Živnost vs. práce

Autor
Štítky

Pod mým včerejším článkem se rozhořela diskuse Mezi Lacem G.  Targusem a dalšími ohledně situace dnešního živnostníka, jeho životních peripetiích a strastech, úředním šimlovi, roli našeho premiéra Velkého Andyho a tak vůbec. Téma se mi zalíbilo, pojďme se mu dneska pověnovat víc. 

Já osobně jsem byl celý život zaměstnanec. Od devatenácti, už dvacet let. Nejprve v malé firmě, pak ve středně velkém strojírenském podniku a dneska v fakt hodně velké firmě vlastněné ještě větší korporací.

Můj tatínek naopak v devadesátém roce postupně přitáhl ze svého šachťáckého zaměstnání vyřazené navíječky a šablony, něco za babku odkoupil, když to pokrokoví noví vlastníci vyhazovali, něco si zbastlil sám. Udělal si doma dílnu a začal převíjet elektromotory. Nejprve to dělal souběžně se zaměstnáním, pak po něm chtěli, aby si požádal o výjimku, že smí podnikat ve stejném oboru jako pracuje a tak se na zaměstnání vykašlal a dodnes si sedí na své stoličce a strká cívky do drážek asynchronních motorů. 

Asi bychom ani jeden neměnili. Já mám celkem jisté místo a nemusím si domů nosit starosti, jestli bude na výplaty, díky čemuž mám čas na děti a když mi manželka doma něco říká, nemám v hlavě místo toho účetní uzávěrku a nedostatky z poslední kontroly finančáku.

Táta si tyto starosti odpáral tím, že si na to zaplatil lidi. Nikdy nedělal účetnictví, nikdy si nevedl knihy, jen se naučil vypisovat pokladní doklady a faktury. Všechno ostatní dělala nějaká spolehlivá účetní na volné noze. Včetně daňových věcí. Samozřejmě to měsíčně stálo pár opravených motorů, za které mohly peníze zůstat doma. A tu a tam si pamatuju domácí atmosféru, kdy tátu od nevýdělku dělil jeden motor na zítřejší dopoledne. 

Na druhou stranu si také pamatuju svojí vlastní atmosféru, kdy jsem zjistil, jak dcera majitele bere z pokladny peníze a já nevěděl, zda se to nepokusí svést na mě. Nebo když jsem osobně zabalil, odeslal a vyfakturoval zakázku německé firmě, která v té chvíli už byla v exekuci a já nevěděl, jestli to není moje poslední chyba v dané práci. Stejně tak dneska nevím dne ani hodiny, kdy se stane nějaký průser a při vyšetřování se ukáže, že nemáme podepsaný miliontý šestý papír se školením, doporučením či směrnicí, které vyžaduje třistapadesátý dodatek sto osmdesáté evropské vyhlášky o bezpečnosti práce. 

Když se s tátou na toto téma bavíme, vždycky dojdeme k tomu, že bychom ani jeden neměnili. Oba jsme se naučili pohybovat v našem prostředí, známe všechny fígle i všechny známé, víme kam zavolat při problémech, víme kam napřít síly, kde má smysl zabrat, kde se musí přeskočit a kde podlézt. Táta by se nemohl vrátit do zaměstnání a začít šlapat podle notiček nějakého nadřízeného a já si zatím nepřipouštím, že bych chtěl své dětičky živit spoléháním na štěstí ve vlastním byznysu. 

Znám dost lidí, kteří doplatili na jedno i na druhé. Jeden můj bývalý kolega ještě pořád sedí v base, protože jeho podřízený se nachomýtl k nádrži na tekuté hnojivo právě ve chvíli, kdy praskla pod vlivem posunutého podloží a zahynul. Příčina se při vyšetřování našla hned, ale dýl trvalo, než se našlo na koho to svést. Ano, kolega považte po dva roky neproškolil svého podřízeného (a nenechal ho to podepsat) ze zásad bezpečného pohybu po pracovišti. Chudák podřízený na místě pracoval celý život a byl předtím proškolen nejméně dvacetkrát. Firma samozřejmě od svého zaměstnance ráda dala ruce pryč. 

