Žně jsou nedaleko - dnes o pšenici

Autor
Štítky

Opět se dnes budu věnovat svému oboru. Tentokrát té úplně nejzákladnější potravině, kterou u nás máme. V konečném důsledku v úplně každém soustě ji máme. Prasata se krmí pšenicí, krávy se krmí pšenicí, i psi se v granulích krmí pšenicí. V chlebu je pšenice, v rohlících je pšenice, i v konzervách je pšenice. Vegani jedí lepek z pšenice, vegetariáni mají všechno z pšenice. Jogurty se stabilizují pšenicí, z mizerné pšenice se vyrábějí agropelety na topení. Žádná řepka, to pšenice je hlavní plodina. Je jí nejvíc hektarů a všechno se přepočítává na pšenici. Jediný produkt, kde pšenice není, je pivo...

Pšenice představuje zhruba třetinu vší oseté plochy. Na Znojemsku se ročně pomele šedesát tisíc tun pšenice ve Znojemském mlýně a zhruba stejné množství  se zpracuje v míchárnách krmiv.  Já osobně mám na starosti pět obilných sil o kapacitě sto třicet tisíc tun a tato kapacita se z větší půlky naplní právě pšenicí. Kromě Agrofertu je na Znojemsku ještě dalších zhruba dvěstě tisíc tun kapacity, která se také z větší půlky naplní pšenicí. 

Pšenice je základ všeho. Všichni žijeme z této trávy, která vznikla z pšenice dvouzrnky, kdy opravdu v klásku byly dvě zrníčka. Dneska je v klásku cca osmdesát zrn a jedná rostlinka dokáže v příznivých podmínkách odnožit deset pobočných klasů Na hektar se seje dvěstě kilo osiva a výnos může být i deset tun.  Na Znojemsku je sucho a tak se seje na hektar i půl tuny. Leckteré odnože nedostatkem vody zajdou a tak je záhodno mít víc matečných rostlin. 

Mimochodem... výnos dest tun z hektaru je možný jen díky kvalitnímu osivu. Osivo musí být hybrid, musí být dobře připraveno, dobře ošetřeno, vytříděno, namořeno.... kontrolují to státní orgány (UKZÚS) a právě díky tomu to funguje a výnos tvoří zhruba padesátinásobek... Ve středověku se bralo jako úspěch, když byl výnos čtyřnásobný. 

Vždycky se směju, jak nějaký dobrostrdečný aktivista tepe firmu Monsanto, která nutí chudáky rozvojové zemědělce nakupovat patentované osivo. Ti nebozí Indové nemohou vysadit semena z loňské sklizně...  Kdyby to udělali, neměli by výnos. To vůbec nezávisí na GMO... prostě osivo chce svoje a každý, kdo by vysázel loňskou sklizeň, splakal by nad výdělkem.  Jakmile slyším podobné nářky, zařadím si aktivistu do šuplíčku "blbec"  a podle toho s ním jednám. 

Za tři týdny to vypukne a během čtrnácti dnů se na běžném obilném sile sejde tak deset tisíc tun. Každý den se bude přijímat od osmi ráno do deseti večer a během těch dvanácti hodin přijede zruba sto náklaďáků. Traktorů, pětitun, tatrovek i velkých kamionů. Když jde všechno dobře, přijme silo za den tisíc tun pšenice.  

Znojemsko je suché a tak není prakticky nikdy zapotřebí zrno dosušovat. Zrno se přijme tak jak je. Z každé fůry se vezme vzorek, spočítá se, kolik je příměsí a zlomků zrn. Pak nastoupí obchodní zástupci, kteří přijaou pšenici začnou vykupovat. Cenu neurčuje vedoucí. Neurčuje ji ani generální ředitel naší firmy. Neurčuje ji ani Babiš. Cenu za pšenici určuje (jak jinak) Putin. 

Rusko je největší světový exportér pšenice a na Putinovi záleží ten nejdůležitější podpis - kolik milionů tun uvolní k exportu. Podle ruských výnosů (a čínského nákupu) pak burza v Rotterdammu určí cenu, která se mění stejně jako cena ropy. zlata a dalších komodit. 

Někteří zemědělci prodají, někteří mají své vlastní kšefty. Každopádně téměř všichni si nechají pšenici vyčistit a zpravidla je na sile uskladněná do zimy, kdy bývají ceny nejlepší. 

Každé obilné silo postavili komunisti tak, aby bylo možné zrno provzdušňovat a přetahovat. Běžné komunistické silo má dvacet buněk po tisíci tunách. Jedna se nechávala volná a během roku se stylem škatulata hejbejte se postupně obilí několikrát přesypalo. Zprvidla se nemusel dělat nic jiného. Stačilo to provzdušnit a dvakrát přesypat. Přesypání pozabíjelo většinu cizopasníků a provzdušnění a vychlazení eliminovalo ty zbylé.  Pokud byl silomistr odborník, nebylo zapotřebí žádné chemie. 

