Předlouhých pět let...

Autor

Adolf Hitler se stal kancléřem 30. ledna roku 1933. Minimálně tři roky předtím už byl všeobecně známý. Jeho volební kampaň byla bombastická, stíhal mluvit i na čtyřech shromážděních denně. Pochodně, prapory, stafáž v podobě SA manů a vymakaná rétorika. A téměř na každém shromáždění řekl v nějaké podobě asi toto: Je třeba zničit židovský národ, to je naše svatá víra. 

V době, kdy se Hitler stal kancléřem, prakticky každý člověk v Německu ho znal a veděl o čem ten chlap mluví, co chce a jak toho míní dosáhnout. 

1. dubna 1933 zahájila NSDAP bojkot židovských bank, firem a dalších institucí. 

V roce 1934 proběhla "noc dlouhých nožů" kdy se Hitler zbavil konkurence v podobě Ernsta Rohma - velitele SA. Nijak se tím netajil, nesnažil se to ututlat, naopak v projevech se k tomu hrdě hlásil - prý převzal odpovědnost za celý německý národ. 

V roce 1935 byly přijaty první "Norimberské zákony" a postupně pak jejich prováděcí vyhlášky, které židy postupně zbavily všech práv. 

V roce 1938 - právě v tuto dobu proběhla "Křišťálová noc". 

Pak už bylo hotovo. 30 tisíc židů šlo do koncetráku hned v první vlně, během pogromu byly nějaké desítky či možná i stovky mrtvých a další pak následovali jak na běžícím pásu. Začal Holokaust. 

Mimochodem - články připomínající křišťálovou noc by člověk spočítal na jedné ruce. Když to porovnám se srpnovou okupací, tak má člověk pocit, že se v tom Německu v tom 38mém vlastě nic nestalo. Možná že přesně tenhle pocit má být navozen... 

A teď počítejte se mnou. Hitler se stal všeobecně známým v roce 1930, kdy jeho strana napochodovala do Reichstagu a získala první vliv. Tři roky pak Hitler dělal propagandu té nejvyšší možné kvality. Nijak se netajil tím, co má nachystané pro židy, komunisty a levičáky. Jeho strana získala sponzory v podnikatelských kruzích. V roce 1933 se Hitler stal kancléřem. 

Pak následovalo pět dlouhých let. Pět let postupných perzekucí, přitvrzování, bojkotů, posměšků i zločinů. Pět let. A přesto z Německa uteklo neuvěřitelně málo lidí. ti co to pochopili první, ti ještě zpravidla bez problémů prodali majetek a oficiálně odjeli přes celnice. Ti, co to pochopili později, ti už zpravidla o dost přišli, ale pořád ještě utíkali celkem oficiálně, byť jejich šrajtofle byla podstatně hubenější. Ti další už utíkali bez majetku, ale ještě je pouštěli, protože konečné řešení židovské otázky se teprve promýšlelo. Pak ještě utekli nějací tajně přes hranice, za nimi se už tu a tam i střílelo. 

A dobrých 98% židů zůstalo. 

Přemýšlel jsem, zda se to týká i mně? Hitler byl hajzl první kategorie, nijak se svým programem netajil a pět let na něm postupně makal. Přesto většina lidí zůstala, dokud jednoho dne nenastoupili do dobytčáku a odjeli do Brezinky. Eichmann se postaral... Jak je sakra možné, že ti lidi zůstali? Jak je možné, že jich nezdrhlo podstatně víc?  Vždyť to měli jako na dlani. Přesto nevěřili, že by to mohlo dojít až do té Osvětimi. Byl v tom majetek? Nechtěli se vzdát peněz, domů, nábytku, prostě domoviny? 

Už léta si říkám, co já? Jsem schopen rozpoznat, že se blíží zlo, které prostě zvítězí? Jak bych se být židem v roce 1933 zachoval já? Byl bych mezi tou hrstkou někde na lodi do USA? Nebo bych spolu s většinou uvěřil chlácholení, že nebude tak zle? 

Kolem nás houstne vzduch. Mluvíme o tom tady na Kydech už dlouho. Děje se to, co bychom měli rozeznat, abychom se včas zachránili? Nebo ještě není tak zle? Nemáme klapky na očích jako tenkrát ti, co poctivě počkali na komando smrti? Jsou znaky okolo nás dostatečně varovné? Nebude jednou za sto let nějaký Vidlák psát na pergamen v poustevně a divit se, že jsme to přece museli vidět a přesto jsme zůstali a nechali se zmasakrovat? 

Masová migrace, útoky nožem, šaríja policie, mešity plné radikálních duchovních, teorismus zbraněmi, výbušninami i auty... Neschopní politici, stále více rozeštvaná společnost, skupiny lidí, které jsou už dnes označovány za nežádoucí. Celebrity ostentativně se stavějící na jednu stranu. Průvody hrdosti LGBT komunity.... koukejte se na nás občánkové... tohle je budoucnost. Média napojená na novou a jedinou pravdu bez alternativ. 

Nejsme ve stejné pozici jako ti židé tenkrát? Měli tenkrát na útěk pět let. Pět dlouhých, předlouhých let. Přesto neutekli. Nejsme na tom stejně? 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

Komentáře

No, mene desive? Zbavi se do 15 let okovu "holokaustu" a zacnou delat vlastni politiku, jakou delali minulých 500let, takze mame se na co tesit, i kdyz se nam to nelibi, vzdy jsme byli "hranicni" oblast dvou svetu a na hranicich se vzdy bojovalo :(

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Otázka: Nejsme ve stejné pozici jako ti židé tenkrát? Měli tenkrát na útěk pět let. Pět dlouhých, předlouhých let. Přesto neutekli. Nejsme na tom stejně?

