Maliník vs. park

Autor

 Čtenář Dexx se mě včera v diskusi ptal, proč je maliník z hlediska hospodaření s vodou lepší než městský park. Nárážel na tento odstavec mého včerejšího článku: 

Každý rok se také zrekultivují nějaké zanedbané městské plochy a to tak, že se tam udělá anglický trávník, který je z hlediska hospodaření s vodou mnohem horší než divoce rostoucí maliník na staré skládce pneumatik.  

Rád to vysvětlím:  

Představte si takové klasické městské rumiště ze starých časů. Nějaká zrušená továrnička nebo traktorová stanice, nějaká nedokončená stavba z divokých devadesátek, nebo zapomenuté smetiště, které někomu patřilo a nedalo se na to sáhnout. Třicet let se o to nikdo nestaral. Halda pneumatik, starého dřeva, nějaké kousky železa, někdo k tomu přihodil ledničku, jiný dovezl tatrovku suti... Postupně to zarostlo trávou, břízkami, křovisky. Objevil se tam šípek, nějaká osika už vykukuje a natahuje kořeny kolem bývalého pluhu nebo starého kandelábru.  Stahují se tamptáci, protože je tam v hustém křoví bezpečno, dole si svoje cestičky udělají potkani, pak přijdou kočky, které je loví, usadí se tam třeba i liška nebo zajíc, podle situace. Všude jsou střepy a vyhozený ostnatý drát ze starých plotů, lidi tam nechodí, všechno je rezavé, uklouznutí znamená rozřízlou dlaň.  Ale celá hromada bují životem. V létě je to hezky zelené, roste tam jen to, co se tam udrží samo a co si tam najde vláhu, výtvory člověka jsou pozvolna pohlceny "džunglí", která urychlí jejich rozpad. Po třiceti letech už je na pneumatikách i nějaká hlína a někde pod tím maliníkem, který to celé pokrývá ,už je možná i mladý doubek či habr, který čeká na příležitost.  

Pak si nějaká městská rada vzpomene že je to hnusný kout. Maminy si stěžují, že tam děti lezou a vracejí se pořezané nebo s propíchlou botou od hřebíku, to takhle přece nemůže zůstat... Pár let se v zastupitelstvu přou, co tam udělají a pak si řeknou, že dětské hřiště je celkem levné a jsou z toho dobré politické body.  Politici povolají urbanistu a ten vše naprojektuje. Najedou buldozery, srovnají to, možná dokonce odvezou to, co je kontaminované, zplanýrují to, srovnají, dodají trochu ornice. Podle návrhu zahradního architekta se zasadí keříčky, kytičky, sem tam nějaká lípa, doubek, topol. Nebo třeba švestka či sakura.  přidá se pískoviště, houpačky, prolejzačka, nějaké cestičky, lavička. Tráva vyroste, lidi tam chodí a ejhle... půda není přikrytá, protože stromečky jsou ještě mladé. Tráva sama o sobě moc stínu neposkytne a v létě je parčík suchopárný. Tož se připojí hadice na hydrant a kropí se. To samé potřebují kytičky. Pracovníci městské správy jezdí a kropí. Celé léto. Pak se ukáže, že stromy nemají moc vhodné podmínky a také schnou. Takže se zasadí nové, udělá se kolem drenáž a... kropí se. A kropí se a kropí a kropí. Tráva je zatížená od lidských bot, takže se musí hodně regenerovat a to znamená zase vodu a vodu. 

Do toho několikrát do roka najedou sekačky, aby tráva nepřerůstala, protože jinak maminy nadávají na klíšťata.  Trávu  odvezou do hnědého kontejneru.... To vysiluje půdu, takže se musí přihnojovat, jinak to k ničemu není.  Lidi samozřejmě nechodí jen po cestičkách, ale vydupávají různě plochu. Občas se to musí pospravit, dosít trávník, zrekultivovat. Pak přijde pořádná bouřka, která vyplaví písek z pískoviště a odplaví i nějakou hlínu na nejbližší silnici do kanálu.  Plocha je krásně srovnaná, tam to teče jedna radost i po minimálním svahu. A za týden už není znát, že pršelo, protože se do trávníku opírá sluníčko, takže přijede zase cisterna a znovu se kropí a kropí. 

