Žně se rozjíždějí - dnes o vinařství

Autor
Štítky

Česká republika je pro vinaření hraniční oblastí. Na jih od nás se víno pěstuje všude, na sever od nás nikde. V naší zemičce je několik vinařských oblastí, kde se révě daří.  Česká republika má dobrý vinařský i vinohradnický zvuk a na světových soutěžích se naši vinaři umisťují mezi světovou špičkou.  V zemědělské produkci je nše republika průměrná, unikátní je jen ve víně a ještě více unikátní je v pěstování máku, ale o tom někdy jindy. 

Dnes proberem víno z hlediska pěstování, zítra pak z hlediska výroby toho finálního produktu. Zítřek strávíme ve sklípku, dnešek pak na vinohradě. 

Česká republika byl dlouhou dobu výjimečná tím, že vinař i vinohradník byli zpravidla tatáž osoba. Kdo víno pěstoval, ten ho zpracoval a prodal pak výsledek. Dnes se spíše přibližujeme běžnému světovému trendu, kdy je vinohradník jen dalším specializovaným zemědělcem, který prodává svůj produkt specializovanému zpracovateli. Podle mě je to špatný trend díky kterému dosáhneme toho stejného jako v ostatních zemědělských odvětvích. Budeme mít optimalizovaný průměrný produkt, který vyrobíme za cenu, kterou určí někde ve Francii a budeme vyrábět optimalizovaná eurovína o ničem. 

Vinohrad v našich podmínkách totiž skýtá něco, čemu se unylé vinice ve Francii, Chile, Kalifornii nebo u Černého moře nemohou rovnat, Jistě, Francouzi mají své postupy vymakané, vymazlené, mají zvládnutý marketing i celé to pěstování. Ale jejich vinice jsou na jedno brdo. Přijedete do nějakého kraje a na všech vinohradech se stejný Pinot Noir - tedy Rulanda. V jiném kraji je jiná odrůda, ale zase stále jen ta jedna jediná, které se tam optimálně daří. 

Jižní vína rostou stabilně, ať jde o Francii nebo Madeiru. Podnebí je stálé, téměř neměnné a tak je stálá téměř neměnná i chuť. Víno roste tam, kde je mu to vlastní. 

U nás to tak není. U nás roste víno v podstatě nepřátelských podmínkách. Má tu málo slunce, zbytečně hodně vody, léto pozdě začíná a brzy končí, prakticky stačí o týden slunečního svitu méně díky mizernému srpnu a cukernatost hroznů se propadá někam na hranu rentability.  V zimě révu ohrožují větší mrazy, na jaře mohou výhonky omrznout (a běžně se to stává).  Díky tvrdým podmínkám spotřebuje réva hodně sil jen na základní tvorbu hroznů a je náchylnější na plísně a cizopasníky. Je nezbytné ji proto ošetřovat chemicky. Prakticky nenajdete dobrou odrůdu, která by se nemusela pravidelně stříkat.  Agrochemie pro vinaře je pro podniky zemědělského zásobování a nákupu významnou položkou. 

Víno u nás roste v hraničních podmínkách....

A právě proto má v sobě duši o které si Francie může nechat jen zdát. Každý rok to naroste jinak. V rozdílných podmínkách se rozdílně rozpouštějí živiny, v rozdílných údobích je sluečno a sucho a tak ta stejná třicet let zakořeněná odrůda dává každý rok úplně jiné víno. Těmto různým podmínkám je třeba rozumět. 

Je nutné prožít mnoho let u prořezávání a okopávání. Je nutné ochoutnat hektolitry šťávy i hotového vína, než člověk porozumí, co se mu to na vinohradu děje a je schopen s tím co Bůh dal nějak pracovat. V našich podmínkách je skoro nezbytné, aby vinař byl tím vinohradníkem a věděl, co má a jak to rostlo. 

Místo toho máme vělké firmy, které vyrobí víc vína, než kolik máme vinohradů. Přivezou si hrozny z Maďarska, někteří už se nezdržují s  hrozny a přivezou rovnou hotovu šťávu. U nás to smíchají s něčím místním a hned je z toho pravé moravské víno. Vezmou hrozny z deseti vinic z deseti různých míst a jen proto, že se to jmenuje rýnský ryzlink tak to smíchají.  Chuť pak odpovídá výrobnímu postupu, ale o tom si řekneme více zítra. 