Nejsme v úplně stejné pozici, ale v podobné. Máme na útěk, nebo odpor také pět let od roku 2015, takže nám zbývají tak dva do 2020. Bohužel naše zbraně a munice jsou v syrii u kurdů (možná).

Zkuste si říct že se budete aktivně bránit, mohli to říct židé aby nedopadli jako zlí rozpoutávači občanské války ?
Mohli říct češiže se budou aktivně bránit aby nebyli označeni jako příčina války ?
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-schvalila…

27.8.2014
Vláda schválila darování munice Kurdům
Vláda dnes schválila darování munice Kurdské regionální vládě. ČR se tím řadí po bok dalších spojenců, kteří se rozhodli poskytnout pomoc v boji proti islamistům z hnutí ISIL.
Konkrétně se jedná o 10 milionů nábojů pro pušky Kalašnikov, 8 milionů kusů munice pro kulomety, 5 tisíc nábojů pro pancéřovky a 5 tisíc ručních granátů, to vše v souhrnné účetní hodnotě 41 milionů korun.

http://www.natoaktual.cz/cesko-darovalo-iraku-dalsi-zbrane-a-naboje-fg7…
21. března 2016
Poslední šestý let transportního letounu C-17 Globemaster přepravil z pardubického letiště do Iráku zbraně a munici, kterou irácké vládě a kurdské regionální radě věnovala Česká republika. Celkově šlo o 6 600 samopalů a přes 7 milionů nábojů.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zrovna jak Vidlák opakovaně popisoval optimismus, domnělé své zajištění v době nedostatku, jsem si právě pomyslela na to, co se asi dělo v hlavách lidí za války.
Hodně jsem o tom mluvila i s předky a lidmi, co v tom žili, a bylo to téměř vždy stejné. Navíc v té době nebyli ani informační kanály jako nyní.
Člověk má tendenci se chovat přesně v těch intencích, jak PUCK píše.

„Jde asi o přirozené chování člověka, strká hlavu do písku a věří, že bude líp“

A v podstatě každý z nás si sám i dává odpovědi na mnohé svoje otázky.
Ale současně si ty odpovědi, co nejsou příjemné, vlastně nepřipouštíme.
I mnozí židi utíkali nejdříve z Ruska na západ, pak z Německa k nám na východ, a zlo jim šlo v patách, a Amerika… všechny také nechtěla.
A celou rodinu nešlo ani tehdy jen tak převézt jinam do neznáma.
Utekl by Vidlák a každý z nás bez rodiny, a které v rodině by opustil, a které už zřejmě ne?
Tehdy prý lidi nevěděli, netušili....
Můj nejniternější pocit je, že tušili. Ale právě pro to strkání hlavy do písku a oddechnutí, když to zlo vzalo „jen“ souseda, to zlo také mělo takovou dlouhou ničivou sílu.
Dnes nejen tušíme, co proti nám postavili, nebo lépe jak nás zase mocní nemocní magoři proti sobě postavili, a chováme se opět stejně.
Věříme, že se zlo přežene okolo, že se mocní dohodnou. a nám "s hlavou v písku" bude alespoň stejně, hlavně ne o moc hůře.
Nebo že zrovinka my, co větříme, utečeme prozíravě ještě včas, a ausgerechnet nám se podaří zdrhnout někam mimo nebezpečí!
A tak jako se zelení mužíci připravují často na minulé války, tak stejně se chováme i my.
Jedni hloupí aktivně boří vše staré, tradiční, jako přežité a bránící pokroku, svobodě a domnělým lidským právům na vše i zvrácené a stavící se proti přírodě.
Další varujeme, píšeme a domlouváme na potkání mlčící většině, co je a chce zůstat s hlavou v písku.
A nejnaivnější a nejzvláštnější je dle mne ale představa a myšlenka, že i nyní bude „včas“ kam utíkat, a že někde na utíkající budou zvědaví, a tam je zlo už prostě nedožene.
Zlo nelze přehlížet, či před ním utíkat, ono samo nepřejde, NIKDY to tak nebylo, není, a nebude!
Ale bránit se s tím, kdo zlo a nenávist ve jménu zlatého telete a moci rozsévá, není příliš rozumné, a žádné kecy o boji proti terorismu to nezlepší!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ti co měli velké majetky a tím i konexe a přísun informací včas utekli. Viz. Petschkové, Tugenhati, Schichtové, skoro v každém krajském městě jsou dosud honosné vily bývalé židovské elity, která si exil uměla včas zařídit. Zde platil Werichův nejkratší vtip: "Khón horníkem". Ne, oni byli uhlobaroni, bankéři, továrníci. Zajímavé, ten talent pro tyto profese.
A pak tu byla relativní masa chudých Židů, kteří si dělali iluze do poslední chvíle. Jistě, pokud by se rozhodli, jako Žid Tygrid 15. 3. 1939, byli by to stihli i s prázdnou kapsou. Jenže oni do poslední chvíle němčili a věřili na svoji nedotknutelnost. Ve svém rodném městě na židovském hřbitově, co je zapsán na seznam UNESCO, jsem nenašel ani jeden náhrobek v češtině. Jen jidiš a němčina.
Jinak v dnešní době není utíkat kam. Můj dobrý kamarád kdysi v půlce sedmdesátých let minulého století prchnul do USA. Už je zpátky.

