Devátého července roku 2022 jsem napsal článek, ve kterém jsem popsal svou strategii veřejného působení a od toho dne jsem ji začal důsledně naplňovat. Tehdy ve mně dozrálo odhodlání se pokusit o změnu směřování této země, která plnou parou jela (a stále ještě jede) proti zdi. Chtěl jsem, aby se vyvázala z války na východě a aby se osvobodila z koloniálního vazalství na západě. Chtěl jsem, aby se stala opět suverénní a svobodnou, chtěl jsem se postavit plíživé cenzuře a kriminalizaci oponentních názorů a udělal jsem to proto, abych se mohl sám sobě podívat do očí a říct si, že jsem to alespoň zkusil.
Článek se jmenoval „Make Kydy great again.“
To bylo totiž to jediné, co jsme měli společné. Tento blog. Každý, kdo ho objevil, říkal, že jde o ostrůvek normálního myšlení. Vidlákovy kydy tehdy byly na hranici rozlišovací schopnosti mocných. Už jsem existoval, už mě četli na leckterých ministerstvech, už jsem měl čtenářskou základnu a už mě znali i na fejsbůku. Ale ještě to nic neznamenalo.
Tehdy jsem vás, čtenáře, prosil, abyste mi pomohli vyrůst. Abyste mi pomohli, dělat blogera na plný úvazek. Prosil jsem vás, abychom spolu dosáhli stavu, kdy si u mě všichni budou podávat dveře a já je budu hostit a spojovat. Abyste mi pomohli být českým Benjaminem Franklinem, abych nemusel jen čekat, až přijede někdo za mnou, ale abych mohl i já jet za ním.
Dnes vidíte výsledek společné práce za tři roky. Jsem bloger na volné noze, Vidlákovy kydy se staly skutečně velkými a výsledek mé snahy o spojování teď můžete vidět v hnutí Stačilo! Jen jedna věc byla jinak, než jsem plánoval. Tenkrát jsem si nemyslel, že se mě bude politika týkat tak osobně. Ale to víte, po roce snah o podporu jiných jsem došel k poznání, že co si člověk neudělá sám, to nemá a pokud chci v moři velkých eg pomoci spojenectví, musím se prostě angažovat osobně.
Že dnes budu předsedou politického hnutí, to jsem tenkrát neplánoval.
Ale jinak jsem udělal, co jsem si předsevzal. Za tři roky jsem udělal desítky zabíjaček a desítky a desítky dalších společenských akcí. Objel jsem mnohokrát celou republiku, potkával se s nejrůznějšími lidmi, napsal tři knihy, abych měl na výdaje, založil Institut českého venkova, abych svou činnost dělal v souladu se zákony a tři roky jsem nebyl ani dobrým sedlákem, ani dobrým tátou a ani dobrým manželem. Byl jsem u všech velkých demonstrací, byl jsem u zemědělských i odborářských protestů, byl jsem u hnoje před řeporyjskou radnicí, podporoval jsem vše, co se mi zdálo smysluplné a odešel od všeho, co smysluplné být přestalo. Stihl jsem si udělat i obrázek o europarlamentu a zařídit, aby se tam o mně mluvilo ještě dlouho poté, co jsem skončil.
A ať se dělo, co se dělo, každý den jsem napsal nový článek.
Nebyl jsem sám, postupně se ke mě přidala celá řada spolupracovníků, kteří na sebe podle svých možností vzali část práce. Dneska jsou Vidlákovy kydy živý organismus, spolutvořený těmi, kterým není lhostejný osud této země. Nikdy jim všem nebudu moci dostatečně poděkovat.
Byla to dobrá taktika. Byla tak účinná, že se údernice Respektu, Ivana Svobodová, ve svém posledním článku nemohla zdržet překvapení nad rychlostí mého politického vzestupu a došla k tomu, že za tím musí být něco víc, než jen ty zabijačky na dvoře a obskurní blog.
