Když (tuším) v roce 2019 vydával Marian Kechlibar svou knihu „Krvavé levandule“ o tom, jak se ve Francii utrhnou islámští imigranté z řetězu, jasnozřivě tehdy předpovídal, že kniha předbíhá realitu jen o několik let. Už tehdy bylo možné vidět všechny symptomy, které se v západní Evropě teraz naplňují, přelévají se ze země do země a jsou ještě poháněny libtardími médii, které se z toho pořád ještě snaží udělat studentskou revoluci za lepší vzdělání ve školách.
I u nás jsou různí Pribáňové, kteří se modlí, aby něco podobného nastalo i u nás, protože si od davu afrických mladíků slibují, že vyplní jejich progresivistické sny o vykořenění kapitalismu a nastolení sluníčkové společnosti. Libtardi, kteří jsou o maličko chytřejší (ale pořád blbí jak tága) ve francouzských nepokojích hledají russssssskou stopu a kdo hledá, ten samozřejmě i najde.
Bylo velmi působivé, vidět Macrona při projevu k národu, který na to nadělení koukal, jako kdyby ho nikdy vůbec nenapadlo, že by se v jeho skvělém a evropsky hodnotném státě mohlo něco takového stát. Takhle to přece nemělo být, vždyť se přece před časem vyfotil s takovými sympatickými snědými mladíky, kteří by ani mouše neublížili a všichni byli buďto inženýři nebo doktoři.
Marian Kechlibar ve své knize vystihl spoustu příčin a velmi dobře popsal mechanismus, kterým se to všechno rozjelo, ale v jeho knize vedle islámských bojůvek organizovaných imámy z mešit existoval ještě francouzský stát a francouzská armáda. Marian si představoval, že je stát zaskočen a armáda musí hasit tisíce malých požárů, na což není zařízena a víceméně od první minuty, kdy islámská revolta vypukne, spadnou všem klapky z očí a vytvoří se jasná dělící linie mezi dobrem a zlem. Poblouzněná evropská pravda a láska se vzpamatuje a i když to bude stát hodně krve, nakonec i svou zemi vezme zpátky.
Koho by napadlo, že se to celé stane až ve chvíli, kdy žádný z těchto postulátů nebude platit.
Sorošovská média byla vymyšlena, aby ovlivnila veřejné mínění dezolátů. Aby ovládla ty, kteří doposud v evropské hodnoty nevěří. Byla vymyšlena, aby hned v zárodku ničila jakýkoliv pokus o změnu politického kurzu. Byla vymyšlena, aby naplnila internet i média svým vlastním obsahem, kterému co do množství nikdo nebude schopen konkurovat. Měla vymazat všechny jinačí pohledy než ten jediný správný a proevropský. Ale jak vidíte, zafungovalo to obráceně. Dezoláti jsou tady pořád a vymytý mozek mají naopk liberálové i se svým králem Macronem. I jeho média spolehlivě ostřihla od reality, což bylo na jeho projevu setsakramensky vidět. A tak se teď bohatí bílí Francouzi bijí jako lvi za to, aby sami sebe zničili. Mají na to spousty peněz, moci i vlivu.
Nikdo si také nikdy nedovedl představit, že to bude Jean Luc Melenchon, bílý rodilý Francouz, který udělá nesvatou alianci s islámem, protože věří, že právě to ho vynese do prezidentského křesla. Nejspíš si to bude myslet ještě ve chvíli, kdy mu pod jeřábem budou nasazovat oprátku, stejně jako kdysi mnoho německých Židů podporovalo Hitlera, protože si nedovedli představit, že Norimberské zákony budou jednou uplatněny proti nim. To mělo být proti Šajse Čechen… mnozí ještě v dobytčáku do Mauthausenu protestovali, že se musela stát nějaká chyba, protože oni jsou přece hrdí Němci.
A protože Le Penová začala dělat stejnou chybu, jakou jsme v mnoha opakováních viděli i u nás – začala se lísat k liberálům – vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby nakonec prezidentské volby nevyhrála. Když se národ dobrovolně prokleje, dotáhne to do konce.
Stejně tak bylo naprosto mimo lidskou představivost, že by se francouzská armáda mohla vydat ze všech zbraní, protože se malí Napoleoni a malí Dolfíčci rozhodli, že tentokrát už to Rusovi konečně nandají a tak otevřeli peněženky i armádní sklady a všechno grátis dodali Zelenskému. A najednou proti rozjařené africké mládeži nastupuje podfinancovaná policie, která se dvacet let školila, že se má v případě černých výtržníků dívat jinam. Marian Kechlibar v první kapitole své knihy popisuje, jak četníci hrdinsky brání svou četnickou stanici, jak vytahují ze skříní flinty a granáty… ale vlastně si nejsem jistý, jestli tam vůbec ještě něco takového mají.