Zatím bez slepic

Jů Es Ej je poněkud problematický z toho důvodu, že starší ročníky dost obtížně vstřebávají zdejší životní styl, potažmo faktickou neexistenci sociální a zdravotní záchranné sítě.
Za sebe mohu říci, že z mnoha desítek odběhlíků jich naprostá většina přiběhla zpět, jen co vydělali pár baků, pokud vůbec. Byli i tací, co přijeli v trenkách a s dluhem, páč je vybrali bez karty.
Z těch, kteří to vydrželi, stojí za zmínku snad jen tetina spolužačka, která tráví zbytek svých dnů v sanatoriu s kolegou Alzem Heimerů. A její manžel, který musel setrvat, protože mu nezbylo ani na cestu do Česka. Po 50 letech emigrace nic moc...
A z ostatních pak manželčina spolužačka, která ovšem připílila, když se jí ozval fotr, že jí přepíše starou dřevěnici v prdeli světa - pardon - na horské louce po její babičce. Jelikož tam není vodní pramen, nechtěl bych tam strašit ani po smrti.
A to je asi tak vše, čím se mohou mí známí hrdobit.

Zatím bez slepic

No je strasne zvlastni tady v CR potkat americanku, co vam vysvetluje, ze je u nas vice svobody.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Já viděl před pár roky rozhovor s jednim Čechem, židem co přežil koncentrák. Vyprávěl jak třeba v konentráku neměli esesáci dost vlastních lidí a tak za jakýsi pomocný stráže (kápa) udělali nějaký ze židů. Prej se esesáci taky dost báli nemocí co mezi muklama byli, takže byli radši, když na ně dohlíželi kápa než aby tam museli častěji být sami. A ti kápové, to prej byli svině, židi-kápové proti židům-muklům. Kam se prej ve sviňství srali ti esesáci.
Vyprávěl i že tam umíral mladej nemocnej kluk, snad ani 15 mu nebylo. Přál si hrozně sníst cibuli, aby mu dodala vitamíny a v to vkládal naději. Ten chlapík říkal, že bylo hrozně nebezpečný sehnat cibuli, že prej se dalo, ale každýho koho by s ní přistihli by prej hned popravili a dostali by z něj i řetězec dalších co jí pašovali a šli by prej okamžitě všichni rovnou "na onen svět". Nicméně tomu klukovi jí prej sehnali. Bylo v tom asi 15 lidí, postupně si jí předávali odněkud z kuchyně až jí tomu židovskýmu klukovi měl někde na ošetřovně dát sežrat židovskej doktor. Ten židovskej doktor na ošetřovnu kluka prej fakt dostal, dokonce někam k sobě do ordinace kde byli sami a tam měl kluk sníst tu cibuli. Ten žid doktor jí prej před nim vytáhl a před jeho očima jí sežral sám! Super povaha očividně!
Taky chlapík říkal o tom, jak prej si různý židi pořád schovávali majetek a furt se snažili ukrývat různý šperky a cenosti - a že prej i v tom koncentráku furt doufali, že to brzo skončí a oni zas budou díky těm kdesi ulitým šperkům a cenostem rychle v pohodě a vyvatěný.
O tom jak jiný židi financovali Hitlera a celou tu hrůznou mašinérii, na druhý straně amíky a jejich mašinérii, (s rusko mašinérií a jinejma nevim) a vydělávali na šílenym vyvražďování jejich souvěrců, o tom už napsáno a řečeno něco bylo.

Co mi z toho vychází jako první? Že bejt židem, tak bych se měl očividně mít na pozoru hlavně před jinym židem. A oni to tak asi i maj. Před lety jsem dělal na baráku jednomu týpkovi a měl tam chvíli ňákýho kámoše z amíčiny, strašně zazobanýho žida, jeho rodina vlastnila prej nějaký mrakodrapy a pozemky na menhetnu. Ten amíckej žid bydlel v thajsku a měl tam firmu na kuchyně. Říkal že chtěl expandovat a potřeboval půjčit milión doláčů a chválil si, jak mu je přímo půjčí jeho fotr-žid, a jak to bude skvělá investice, milión $$$ jen na 4% úrok. Jenže mu to nějak nevyšlo, večer mluvil s fotrem po telefonu a začal bejt nějakej divnej a ráno ho ten týpek vezl s infarktem do špitálu -> fotr s nim totiž pěkněj vyjebal, zavolal mu že si to rozmyslel a že mu to půjčí jedině na 10% a jeho to pěkně sebralo.
Ale úroky jsou u židů přece naprosto košér, neboť tórické 3.M.25,36: Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe. (Bible Svatá "Kralická" 1613) je v info-budoucím čase čili nebrat úroky bude až někdy v budoucnosti a taková přeci ještě nenastala :-).

A co vlastně naděje? Naději má zdrhávající a naději má i zůstávající. Kdyby Vidlák nebo někdo jinej najednou zdrh, neznamenalo by to, že tu naději vlastně vzdává nebo dokonce ztrácí? Jsou ty naděje zdrhávajících a naděje zůstávajících vůbec jednou a tou samou vlastností? Nebo se jedná o dva druhy nadějí?

