Svět je pořád stejný

Autor
Štítky

Rád bych dnes navázal na včerejší článek vlastní úvahou na stejné téma.  Jak je to s tím předchozím režimem? Máme se lépe nebo hůře? Co bylo nebo nebylo? 

Můj Ópa celý život vzpomínal na svůj původní domov v Bedřichově Hradci ve Slezsku. V jeho očích to byla krásná doba, měl k tomu spoustu historek a válka a pozdější padesátá, šedesátá a sedmdesátá léta se tomu nemohla vyrovnat. Jen občas z něj vylezlo, jak musel každé ráno nasbírat litr borůvek, pak šel do školy, po škole dostal chleba namočený v kořalce a do večera pěkně pomáhal. Když jsme se my jeho vnuci ofrfňovali u jídla, nemohl to vidět a když jsme přiběhli z venku že máme hlad, říkával nám: "Vy nemáte hlad, vy máte chuť." 

Můj táta se narodil v roce 1951 a pro něj byla nejkrásnější doba zase ta normalizace.  Zajezdil si s ROH, jako šachťák (i když povrchový) slušně vydělával, měl jistotu že ho nikdo nevyhodí a materiální statky mu nechyběly. Hlad neměl, po motorce nebo pračce netoužil. Zato náš dům byl ještě dlouho po plyšáku skanzen starých časů. Pralo se v pračce Romo která probíjela, černobílá televize hrála dokud fungovala a vůbec dodnes je můj rodný dům zanedbaný. Pořádná rekonstrukce se dělá až teď v režii mého bratra Mastera. A předělat se musí úplně všechno. Táta vyznával metodu lepidla, izolepy a drátu.  Jo, měl krásné časy v osmdesátých letech, ale za cenu toho, že se na barák nesáhlo a dřez byl permanentně ucpaný.  

Já mám krásné časy teď. Mám slušně placenou práci, nemám dluhy, manželka je mi věrná a děti jsou přiměřeně poslušné.  Ovšem za cenu toho, že po práci nastoupím na druhou šichtu doma, opravuju si skoro všechno sám, netoužím po iphonu ani po mercedesu. Žena dává přednost dovolené u Dolní Rožínky (máme tam takové pěkné místečko) před Chorvatskem a každá koruna se obrací dvakrát. 

Chci tím vším říci, že už třetí generaci jsme si v rodě nijak nezkazili život. Nerozvedli jsme se, nemáme nikde levobočky, nikdy jsme se o nic nesoudili, nezadlužili se, všechno jsme si koupili až jsme na to měli. To dělá hodně. Neřešili jsme po svých rodičích a prarodičích nějaké kostlivce ve skříni, nevynořil se žádný tajemný bratranec s nárokem na dedictví, nemáme žádného nezdárného bratra, který by nás přivedl do exekuce. 

Štěstí není o tom v jaké době žijeme a co si můžeme koupit. Štěstí je o tom najít si v každé době rozumný přístup, spokojit se s tím co je možné, netrápit se nemožnými sny a být uměřený. Bohatství se nemusí měřit na peníze, ale třeba na děti, přátele, vztahy, klid, mír. 

Člověk nebývá ani tak obětí zlého osudu, ale spíš svých vlastních vášní. 

Pokud je člověk mladý a na vrcholu sil, dá se v každé době něco uhrát. Otázkou spíš je, jak s tím pak člověk naloží. Když mi ve Vidlákově říkají, že nečekali mé sklony k zemědělství, tak jim odpovídám, že kdybych se přestěhoval na Ostravu, tak bych fáral.  Kdybych bydlel v Gdaňsku lovil bych ryby. 

Hodně lidí čeká na štěstí a mají pocit, že ho získají žitím cizího snu. Být hercem, zpěvákem, rockerem, sportovcem... Proč?  Vždyť štěstí leží všude. Na každé ulici i uličce i v jeskyni. Je třeba žít, jak to jde a netrápit se tím, co nemůže být. Svět se mění, doby se mění, ale koneckonců po té sametovce nikam nezmizeli ti, co tu byli před sametovkou. A před Babišem tu žili ti stejní voliči jako tu jsou teď. S tím žádná revoluce nic neudělá.  Prostě tu a tam  se kolektivně vyrazí jiným směrem, ale kolektiv je to pořád ten původní. Se všemi výhodamy i nectnostmi. 