Raději ani nezmiňuju, že Francie už dávno dává na obsluhu svého státního dluhu víc peněz než na bezpečnost… A to nemluvím o tom, kolik peněz stojí údržba atomových ponorek, atomové letadlové lodi, nadzvukových stíhaček a to všechno je jim teď (s prominutím) naprosto k hovnu.
K tomu si ještě zničili průmysl a jejich zemědělský sektor je bez dotací naprosto nekonkurenceschopný.
Globalizace a hydra progresívních médií dokázaly vlastně jen jednu věc. Podařilo se jim zabránit jakémukoliv pokusu o včasnou záchranu a udržely zdání normality až do chvíle, kdy se všechny krize spojily do jedné velké. Krize samozřejmě přicházely vždycky a budou přicházet i dál, ale přicházely osamoceně. Týkaly se jednoho sektoru. Vždycky bylo k dispozici velké množství zdrojů, které zasaženy nebyly a také bylo možné o příčinách těchto krizí svobodně diskutovat.
Evropské hodnoty zařídily, že teď, když to všechno vyhřezává, nedá se už prakticky nic udělat a to ani tehdy ne, kdyby se současné protesty podařilo zvládnout. Brzy přijdou nové, jen budou vedeny poučenějšími a organizačně zdatnějšími gaunery. Všechny symptomy měly řešení, ale naposled v době, kdy Marian Kechlibar vydal svoji knihu. Pak už bylo pozdě.
Proto mi stojí za to, ještě se nasadit a pokusit se něco udělat navzdory tomu, že velká média dělají přesně to, k čemu byla vytvořena. Snaží se nám v jakémkoliv řešení zabránit. Vlastně těm novinářům děláme službu. Snažíme se jim zachránit život. Těm ve Francii, Británii a Německu už není pomoci a myslím, že se brzy dočkáme scén jako z Teheránu, když tam svoji islámskou revoluci (za pomoci progresívních studentů) dokončili. Právě ti, kteří se nejvíc zasloužili, aby to nemělo řešení, ti budou novými pány za odměnu popraveni jako první.
Všechny ty naše Brodníčkové, Bartoníčci, Šídlové, Bartkovští a jiná svoloč, by si měli uvědomit, že mezi migračním paktem a jejich špatným koncem stojíme jen my.
_________________________________________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Vidláku
dobrá ta poslední věta: "Všechny ty naše Brodníčkové, Bartoníčci, Šídlové, Bartkovští a jiná svoloč, by si měli uvědomit, že mezi migračním paktem a jejich špatným koncem stojíme jen my". Jen se obávám, že tito lidé jsou až tak hloupí, že jim to nedojde...karma je zdarma.
*Chuck
Hmm, a já právě chtěla napsat, že bychom neměli psát "svoloč". Jednak se nám nelíbí, když to říkají o nás a druhak bychom měli dokázat, že "my víme"🤔
Kéž bys Vidláku,
neměl pravdu. Kechlibarova kniha byla/je přece jenom optimistická. Ty jsi jedna velká negace.
Ale ani Kachlibar nebyl první. Je zde nějaký schopný ajťák? V r. 2009 se na YT objevilo video Evropa v r. 2029 (což už bude zanedlouho). Autor v podstatě předvídal to, co později Kechlibar sepsal. Některé části videa byly sice převzaty z filmu Potomci lidí, jiné ovšem byly origoš záběry z demonstrací v evropských městech. Sám jsem to video objevil asi před 10 lety. As 2 roky bylo k mání, pak se ztrácelo, až zmizelo úplně. Ale v internetu se prý nic neztratí. Proto se ptám, zda by ho někdo uměl z internetových hlubin vylovit.
Dobývání Bastily
Když jsem uvažoval o tom, co se děje ve Francii, měl jsem pocit, že jde o dva různé problémy, které se překrývají a že náš mainstream úmyslně referuje o tom méně důležitém, jako byl tím dominantním. Roberts ve svém článku to říká celkem jasně. Tím hlavním problémem je vzpoura samotných Francouzů proti vlastní politické reprezentaci. A tím doprovodným, méně důležitým za to viditelnějším je vzpoura přistěhovalců proti francouzské společnosti doprovázená násilnostmi a ničením. I když Francouzi umí být také radikální.
Francouzské protesty jsou nesprávně chápány
Paul Craig Roberts
Francouzským protestům, které se šíří po Evropě, není věnována náležitá pozornost. Vysvětlení, podle něhož studenti po celé Francii – přičemž nepokoje se rozšiřují také do Itálie a Belgie – zapalují historické budovy a rabují obchody proto, že jsou nespokojeni se stavem školních budov, není přesvědčivé. Někteří lidé mají podezření, že násilnosti souvisejí s přistěhovalci. A tato souvislost skutečně existuje, ovšem je jiná, než jakou tito lidé předpokládají. Bouří se sami Francouzi, bez ohledu na to, do jaké míry se nepokojů účastní také přistěhovalci.