A třetí technická. A jako když zdrhnout tak jako kam? Civilizace je nasraná už všude a nevšiml jsem si, že někde by byla možná skutečná svoboda a samostatnost a přitom bezpečí a dostatek materiálních výdobytků. Ani domorodci už snad nikde nežijou skutečně svobodně a musej minimálně dělat trotly turistům. A jestli ještě někde jo, žádná velká romantika a pohodička to asi nebude, a i kdyby, jak dlouho jim to ještě vydrží? Kdy se objeví pámbíčkáři a začnou jim tam cpát naleštěný zítřky a bibli? Podle Mat.24,14 (A bude kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všechněm národům, a tehdáž přijde skonání. - Bible Svatá "Kralická" 1613) je to asi jejich povinností, ale řekl bych, že ve skutečnosti je to tak, že každej bude konfrontován s totálními pokrytci.
Navíc podle jakýhosi hodněvědce se prej i ten svět zeměpisně kurevsky zmenšuje :-)
https://twitter.com/neilrkaye?lang=cs
(trochu porolovat dolů)
nebo zde v cs
http://tn.nova.cz/clanek/mapu-sveta-nas-ucili-spatne-ve-skutecnosti-vyp…

Zatím bez slepic

In reply to by Kamil Landa (neověřeno)

Trvalý odkaz

Víš, na jaký úrok jsem rozjížděl svou firmu?
Devatenáct a půl procenta. Ubohých tři sta tisíc krytých barákem s pozemky za 1,5 mio.
Zlatí židi.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zatím bez slepic

Také jsem si to přečetla a nenávist Vlka k Zemanovi přesahuje myslitelné meze. Je mi to líto, některé úvahy Vlka jsem opravdu ráda četla, i když někdy dosti demagogicky vysvětluje svá "čísla a grafy " i když by mohl vědět, co vše lze ve statistice zfalšovat, velkou zásluhu má co se týče Ukrajiny, ale tohle je zarytá nenávist. Jako "zvědavou bábu" by mne zajímalo proč, myslím, že na scéně je řada politiků s daleko horším profilem, tam musí být něco ryze osobního

Zatím bez slepic

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

insegnante.
Podobně uvažuji také.
Prý Zeman kope za republikáni a Vlk za demokrati.
Také za mnoho práce si Vlka vážím,dává do toho mnoho svého času,aby to mělo úroveň.
Je to možné,že ta averze vůči Zemanovi,bude něco osobního,protože se to táhne ještě dřív,než byl Sobotka premiérem.

Zatím bez slepic

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tolik vyplýtvaného času. A stačilo čtenářům připomenout :
"Nenávidím svého prezidenta !" A mělo by to úplně stejný efekt.

Zatím bez slepic

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

něco málo podotknout, s takovou neustále se zvětšující nenávistí, která postupně přeroste do patologického stavu, jsem se setkal už několikrát. Jsou jí postihovány povětšině osoby předdůchodového a důchodového věku.
Nenávist vůči osobě, zvířeti či předmětu vždy bez výjimky vyraší z nějaké drobné neshody názorů či malého nesouladu v reakci na jiný vnější podnět.
Tato nenávist doslova zhoubně bují nezávisle na dalším jednání či nejednání (pokud se jedná o předmět) objektu nenávisti.
Roste se zvyšující se intenzitou, dalo by se říci, že její velikost její intenzity kopíruje exponenciálu.
Od určitého bodu lze na postižené osobě pozorovat rozpad osobnosti. Postižený jedinec dostává stále častější a intenzívnější ataky zuřivosti, při níž není schopen kontrolovat své emoce.
Roste s věkem postižené osoby.
Negativní emoce se soustřeďují zcela neracionálně na předem vybrané objekty. Objekty podobné tomu předem vybranému nebo obekty podobné či dokonce příbuzné, které dělají naprosto stejné úkony, ponechávají zuřivce v naprostém klidu.

To je jen taková nához, psychiatr by vám o tom řekl více.

Zatím bez slepic

Ačkoliv nemám před nebo důchodový věk, musím se přiznat, že jako člověk zajímající se o politiku, musím se s sebou, co se týče negativních emocí, hodně bojovat. Říkám si, že ze mne udělat např. nenávistníka, rasistu a xenofoba se všem těm "slušňákům" nepovede, takovou radost jim neudělám.

Zatím bez slepic

nepíšu o rasistech nebo xenofobech. Píšu o docela obyčejném vzteku a koncentrované zášti postarších osob, které takovým způsobem upouštějí páru, chcete-li odborně, ventilují svou celoživotní frustraci vůči svému okolí.
Někdo pak třeba popadne dvě pistole a jde vystřílet hospodu, jak to udělal onen nešťastník, tuším, že v Uherském Brodu.

Zatím bez slepic

Targus, rozumím, z mé strany to byl pokus o žert, i když se fakt musím někdy dost držet, aby mnou nenávist necloumala, když si čtu nebo slyším ty skvosty našich novinářů, politologů, historiků, polyodborníků(-:

Zatím bez slepic

No, spíše než "důchodcovský věk" je vidina, že čím blíže důchodu mají sice strach, že už je nikdo nezaměstná, tak na druhou stranu vidina důchodu jim dává situaci, kdy se už nemusí "hrbit, že šéf má vždy pravdu"...
By si se divil, kolik lidí co mají "rádi" své sousedy, šéfy atd. je vlastně nenávidí. Pak nastane krizová situace, jako třeba 1938 a pak vesele udávají své sousedy i když ví, že pro ně přijde gestapo.

Targusy, podle mě se mýlíš, jedinej rozdíl v nenávisti má 30tiletej, že to skrývá, protože si myslí, že tím získá, důchodce (ne všichni) to pouze a jenom přestanou tajit ;)

Zatím bez slepic

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2018/11/10/vyroci-na-ktere-se-tento…
Vyjmenoval pět podle něj velkých mužů - TGM, Beneš, Štefánik, Havel, Dubček
a v posledním odstavci to napálil natvrdo :-). Jako drsnej vtip ta věta dobrý, ale jestli ji myslel vážně -- je to jeho názor a já jej respektuji :-).
Citace tedy:

"Jedno vím ale docela určitě – jsem si jistý, že kdyby to situace vyžadovala, klidně by jeden každý z těch pěti položil za zemi, kterou reprezentoval – život."