V naší zemi se toho zase tak moc nezměnilo. A štěstí tu leží pohozeného víc než dost. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

ale prachy si za něj nekoupíš. Něco nekoupíš za žádný peníze, ale zbývá spousta věcí , a ty koupit lze.

Ne, štěstí je o dostatku jídla, teplého bydlení, bezpečí a lidech kolem nás.Vše ostatní je o snaze zalíbit se lidem, kteří nás stejně nemají a nabudou mít rádi.
Jídlo a teplé bydlení je především o zaměstnání. Lidi kolem nás máme už při narození - nebo si je musíme vybrat. Takže zbývá to bezpečí, což je v naší době strach, že exekutor nesplete adresu a nepřijde okrást nevinného. Nebo že státní úředník nenapaří pokutu za porušení nějaké vyhlášky, o jejíž existenci jsme neměli ani tušení. I dnešní doba skrývá svá nebezpečí. Horší je v tom, že člověk, který se dostane až na dno nebo přijde o všechno, má v dnešní době mnohem menší šanci začít znovu, než tomu bylo kdy v minulých staletích.
Dnes jsou v módě lidé, kteří zachraňují celý svět. Lidi, kteří žijí v souladu se sousedy nebo si pomáhají navzájem a nedopustí, aby musel přijít světový spasitel, těch si nějak nikdo nevšímá nebo neváží. A přitom ti udělají největší kus práce na tom, aby se lidé kolem nich cítili šťastní.
Když vidím trpící v Africe, ptám se, co udělali jejich sousedé nebo příslušníci jejich kmene - národa, aby jejich nejchudší netrpěli?
Vidíme-li Palestince, co udělali jejich muslimští souvěrci, aby je přijali ve svých zemích?
Vůbec nic, veškerou vinu hodili na Evropu. A EK bez skrupulí hodí vinu koloniálních mocností i na státy, které nikdy žádné kolonie neměly a byly a ještě pořád jsou vykořisťovány těmi bohatšími státy EU. Je to jen jeden příklad nespravedlnosti v EU, kdy malé státy musí dodržovat vše přesně a pro velké státy pravidla neplatí. Nerovnost v přístupu mezi státy je jen jeden hřebíček do rakve myšlenky EU totálně zprasené současnou EK.
Jenže v každém režimu lze najít svět, kam státní moc nedosáhne. A ten je obvykle v rodině.

Zatím bez slepic

Tentokrát musím souhlasit s tvým popisem a vydlákův odsoudit do polohy polopravdy.

Jenom k tvému dodám, do rodiny už taky našli cestu jak ji zničit, v Norsku otestovaný Bernavet či jak se to jmenuje, pro úspěch se pomalu zavádí i u nás podobné pravidla, samozřejmě salámovou metodou (odborně Overtonovo okno, dnes čeština neletí :()

Zatím bez slepic

Barnevernet je důstojný nástupce nacistického programu Lebensborn. Co nám o něm říká Wikipedie? Lebensborn, plným názvem Lebensborn e. V. (eingetragener Verein, zapsaný spolek) byl v nacistické třetí říši vládou podporovaný spolek, jehož cílem bylo na základě nacistické ideologie o rasové hygieně (nacistická eugenika) zvýšit počet árijských dětí včetně dětí pocházejících z mimomanželských svazků. Cíle mělo být dosaženo prostřednictvím anonymních porodů a následného nabídnutí dětí k adopci, a to zejména příslušníkům SS. Byl založen Hrichem Himmlerem 12. prosince 1935. Tyto děti měly zalidnit prostor vyprázdněný po vyhlazení či odsunu původního obyvatelstva. S programem Lebensborn byl také spojen osud několika dětí z vypálených Lidic, které byly shledány vhodnými pro germanizaci. Cílem programu Lebensborn bylo zalidnit třetí říši čistokrevnými Árijci. Životní prostor pro novou populaci chtěli nacisté získávat na úkor Židů a dalších etnických skupin převážně na východě Evropy. Kromě odsunu původního obyvatelstva se využívalo i hromadné vyhlazování v koncentračních táborech a vyhlazovacích táborech.

