků NEBO styl jakým se dělají? Silnice nemusí být klopená jako střecha, kdy odvod je na obě strany, ale pouze na jednu a chodník bnude na té vyšší straně , pak může na jedné zlůstat přikop (ale je x dalších možností).

Osobně, bych nepsal, že za vše může nová doba, kdy se staví chodníky, ale styl projektování a stavění. A obojí bych řekl, souvisí s cenou staveb a zároveň s neznalostí jak stavět, kdy hlavní projektant, by neměl být king pouze na stavbu, ale i věci okolo související, je super, že se to nahrazuje vyjádřeními pro PD, ale to vede pouze k nejlebvněkšímu technickému řešení, aby se vyhovělo tomu co chce ten odborník na ekologii apod., nikdy se neřeší skutečný problém...

Nejvíc mě fascinuje, třeba ta snaha i u novýchg staveb mít náhodně v pruhu kanál na kterém přejíždějí (nákladáky co určitě nesplnují legislativu vahou) a pak se diví kličkování řidičů, protože dřív nebo pozděj tam je propadlina různých tvarů a hlooubek, místo jednu dobu krásného řešení, že kanál byl mimo vozovku... Tímto chci ukázat na příkladu, jak se dneska "ynteligentně" projektuje, kdy nelze napsat, že to fakt ty projektanti a stavari neumi postavit, ale zaroven se musi napsat, ze postavili neco co faklticky ukazuje, ze jsou zaroven i diletanti...
A to same plati i v elektrice :(

Likvidace nejcennějších orných půd zastavěním je samozřejmě špatná, ale není to ta příčina sucha. Ještě ne, protože jde o relativně malou plochu v celé rozloze půdy v ČR. Největší podíl mají orná půda (53,45%) a lesy (33,81%). Zabetonování pole na sklad se příliš neliší od stavu, kdy na směsi písku a jílu pěstujeme řepku nebo kukuřici. Také jde o zničenou půdu, a díky chemikáliím jde o mnohem větší zničenou plochu na území ČR než výstavbou skladů a logistických center.

Nechce se mně hledat aktuální podíl betonové plochy, ale pro představu sem dám odkaz na svůj starší článek z 2015, kde píši:

V ČR je celkem 4 215 621 ha orné půdy a luk (53,45%, z toho polí 37,77 %, luk 12,64%), 2 666 376 ha lesních pozemků (33,81%), 164 835 ha vodní plochy (2,90 %), 132 192 ha zastavěné plochy a nádvoří (1,68%) a 707 755 ha ostatní plochy (8,97%).

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/08/31/sucho-a-povodne/
A ještě jeden na podobné téma z 2016 https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/06/10/likvidace-skotu-a-pokles…
Na to jsem navázal v roce 2017 už zde u Vidláka https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/rozlucme-se-se-smrkem

Veškeré naše ekologické problémy na planetě vyplývají z přelidnění. Ještě před 30 lety byla populární ekologická stopa, podle které tehdejší ekologové spočítali, že ČR má mít optimálně 5 až 6 milionů lidí. Nyní ti samí nebo jejich děti dováží migranty s argumentem, že vymíráme.
Při boji proti suchu, povodním a CO2 jde o peníze, ale ne o přírodu.

ale naším měřítkem se staly ekonomické ukazatele a ne tvorba krajiny. A tak lidstvo samo kráčí vstříc své záhubě a elektromobily to nezachrání a ani nulové emise. Ještě, že jsem už starý a příliš mně to netrápí. Snad jednou přijdou lidé na to, že není možné chtít jen blahobyt začnou rozvíjet krajinu tak, aby jim umožňovala normální život i za cenu toho, že sleví ze svých požadavků na svůj komfort.

Děkuji, článek je psán laicky ze všeobecného hlediska, ale ty hlavní trendy postihne. bohužel se od doby jeho napsání v roce 2015 nezměnilo vůbec nic a nikam jsme se neposunuli v řešení sucha. Přitom to není ani složité ani drahé řešení, a stálo by jen zlomek toho, co budeme vydávat na opatření v boji proti suchu, povodním a CO2. Potíž je, že se na mnou navržených řešeních nedá nakapsovat, a, že by situaci se suchem výrazně zmírnila, čímž by pominul i důvod boje proti suchu a CO2. Přitom jsme nic nevyzkoumal, jen pozoroval přírodu. Není třeba nic složitého k vyřešení situace.

Má tam jednu chybu, cyklus nebyl přerušen, ale urychlen a tedy klesá objem v jednotce času... Zastaven bude, až nebude odpar vody a dešťové srážky :D

Ale až na tuto "trapnou" poznámku, se dá souhlasit s tím co píše i když bych v hodně věcech upravil text v rámci toho základu co článek nemá, tedy čas odtoku vody z krajiny, tedy je rozdíl v odtoku za jeden den vs za 1 měsíc vs za delší jednotku, kdy v tom malém cyklu pak operuje úplně jinej objem vody.

Nepíši vědeckou práci, ale laické shrnutí poznatků těch základních. Ano, zpomalení odtoku vody z území umožní, aby se jí více odpařilo zpět nad územím, a má to smysl. Ale to hlavní opatření proti suchu i povodním tkví v půdě, vrátit jí schopnosti houby, což bude zmírňovat extrémy sucha i povodní.

