O učitelích s láskou

Oni se musí taky nějak živit. Pokud společnost bude chtít občany tupce, poskytne jim živobytí, třeba v neziskovkách, různých kulturních spolcích, v politice, v novinách, v radiích, TV, pokud se budou v blahobytu rachtat různí youtubeři a influenceři tak mají kantoři směr výuky jasně daný. Jó, kdyby žáci této úrovně vzdělání nenašli uplatnění, tlak rodičů, firem a tedy i společnosti by je donutil skutečně učit a naučit a jejich kredit by se zvýšil. Takto jen vyuzívají současné situace a chtějí se mít líp. Když darmožrouti berou daleko vic než oni. I voda teče cestou nejmenšího odporu.

Jedeme na dluh. Jednou to žuchne a kantoři budou zase učit to, co si společnost žádá. Pokud učebnice někde v zaprášených archívech vyhrabou

:-)

Hádali se na hnojišti
čtyři kuři. A už to sviští.

- První:
Jenom já jsem v mrvě zdejší
nejhezčí a nejchytřejší!

- Druhý:
Totok žádná pravda není,
mám krásnější opeření!
A kromě toho, tupá hlavo,
mám i díky svému mládí právo,
určovat co pravda jest.
Jinak poznáš moje křídlo!
Cože?... No, tak teda pěst.

- Třetí:
Ale no tak, dost kraválu.
podívejte, mám žížalu.
Dieta to zrovna není,
ale dopřejme si potěšení.
Pro všechny je dlouhá dost.
Třeba nás pak přejde zlost.

- Čtvrtá:
Ale ale, podívejme,
teď už je to zcela zřejmé.
Kolik jsi zase nahrabala
zatímco jsi s námi stála.
A říkaly mi dvě slepice,
že máš nahrabáno mnohem více.
Slyšely prý poštolku,
že jsi s kunou ve spolku.

- První a druhá:
No to teda! No tototo! No tááák?
Teď dostaneš na zobák!

I když v létě nezasněží,
jako sníh teď létá peří.
A všechny spolu dokola,
tu třetí oškubaly do hola.
Žížalu jí také vzali
a vůbec se s tím nepáraly.

Jaké je z toho poučení?
Že v davu žádný rozum není.
A kdo tomu nevěří,
ten brzy příjde o žížalu.
Taky o peří.

Vidláče, vidláče,....dnešním uvedením nedělních hrdinných myšlenek na pravou míru, jsi nám názorně ukázal, jak vypadá zbabělost... a to nestojí na hranicích ani Hitler, ani nikdo nezpívá "Ktož jsú boží bojovníci", ani Bilaci nesepisují žádná poučení...!!

Učitel: Chtějí po mě růže, přivezli hnůj a semínka nikde :)

Přátelé,
jako červená niť se táhne včerejší a dnešní diskuzí nesmlouvavý požadavek na morální a ideovou čistotu dnešních učitelek.
(O několika málo procentech zbylých praktikujících heterosexuálních samečků - učitelů nehovořím, představují v základním školství anomálii. Sláva jim, že dosud nezdrhli, nezbláznili se nebo se nestali řediteli či inspektory.)

Učitelky se setkávají se s náročným požadavkem pro nás "syny vychovati, přitom pannami (morálními a ideovými) býti:

1. /: Kdyby tady byla taková panenka,
která by mě chtěla. :/

/: Která by mě chtěla syna vychovati,
přitom pannou býti. :/

2. /: Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti. :/
/: Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti. :/

3. /: Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti. :/
/: Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití. :/

4. /: Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití. :/
/: Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši. :/
************
NEJLEPŠÍ (!) samečci druhu "pedagog" používají vesměs (podobně jako fabiánští socialisté či příslušníci tajných sekt) taktiky mimikrů, utajení svých názorů a schopností. Prostě jsou kombinací J.A.Komenskeého a Josefa Švejka.
Kdo toto umění neovládá, stane se obětí darwinovského výběru, tj. ze školství odejde buď nohama napřed, nebo je vyštván na vyšší či lépe placené místo.

kteří berou třetinové mzdy - vztaženo k práci poplatníků v zemích protektotů. Pokud chtějí víc, tak jedině na dluh.

Budou muset jít učitelé do politiky a tam kde se schvalují zákony,pak si možná schválí vyšší platy.
Tak jak si to doposud schvalují studenti Plzeňské právnické školy,Lékařů máme také hodně v politice.