Ale, nic jiného za tím, Ivanko, nebylo. Ano, seznámil jsem se s celou řadou bohatých i vlivných lidí. Někteří mě znali už dříve, s některými jsem přišel do kontaktu až potom. Ale všechno, co jsem dělal, to zaplatili moji čtenáři po stovkách a pětistovkách. Všechno vždycky začalo i skončilo u mě na dvoře u paření prasete a výroby jitrnic nebo prozpívanou nocí při burčáku. „Venkov sobě,“ to je heslo mého institutu. Žádný tajemný miliardář mi nikdy peníze nedal. Nikdy mě nepoháněly ani dolary ani eura, ale sklínky s domácím sádlem či paštikou a uzené z vlastní udírny.
Kdyby mi nějaký miliardář dal hodně peněz, Ivanko, udělal bych s nimi to, co jsem za ty tři roky (bohužel) nedokázal. Udělal bych za ně hento komunitní centrum z té sýpky v Oleksovicích.
Moji práci totiž hrozně limitovala (a stále limituje) velikost mého dvora a možnosti k přespání v mém domě. Potřeboval bych se potkat s mnohem, více lidmi, než na co mám kapacitu. I tak jsem svým dětem i ženě sebral klid domova a udělal z naší domácnosti průchoďák. Od léta 2022 u nás pořád někdo byl, přespával, jednal a domlouval se. Skoro každý víkend se sešla větší společnost a prakticky neminul den, aby u našeho stolu někdo neseděl. Moje nejstarší dcera mi kvůli tomu loni odešla na internát. Tam je víc klidu, táto.
Kdyby existovaly peníze od tajemného miliardáře, Ivanko, tak jsem měl komunitní centrum, to by jelo na tři směny a naše spojování i politiky by dnes byl jiný fičák. Hnutí Stačilo! by nemělo sedm procent preferencí, ale dvacet. Kdybych měl možnost svou činnost dostat ven z domu, mohl jsem ji dělat třikrát lépe i třikrát rychleji. To bys teprve, Ivanko, koukala, co se dá za tři roky zvládnout. Nové národní obrození totiž potřebuje nový Obecní dům jako sůl.
Kdybych měl to komunitní centrum, tak by Šafr žral xanax po vagonech, Chvilkaři by celý svůj rozpočet spotřebovali na mě a hnutí Stačilo! by teď právě přeskočilo v preferencích SPOLU…
Před třemi roky jsem svou taktiku připravil tak, aby fungovala v malém i velkém. Když bude málo peněz a málo lidí, bude to trvat déle, když bude více peněz a více lidí, půjde to rychleji. Cílem totiž není, mít větší rozpočet než liberální lepšolidé, ale postupovat tak, aby liberální náklady na jejich lžimarketing byly tak vysoké, že se jim to prostě nevyplatí. Ale věz, Ivanko, kdybych měl k dispozici opravdu velké peníze, poznala bys to prakticky hned. Vidlákovy kydy by byly hodně velké médium a Respekt by právě přebíral insolvenční správce. Takhle se to stane až za dva roky.
A vám, milí čtenáři a spolupracovníci, moc děkuji. Vybudovali jsme spolu něco, za čím majnstrýmová údernice hledá velký byznys a tajemné sponzory, přitom jsme to zvládli prostou solidaritou po pětistovkách a pracovitostí. O to víc si toho cením. Nevím, jak dopadnou volby a nevím, kam se svět bude ubírat, ale slibuju, že nikdy, nikdy, nikdy nezapomenu, z čeho jsem vzešel. Nezapomenu, kdo mě zvedal, nezapomenu, komu jsem odpovědný. Vy jste se mnou stáli na začátku a já s vámi budu stát až do konce.
Váš Vidlák
____________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo potřebuje jednoduché placení, nově nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
A protože prezident vyhlásil volby a je třeba vyhovět byrokratické buzeraci, tož doplňuji: Zadavatel, zpracovatel – Daniel Sterzik .
- Log in to post comments
Komentáře
*berrnard
Díky za info, aspoň víme co jste za lepšolidi. Nevíte, tak tam hodíte zloděje - hmmm.,. slušnej oddíl 🙏 Běžte už s těma komunistama do Brusele 🙄
V jednom se mýlíte, pane Vidláku
Kdybyste měl ty velké peníze, dopadl byste stejně jako celá mocensko-politická scéna Západu. Nepsal byste denně jeden článek a Vaše Kydy by už skoro nikdo nečetl.
