Moravská Orlice 1870 a 1879

Autor
Štítky

Potom co Vidlák napsal několik článků na téma „podnebí, oteplování, rozhašené klima“; docela se na toto téma rozvířila debata. Pravda, ne tolik, jak téma politické (kde hodně pomáhá elf), ale tep a tlak dokáží zvednout také.
        Hodně člověk slyší od „novinářů“ a „takyvědců“, jak poslední dobou začíná počasí bláznit, kdy přijde krupobití, které je příznakem zvýšení teploty lidskou činností od několik stupňů, anebo přívalové deště způsobené stejným důvodem, ale násobené špatným hospodařením v lesích a pak povodně co strhávají špatným "komunistickým/EU" hospodařením ornici (neříkám, že částečně není viníkem, ale dnes se říká drtivě,  že předtím nebylo). 
        Každý vzpomíná na své mládí, co zažil a "správně" pamatuje. Kdy se to dá shrnout: „vše bylo zelenější a klidnější“ (přeháním do extrému, vím). Kdy každý časem upozaďuje to špatné, přesněji co na něj působí negativně a zároveň přikrášluje vše co působilo kladně. Vytváří si tím fiktivní minulost, což nelze až tolik ovlivnit, ale lze to korigovat buď špatně, tím, že se do škol a zpráv budou dostávat svazácké výkladové texty, vysvětlující, co bylo (viz BIS) nebo si člověk přečte co se událo a jak to hodnotili lidi v té débě a na daném místě a udělá si názor sám nezatížen ideologicky, po 100 letech a několika změnách režimu má už relativně odstup. 
        Předkládám přepis 3 článků z Moravské Orlici na Vidlákovo téma, hospodaření v krajině a extrémy počasí. Doufám, že to pomůže získat náhled na to co bylo před více než 100 lety a tak posuzovali současnot bez klapek na očích, pouze na informacích co člověk prožil za svůj krátký život a bez filtrů článků od aktivistů typu "loutkovodiči Gréty".


Cituji z novin (hospodaření) článek1: Moravská orlice 1870

Z jarní přírody. 

        Slavicí v těchto dnech dostavili se do keřů a hustého stromoví do zahrad do okolí měst. Přilétli nejdříve samečkové a ohlásili se klokotem; každý vyhledal zase části lesa, kře, v nichž prožil léta minulá a za prvních nocí po návratu klokotá neustále, aby dával samičce, později nad ním táhnoucí v nočním temnu znamení. Bohužel, ubývá tohoto vznešeného krále pěvců! Hnízdiště slavíků, olšiny a kře kolem vod se vysekávají; účel praktický zavládl pevnou rukou a ničí idylly, ke kterým po únavě duševní i tělesné se člověčenstvo tak rádo vždy vrací. Milovník a znatel přírody stěžuje si na ničivý postup ovšem za našich dob neodvratný: Planování břehů, zasypání louží, vysekávání vrbí a odstraňování mělčin a kamenů houfně zahání pernaté, zpěvné obyvatele, kteří dříve hojně oživovati tichá zelená zákoutí nad řekou bystře proudící. Slavíci, pěnice, sedmihláskové, budníčkové, kulíci a ledňáčkové ustupují před hlučnými tábory dělnictva, opouštějíce stará, zničená hnízdiště a více se nevracejí do pustých, nahotou strašících krajů. V polích, kde který šípek na mezi, kde která trnka a keřík hloží mizí vypalován, vysekáván, z kořene vyrván nerozumnou rukou pro trochu špatné trávy, okraje lesů se „pročišťují“ a kotlavé stromy – jediné útočiště sýkor, šoupálků, brhlů a datlů – i tam, kde nepřekážení, se vymýťují. Jen všichni blahovolní, všichni přátelé přírody mohou čeliti zkáze, jednotlivec jest proti takové neřesti bezmocným. Brzy houpati se bude na zapomenutém ještě šípku jen masák, který houževnaté všechen ten odboj přestojí a odpomůže zničiti to, co se v kraji přece udržela. Slova ta přišla nám na paměť, kdy v průběhu jediného života lidského patrny jsou veliké ztráty na zpěvném ptactvu a zvláště na slavících. Již brz y v noci a časně ráno sameček stále prozpěvuje a samička poslouchá milostné jeho písně. Ohnivě zavzní píseň, když jej budí žehravost: po celou téměř noc slyšíme tlukot jeho. S lahodností nevypravitelnou střídají se sloky mírně hvízdavé s bouřnými, žalostné s veselými rozplývající se svířivými; jedna počne tichounce, znenáhla se sesiluje, ke konci umírá, v jiné pták zanotuje si několik zvuků kvapně s příjemnou tvrdostí a spojuje zvuky melancholické, podobné nejčistším zvukům. Za nějaký čas urobí v hromadě suchého listí, zejména dubového kotlinku, a tam dosti nedbale udělují ze suchých stébel a stonků, z listí rákosového a sítí vajíček nazelenalých, hnědošedých. Nejhroznějším nepřítelem hnízd těchto zvláště samičky i mláďat jest kočka, která důvěrivého ptáčka bez milosti ničí.