Jiný můj kamarád už nikdy nebude žít bez exekuce. Sám nemá nic, formálně se musel rozvést, aby jeho rodina nepřišla také o všechno. Bydlí u bývalé manželky, ale tvalý pobyt má na městském úřadě. Sice maká jako barevnej, ale oficiálně je nezaměstnaný, protože vše co vydělá to si vezmou exekutoři. A jak se mu to stalo? Druhotná platební neschopnost... Dělal svou životní zakázku a nezaplatili mu... Soud se dodnes táhne. 

Zkrátka a dobře, nejlépe se obírají ti, co se nemohou bránit. Proto nikdy nebudou vymáhány daně od Jeffů Bezosů a jejich firem. Nadnárodní korporace nebudou platit daně, protože se mohou bránit. Politik, který by je chtěl chytit za hubu nenadále zjistí, že je na podivné nahrávce, padají mu prefernce a kdyby to byl drsňák, tak se na ulici podezřele rychle svolají demonstrace za jeho pád. 

Bránit se ale nikdy nebudou živnostníčci i zaměstnanci, obzvlášť ti dole. Ti budou vždycky vydíráni, na ty nejvíce dopadnou jakákoliv daňová opatření. Ti nikdy nezaplatí drahé právníky, nikdy se ničeho nedovolají a vždycky nakonec to budu oni, kteří zaplatí všechny byrokraty i další nefachčenky. Jim nikdy nebudou odpuštěny daňové nedoplatky, oni nikdy nedostanou milost, jejich případ nikdy nebude posuzován individuálně a pokud se někde proviní, schytají to s plnou parádou. 

Liší se vlastně jen tím, jestli to na ně už dopadlo nebo se to ještě chystá. Někteří tomu dokonce uniknou. Prostě se jim nic nestane. Jiní to mají jako s jakoukoliv jinou katastrofou. Někomu dům neshoří i když má komín jak ementál. Jiný vyhoří i s moderní novostavbou se všemi revizemi. 

Běžní pracující, ať živnostníci nebo zaměstnanci jsou na stejné lodi. Ohrožení od politiků, byrokratů, policajtů, úředníků. vždy první na ráně při jakémkoliv ekonomickém nebo sociálním experimentu. A těm nahoře se samozřejmě velice líbí, když se jedni štěkají s druhými o to, kdo je větší parazit. 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

největší sprosťák, dovolím si poslední Vidlákovy věty doplnit o průpovídku z vojny, kterou jsme byli častováni coby ptáci (vojáci prvního ročníku), když jsme se nemohli mezi sebou domluvit, kdo bude plnit jaké úkoly.
"Jebte se, vrabci, bude vás víc."

V tomto duchu byla vedena akce Přemluv bábu, přemluv dědu, v tomto duchu se nás snaží znovu a znovu rozštípnout pražská kavárna, v tomto duchu jsou veřejnosti vtloukány do hlav pseudoargumenty o škodlivosti kamionové dopravy a řidičů - zločinců a vrahů, a v tomto duchu můžu pokračovat ještě asi tak půl hodiny.

Jak říkáme my, latiníci - Divide et impera.
Macchiavelli nebyl žádné béčko.

Trvalý odkaz

národním výboru a pak mi nechtěli v mototechně vydat auto za 0,8m. Stálo měsíc na dvoře, než jsem si vyřídil novou občanku. Bydliště na výboru mi poradil právník.
Neznám projektanta, který by dělal ve mzdě. To by musel být debílek. Mít nad sebou nějakého pičuse a živit ho a ještě ho krmit svými rozumy. Možná nějaký elév ze školy, než prozře. Asi před 10 lety jsem ze srandy zkusil nabídku velké firmy na projektanta kogeneračních jednotek (předtím jsem dával k indukční peci americkou Waukeshu o výkonu 10MW a nějaké ubohé Tedomy). Zájem o mě byl, ale plat byl k smíchu. Provize by šly za zaměstnavatelem. To bych musel být padlý na hlavu na beton už od kočárku.