Váš Jiří
Nemohu přijít na správný název
Sosnowského bolševník: jak se sovětský zemědělský sen proměnil v environmentální problém
Putin podepsal zákon, který nařizuje vlastníkům půdy ničit bolševník
V poválečných letech sovětští agronomové neustále hledali plodiny, které by mohly zemi poskytnout krmivo pro hospodářská zvířata. Pozornost vědců upoutala obří rostlina z Kavkazu - bolševník Sosnowského, který může za sezónu dosáhnout výšky 3-4 metrů a vyprodukovat obrovské množství zelené hmoty. Zdálo se, že bylo nalezeno ideální řešení pro zajištění levného krmiva pro hospodářská zvířata. Rozsáhlé testování nové plodiny začalo v roce 1947. Státní plánovací výbor, který vždy požadoval splnění plánovaných cílů, tuto iniciativu podpořil – koneckonců, podle formálních kritérií bolševník skutečně vypadal slibně. Začal být aktivně zaváděn v kolektivních a státních podnicích v severních a středních oblastech země (Moskevská oblast, Pobaltí, Ukrajina, Bělorusko, Ural, Sibiř). První problémy se však objevily již v 50. letech 20. století. Zemědělští dělníci si začali hromadně stěžovat na těžké popáleniny po kontaktu s rostlinou. Ukázalo se, že šťáva z bolševníku obsahuje fototoxické látky, které při vystavení slunečnímu záření způsobují těžké poškození kůže.
Protože však plán zavedení nové plodiny již byl schválen, experimenty pokračovaly.
Kritizovat rozhodnutí „shora“ bylo nebezpečné – vědci a agronomové mlčeli, aby neupadli donemilosti. Přiznání chyby se rovnalo přiznání selhání státního programu (v SSSR to bylo nežádoucí). Ekologie se nebrala v úvahu – hlavní bylo „plnit plán“. Bolševník je obzvláště nebezpečný za slunečného počasí, proto je lepší se mu vyhýbat a nesahat na něj!
Heracleum sosnowskyi je příkladem biologické invaze, kdy pokus o zlepšení zemědělství vedl k environmentálnímu problému. Nyní je považován za nebezpečný plevel a v mnoha zemích se proti němu bojuje na úrovni vlád. Zvláštní obtíže se objevily v chovu zvířat. Krávy krmené bolševníkovou siláží produkovaly mléko s hořkou chutí a některá zvířata onemocněla. Nicméně pokusy o „zkrocení“ této rostliny pokračovaly až do 80. let 20. století – byly vyšlechtěny nové odrůdy, vyvinuty technologie zpracování. V době, kdy se konečně ukázalo, že bolševník nesplňuje očekávání, bylo už pozdě. Rostlina se začala rychle šířit ve volné přírodě. Jedna rostlina může vyprodukovat až 100 tisíc semen, která zůstávají klíčivá po celá léta. Dnes bolševník Sosnowského zabírá rozsáhlá území a na jeho boj se každoročně vynakládají značné finanční prostředky. Tento příklad jasně ukazuje, jak dobré úmysly, podpořené administrativními zdroji, ale bez řádného vědeckého zdůvodnění, mohou vést k dlouhodobým environmentálním důsledkům.
Ještě jednou pro informaci, bolševník (zejména bolševník Sosnowského) je nebezpečný z několika důvodů:
1. Fotodermatóza (popáleniny kůže) Šťáva z bolševníku obsahuje furanokumariny, látky, které dramaticky zvyšují citlivost pokožky na ultrafialové záření. Pokud se šťáva dostane na kůži a následně je vystavena slunečnímu záření, způsobí těžké popáleniny 1. až 3. stupně (puchýře, vředy, bolestivé zarudnutí). Popáleniny se neobjevují okamžitě, ale až po několika hodinách nebo dokonce dnech.
2. Toxicita Vdechování pylu nebo zápachu bolševníku může způsobit alergické reakce, otok dýchacích cest, nevolnost a závratě. Pokud se šťáva dostane do očí, může způsobit poleptání rohovky a dokonce i slepotu.