Tentokrát je cílem zalidnit EU čistokrevnými Afričany. Jen ten cíl získávat životní prostor na úkor slovanských skupin obyvatelstva je společný. Barnevernet většinou odebírá arijské typy dětí - modrooké blonďáčky. Je zajímavé, kolik jich odebral. Podle zlých jazyků je cílem Barnevernetu posílení norského genofondu, protože po letech příbuzenské plemenitby mají vyšší výskyt dědičných chorob než jiné populace. Tak možná přivítají syrské lékaře, irácké jaderné inženýry a afgánské filozofy společně africkými uprchlíky před klimatem. Jistě si s nimi poradí.

Zatím bez slepic

Ten Müllerův třicet let starý hit mám také rád a chci, aby mi ho hráli při pohřbu.
Ale s definicí štěstí je to ošidné. Pokud to má být nějaká euforie, tak ta nemůže trvat věčně. Pokud má trvat dlouho, pak bych nehovořil o štěstí, ale o spokojenosti.
Osobně si myslím, že člověk je vlastně šťastný, když není nešťastný.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Štěstí je muška zlatá.
Nemám problém s textem pana Vidláka.
Nemám problém s textem pana Gerda.
Už jsme tak daleko,že to štěstí se dá rychle ztratit.
O čem dříve rozhodovala rodina,obec,větší celek,stát,rozhoduje někdo jiný o našem štěstí a to je tem problém co píše Vidlák,někdo jim do městečka nastěhuje několik utečenců a Vidlák se o své štěstí bude bát.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidlaku. Ale ja sa snazim zit podobne. Uz mam treti domov. Tie predchadzajuce som opustil ked ich navstivila dobova moderna. No a nezostalo nic k zachrane. Znicena sady a zahrady, lesne studnicky otravene odpadom zo zrusenej galvanizovne, moj dom a domy kamaratov zburane (nahradene modernymi hradmi psychopatov z duralu a skla) a kamarati na poslednej stacii...
Novy domov som zatial nasiel. Asi uz aj ten posledny.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Je tak nenažraný, že o dovolené jezdí kopat do Dolní Rožínky uran. Určitě si ve Vidlákově chystá jaderný reaktor a kdo ví, jestli už nemá v chlívku místo čtvrtého germánského prasete nějakou raketku s plochou dráhou letu. Příklady táhnou a Kim teď rozprodával nepotřebný vercajk.

Jinak Vidláku, ryby v Gdaňsku už dávno nejsou. Kromě olejových skvrn tam pořídíš na mořské hladině tak maximálně rýmu. Balt je "zimny jak sfiňa".
A v Ostravě je už taky kulové. Už bys nic nenakopal ani jako brigoš, co chce makat zadáčo. Havířina už prostě není o sbíječce a široké lopatě, stejně jako zemědělství není o vidlích a hnoji.
Ještě je jedna "zlatá" černá žíla ve Frenu, ale tam nás nechcou pustit, cypi. A to je vykopaná ďura (štola) do těžní jámy až ze Staříče, aby na povrchu ve Frenu nic nebylo. Kolik to stálo, netroufám odhadovat
No, takže zkráceně - fčil haviře kopou jeden druhého do řiti... Lazy v Orlové končí, ČSM ve Stonavě končí, Čs. armáda v Karviné končí...
Zbyl nam enem kostel, ten zme zešrubovali, bo chtěl furt spadnuť, a fčilek je křifši, jak ta šikma věš v Pize. Možete se přijiť do nas podivat.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pokud je člověk mladý a na vrcholu sil, dá se v každé době něco uhrát.

To teda neda. Jakmile si na vas rezim zasedne, nezmuzete nic. Jakmile se proti vam vsechno spikne, nezmuzete nic.