Tedy, ne že bych tím chtěl přivolat staré časy. Uvědomme si ale, v jakém postavení byli učitelé v 18. a 19. století. Nebudu to detailně rozebírat, ale v podstatě to byli poloviční žebráci, kteří na tom byli o trochu líp než herci (komedianti). Zatímco herci si většinou od té doby výrazně polepšili (alespoň ti populární a protěžovaní) učitelé jsou na tom bídně pořád, i když, pravda, už to není taková mizérie.
A co se týká koncepce školství, tak co se týká 18. a 19. století, o tom perakticky nic nevím, ale domnívám se, že byla stabilnější. Nedokážu hodnotit ani první polovinu 20. století. Větší přehled už ale mám o druhé polovině 20. století, kterou jsem zažil na vlastní kůži (hlavu).
Tehdy se ta koncepce měnila velmi často. Skoro pořád jsem byl v ročníku, pro který už se nehodily staré učebnice, ale ty nové ještě nebyly.
A tak nám ve vyučovacích hodinách bylo často něco dlouze diktováno a já jsem si při tom pokazil rukopis tak pracně vypěstovaný v prvních ročnících základní školy, kdy byl součástí výuky ještě také krasopis. Jako poslední "bombu" v koncepci výuky matematiky jsem zaznamenal tzv. množinový systém, který byl v kurzu v 70. letech 20. století a který se pak za pár let také tiše opustil. Potom se to zase střídalo jak na běžícím páse, ale to už jsem tak moc nevnímal, takže na to by mohli zavzpomínat někteří z vás, mladších.
Proč to všechno připomínám? Hlavně proto, abychom si uvědomili, že školství mělo a kantoři měli v podstatě stejné problémy po celou dobu,
co školství u nás existuje.

Osmdesát čistá ruka
pro každého mameluka
co vyleze z pajdáku
mezi roty lajdáků.
Úctu ode všeho lidu
v dredech žádnou hnidu
tetované jenom břicho -
bando buďte ticho!

K tomuto závěru jsem dospěl po hrubém přečtení dnešní diskuse. Na můj návrh, odměňovat učitele podle měřitelných výsledků jsem se dočetl obvyklých čecháčkovských názorů: to nejde, to by nefungovalo, vyplivnou udidla, utečou jinam, budou si závidět atd. a tak podobně.¨
Na Čecháčky platil pouze Hitler a Tomáš Bata.

Ale abych tu dnešní silvestrovskou rozpravu trochu odlehčil, přidám jeden aktuální vtip, ve kterém se prolíná problematika školství a dopravy. (I když, když se to tak vezme, ani to není žádná sranda.)
Při hodině matematiky dá paní učitelka žákům vypočítat následující příklad:
"Anička pojede o prázdninách z Liberce k babičce do Strážnice.
Z Liberce do Hradce Králové pojede rychlíkem v tarifu ČD.
Z Hradce do Pardubic v tarifu Hradeckého a Pardubického kraje.
Z Pardubic do Ololmouce pojede vlakem RJ.
Z Olomouce do Starého Města rychlíkem ČD.
Ze Starého Města do Veselí na Moravou osobním vlakem v tarifu Zlínského kraje.
Z Veselí nad Moravou do Strážnice pak osobním vlakem v tarifu IDS Jihomoravského kraje.
Kolik bude Anička potřebovat jízdenek, kolik Anička celkem zaplatí a kdy Aničku propustí z psychiatrie?"
Přihlásí se Pepíček: "Paní učitelko, a neměli by dát do klece pro idioty ty, kteří tento systém vymysleli?!"