Podle mého názoru je to, čeho jsme svědky, ve skutečnosti povstání. Je výsledkem mnohaleté frustrace a zklamání původních evropských národů, jejichž vládci dlouhodobě přehlížejí jejich zájmy. Evropské vlády, včetně britské, věnovaly své úsilí záležitostem, které mají na jejich vlastní obyvatelstvo nepříznivý dopad. Patří k nim například globalismus, který slouží několika málo korporacím a mezinárodním byrokraciím na úkor obyčejných lidí.
Patří k nim také podřizování se sankcím Washingtonu proti Rusku. Ty zničily obchodní vztahy mezi Evropou a Ruskem, poškodily hodnotu podniků a v důsledku sankcí, které Washington uvalil na Rusko a jeho obchodní partnery, přispěly k vysokým cenám energií v Evropě a ke zrušení stovek tisíc pracovních míst v německém automobilovém průmyslu.
Dalším problémem je naprostý nezájem o pracovní uplatnění mladých lidí z původních evropských národů, zejména vysokoškolsky vzdělaných. Tento problém byl ještě prohlouben povoleným přílivem milionů přistěhovalců-vetřelců, jejichž přítomnost dále přeplnila pracovní trh.
Evropanům zároveň odčerpává finanční prostředky, které by jinak mohli využít k výchově vlastních dětí. To přispívá k nízké porodnosti a pokračujícímu nahrazování původního evropského obyvatelstva. Ještě důležitější však je, že příslušníci původních evropských národů získávají pocit, že přicházejí o své vlastní země a že jejich životní úroveň klesá a kriminalita roste, protože jejich vlády je nezastupují a nehájí jejich zájmy.
Pro mě je nejdůležitější to, že se bouří se sami Francouzi. Ano, nepokojů se v určité míře účastní také přistěhovalci-vetřelci, ale ti mají obvykle úplně jinou motivaci.
Selhání evropské a britské demokracie při zastupování evropských a britských národů dokládá mimořádně nízká míra podpory, které se těší všechny evropské vlády včetně britské. Pokud lze věřit průzkumům veřejného mínění, francouzského prezidenta Macrona podporuje pouhých 10 % Francouzů. To není demokracie. Je to diktatura, která však nemá potřebnou moc.
Docházím k závěru, že Evropa i Amerika se nacházejí v krizi a že ti, kdo mají politický prospěch z vládních funkcí, se snaží udržet své vlády i Evropskou unii pohromadě zdůrazňováním „ruské hrozby“.
Ohrožena je také soudržnost Ameriky. Lidé v ostatních částech světa si myslí, že Američané jsou bohatí. Ve skutečnosti tomu tak není. Bohatým člověkem je ten, kdo má volný disponibilní příjem – tedy peníze, které má k dispozici potom co uhradí nutné výdaje, tedy splátky úvěrů a hypoték, dluhy z kreditních karet či splátky osobních a nákladních automobilů, pravidelné účty za energie (elektřinu a plyn) a náklady na dopravu. V Americe takoví lidé tvoří pouze několik nejvyšších procent příjmového a majetkového žebříčku. Ostatní se potýkají s obtížemi, jak nedávno zdůraznilo několik článků v deníku The New York Times.
Lhostejnost „demokraticky zvolených vlád“ k vlastním občanům, a dokonce i k politickému přežití samotných politiků, dobře ilustruje odmítnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přijmout nabídku Íránu. Írán mu totiž nabídl na stříbrném podnose možnost zajistit republikánům opětovné vítězství v kongresových volbách v polovině prezidentského období. Stačilo by, aby Trump ukončil válku a uznal právo Íránu kontrolovat vlastní vodní cesty. Írán by pak otevřel průliv a umožnil obnovení přepravy ropy.
Donald Trump a jeho administrativa jsou však, podobně jako administrativa George W. Bushe a mnohé další, natolik spojeni s Izraelem a izraelskou lobby, že prezident nedokáže upřednostnit zájmy amerického lidu, a dokonce ani své vlastní zájmy, před zájmy Izraele. V souladu s Trumpovou podřízeností Izraeli a podřízeností Ameriky jako celku Trump odmítl íránskou nabídku, která ho mohla zachránit.
Každé evropské zemi obývané původním evropským národem jsou proti její vůli vnucovány zájmy Izraele a zájmy přistěhovalců. A Evropané s tím nemohou dělat nic jiného než povstat a vytáhnout gilotiny. Možná právě počáteční fázi takového vývoje nyní sledujeme ve Francii.
