Zkouška dospělosti

Autor
Štítky

Před několika dny došlo v mém životě k důležité životní události, která už delší dobu visela ve vzduchu. Asi k tomu stejně dříve nebo později muselo dojít. Měl jsem k tomu už delší čas nakročeno, ale teď k tomu opravdu došlo. Absolvoval jsem zkoušku dospělosti. Maturitu. V úterý 16. června jsem hezky ráno v 7:30 vyrazil do školy, kde se maturita měla odehrávat. Samotná zkouška samozřejmě začínala až od osmi hodin, ale přeci jenom, v době globální pandemie si všichni hezky musí projít testem na covid, kvůli kterému měli všichni přijít do školy už o půlhodinu dříve. A už tady se odehrála jedna veselá historka. Od doby, kdy se testy ve školách zavedly, jsem totiž ve škole ještě osobně nebyl přítomen. Výuka se odehrávala na dálku a teď se navíc maturitní ročníky už delší dobu neučí. Tak jsem byl poněkud nejistý, jak s testováním ve školním prostředí vlastně postupovat. Došel jsem si na sekretariát, abych se na to zeptal. "Dobrý den, jdu k maturitám, včera jsem byl testován ve firmě, musím se tady u vás ještě otestovat?" "No a máte na to potvrzení?" "Nemám." "Tak to se bohužel otestovat musíte." "Dobře, děkuji." Paní sekretářka mě odvedla na místo, kde se provádějí testy. A při vykonávání samotestu naše konverzace pokračovala: "A jak se jmenujete?" "Master." "M... M... nemůžu vás tady nikde najít. Z jaké jste třídy?" "No, víte, ale já jsem učitel. Asi mě neznáte, učím tu jenom jeden předmět, ale jsem v maturitní komisi." "Aha, tak to promiňte, na ty maturity nám sem chodí i dálkaři, které vůbec neznáme, tak jsem si vás spletla se studentem." "Nic se nestalo, děkuji za otestování. Na shledanou."

Jak jste správně pochopili, svou vlastní zkoušku dospělosti jsem skládal už před 18 lety. Letos poprvé jsem ale měl být na té druhé straně barikády. Letos jsem patřil k těm přísným učitelům, kteří z nebohých studentů tahají vědomosti a svým dílem jsem měl spolurozhodovat, zda studenti už mají na to se nazývat dospělými. Učit jsem začal tento školní rok. Jenom jeden předmět, protože na velké výdělky to ve škole fakt není. Ale říkal jsem si, že bych mohl trochu vlastním přičiněním pozvednout úroveň výuky v oboru, ve kterém si myslím, že jsem opravdu dobrý a který se velmi dynamicky vyvíjí a školství jenom horko těžko dohání náskok praxe. Škola mi v tom vyšla vstříc a ač nejsem vzdělán ani pedagogickým minimem, umožnili mi tam vyučovat odborný IT předmět a můj nápad vstoupit do školství velmi podporují.

A abyste mi rozuměli, když jsem před těmi 18 lety skládal svou vlastní maturitu, maturoval jsem v téže škole, ve které nyní učím. Jako, škola se sice od těch dob přesunula z nostalgicky ikonického renezančního zámečku do úplně nových a moderních (ale jinak nezajímavých) prostor, ale pořád je to tatáž škola. Dokonce několik málo kantorů, kteří ještě učili mě osobně, tu do dnešní doby pořád učí. S některými jsem si už i potykal. A tak jsem si říkal, že stojí za to o tom něco napsat. Porovnat maturitu z pohledu studenta i učitele na téže škole.

První, co nemohlo uniknout mé pozornosti byl ten diametrálně odlišný postoj mezi studenty a učiteli. Takový ten rozdíl, který student ve svém stresu ze zkoušky vůbec není schopen postihnout. Zatímco studenti ke zkoušce dospělosti přistupovali s obavami a doslova strachem o to, jestli tu maturitu udělají nebo nikoliv, na učitelské straně barikády vládla velmi uvolněná nálada. Jestli maturita byla něčím, čeho se typický student bojí jako čert kříže, pro učitele to byla odměna. A samotné zkoušení si učitelé nesmírně užívali. Jediná škoda, že je s tím tolik papírování.