Cituji z novin (počasí), článek 2: Dne 15. června 1879 píše v novinách Moravská Orlice:

        Strašná průtrž a povodeň dne 6 a 10 t. m. v okolí bovskovickém. (Dle udání očitého, věrohodného svědka.) Bylo to dne 6. t. m. v pátek. Slunce přímo pražilo. Celé klenutí nebeské bylo čisté jako křišťál, tak že ani mráčku na něm nebylo zříti. Tu pojednou objevil se kolem 3 hodiny odpolední na západní obloze malý světlý mráček; za ním jakoby byl cestu ukázal, počali vystupovati mraky větší, barvy temnější, Po chvíli na to vyvalí se černý mrak ohromné velikosti, tak jakoby celou krajinu pokrýti a den v noc proměniti usiloval.- Mezi tím ještě jiné mnohem strašnější ze spod na oblohu se hrnuly, a s ostatními se  spojivše, celé před nedávnem tak jasné klenutí nebeské šerou tmou zastíraly. To vše se stalo v jedné hodině. Náhle proletél blesk oblohou, sprovázen strašným rachoptem hromu a již  řinou se těžké krůpěje na zem. Blesky křižují se; vítr prudký ohýbá hlavy velikánů a v to mísí se hrozným rachotem hrom. Příval strašný s oblak leje – v krátké době vše pod vodou. Tato strašná průtž mračen spustila se nejdříve u Lysic, odkudž postupovala směrem k Černé Hoře, Lomnici, Bořitovu, Jestřebí, Doubravici, Rejci, Zbešovu a dále v příčí Svitavy k Blansku. Déšť neustával, ano vždy hustěji ještě s nebes se řítil, celé krajině potopou hroze. Vody v potocích jindy klidných se kalící vystoupily ze svých břehů rychlostí úžasnou a rozlévajíce se na obě strany vnikaly do příbytků lidských. V brzku nastalo divadlo strašné. – Voda unášela množství rozličných předmětů, jako : dobytek, kůlny aj. Sem a tam se proudíc, vyvracela stromy, staré chatrče bořila a sebou odnášela. Silný železný most před Černou Horou, jenž vede přes císařskou silnici, byl na mnoha místech puklý a většinou poškozen.

Veškeré mosty mezi Černou Horou a Rejci strženy. Krajina mezi Lysicemi, Černou Horou a Rejcí stanula pravém smyslu slova zúplna pod vodou. Nejhůře však bylo v Jestřebí, vesnici ležící mezi Černou Horou a Rejcí. Voda v potoku jindy velmi klidném a nepatrném stoupala výše a výše rozmnožována jsouc přívaly ženoucími od Bořitova. Největší pohromu utrpěl tamnější mlynář p. Daněk, jehož škoda se páčí asi na 4 000 zl. Voda počala vnikati do příbytků tamnějších vesničanů, kteří jen stěží životy své a svých dětí zachránili. Ve mlýně sahala voda ve světnici až ke stropuu, tak že veškerá rodina byla nucena, utéci se na půdu, kdež nejsouc bezpečna, prorazila si otvor na střechu, kterým prolezla a dostala se na vysokouz hráz, vyváznuvši takto jistě záhubě. Majitel dvora u Jestřebí p. Fleischer páčí svou škodu na 3 000 zlatých.  – Ve Zbešově bylo též podobné strašné divadlo. (O únosu celého povozu s párem koní p. Kučerovi  a jiných věcí byla již podána zpráva v jednom z dřívějších
  čísel.)  
Cituji: Rozpoutaný živel odnášel s sebou vše, co vzdorovati nemohlo. Tak ve Zbejšově chtěl se rolník Kučera jedoucí z Brna zachrániti před bouří s koněm a uvázal jej v jedné stodole, avšak voda valící se z hor vnikla do stodoly, dvéře načisto vyrazila, a jekotem podrazila koně, jenž ve vodě utonuli. Místy zbořily valící se proudy chatrnější domky a unášely šmahem nábytek k řece. Tu a tam dostoupila voda výše s hrází železniční, čímž nastala obava, že bude spojení s Brnem úplně přerušeno. Smutné vyhlídky poskytují teď pole a louky bahnem zaplavené, letošní úroda jest v celém okolí na nižších místech zničena. Praví se, že u Maloměřic byla vylovena z řeky dětská mrtvola.

Cituji z novin(počasí), článek 3: Za šest dní přišla další pohroma na zpustošenou krajinu. 