Děcka si samozřejmě potřebují hrát i na podzim a v zimě, takže zjara je tam všude plno bláta, tráva nestojí za nic, opět to odplaví první déšť a zase tam někdo musí naběhnout, aby to napravil. 

Předtím to žilo samo. Nebylo to sice hezké, ale nespotřebovávalo to nic než déšť. Maliník půdu pokryl, dola byla tvrdá tráva s dlouhými stébly a trvale tam bylo vlhko. Listí tam pozvolna vyrábělo ornici, co tam vyrostlo, to tam zůstalo.  Déšť nic neodplavil, protože přívaly se zadržely v keřích i tvrdé trávě. Nebylo to rovné, takže voda stekla do tůněk a vsákla se.  Vítr tam nic nevyfoukal, protože maliník. Břízky rostou rychle, takže to mělo ještě další patro. A dole se to zvolna chystalo na les. Ještě třicet let a břízy by vyrostly, zakryly celou plochu vysokým stromovým patrem. Maliník by strádal a  strádal, až by se ustrádal a zůstal jen někde na kraji, kde by měl trochu slunce.  Půda už by měla deset centimetrů hrabanky. Pak by břízy přerostly samy sebe a začaly by padat, vyvracet se nebo hnít. A jakmile by se objevila díra v korunách, okamžitě by vzhůru vystřelil ten habr, dub nebo buk, který tam doteď čtyřicet let živořil, protahoval kořeny, dělal si do nich zásoby živin a čekal na takovou příležitost. Během tří let by vyrazil dlouhý štíhlý kmínek a za pár dalších let už by tam byl pěkný mladý strom. Postupně by břízy šly do háje a na jejich místě by se objevil skutečný les jako z pohádky. 

Příroda sama ví nejlíp, jak obsadit území. A ví, proč začíná ostřicí, maliníkem a šípky. Ví, proč je bříza největší a nejvýkonnější plevel. Stačí počkat sto let. Příroda si poradí i s těmi pneumatikami i se sutí i se starou traverzou. Má čas. Nestojí to nic. 

Park naproti tomu není žádný biotop. Nedokáže žít sám. Potřebuje mraky vody i hodně litrů benzínu. Potřebuje pracovní síly. Park není příroda. Neumí přežít sám. Až jednoho dne dojdou městské radě peníze a lidi budou mít jiné starosti než chodit do parku, příroda se vrátí přesně do toho bodu, ve které ji vyhnali. Nejprve tam zajde všechno, co nepřežije samo. Pak se tam nastěhuje ostřice, kopřivy, ostružiny a šípky. Vrátí se tam břízy. A až to zakryjí, objeví se javory a jasany, které budou čekat na příležitost. 

Z hlediska vody, ekologie a přírody je proto nejjednodušší nedělat nic. Nebo maximálně odstranit ty pneumatiky, ale ponechat hrbolky i prohlubně. A nechat pracovat přírodu. Ušetří to mraky peněz a výsledek bude bezúdržbový a dlouhodobě udržitelný. 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (107 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

a tak nám Vltavanům, ze soutoku Vltavy a Berounky můžete jen závídět. U vody to stále žije, nemusíte se starat o dostatek vody ve studních, cyklostezky jsou o víkendech přelidněny, nová móda je zimní koupání ve Vltavě, bez ČT, teď je to každodenní věc na několika místech u loděnic či mokřadu pod bývalým cukrovarem, tam zůstaly laguny kam vypouštěly kaly z praní řepy. Dnes je to malá chráněná oblast u řeky, úplná divočina, teď kolonizovaná bobry co připlavali po Berounce, malá Kanada na kraji Prahy.
Chce to harmonii, starého i nového, přírody i civilizace.
Pěkné a neuspěchané Vánoce přeji všem, i sníh prý nám napadne na Hod Boží.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

cukrovar. Někde naproti pokusu o "přístav" na soutoku Berounky a Vltavy?
Nebyl jsem tam od doby, co odešli moji prarodiče...
... nějakých 30 let. Už tenkrát jsem to tam moc nepoznával...