Druhé, co mi pak nemohlo uniknout, byla ta absolutní nerovnost mezi studentem a učitelem v celé zkoušce. Učitel má nad studentem absolutní převahu. Učitel je zde pan někdo, student je nula. Nemluvím přitom o tom, jak to kdo vnímal, nebo jak to kdo komu dával najevo. To vůbec ne. Popisuji stav, jak to skutečně bylo. Chytrý student je pak stejná nula, jako student hloupý. Jenom chytrý student má možná nějakou naději, že se jednou z té nuly vypracuje někam výše. Oproti učiteli je na tom student ještě mnohem hůře, než třeba náš milý pan senátor Pavel Fischer oproti Zemanovi. Fischer je sice oproti Zemanovi také nulou, ale nic to není proti tomu, jaká nula je student vůči učiteli. A student s tím nemůže absolutně nic udělat. Nemá na to. Myslí si, že má nějaké znalosti, ale ve skutečnosti ví úplné lejno. Jeho životní zkušenost je žádná. Něco se nabifloval, ale vůbec neví, k čemu je to dobré. Neví, že ti učitelé ho nezkouší z žádných akademických znalostí, ale že zkoušejí jeho zkušenost, kterou nemá. Student má pocit, že zvládne učitele přesvědčit tím, že si nabifluje nějaká moudra, která si opsal z wikipedie. Prdlajs. Nemá šanci. Protože učitel, možná není největším expertem v oboru, ale něco prostě ví. Studnet neví nic. Moudra opsaná z wikipedie nejsou znalosti. Ani moudra opsaná ze sebelepší učebnice nejsou znalosti. A když se učitel zeptá studenta, jak dlouho pracoval na své maturitní práci (studenti jako praktickou maturitu dělali celý rok jistý ročníkový projekt) a ten mu odpoví, že to jistě bylo přes 200 hodin, myslí si, že mu to učitel věří, když nad tím učitel moudře pokýval hlavou. Nechápe, že učiteli je úplně jasné, že na tom strávil tak maximálně týden času po odpolednech (jestli vůbec), když mu hořela koudel u zadku a že učitel jenom nechal studentovi ve své blahosklonnosti ten pocit se cítit, že svou bezcennou práci učiteli prodal jako nesmírně cennou. A vůbec bylo hezké vidět, že učitelé této své absolutní převahy vůbec nezneužívali. Zkoušeli tak, aby studenti opravdu měli ze zkoušky pocit dobře odvedené práce a aby studentům bylo dopřáno motivačního pocitu, že jejich snažení má nějaký smysl. Přitom by bylo tak snadné kohokoliv na první dobrou setřít, aby byl ten dotyčný (třeba jinak výborný) student ještě přesvědčen o tom, že svou nedostatečnou si plně zasloužil. Ale proč, když tady je ještě ten svět i vcelku v pořádku?

Také bylo zajímavé sledovat, že ač jsem veškeré maturitní otázky viděl poprvé v životě, asi by mi nedělalo problém o žádné z nich aspoň hodinu něco povídat. Jistě, občas by se nějaké chytáky našly, ale ta zkušenost, kterou jsem za těch 18 let nasbíral, ta se prostě počítá. Škola nikomu ty zkušenosti nedá. Ta může jenom studenta nasměrovat v tom, kde má vlastně student ty zkušenosti sbírat. A maturita je vlastně jenom taková hra pro studenty, kdy se studentům dává pocit, že něco zvládli, i když v reálné praxi zůstanou zatím dále zcela nepoužitelní. Nemyslete si ale přitom, že kvůli tomu považuji maturitu za nějakou nedůstojnou frašku. Naopak. Tohle je přesně to, co celé maturitě dává svůj smysl. Přesně tohle posune studenta dál na jeho cestě za poznáním. Tedy aspoň u těch studentů, kteří tuto hru přijmou.

Také je docela zajímavé se podívat na to, kam se školství a naše škola konkrétně posunuly za těch 18 let. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že škola si drží docela dobrou úroveň, ba byla schopná v mezičase nastartovat docela zásadní inovace ve výuce a mohu všechny zodpovědné pedagogy ve škole pochválit za to, že se opravdu snaží držet prst na tepu vývoje. Jistě pořád za vývojem zaostávají, ale mám pocit, že během těch 18 let posunuli ve škole vývoj o mnohem více, než o těch 18 let. Prostě: asi se musí vždycky očekávat, že školy budou aspoň těch 10-20 let za vývojem zaostávat. Problém nastává pouze tehdy, pokud jde vývoj dopředu tak překotným tempem, kdy 10-20 let staré zkušenosti dnes už přestávají platit. IT obor pořád takovým překotným vývojem prochází. Snad už se to ale trochu zpomaluje.

Jistě je také zajímavé se podívat na to, jaké znalosti byly vyžadovány od studentů v době, kdy jsem maturoval já a jaké znalosti jsou vyžadovány dnes. Dovolím si vcelku tvrdit, že úroveň znalostí vyžadovaných na maturitě zůstává zhruba na stejné úrovni náročnosti, pokud toužíte dostat známku výbornou. Ovšem, úroveň nutná na známku dostatečnou asi od těch dob docela poklesla. Docela mě překvapilo, že student, ze kterého tam nebyli schopní vypáčit snad ani jméno, nakonec tu dostatečnou stejně dostal. Ale možná jenom překvapil v posledních pěti minutách svého (ne)projevu, kdy jsem ho neslyšel, protože jsem si odskočil se nasvačit. Ani tak ale nelze očekávat, že se najednou chytnul a v moci Ducha Svatého ze sebe vychrlil všechny chybějící znalosti. Být to prostě na mě, já bych ho asi od té zkoušky vyrazil. Vyplývá mi z toho, že problém dnešní devalvace vzdělání ani tak nespočívá v tom, že by se od studentů nutně chtělo méně znalostí, ale že se prostě učitelé mnohem více smilovávají nad těmi, kteří vůbec žádné své schopnosti nepředvedou.