        Ještě dne 12.t.m. na Boží Tělo stála voda v celé oné ubohé krajině, jež se podobala nepřehlednému jezeru, na místech však, kde voda poněkud opadla, jest množství nahromaděných předmětů, celé kamenné mosty a hrozné množství blata. – Boskovice byly toho dne od průtrže samé ušetřeny, ač hrozný liják nemálo tamnější  obilí a zemákům uškodil. Ač touto katastrofou veškeré naděje na úrodu téměr zmařeny byly, předce zůstala ještě jiskra naděje, která poskytovala ubožákům útěchu, že při nastálém, jasném počasí opět snad aspoň něco se povznese. Avšak i tato jiskra naděje byla zničena    h r o z n ý m  k r u p o bi t í m, jež se spustilo dne 10 t. m. v útery o 5. hodině odpoledne n a d  n e -     š ť a s n o u   k r a j i n o u. „Vyšel jsem“, tak vypravuje očitý svědek, „před 5. hodinou na ulici. Než hrůza hrůzoucí! Spatřím nad Letovicemi děsivé mraky, hroznější než dne 6. t. m.  v pátek. I běžím celý ustrašen domů, an mezi tím lidé z domu vybíhali a rukama lomili. Sotva že doběhnu domů, strhl se tak hrozný hlomoz, jakoby na blízku bitva nějaká se strhla. Krajina se zatměla a kroupy hrozné velikosti počaly velmi hustě s rychlostí a silou nevídanou padati. –Směr, jímž mračna tato se nesla, byl následující: kroupy spustily se nad Letovicemi, na to táhly opět k neštastným Lysicím, odtud jsouce hnány západním větrem spustily se nad Krhovem, Jabloňany, Oborou, Oujezdem, Kouničkami, Petrovicemi, Sloupem, Ostrovem táhnouce dále do hor.—
T í m  z n i č e n o  v š e  a  v e š k e r é  o b y v a t e l s t v o   u v r ž e n o   p r o   l e t o š n í  r o k  n a         ž e b r á c k o u   h ů l. Jak kroupy husté padaly, představíš si roztomilý čtenáři snadno z toho, že ještě den na to  ve středu ráno byla veškerá krajina jako bílým rubášem přikryta; na některých místech bylo lze kroupy na lopatu sbírati, na jiných nebylo se lze ani půdy dokopati, ano i zvěř a ptáky bylo viděti na zemi mrtvé ležeti. Nejhůře se vedlo nešťastnému Oujezdu, jenž bez toho minulého roku téměř ůplně vyhořel. Ž i t a, v nichž se mohl před tím na sáhu vysoký muž zcela uschovati a jichž pohled radosti naplniti musel srdce i každého rolníka, b y l a   ú p l n ě  s e  z e m í  s r o v n á n a,  tak  že neviděti na stráni mezi Oujezdem a Doubravicí ni jediného stebélka nějaké rostliny, -- Kopec „Chlum“ u Jabloňan podobal se ze vzdálí osnežené hlavě.  ---
 Též u  Sloupa a Ostrova jest úroda na dobro zničena. I tohoto dne zůstaly Boskovice od krupobití ušetřeny, ač za to zakusily dne 6. t. m. a 27. května hrozného lijáku, následkem čehož veškeré obilí polehlo a vše hnije. Voda vnikala onoho dne (27. května) do příbytků lidských, tak že jedna rodina s těží na střeše svůj život zachránila, brala sebou ploty, slabší chatrče, drůbež i dobytek.  Voda řeky Svitavy byla dne 6. t.m. tak hustá a kalná, že se mohla jako malta na zeď nahazovati a z velkého škopku, v němž se nechala voda ustát, dostalo se za půl hodiny jen půl litru čisté vody, ostatek samé bláto. Též u Chrudichrom vystoupla Svitava z břehů svých, tak že posud jsou veškerá luka a pole v okolí pod vodou.  – T a k   z n i č e n o  j e s t  v e  d v o u  d n e c h   v š e, co neunavnou rukou lidskou vzděláno bylo. Pohlédneme-li na ubohou krajinu, zdá se nám, že jsme na poušti vodní. N a   v r š í c h  j e  v  š e  s  e   z e m í  s r o v n á n o,  stromy lesní zvráceny a zrnka obilního nenajde nikdo v celém okolí! Pohled na tuto krajinu ze dráhy, která skoro zázračným způsobem téměř neporušena zůstala, jest hrůzyplný!! Všude pusto, všude mrtvo, všude nářek, všude pláč  a lomení rukama! Obyvatelstvo pomýšlí na zcela nové obsetí svých zaplavených polí, k čemuž se jim zase nedostává peněz. Péro sebelepšího krajinopisce nedovede vyličiti ani ze zdáli ono  h r ů z y p l n é   d i v a d lo !  Zaplakati musíme, pohlédneme-li na nešťasnou onu krajinu.   B ů h  c h r a ň     n á s   o d   p o d o b n é h o   hrozného neštestí.

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

A když to lidi nepochopí, že není a nebude sucho, a že se nic neděje, budeme muset na Vidlákových kydech nasadit ostřejší kalibr. Pokud nepochopíte, že naopak míříme ke šťastné budoucnosti, tak zítra vyjde článek Vidláka. V něm bude psáno, že vše Vidlák napraví zabíjačkou s pár přáteli - a tím se šťastná budoucnost potvrdí. Tzv. UVŘVK = univerzální vidlákovo řešení všech katastrof.