Studená a temná zima bez energií Evropany ještě více zradikalizuje.
kdy mu pod jeřábem budou nasazovat oprátku,
Když v roce 1979 Rudé právo jásalo nad íranskou revolucí, tak jsem varoval, že první budou viset íránští komunisté.
A tak se i stalo.
Co se děje ve Francii, je předzvěstí "Podvolení", tématu knihy Michel Houellebecqa z roku 2015.
A, Vidláku, vynechal jsi miliardy, které z Francie tečou do Izraele, Kurdistánu, Arménie a všude tam, kde má Francie potřebu hrát světovou roli. Ukrajina je navíc.
Ano, v SSSR velmi udatně a efektivně proti Němcům bojovala francouzská letka "Normandie-Němen" - ale poslední bojovou jednotkou, kladoucí zuřivý odpor Rudé armádě v Berlíně, byla SS-jednotka francouzských dobrovolníků.
Maj to jako u nás - akorát že naši rusofobové by asi nebojovali...
Američanům a Turkům už došlo, že Rusko je seriózním partnerem.
... Neklid lze vnímat v Německu, Švédsku a dalších zemích, kde mimo ekonomického propadu, podpory Ukrajiny a vyhazování peněz vadí i zvyšující se kriminalita muslimských gangů i jednotlivců, kteří přišli do Evropy s vidinou života v ráji. O Velké Británii ani nemluvě, tam už probíhá úplná islamizace a místní obyvatelé začínají být štvanci. Britské dívky jsou terčem sexuálních útoků častěji, než je zveřejňováno, a denně jich několik končí v rukách migrantů. Ani Němky nejsou ochuzeny o tento zážitek, a i v Německu, tedy za pomyslným rohem, se tato zvěrstva dějí stále častěji.
Ne, nemáme se mnohem lépe. Desetina současných obyvatel České republiky je již ukrajinská a kriminalita Ukrajinců je děsivá. I přes jejich značné zvýhodňování a neuveřejňování skutečného stavu máme mnoho informací o nárůstu trestných činů a dle jejich množství se zdá, že je u nás Ukrajinců už 50%. Násilí, znásilnění, ekonomická kriminalita a daňové úniky jsou průvodním jevem tohoto etnika. Média mlčí, policisté mluvit nesmí a napadení například ve zdravotnických zařízeních se tají. Agresivita Ukrajinců stoupá s jejich množstvím. A to nám hrozí další invaze, o které se veřejně ví, ale vláda se k ní nevyjadřuje. Slováci a Maďaři uzavřeli hranice, v Polsku s podporou Ukrajinců končí a Čechy jsou jim stále otevřené. Proč? Babiš, Rakušan i Fiala mají na Ukrajině totiž svá aktiva a nejsou z bohatých lidí jedinými. Možná i v tom tkví problém, kterým je podpora Ukrajiny. Ochraňují své Investice. Samozřejmě důvodů je více, ale toto je k zamyšlení.
Evropa skomírá... Američanům a Turkům už došlo, že Rusko je momentálně seriózním partnerem schopným dodržovat dohody. EU se utápí v pocitu vlastní nenahraditelnosti, která je iluzí. Rusové Evropu nepotřebují vůbec k ničemu. Mají dobré vztahy s 2/3 světa. Evropa má mít strach z Číny, která ji hospodářsky válcuje, z Ruska dávajícího jasně najevo, že už si na své území sáhnout nenechá, a nakonec i z USA, protože Američané už nemíní brát současné vedení EU vážně. A my se jim vůbec nedivíme. Jenže hlavní problém kontinentu je uvnitř něho. Neschopní politici, chciválkové, korporáty, globalisté, pseudofilantropové, banky, …. Množství grázlů stojících za současným stavem je obrovské.
Jindřich Kulhavý z článku „Jak se daří Západu?“ https://www.inadhled.live/…u-/
Poraďte svým vnučkám a vnukům
Před týdnem jsem se cestou ze Spiez do Frutigen zaposlouchal do rozhovoru mladíka se svým dědou, po telefonu ve slovenštině. Nejdříve se pochlubil, že ve škole už nemusí používat translátor a že bydlí na velmi pěkném místě na kopci v domečku obklopeném kravami. Poté se rozpovídal o místních reáliích: Švýcarsko je vyspělá země, kde viděl na staveništi místo jeřábu drony. Místní sice nejsou tak přívětiví jako třeba v Itálii, kde se hned s každým objímají ... ale po čase navázané přátelství o to déle vydrží. Jen škoda, že vystoupil tak náhle, že jsem nestačil prohodit ani jedno slovo.