10 let, Potravinoprojekt. Lihovary, pivovary, tabačky, masokombináty, mlíkárny, žampionárny... samá technologie, všude pára, rozmanitost, všechno jsem prolez. Středisko mělo 40 lidí a 2 roky před krachem jsme si sami hledali a nosili do podniku zakázky, abysme uživili podnikové vedení. Dobrá škola. Po krachu se nic nezměnilo, jenom to, že jsem neloudil zakázky. Zákazníci hledali mě a to trvá dodnes, chválapanubohu. I obchodní zástupci, každý chce protlačit svoje zboží na trh. Beru všechno, jen státní zakázky ne, bo stát mi pidrážel nohy. A zakázky kryté dotací, bo to je prasárna. To ať si dělají svině.

Zde musim potvrdit tvoje slova, projektant co nejede v nejake skupine (nekolik projektantuú) nebo sam na sebe, ale je zamestnanej tak je blazen, myšleno v energetice pro distributory. Ale je fakt, ze tento nahled mam jenom proto, ze do toho vidim jak se to dela, jak se to plati a jak se plati projektantum...

Trvalý odkaz

že naše "elity" se přece jenom něco naučily. Něco málo jim zůstalo v té divné hmotě mezi ušima.
Když ne třídní boj, ten je přece fůůůj, tak souboj mezi otroky!

Trvalý odkaz

překvalifikovaný člověk, to je blb a debil, bo nevejde do tabulek, nejde ho zařadit a nedejbože zaměstnat. Takový jenom do výkopu, když už nejsou šachty. A 70 000 takových by se určitě našlo, bureš by jich našel víc a mládek ještě víc, parazitů. Nakonec budu rád, až uniknu do důchodu a celý ho dám na lízink, když bude vlastně navíc a keš.

Trvalý odkaz

a platit paušální daň 5500/měs bez účta. To jim klidně dám za celý rok v lednu a den daňové svobody si udělám už v únoru. Slibují to všichni - bureš i fijala, možná i Suchý z Nosu (toho někdo pronese do parlamentu na zádech). Mmch - parlament už nebude od slova parle, ale od pár lamentujících blbečků.

Trvalý odkaz

Určitá nevraživost mezi zaměstnanci a živnostníky (stranou nechávám "velkopodnikatele") je logická a do jisté míry pochopitelná. Jedna strana vidí na druhé straně spíše výhody jejího stavu než nevýhody a tudíž závidí.
Politici to rádi přitvrdí slovy o parazitech, protože živnostníci jsou z podstaty věci nejednotní, zaměstnanci se přece jen občas trochu srotit umějí, viz nyní učitelé.
Nejveselejší jsou nekonečné debaty na téma "kdo na koho doplácí". Přitom je to celkem jednoduché. Při vypočítání starobního důchodu se jasně ukáže, kdo kolik do systému odváděl. Kdo dosáhne na nadprůměrný důchod, doplácel na ty s důchodem nižším. A zpravidla ne málo, protože prvek zásluhovosti je trvale potlačován, preferuje se "solidarita". Podle mého soudu až moc.
Ten náš současný (hroutící se) kapitalismus má v genech poněkud vlčí přístup - živnostník bojuje sám za sebe, maximálně ještě tak za svoji nevelkou smečku. Na systém a jeho "solidaritu" by spoléhat neměl. Měl by využít svých živnostenských možností a souběžně s veřejným "solidárním" systémem by se měl na stáří zajistit především sám.
To píšu o nás stařících, kteří už mizí z profesního života. Jak to mají mladí netuším, což vyplývá z jisté solitérnosti a individualismu mojí exprofese.

Trvalý odkaz

Osobně podnikat, tak jedině s pistolí u hlavy. Ručit veškerým svým majetkem je zátěž, jež se může přeměnit lehce v katastrofu. Uklidit se do s.r.o. a je po OSVČ jak po žabě. Té úřednické a politické pakáži nedat příležitost rajtovat na hřbetech dělného lidu.