Mimochodem, gratuluji autorovi k výběru roku. Vybral si roky snad největších živelních katastrof v České republice, možná v celé historii. A pak se to nějak uklidnilo. To je právě důležitá shcopnost každého manipulátora! Když chcete vysvětlit lidem, že je sluníčkovo a Havlovo, a že zbytečně panikaří, je potřeba si vybrat nějakou hodně ošklivou dobu několika let, ideálně pokud možno tu nejhorší, a tu jim odvyprávět.

10. listopadu 1968 - největší železniční nehoda v Čechjách dosud. Cerhovice.

27. října 1870 velká vichřice v noci poničila obrovskou spoustu domů po celých Čechách. Bylo zničeno i několik kostelů.

V listopadu 1870 vybouchla továrna na dynamit.

25. května 1872 a 26. května 1872 zasáhla naši zemi dosud zkdokumentovaně nejhorší povodeň - západní a střední Čechy.

O rok později, 1873, Čechy zažily poslední epidemii pravých neštovic. Skoro 50 tisícům lidem se urychlil přechod do další inkarnace.

Zatím bez slepic

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Výběr náhodný byl, ve smyslu "nehledal jsem články o počasí", hledal jsem v orlici něoc jiného a zatím jsem u roku 1880, tak novější nemám a z těch starších zase nemám pročteno vše, přeci jenom je toho hodně.

Ale k těm rokům, přidej i (myslím) 1927, kdy v zimě v prosinci bylo takové teplo, že chlapy chodili do lesa kácet v podzimním oblečení, ale v kronice je o tom 7-8 vět, takže informace hezká, ale na článek není. Nebo přidat kalamitu kůrovce z první republiky? Nebo tu co byla v 50 letech?

Já to psal, protože jak ukazuješ ty, když se to bude vypisovat, tak ty extrémy byli vždy, jenom dnes se tomu říká "následky oteplování"... Za mě se člověk má smířit s tím, že existují cykli, které způsobí např. malou dobu ledovou apod. a vliv člověka bych nepřeceňoval ví než na lokální úroveň, celosvětově na změnu nemá takový vliv jak si arogantně člověk sám o sobě myslí. Viz mapy sahary, kde jsou zakresleny řeky a města a dnes je z toho poušť sahara, o mapách se nemluví a nekomentují, protože by se muselo vysvětlit, kdy se to stalo a pak by se někdo zeptal a když tehdy ne člověk, proč dnes ano a není to ten samej důvod jak tehdy...

Zatím bez slepic

Ještě mě u kávy napadlo a co rok 1848 a taková menší občanská válka po celém mocnářství :D, nebyla způsobena taky počasím, kdy se dnes spekuluje že Francouzká revoluce s dobitím Bastili, je vlastně následkem neurody po výbuchu sopky po kterém nebyla úroda a nastal hlad...

Zatím bez slepic

Jen cele fungovani francouzskeho kralovstvi bylo uplne rozesrane, tak tu posledni kapku neuneslo.

Zatím bez slepic

Když lidem, kteří mají hlad vrchnost vzkáže:"když nemáte chleba, jezte koláče" tak to zavání průserem víc než dost.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bohuzel je to urbanstory, ve skutecnosti to nerekla...

Zatím bez slepic

Nevímco ti mám napsat, ta dáma to neřekla, to, že mě pak napíšeš, že to vrchnopst říkala :D Nevím, já v té francii nebyl, já jenom vím, že tento výrok byl vymyslel později...

Zatím bez slepic

Sáhodlouhé opsání extrémů z Moravské Orlice. Dokonce i s ptáčky. Proč ne. Extrémy byly a budou. Vylil jste si zhrzené srdéčko.
Přemýšlel jsem, co jste tím chtěl vlastně říci. Pak jste to napsal v diskuzi. Ano, extrémy byly vždy.

Jenže popsání nahodilých událostí NIC nedokazuje. Ani nemůže. Měl by jste to jako vědecký odborník nejen na klima, vědět. 😊
Souvislá řada měření teploty a srážek o hodně delší než 100 let, už ano. Zvláště, když vzrůst teploty (mimochodem, tato rychlost je vyšší než jakékoli vypočítané změny v minulosti cca 10 000 let) je provázena adekvátním vzrůstem skleníkových plynů, nejen CO2 a matematický model zvýšení teploty tomu vzrůstu odpovídá. Když tomu dále odpovídají např. dendro chronologické křivky, pohyb ledovců, změny v šíření druhů atd. atd., je vymalováno.