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

kousek pod přítokem Berounky tam zbyl jen vysoký komín
zatím je zastavěno jen na prostorách kde měl cukrovar skládku řepy a vápence
teď když postavili kousek níže jez to už vypadá jinak. Původně to měl být "rekreační jez" umožňující zplavnění Vltavy až do Slap i v létě když někdy zde "v modřanské šlajsně" bývalo málo vody že Vltavu mohli překonat i neplavci. Ale pak se rozhodli postavit jadernou elektrárnu v Radotíně (naštěstí to už nestihli) a v Radotíně vybudovat přístav pro dopravu materiálu a tak ten jez postavili jako průmyslovou stavbu.
Modřany se hodně změnily od doby mého mládí, kdysi obrovský pás průmyslu od Hodkoviček po Komořany zcela zanikl, teď jsou z toho byty a skladiště.
Jen ta oblast okolo břežanského údolí a přilehlé Vltavy mezi Modřany a Zbraslaví s asi třítisíciletým nejstarším osídlením (největši keltské opidium v Čechách) zůstává stále skoro nedotknutá civilizací.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

na modřanské straně.
Já jsem "operoval" spíše na straně opačné. Prázdniny u Berounky a v lesích nad cementárnou byly senza. Lom Cikánka se změnil ve Grand Canyon a děda mě učil lesní moudrosti. Docela mu to šlo, ale přeci jen jsem vždy večer dal přednost babiččině sporáku a neuvěřitelně naducané peřině na posteli pro návštěvy.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

ale koupat jsme se raději chodili na Berounku, ta byla teplejší než Vltava.
Vltava se ochladila po tom, co v roce 1956 dostavěli slapskou elektrárnu, která vypouští studenou spodní vodu.
Ale zato už nemáme téměř každoroční povodně,
jen ty obrovské (2002, 2013).

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Rekultivované dětské hřiště - pro mě, když jsem byl malý kluk to bylo něco naprosto odporného, eklhaft. Otočit se na kolotoči, zhoupnout na houpačce, prolézt prolézadlo. Během 10 minut prozkoumáno, vyzkoušeno. Naprosto inertní, bez možnosti to ze strany dítěte tvořivě rozvinout. Bez rizika, nebezpečí vše pod dohledem, ani toho sousedovic kluka nemůžu vzít pořádně po hlavě lopatičkou, aby z toho nebyl škandál.

Naštěstí, když jsem byl kluk, bylo těch zarostlých skládek v okolí dostatek a my (kluci a holky z okraje městečka) jsme tam strávili celé dni. Těch zajímavých neznámých věcí, co tam bylo! Jak se dali šikovně vylepšit, aby byly mnohem nebezpečnější. Daly se přetvořit ve válečné stroje, pevnosti, úkryty, daly se dotvořit do vesmírných lodí, Kolumbových korábů prostě do všech tvarů, co jich fantazie nabídla.
V lánech kopřiv pod baldachýnem bezinek, hlohů a šípků jsme naháněli užovky a ježky, šťárali jsme vosy a pak doma vysvětlovali, že ten otok je docela přirozený a my z vosami vůbec nic.

Chvála budiž rumištím!

Vidláku, musím Vás pochválit za krásný překlep.

Tamptáci. To budou tvorové z ze stejné líhně jako mikoně a bájný Boryš :-) :-)

Průměrný počet slepic: 4.5 (17 hlasů)

Parádně napsané. Dávám kurník slepic.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