Jednatel s.r.o. (SRO) samozřejmě ručí svým majetkem. V případě ručení je jednatel povinen uspokojit závazky SRO vůči jejím věřitelům, neplní-li je ona sama. U odpovědnosti SRO odpovídá za splnění svých závazků korporace sama. Ale kromě toho i všichni členové volených orgánů společnosti. Pro zájemce o podrobnější informace doporučuji https://muj-pravnik.cz/ruceni-jednatele-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-…
Zjednodušeně, kdo podniká, nad tím vždy visí Damoklův meč ztráty úplně všeho. A občas se někomu něco nepovede a ztratí vše včetně budoucnosti.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, vždy nějak smotáte několik nesouvislostí dohromady a vydáváte to za pravdu. Zkuste si tuto oblast lépe prostudovat a zkuste pochopit, co je předmětem textu.

Ještě jednou: pokud jednatel jedná s péčí řádného hospodáře, neručí ničím. Teprve, když nejedná s péčí řádného hospodáře a rozhodne o tom soud!!!!!!, ručí. (V obecnosti a zjednodušeně!!!!!)

Nesmysl, předpisů je tolik, že podnikatel buď bude plnit úplně všechna nařízení a nebude mít pořádně čas shánět zakázky, nebo bude v riziku, že něco poruší nebo prošvihne. A nemusí to být ani úmyslně.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tady máte pravdu bezesporu, ale s tím jednatelem je to spíše dle věštce.
Pokud jednatel (statutární orgán) vykonává svou funkci v souladu se všemi zákonnými požadavky, ručení za závazky SRO se na něj neuplatní.
Jednatel sro odpovídá pouze za výkon své funkce v souladu s tou péčí řádného hospodáře.
Pokud takto činí OK a pak neodpovídá za výsledky své činnosti.
Jinak řečeno:
Když jedná s náležitou péčí, není povinen hradit společnosti škodu, i kdyby v důsledku takového jednání škoda fakticky mohla vzniknout.
Samozřejmě se může stát, že někdo podá k soudu návrh na náhradu škody, či bude nějaké plnění i jako ručení po jednateli soudně požadovat, ale pak je na jednateli, aby prokázal, že zákonnou právní povinnost jednat s péčí řádného hospodáře neporušil....
Takže škoda a ručení za závazky u OSVČ a u jednatele stále není to samé!

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Majko,
také se mýlíte. Asi nikdo nečetl ten odkaz, tak sem z něj dám jednu část:

Povinnost předcházet úpadku s.r.o.

V souvislosti s povinností předcházet úpadku obchodní korporace pak lze péči řádného hospodáře spatřovat v jednání, jež brání zhoršování finanční situace, zejména vyvarovat se závazků, jimž obchodní korporace není schopna dostát. Problematickým v tomto kontextu pak může být nově zavedené pravidlo podnikatelského úsudku (§ 51 ZOK), v důsledku jehož aplikace nemusí být zcela zřejmé, zda určitá rozhodnutí byla jednáním porušujícím požadavek péče řádného hospodáře či se pouze jednalo o chybné vymezení hrozících rizik. Nelze nezmínit, že soudní praxe požadavek péče řádného hospodáře doplňovala o povinnost loajality. Ta je nyní zakotvena výslovně § 51 ZOK.

Jinými slovy, pokud se nezadaří, rozhoduje o tom, zda jde o péči řádného hospodáře až soud. A na ten se nedá v žádném případě spolehnout ohledně předvídatelnosti rozsudku. Co soudce, to jiný právní názor. "Soud dospěl k názoru, že ....". Jo, na tom skončilo hodně lidí, co si mysleli, že jednali správně a soudce měl jiný právní názor, a k tomu připouštěl nebo nepřipouštěl důkazy.

Nikomu nedoporučuji, aby u českého soudu prokazoval, že jednatel s.r.o. jednal s péčí řádného hospodáře. To je jako si hodit mincí.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dle mne jen jinými slovy sem Gerde kopírujete v podstatě to, co píši i já, ale budiž.
Možná je chyba u mne, že neumím psát.
Ale něco o té matérii pracovně vím i bez odkazu....
Já také nikomu z jednatelů nedoporučuji, aby nejednal s péčí řádného hospodáře a naopak všem doporučuji, aby předcházeli úpadku a nezhoršovali svým konáním finanční situaci korporace, zejména aby se vyvarovali závazků, jimž obchodní korporace není schopna dostát....A to naprosto bez ohledu na skutečnost, zda jim něco hrozí či ne, ale už z principu, že na druhé straně závazků je často někdo jako oni!