na dvě učitelky a jednoho ředitele na ZŠ, na několik učitelů na SŠ a na některé vyučující na VŠ.
Všichni měli společné jedno - byli drsní, ale v podstatě přátelé.
Ti na ZŠ (dějepis, čeština, hudebka, přírodopis) si nás v případě průšvihu brali po jednom do kabinetu, kde si to s námi vyříkali ručně. Přesto by nás nikdy nenapadlo si na ně stěžovat; jednak proto, že bychom doma dostali přidáno a jednak proto, že jsme je "žrali" vč. největších grázlů.
Nebyla nijak krásní a v naših -nácti nám připadali stejně "staří" jako ti ostatní. Ale její předměty nebyly výukou, jako spíš výlety do češtiny, historie, přírodovědy a hudby. A na mimoškolních akcích byli skutečně přáteli. Díky nim se pro mne historie stala celoživotním koněm a důvodem k permanentnímu studiu a dalším aktivitám.
Stejně tak matikářka na SŠ, dva učitelé zbožíznalectví a po jednom psychologie a výtvarky. Ti nás pro změnu nechávali tvořit, byli přístupní diskusi a chovali se k nám jako k partnerům.
Na vejšce to už bylo trochu jiné, protože jsme byli "dálkaři" a tedy dospělí. Ale dodnes si vážím toho, že nám třeba umožnili docházet na své přednášky v Praze a občas přednášeli i v hospodě. Nemuseli.
Jenže...
Jako děti, ani jako teenageři bychom si netroufli to, co dnešní omladina. Dělali jsme maléry, dokonce i kolektivní, ale nikdy se nestalo, že bychom ubližovali sobě navzájem nebo jiným (alespoň ne úmyslně).

Po letech jsem si vyzkoušel i působení za katedrou. Na učňáku. A snad i díky té průpravě ze základy a SŠ jsem se naučel vycházet i s několika lumpy (jeden po vyučení skončil v krimu), které jsem měl ve skupinách. Když to šlo, byl jsem kamarád, když to nešlo, přestal jsem mluvit a naslouchat; a holátka nejpozději do 48 hodin přišla s prosíkem. Vzpomínám na těch pár let s radostí, protože se mi všichni vyučili a někteří pokračovali ve studiu k maturitě a pár i na VŠ. A když se občas potkáme, hlásí se ke mně.
Dnes už bych si to netroufl. "Rozvoj osobnosti" a "posilování práv dítěte" přinesly své hořké plody (i jeden z našich potomků chodil s "občanem" v podpaží a častoval nás citáty; než jsme mu odcitovali povinnosti potomků vč. té vyživovací :o))) ).

Ale k tématu.
Učitelé vůbec nejsou placeni špatně. Učitelstvu hlavně chybí vynutitelnost dodržování pravidel. Potřebovali by pravomoc vůči žákům i vůči rodičům, pokud tito odmítají spolupracovat. Bez toho se nic nezlepší a ani sebevyšší platy s tím nic nenadělají.

popřát všem, s Vidlákem v čele, aby vám to i příští rok myslelo, psalo a diskutovalo, aby se vám dařilo ve všech ohledech, aby nás všechny nepotkalo nic zlého a špatné věci a situace se vyřešily.
PF 2020!

moc jsem tady přes Vánoce nebyl. Letos to nešlo a určitě to znáte, když si člověk něco naplánuje a život mu nakonec přidělí plány úplně jiné. Uteklo mi pár zajímavých článků, což je škoda, ale třeba se mi podaří se k nim ještě zpětně vrátit.

Chci ale popřát. Vidlákovi a jeho rodině a kolektivu zdejších přispěvatelů. Mohl bych popřát milion věcí. Popřeji vám všem jednu jedinou. Všem přeji pevné zdraví. A pro ty, kteří jej nemají, tak aby je alespoň v tom příštím roce příliš netrápilo. Držte se a opatrujte.

Vše dobré, ale hlavně to zdraví, vám přeje L.C.

Přidávám se k přání všeho nejlepšího do r. 2020,
ať se zde i nadále potkáváme, třeba se i pohádáme, ....
Ono se občas zaleskne něco z pokladu :-)
Třeba i perla vypadne :-)

aha, tak jak to tady čtu - tak dneska je Silvestr, jo? No tak jo, fajn, půjdu brzo spát. Vy ostatní si to užijte. A ať vám to tu dobře příští rok píše.

aha, tak jak to tady čtu - tak dneska je Silvestr, jo? No tak jo, fajn, půjdu brzo spát. Vy ostatní si to užijte. A ať vám to tu dobře příští rok píše.

pardon, dvojí odklepnutí z důvodu stařeckého třasu.