Pokud chcete, mnou uvedená fakta, uvedená pod Vidlákovým článkem o klimatu vědecky, vyvrátit, musíte se více snažit. O hodně více. Tož chutě do toho! 😉

PS:
Švédská Gréta je zneužitá autistická holčička. Také ji nemusím. Bohužel, její existence je na globálních změnách klimatu nezávislá...
S tou Orlicí se držíte hodně při zemi. Zkuste staré kroniky, Petra Žitavského nebo Přibíka z Radenína, řečeného Pulkava, tam popisují věci, že Vám Orlice případně jako núďo. Povodeň, co poničila Juditin most. O ptácích sice nic, ale popis náletů sarančí do Čech to hodně zvedne.
No a kdybyste chtěl ještě vyšší level, "čtěte bibli, tam to všechno je" víte, že v Nilu tekla krev? A víte, že za to může klimatický extrém?😜

Zatím bez slepic

Prohrát můžete když soutěžíte, já v diskusi "mluvím co chci říci" a "poslouchám co mi chce někdo sdělit", takže prhrát/vyhrát nejde, pouze u jednoho "elfa" se mi zvedá tlak...
Ale když to bereter soutěžně, klidně si můžete žít v názoru, že jsem prohrál ;)

Odborník? Proč? Že kladu otázky, "proč" "když" a nepřijmu automaticky sdělený závěr? Tomu se říká "chtít být odborníkem" :D

Asi jsme se nepochopúili, já někde psal, že se nenajdou další extrémy, jako vaše "v bibli" atd., ano najdou, co to dokazuje, že moje pochyby o tom co říkají "vědci", že člověk zvedl teplotu už za Egypta?
Nebo co si myslím já a zatím jsem neslyšedl od oněch odborníků důvod proč měnit názor, že cykli toho srba (co je potvrdi, nevymyslel) jsou asi ten hlavní důvod, což potvrzzuje "prý" vrt vostok a sinice v oceanu?
Že si myslím, že lokální změnu může vyvolat člověk, viz Vidlák popisem betonářů z města a jejich vyschlé studny nebo ve Fracii sazeč stromů a návrat života do hor, včetně vody do kašny? Ano, myslím si, že i ten článek co jsem napsal je přesně o tomto, vykáceli stromy a lokálně zmizli ptáci, ale nevěřím, že narovnáním řeky zvedneš teplotu planety o tři stupně, jako to bylo za říma, kdy se tvrdí, že tehdy bylo tepleji právě o 3 stupně oproti dnešku, což bych spíše hádal návrat "k normalu" po malé době ledové, která zase podle cyklu srba zase přijde?

Nevím, možná se mýlím a odborníci mají pravdu, ale jaksi čekám, že když se zeptám "proč, když toto", oni musí vysvětlit, když o sobě tvrdí proč toto, tak by měli vysvětlit, proč ne to co říkám jako lajk...

Zde dodám, že ve svém oboru (el. a stavby), taky přijde lajk a řekne něco a já musím vysvětlit, proč to nejde to co říkám, kdyžř řeknu pouze nemáš pravdu/ne/nejde, tak jsem opravněně za arogatního blba u kterého je oprávněné podezření, že o tom svém oboru vím prd..., ale když vysvětlím, "hele to íčko 16nácka má moc velké průhyb, když tam dáš větší tak zase cena o tolik nepůjde výš, ale můžeš mít zdi od sebe dál v tom pokoju", jasně nebudu mu ukazovat výpočty (pružnost pevnost), ale musím vysvětlit proč a nebýdnout řešení, ne prndat "takto je a když nesouhlasíš jsi odpírač"...

P.S. Ale co jsi nechtěl pochopit, i když to bylo v článku napsáno, prvotní smysl byl, aby si lidi přečetli co bylo před 100lety, aby si uvědomili, že vzpomínky co mají, nemusí být poravdivé a hlavně, když nám dnes tvrdí, že nebyli extrémy v počasí jako dnes, tak kecaj, byli, takže musí vysvětlit proč skutečně a ne dávat jako důkaz něco co zde vždy bylo a je...

Zatím bez slepic

Připomínáte mi Klausovce. Tito Odsáci tomu také nerozuměli, ale když jim Baťka řekl, tak se jeho linie drželi😂😂

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli mít kritické myšlení a nepřijímat bezmyšlenkovitě předávanou pravu je Klausovatět, pak Klausovatím a přiznám se, jsem na takový přístup hrdej ;)

Ale když dáváte přednost přijmout co vám říkají, ok, je to vaše volba, ale druhým psát pomocí zesměšňování, že nemají mít kritické myšlení a že si nesmí dovolit nepřijímat bezmyšlenkovitě názory (=myslí=hovnoví) specialistů, tak bohužel zde u mě nemáte šanci získat názor na vás, že jste rozumnej člověk...

Zatím bez slepic

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Možná ještě doplnit rok vašeho narození?
(Nic ve zlém, nebo třeba mého, to je fuk. Jen mě to tak napadlo.....)

Zatím bez slepic

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Docela jsem se nasmál při čtení Vašeho komentáře. Navíc uvažujete správně. A to autor článku neuvedl katastrofální povodně, které poničily Juditin most. Hned by se člověk cítil ještě líp. 😉

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

A já si dal za úkol vypsat, všechny extrémy?
Nebo jsem splnil co jsem napsal, že jsme dal články, že to co dnes je extrém bylo vždy...