Nevím v čem se mýlím, že když jednatele nikdo nezažaluje, tak automaticky si na něm bez soudu nikdo nic nevezme? (to přece není návod na dělání dluhů na sro)
V tom se tedy nemýlím!
Nebo v tom, že u soudu, pokud už na to dojde, musí dokazovat sám jednatel, že neporušil ....
NO v tom se také nemýlím!
A Vy nedoporučujete...
Ale pokud jednatele někdo zažaluje (v úpadku zejména), tak doporučujete nebo ne, prostě jednatel pak prokazovat MUSÍ ...a nikde jsem nerozporovala, že soud může rozhodnout jakkoliv...

Tak v čem je problém a moje mýlka?

In reply to by MAJKA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Majko,
napsala jste, že "s tím jednatelem je to spíše dle věštce." Jenže ten psal totéž, co se píše v odkazu, co jsem dával. Věštec by mě asi rád naštval, tak napíše, že jsem splácal všechno možné a pak napíše citát z odkazu. Na to se nedá reagovat. Je to jen hezká ukázka demagogie. Takže tak.
Co se týká jednatele, každý jedná s péčí řádného hospodáře kromě bílých koňů. Jenže když jde firma do krachu, tak jednatel se snaží zachránit, co se dá, a nehlídá tolik, aby ve všem měl důkazy, že jednal s péčí řádného hospodáře. Všechny ty byrokratické předpisy jsou jen do doby, kdy má jednatel čas věnovat se byrokracii a neshánět zakázky.
Co se týká závazků, někdy mají nadnárodní firmy takovou sílu na trhu, že jednatel prostě musí přijmout jejich podmínky, i když ví, že to má do řádného hospodáře hodně daleko.

Hrozně mně vadí současné právní postavení jednatele, protože dříve byl princip s.r.o. v tom, že jednatelé společnosti ručí jen do výše svého vkladu. Proto má ta společnost v názvu ručení omezené.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, zase ta nesprávnost a splácanost.

Správně bylo "ručí jen do výše svého NESPLACENÉHO vkladu" a v žádném případě vás nechci naštvat.

Trvalý odkaz

Jsou profese,že se můžu udělat OSVČ,jsou profese,které to neumožní.
Ta druhotní platební neschopnost,je pořád na pořadu dne,soudy s tím moc nehýbou.
Jak píše Ládik!!! o paušální dani 5.500 kč,to asi neprojde,to by Babiš popřel EET a tím i KH.
Jinak Laco G.je na tom podobně,jako scallop,každý se bije za svoji pravdu.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

žádnou svoji pravdu nemá. Pouze se naprosto těžce se míjí s realitou, tedy s ději probíhajícími v tomto čase a místě.
Žvanit o vekslácích z filmu Bony a klid v r. 2019 vidím jako mozkovou nedostatečnost, pokud nemám dotyčného označit rovnou za magora či blbce.
Dotyční soudruzi měniči měli za socíku ID proto, aby je soudruzi příslušníci nezavřeli pro příživu.
Dnes je situace poněkud jiná. Neumím si představit, kdo z posudkových lékařů, kteří musejí podepsat potřebný papír, by riskoval průser pro tak pakatelní částku, jako je 5 000 Kč měsíčně, resp. kdo ze zoufalců žebrajících tuto částku by měl na to tyhle doktory uplatit, když mají jistou každoměsíční mzdu v řádu desetinásobku vyplácené částky. Tohle je prostě tak malá částka, že se pro ni nikdo nebude obtěžovat něco dělat.
Navíc vám pracák před vyplacením proleze všecky účty a v případě jen minimální pochybnosti, že něco nehraje (např. zpoždění plateb odvodů a řádných výplat zaměstnancům) vám prostě ty prachy nepošle, anebo plnění zkrátí, což se mi stalo taky. A ne jednou.

Trvalý odkaz

Speciální kategorií zaměstnanců jsou členové vedení českých poboček zahraničních firem. Občas někteří mají oddělení, že jsou univerzálním viníkem všech problémů. Mají povinnosti živnostníků shánět zakázky a vytvářet zisky, práva zaměstnanců. Jen mají oproti řadovým zaměstnancům výrazně vyšší plat i odpovědnost. Pak se jeden rok nezadaří a ze dne na dne odchází z firmy za doprovodu ochranky.