Já prožil dětství u smetiště, krreré vznikalo postupným zavážením lomové jámy. Na dně byl "rybník" - respektive byla to asi hektarová vodní plocha na které plavalo kdeco. Vyvážela tam porcelánka a sklárna. to bylo radosti, když přijely náklaďáky s vadnými lahvemi... pokryli jsme jimi skoro celou plochu vody a pak celý den házeli kameny a kdo sestřelil poslední lahev, tak vyhrál... Porcelánka tam zase vyvážela nepovedené talíře - i ty se zlatým malováním - to bylo skutečné zlato. Střepy pokryté tím zlatem jsme nosili jednomu místnímu podivínovi, který nám za to dával lízátka a sem tam nějakou korunu. Když jsme našli lahvičku od té zlaté barvy se zaschlým obsahem, tak bez dalších řečí dával desetikoruny i víc. Až o mnoho let později se mi onen pán přiznal, že si postupně nahospodařil několik kil zlata - talíře roztloukal v hmoždíři, pak je vysypl na korýtko ve kterém měl rtuť. Zlato se zachytilo, všechno ostatní odjelo pryč. Jednou za dva tři roky pak roztopil pícku a rtuť destiloval. Asi to bylo hodně jedovaté, ale tehdy se to tak nebralo. Ve rtuti zbylo zlato, které pěkně sypal jako zlatokop do plechovky. Celá jeho rodina má z tohoto zlata snubní prstýnky a mají to prý ještě tak na čtyři generace. 

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

jste dětství prožil v kruté totalitě a nikoliv v nějakém tom "majáku demokracie" (to se bidetovi náramně povedlo, maják zřetelně označuje místo, kterému se lodě příčetných kapitánů zdaleka vyhnou), kde je vlastnictví fyzického zlata trestné. (Pepku, vyskoč!)

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Ve Strašnicích nebyl nebo jsme ho neobjevili.
Ale ve Vysokém jo! No kopci asi kilák za městečkem, na kraji lesa; jak jinak...
Samozřejmě jsme tam nesměli chodit, což znamenalo, že jsme tam byli pokud možno denně. A těch pokladů! Kachle ze zbouraných kamen, prastaré lahve a lahvičky, podkovy, kamna a hafo neidentifikovatelných předmětů. Jednou jsme část léta sestavovali stroj času; byl velkolepý, ale bohužel nefungoval. No, a co šlo, jsme přivlekli domů. Měl jsem na verandě chalupy sbírku lahví od piva vč. keramických, lahviček od pomád a voňavek a pak různé zajímavé střepy. A ve stodole krabici převážně kovových "potřebností" (na které mi chodil děda).

Když naše děti jezdily na úžasný letní tábor do Radešova (horní Otava), vozily pravidelně krabici nádherných střepů ze skláren na Vydře, kam pořádaly s vedoucími výpravy. Dnes už by to nebylo možné, bo "bezpečnost". Na začátku devadesátek to ale ještě šlo a výpravy na skládky byly nadšeně a barvitě popisovány. Ten tábor byl vůbec divočina, ale děti tam byly šťastné. Špinavé, věčně zmáčené a zablácené, 24 hodin denně doslova "v lůně přírody" (stany s podsadami, jen kuchyně byla taková polootevřená chajda z krajinek, umývárna pod širým nebem v plechovém korytě nebo rovnou v řece a kadibudky za křovím). V tomhle jsme měli obrovské štěstí, protože se nikdy nestalo, že by přišel dopis "Chceme pryč!" nebo jakákoli stížnost. To už je asi taky beznadějně minulostí.

To obrážení skládek nám zůstalo do dospělosti a i dnes se občas dá najít něco skutečně cenného.
Jednou jsme na vandru našli překrásné kované sáňky se sedátkem z verpánku. Vlekli jsme je sebou celý víkend a ve vlaku na nás koukali jak na emzáky, bo byl květen :o))) Doma jsme je odrezili, sedátko namořili a navoskovali a machrovali s nimi na Pavím vrchu.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

pozlacuje ornamenty na svých výrobcích. Ale je to jedovaté jaxviňa. Koneckonců, i sám Hefaistos pravděpodobně kvůli tomu kulhal. Kamarád zatím nekulhá.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Zajímavá vzpomínka. Kdybych měl říct, kde jsem strávil mládí, tak bych jmenoval 4 věci - na plácku s balonem, na stromě, na kole a - na smeťáku. Tam to byly poklady!! A to jste mi to nejzajímavější přede mnou vybral vy!!

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

je různorodá a krajově odlišná. U nás mikoňové prakticky nejsou. Měkoňů je dost.

Tampták se fakt podařil. 100 slepic!

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

I když to zní dobře, v ČR se nikdo Tampták nejmenuje.