Osobně vidím lidi jako tvory co rádi zapomínají, kdy se změní počasí a 10 let je stejné tak je začnou brát jako standart a když se zase změní, tak rok prskají a pak zase 9 let žijou se stejným počasím v klidu, i když ten první rok kdy "bylo" to brali jako extrém a prskali :D

Zatím bez slepic

Krátkodobé fluktuace jsou a budou. Pokud chcete zaznamenat změnu, musíte použít statistiku o hodně delší řady než 9 + 1 let 😊

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

A kde ji vezmu? Čím víc do historie, pak jsou zaznamenány jednotlivosti vybrané podle důležitosti jak se zdáli tomu člověku, klementinum máte od 1790 nebo odkdy, nic staršího není... Jasně je zde vrt vostok, vrt na dně oceánu, ale fakt je to reálné nebo zase jenom teorie, tedy časová řada přiřazenáý k roklů, odhadem, aby to seděla na to co si myslíme?
Viz příklad bombardéru z druhé světové co měl být pod ledem max. 2 metry (nebo kolik) a byd desítky metrů pod ledem i když teorie říká něcdo jiného a podle stejné teorie je datován i vrt vostok :D

Takže se ptám, na základě čeho ti odborníci určují co říkají, jako fakt, když to z čeho vychází=datování je těžce na vodě=pouze teorie, ateorie použijí jako základ pro něco co mi pak předloží jako fakta? Nevím, při kontrole projektů nepřijímám řešení na základě "jedna bába povídala", ale musím mít doklad, výpočet, podpis, fotku, proč toto nemusí mít "klimatologové", když řeknou "otepluje se protože člověk ne protože nějaký cyklus"?

Pak přijdou a řeknou, že voda z potoků mizí, protože se otepluje, a pak přijde starej 50letej frantík, co nechápe, že v roce 1850 skončila malá doba ledová, tedy se bude oteplovat=voda se do kašny nevrátí a začne proti všem odborníkům sázet stromy, po válce pak přijde komise z odbornáíky, která si chrochtá jak zde sám od sebe vyrostl les a nebýt jednoho člověka co píše veřejně a šel tam na procházku v době, kdy chlap začal, tak by se to bralo jako fakt... A pak bychom slysšeli "sama příroda" :D A přitom stačil člověk a lokálně dokázal upravit klima na územíé velikosti jižní moravy, ale odborníci tvrdí, že morava je prakticky odepsaná, protože na změnu jsou potřeb astovky let a vlastně to neůjde, protože oteplení... :-o

Zatím bez slepic

Dal jsem Vám u Vidlákova článku odkazy. Co konkrétně jste tam vyvrátil? Mám dojem, že jste je ani nečetl...

Jsou tam odkazy i na řady delší. Když už si je nevygooglíte sám ,😎

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

No jsem pod článkem ASSe, zde jste nedal nic a když napíšete na zed vaseho baráku kde bydlíte cokoliv, tak čekat, že na to já tady pod článkem odpovím je docela úlet :D Fakt si myslíte, že lidi ví co si napíšete někam kam vás zrovna napadlo,a le ty lidi o tom neví?
Fakt je pro vás pak překvapení, že vám zde názor co jste na tu zed napsal někdo nevyvrátil?

Máte zajímavý přístup ke světu kolem sebe, když jsou pro vás takové věci samozřejmé...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Mně se zdá, že slavíci už z naší přírody vymizeli úplně.

Zatím bez slepic

Nejen slavíci zmizeli, ale i jiní hmyzožraví ptáci. Zmizel totiž hmyz z přírody. V mimořádně velkých množstvích a a mimořádně rychle.

Zatím bez slepic

"Slavíky" přece zrušili naši demokratičtí soudruzi, protože by vyhrál Ortel, a slavíci v přírodě se to doslechli a vyhýbají se ČR, protože v blázinci si není nikdo jist....

Zatím bez slepic

V našem městysi vždy večer zpíval v křoví pod náměstím slavík. Poslouchal jsem jej často, je to skutečně zážitek! Letos na jaře se zachtělo majiteli přilehlé parcely vykácet stromy a křoviska, neb chce parcelu oplotit a prodat. Se svolením přednostů obce vymydlil všechno až k hlíně. Zůstaly jen keře na pozemcích, které s jeho nesousedily. Byl okolo toho docela ofuk, občané měli strach o děti, které tudy chodí denně ze školy, že by mohly spadnout do nechráněné strouhy, bylo jim lito i zeleně, neb padly krásné zdravé stromy, ale obec to ustála, poněvadž je ten občan místní celebrita. Myslel jsem, že je po slavíkovi. Právě včera jsem jej ale z přilehlých křovisek zaslechl. Mám radost. Příroda zatím vzdoruje lidské chamtivosti a blbosti. Snad vydrží.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nejsem ornitolog, ale mám pocit, že zmizeli zcela i vrabci a možná sýkorky. Jako dítě si
pamatují obrovská hejna vrabců kolem popelnic v zimě.