Rozhodně mohu říci, že mě má zkušenost ve školství poměrně příjemně překvapila. Čekal jsem, že ta úroveň bude mnohem horší. Aspoň ze zkušenosti s naší školou se mi jeví, že problém dneška není ani tak v tom, jaké vzdělání škola nabízí, jako spíše v tom, jaké vzdělání jsou studenti ochotni přijmout. A vytratila se veškerá přísnost, která by byla ochotná ty slabé studenty pojmenovat jako slabé studenty. To je vlastně také takové dědictví politické korektnosti. Máme školy, které jsou schopné nabídnout velmi kvalitní vzdělání. Ale nejsme schopní individuální míru vzdělání náležitě objektivně ohodnotit. Učitelé vědí, kdo ze studentů je dobrý a kdo nikoliv. Ale na maturitním vysvědčení se to nepodepíše.  Podle všeho ale ta úroveň vzdělání celé školy stojí na několika málo kvalitních pedagozích. Díky Bohu za ně. Možná moje zkušenost neplatí pro celé školství. Nedaleko máme ještě druhou IT školu, kde studuje jeden můj kamarád. Říkejme mu třeba Kšanďák. Mladý zodpovědný a šikovný rom, ze kterého si vychovávám svého budoucího spolupracovníka. Vím tak, že úroveň této školy oproti té naší zamrzla někde v daleké minulosti a já musel horko těžko Kšanďáka učit věci, které by mu měla dát právě ta škola. Je to opravdu o lidech. Jestli je pak v našem systému víc škol jako je ta naše, nebo víc škol, které jsou jako ta, na které studuje Kšanďák, to nejsem schopen posoudit. Každopádně Kšanďáka čeká ta jeho zkouška dospělosti za dva týdny. Když v ní uspěje, půjde pracovat k nám do firmy. Přeji Kšanďákovi, aby zkouškou také úspěšně prošel.

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (74 hlasů)

Komentáře

... vývojářské nástroje i se suportem za desítky tisíc, nověji si je za tisíce měsíčně pronajímáte, asi budete chtít nějakou návratnost investic. Tak se tváříte jako mistr světa a snažíte se vypadat v očích většiny jako novodobý kouzelník či šaman.

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

Být dobrý v IT, znamená zejména znát a chápat velmi široké souvislosti mezi technologiemi. A to opravdu nikoho za půl dne nenaučíte. Ani jenom sovislosti bezprostředně se dotýkající HTML+CSS.

Průměrný počet slepic: 3.4 (11 hlasů)

Vy máte tunelové vidění. Nedokážete vnímat celek - ani řečené ani pozorované.

Očité svědectví z maturity jsem okleštil s klapkami na očích na pouhé vaše hodnocení, že jako IT praktik jste lepší než studenti. A přidal jsem to, že to nikdo nezneužívá. Ničeho jiného jste si v zásadě na svém zážitku s maturanty nevšiml.

Stejně tak se v mých příspěvcích chytáte nikoli podstaty, ale tunelovým viděním ilustračních příkladů, nikoli toho, o čem píši.

Průměrný počet slepic: 4.2 (12 hlasů)

Očité svědectví z maturity JSTE okleštil s klapkami na očích na pouhé vaše hodnocení, že jako IT praktik jste lepší než studenti. A přidal jsem to, že to nikdo nezneužívá. Ničeho jiného jste si v zásadě na svém zážitku s maturanty nevšiml.

Zatím bez slepic

Srovnej si třeba Javu z pera autora s dnešní, a pak se mrkni na Kotlin. Pár let vývoje jedné vrstvy IT v kostce. Já z toho vystoupil někdy kolem roku 2010. Dneska se na tom vůbec na první dobrou nechytám. Ta dynamika je extrémní a zároveň těžko predikovatelná.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Pak jest otázkou, zda nemáte tunelové vidění vy, jestliže můj článek oklešťujete na to, že IT praktik je lepší než studenti. Vybral jste z celého článku tu nejméně zajímavou informaci. ;-)

Průměrný počet slepic: 4.1 (10 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Při mém vývoji v oboru IT došlo před lety k významnému posunu a to tím, že od té doby občas kromě ukazováčků hrdě klofnu do klávesnice i jiným prstem. (ale nesmím to zase moc přehánět, kdo to pak má furt opravovat).
A od té doby NIC.

Průměrný počet slepic: 4.7 (14 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Ono by to chtělo definovat tu překotnost. Nevím o tom, a je to jistě jen a jen moje chyba, že by přibyl nějaký nový základní příkaz v programovacích jazycích. Stále stejná sada nástrojů, jak před třiceti a více léty.
Ona IT oblast je díky malé znalosti davu takový šamanský dech, který dovede dvěma kliknutími učinit z nefunkčního funkční.
Z druhé strany, kdo alespoň v základech zná programování a mluví o umělé inteligenci, píši to v obecnosti, když ví, že jednou musí přijít ono kouzelné END, pak si o IT odbornících myslím jen to nejhorší.
Naopak mám pocit, že obor IT velice stagnuje, tak aby se dalo lépe a více těžit, je třeba používat vznešená slovíčka jako třeba o "překotném vývoji".

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

Scala nedávno přijala do specifikace async/await. I takový dogmatický etalon se musí vyvíjet, protože mu ujíždí vlak v podobě nových technologií a přístupů. PHP, další spící dogmatik, zavádí enum a vlákna. Když i tohle se hejbe, tak jen proto, jak ten svět kolem pádí. Rust, Deno, R-lang...

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Tak tohle ti teda nežeru. Někdo, ldo přijde nepolíben, pokud je hlava otevřená, tak zvládne za půl dne sotva základní nalejvárnu. Nebude sázet gridbox a flexbox z hlavy, ošetřit SEO, přístupnost bude mizerná, UX příšerné, o modulárnosti (důležité pro další potenciální vývoj) ani nemluvě. Jinak o statice to dneska fakt není. Je to o dynamice (PHP, JS - formuláře, interaktivita, UX, databáze), což nezvládne ani za měsíc, leda by byl už předtím programátorem v čemkoli.