3. Agresivní distribuce Bolševník roste rychle a vytlačuje ostatní rostliny. Jedna rostlina produkuje desítky tisíc semen, která zůstávají klíčivá po mnoho let. 4. Zvláštní riziko pro děti a zvířata Děti si mohou omylem natrhat bolševník a spletout si ho s neškodnou rostlinou. U zvířat (zejména u světlých zvířat) způsobuje šťáva z bolševníku také popáleniny. Co dělat při kontaktu? Okamžitě omyjte kůži mýdlem a vodou. Vyhýbejte se slunci po dobu alespoň 2-3 dnů. V případě popálenin vyhledejte lékaře.
Z diskuse pod článkem:
Vankův otec Včera, 19:54 +6 Kdysi jsem četl, že obsahuje hodně celulózy, dá se z ní vyrobit papír a získat alkohol. Možná ještě není vše ztraceno a stojí za to se do toho pustit.
Vidláku, nedalo by se na tom něco trhnout?! U nás ho je taky dost, ne?! Pálenic je na Moravě hafo...
*Kimjan
S GD mi to připadá podobné. “posrali jsme to, ale jedeme dál, aby si někdo neřek, že za to můžeme my”🙄🙏
Premiéři ČR poslední dobou.
Rusnok, Sobotka, Babiš, Fiala.
Všichni šli na ruku Bruselu. Všichni měli kecy, jak to s touto zemí myslí dobře a všichni přispěli k jejímu potápění. Jeden naoko nalevo, jiný z druhé strany, ale ani jeden neměl tah na branku.
Kurva! Já vyhlížím někoho, kdo to začne dělat jinak. Amíci maj teď Trumpa, ale to je vyšší liga, fajn. Ale Argentina má Mileie, to je liga srovnatelná s naší a koukám, že tam to jde. Umí i komunikovat, ale umí hlavně to, co já od toho, kdo nás má vytáhnout ze sraček, by měl dělat. Nekecat a fláknout pěstí do stolu a moc se s tím nesrat. Já vyhlížím českého Mileie, ale zatím Godot nepřišel.
Opět dodatek.
Trump, Milei i všichni ostatní za sto posledních let vytáhli své země ze sraček pravičáckým způsobem.
Toto je i má vize. Dát lidem jako stát co největší svobodu, co nejnižší zdanění, aby zbylo na chod státu a nech je bejt. Nechci ochraňovat masy. Mě jsou masy u prdele.
Dám ti rovné podmínky a pak už je to na tobě. Budeš lempl, kterému se nebude chtít makat? Fajn. Tvoje volba. Pak ale nevztahuj dlaň, že tobě, tvojí ženě a tvým dětem nechutná 3x denně jáhlová kaše. Vybral sis ty.
Budeš úspěšnej? Taky fajn. A to, že pak budeš žrát kaviár stříbrnou lžičkou a ten druhej ti bude závidět a chtít to taky, aniž si to zasloužil, na toho ser.
Levicová cesta je, aby se všichni měli dobře. Nikdy v historii se všichni dobře neměli, to je pouze socialistický vlhký sen. Ale dejte jim k tomu šanci, ať si vyberou.
A kecy hnutí Stačilo mi příliš zavání socialismem, takže tohle prostě pro mě není.
berrnard, úvaha č.1
socialismus nehlásal, že se mají mít všichni dobře. To je velmi zjednodušene. V socialismu se dokonce hlásalo: kdo nepracuje, ať nejí a jak řekl správně KIMJAN, kdo nepracoval, šel do basy neb pracovat byla povinnost, nikoliv právo jako dnes. To byla první chyba, kterou udělal kapitalismus. Pak je mnoho dalších chyb, ale ty udělal jak socialismus tak kapitalismus.
Náš zásadní problém spočívá v tom, že ačkoliv si říkáme, že jsme dospělí neumíme se poučit z chyb.
Mnoho věcí z minula jsme mohli převzít a pokračovat v nich a poučit se i z dobrých věcí kapitalismu. Není třeba neustále vymýšlet vymyšlené.