Připomnělo mi to trapný dětský vtip, ve kterém figuroval pan Mikunda a pan Sipták. Myslel jsem si tehdy, že jména jsou vymyšlená, aby to pasovalo do toho vtipu. Ale na rozdíl od nic neasociujícího (to je ale divné slovo) Tamptáka, tihle dva v ČR existují.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Obvykle přírodě ponechaný prostor zaroste směsí trávy ostřice, kopřiv, maliníku, ostružiníku. Po nich přijdou bezinky, jeřabiny, hloh, šípek, vrba. Pak teprve bříza, osika, jasan a další stromy. A úplně na závěr buk, dub, jedle. Podmínkou je, že se musí mít z čeho obnovit. Tedy tam někde v okolí roste dub nebo buk, aby myši mohly zanést semínka do zásobáren a díky mírné zimě je nechaly naklíčit.
V ostružinách si staví hnízda ptáci, třeba sýkorky. Na šlahounech ostružiníku jim lehké hnízdo dobře drží a nedostane se k němu žádný dravec. Současně bezinky, maliník, jeřabiny, šípek, hloh poskytují dost potravy po celý rok pro ptáky. Idylická chvíle, porost křovin je z ekologického hlediska nejcennější.
Jenže pak přijde byrokrat, protože ministerská vyhláška a zákon. Nejčastěji je to odborný lesní hospodář v případě lesního pozemku, nebo referent odboru životního prostředí. Pokud je to louka zarostlá křovinami, nařídí vykácet a posekat, kvůli plevelu a dotacím. Ale největšími nepřáteli přírody jsou referenti odborů životního prostředí, kteří tvrdě vymáhají všechny nesmyslné příkazy z ministerstva zemědělství, líhně kádrových rezerv ČSSD. Příroda by si poradila sama s nějakým časovým odstupem a troškou pomoci. OŽP chce všechno hned nejlépe do dvou let. Nezbývá skoro žádný prostor pro přírodní vývoj.
I příroda potřebuje trochu pomoci, aby se měla z čeho obnovit. Když jsme si v širokém okolí vykáceli jedle, duby, buky, tak se dá čekání na jedli, dub nebo buk zkrátit tím, že se jich skupina vysadí, a odtud si už příroda pomůže. Bohužel se z parků šíří svitel latnatý/jasanovec latnatý, pěkně odporná invazní rostlina, která se chytí všude. Takže ani přírodě nelze ponechat úplně volný prostor.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

viděl nazývat Pajasan Žláznatý. V Praze se jí daří už i na nábřežích, kde se usazuje i ve škvírách mezi kamennými obklady. Má šílené roční přírůstky, během pár let několik metrů do výšky.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Nejvíce je pajasanu žláznatého v Podyjí a okolo Znojemska.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Ještě se taky nazývá pajasanovec čínský a roste na Tchajwanu. Chytne se úplně všude, rychle roste, ale je krátkověký a do 60 let zahyne. Ještě předtím ale po okolí vysemení a semena doletí pěkně daleko. invazivní rostlina jak vyšitá.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Pajasan je v poho. Taky byste v tej Praze mohli mít škumpu! ;)

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

A může začít vakcinace pro záchranu lidstva.
Koukněte se na odkaz, a zjistíte, co vás čeká a nemine pod dohledem světové věrchušky.
https://vk.com/socha?z=photo455216386_457243623%2Fwall325721098_88431

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

Зарегистрируйтесь, чтобы просматривать страницу Petera
Читайте и комментируйте понравившиеся записи на его странице

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Takhle krásný článek tu, Vidláku, dlouho nemáš. Klobouk dolu! :-)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Až udělám novej plot a trošku dám zahradu do richtiku, tak si pohrávám s myšlenkou, tam nasadit takovou tu luční směs. Prý to nebudu muset jak blbec furt sekat, stačí to vzít 2x ročně kosou (to se sousedi pobavěj, až se to s ní budu učit). Takže já budu mít míň práce, prý je to dobré i pro čmeláčky a podobnou havěť a i pro tu přírodu. Zatím vidím jen pozitiva.
Má s tím někdo vlastní zkušenost? Prý to trvá dýl, než se to usadí.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Berrnarde, co se týká luční směsi a sekání kosou: výhody jsi částečně popsal. Nevýhoda je, že tráva na senoseč je již vysoká a její pošlapání tě bude štvát při kosení. Dále bych doporučil pokosenou trávu (seno) opravdu usušit na ploše. Při sušení dozraje, vysemení se a tím se obnovuje porost v původním druhovém složení. Otavu (druhé sečení na podzim) už je možné třeba čerstvé odvézt z pozemku hned (třeba kompostovat s přimícháním močoviny).

