Jak se píší filmy

Autor
Štítky

Je to trošku široké téma, protože je něco jiného blockbuster, kterej se začne točit ještě není hotovej scénář; něco jiného státem dotované filmy, kde jde pro filmaře o odsání peněz od státu a pro úředníka dát peníze na něco obhajitelného; americké nezávislé filmy, kde musíte ukázat, že to neděláte jako v Hollywoodu; intelektuálské filmy, kde musíte ukázat, že točíte pro těch pár chytřejších, takže by se to normálním lidem ani líbit nemělo a na druhé straně skutečné profesionální filmy, co mají vydělat peníze a tudíž se dělaj pořádně.

Do té druhé části patří jak hollywoodské produkce, české filmy ze socíku, britské filmy, čínské a hongkongské filmy, severokorejské i indické filmy atd. Profesionální filmy.

Základní princip je, že když chcete na filmu vydělat, tak na něj musí přijít dost lidí. Proto ho ti první, co ho vidí, musí vynachválit těm ostatním, což znamená, že se jim musí líbit a proto tam musí vidět něco zajímavého, věrohodného, zábavného - což se všechno dá shrnout na "něco o nich samotných" něco "obecně lidského". - Z toho vyplývá, že vy to tam napřed musíte napsat.

Vy si ve skutečnosti nemůžete vycucat z prstu skoro nic. - Všechno je okamžitě vidět.

Chlapi se vám musej chovat jako chlapi a ženský jako ženský, dospělí jako dospělí a děti jako děti. - Například.

Můžete si s tím hrát, jako třeba ve Vorlíčkovejch filmech, ale musíte dodržovat pravidla. - Když je padesátník zakletej do těla dvanáctiletýho kluka, tak může říkat věci jako: "No, přeci mi nemůže být jedno, jakej budu mít důchod." Třída se zasměje a divák se zasměje. Třída se zasměje protože dítě má starosti dospělého (a tomu se lidi smávají) a divák se zasměje, protože ví, že vidí padesátníka, co vypadá jako dítě a filmař mu to dal jasně najevo.

Jakmile vidíte dítě, co se chová jako dospělý a dospělý, co se chová jako dítě a není to jen (vysvětlená) legrace, ale má to bejt doopravdy, tak je to v lepším případě sociální drama a v horším blábol bez obsahu.

Sociální drama, protože jsou rodiče nezodpovědní jak děti a jejich děti, co se o ně staraj, jakoby byli dospělí. Desetiletý děcko obstarávající nákupy, jídlo, úklid, školu, zatímco matka vysává flašku do dna už nemá nic komického. Je to tragédie.

Postavy prostě musí být věrohodné.

Stejně tak vám tam musej sedět kódy pro tu kterou zemi, tu kterou sociální skupinu, tu kterou historickou epochu. 

Musej vám sedět dialogy. - Německý filosof devatenáctého století nemluví jako britská dělnice. 

Musíte mít téma, co zajímá společnost - nebo její část. - Kovbojky vymizely, protože už to prostě začalo bejt moc dávno. Romantické příběhy tu jsou pořád, protože každá další generace slečen, chce vidět romantickej příběh v moderním provedení. 

Film musí ctít pravidla žánru a musí mít nějakej tón. - Byť mají Chaplinovy komedie vážný podtext a někdy mu jde o život, nelze tam mít brutální scénu zmlácení, či znásilnění. 

Příběh sám musí mít nějakou strukturu a ta je pořád stejná. Nezávisí totiž vůbec na tématu, ale na tom, jak funguje mozek, totiž, že když cokoliv vyprávíte, tak to má nějaké stálé schéma.

Nějakou dobu musíte představovat situaci a postavy, pak musí přijít zvrat, řeší se problém, přibývají komplikace a nakonec se to vyřeší. Nedá se jinak. Dokonce se to musí dostavit v jeden přesný okamžik. Když máte tříhodinový film místo devadesátiminutovýho, tak se vám jednotlivé části filmu jen zdvojnásobí, ale poměry zůstanou stejné.


To je jen takovej nástin toho, co všechno je ve hře a co je potřeba brát do úvahy, když se píše film.