Trvalý odkaz

ale protože se to každému nepodaří, je dobré být OSVČ, když něco umíte. Byl jsem na volné noze 26 let a nelituji toho. Jen mě vadí, že pro živnostníka platí jiné podmínky než pro zaměstnance. Z mnoha odlišení uvádím jen diety.

No, Ten člověk je kapitola sama pro sebe. Tím, že něco zatrhne, stejně nic nevyřeší. V konečné fázi má každý živnostník snahu vydělat si tolik, aby se slušně uživil.
A jde i o to, aby to byla čest, platit zde, tomuto státu daně, protože příliš mnoho organizací i lidí jen natahuje ruce - státe dej. A tak nezbývá dostatečně prostředků tam, kde by skutečná podpora stála za to (děti, někteří podnikatelé, kteří toho nezneužijí,....)

Nepamatuji se, že by OSVČ neměl nárok na cestovní náhrady, tedy že by nemohl uplatňovat cestovní náhrady ve výdajích. Naopak, falešné cestovní náhrady bývaly jednou z cest, jak daňově "optimalizovat".

Souhlasím. Napadá mě třeba taková doprava do zaměstnání - zaměstnanec ji daňově nijak uplatnit nemůže, přestože jde i v jeho případě prokazatelně o náklady na dosažení udržení a zajištění zdanitelných příjmů stejně jako u OSVČ... (Ale třeba si to celé pamatuji blbě).

Mně každopádně ten "boj mezi OSVČ a zaměstnanci" připadá také nejenom uměle vytvářený, ale i rozdmýchávaný a udržovaný. Protože když se hádají ti, co by měli táhnout za jeden provaz, vždycky se směje někdo třetí.

Tož opatrně, protože pokud OSVČ bydlí v Brně a sídlo firmy má 50 km jinde, tak si cestu daňově nemá co uplatňovat. Pokud cestuje z místa sídla firmy za prací 500 km daleko, pak ano, může si daňově uplatnit.
A dále - zatím co zaměstnanec má mít vše potřebné k práci zajištěno, OSVČ si vše zajišťuje sama na své triko, nemá placenou dovolenou, pokud si neplatí nemocenskou, tak ani tu, nikdo jí nepříspívá na důchodové pojištění (sociální zabezpečení) a pokud si sám neplatí dostatečně, je to pak znát v případě že se stane invalidním, nejpozději při odchodu do důchodu. Totéž v případě zaměstnanců, pokud přistoupí na to, že mu zaměstnavatel platí část mzdy oficiálně a část na ruku, což se děje, netvořme si iluze, že se to neděje.

jste na to přišla, že OSVČ vy si nemohla dát do nákladů dojíždění z místa bydliště do místa sídla své firmy, 50 km ne a 500 km ano.
Měl jsem několik kontrol a nikoho z drábů ani nenapadlo škrtat v knize jízd.
Dnes je ovšem tato otázka pasé, knihy jízd jsou zrušeny, takže OSVČ si může vykázat na ježdění sem a tam jakoukoli "rozumnou" částku.

V rámci opatrnosti bych něco takového nedělala. Tak, jak jsem to popsala, nám to doporučoval daňový poradce na seminářích.
A knihu jízd může fin. úřad požadovat i z důvodu plátcovství DPH, pokud si uplatňujete částky za pohonné hmoty. Tedy pokud není nějakou směrnicí dáno jinak.

No ono se to má tak, že kniha jízd byla zrušena, ale informace z ní (přesněji, ty samé informace co byli ve zrušených knihách jízd) je povinen na požádání finančního úřadu nebo i policii(např. protože pokuta zaparkování/nehoda) předložit :D
Takže matko máte pravdu vy, i když on taky, ale on jenom neví/nechce vědět, že ji stejně musí vést ;)