Asi nebude na škodu tu napsat aspoň některé z činností - povinností učitelů. Celý článek zde: http://dfens-cz.com/ucitelstvi-v-praxi/ a http://dfens-cz.com/ucitelstvi-v-praxi-jeste-jednou/

Pracovní náplň učitele je rozdělena na činnost přímou, související a nepřímou.
Stručně řečeno do přímé a související činnosti (vykonávano ve škole) patří : pedagogické dozory všeho druhu a rozsahu,organizační zabezpečení vzdělávacích, výchovných, kulturních, sportovnícha jiných akcí pořádaných školou, poradenská činnost a spolupráce s rodiči, účast na pedagogických radách, provozních poradách, schůzkách s rodiči, vedení školníchsbírek, kabinetů, fondu učebnic, pohotovost.

Celkově je tak běžný učitel ( průměr z evidence na naší škole) 35 hodin přímo v budově. V tomto součtu jsou to i některé „volné hodiny“ ve kterých se můžeme věnovat některý z výše zmíněných činností, činnosti nepřímé apod. Ano, v této době taky vykonáváme základní fyzické potřeby, takže se obvykle ve škole stihnu nasvačit. (skoro, aby se to člověk bál přiznat).

Nepřímá činnost zahrnuje zpracování tematických plánů, přípravu na vyučovací hodinu, přípravu učebních pomůcek,zpracování písemných testů, domácích zadání , kontrolu úrovně zápisů v sešitech. Dále přípravu testů, tvorbu učebních programů a jejich aktualizaci. Je mi jasné, že někteří notoričtí kritici napíšou, že nepřímou činnost učitel nevykonává nebo vykonává v hodinách mezitím, co třída píše písemku ( toto jsem ještě nikdy neudělal, už jen proto, abych nedal žákům tolik možností k opisování). Ale k mylným představám těchto lidí, v čele s Urzou se vrátím později. Nejdříve stručně popíšu svou nepřímou činnost, abych to trochu konkretizoval. Všechny časy udávám spíše v minimálních hodnotách :

A) Příprava předmětů úplně poprvé – učím pátým rokem a zatím pokaždé jsem některý předmět učil „poprvé“, tzn. jednou mám Zeměpis v 6 a 7.třídě, jednou v 7. a 8. apod. příprava samozřejmě musí být odlišná pokud se Vám změní učebnice nebo témat. plán ( není to každý rok, ale to neznamená, že to není nikdy). Taková příprava mi zabere minimálně 30 minut.

B) Příprava již dříve učeného předmětu – malé změny + doladění, přírpava materiálů (například tisk zadání písemek nebo pracovních listů, tisk kartiček se slovy do AJ …..) = 10 minut

C) Doplnění učiva o interaktivní prvky – ano, nemusel bych to dělat, ale jsem přesvědčen, že 99% učitelů v ČR se snaží mít své hodiny zajímavé, a proto pravidelně vytvářím prezentace, aby žáči názorně viděli, co se učíme nebo, aby si zajímavější formou zopakovali co již „mají umět“. Kratší prezentace trvá tak 30 minut ( takových prezentací lze v jedné vyučovací hodině použít několik) delší, komplexnější prezentaci vytvářím cca 2 – 3 hodiny. Průměr = 1 hodina na prezentaci. Abych se vyhnul očekávaným námitkám, tak zdůrazňuji, že tímto způsobem si připravím jednu z 22 hodin daného týdne. Příští rok tedy nemám vystaráno, ale mám čas si podobným způsobem připravit zase jinou hodinu daného týdne.

D) Opravy písemných prací – Mám mnohem méně oprav, než kolegové – češtináři nebo matematikáři. Na víkend si v průměru nosím písemky 2 – 3 tříd ( vesměs to,co neopravím ve volných hodinách) = 60 písemek. Opravení 1 běžné písemky trvá přibližně minutu = hodina celkově.