Dneska je doba jiná. Elektrický proud je údajně drahý a přesypávání obilí se nedělá. A pokud má výkup i moderní silo, tak to ani nejde. Dneska se staví sila tak, že má tři buňky po deseti tisíci tunách. Jak se zrno naskladní, tak zůstane. Přesypávání je neekonomické, protože chemie je levná. 

Když se přemnoží Pilous nebo Potemník moučný, nastoupí příslušná firma, která obilí otráví kyanovodíkem. Už se to nejmenuje Cyklón B, ale Uragán. Vyrábí to stejná kolínská Draslovka a balí se to do stejných plechovek.  Pokud by nestačil Kyanovodík, použije se Fosforovodík nebo jiný podobný hnus. Obilí leží a jen je patřičně otrávené.  Silo se otravuje několikrát ročně, kdy tam nikdo nesmí být, pochcípají i myši a potkani ve sklepích a kdyby tam zůstal člověk, zajde také. 

Samozřejmě podle všech klinických studií je ten plyn zcela bezpečný a nemá žádné vedlejší účinky. 

Pokaždé,když kousnete do pečiva, masa, konzervy či jogurtu, vzpomeňte si na tento text. 

 

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

"пшеничная".
Kdysi jsem ji chlastal z pivních flašek zadělaných hliníkovým plíškem, jak na Vincentce.
Stála tenkrát marku třicet, nebolela z ní hlava, ani když jsem stáhl dvě flašky za večer.
Neměla žádnou pachuť, nechtěla z břicha honem horem ven a Finové se po ní mohli utlouct. Dávali mi za ni finskou pajdu při kurzu 2,80 FM/1 DM. A já svojí Tatře říkal Pé Zet Dé - pojízdný zlatý důl.

Tenkrát ještě nebyly kolky a člověk se nemusel bát, že by se náhodou neprobudil.
Anebo že by musel po ránu shánět bílou barvu na nabarvení hole.
Tenkrát byla jiná doba.

vodku. Nevím, kde se dělala, ale nic čistšího jsem nikdy nikde nepil, vyjma neskutečně drahé Staré Kyjevské, která mi byla zakoupena v jakémsi dárkáči poblíž Chresčatiku.
Když to porovnám s dnešními sr**kami, dělá se mi zle i z údajně pitné vody.

Na Ukrajině na Dněpru jsem pil Nemirofku. To bylo, myslím, dobré. Nevím jistě ale asi byla z ječmene.
V Rusku na Volze jsme si nechali poradit od tamějších přátel značku (Rodnik), která podle nich byla kompromisem mezi cenou a kvalitou. Také nevím, zda byla pšeničná či ječná. Tam jsem se naučil vodku pít. Do té doby jsem k ní měl nedůvěru. Párkrát jsem totiž jako mlaďas požil Pražskou a to se nedá.

O pšenicí vím celkem prd, ale tohle téma je mi blízké. Pro mě nejlepší vodka v Tatarstánu (paradoxně) názvem "Chánskaja". U nás k mání Beluga, ale ta je pekelně drahá.

V tatarstánu jsem byl na vyměném pobytu, dělaj tam slušnou vodku, jak mě jedna studentka vysvětlila (dělala tam na brigádě), tak všechno je to "jedna várka", která se pak lije do ruzných flašek různých tvarů a etiket. V reálu flaška za 50rublů na stánku je ta samá jako ve flašce ve tvaru kalašnikova za 5000rublů. :D

A je pravdou, že když člověk večer stáhnul půl litru, tak se ráno probudil a v hlavě nebylo vymeteno a nebolela. Když se člověk vrátil studovat zpět do Čr a ochutnal Finskou apod. vodky tak měl pocit jako by pil výčepní lihovinu :( Od návratu jsem v ČR nedal žádnou vodku, jsou to sračky co se nedaj pít...

Trvalý odkaz

Vidláku,
kdysi jsem četl, že srovnání výživových hodnot zrna dvouzrnky a moderní pšenice jsou nesouměřitelná. O vodě a chlebu ze středověké pšenice mohl vězeň přežít skoro měsíc (do soudu a popravy), zatímco dnes by zašel po několika dnech. Jak to je?
A pro případ, že by se někdo dal na chov slepic, jakou cenu zrna zemědělec (třeba na Znojemsku) považuje za výhodnou a kolik je potřeba ročně? Tedy, když je zde někde v minulosti článek o výhodnosti chovu slepic, tak k tomu dodat i další informace. Třeba se nám to jednou bude hodit pro přežití.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

slepici je, když může dělat to, co ve volné přírodě. Procházet se a hrabat. Slepici pak ani není potřeba nějak zvlášť dokrmovat. Je ovšem fakt, že potřebujete poměrně velkou plochu, jinak vám zplanýruje dvorek až na hlínu.
Tímto stylem chovu ovšem nemůžete čekat žádné zázraky ve stylu dvacet vajec týdně, dvoukilové kuře za tři týdny, atd.

