Babišova řepka

Autor
Štítky

Dnešním článkem bych chtěl ještě jednou otevřít téma pěstování řepky, jak si přál Kadlas v nedělní diskusi. V té stejné diskusi se objevilo dost odkazů i fundovaných odpovědí, tak ho ještě jednou vidlácky prokydáme. 

Řepka se seje po žních jako první. Do konce srpna by měla být v zemi, aby během podzimu vytvořila listovou růžici a natáhla kořeny do dostatečné hloubky. V této fázi řepka půdu vůbec neničí, ani z ní příliš nevysává živiny, naopak rozvětveným systémem jemných kořínků půdu zkypřuje tak moc, že po řepce se většinou ani nemusí orat.  Ŕepka se kdysi dávala na pole jako poslední před pícninami.  Vojtěška se zasela na neorané ale zkypřené pole a pak se půda nechala dva roky odpočinout. 

V posledních letech máme teplo dlouho do podzimu a tak se někdy řepka zpomaluje (postřikem), aby ještě na podzim nevymetla květ. Pokud to udělá, je to v háji, takže pokud trvá dlouhé a příjemné babí léto, vyjedou postřikovače a růst zpomalí pomocí příslušného ředěného herbicidu. 

V zimě listová růžice zahyne, ale zůstane kořen nacpa ný živinami, ze kterého pak na jaře vyrazí růžice květů. Pak to čtrnáct dní vypadá hodně žlutě, následně se vytvoří malé lusky se semínky.  Výnos řepky bývá v dobrém roce okolo třech tun z hektaru. Poměrně dobře se to seká, jen kombajnová lišta musí být vybavená bočním ořezem. 

Porost řepky je velmi hustý, takže velmi dobře chrání půdu před vodní i větrnou erozí. Zároveň je řepka relativně nenáročná na vodu. Ne že by nespotřebovávala, ale z řepkového pole se málo vody odpaří pryč, právě proto, že hustý porost dobře stíní. Zároveň řepka vyhubí všechen plevel - prostě ho zadusí. 

Řepka je multiplodina, to znamená že se využívá prakticky ve všem a na všechno. Řepkový olej se používá v potravinářství i na krmení, dělá se z něj glycerín, zbytky po lisování oleje se také zkrmují. A samozřejmě - řepka je plodina ze které se snadno vyrábí tzv. MEŘO tedy metylester řepkového oleje. Řepka je skoro v každé tubě krému na ruce i na boty, je v olejem ředitelných lacích, fermeži, je ve většině léků, v dezinfekci, prostě skoro všude se potřebují olejové deriváty. 

Když se před mnoha a mnoha lety rozhodlo, že se do nafty budou přidávat biosložky (to ještě v EU ani na našich ministerstvech nikdo netušil, co to přinese), tak nikdo nenařídil, že to musí být zrovna z řepky. Do benzínu se dává biolíh a do nafty metylestery prostě proto, že to funguje a ničí to motor jen pomalu a až po záruce. 

Řepka do toho spadla v podstatě nevinněm ono se to z ní jen jednoduše a levně vyrábělo  - stačilo jen koupit hóóódně velký lis, hóóódně velký kotel, pár trubek a dalšího zařízení a tradá - už z toho teklo biopalivo. Kapitalisticky to ani jinak dopadnout nemohlo, v našich krajích z ničeho neuděláte bionaftu tak snadno a tak levně jako z řepky. 

Tehdy se toho chopil Babiš, protože na takový byznys měl prachy. V dnešní době postavit novou chemičku, to dokázal vlastně jenom on. Žádný takový podnik u nás od roku 89 nevznikl. On měl štěstí že na to měl pozemky na tom nejlepším možném místě. Zároveň měl na tu miliardovou investici i peníze (je to fakt hodně velký lis a hodně velký kotel) a tak vznikl PREOL. 

Když něco stojí miliardy, tak si dáte záležet, aby to vydělalo. To není nějaká blbá michelinská restaurace na hraní pro babišovy děti, to je byznys na nejvyšší úrovni. Výroba bionafty je vždycky dražší než výroba normální nafty z ropy a pokud by na to nebyly státní záruky, tak by to nikdo nedělal. Milan V. by měl nejlíp vědět, jestli by se postavila nějaká solární elektrárna bez státních záruk.  Miliardy se nevyhodí jen tak pro pochybný obchod z pochybného zákona. 

Výsledek máme doteď. Vlastně je docela dobře možné, že jedním z důležitých babišových motivů o vstupu do politiky byl i zájem ochránit svou investici, která je tak velká, že by mohla i koncern jako Agrofert poslat ke dnu. Nedá se proto očekávat, že by Babiš byl sám proti sobě a nechal naftu zase dělat postaru výhradně z ruské ropy. Preol se musí zaplatit, pak se uvidí. 