Dík za upřesnění - jestli jsem tedy správně pochopil, nejde ani tak o ty kilometry, jako spíš o místo "pravidelného výkonu činnosti". Takže truhlář dojíždějící do své dílny kde vyrábí kuchyňskou linku si toto daňově uplatnit nesmí, ale co dostane "za cestu" když mi ji přijede namontovat do kuchyně, to uplatnit může. Pokud jsem to tedy pochopil správně, jde o jakýsi ekvivalent pracovní cesty zaměstnance, kdy jsou i jemu nějakou cestou náklady na samotnou dopravu uhrazeny. Tedy v tomto smyslu je daňový řád víceméně fér. Pochopil jsem to správně? (Opravdu se ptám a zajímá mě to, nejde o škebloňskou snahu vás dovést k nějakému tvrzení, vůči němuž bych následně argumentoval). Jestli jo, jsem rád, že jsem se ozval a vy mě opravila. Děkuji.

Druhý odstavec je ale, myslím, trochu nad rámec, protože se opět vrací k tématu "kdo je na tom hůř, zda OSVČ nebo zaměstnanec" a mě tyhle hádky úplně nebaví, protože si myslím, že má jedno i druhé svoje pro i proti. Když se říká: "Co ti, zaměstnanče, brání být OSVČ", může se tak argumentovat i právě naopak. A nemyslím si, že vždy úplně férově. Třeba častý argument o "dovolené". - na peníze, které zaměstnanec dostává během dovolené, musel svému zaměstnavateli vydělat během zbylé části roku, kdy chodil do práce. Jinak by se zaměstnavateli nevyplatil (totéž platí i o mzdových nákladech jako celku; tedy o "superhrubé mzdě" - kterou dnes ostatně daní celou zaměstnanec). Je to v principu situace analogická tomu, kdy OSVČ nespotřebuje všechny své příjmy hned, ale část si odkládá, aby si mohl dát během roku pauzu a pro případ nemoci. Otázkou je, zda si vydělá dost na to, aby tak mohl učinit - a tedy zda má smysl, být tím OSVČ. Za zaměstnance "myslí" na tu budoucnost a zdraví skrze zaměstnavatele legislativa.

Bylo by určitě zajímavé zjistit, jak by se chovali zaměstnanci, kdyby se jim ty celkové roční mzdové náklady daly hotově rozpočítané do měsíců, kdy pracovali. Asi by se většinově chovali jako ti "oškliví" OSVČ.

V celém tom příběhu mi ale přijde trochu stresující otázka důchodů. Velikou neznámou totiž zůstává, jak se zachová reálně stát vůči všem těm někdejším OSVČ, kteří si "sami neplatili dostatečně", až půjde o jejich významné množství (zda nebude ten sociální propad vyrovnáván různými formami sociálních dávek, protože přece nenecháme člověka umřít hlady a zimou). Na druhou stranu má právě onen OSVČ - je-li rozumný - volnější ruce k tomu, aby se na stáří zabezpečil jinou cestou, než spoléháním se na důchod. Protože ony prostředky stát zaměstnancům jednoduše vezme na financování průběžného systému (a říká tomu "pojištění" a ještě to zdaňuje). Protože zaměstnancům už teď stát fakticky říká, že s nějakým důchodem stejně počítat nemají, i když jim ty prostředky průběžně bere. Když si to tak domýšlím do důsledku, "vina" laxních OSVČ je reálně ne v tom, že nemyslí na SVŮJ důchod (pokud je bude stát ochoten nechat živořit, když se nestarali), ale v tom, že se nepodílejí na financování důchodů svých rodičů. Jejich důchody jdou totiž - jsme v systému průběžném - z peněz jejich zaměstnanců.

Ale fakt nechci nasazovat na OSVČ ani jsem nechtěl. Každé má prostě svoje. Slova o "parazitech" jsou samozřejmě nesmysl, pokud se tato skupina obyvatel pohybuje v legislativním rámci, jaký jim stát nastavil. Truhlářů, co lobují ve prospěch "vyhovujících zákonů" asi moc není. Určitě ne těch úspěšných. To si jen na té vzájemné nevraživosti budují voličskou základnu "ODS" vs "Socani". Co obdivuji, je ochota OSVČ ručit veškerým majetkem. Hodně zde popisovaných jevů (např. DPH z nezaplaceného) Jako laik si z dálky občas říkám, zda by se těm chlapíkům od fochu víc nevyplácelo s.r.o...