Venkoncem ho to ale učit ani nemusíš. Nainstaluje si Wordpress a tam si všechno nakliká. Práce pro profíky reálně začíná, kde přestávají tyto technologie stačit.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Opravdu je IT asi nejméně a nejpomaleji se rozvíjející obor vůbec? A co třeba fyzika, matematika, čeština, přírodopis, chemie? Oblasti poznání založené na přírodních zákonech a fyzikálních vědách obecně nemají příliš překotný vývoj. K vývoji přesto dochází, jen tempem natolik pomalým a s jednotlivými etapami delšími než lidský život, až se zdá, že se nic neděje. Zato ve vědách společenských dochází k překotnému vývoji, např. dějepis je zcela jiný než před 40 lety. Nebo počet pohlaví nám roste ze dvou na desítky. Tam je vývoj naopak překvapivě rychlý.

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

"Zato ve vědách společenských dochází k překotnému vývoji, např. dějepis je zcela jiný než před 40 lety. Nebo počet pohlaví nám roste ze dvou na desítky. Tam je vývoj naopak překvapivě rychlý." Nevím, jestli je to víc smutné nebo víc pravdivé. To je tak, když ony obory obsadili lidé, kteří pevně věří, že duch vládne hmotě, nikoliv obráceně. Ideologie předsazená před vědeckou objektivitu je holt vždycky špatně.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Berte vítězství ducha nad hmotou jako první otevřené Overtonovo okno, abychom snáze přijali text Koránu. Protože pokud uvěříme, že je více než dvě pohlaví, která jsou navíc jen sociální konstrukt, je možné už opravdu všechno. Ideologie je vždy předsazena před vědeckou objektivitu. Ať už se jedná o současné bruselské dogma nebo islám.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Opravdu je IT asi nejméně a nejpomaleji se rozvíjející obor vůbec? A co třeba fyzika, matematika, čeština, přírodopis, chemie? Oblasti poznání založené na přírodních zákonech a fyzikálních vědách obecně nemají příliš překotný vývoj. K vývoji přesto dochází, jen tempem natolik pomalým a s jednotlivými etapami delšími než lidský život, až se zdá, že se nic neděje. Zato ve vědách společenských dochází k překotnému vývoji, např. dějepis je zcela jiný než před 40 lety. Nebo počet pohlaví nám roste ze dvou na desítky. Tam je vývoj naopak překvapivě rychlý.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

a tam plati ze malokto uci principy ale vsetci ucia len technologie
povazujem to za otrasne
pretoze spravne by sa mali ucit principy a nasledne ukazat aplikacia na technologie

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

To vůbec pravda není. Překotně roste složitost a ztrácí se spolehlivost. A navíc ty nanoprocesory ve vakcínách :) :)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Virtualizace, cloud, orchestrace, kontejnery,

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Homer (neověřeno)

Trvalý odkaz

… machine deep learning, analyzing Big data in real time, edge cloud computing, …

… tak ty trendy IT, to je fičák, že?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Jj, učit na škole gde se učil, to se říká systémová zacyklenost. Celou věčnost se kantoří chlubí jak naučili malé blboně znalosti sbírat, nabiflovat, a serou na to, že jim mají jen pomáhat rozvíjet myšlení a kritický úsudek. No a proto se neustále lidstvo potýká s těmito nedostatky. Muheeeee

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Matura 2002 zcela zaslouženě za 15 z 5 předmětů. Pravda, že učitelé tam mají navrch na 100% a známky si rozdávají jaké chtějí, potopit studenta není vůbec problém. Až práce/praxe nakonec ukáže co v člověku je. Z vlastní zkušenosti bych řekl, že "dospělý" je člověk až někdy okolo 30 let. Někdo dřív, třeba když má děti, někdo později a někdo nikdy.

Průměrný počet slepic: 3.4 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

skončil se školami zhruba v době nástupu nového režimu, je to pro mne zajímavý report.
Osobní zkušenost s absolventy je pak doslova strašlivá. Tzv. bakalář nemá znalosti ani na úrovni soc prc maturanta.
Ale je to pouze má zkušenost, nikoli nějaký etalon.
Co se týká osobní zkušenosti, během denního studia jsem už normálně chodil do práce (přes víkend jsem stíhal čtyři šichty) a vyučující to věděli, takže na mne s nějakými zkušenostmi ze života raději nechodili. Mohlo by se provalit, že těch zkušeností mám více, než oni.
Abych to hodnotil střízlivě - snažili se být féroví a zohlednili mé snažení za celé čtyři roky.
A maturita na dálkovém studiu byla už sranda. Tam opravdu platilo, co napsal master, ovšem v opačném gardu. Spíše jsme mohli obohatit my naše kantory, než oni nás. Tedy pochopitelně z hlediska praxe, nikoli z hlediska teoretických vědomostí. Pan učitel z praktického předmětu ovšem velkorysý nebyl. Nasral se, když jsem mu v průběhu školního roku řekl, že jeho předmět nikdy potřebovat nebudu, když mi vytýkal, že nechodím na jeho hodiny (nechodil jsem do školy vůbec), a dal mi známku "dobrý".
Já jsem holt takovej upřímnej...

Průměrný počet slepic: 4.2 (13 hlasů)

Také vidím kolem sebe různé IT magistry, kterým nemohu svěřit v zásadě ani velmi triviální úkoly. Jak ale píši v článku - podle všeho to není ani tak nabízeným vzděláním, jako spíše tím, že nikdo ty studenty nechce poctivě hodnotit. I ve svém předmětu bych musel reálně tak půlku lidí vyházet. Přiznám se ale, že jsem to zcela srabácky neudělal. Jednak jsem nechtěl být zlý v době pandemie a jednak udělování nedostatečných je spojeno s vyšší administrativní zátěží.