Podle mě TGM ani hovno, na to byl myslím moc učitelskej; Beneš se předvedl jak odkudsi z bezpečí z Anglie udatně "bojuje" - ale někdo přece kecat s jinejma musí, že? - a to prej muselo cz platit anglánům výcvik všech cs vojáků a i těch atentátníků na Heydricha, fakt supr spojenci, počítám že cz muselo zacálovat i ten Benešův "udatný" pobyt tam; Štefánik co si pamatuju ze školy v přírodě když nás dovlekli k ňákýmu jeho pomníku prej exl při havárii éra a prej se nevědělo, jestli to byla nehoda nebo jakejsi úmysl ať již vražednej či sebevražednej - ale třeba nám lhali nebo to byl někdo jinej, já na ty předhazovaný "hrdiny" seru; hyena Havel že by natáhl ráfy v nějakym boji? ChaChaCha. Dubček podle mě taky těžko, ale o tom nevim nic, jen že když exl tak to tehdy rozesmutnilo mojí babičku.

Zatím bez slepic

asi šel. Vydupal stát z ničeho, neboli upletl z hovna bič. Neboli dokázal prodat sto tisíc čs. legionářů, což nebylo málo ani v WWI.

Štefánik mu v tom pomáhal více, než vydatně. Pokud by měla být někomu připsána zásluha za vznik ČS, tak ZEJMÉNA jemu. Těch sto tisíc chlapů ve zbrani bylo hlavně jeho dílem.
Kromě toho MRŠ byl generálem ve francouzské armádě a taková hodnost se před čtyřicítkou nedává zadáčo nikde.

Beneš byl zdatný sekundant Masaryka. Hodně se od něj naučil a posléze zúročil. Já tvrdím, že lepšího státníka jsme neměli hodně stovek let dozadu.
Co mu vyčítá vystudovaný mamlas Urban, tedy že nezůstal a nejezdil autem po Praze tam a zpět, to by mělo nulovou efektivitu v boji za obnovení ČS v původních hranicích. Vše ostatní jsou debilní kecy o hovně. Po válce byl SSSR jediným státem, který nám nenachcal na hlavu a neobral nás o to málo, co nám zbylo. Viz UK, která nás prodala za rok života v míru a šlohla nám pak zlato.

Dubček figuroval ve slovenském srandapovstání, ale co dělal, čím prošel, a jak moc byl prý zraněn, netuším. Btw. fotr mé ženy byl taky raněn. Bohužel se netajil tím, že schytal pár šplitrů (střepin) do prdele, když zdrhal z boje. Zbytek pochytala velká polní, kterou si ani nestihl sundat. Asi proto se z něj nestal politik a nebral prachy za válečná zranění.
Co se týká AD, v době povstání měl 19 let a je docela možné, že byl odveden násilím, i takoví byli na straně povstalců. A Že byl v po čtyřicítce měkkýš, může být. Všichni vyměknem, někdo dřív, někdo později. Nervy podléhají opotřebení stejně, jako jiné části lidského těla.

Havel, o něm snad ani nemá cenu psát. Hochštapler třesoucí se na restituce, inkasující prachy za pseudoodboj. Nic víc a nic méně. Za padesát baků denně bych si šel dřepnout do báně ještě i dnes.

Zatím bez slepic

Dovolím si připomenout převzetí Zakarpatské Ukrajiny Stalinem. Takže ani SSSR se k nám po válce nezachoval moc spojenecky. Na Zakarpatské Ukrajině prý vzpomínají na období 1. ČSR jako na nejlepší ve 20. století.

Zatím bez slepic

Gerde, ALE sluší se připomenout, že za to nabízel lužicko, což beneš odmítl s tím, že jedny němce odsune a druhé by dostal, takže si myslím, že napsat poloviční pravdu je akorát manipulace i když chápu, že většina informací o té době dnes hooooodně mizí jako nepohodlné...
A za další, když zakarpatští politici přišli po roce 91 do prahy, že by se chtěli připojit zpět, tak je poslal k šípku Havel...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pořád mi nedochází jedna skutečnost: proč se zaobíráme důsledky a nechceme řešit příčinu.

Zatím bez slepic

Věštče,
odpusťte mi mou zvědavost, ale fakt si nejsem jistý z Vašeho jednovětého konstatování
1) kdo je ono "MY", tedy podmět k přísudku zaobíráME.
2) Kdo jste "vy", kteří o sobě říkají "nechceME řešit příčinu" (předpokládám, že se nejedná o plurál majesticus)
3) Je podle vašeho názoru jedna příčina oněch "důsledků" - nebo se jedná o komplex příčin?
4) Jak byste chtěli onu "příčinu" v ideálním případě řešit vy?

Proč mě to zajímá ? Nechci tentokrát prudit ani dělat chytrýho, ale máte hodně odlišný způsob myšlení od toho mého - a tudíž je možné, že mi nějaký úhel pohledu uniká nebo se naopak v něčem shodujeme a pouze mi nedochází v čem.

Zatím bez slepic

příčiny nemáme. Ani koule, ani prostředky.
Pokud se shodneme na tezi, že příčinou radikalizace muslimů je mimo jiné zejména neustálé vsírání se soudruhů kapitalistů do jejich životů, a to zejména za účelem laciného odběru ropy a jejích derivátů a samozřejmě také za účelem prodeje předraženého železa, v poslední době dovybaveného lacinou elektronikou z jižní Asie. Ať již za účelem převozu líných prdelí, anebo za účelem mordování okolních kmenů a klanů.

Zatím bez slepic

Přemejšlim už třetí den nad tim, jak ve skutečnosti v člověku plyne čas a k něčemu jsem se už domyslel, tak si zde pokusim hrát na trochu toho chytrýho :-). Kdyžtak mi prosím odpusťte když z toho budu vycházet jako debil jakékoliv intenzity (debílek/debil/úplnejKokot i +- další hodnoty v obou směrech)!