Pane Targus.
V domácích chovech,když máte snášku 200-220 vajec od jedné slepice za těch 11 měsíců,tak to je výborný výsledek.
Slepice tvoří vejce 25 hodin a když má dobrou snášku,snese 9 vajec desátý den má přestávku.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

měly nějakých čtyři, pět vajec týdně od jednoho kusu. A nějak extra jim nepřilepšovaly. Zvlášť babi měla postavenou ekonomiku na "nejlépe nulových" nákladech, protože neměla žádný deputát a obilí ze zemědělských brigád, které dostala, většinou prodala ještě před rozvozem. Nechávala si jen minimum na zimu právě pro ty slepice a králíky.
Po pravdě řečeno, vůbec si teď nemůžu vzpomenout, odkud vykouzlila pro králíky seno na zimu.

Trvalý odkaz

Stejně se vychází sté dvouzrnky.
Pšenice vůbec prodělala šlechtění už před válkou.
Za komunistů bylo i u nás několik šlechtitelských stanic,které pěstovaly a vyhledávali odrůdu pšenice v hodnou pro naše přírodní podmínky.
Vím.že několik odrůd Ruské pšenice se tady zkoušelo,vzpomenu jen Mironoská,hlavně se prosazovala pšenice bez osin.

Trvalý odkaz

Vidlák by si měl nastudovat rozdíl mezi klasy a klásky. Dvouzrnka má ve skutečnosti v klasu přes 20 zrn.

Je to mimo hlavní téma, ale rozveselilo mne, že "světoví lídři" vyzvali Rusko, any "nedestabilizovalo svět", aby "plnilo minské dohody"/jakoby bylo stranou dohod/ a podpořili Británii ve věci Skřípal. Člověk má hned lepší náladu, když má takové starostlivé "lídry".

Trvalý odkaz

Když se přemnoží brouk potemník, tak nastupuje jeden bývalý předseda strany důchodců, který je připraven je likvidovat pozřením.

Dočetl jsem se, že největším světovým vývozcem obilí je Rusko.

Trvalý odkaz

No k tomuto názvu ... dezinsekční a deratizační prostředek pro plynování - kyanovodík, pod obchodním názvem Uragan D (po "hadráku" byl přejmenován na Uragan D2) se v Draslovce Kolín vyrábí od konce II.WW, jediný rozdíl mezi Cyklonem B a Uraganem D je absorpční hmota, do které se kyanovodík napouštěl ... a tím je hobra posekaná na kostičky cca 1,2 x 1,2 x 1,2 cm (Pár desítek tun, jsem i do těch plechvek s hobrou stočil. To bylo v letech 68 - 74, jóóó kde jsou ta léta ...).
Cyklon B používal kartonovou drť o rozměrech cca 4 x 6 x 3 mm ... a měl by se snad, pod nezměněným názvem, vyrábět do teď... přeji hezký den

Nadsázka ti chemiku nic neříká? Mě např. jako zajímavost, že to pouze přejmenovali a používaj dál zdá zajímavá, že korektnost nezačala v tomto tisíciletí...

Tím že to přejmenuješ vlastně kromě lhaní si do kapsy děláš co? Jenom dosáhneš, že budeš mít vadnej náhled na svět a tím vadnej myslím, lživej. Budeš číst knihu a vté bude "neodborník" mít napsáno Uragán a jinde Cyklon a najednou získá pocit dvou různých látek a bdue se tvářit, že Cyklon B vyráběli jenom němci, co jiného to je než manipulace, lhaní?
Osobně přejmenovávání beru jako základní technologii změny historie podle vítězů, taková dětská ukázka románu 1984...

P.S. Dneska na stremu jsem viděl pořad co si cizinci myslí o logách našich firem, kdy kostelecké mají chlapa co žere párky. Doporučuju, nebo si vyjet změnu loga starbaks apod. Krásná ukázka kam vede lhani si do kapsi ve stylu "a měl by se snad, pod nezměněným názvem, vyrábět do teď"... Nakonec budeme muset přejmenovat i nože, protože zabíjí...

Trvalý odkaz

To o Rusku/Putinovi je pro mě nová informace. Spíš si pamatuji fóry ze socíku, že v té velké zemi se "sklizeň obilnin podobala spíše houbaření", a že "od klasu ke klasu v mlze netrefíš" (původně myslím Šimek/Grosmann).

Trvalý odkaz

Jen malá poznámka. Indové opravdu nemohou vysadit semena z loňské sklizně. Protože by je mohli jedině vyset.

Trvalý odkaz

Pravidla českého pravopisu (vydavatel TZ-one 2013) - vyset (obilí) x viset (na věšáku).

Trvalý odkaz

u nás, Pepo, když "sejete" tak musíte i "vysejt", to dá přece rozum, né?

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.