Když se pak film píše, tak ho může napsat i jen jeden scénárista od začátku do konce, může si tam dokonce napsat úplně, co chce, jenže pak s tím musí jít za producentem a tomu se to musí líbit - protože to bude platit a chce na tom vydělat. - Producent nebude číst 120 stránek, aby se dozvěděl, jestli to na 111 začne bejt konečně zajímavé nebo ne. Přečte si tak deset a větší šanci tomu nedá. - Ve skutečnosti to producent dá často napřed přečíst někomu, na jehož názor dá a před tím si ještě vyposlechne přímo od autora shrnutí (je to vidět ve filmu Hráč) jen na pár sekund či minut.


Pak se film bude přepisovat, protože se na něm vždycky nebude někomu něco zdát. Budou se přepisovat dialogy, budou se přídávat a ubírat scény, bude se přehazovat jejich pořadí, ukázané věci půjdou do vyprávěných a obráceně, budou se přidávat a ubírat postavy, měnit jejich věk a pohlaví, slučovat do jedné atd.

Dřív nebo později se k tomu dostane režisér, kterej do toho taky bude kecat a herci, kteří do toho zase budou přinášet něco svýho (pořád mluvím o textu a ne hraní).

Když Targus napsal, jak sestavil příběh o té prostoduché s kolem, tak přesně takhle se to dělá. - Skládá se to, co kde zaslechne, co kde vidí, co si kdo prožije. - Dělaj to tak nejlepší z nejlepších, dělal to tak Dietl a dělaj to tak oskaroví scénáristi. Realita je fascinující.

Samozřejmě, že se to takhle nedělá vždycky.

Někdo na to nemá, někdo dělá chyby, někdo se na to vykašle. - Sám jsem si to rozepsal u pár filmů. Je to vidět. Pravda je poznat. Je cejtit jinak.

Seriály jako Perníkový táta, Doktor House, Řím píšou celý týmy profíků + odborní poradci. - Seriál jako Ordinace v růžové zahradě píše jedna nána. Je to jak steak versus buřty ze soji.

Původně bylo divadlo v Řecku součástí náboženských rituálů. Společnost si tak řešila nějaká vnitřní dilemata a rozpory, aby se dosáhlo katarze, očištění. - Na to prostě muselo mluvit o tom, co se dělo mezi lidma. Jinak by to nefungovalo.

To zůstalo dodnes. Na divadelních hrách a filmech je vidět doba, ve který vznikly. Řeší situace, se kterými se lidi potýkali.
Řeší se to v Médei, řeší se to v Shakespearovi, v Moliérovi, ve hrách Voskovce a Vericha.

Jo, někdy je ve filmech, knížkách a divadelních hrách i něco skutečného, co má nějakou výpovědní hodnotu.

Jak a kdy.... na tom je potřeba zase přemýšlet sám. Jako u všeho ostatního.


Jo, filmy, knížky a divadelní hry patří do všeobecné kultury. Někdo na ně neměl nikdy čas, někoho to nezajímá. Jiným místo zdlouhavého popisu stačí něco charakterizovat něco slovem dickensovský, kafkovský, sovákovský, tarantinovský atd nebo popsat nějakou situaci jako přesnou kopii scény z jednoho či druhého filmu.

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

proč bych měl jít do kina. Třeba sám.

Zatím bez slepic

No přeci, abyste odtamtud mohl rychle utíkat!

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Takhle to ti slušní (teda ne ti obyčejně slušní, ale jenom ti opravdu vzorově slušní!) normálně dělají. Dostanou lístek, posadí se a ve třetině programu se zvednou a halasně odchází.

Zatím bez slepic

To máte tak milý Ládíku,
někdo své já do veršů vkládá,
jiný ho vloží do filmu,
na který trochu déle se střádá.

Na co číst Bezruče a poslouchati Nohavicu,
ptají se ti, co jen Hutku znají,
něco řekne líp básník
a jiné věci lépe obrázky se povídají.

-

Je to prostě zase jen komunikace. Když vám to nic neříká, proč byste tam chodil. Když je za to někdo ochoten zaplatit, tak mu to asi něco dává. Kdyby to lidi otravovalo, tak za návštěvu kina fasujete peníze jako za návštěvu v práci.

Zatím bez slepic

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

dávám do kamene, ne do infantilních říkanek.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nicméně je to pořád komunikace. Jinak to nejde.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pane Čmoud.
I kultura se přizpůsobila novým trendům.výroba jak na běžícím pásu.
Jednou to uvidíte,uslyšíte a jde se dál,nic to neříká,nic není k zapamatování.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Filmy se vyráběli ve třicátejch, čtyřicátejch letech průmyslověji než dneska.