Myslím si, že mám určité oprávnění se ke školství vyjádřit. Učitelský stav byl dlouhá léta opomíjen, stále se jen slibovalo a reformovalo, až se školství dostalo do absolutně bezvýchodné situace. Mám takový pocit, že bylo potřeba vyprovodit do důchodu staré a ostřílené učitele, kteří ještě měli nároky a učili dle zaběhlé metodiky. No a nyní nastoupila nová garnitura, která byla již patřičně vzdělána a bude tedy plnit potřebné úkoly vedoucí k debilizaci žactva a studentstva. Dnes se učitelé pomalu bojí svých žáků a zároveň rodičů, kteří neváhají podávat stížnosti hlava nehlava. Vzdělávaní mají stále nižší úroveň vědomostí, učivo je roztříštěné, na každé škole se pomalu učí něco jiného. Děti nemají zájem číst, neumí napsat ani sloh. Laťka u maturit je opravdu nizoučká a přesto ji mnoho studentů není schopno složit. Nyní se ještě přichází s omezením šíře výuky snad na polovinu, aby nebyly studenti a žáci přetěžováni balastní látkou. Z vlastní rodiny mám zkušenost - kdy maturant na technickém učňovském maturitním oboru nebyl schopný vysvětlit, jak by spočítal potřebu délky drátu na určitém rozměru kola. Požadovala jsem jen podle jakého vzorce a ono nic. Jak by potom mohli složit maturitu z matematiky, raději dělají AJ. No a do toho ještě dochází k licitaci o zrušení již připravované povinné matematiky. Takže dnes děti neumějí matematiku, navázanou fyziku, český jazyk je úplná hrůza, tu neumí již ani novináři, kteří se slovem živí. No a letošní maturitní zkouška z AJ, byla na úrovni základky. Hafo maturantů potažmo studentů na VŠ, učňovské školství na odpisu, učňové se rekrutují v rámci inkluze, takže kromě pár učňů se často dovzdělávají i přidělení asistenti, kteří ořezávají dětem tužky. Naše školství sice dopadá ve srovnávacích testech stále hůře, ale my stále snižujeme nároky kladené na vzdělávané. No a když je úpadek vzdělávání obecnou záležitostí, tak učitelé, které tento systém produkuje nemohou být lepšími.Abych řekla po pravdě, dnes jsou mi maturanti k smíchu a čekám, jak dlouho bude trvat, že i vysokoškoláci. I když někteří prakticky jsou již dnes. Jedna studentka, které jsem vedla bakalářskou práci měla ve své práci 73 pravopisných chyb. To skoro tolik jako dnes máme pohlaví, myslím.

Někdo to tu už připomenul, že abychom posuzovali, jak na tom školství je, musíme mít nějaké srovnání. Zajímavé je, podívat se na testy PISA. Jestli se pro srovnání hodí.
Pravidelně se jich účastní přes 70 zemí v rámci OECD. ČR se umisťuje až ve třetí třetině, za posledních 10 let se bohužel v průměru mírně zhoršujeme. Na špičce jsou Singapur, Čína, Japonsko nebo Estonsko oproti ostatním dost výrazně.
To ovšem stále nic moc neříká, dokud se nepodíváte na obsah testů. Pro srovnání, se podívejme na testy patnáctiletých.
Skládají se ze tří celků: Čtenářská gramotnost, Přírodovědná gramotnost a Matematika (trochu jsem to zjednodušil).

Vezmu to od konce. Úlohy z matematiky obsahovaly opravdu jen základy z algebry a geometrie. Příklady na procenta, poměry a trojčlenku. Z geometrie úhly, obsahy jednoduchých obrazců. Jestliže se v tomto kontextu složitosti ČR zhoršuje, tak to je skutečně na pováženou. Další pokusy kapitánů našeho školství, jak z matematikou zúčtovat, budou do budoucna tragické.
Přírodověda dopadla o něco lip. Předminule zde byly např. otázky: Migrace ptáků, Syndrom zhroucení včelstev, Trvale udržitelný chov ryb. Myslím, že tady to už dost souvisí i s inteligencí a se spojováním souvislostí nejen z přírodopisu.
Problém máme i se čtenářskou gramotnosti. Je zde sloučeno mnoho kritérií: schopnost plynule číst (znalost jazyka, mluvnice), rozumět textu, syntetizovat významy a využít znalosti z dalších předmětů v syntéze. Myslím, že čistě jen “čtení v počítačích” našim dětem do budoucna nestačí. Umístění ČR ve třetí třetině i zde není moc dobré.