Kapitalismus má několik zásadních chyb:
1. veškeré vlastnictví musí být v soukromých rukou - nesmysl
2. vykořisťování - to pořád platí, na tom se nic nezměnilo
3. brutální nadvýroba a tím brutální zbytečná spotřeba, výrobku je mnohem více než lze spotřebovat, drancují se zdroje a hlavně lidé se zaměřili na neustálou spotřebu, duchovní a tělesný rozvoj jim nic neříká, větší a menší spotřeba znamená závist
4. dehonestovala se práce rukama, kdo nemá VŠ je méněcenný, ale ajťak Vám většinou nepostaví barák nebo cokoliv jiného. Šikovny řemeslník má nejen šikovné ruce, ale musí umět přemýšlet o své práci
5. současní ekonomové zesměšnili social.planovani, přitom základ úspěchu je právě plánování, bez toho se neobejde nikdo kdo chce dosáhnout nějakého cíle, v jakémkoliv oboru
a tak bych mohl pokračovat a napsat dizertačku...
Socialismus udělal chyby:
1. nepovolil podnikání vedle státního vlastnictví
2. nepovolil cestování všude
3. svoboda slova taky nebyla bezbřeha
4. svobodné volby a možnost více stran kromě Národní fronty, nicméně teď je stran tři prdele a 40 procent lidí stejně nevolí
atd. atd. atd. Opět na dizertačku.
Já prožil půlku v jednom a půlku v druhém režimu a není tedy problem srovnávat.
Kdybychom měli fistrona, porovname a vybereme z obou to nejlepší. Jenže my nemáme fistrona a porad meleme dokola pravice, levice. Už jsem to tu psal mnohokrát, ale je to marne marné marné..
Úvaha č.2 někdy jindy...
*Chuck
Hafo slepic ever!!!!
Díky za váš čas! A pokud už jen tu jednu úvahu nepochopí, tak mu není pomoci. Prostě lepšočlověk, který ví co je správné, akorát ma 1000 výmluv proč to správné nemůže udělat. Takový je na tom snad hůř než my, Stačiláci 🤣👍
Cituji:
" V socialismu se dokonce hlásalo: kdo nepracuje, ať nejí a jak řekl správně KIMJAN, kdo nepracoval, šel do basy".
Příživník byl ten, kdo odmítl pracovat. Pokud ses nechal zaměstnat, dostal do občanky razítko, po třech dnech dal výpověď, tak jsi měl cca měsíc na to předstírat hledání práce, aby tě systém neotravoval. Vzhledem k produktivitě práce tehdy všude hledali lidi, takže další razítko jsi pak splašil hnedle. Jako mlaďoch jsem poznal pár maníků, kteří toto dokázali praktikovat léta a peníze si dovedli splašit jinak.
Výpověď
nebyla 3denni výpověď...
Ano.
Šlo tam ale po pár dnech prostě přestat chodit a oni ti jí pak už poslali sami. A jsme tam, co jsem psal dřív. Prostě jsi ani za komančů chodit do práce nemusel.
Když jsi si dokázal vydělat peníze na černém trhu a potřeboval stálejší razítko, mohl jsi se nechat zaměstnat jako uklízečka a cigoška za pár stovek a rifle v igelitce tuto práci odvedla za tebe.
O tahání ze sraček
Zobe vrabec na cestě popadané zrní, když jde kolem kráva a vrabce zavalí kravincem. Vrabec se prodírá ven, když ho uvidí jestřáb a z těch sraček ho vytáhne.
Poučení: Ne každý, kdo tě tahá ze sraček, to s tebou myslí dobře
Milý KIMJANE
Líbil by se mi stát, kterému bych platil přiměřené daně. Abych si platil pojištění a když se nic nestane, tím líp. Když dostanu raka, aby mi to pojišťovna zaplatila, tu léčbu.
Líbil by se mi stát, který by za mé daně zajistil, abych nejezdil po hrbolatých silnicích, aby dokázal zaplatit policajty, hasiče a podobné potřebné věci. Ale dál aby se mi nesral do života.
Nechci stát, který mě považuje za dítě a pak mi přikazuje, jak co mám dělat a co si mám myslet.