Uz jste nekdy videl holku, kterou znasilnovali od sesti let? Jak si myslite, ze to bude mit se vztahama i tema beznejma na pracovisti?
Kolik znate nemcu, ktery se nedostali kvuli svymu puvodu ani na skolu a ze vseho zbyla jen horkost, ze se celej zivot snazili zbytecne?
Kolik znate tridnich nepratel?
Kolik znate zmrzacenejch pri atentatech nebo jen blbejch nemocech?
Kolik znate nevericich, kteri nemaj zadnou ochranu spoluvericich?
Kolik znate chytrejch cikanu, kterym jini cikani nerozumej a bily je maj za blbyho cikana?

Ono to je o necem jinym, kdyz jste na spatny strane, jen sam za sebe?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Musím velmi pochválit pana Vidláka a vyjádřit svůj obdiv, jak v mladém věku je schopen náhledu na to, o co v životě v podstatě jde, co vlastně to štěstí je - to já myslela, že umíme až my, kteří jsme tím životem už prošli. Je to docela vzácná vlastnost, protože mladí chtějí od života víc a víc a myslí, že v tom najdou to "štěstí". Nakonec člověk vidí, že byl nejšťastnější v určitých momentech s dětmi, že prožívám prchavý pocit štěstí když vidím, že jsou pořádní a čestní hoši, samozřejmě taky když se jim daří a nic je netrápí, když vnuk chce přijet k "babičce budějovické", protože se mu tady líbí /je z Moravy, asi někde poblíž Vidlákova/. Nějak už vůbec pro mne nehraje roli jestli mám nějaký majetek nebo ne /ten spíše zatěžuje/, ale jestli na mne děti myslí a projevují starost. Nikdy jsme neoplývali hmotnými statky, můj muž vše vkládal do knih, obrazů a pod., což je sice chvályhodné, ale když zemřel, připadaly mi ty knihy jako sirotci a dá se říci zbytečnost. Proto když se dívám zpátky / a odmýšlím zločiny a nespravedlnosti režimu/, zdá se mi, že dříve byl život šťastnější. Omlouvám se za zmatenost stařeckého blábolení.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

že život, který vedete už třetí generaci - bez soudů, tajných děcek a pokud možno aspoň polotajných obřích dluhů - musí být totální nuda.
Já kam šáhnu, tam na mě vyhupsne průser zadělaný mými předky, rovesníky, případně už i mými zadky - pardon - potomky. A můžu říct, že se fakt nenudím.
:-)))
A o to víc si pak vážím mé Staré Jahody, že na mě má pořád sílu čekat, až se jí zas na chvíli vrátím do našeho kurníku.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Targusi. Naše rodina tak podobně žije už od nějaké druhé půlky osmnáctého století :-) S výjimkou dědečka legionáře/odbojáře, nakonec oběti Slánského procesu. Ale ani tam to nějak na zbytek rodiny nedopadlo.
Nudí se akorát ten, kdo se nudí.

Zatím bez slepic

lituju. Já bych umřel nudou ještě před narozením. :-)
Asi bydlím v místě, kde dějiny válcují kde koho.
Pan Bukovecký se mě ptal, proč jsem to ještě nesepsal. Byla by z toho docela dobrá sága našeho rodu. Furt plno všelijakých lidí a krev stříkala až do šesté řady.

Zatím bez slepic

mě fakt nemusíte - mně se to tak líbí. A nenudím se! I když uznávám, že akční film by podle nás nenatočili.
A víte co - na to, abyste sepsal ságu, nepotřebujete, aby krev stříkala do šesté řady - léta poslouchám holčenčí příběhy a řeknu vám, i bez tý krve je to antický drama, co jedna rodina......
Možná je to i o tom, jestli si koledujete o čelní střety a jdete tomu naproti, nebo se jim spíš uhnete.
Ale de gustibus non est disputandum - každému, co jeho jest a co mu hoví. Jen prostě říkám, že někdo se nenudí, ani když ho zrovinka nepronásledují hore-dolu po horách.