Tehdy měly americký studia kanceláře a tam seděli scénáristi a psali jak na běžícím páse. Jak přestalo znít z místnosti mlácení do stroje, tak do místnosti nakoukl šéf, cože se děje, že dotyčnej přestal psát.

Dneska to je přeci jen uvolněnější než tehdy. Tady v ČR se systém zhroutil.

Ony i ty nejsračkovitější seriály, na který můžete pomyslet mají výpovědní hodnotu, když se pak podíváte zpětně na to, co se kdy točilo. - Kolik černochů a indů vidíte v seriálech z padesátých let?

Kolik jich vidíte arabů v ve filmech z největší delonovy slávy.

Když se podíváte na to, o čem jsou americký horory od války, tak najednou uvidíte, že jako celek to o něčem vypovídá. Horory padesátejch let jsou o tom, že mladí vidí nejaké nebezpečí, příšeru atd, snažej se zburcovat autority - ty nic, ale vojáci si to uvědomí a problém vyřeší. - To byla zkušenost z druhé světové, kde politici nechali situaci degradovat a vojáci to pak dávali dohromady.
Pak přišlo období Vietnamu a nebezpečí chodilo z lesa. - Jak to znali vojáci z Vietnamu.
Pak přišli takový ty spielbergoviny, že mimozemšťani jsou vlastně naši kamarádi - ET a Blízká setkání.

Pak se zas s Reaganem objevil takovej ten ranařskej styl. Rambo, Terminator.

V devadesátkách to bylo zase o tom, jak jsou mimozemšťani nebezpeční a je třeba je zničit. To USA byli nejvíc na koni a mysleli si, že všechno zvládnou.

Stejně tak, když jsem jednou koukal na retrospektivu našich animovaných filmů. Poválečný Pérák - ještě dozvuk války, pak historka z divokýho západu (to tak doznívaly ty skautský fantasmagorie a nic moc jinýho se ani říkat nemohlo.) Raná šedesátá, alegorie, jak je človíček šikanovanej režimem (obrovská ruka), pak takový uzavření se do svého světa ve formě Bornova dílka kde manžela všichni (šéf, žena, děti) šikanujou a on si vysní svůj svět. Pak poklidnější a radostnějsí 80 léta, kde už byl nějakej optimismus a film byl o tom, co se probíralo na jakých školách, od základky po akademii.

Před pár lety dávali v noci studentský filmy toho roku. Poctivě jsem na to koukal. - V záplavě po studentsku nedotažených filmů bylo pár perel, z nichž nejvýraznější byl film o starý ženský, co žila sama na jinak již opuštěné vesnici. Vyprávěla o tom, jak byla jako mladá zamilovaná, pak ten dotyčnej něco řekl a udělal a jí se rozpadla veškerá důvěra ve chlapy, že ona by pro něj dala všechno a on to bral tak povrchně. Pak vyprávěla, jak lidi umírali až zůstala na vesnici sama. Všem ostatním vykopala sama hrob a nacházela tam kusy něčeho divnýho bílýho, nakonec ji došlo, že to je lidskej tuk, co se rozkládá moc pomalu.

Další film byl o disidentech. Ale jak je vidí jejich generace. To znamená, že za nima choděj divný lidi a vykládaj jim divný historky o tom, jak přinesli hlídajícím policajtům čaj a tak jim to "nandali" a ukázali morální převahu. - A celý disidentování vypadalo okamžitě uhozený. Oni to nekritizovali, jen předvedli, co se jim předkládá.

V jídle máte vlákninu. Na co ji jíst, když ji pak zase nestrávenou vyserete? - Jak pak trpíte, když v jídle žádnou nemáte. - Ty pitomý seriály nejsou pro vás či mne. Ty jsou pro ženský v kuchyni a v domácnosti a je to jak muzika, co má puštěnej řidič. Pozadí, na který může kdykoliv přestat dávat pozor.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když lidé stojí fronty na lístky do kina, pak jde vždy o nějakou plytkou zábavu.

Když na film za milióny korun, převážně z různých dotací a grantů, nikdo nejde, jedná se o umění.

Musím, ovšem, dodat, že existují i výjimky.