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

že mě při kosení bude štvát i ta nepošlapaná, jelikož jsem to nikdy nedělal, zkusím někde potrénovat.
Každopádně, díky za radu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jen tak pro naštvání: můj dědeček, s pravou rukou amputovanou těsně pod loktem, dokázal posekat (bez únavy) pár stovek metrů2 za den trávy a půlhektar obilí jakbysmet. Holt to byl sekáč! Kam se na něj hrabu. Sousedé s křoviňáky a traktůrky nejsou ale sekáči tuplem. A já se bavím v 6 hodin ráno v sobotu šumem brousku po kose. A z výfuku mi nesmrdí o:)

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co se týče kosení, brousek s sebou a co chvíli brousit. A sekat ráno, když je ještě rosa. Jde to líp a sousedi nic neuvidí. Grif získáte.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

to je velmi závažné rozhodnutí. Zvažte včas. Pokud je zahrada skutečně velká (spíše tak nad dva-tři tisíce m2) pak je taková úvaha smysluplná. Část na obývání, část na krásu, část na užitek, nezáleží na podílu těch "třetin". Ale nesmíte to užívání měnit, samozřejmě že to dodržování nemusí být rigidní, ale čím je rozhodnutí rozvážnější a discilína tvrdší je lepší výsledek. Obývací část podle mé zkušenosti je nutno sekat, nemusí to být "na jedničku" na sekačce, naopak, je lepší taková dvojka či trojka, ale o to častěji. Ona louka je hezká na pohled, ale musí se programově založit, pokud ovšem ji nemáte už založenu "samu sebou" díky skladbě zeminy, ale to bývá málokdy. Takže přeorat, uvláčet, zasít (nejlépe na jaře) hóódně drahé osivo, zalévat a čekat. Nepovede s evždy, plevelné trávy jsou agresivnější než ty které chceme. Učit se ve zralém věku sekat kosou nedoporučuji, ono už je uměním kosu naklepat, taky na čem?, natož sekat. Ale na trhu je dostatek bubnových a strunových sekaček na vysokou trávu.
Jak se říká, dobře se radí, hůře se plní. Já mám cca 5000 m2 už dlouhá léta nerozdělených, užitkovou část jsem zrušil asi před deseti léty, nevyplatí se, drahá semena, zaplevlování, škůdci, obchod zásobuje vzhledově zajímavějším, jistě že méně zdravým, ale ... ovocem a zeleninou celoročně, část ponechaná svému osudu zarůstala ne květinkami ale planým ostružiním, vysokou trávou, náletovými dřevinami apod. Takže už jen sekám běžnou motorovou sekačkou a strunovkou, podle potřeby někde častěji, jinde třeba jen párkrát do roka.
Když se díváme se ženou na přístup naší mladé generace obávám se že až nám to nepůjde zaroste všechno do Vidlákova ideálu. Proč ne? Nás už to trápit nebude a přírodě to pomůže.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Petrpavel (neověřeno)

Trvalý odkaz

Strunovej ementál je fakt jedlej. Trrrrrrrr, trr trr trrrrr trrrr trrr. Trrrrrrrrrrrr trrrrrráááá trrrrrááááá. Trr tr trrrrr.. Byh to vraždil. Trrrrrrrr, trr trr trrrrr trrrr trrr.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Je jedno, čím to budete sekat, klidně bubnovou sekačkou na vysokou trávu.
U louky je důležité sekat až po odkvětu a dozrání semen. Při sušení sena se vysemení a nemusí se dosívat.
Jestli máte pozemek velký, tak můžete nechat kousky neposekané, třeba 2x2 m až do podzimu. Říká se tomu ,,motýlí louka" a létají na to motýli a jiná havěť.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

nerozmašíruje okraje listů jako sekačka. Vypadá to líp.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Mimo