Státe, nech mě žít. Už jsem pár let dospělej. Když toto uděláš, o sebe a svou rodiu se postarat dokáži, takže máš po problémech. Když se někdo z mé rodiny dostane do sraček a já zjistím, že to bylo jeho vinou, nebudu po tobě chtít, abys mu pomohl. Prvně mu dám po držce, aby si uvědomil, v čem pochybyl a pak ho z těch hoven vytáhnu. Potom se mnou nebudeš mít žádné problémy. Budu ti platit daně a prostě žít.
Nechápu, co je na tomto divného. Socialismus k tomu ale nevede.
Kdes to vzal, že socialismus k tomu nevede?!
Až na vlastnictví výrobních prostředků ničemu z toho, na čem ti záleží, nestojí socialismus v cestě.
Na rozdíl od kapitalismu bylo za našeho socialismu povinností jedince pracovat a ne povinností státu tě živit. A kdo nedokázal prokázat zdroj příjmů, šel sedět.
Když jsem o tom říkal mému šéfovi, řval, že by to Němci potřebovali taky.
A byl zákon o rodině, kde se uváděla povinnost se o člena rodiny postarat. Dokonce tam bylo, že děti se mají přiměřeně podílet na chodu domácnosti, takže si ho mohl přinutit třeba rýt zahradu a když nechtěl, zatrhnout mu kapesné. Dnes by mu soud to kapesné přisoudil.
Dnes platí třeba manželce slušné peníze za to, že se o nemocného manžela stará...
Máš pravdu
Socialismus Bruselu k tomu nevede, ale ten minulý vcelku v pohodě! A společenské vlastnění výrobních prostředků? To je smrtící systém pro současný kapitalismus! Proto proti něm tak zuřivě brojí! Bojí se ho jak čert kříže a v tom je zakopaný pes téměř všech světových problémů v novodobé historii. Kdo nemá vakům mezi ušima tak to vidí...
tohle
mají ve Vietnamu
*berrnard
….léčit raka z malých daní? Tož tomu se říká socialismus a solidarita 🙏👍😂😂😂😂
Sif
Ani si nedovedete představit, jak moc se teď musím ovládat, abych nenapsal to, co bych nejradši napsal.
Ale zareaguji.
Už jsem se krapet vyfuněl. Za celý svůj život, kromě pár úrazů, jsem nikdy s ničím nemarodil. Celou dobu platím nemocenské pojištění. Nemám absolutně žádný problém se solidaritou v tomto, že se mnou zaplacené peníze použijí na léčbu někoho, kdo takovou kliku neměl. Toto jsem měl na mysli. Ale pro vás jsem vykořisťovatel a pravičák, takže ať napíšu cokoli, vždy mi to nandáte správně ideologicky.
*berrnard
....no vida, a ani to nebolelo :-)
Taky celý život platím a nemarodím. Ale aspoň nemachruju :-/ Raději budu chudá a zdravá než bohatá a nemocná. Ovšem příliš chudoby zdraví nepřidá :-)
Ideologicky? To těžko, spíš na ferovku co si myslím. Tak to přece máte rád. I když uznám, každý na to nemá pajšl :-)
Můj pajšl Sif
už zmáknul podstatně větší borce než jste vy. To, že jsem na vás ještě nevyjel je proto, že vy mi zatím pouze okopáváte kotníky, ale zatím jste mi nestála za to, abych se ohnal. (tímto se omlouvám Juráškovi, že jsem to úplně nevydržel, ale furt jsem ještě mírný).
*berrnard
Nejsem žádný borec. Jsem normálně pracující člověk , 6 let před duchodem, 40 roků v rukách a v nohách, který má 2 práce aby si mohl dovolit nebydlet v azylaku.
A klidně se ožeňte, když to dokážete. A ani to nemusí být zlehka, jako na vaši drahou 1/2 :-) Snad víte, co je virtuální prostor. Vy mne neživite :-) Vaše ješitnost je směšná.
Sif
Pár let jsem jezdil na lodích, taky cca 20 let se věnoval obchodu a taky zhruba 20 kácel stromy, takže o tom, co je práce bych něco vědět měl.