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

IT nepotřebuje žádné lumeny, spíše motivaci člověka se to naučit. V 99 % je to práce na pásu, kterou se řemeslně naučíte - a nepotřeuje k tomu nic moc umět. 99 % IT a programátorských prací zvládne i motivovaný hlupák. Důraz je na to slovo motivovaný.

Drtivá většina IT znalostí je o ochotě a motivaci. Lumen na tyto druhy činností pro 99 % IT věcí být nemusíte. Pokud ovšem neznáte principy (a v zásadě nic moc ajťáky nenutí je znát), tak se pořád šrotíte nazpaměť. A máte pocit, že se děje něco nového, protože přicházejí nové manuály.

Na špičkového programátora či administrátora, což je zlomeček míst v IT (možná tak 1 na 20000) - pak potřeuje slušné znalosti matematiky, algoritmizace. Ale to je spíše vzhledem k četnosti statistická chyba. Tím spíše, že preferovaný směr ekonomiky v ČR je montovna. A to v IT platí více než důrazně.

Střední škola s maturitou by praktické věci učit neměla příliš. Není to výchova studentů do praxe. Měla by dát pořádné základy, aby člověk mohl jít dále.

Průměrný počet slepic: 3.9 (15 hlasů)

Kluk dělá průmyslovku v oboru letecký mechanik. Moc si neumím představit, jak by měl získat onen základ dovedností bez řádné praxe v montérkách a s basou nářadí. Jedna věc je našprtat se po maturitě tzv. moduly (modul je knížka pojednávající o opravě či výměně jedné součástky na letadle, z čehož se pak dělá zkouška, počet konstrukčních uzlů se rovná počet modulů), druhá věc je pak tu součástku vytáhnout a opravit či vyměnit.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)

Nejsme ve při. Já jsem nepsal, že by tam neměla být praxe. Rozporujete něco, co jsem nenapsal. Napsal jsem, že "střední škola s maturitou" by neměla být prakticky zaměřená příliš, ale měla by naučit základy a principy.

Hlavně jsem to psal jako opozici k jednostrannému tvrzení mastera, která hodnotí maturanta podle okamžité praktické použitelnosti. Zvláště v širokém oboru IT by připravený praktik po střední škole byl zázrak vesmíru a přilehlých galaxií.

Já zase v protikladu k masterovi jsem poměrně zhnusen tím, jak málo IT praktiků ve skutečnosti chápe co dělá, a zná principy toho co dělá. Drtivá většina z nich je trošku lepší cvičený šimpanz, který plus mínus stereotypně dělá to co dělá. Rok od roku je to jen horší.

Průměrný počet slepic: 4.1 (11 hlasů)

šimpanzové, vy jste zase starý a hnusný hňup, který chtěl rozumět úplně všemu, přičemž jste dodnes nepochopil, že primární je:
1/ být krásný, chytrý a mladý,
2/ mít hodně prachů - schválně nepíšu dostatek, bo chlap nikdy nevydělá tolik peněz, kolik dokáže utratit jeho drahá polovička
3/ kvalitně vyjebávat s prací (no fuj!), případně jejím zadavatelem, aby zůstávalo dost času na lenošení a zábavu.

Pokud nechápete bod 3/, mrkněte na zubaře, jak se to dělá a co mám na mysli.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Já dělal průmyslovku se zaměřením na lodní dopravu. Měli jsme každý rok týden praxe, kdy nás využili k tomu, že jsme čistili v loděnicích vany. Učňové poslední půlrok jezdili na lodích.
My měli výborné teoretické znalosti o ptákovinách, s kterými jsme se pak už celý život nepotkali.Tak jsme slavně s těmi svými znalostmi odmaturovali.

Svůj první nástup na loď si pamatuji dokonale. Bylo to fiasko. Byl tam už kapitán, strojník teprve měl dorazit a kapitán mi řekl větu, na kterou do smrti nezapomenu:
"Skoč do pégu pro bumla". Já vykulil oči a vůbec jsem netušil, kam mám jít a i kdybych se tam nějakou náhodou dostal, tak co tám mám vlastně čapnout. To by ještě nebylo to nejhorší. Byli jsme uvázáni v přístavu, ale bez vany, pouze remorkér a on ať ho odvážu, že přejedeme na druhý břeh kvůli něčemu. Remorkér samotný, když je uvázaný k jiným, tak konopnými dvěma lany. Praxe je taková, že předek odvazuje lodník a zadek strojník.
Ovšem, pokud je na lodi kromě kapitána pouze další jeden, vždy prvně odhází zadek, kam kapitán nevidí a pak předek. On, když vidí že loď je vepředu volná, automaticky počítá s tím, že je uvolněná a nakupluje to tam.
Jenomže toto mi nikdy nikdo neřek. A já po jeho příkazu stál blíž předku, tak jsem to tam vyházel a šel v klídku dozadu, že tam provedu to samé.
A on rozjel ty dvě obří dýzy. A ty mají nějakou sílu, jelikož musí utlačit ten remorkér, který váží 500 tun, pak na něj naváží vanu, dalších 500 tun a do ní nám sypali 1200 tun uhlí.
A teď si představte, že on je rozjel, ale my jsme volní nebyli. Zadek držel, takže ty další tři tlačáky, na které jsme byli uvázaní, se tak rozvibrovaly, že na kormidelně prasklo jedno okno.
Tak to byl můj nástup do praxe. S čerstvou maturitou, vybaven školou výbornými teoretickými vědomostmi, ale o tom, jak to funguje v lodní dopravě, jsem věděl úplný hovno.
Asi tak.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