Také jsem kdysi sekávala, obilí ne, ale vojtěšku (lucerku) pro králíky. Vzala vozík, naložila kosu a jela.
Když bývala lucerka u polní cesty, tatínek neopomenul zopakovat: nesekej u cesty, ale dál, aby si sousedé nemysleli, že tu zubatinu jsem sekal já.
Dodnes se divím, že jsem přežila ve zdraví.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Vzal jsem si z toho ponaučení, že to prubnu na kousku a pak se uvidí.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Pane berrnarde, fandím Vám.
Ničeho se nebojte, jděte do toto.
Za starých časů nebyly hobby markety se sekačkami, museli jsme sekat kosou.
V mém případě zahrada cca 1 ha s vysokokmeny, a spoustou drůbeže, takže tráva sešlapaná, slepice se popelily, prostě hrůza.
S otcem jsme zkoušeli ovečky, kozy, ale stejně jsme to museli posíct trávu.
Jde to, ale zpočátku doporučuji kosu šedesáku ( délka kosy 60 cm), a patku kosy tlačit k zemi, špičku nadzvedávat.
Nebojte se, půjde to.
V nejhorším případě to přejedete sekačkou.
Vím, že máte pohybu dostatek, ale to zapojí jiné svaly těla, uvidíte, že vám to prospěje líp, než fitko.
Já ještě mám dvě kosy, švédskou a ruskou, to byly nejlepší.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Táhnout tělem, ne rukama.
Přeji hodně zdaru.

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)

In reply to by Josef (neověřeno)

Trvalý odkaz

že dokonce existují takové víkendové kurzy. Tam vás učí, jak naklepávat, jak brousit i jak kosit.
Ne, kvůli tomuto mému záměru, ale napadlo mě, že by to mohla být dobrá zkušenost.
Vždycky je dobré, když vám někdo zkušenější poradí. Já měl brigádníka, mladého kluka, který si potřeboval přivydělat, tak se mnou chodil víkendy. Pochopitelně nekácel. Ale shodil jsem mu strom a on ho začal odvětvovat a hned napoprvé šel na něj zprava, takže to měl přes ruku. Pak odvětvoval ve svahu a já s hrůzou koukám, že odřezává špičku, ale nestojí bokem pod ní, ale pod tím odvětveným stromem. Pokud by se ten odvětvený, tunový strom rozkutálel, což se občas stává, on by byl pod ním. Pak jsme začali trénovat kácení. On si to na férovku říznul, aniž by si to podržel klíny, tudíž mu to sedlo na lištu. Začal s tím lomcovat, samozřejmě bez efektu, to je nějaká páka.
Tak jsem přemýšlel o tom kurzu, abych se vyvaroval takových těch základních, školáckých chyb, které člověku, který to umí, přijdou nepochopitelné, jak to to jelito takhle může dělat, ale jelito o tom nic neví, tak experimentuje. A u toho kosení budu jelito dokonalé.

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

našel v Českém ráji rodinu, která založila přírodní louku. ZDE video https://www.youtube.com/watch?v=6lA23DAwpWI
od času 17:24.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Já po senoseči mužů naběhnout brzo na otavu. Tráva tak rychle nenaroste, já tak blbě kosím. Však také kosáči byli chlapi a ještě tchán i můj táta chodili kosit straně.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

O posekání se pak vůbec nemusíš starat, všecko za tebe udělají kolem chodící dobří lidé. Včetně sklizně.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

aby ti okolo chodící lidé, kteří se mi postarají o políčko, neměli průkazky "Policie české republiky". To bych pak nějakou dobu ani asi sekat nemohl.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kozy ví, co je zdravé.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Svojí mámě jsem vypěstoval a ona si z toho dělá mast na lupénku. A volala mi v létě, že chytla pásový opar a že už 2 týdny pořádně nespí, kvůli bolesti. Tak se ptám, jestli neprubla tu mast, že tím nic skazit nemůže. Druhý den mi volala, že to má poloviční a že se konečně, po dvou týdnech vyspala.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)