Oženit se nemohu, protože ta zrzka, se kterou jsem ženatý už 34 let by mi to zatrhla. Je to sice hodná ženská, ale nesmí jí člověk nasrat a tímto návrhem bych jí nasral natuty.
Moje ješitnost je normální, jsem chlap. Další dotazy klíďo zodpovím, ale mám dojem, že vy zde budete, já taky, tak si to řekneme časem.
Děkuji berrnarde za to mlčení.
"Moudrý člověk, i když má co říct mlčí, ale ti co by moudře uděli, kdyby mlčeli, mluví o překot."
*Jurášek
hmm, 7 minut :-) to byla bolest :-)
A k té válce támhle někde za sedmero kopci
Napadlo mě, že vlastně to kdysi přesně vystihl v jedné své písni můj nejoblíbenější zpěvák.
Nick Cave - album No More Shall We Part - skladba God is in the House . Pouze výtah.
náš kostelík, ten je bílý, jsme jako myšky, tiše, neboď už to venku je, Bůh je u nás v domě.
našlechtili jsme svá koťata nabílo, aby v noci vidět bylo. a v noci na kolenou klečíme, jsme jako myšky, tiše, od té doby, co to venku je. od severu až na jih to jde, neboť o tom nikdo nepochybuje. nikdo se nestrachuje, když se všichni za ruce chytíme a tichounce zvoláme: "Bůh je u nás v domě".
Každému zbabělci přeji zdochnout takto ve strachu.
Volby se blíží!
Evropská města s nejvyšším podílem migrantů v roce 2025
Podle nejnovějších údajů z INSEE, ONS, Sytabel atd. je největší podíl migrantů zaznamenán v Bruselu ~ 74 %, dále ve Frankfurtu - 51,8 %, následuje Narva (51 %), Paříž (46,2 %), Ženeva (45,2 %) a Malmö (45,5 %). V Londýně 40,6 %, ve Vídni - 31,3 %, v Madridu - 22,2 %, v Miláně - 22,1 %. Mezi skandinávskými hlavními městy vede Oslo - 25,2 %.
Ve východoevropských zemích jsou čísla znatelně nižší: v Bukurešti - 2,7 %, v Kyjevě - 3,5 %, v Minsku - neuvěřitelných 0,5 %. Moskva vykázala 9,1 %. A naše Praha 10,4%.
(Podvečerní) slovo na neděli
V roce 2018 jsem napsal: „Jsou hloupí, nebo zlí? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?“
Došel jsem k závěru, že hloupost a zlo jsou často zvenčí nerozeznatelné – a proto by se s nimi mělo většinou zacházet stejně.
Hloupost je neznalost souvislostí. Zlomyslnost je akceptace destruktivních důsledků. Ale když člověk – nebo instituce – udělá něco hloupého, vidí zničující důsledky a pak to dělá znovu a znovu, měli bychom poctivě mluvit o čisté zlomyslnosti.
Dushan Wegner / https://www.dushanwegner.com/epidemisch/
(Podvečerní) slovo na neděli
V roce 2018 jsem napsal: „Jsou hloupí, nebo zlí? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?“
Došel jsem k závěru, že hloupost a zlo jsou často zvenčí nerozeznatelné – a proto by se s nimi mělo většinou zacházet stejně.
Hloupost je neznalost souvislostí. Zlomyslnost je akceptace destruktivních důsledků. Ale když člověk – nebo instituce – udělá něco hloupého, vidí zničující důsledky a pak to dělá znovu a znovu, měli bychom poctivě mluvit o čisté zlomyslnosti.
Dushan Wegner / https://www.dushanwegner.com/epidemisch/
...
Za dva roky bude Ivanka pracovat pro tebe Vidláku, nikomu to nebude vadit a ani si nevzpomenou, protože nic nejde českému človíčkovi lépe než převlékání kabátů a zapomínání na předchozí chování...
Edit: češtiN
*Blc
Snad Vidláka neopustí jeho dobrota a zaměstná Ivanku v gumákách a kydat. Hnůj!👍😂
kamarád se ptá
na kolik by vyšla koupě pozemku se sýpkou v Miroslavi ?