Naštěstí jsou u nás i opačné trendy, kterým jednoznačně fandím. Malé vinice a malí vinaři - vinohradníci, kteří dělají pro sebe. Chlapi, kteří mají více odrůd, aby každý rok v různých popdmínkách vynikla nějaká jiná. Každý rok mají něco speciálního. Ne, nikdy u nás nebudou mít vysokou cukernatost a nikdy u nás nedozraje skutečně kvalitní červené víno, ale to množství odrůd a ty hraniční podmínky umožňují zážitek ve sklípku. Postup připravený na míru vinohradu. Ochutnávka veltínského zeleného z jednoho vinohradu ale ze tří sklizní. Jedno je suché, druhé slaďoučké, třetí něco mezi tím, ale nádherně voňavé a jiskřivé. 

Až někdy pojedete do sklípku, zjistěte si, zda vinař dělá z vlastního vinohradu. A zjistěte si, zda jeho sklep odpovídá velikostně jeho hektarům. Každý samozřejmě hrdě prohlásí, že dělá z vlastního, ale pak se ukáže, že z vlastního nadělá dva demižony a zbytek někde podloudně koupí. Výnos z hekatru je zhruba pět tun ze kterých se dá vyrobit tak 2600 litrů vína. 

Pokud je vinař zároveň i vinohradník, je to první krok ke špičkovému moravskému vínu. 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

Já pamatuju, že malí moravští vinaři - Vidlákovi chudáčci a páně profesorova - prezidentova sůl země - dělali vína výhradně z družstevních tratí...
A sbíralo se po nocích...
A nebyl to pozdní sběr, byl to noční sběr...
Njn., každá doba má svoje privilegované postupy...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nevím, zda mají moravská vína "duši", na rozdíl od těch třeba francouzských. Moje zkušenost svědčí spíše o opaku.
Kdysi dávno, za svého "moravského období", kdy mi pracovně patřily okresy KM, GT, UH a HO, jsem s tamními vinaři přišel dost do styku a jejich produkce mi chutnala, zejména pak přímo ve sklepě - to dá rozum.
Jenže od té doby jsem vinařsky dospěl a zjistil jsem, že duši má možná víno, které si vinohradník/vinař dělá pro sebe, ale to co dává na trh stojí až moc často za starou bačkoru, žádná duše v tom není. A bohužel to často platí i o těch menších producentech vína.
Už řadu let nakupuji víno metodou En Primeur z Bordeaux. Tvrdit, že ta vína jsou na jedno brdo svědčí buď o vaší neznalosti (to si nemyslím) nebo spíše o značném lokálpatriotismu. Kdo nepozná rozdíl mezi víny z apelace St. Julien od St. Emilionu, měl by si raději nechat načepovat cocacolu.
Je třeba přijmout fakt, že geografické podmínky Moravy především produkci červených vín prostě tak úplně nepřejí, s tím se asi nedá nic moc dělat.
K amoku mě ale přivádí to, co mnozí Moravané provádějí s bílými víny. Zatímco o pár kilometrů dál produkují Rakušané skvělá brilantní suchá bílá vína, s hezkou kyselinkou, trochu minerální (typicky veltlíny z Wachau), na Moravě se shlédli v těžkých, silně aromatických vínech s vysokým procentem alkoholu a především cukru. Moji známí odtud tvrdí, že na to mají trh a že dobře prodají. Možná.... ale pít se to moc nedá.
Neříkám, že na Moravě neumějí vyrobit vína také velmi solidní a dobře pitelná. Koupit se ale nedají skoro nikde. A abych kvůli tomu jezdil k nim po šílené D1, to mě ani nenapadne.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

https://karvinsky.denik.cz/podnikani/sudove-vino-jen-z-krabic-omezeni-k…
Tak ne sudy, ale pytle z umělé hmoty v krabicích. Pytle jsou odpadem a zákazník je zaplatí. Prý se to víno takto uložené kazí - aspoň podle TV Nova. Tomu říkám evropské unijní hospodářství.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jen pro pripomenuti. Dneska mame slunovrat.

Zatím bez slepic

Slunovrat, začne se zkracovat den, jedeme z kopce do tmy. Tenhle slunovrat je s těch slunovratů ten smutnější.