Je to stejné, jako s moderním malířstvím. Čím větší mazanina z pohledu laika, tím větší uměni. :)

Zatím bez slepic

Milan Knížák byl onoho času ředitelem Národní galerie

Od svého kamaráda, německého malíře Josepha Beyuse, koupil pro galerii dílo s názvem Auto. Za 15 miliónů korun.
Zde se můžete pokochat - zdarma.
http://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.P_9061

Zatím bez slepic

vidím ho jako elektromobil.

Zatím bez slepic

Vaše obrazotvornost nemá konkurenci !

Zatím bez slepic

vypadá spíš jak po 3.světový

Zatím bez slepic

To evidentní, byť zakódované mytologické, národní a biografické téma! Naprosto ve mně povzbudilo kreativní energii! Žádám, aby MK ztrojnásobilo badžet na další taková díla! Musí být zachována pro budoucnost, neboť zcela vystihují ducha současnosti!

Zatím bez slepic

uměleckých děl asi tak dvě zásadní myšlenky:

1/ kolik dostal za tenhle nákup Knížák a od koho,
2/ kolik dostal autor těch "vysvětlujících" kydanců, proč by se to mělo líbit dokonce i normálním lidem. Můj osobní názor je, že by měl dostat víc, než autor plastiky i Knížák dohromady, protože tak silnou okecávku jsem neslyšel, neviděl a nečetl opravdu už desítky let, pokud vůbec kdy.
:-)))

Zatím bez slepic

intelektuálské filmy, kde musíte ukázat, že točíte pro těch pár chytřejších, takže by se to normálním lidem ani líbit nemělo

-
Tohle je přesně to samé, jen ve výtvarném umění.

Z určitého úhlu je umění jen další druh zboží a to má různé funkce.

Je to to, čemu se říká "okázalá konzumace" - je to ekvivalent předraženého elektromobilu s dojezdem pod 100 km, co ve skutečnosti znečišťuje víc než normální auto, předraženého iPhonu, iPodu, IPadu a nejspíš i brzy iHajzlpapíru, nepraktických tašek O-bag, chráničů přerostlých nehtů na čínských dvorech, zájezdů na Bali, botiček od Gucciho a náctiletých milenek, černochů v rodině, sebraných děl Václava Flašky Veškrny atd, atd.

O těhle lidech je třeba film Pláž, kde se mladí, prázdní nic ze západu snaží jak magoři dostat na nějakou supr tajnou, divokou pláž, kam ještě turisti nejezdí (ten turista z vyšší třídy, vždy opovrhuje turisty nižších řádů a musí jet jinam než oni) je tam něco jako sekta těhle nad-turistů a pak je dožene realita v podobě nějaké místní guerilly, co jich pár prostě postřílí kalašnikovama. Důvod jsem moc nepochopil, ale viditelně je neměli nijak rádi a na zmáčknutí spouště to stačí.
Musím se přiznat, že i když bych se těm domorodcům obloukem vyhnul, tak mi byli docela sympatičtí a (hraná) smrt pošahaných turistů mě nijak nerozlítostněla a docela jsem jim to přál. - Já vím, je to e-e, ale nelezte cizím lidem do domu a nebudou po vás střílet. Jinými slovy: Nehoňte si nadřazenej status na cizí účet, když na to nemáte ramena.

Vidíte, i na tohle mám film jako příklad.

Zatím bez slepic

Nikde není dáno, že umělecky kvalitní film nemůže mít také komerční úspěch. K čemu je asi umění, které oslovuje pár zasvěcených.
Jako laik mám často pocit, že si ze mě dělají umělci srandu. Jako třeba v muzice Prokofjev, který záměrně hledal disharmonii. Koho tím asi potěšil ?

Zatím bez slepic

To je přesně ono.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

jistá spojitost by tu byla.
Byť jen charakterem poměrně dramatické změny.

Téma - Vidlák (a jemu podobní) je blbec.
Podle Fendrycha.

https://nazory.aktualne.cz/komentare/nazor-zachranit-tradicni-rodinu-je…

Já jsem taky blbec, Vidláku, nic si z toho nedělej. Akorát o dvě děcka menší, jinak rozdíl žádný.

Ano, z filmu - původně pokusu o nějaké hlubší sdělení (pokud nejde přímo o dokument) - se stal zdroj velkých peněz.
Jak prý říkal Jan Werich - to je blbý, to se bude líbit.
Z rodiny se má stát - podle Fendrycha a jeho názorové skupiny - něco podobného. Čím blbější, tím lepší. Banda vymydlených a bezprizorných asociálů, závislých na sociálních sítích, přiotráveném jídle, chlastu, syntetickém fetu a debilních filmech halyvůdského střihu.