Zatím bez slepic

In reply to by Lupi (neověřeno)

Trvalý odkaz

na cypa. Bo ti, co se chtěli uhnut, dostali do pyska ešče věči mordu od druhej strany. Sice až za chfilu, ale nafasovali teš. Takže potem uš to bylo ganc jedno, gdo šel do protifky a gdo se uhybal. Do pyska dostali fšecy a skoro nastejnako.
A teď vážněji. První válka rozesrala vztahy mezi lidmi, vyvrcholilo to vyhlášením Československa a Polska. A byl průser, který šel napříč dědinami, napříč rodinami. Do toho faktická německy mluvící většina - včetně Židů. Mnichov to posral na ultimo, někteří Češi si ani nestihli zapakovat věci, jak je Pšonci hnali. Pak honili Němci Pšonky a kdo nechtěl do plynu, stal se rychle Šlonzákem. Jenže ti zas museli na frontu. Taky na hovno! No a ldyž to Áda prosral, přišli ti vyhnaní Češi a začali dělat pořádky s Pšonkama, co je vyháněli.
Ne, mír tady nebyl ani náhodou. Jen co sovětská posádka odtáhla, začal bordel na kolečkách. A kdo nebyl s námi, byl proti nám, všichni proti všem. Škoda mluvit.
Víte, proč jsem se do krve pohádal s jednou o mnoho starší příbuznou v r. 2003? Protože se i ona tenkrát zasazovala o to, aby měli Pšonci znova svoje školy.
Máme je tady pořád. A máme je rádi jak osinu v řiti. Čím jich je míň a míň, tím větší bordel dělají. 73 let po 2. válce se pořád nic nezměnilo, jedno sto let po vyhlášení republik jsou pořád tytéž problémy. Humus, se kterým se potýkám, kdykoli se vrátím ze světa do svého kurníku za Starou Jahodou.
Tož tak u nás žijem...

Zatím bez slepic

to nezdrháte, jen tak jako uhnete. Jako Keanu Reeves v Matrixu, jak ho už přestalo bavit se nahánět.
Ale uznávám, že v rámci podvědomé rodové filozofie jsme žili vždycky nějak tak na prostředku, tím myslím i zeměpisně, i psychologicky. V oku hurikánu, možná......
Včetně babičky, která byla Ruska, za války přišla o celou rodinu, tak udělala jediné možné - urvala si nejfešnějšího legionáře a mazala s ním přes Sibiř a Čínu až na Slovensko. Ne, že by to bylo bůhvíjaké manželství...navrch to byl ten odbojářský děda.
A přes to všechno...tak nějak v oku hurikánu.
Jenže, jak říkám, naše rodina v tom má praxi ze všech stran nejméně dvěstě let - možná jsme v tom prostě docílili jistého mistrovství.
Taky je ovšem pravda, že máme jednu větev z manželovo strany - a s tou se prostě a jednoduše nestýkáme, protože se nejsme schopní domluvit o ničem a na ničem.
Možná prostě jen nejsme bojovný rod - u nás to bylo samej sedlák, mlynář, notář, kantor a muzikant.
Nějaký zapadlí vlastenci jsme :-)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

¨Já s Vidlákem naprosto souhlasím, snad s tím rozdílem, že když na to máte, tak do toho Chorvatska klidně jeďte, je tam hezky a vaše děti si nebudou připadat jako pitomci, co nikdy nevytáhly ani paty z Vidlákova. Nicméně chci k tomu dodat podstatnější myšlenku, že stát by právě takovej skromnej vidlákovskej způsob života měl preferovat a dávat to najevo tím, že by ho nějakou formou daňově zvýhodňoval. Prostě proto, že kdyby byl stát složenej jen ze samejch Vidláků, tak by 90% problémů odpadlo a stát by je nemusel řešit a jejich řešení platit. Preferovat normálnost a na tomto principu ji daňově zvýhodnit. Tím netvrdím, že by měl vysloveně nějak pronásledovat ty, kteří volí jiné – rizikovější - způsoby života, ale to už je potom jejich věc, že na sebe vzali to riziko a důsledky pak musí nést v plné míře sami. Nyní my přijde, že je to spíš naopak, že kdejaká úchylnost je zvýhodňovaná a normálnost postihovaná, a tak se nám ta normálnost postupně vytrácí a v důsledku soustavného zvyšování nenormálnosti narůstají i problémy.