***************
Tak malej úvod:
Rozhodně nemám naťuklej celej čas a jeho plynutí unvitř tohosi čehosi čemu se říká člověk. Jako první konkrétní se mi otevírá jak čas funguje v tom co by se dalo nazvat "rozpomínání si" - jen tak pro představu je v tom třeba schopnost vybavit si (vzpomenout si) na nějaký události z minulosti + k tomu rovnou dodám že si myslím, že stejně jako rozpomínat si na něco z minulosti to jde i do budoucnosti -> když si vzpomenete na něco z minulosti, tak jak to probíhá? Vybaví se vám někde v hlavě třeba nějaký obrázky o tom minulém; a myslim si, že kdybyste si to správně přáli, tak se klidně můžou vybavit nějaký obrázky z budoucnosti.
Nicméně rozpomínání si je "disciplína" velmi obsáhlá a i k naťuklému vysvětlování probíhání času v něm bych potřeboval obrázky, který by bylo mnohem jednodušší kreslit a u toho mluvit, než dělat v keplu několik snímků natož animace. Takže o rozpomínání možná někdy déle, dále přejdu na něco jakoby jednoduššího.

***************
Co jsou ale ony "příčiny" a kde je jich začátek? Kdyby mělo platit, že třeba příčina radikalizace některých muslimů je to, že to tam už pěknou dobu bombuje amerika, tak kde by byla příčina toho, že to tam amerika bombuje? Ok, kdyby to bylo proto, že chtěj levně ropu, tak kde je příčina toho, že jí maj drahou? Někde o něco víc v minulosti? V nějaký další předchozí události nebo událostech v minulosti? A i tato ještě dřívější událost má příčinu v něčem ještě staršim? A to pak ještě hlouběji? Vykládají to tak mnozí.
Jestli bude člověk hledat příčina průserů pořád v dál starších událostech, který prý daly vzniknout událostem následujícím, tak se k žádný příčině nedohrabe, to spíš se kur domácí dohrabe ze dvorku na druhej konec planety. Furt bude vytvářet jakýsi řetězce prý-na-sebe-navazujících-událostí, ale vždy se bude dostávat k tomu, že prej předtim bylo ještě něco a neví se co. Pak se začne dostávat i k tomu, že i okolo jednotlivých událostí bylo něco dalšího a to mu bude bourat ty předtim vytvořený řetězce, různě mu je přehazovat, doplňovat, lámat, vyhazovat atd., až z toho bude čim dál víc ťulpachovej, co že se to vlastně děje/dělo a jak strašně moc toho vlastně je a jak je to všechno bláznivý.

Vlk ty údajně navazující události třeba rozepsal tak nějak, že kdyby nevystřelila Aurora, tak by se nedali další soudruzi do boje atd. atd. a pak by nebyla nějaká další bombardovačka a říše z toho vzniklá atd. atd. a pak by na sebe nehopsli jeho rodiče ... a dneska by nevrčel do klávesnice. Jenže Aurora určitě nebyla spouštěčem třeba Vlkovo nechuti k Zemanovi. A skutečně by bez výstřelu z Aurory nebylo nic z toho dnešního? A něco staršího spustilo i Auroru a kdyby ... a kdyby ... a kdyby ... A fakt to tak je? Tvrdím že není.
Co konkrétního a skutečně jasného při takovémto hledání jakýchsi příčin v minulosti ("tohle za to může/odpovídá") z toho člověk dostane a na co by se skutečně nedalo napasovat další "ale kdyby" či do toho zahrnout "když ale ono tam bylo ještě tohle a tohle a tamto". Spíš bolehlav z toho vychází, ale nic na co by se něco dalo skutečně svést.

****************
Příkladová postava: Franta Odsaj.
Uvedu jinej příklad, snad srozumitelnější. Franta má třeba depku, už tejden. Sluníčko už tejden nesvítí a v bedně samý dobroserský sračky. Sere ho počasí a sere ho svět. Je toho na něj moc. Je sobota večer, vyráží do knajpy "na jedno" a je přesvědčenej, že i když to jedno nebude, že se nevožere. U čtvrtýho kousku do sebe hází prvního velkýho ruma. U osmýho kousku už je těch rumů 5. Po 10-ti kouscích, 6 rumech a 2 vodkách se potácí domů. Poblije se před barákem sousedů a něco z toho poberou kalhoty, hubu utře do rukávu a ještě pochčije sousedce seschlý kytky. V činžáku netrefí správně vchodový futra a pomlátí sklo ve dveřích. Na schodech zapne i přední náhon (ruce) a do bytu se dohrabe. Trochu krve ze střepů zasere peřiny. Ráno má Frantovo stará pro Frantu pochopení a říká mu "miláčku, ty ses tak pěkně ožral, poblitej a zkrvavenej ses krásně vyspal v novym povlečení, já tě miluju už natolik, že podávám žádost o rozvod".
Kdyby ty řetěze událostí na sebe navazovali, tak co by bylo příčinou Frantova rozvodu? To že bylo tejden hnusně? Nebo že v tv byli dobroserský sračky? Nebo že měl nechápavou starou co neměla pro "zvolenou léčbu" pochopení? Nebo že kunčafti v pajzlu byli moc kamarádský a místo jednoho jich zase bylo pravidelných deset a frťany? Nebo že by ta depka?