- k prvnímu odstavci - ano, takto jsem to rovněž na seminářích k daňové evidenci pochopila a podle toho se řídila.
- k druhému odstavci - ano. S tím, že v některých situacích je lépe být OSVČ a pracovat z domu, než do zaměstnání dojíždět. Kdybych osobně měla na výběr, byla bych zaměstnancem a měla daleko vyšší důchod, než na kolik jsem si byla schopna platit. Ale s tím vědomím jsem OSVČ zůstala.
- OSVČ versus zaměstnanec - možná by pomohlo vzít v úvahu, že obojí, ač jsou již v důchodu, přesto dále pracují, ať již potřebují přilepšit sobě k důchodu, nebo podpořit své děti,...pak lze tuším po roce požádat o zvýšení důchodu, pokud člověk odvádí za svůj výkon důchodové pojištění.
Osobně si nestěžuji, ale mentálně již na plnohodnou práci v tomto oboru nestačím. Tedy podle toho, jak bych si to představila a tak odkazuji své klienty jinam, abych jim nenadělala víc škody, než užitku.
Za chyby se omlouvám, píši i neuspořádaně...

Bývalo to zvýšení po roce toho důchodu 5procent? Nevím to bych kecal, ale platilo pokud to nezušili, za každý rok lze si nechat přepočíst důchod a lze i myslím rok? zpětně dopaltit částku, když je někdo třeba v zahraničí na "dovolené" apod.

O tohle šlo?

Pravidelné pracoviště podnikatele

Určit pravidelné pracoviště podnikatele je komplikovanější než u zaměstnanců. Pravidelným pracovištěm podnikatele – fyzické osoby je místo, kde zpravidla vyvíjí činnost za účelem dosahování zdanitelných příjmů. Zákon o daních z příjmů uvádí v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bodu 2, že pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 ZDP se rozumí také sídlo podnikatele (§ 429 NOZ) nebo místo výkonu jiné činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Ve většině případů to bude bydliště, může to být však i jiné místo. Nevylučuje se přitom, že podnikatel má takových míst i více, má-li např. více provozoven na různých místech apod. Musíme tedy rozlišit cesty z těchto možných pracovišť na třetí místa, kdy půjde o „klasickou” pracovní cestu (obdobně jako u zaměstnance), kdy výdaje na tuto cestu za splnění ostatních podmínek budou daňově uznatelným výdajem, a na druhé straně cesty mezi jednotlivými provozovnami, kdy nemusí jít o pracovní cesty a daňově uznatelnými mohou být už jen některé výdaje, např. výdaje za dopravu, kde bude rozhodujícím kritériem to, že jde o výdaj na dosažení, udržení a zajištění příjmů.
Příklad:
Lékař má svoji ordinaci mimo své bydliště (sídlo podnikatele) a místo výkonu samostatné činnosti je právě ordinace. Potom cesty z této ordinace za pacienty budou cestami pracovními. Cesty z místa bydliště do ordinace nelze chápat jako pracovní ve smyslu zákona. Za pracovní cesty lze považovat i cesty za pacienty, jejichž východisko je v místě trvalého bydliště lékaře.

viz. https://www.du.cz/33/cestovni-nahrady-u-zamestnancu-a-podnikatelu-vedou…

musela bych si znova projít zákon, jestli se tam něco nezměnilo, ale ano, u těch lékařů jsem to takto doporučovala. Ale je tam ještě tuším další možnost, že cesty k pacientovi z ordinace hradí zdravotní pojišťovny. Ale to je otázka další.

ani nájem, energie, odpady. Jenom spořební matroš. Mým odpadem je toner, za který dostanu peníze. Se státem není radno přijít do sporu, bo to je smečka zlodějů. Raději s ním nic nemít. Pořád mě s ním ještě spojuje drát, ale ten taky utnu.

pokud Vás stát nezačne honit, či se ptát, jak likvidujete firemní odpad a jak to, že zisk z něj nedáváte do daňové evidence. Ale s tím jsem se zatím nesetkala.
Stát je smečka...k tomu je vytvořen, aby utahoval opasky, nebo i dráty lidem kolem hrdla...

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.