Zatím bez slepic

In reply to by Kadlas (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pominu-li polemiku nad tím, co je normální, pak se obávám, že dnešní stát na něčem podobném nemá zájem. Podobně žijící a smýšlející lidé mají tendence být vlastenci. Dělat věci dobrovolně a s nasazením. Držet hlavu dole, ale v podstatných dějinných zvratech se právě z nich rodí ti všední hrdinové nevšedních dnů. A to se, obávám, dnes nikomu nehodí do krámu.
Dneska není cílem soudržnost, děděné vztahy a zkušenosti. Dnes je třeba topit pod kotlem, rozdmýchávat, rozeštvávat, polarizovat a soustavně ohlupovat. Jen hrozby, strach a nenávist umožňuje státu ukrajovat z osobních svobod. Jen rozhádanost a polarizace společnosti umožňuje bagatelizovat skutečné problémy a stavět si programy na řešení pseudoproblémů. Jen tak se dá dost dlouho předstírat činnost, když si vytvoříte problém, který pak naoko řešíte.

Proto normálnost nebude stát nikdy podporovat - dokud se nezmění systém a lidé, kteří ho představují nezačnou sami být normální.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Existuje Maslowova pyramida lidských potřeb, kde jsou jako základní, prioritní uváděny potřeba bezpečí, dostatku potravy, sexu, v dalším patře je seberealizace, uznání a tak to pokračuje až na samý vrchol, kde je potřeba hrát si.
Měl jsem to štěstí že jsem měl po většinu života zabezpečenu i tuto nejvyšší potřebu.

Zatím bez slepic

od nějakého Jogurtowa. Já mám primární potřebu si stále hrát. Ostatní mne nezajímá. Tedy kromě vepřového řízku, ten je na druhém místě a pak už nic.
Ale možná, že jsem pako...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zdravím všechny,
děkuji zvláště Vidlákovi za inspiraci !
Ale vy ostatní jste taky dobří...
Nebudu to tady dneska kontaminovat svými fórky.
Jenom konstatuji, že by možná stálo za nějaký ten měsíc vydat trochu přičíslý výběr z Kydů jako knihu - byť by byla "jen" digitální a tudíž nákladově vpodstatě za hubičku.

Přibližně polovina toho, co u nás vychází, je o hodně slabší a myšlenkově méně podstatné.
Jestli nevěříte, zajděte do městské knihovny a se zavřenýma očima proveďte náhodný statistický výběr v regálech!

Zatím bez slepic

!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Thanks a lot for providing individuals with remarkably memorable opportunity to read from this website. It is always very pleasant plus packed with a lot of fun for me personally and my office fellow workers to visit your site more than three times per week to read through the newest tips you have. And indeed, I'm certainly fulfilled concerning the unique information served by you. Some 4 areas in this posting are unquestionably the most suitable we've had.
fila http://www.filas.us.com

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A lot of thanks for each of your labor on this web page. Kim enjoys making time for research and it is obvious why. Most of us learn all relating to the compelling ways you provide priceless information through your web blog and as well increase response from other ones on the point and my daughter is truly studying a whole lot. Take advantage of the remaining portion of the year. You are always performing a remarkable job.
chrome hearts http://www.chromeshearts.us.org

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

I want to show thanks to this writer just for rescuing me from this scenario. Because of surfing around through the world wide web and seeing methods which are not powerful, I assumed my entire life was well over. Existing without the strategies to the issues you have fixed by means of your main write-up is a critical case, as well as the kind that might have negatively damaged my career if I hadn't come across the blog. Your actual talents and kindness in playing with the whole thing was crucial. I don't know what I would have done if I had not discovered such a stuff like this. I'm able to at this moment look forward to my future. Thank you so much for this impressive and effective guide. I won't be reluctant to endorse the website to anybody who requires counselling about this situation.
off white http://www.off-whiteshoes.us.com

Zatím bez slepic