ne. Syn má praxi každý sudý týden od pondělka do pátku.
Praxe samozřejmě slouží k tomu, aby se naučil zacházet s nářadím a zhruba získal představu, kde se nachází jaký systém. Na každou opravu pak musí dělat praktickou zkoušku, ovšem až po ukončení školy v dalším samostudiu při normální práci.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Bohužel, nás vybavili perfektními znalostmi co je brutto a netto a podobné fíkoviny, se kterými jsme se nikdy pak už nesetkali.
Ale, když to zlehčím, jak večír projít po úzké lávce na loď, když máte v sobě deset piv a tři rumy, to nás musel naučit kapitán až pak v praxi.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Maturitu dostanou, aby nebyla administrativa a aby moc nesvítili na hodnocení škol někde na ministerstvu atd.

Kdyby školy chtěly, tak žákům nedají žádnou šanci to flákat.

Průměrný počet slepic: 3.7 (9 hlasů)

... co chtějí školy, ale co nařizuje stát, u soukromých škol zřizovatel. Prostě společenské zadání je jasné - proměnit státní školy ze vzdělávacích institucí na zaopatřovací ústavy, jejichž hlavním úkolem držet co nejvíc jedinců ve věku 6 až cca 19/25 co nejdál od života na ulici, případně pobírání sociálních dávek. O vzdělávání je to čím dál méně. Tedy o tom reálném, formální se uděluje ve stále větší míře čím dál vyšší. De facto jediná náplň, která se očekává, je indoktrinace současnou oficiální ideologií a zajištění personální náplně montoven a skladů nadnárodních korporací. Hlavní je nemyslet, zato se umět co nejstupidněji a prakticky neustále bavit, pokud možno davově.

Průměrný počet slepic: 4.6 (21 hlas)

Ano, vidím to podobně. K mému vlastnímu překvapení ale jsou školy pořád schopné vzdělání nabídnout. Problém je, že opravdové vzdělání se tak nějak stává pouhým volitelným modulem. Kdo se chce vzdělat, ten se vzdělá. A kdo se ale nechce vzdělat, ten ten titul také dostane. Společenská poptávka po tomto volitelném modulu není příliš vysoká. Z vlastní zkušenosti s jednou třídou bych řekl, že z třicetičlené třídy tento "volitelný modul" zajímal tak 2-3 studenty.

Průměrný počet slepic: 4.5 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

On ale fakt vyvoj dospel ve vicero smerech na hranici pouzitelnosti. Jako kdysi kalkulacky, zabirala pul stolu, postupne se miniaturizovala - ale nemohla se miniaturizovat tak, aby se uz nedala obslouzit prsty, ze... Tak je temer ukoncen vyvoj ink jet tiskaren - hexachromovy tisk je uz fyzikalni hranice a velikost a alokace kapek - uz pred 5 lety dosahli poloprofi tiskarny naprosteho fotorealismu. Tak podobne u plochych scanneru - za 15 000 uz koupis scanner, ktereho parametry kdyz chces prekonat, uz musis skocit na profi bubnovy scanner za milion. Tak u zvukovych karet, u monitoru je to v dohledu, uz dnesni ne moc drahe monitory pokryji 95 % i poloprofi naroku. V grafice za 5 let nastane naprosty fotorealismus - cili take konec vyvoje. Proste principy na kterych consumer IT stoji uz jsou u konce, nova etapa bude muset byt principielne zcela jina, co ja vim, treba primy pristup dat do mozgu pres implantat nebo co.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Jistě se vývoj někdy zastaví. Nekonečný Moorův zákon je pitomost. Pořád ale ještě je co vylepšovat. A není to jenom o technologiích hardwarových, ale i technologiích softwarových. I ty stále prochází bouřlivým vývojem a budou jím ještě nějakou dobu procházet, i když i zde lze zaznamenat jisté zpomalení.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Já bych jen upřesnil, že kolega nad vámi mluví o elektronice a hardware.

Vývoj v sw, o čemž jsem mluvil já, je chabý. Dodnes se jede na operačních systémech, jejichž principy jsou 50 let staré - a nejsou dokonce ani odstraněny tu největší třecí plochy. Typicky unixové systémy.

Programovací jazyky se zadrhly už před 10-20 lety. Spíše to jde do regrese. Ideálem je co nejjednodušší a nejlější jazyk, který se naučí člověk z ulice co nejrychleji. Výsledkem je programovací jazyk, který vás zdržuje milióny maličkostí, které měl řešit za vás. Analogií vývoje je, jako kdybychom z matetice a účtařině zahodili kalkulačky, a vyvíjeli dokonalejší abakusy coby náhrady.

Enterprise (podnikový segment) je vysloveně skladiště muzeálních hraček a technologií. Takový COBOL je tam dodnes. Java je také už poněkud ojetá hračka. Nebo ABAP se SAPem.

Webové technologie - raději nekomentuji, protože bych brzy předvedl celý repertoár sprostých slov. Hlavně poměr výsledek / složitost browseru i technologií je na velmi nízké úrovni.

Stále se drží, a spíše stoupají jazyky C/C++, s nimiž řešíte mnoho problémů, které by bez nich neexistovaly.

Tam se to zadrhlo, spíše jde pozpátku.

A tak bych mohl mluvit dále.