Zatím bez slepic

že odkaz na "odborné odhady" vede na jeho další komentář :-))) Odborníci na všechno a držitelé pravdy. Kdo se vzepře, je zatím jen zpátečník a rusosovětský agent. Zatím.

Zatím bez slepic

Fendrych = debílek, kterej si myslí, že sežral Šalamounovo hovno, který už notabene předtím s chutí přežvejkala kráva Vašáryovka. :-/

Zatím bez slepic

https://www.imdb.com/title/tt5860648/

Nemusíte na to klikat. Film se jmenuje Pavka Morozov. Je to o tom, jak dopadnete, když dáte na režim víc než na rodinu. Já vím, ono to asi tak nebylo a autoři si to přibarvili po svým, ale chtěli říct jednu věc a lidi si to pochopili po svým.

Fedrychovi mohu jen držet palce, ať je svým dětem tím nejlepším příkladem. Ještě kdyby někdo natočil film o Emanovi Moravcovi.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Filmy nepatří do kultury, ale do zábavného průmyslu.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Podle širší definice patří do kultury úplně všechno od toho jak a co jíte, po to, jak si utíráte zadek, od toho, jak rodíte děti po to, jak pohřbíváte starce, od toho, jak se chováte ke starším, po to jak respektujete své děti, od toho, jak čekáte na autobus, po to, jak tančíte, od toho jak pracujete, po to, jak se bavíte.

Proto jsou kultury každá jiná a žádná multikultura není, jako není žádný multi-ježdění nalevo a napravo současně.

----
Jestli by měla do kultury patřit třeba budovatelská poezie, ale ne formanovy české filmy, tak by to bylo hodně divné.

I v kultuře v tom užším smyslu jsou pořád ještě dobré a špatné věci tam i tam. Film je zase jen komunikace, stejně jako všechno ostatní.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vždycky jsem si myslel, že všechny holyvůdské filmy jsou vylhané.
Jenže pak jsem jeden takový v 90.letech zažil na vlastní kůži, tak si už nejsem tak jist. Chyběl mi sice hepyend, ale ani žádná závěrečná tragedie se nekonala. Neměl žádný konec, spíš (jak řekl o jednom svém neúspěšném filmu režisér Forman) najednou přestal.
O filmech a filmařích vím jen tolik, že jsem jednou pobyl odpoledne a na večeři s Jiřím Menzlem (už je to řada let) a rád konstatuji, že se jevil jako mimořádně slušný a skromný člověk. Rozumný. Což u lidí, kteří něco opravdu umějí, tak bývá.
Já jsem ostatně také skromný a slušný. A rozumný....
(Jo, a jednou jsem "daboval" jednoho kněze... výsledek otřesný, ale naštěstí krátký)

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Víte, on je konec jaksi trochu umělá věc.

Aniž bych věděl o čem to bylo.... Konec toho vašeho příběhu může být klidně tahle úvaha.

Film Četa, který se dá chápat na více úrovních není konec o tom, jak vypravěč zabije hlavního záporáka, aby pomstil smrt klaďase, je to až ta závěrečná úvaha, kterou si dělá o tom všem až na konci - po letech. Některý filmy mají otevřený konec, některý končí otázkou, některý končí špatně....

V Přeletu přes kukaččí hnízdo je hrdinou nicholsonova postava a končí jako lobotomizová troska. To je jeho příběh a to je jeho konec. Film o něm však končí tím, že indián vyhodí ten mramorovej blok a uteče na svobodu. Všichni to chápeme, že to je hrdinův odkaz, jeho snaha probudit ty poblázněný chudáky a trochu je osvobodit ze zajetí jejich problémů, že doopravdy něco přinesla. V tý knize je ještě pár slovy popsáno, že se mu podařilo rozbít tyranii vrchní sestry a že se někteří chovanci vrátili do normálního života.