****************
A teď z nitra:
Ok, Franta měl depku, to překopávat nebudu. Něco prožíval, nějaký nálady. Aniž by si to uvědomil, vyskytla se v něm možnost udělat reakci na něco co prožíval a on zareagoval. Udělal rozhodnutí že půjde po pajzlu. Rozhodl se, že se nevožere. Každej další půlitr byl taky rozhodnutí. Při každym rozhodnutí byl konfrontovanej s nějakejma svýma nálada a rozhodnutim že se nevožere. Kdesi hlouběji v něm byli i pocity, že stará pro tuhle "léčbu" nemá pochopení a zase jiný rozhodnutí.
Kdyby měl Franta správný rozpomínání, tak se vysere na "psychologický" že nakonec prej "depka byla největší příčinou vopice, že rum byl silnou příčinou poblitýho chodníku, že pivo bylo jasnou příčinou sousedky doheblých kytek, a že krev byla silnou měrou příčinou nasranosti starý".
Kdyby měl Franta správný rozpomínání a použil ho, vybavilo by se mu, jak na sebe navazujou jednotlivý rozhodnutí o kterejch ani neví že je dělal a dělá dál, ale ty rozhodnutí že by nebyly lineární a při správnym rozpomínání by se dalo odhalit, že to kdy a jaký udělal rozhodnutí spoluovlivňuje jeho výsledný chování ve světě; a to, co dělá svět mimo něj, že s nim nemá společnýho téměř nic. Lidi se nerozhodujou podle toho, co se děje ve světě, ale rozhodnutí jsou reakce na nějaký jejich vlastní nálady, prožívání. A rozhodnutí můžou za to, že člověk vyhledává k tomu odpovídající prožívání. Chyba pak je spíš v tom, že neví ani o svym rozhodování a ani o tom, proč na něco v sobě reaguje tak jak reaguje. Když člověk reaguje aniž by o tom věděl, dá se to nazvat nevědomým reagováním. Reaguje třeba na nějaké nálady, které se v něm probíhají. Když něco skutečně nepochopí, reagování se nebude měnit a bude dělat ty samé reakce na ty samé nálady.
Zjednodušeně: když přijde třeba určitá depka, reakce bude, že se rozhodne jít se ožrat. A samotnej svět s těma nálada nemá co do činění. Stejná depka a nástup na kocovinu se kolikrát objeví třeba při úplně jinejch událostech, takže i když bude venku sluníčko, Franta se třeba půjde ožrat :-) -> v nitru to bude pořád to samý, třeba reakce na náladu, i když na svět to v tom případě nikdo svádět nebude, páč je přeci pěkně.

*****************
Takže to, jak se choval Franta by při správnym rozpomínání na rozhodování vypadalo třeba takto:
V pondělí ráno ses rozhodl takhle a to se projevilo v pátek večer. V úterý si udělal tohle rozhodnutí a to vygradovalo ve středu. Ve středu si udělal rozhodnutí a to vygraduje až příští sobotu. Ve čtvrtek si udělal dvě rozhodnutí, z nichž jedno vygraduje v pátek a jedno v neděli. V pátek vygradovalo pondělní rozhodnutí a tys udělal další tři, který vygradujou zejtra, za 8 dní a za půl roku.

*****************
Jenom dovětek: jít si svuj život "léčit" tak, že se začnu soustředit na rozhodování a odhalovat ho a budu se snažit udělat jiný rozhodnutí, je cesta do hodně velkýho zapomnění!

*****************
ABSTRAKCE:
Do teď je to třeba logický, jenže ono je to zamotaný do času a rozhodování je jen jedna z částí člověka, takže pak to vypadá i třeba takto: v pondělí vygradovalo to, pro co se rozhodneš až v pátek - a to proto, že v tom máš přání; v úterý nic nevygraduje i když ses pro to rozhodl, páč v tom máš vůli a silně nechceš. V pátek vygradovalo rozhodnutí ale objevila se i myšlenka a teď nevíš. Panika z nepochopení, šok z vnitřních obrázků zkroucených vůlí a negativním zaujetím a hurá zejtra "do knajpy" to přepít, depka nedepka.
Co všechno v člověku je a jak se to mele a ve skutečnosti projevuje, Pánbůh ví najisto :-).

Zatím bez slepic

Sám se tomu vzpírám uvěřit, ale dnes s Vámi opravdu hluboce vnitřně souhlasím.
Dobrat se skutečné hluboké příčiny čehokoliv ve Vámi naznačeném smyslu je skoro/asi nemožné.
Tvrzení, např., že když mě kdysi bodla vosa, řetězilo se to všechno tak dlouho a složitě, že dneska (po těch deseti pivech a spol.) musím tu starou důchodkyni, co se mi plete do cesty, zabít, obstát může a nemusí.
Je to jen otázkou úhlu pohledu, civilizačních zvyklostí a snad... snad trochu toho Kanta s jeho hvězdnou oblohou a mravním zákonem. A ani ten zákon nemusí (a může) být příčinou, třeba je jen následkem rodičova či učitelova rozhodnutí něco mi o tom Kantovi povědět a kde to vzali oni pánbů ví.

Zatím bez slepic

s tím co píšete, ale občas se zabývám otázkou, zda by dnešní svět byl stejný jako je, kdyby se někdo konkrétní nenarodil. Obvykle to zkouším na Napoleonovi. (Cézar je příliš dávno, Hitler příliš nedávno). Vesměs mi z toho vychází že ano, byl by stejný. Sice by na světě byli potomci lidí, kteří jeho působením zemřeli, ale zase by nebyli na světě potomci lidí, kteří se v jeho válkách dostali na jiná území a pak se tam usadili. (Znám potomky jednoho napoleonova vojáka, který kvůli zranění zůstal na Slovensku a do Francie se už nevrátil). Ale lidé by jezdili auty, byly by lety do vesmíru, mobilní telefony, umělá inteligence.....
Možná jsem si pro tyto úvahy vybrala moc malý kalibr (Napoleona). Ve své době hýbal velkou částí světa, ale neovlivnilo to vývoj civilizace. Myslím, že vývoj či zánik civilizací nezpůsobují jedinci. Jede to jaksi samo.