Průměrný počet slepic: 3.6 (7 hlasů)

Proč by ale všechno mělo být pořád nové? Proč by vůbec měly existovat nové programovací jazyky, když všechna základní paradigmata jsou v dnešních jazycích dobře postihnutá? Proč by se mělo pořád znovu vymýšlet kolo? Vývoj nespočívá v pořád dokonalejší konstrukci kola, ale v tom, že časem k tomu kolu přidám i motor a celý automobil. Softwarový vývoj zdaleka není jenom o programovacích jazycích!

Podivujete se nad tím, že se na nějakých místech používají vcelku archaické technologie. Ale to je přeci zcela běžné úplně všude. Staré technologie koexistují s novými. A někdy je užití starých technologií prostě výhodnější. Je jednodušší napsat něco malého v COBOLu, než portovat do modernějších jazyků celou infrastrukturu, kterou ten malý program využívá. Vůbec nechápu, co je na tom divného a jak by to jako mělo svědčit o neexistenci vývoje v IT... 

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

Vy jste psal, přímo v článku, že v IT jede vývoj nadsvětelnou rychlostí. Že je třeba se neustále učit něco nového (a školy samozřejmě nemohou stíhat). Ve stejném duchu reagujete na mé příspěvky.

Samozřejmě, že nemusí být nic nového. Ale stav většiny technologií, programovacích jazyků a dalších nástrojů - je opravdu špatný. Nepomáhají ani programátorovi, a často uživatelé mají chuť - a to zcela po právu - autory IT výplodů a technologií uškrtit, rozčtvrtit, natahovat na skřipec a proklít ho do dvacátého kolena.

Není to dobré, jak je to v IT. Není. Ty nástroje nepomáhají. Řešíte bambilión ptákovin, které byste řešit neměl. Nástroje a technologie jsou nedomyšlené.

Pokud má něco dokonalou funkci (vzhledem k ceně, možnostem, ...) pak je jistě zbytečné mít pokrok pro pokrok. Je zbytečné vyvíjet nový šroub M4 s novým revolučním závitem pro masové použití, protože současný pro 99 % použití stačí a revoluční přechod by neyl cenově obhajitelný. Láhve na pivo také nechtějí revoluce. A tak dále.

Jeden hloupý a pitomý pokrok pro pokrok je v IT něco, čemu se říká internet verze 6. Ajťáci se rozhodli, že jejich práce a revoluce stojí za jakékoli náklady, a jakékoli potíže uživatelů i firem. Takže namísto většinového IPv4 (internetu verze 4) se rozhodli prosadit IPv6 (verze 6) s minimálními výhodami. Silně to připomíná snahu zelených prosadit elektromobily coby mnohem lepší auta než ropná. Už přes 20 let se pokoušejí prosadit IPv6, a ještě jim nedocvaklo, že vymysleli něco, za co by se měli stydět, protože je to zmetek. Namísto toho se to snaží tlačit stejným násilím jako naši gretenisté elektromobily.

Průměrný počet slepic: 3.5 (13 hlasů)

Že máte pořád k dispozici stejný šroubek M4 neznamená, že nemáte od dob vynalezení šroubku k dispozici žádné novinky. A pokud budete pořád o věcech přemýšlet v paradigmatu šroubků M4, možná vám unikne, že to, co se ve skutečnosti snažíte vyrobit, je už dávno hotové a prodávají to levněji, než to vy kdy vyrobíte s pomocí šroubku M4. A také třeba můžete zjistit, že šroubky M4 už nikde nekoupíte, protože dnes letí jenom MA4, který s původním M4 není úplně kompatibilní. Obojí je zcela běžná realita SW vývoje.

Ano, dostáváme se s vývojem do situace, kdy i přes "pokrok" přestává nabízet zřetelné výhody. Ty tu pořád jsou, ale je jich méně a méně. Je potom zcela irelevantní se tu bavit o tom, zda je to "pokrok pro pokrok" nebo pokrok pro cokoliv jiného. Ony se ty věci totiž vyvíjejí nezávisle na tom, jestli se mi to líbí nebo ne.

A s tím IPv6 - zrovna tam se docela šeredně mýlíte. Důvodem jeho zavedení není pokrok pro pokrok, ale zcela zřejmý nedostatek IPv4 adres. Udržet až do dneška volné IPv4 adresy se podařilo jenom za cenu různých obezliček a i tak není počet volných IPv4 adres zrovna vysoký. Spíše by se dalo říci, že IPv4 adresy definitivně došly. IPv6 tak má oproti svému předchůdci jistě své nevýhody. Ale hlavní problém IPv4 prostě řeší. A ten problém se bez řešení neobejde.

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

V 1. pol. 90. let se sem dostal skvělý prográmek Open Access. Vešel se na jednu disketu (cca 960 kilo) a uměl databáze, tabulky, grafy, měl texťák a ještě to uměl všechno posílat faxem (ještě tu nebyl internet).
Běhal na DOSu a byl kompatibilní s Norton Commanderem.
Uživatel si v něm mohl naprogramovat databázi úplně přesně jak potřeboval a dtto následující tabulky a grafy. Vč. aktivního přerovnávání sloupců a řádků, řazení údajů a
tak.
Osobně jej dodnes považuji za nejdokonalejší program, s jakým jsem kdy pracoval.
Proč?
Protože uživatel s PC OPRAVDU KOMUNIKOVAL a PC dělal jenom to, co se po něm chtělo.
Manuál k tomu prográmku byl na asi 2 stránky A4 a většina se ho týkala tvorby správných znakových řetězců.