Ten konec může být mimo vás, je to jen otázka jak se to vypráví.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Především o pojmy jako je
Moderní- Modní
Umělecký - Uměle umělecký
Všichni dnes uctívaní umělci, prověření dobou za svého života vesměs měli sotva co do huby. Ale doba, společenské zmeny jejich práci prověřily.
Ukázkový příklad je Havel, doba prověřila jeho tvorbu a zůstala jen nálepka - politika.
Na sítě zůstane spousta balastu, projde málokterý.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

... Jiným místo zdlouhavého popisu stačí něco charakterizovat něco slovem dickensovský, kafkovský, sovákovský, tarantinovský atd nebo popsat nějakou situaci jako přesnou kopii scény z jednoho či druhého filmu.
Uz len sa toho drz :D

Zatím bez slepic

Tak ono lze říct i čmoudovský ;)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Aneb co všechno ta Praha neunese!

Náměstek ministra zahraničí si zajel do ČR koncem října, asi přivezl nějaké na 30.10.2019 a dále osobní pokyny....
http://europeum.org/articles/detail/3049/udelejme-nato-znovu-skvelym

A tréning před 16. listopadem a ani Halík nemůže chybět, taky hezká nezisková iniciativa Klinton a Al Gore, to bude jistě ta kultivace i politické kulturu v duchu chvilek a nové doby...
https://www.tedxprague.cz/udalosti/tedxprague-2019
https://cs.wikipedia.org/wiki/TED

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Snad jen, že dnes jsou opět filmy propagandou, zlý je předem daný u nás na "západě",
Menzel už nic laskavého nenatočí a umělecká fronta si nejvíc hraje na "elity", kulturu tam hledat je opravdu těžké..

Ale zdá se mi, že začal listopadový boj a Babišovi a zejména Ále problémy...!

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/stavka-kvuli-platum-ucitelu-by…

Zatím bez slepic

Dcera si vyrazí s chlapcem do kina na film. Po návratu se jí matka ptá: "Tak jak se ti líbil ten film?" "Dobré to bylo. Chvílema jsem myslela, že se neudržím smíchy a počurám Martinovi ruku..."

Zatím bez slepic

Tenhle vtip nikdy nezklame.

Dobře se na tyhle filmy vzpomíná - další z důležitých rolí filmového umění.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Bum-bum, bum-bum-bum,...
zní z dáli bubínky.
na kopečku mezi stromy,
na paloučku nevelkém.
svolávají lidi, pojďte blíž,
oči se Vám rozjasní,
dobrou náladu Vám droga zajistí.
bum, bum, ...bum,bum,bum,
hlasováním zvolíme svou nejlepší
do čela obce.
bum, bum,...bum.bum.bum,
duní bubínky,
svolávají lidi na Letnou,
svolávají ke stávkám
tamtamy vůkol zní.
Ať se podaří, co podařit se má.
Zažili nezdar?
Co teď,
pro tvorbu
pro obec, stávku, stát
by dýchali?
Ách, s pláčem odcházejí,
pláčí, než by pro pro tvorbu
pro obec, stávku, stát,
pořádně makali.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Až nebudete mít co žrát, přestanete s tím pojebaným hátétépé lomeno lomeno a začnete požadovat svoje potřeby a vyserete se na vyfantazírované filmy.. Ale nehne sváma nic, dokud nebudete stanovat v lednu a až pak z vás budou kapat ty jako veleváženě přehlížené základní životní potřeby tak vás nebudou zajímat žádný "novinky" ani wikepediááá. A dokud to nenastane budete furt udiveně vypisovat hátétépé lomeno lomeno otálanálfekál humus a vzlykat u teho, chyťte jéé, chyťte jééééé. Na něé...Heh

Zatím bez slepic

Hladovějící leningraďané chodili na koncerty vážné hudby a do nacistických kin se chodilo zapomenout na válku.

Zatím bez slepic

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

No já sem viděl v té scénce Bohdalovou jak žužlala kůrku chleba a četla u teho dramatické statě z kuchařky, ale voni to brali jako satiru, že se tomu lidi měli jen smát, né že to mají dělat. Dneska chudáci v zimě půl dňa nakupují v obchodě, ale jen blboni si myslej, že mají tolik bankocetlí a nevěděj co si maj za ně koupit. Jiní stále čekaj na vlak dokud je nevyhoděj. No a esli tehdá museli kvúli temu do divadla tak to bylo taky každýmu jasný, no přece že chtěli zažít nějaký to opravdový drama.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zlákali mě do kina
na vojína Čonkina.
Nebyl to Korčagin Pavka
ale umělecká dávka.

Zatím bez slepic