Zatím bez slepic

In reply to by Vahy (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vrabci vymreli za jedne silne zimy. Proste vymrzli. (Ne, doopravdy neumreli horkem za globalniho oteplovani) - Ne vsichni, ale moc jich nezustalo.

Zatím bez slepic

No oni se nám již zase vrací, mám jich u baráku kolem 10 - 20 kousků. Navíc jsou chráněni, se sazbou 500 Kč za kus. Tož tak.

Zatím bez slepic

Tak jak ubývá domácích chovů slepic, tak ubývá vrabců domácích. Prostě to jsou příživníci, kteří se živili se slepicemi. Já slepice mám a mám taky vrabce na dvoře. A i sojky se naučily, kde mohou lehce přijít ke stravě.

Zatím bez slepic

In reply to by Vahy (neověřeno)

Trvalý odkaz

Úbytek vrabců nepozoruji. V sousedství mají lidé slepice, tak se vyživí i vrabci.
Co jsem zaregistroval, byl velký úbytek kosů. V zimě jsme jich mívali na zahradě hodně, pásli se na spadaných jablcích, letošní zima ani kos. Zjara se objevili, ale není jich tolik. Prý nějaký ptačí moribundus.

Zatím bez slepic

Za kosy může virus Usutu.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

A kdo může za virus Usutu?
Prý je mrška afrického původu, jestli to nakonec zase nebude s příspěvkem nějakého toho úžasného "pokus dobra" člověka, či reakce přírody na ty naše akce....
Je to takový pěkný kruh, "největšího" člověka moudrého, nejvíc ohrožují ty nejmenší životaschopné mršky.
A lidstvo nad tím vždy vítězí, aby po čase zjistilo, že vítězství se mění v prohry jinak...

Zatím bez slepic

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Majko,
nějaký kos přiletěl z Afriky a přitáhl virus, proti kterému evropská populace nebyla odolná, a to jde o kosa. Je to zajímavý příklad naší budoucnosti pro druh homo sapiens.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já vám teda nevím ale "naši" kosi do afriky nelítají a to ani v tuhé zimě.
A kdo přemluvil toho afrického zavirovaného aby valil do Evropy, kdo mu to nakukal?................
Jen aby to nebylo spíš nějaké africké lejno a evropskému kosovi nesedlo.....
Z historie je známo, že nejdříve i ti bílí dobyvatelé dotáhli svoje bakterie a viry a kdo ví co ještě chudákům domorodcům. A teď to jde zase naopak.

No jo tak asi karma či co, proto taky ti kolonisti jsou nyní nejdříve na ráně, ale jako vždy to odskáčou zase nevinní.

Zatím bez slepic

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dnes se všude po světě šíří místně nepůvodní druhy rostlin, živočichů, hub, baktérií virů. Např grafióza, co u nás kosí jilmy, je z východní Asie. Předpokládáme, protože asijské jilmy jsou k této houbě rezistentní.
Světový obchod, i s rostlinami a živočichy, cestování, náhodné zavlečení...
Jak se k nám dostal virus Usutu? Přeletěl pták, komár, dovezl si někdo do Evropy ptáka v kleci, komára v bedně s kakaovými boby nebo přiletěl letadlem z Afriky nakažený Evropan nebo přeplul moře nakažený migrant na člunu?
Jako v naprosté většině případů to už nikdo nikdy nezjistí...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

V našem statutárním městysi mám skoro spíš dojem, že se vrabci trochu vrátili, ovšem v počtu celkem malém, žádná velká hejna.
Vyskytují se v sadech kolem městského centra u kavárenských/vinárenských/pivních zahrádek. Jsou velmi roztomilí, přičemž ta roztomilost spočívá v drzosti. Přilétnou třeba až na stůl a rozhlížejí se, co by sezobli. Takovým tím vrabčím frnk - frnk. Je milé pozorovat je se sklenkou veltlínu v ruce. Lepší, než čučet do mobilu, což činí většina.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Byl to jen můj dojem. Máte pravdu .Skočil jsem na wikinu a tam se praví ."V ČR hnízdí početně na celém území, hlavně v nižších a středních polohách. Nejvýše bylo hnízdění prokázáno v Krušných horách v 850 m n. m. a v Doupovských horách v 820 m n. m. Početnost se na našem území mírně snižuje; v letech 1985–1989 zde hnízdil v počtu 500 000–1 000 000 párů a v letech 2001–2003 v počtu 400 000–800 000 párů.
….Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách ". Co by dělal taky vrabčák v OSTRAVĚ. I když havranů je tady v
zimě dost a dost.

Zatím bez slepic

to s "uklizením" veřejných prostranství. Zmizely nestříhané křoviny, lesíky, ale také zdroje potravy, jako jsou domácí hodspodářství, dostupné popelnice, atd.