Když by si tedy naše školství dalo za cíl umístit se v testech PISA v první polovině, tj. aspoň do 50. místa, tak by to na první dobrou, coby hlavní kritérium srovnání kvality asi stačilo.
(Co však v testech zcela chybí, jsou (národní) dějiny, národní vědomí a hodnoty. Tady si bohužel myslím, že škola selhala, tady dlouhodobě nepomůže, tady to je a bude zcela a pouze na rodině a na rodičích.)

včerně Targuse, který má o 5 letokruhů méně, než já.

svět se mění ať chceme či nechceme, školy se mění, učitelé se mění, naše děti a vnoučata žijí v jiných podmínkách než jsme žili my. A škola se musí měnit, posouvat se od získávání znalostí ( určité pensum je nezbytné) k získávání kompetencí (to je současný proces) a finální a nejdůležitější je pouze získávání zkušeností a nakonec když máte vše jako 75 letý dědek, tak narazíte občas na to že není zájem o vaše rady (ale vždy je zájem o vaše akce= praxe, činnost je to rozhodující).
Děti přežijí každý politický systém, my jsme přežili bolševika (a byla to krásná léta protože jsme byli mladí a zvídaví), naše vnoučata přežijí i současný režim se svými politickými ziskovkami či “elfy”.
Učitelé-to je povolání i poslání které má a bude mít smysl, proto jim připíjím výbornou slivovicí co přinesla sousedka a končím a odcházím zde na chalupě k dalším sousedům k oslavě svatého Silvestra.

Ještě jednou dík Vilákovi za celoroční práci!
Kdo umí, umí, kdo neumí, ten....remcá.

Řekl bych, že téma na dnešního Silvestra bylo na jednu stranu neveselé, truchlivé, jak ty vodní kraje/ kde si v trávě pod leknínem rybka s rybkou hraje,
na druhou stranu - je dobré řešit na posledníden roku ten nejzásadnější AKTUÁLNÍ problém budoucnosti, to jest vzdělání nastupující generace, resp. nadějný pokus o jeho programovou likvidaci.

No a že jseme se k řešení za dva dny nedoplácali?
Co jsou to dva dny proti třiceti letům budování svobodné a na rigidním školním vzdělání nezávislé neexistující společnosti a jejích individuí, zcela vnitřně svobodných a nezávislých na té neexistující společnosti, jejíž jsou součástí?
*********

Podle Vidlákova mínění je dobré, pokud zde budou doporučovány knihy.

Já doporučuji svůj (před)vánoční dárek - Společnost věčného mládí od (vysokoškolského kantora) Jana Kellera, od kterého jsem ji dostal protekčně v předstihu coby vánoční dárek.

Mám k ní (asi čyři) výhrady, ale právě ty mne nejvíc inspirovaly k zamyšlení.

Pokud patříte k lidem, kteří věří, že i sociologie může být užitečná, pokud ji nepraktikují političtí prostituti, půjčte si ji v knihovně.
No a pokud ji tam nemají, vězte, že jsou povinni vám ji (stejně jako jakoukoli jinou knihu) objednat za padesátikačku meziknihovní výpůjční službou.

Pěkného letošního Silvestra a nechť je všem zítřejší napřesroční kocovina lehká!

Připojuji své přání PEVNÉHO ZDRAVÍ Vám všem spolu s poděkováním Vidlákovi za jeho psaní!!

veselého Silvestra /i když není nutností, je to jenom takové "přací klišé"/ a hezký život v dalším roce, umět se těšit z maličkostí, které život přináší, nám 70 + je každý další rok darem - a samozřejmě zachování a rozkvět Kydů.
Já, 40 let úča, jsem se diskusí o školství neúčastnila, prožila jsem tam všechny možný "reformy", každá garnitura, když nevěděla s čím by přišla, "reformovala" školství a nyní podle amerického vzoru a bruselských pokynů to jde rychleji od desíti k pěti. Jak někdo podotknul, kdo není "insider", těžko tomu rozumí v celé složitosti. Řeči o školství mi silně lezou na nervy. Tak všem hlavně hodně zdraví a touto cestou i panu Leovi od Vlka, kterého obdivuju a vážím si ho.

Ať vám dělo dává sníh
bílé zuby na dásních
ať se cení ve frontě
ať jsou prachy na kontě
aby lano jelo vzhůru!
Zažehnávám noční můru
z namáhavé pěší chůze,
ta je vyhrazena lúze.
Ať to kouří v elektrárně
z kalů nebo nukleárně!
Lanovka na baterie...
sportovec si ruce myje.
Tak ta vůbec nekouří,
slyším ticho po bouři.

Pour Féliciter 2020. Hodně štěstí a zdraví zdejšímu osazenstvu i domácímu Vidlákovi!

Tak příští rok, děcka!

nalívat.