Pak se objevil QuatroPro, o pár let MS ACCESS, ale ouha.
Už v Quatru byla spousta věcí přednastavená, ale pořád ještě mohl uživatel KOMUNIKACÍ s PC leccos ovlivnit tak, aby to vyhovovalo jemu. "Jen" to znamenalo dostat do hlavy manuál čítající asi 250 stránek.
MS ACCESS (pro mne) znamenal konec práce S PC v pravém slova smyslu. Přednastavených má bambilion funkcí, které ale uživatel většinou vůbec nepotřebuje a které nejdou nijak upravit a přizpůsobit jeho potřebám nebo odstranit. Když s ním musím pracovat, připadám si jako neochotně trpěná a zcela zbytná periferie PC. Komunikace veškerá žádná a k požadovanému výsledku bych se nejspíš dopracoval mnohem rychleji s pravítky, pastelkami, černou mikrofixkou, milimetrovým papírem a kopírkou.
Manuál sestává z několika cca 400stránkových brožur.

Proč to píšu...
TEHDY jsem byl poučeným uživatelem a PC dělal jen to, co jsem po něm chtěl a zadal mu to. Když jsem to zadal blbě, tak to udělal taky blbě a já to musel opravit. Takže jsem se pořád učil, jak dělat věci lépe a rychleji a pohodlněji, ale comp mi do toho nekecal. K požadovaným výsledkům jsem se dostal vlastním úsilím ZA POMOCI PC.
Dnes si připadám jako debil, který neustále zoufale pátrá kam kliknout, aby to udělalo alespoň přibližně to, co potřebuji. Nic nemohu ovlivnit, protože všechno je nastavené natvrdo. A navíc ty SW krámy neumějí dělat pracovní soubory, ve kterých může člověk mazat doaleluja, vracet se k nim, mazat je či zálohovat; pracují neustále se živou databází a když člověk neco smázne v domněle vpracovním souboru, smázlo se to v té živé databázi. Což je zcela k hovnu.

Víte, pane Ponkráci, já mám velmi silný pocit, že vývojáři SW "vyvíjejí" jen dávno vyvinuté, protože j jich moc a všichni se chtějí uživit za co nejvíc peněz. A že považují všechny uživatele vyjma sebe samých za naprosté pitomce.
Kamarád kvůli sociopatii skoro všech informatiků před lety na pražské fildě prosadil u IT oborů výuku etiky a sociologie. Určitý pozitivní dopad to mělo, protože alespoň někteří IT už jsou schopni alespoň trochu komunikovat s běžnými lidmi, aniž by jim dávali najevo své nekonečné pohrdání jimi.
V současném IT je totiž blbě úplně všechno. Jak v herním, tak v pracovním. Obrovský přetlak ne úplně normálních mozků na velmi limitovaném trhu. Zcela zbytečné "vyvíjení" pro vyvíjení, protože jde jen a pouze o to, jak z lidí vydojit další prachy. Jste seknutý jako obehraná deska.

Průměrný počet slepic: 4.3 (21 hlas)

Ano, inovace a aktualizace SW jen proto, aby se vývojáři uživili.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

ipv6 je mor, stacilo udelat ipv4.5

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by prox (neověřeno)

Trvalý odkaz

Budoucnost je v IPv10 (nakolik se to bere jako vtip, RFC existuje) :-)

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by master

Trvalý odkaz

vylepšováním mám zkušenosti doslova tragické.
Němečtí kriplové - pardon - vývojáři se do našeho SW serou nonstop, upgrade stíhá upgrade, příručky jsou k naprostému hovnu (r. 2016) a výsledky jsou čím dál horší, PDA čím dál pomalejší...

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Němečtí majitelé jejich práci zcela jistě už dávno "outsourcovali" někam do Indie.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

Nedivím se. Tenhle problém hrozí u jakéhokoliv dlohodobého vývoje softwaru. Jen stěží lze ale říci, co je v tomto případě příčinou. Může jít o neschopného architekta stejně dobře jako o podhodnocený vývoj. To by člověk musel vědět nějaké konkrétní perličky z týmu ten soft vyvíjející. Vyvíjet software není prča, i když podle pana Ponkráce už všechno bylo dávno zvládnuto a všechny problémy byly vyřešeny. ;-)

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

In reply to by master

Trvalý odkaz

z posledních "inovací" spočívá v tom, že na PDA, se kterým jsem bohužel nucen pracovat, se po jednom kroku objeví na dotykáči klávesnice, kterou v dalším kroku nepotřebuji, a zakryje mi tlačítko foťáku, které se bohužel rovněž zobrazuje na dotykové ploše.

Finta je v tom, že právě v dalším kroku mám vyfotit papírové doklady, které jsem obdržel na nakládce, a poslat je na "ústředí".
A teď ten geniální tah. "Zjevená" klávesnice se občas dá "zasunout" za okraj patlací plochy a občas prostě ne. Když to nejde, ukončím program a jdu dělat práci rukama. Následuje telefonát s přetlumočením stížnosti od vrchnosti ústy dispečera, který má o něco více oprávnění v programu něco udělat, nicméně si neodpustí nějaký ten koment.
Z mé strany následuje pochopitelně cholerický výbuch, projevující se přívalem kurev a pičí, případně mrštěním křápu do dáli. Zatím se tak stalo třikrát a ten pogumovaný zkurvenec to bohužel vždy přežil. Asi to bude tím, že výrobce hardu počítal s nerváckým personálem a debilními vývojáři.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)