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane AH.
To není žádná záhada,že je větší výběr DPH.
Jenom to zdražování potravin,životních potřeb,léků,musí mít dopad na větší výběr DPH.
Uč jenom nákup EET pokladen,jak musel zvednou procentně maloprodej a k tomu DPH.
Jak bylo někde napsáno,během tři let o kolik se zvedl nárůst státních zaměstnanců a právě i kvůli EET
Jinak jsou to jen čísla,ale přínos pro stát,to není velký.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

přišel na to, že na dělný lid muší bejt přísnost. Proto fičí DPH nahoru jak střelené. A to je dobře, páč erár je furt v mínusu.
Já jen čekám, kdy se zavede nějaký podobný poplatek, jako jsem kdysi platíval v určitých státech na hranicích (vstup i výstup). Jakože ekologie, dezinfekce, regionální taxa, no prostě čím víc byl erár v prdeli, tím absurdnější poplatky vybíral.
Tedy abych to zkrátil, jak zavedli Dojčáci mýto na dálnicících, prorokoval jsem tehdy, že Ojropa kormidluje Bruselácký sajuz do prdele, protože jen naprostý idiot si zdraží vstupy při výrobě zboží jdoucího na export, pokud má fungovat v tržní ekonomice. A je nezvratným faktem, že se mi směje čím dál míň lidí.

"jen naprostý idiot si zdraží vstupy při výrobě zboží jdoucího na export"

Shodou okolností při tom vývozu je to skoro jedno. Dostat peníze z mýta, nebo z daní, yvjde nastejno. Mýto je jen taková zkratka a nedá se s tím moc "plánovat".
Ten problém je, že to bohaté Německo, které vysává zbytek Evropu, při nejlepší hospodářské kondici, zavedlo.
To je ta grandiozní prohra celého eurospolku.

uchopte do přední nohy nějaký předmět, kterým lze psát, neboli, jak říkáme my, latiníci z Moravskoslezských Beskyd, "pisok".
Namalujte si seznam součástek na jeden automobil - je jich od pěti do patnácti tisíc - a pokuste se za dlouhých zimních večerů zjistit, odkud jeden každý pochází.
Ujišťuji vás, že vám přestane chutnat.
Pokud si odpustíte zdlouhavé gůglení a ještě zdlouhavější počty, zjistíte, že cena za (ne)zvládnutou logistiku se u výroby jednoho leštěného křápu pohybuje v řádu desítek procent. Orientačně a velmi zhruba asi tak od třiceti až po sedmdesát, což je omračující číslo.
A teď oněch 70 % pultové ceny vaší zbrusu nové Škochtle, nebo v čem to vozíte zadek, vydělte čtyřmi. Ano, soudruzi provozující autodopravu odvádějí v průměru až třetinu z ceny za dopravu zpět eráru, ale obvykle to kolísá okolo 25 %.
A teď mi zkuste vysvětlit, proč např. taková Východní Marka nemá ani jednu automobilku, když tam byly montážní závody s cenou práce nižší, než je tato v samotné Říši.
Samozřejmě, že toto platí i u jiných globalizovaných výrobků, stejně jako u žrádla, které si občas pořizujete v maloobchodní síti. Zejména pak u výrobků typu "mořské plody" či "jižní ovoce".

Jinak pro vaši orientaci byla silniční doprava v polovině 90. let v Ojropě zatížena čtyřnásobně v porovnání se zbytkem světa. Tedy ještě v době před vypuknutím mýtného šílenství. Jestli to považujete za marginálii, váš problém...

Targusi, patrně mne máte za jelimana jež ne vše kouká, jak to pověstné tele na nová vrata.

Pokud bude ona Škodovka na vývoz příkladně stát 500 000,-Kč a 70% bude vskutku omračujících 350 000,-Kč, jež stojí doprava, pak jsou jako vždy dvě možnosti, z níž jedna je, že mne považujete za tak velkého pitomce, že tomu budu věřit. Na Škodovku připadne omračujících 150 000,+Kč, z toho zatáhne celou výrobu a to jim to vydá na desetimiliardy zisku!!!!! Zlatý voči!!!!!

Mám k problémům autodopravy vcelku blízko a jako bonus umím kupecké počty a trojčlenku. Zkuste se prosím neztrapňovat, vcelku mi to, za vás, dost vadí.

blízko k dopravě a ke kupeckým počtům, nemohl byste tvrdit, že silniční daň (mýto) uvalená na výrobky určené k exportu nevadí. Na takové tvrzení opravdu jen velmi obtížně hledám jiné slovo, než 3,14-čovina. Je to úplně stejný případ, jako Vidlákův trapný deštík v množství milimetrů vodního sloupce, který rozhoduje o velikosti sklizně a jakosti úrody.
Nazdar.

Targusy, ale on nepsal co mu podsouvas, ze doprava nema dopad na cenu, on spochybbnil vcelku podákové tvrzení, že 350.000,- ceny škodovky jde na dopravu, tedy velikost této částky a jak mu nepravdivě podsouváš existenc i nějaké částky ;)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.