Zatím bez slepic

Kdyby se Napoleon nenarodil, příležitosti by se chopily jiné osoby, protože podmínky vznikly nezávisle na Napoleonovi. Stejně tak vzestup Hitlera by se nekonal, kdyby nežil, ale místo něj by byl třeba Erich Röhm. Jestliže bylo tolik nacistů nenávidějících Židy, další by přišli místo Hitlera se stejným programem. Takže s nějakými výkyvy by byl vývoj přibližně stejný, místo těch, které dnes známe, by byli jiní, kteří zůstali za takových podmínek někde nevyniklými.

Zatím bez slepic

Někdy určitě lepší ject v malém kalibru než se nechat pořádně vypatlat kalibrem velkým :-).
On je trochu problém s tím, že malý kalibr je sice malý kalibr a velký kalibr a je sice velký kalibr, jenže oba jsou součástí kalibru zvoucím nekonečno.
Snad jednodušeji: fakt chcete vědět jakej by byl dnešní svět třeba bez Napoleona? Já bejt váma tak bych si zkoušel u Pánaboha vysomrovat ať asi z mý duše tohle přání sejme, neboť jinak vám to vašemu prožívání nástroj zvoucí ze sanskrtu Samsára klidně dopřeje. Tam je to všechno o nekonečnu a nekonečně času na to, takže jakýkoliv varianty fakt pro ten "nástroj" nejsou problém a ručičky na hodinkách nebo čísílka na digitálkách pro něj problém nepředstavují.

Osvícený prej viděl všechny svý životy a čísla s počtem nul mnoha miliard pro to prej byly zanedbatelný. Krom toho prej taky uzřel jak vznikaj a zanikaj celý vesmíry - možná jako takovej bonus od promítačů trpělivýmu divákovi. No a co k tomu řekl: takovej nádhernej lehkej úsměv, trochu mávl dlaní s prsty v takovym zajímavym gestu (mudra tomu někteří říkaj) a sdělil vtipné: "vše je pomíjivé"! Žádná lepší slova k oblasti zvoucí svět nemá zřejmě smysl ani vymýšlet, byť představa toho dokáže být i velmi bolestivá.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nejlépe to vystihl pan Kamil Landa o pár postů výše a bohužel si to málokdo uvědomuje. DNES JIŽ NENÍ KAM UTÉCI!

Zatím bez slepic

In reply to by L.C. (z kosy) (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale jo, já si to uvědomuju už několik let.
Ale abych se nevytahoval:

Uvědomují si to i tzv. radikální muslimové, kteří emigrují nikoli do lůna zahnívající Evropy, ale obstarají si expresní jízdenku do ráje - pomocí bouchacího pásu, nebo, jsou-li to umírnění modernisté již v Evropě integrovaní, půjčí si náklaďák, projedou davem a nechají se zastřelit.
Jako mučedníci se rázem octnou zcela mimo starosti svých souvěrců i nenáviděných ďaurů.

Zda se přesunou do nebytí či zda se budou coby virtuální entity konečně realizovat své zbožně vlhké sny s virtuálními pannami v božském nevěstinci je otázka mimo možnost empirického ověření.
Nicméně tam či onam určitě utečou.

Zatím bez slepic

v podstatě máte pravdu, že to je furt o zdrhání. V budhizmu se tomu věnuje Samsára. Když to neni v těle, je to ve snech a jak se furt zdrhá jen za něčim co je lépe cejtit (*) a nechápe a nechápe ... tak to je pak pořádně divný!

* včera jsem viděl zase po dlouhý době tv, část ňáký talentový superstar (= trapný debilové začínaj bejt všichni co se tam profesionalizujou, ty co se do toho neprofesionalizujou jsou trotly stále) a část afér na barandově. K cejtění ke konci afér (chlapík se "sebeléčil" podle internetu a už rok neprcal svou starou a ta byla podrážděná tak, že už se chtěla rozvést) tam uváděl sexuolog Uzel to, že na psychiatriích prej třeba anorektičky na práhu na onen svět tvrděj, že jsou v pohodě, páč se cejtěj skvěle :-).

Tak ta vlastní touha "cejtit se skvěle" a tomu podřídit všechno včetně naprostý demolice (nejen) CHÁPÁNÍ asi bude tim satanem :-).

Zatím bez slepic

Proč někam utíkat? Stačí řešit problémy naší doby v naší zemi a o něco zlepšit životy zdejších lidí. Nejvíce nám neprospívají ti, kdo chtějí zachránit svět. Třeba násilím proti vůli ostatních. Nemám ambice zlepšovat život v Africe. Místní to mohou zkusit sami po svém. My jim můžeme pomoci radou, ale pokud si své neodpracují, nebudou si toho, co za ně někdo odpracoval, vážit. A až zničí, co jim někdo cizí vybudoval, zavolají toho cizího, aby jim dal to vybudované znovu. Tak vzniká závislost Afriky na jiných zemích.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jsme dračí setba. Oscilujeme na ose, kde je nula klidový mezistav mezi extrémy, kdy si řežeme hlavy.

Jak už někdo napsal, není kam utéct. Nebo nevíme kam. možná že to místo existuje, ale my stejně jako ti židi nevíme.

Cíl? Udržet se blízko nulového stavu, kdy si neřežeme hlavy.

Pro mě by byla nástrojem k dosažení dobrá konzervativní soc. dem., co nepodporuje imperiální hrádky.

Zatím bez slepic