Zatím bez slepic

Podle pověstí tuto noc rozkvétá zlaté kapradí a otevírají se skryté poklady.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

na vina. A vina delim zhruba na dve skupiny. Pitelne a tie ostatne. Zlate pravidlo spotrebitela znie - za pitelnym vinom sa chodi a jazdi. Ale nenakupuje vo vinotekach. Ked som zil v Bratislave tak som chodil po pivniciach-sklipkoch cca 500m. Dnes jazdim 400km.
Osobne poznam asi tych najlepsich VV - vinohradnik+vinar a to v oblasti Malych Karpat. Poznam pravu cisarsku Racansku Frankovku. VV ma naucili ctit si bohatstvo a pestrost bielych vin a dnes urcite uprednostnim biele vino z Karpat pred znackovym cervenym z vinoteky nad ktorym vzdychaju vyhlaseni vinari (snad mi dcera odpusti...). Na Slovensku mame aj kralovske vino. Tokaj. Ked ho chcete poznat musite cestovat na Vychodne Slovensko a do Madarska a mat znamych ktori vedia u koho nakupovat. Nedajte sa obalamutit. Tokaj existuje od burciaku az po tazke sladke produkty. A pravy Tokaj je kralovske nezabudnutelne pitie v kazdej verzii. Ale - musite ho vediet pit a ctit si ho. Inak Vas zlozi zhruba ako kvalifikovany boxer (osobna skusenost. Bolo mi potom povedane, ze to videli uz mnohokrat:).
Moravske vina nepoznam. Z pocutia od dobrych vinarov z Malych Karpat mam dve informacie. Nic moc a snad nic lepsie a zaujimavejsie som neochutnal. Ta druha info je od asi najlepsieho zijuceho VVpestovatela Racanskej Frankovky. Zucastnil sa na nejakom vinarskom festivale a ked pol dna bludil po sklipkoch a nenasiel nic pozoruhodne narazil na sklipek nejakeho stareho pana. Po polhodinovej vymene info o vinach a piti nicoho pozoruhodneho stary pan vytiahol flasu z ktorej nikoho neponukal. Tak a to bola ta druha verzia moravskeho vina. Moj znamy vinar hovoril, ze tazko presvedcil stareho pana aby mu prenechal tri flase toho zazraku a este za nehoraznu cenu (aspon na Morave). Podla stareho pana sa toto vino rodilo iba na zopar korenoch revy na nejakej zabudnutej strani. A ten rok bolo celkom dobre...
Ochutnal som este vina tam zrodene vo Svajciarsku a Nemecku a samozrejme som ich pil na mieste ich zrodu. Boli vynikajuce. Na ten nemecky Rynsky Rizling spominam dodnes.
Dnes uz necestujem tak vina z Francuzka, Kalifornie a tzv. africke vina poznam iba zo zopar poharov a z vinotek. Samozrejme nic moc. Ale som presvedceny, ze u miestneho VV by som bol z jeho produkcie nadseny.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vidláku, nezačnete čistit? Když se do společnosti vloudí neodbytný otrava, obyčejně po čase dostane přes hubu. Ale to byste u toho asi musel sedět pořád. Takže ignorovat, ignorovat..

Zatím bez slepic

Něco jako robotický, počítačově řízený, Česko--slovenský JAHA, internetová reinkarnace Hlinkova domovníka.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Není to sice o vínu, ale je to aktuální a měli by se nad tím zamyslet především ti, kteří považují odmítání Poscheho za křivdu na soc. dem:
http://www.zvedavec.org/komentare/2018/06/7621-bakala-endgame.htm
Ve vztahu k personální politice soc. dem. by se dalo říci, že po špatných přichází ještě horší. No. Dobro došli.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nejsevernější vinice v Česku budou asi u nás ve Velkých Žernosekách (můj oblíbený Tramín), o něco na jihozápad Chrámce a Most, potom Roudnice s vinicemi na Sovici a konečně kousek dál na východ Mělník.
Drb říká, že když vinice na Mělníku restituoval místní Lobkowicz se svojí švýcarskou partnerkou, místní vinaři se vztekali, co že to chce zavádět za novinky. Potom zámecký pán vyměnil partnerku, co mu nedala potomka, za operní divu z ústeckého divadla (ta uspěla, myslím, že už má dva potomky) a jako protihodnotu nucené rozlúčky věnoval prvotní partnerce vinohrady. Tož tak Ludmila.

Zatím bez slepic

Ještě o něco severněji, zhruba na úrovni Lipska se pěstuje réva například v Kloster Pforta bývalá DDR. Takže sever Čech není exotika.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

V pivu jsme tohoto úspěchu již dosáhli, už jsou to evropské sračky, jedno jako druhé, už ani Prazdroj není výjimka, ať si tvrdí že pořád starou recepturou.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Just want to say your article is as astonishing. The clarity for your post is just cool and that i can suppose you're knowledgeable in this subject. Fine with your permission let me to clutch your RSS feed to keep up to date with forthcoming post. Thank you a million and please keep up the gratifying work.
Fitflop Slide Sandals http://www.fitflopssaleclearanceuk.com/fitflop-slide-sandals-c3.html

Zatím bez slepic