Zatím bez slepic

Za pokles stavu vrabců mohou změny hospodaření, ne klima👍

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak u nás na vsi vrabců přibývá, mám je na domečku, to je ten pestřejší vrabec domácí, a vedle na keři to zas štěbetají vrabci polní, celou zimu k nám chodili na slunečnicové semínko a tak se jim daří, sýkorek je poměrně dost. Při zimním sčítání sýkorky vedli v počtech. Ale vlašťovek dorazilo pramálo.

Zatím bez slepic

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jela jsem v neděli kolem dvou hospodářství, které chovají koně Kolem stájí létalo vlašťovek jako much. Dlouho jsem jich tolik neviděla.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Určitě si v té zahrádce hledají na mobilu, co je to vlastně za ptáčka, a on vrabec!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Výkyvy počasí byly vždy, ale nikdo nemluvil o klimatické změně. Pamatuji si, že v sedmdesátých letech v zimě přišla prudká obleva, která rozvodnila místní říčku, voda se vyléla na okolní louky a pak znovu zamrzla a my jsme měli velké zamrzlé plochy na hraní hokeje. Tehdy se ovšem spíš mluvilo o kácení jihoamerických deštných pralesů než o klimatické změně. Jihoamerické pralesy byly nazývané (snad ještě jsou) kuchyní počasí, které ovlivňovaly proudění nad Atlantikem a tím počasí nad Evropou. O kácení pralesů se dnes mluví snad jenom ve spojitosti s jihoamerickými indiány.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Přesto - vliv člověka na stav planety Země není zanedbatelný.
Stačí uvést několik faktů.
Suroviny, ropa a uhlí, se ukládaly do země během miliónů let. Těží se v posledních 100 létech v ohromném množství.
Na světě zbylo už jen sedm tropických deštných pralesů. 80 % všech světových pralesů je dnes zničeno.
Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů.
Chemických sloučenin, které příroda nezná, nebo je neumí vytvořit, jsou tisíce.
Na světě je už 38 megaměst. Současné Tokio má neuvěřitelných 30 milionů obyvatel.

Zatím bez slepic

Poznámka při druhém čtení : povšimněte si, že před permským vymíráním bylo CO2 stejně málo jako dnes, avšak kyslíku v atmosféře bylo 40% zatímco dnes je kyslíku jen 20%. To znamená, že nějaký uhlík ze kterého by rostliny vyrobily "biomasu" a tím uvolníly kyslík za tu dobu z oběhu vypadl. Kde vypadl ? Po prvohorách zbylo uhlí, ropa a celou dobu od permu rostou masivy hornin z vápence ( uhličitanu vápenatého ) - tak tam.

A ještě jedna poznámka : ekologisti mají hysterák z toho, že ve vzduchu je "už" 0.04% CO2, avšak dnešní rostliny nejlépe rostou při 0.12% a při dnešních hladinách spíše hladoví.

Nad dopisy čtenářů : V 5.30 vyjde článek a v 8.00 přijde maíl "Je vidět, že jste úplný vůl : jak se mohl lesní požár rožšířit z Ruska až do Ameriky ?!?" - takže důvod je ten, že všechny kontinenty byly spojené a jmenovaly se Pangea.

Cely clanek na:
http://petr-kubac.blog.cz/1903/rostliny-nas-jednou-zabiji

kez by to nekdo dal cist silene Grete a jejim trpajzlikum

Zatím bez slepic

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

rostliny rostou líp při větší koncentraci CO2, ale hůř při nedostatku vody. Nadměrné horko také nemusí. Pokud bude v našich zemědělských oblastech sucho, výnosy rapidně poklesnou.
Horko nemusí ani lidé a zvířata. V prvohorách to opravdu nevadilo. Miliardy lidské populace neexistovaly.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

dudek chocholatý.

Zatím bez slepic

Tak ti říká tvoje paní? Pěkné ty jeden dudku. Mě říká vypelichaný chocholouš, to mě příjde jako nehezké.
Ale vážně , dudek je nádherný ptáček, naposledy jsem jej viděl v Řecku a předtím na vysočině , ale to už je tak dávno, že už to snad ani není pravda.

Zatím bez slepic

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dudek má dlouhý tenký zobák. Vybíral hmyz a parazity z dobytčího trusu na pastvinách. Když zmizel dobytek z krajiny, poklesl stav dudků.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Opakovaně sem vkládám:
http://petr-kubac.blog.cz/1903/rostliny-nas-jednou-zabiji
Tohle by měl naštudovat a nejlépe se naučit z paměti každý, kdo se rozhodl bojovat proti změnám klimatu, nebo měl klimatickou nouzi.

Zatím bez slepic

ha, tak jsem to zdvojil. - Pro dalsi sem budem davat vystrizky.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Avatar
kklimo • před 13 hodinami

Zprávy seznamu v neděli. "Demonstrující v Praze se dohodli, že příště se rozjedou demonstrovat do regionů".

Zprávy seznamu dnes. "Naštvaná není jen Praha. Proti Babišovi a Benešové tentokrát demonstruje zbytek republiky"

Není to kouzelné:-))))

Zatím bez slepic