Co ale Babiš udělal hned... začal budovat sklady, aby byl schopen řepku kupovat přímo z Hamburku za světové ceny, které jsou nižší než ty české. V prvních letech lisování v Preolu se za řepku platilo přes deset tisíc za tunu. Teď už se platí sotva šest, tu a tam sedm. A jde to dolů, protože řepky je na světě dost a dost a Preol jí může mít loděmi po Labi stokrát víc než na co má kapacitu. 

Navíc EU zakazuje celou řadu postřiků a zakazuje mořidla na osiva. Řepku se u nás už nevyplatí pěstovat. Její výnos se stále častěji dostává pod náklady. Kdo nemá dlouhodobou smlouvu, ten už druhým  i třetím rokem přemýšlí, čím by řepku na svých polích nahradil. 

Letos už to bylo hodně markantní. Samozřejmě to nepoznáte když jedete po silnici podél pole, protože žlutý lán vás uhodí do očí, ale pokud člověk koukal do zemědělské krajiny z nějakého kopce, byla ta žlutá v krajině tak nějak rozumně zastoupená. Letos byla řepka asi na 15ti procentech ploch a příští rok to půjde zase dolů. 

Množství řepky se zřejmě v naší krajině ustálí na cca 10% ploch. To bude zhruba předrevoluční množství, které by pokrylo příslušnou potřebu olejů, margarínů, glycerínů, mýdel a krmiv. Možná to bude ještě méně, protože na mýdla se dá použít i palmový olej, který je ještě mnohem levnější a že by nadnárodní korporace koukaly na odpovědnost jinak než přes papírová brčka, o tom si nedělám iluze. 

Vidlácky bych si přál, aby se řepka používala v naší krajině jako vymezovač. Aby rozdělila velké lány polí na menší kusy prostě vysetím pruhu řepky na šířku žací lišty kombajnu. Svým způsobem by to byl rozumný kompromis. Pole by se mohlo orat klidně jako celek velkými stroji, ale po devět desetin roku by byly rozdělené mezemi z husté rostliny, která zadrží vodu, vítr a nepustí ani hlínu splavovanou vodou.  Přenastavit kombajn na řepku je dneska otázkou jednoho stisku tlačítka. A dnešní hnojení pomocí GPS by si s tím také hravě poradilo. 

Byl by to způsob jak udržet ve hře skvělou plodinu. Její množství by pokrylo potřebu, zároveň by nebyl takový tlak na její výnos, protože dotace by mohly být podobné jako dneska za zelené pruhy (greening). Vznikly by meze a zároveň i větrolamy, po čemž už dlouho volám a zároveň by nebylo nutné nějak zásadně měnit techniku. 

Já osobně dávám řepku na pole každý rok jako podzimní meziplodinu. Po bramborách je pole vždycky utužené. Sklidím brambory a vyseju řepku. Ona pole zadarmo zkypří a do kořenů nasbírá živiny. Před orbou ji zmulčuju a zaorám. Znovu už nevzejde, ale půdu mám kyprou pomalu do půlmetrové hloubky plnou dusíku, draslíku i fosforu.  Kořeny řepky pak v klidu hnijí celý další rok a uvolňují všechny látky pěkně pomalu. Po řepce dávám další rok kořenovou zeleninu, které pořádné zkypření prospívá. 

A pokud někdy budu mít věší latifundie, budu to s řepkou dělat přesně tak jak jsem popsal. 

Pokud se ale aktivistům jejich boj proti řepce podaří dovést do konce, jen to sníží diverzitu naších polí, na kterých se díky globalizaci udrží stále méně plodin, protože jinde je na to lepší prostředí i podmínky a doprava po celém světě je za pakatel. Česká republika je příliš malý stát, než aby mohl vystoupit ze světové obchodní organizace. Je přiliš malý stát, než aby si tu udržel zemědělskou samostatnost. Boj proti řepce je v našich podmínkách jen boj za to, aby na polích rostly poslední čtyři plodiny. Pšenice, kukuřice, ječmen a slunečnice. Všechno ostatní je marginální. 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (71 hlas)

Komentáře

Targusi tvoje otázka je složitá tak na dva běžné vidlácké články.  Zkusím to vzít letem světem. Podle podnebí máme tři typy krajů. Je kraj bramborový, obilný, řepařský. Pro každý platí jiné ideální podmínky a jiný posevní postup. Gorolistán bude určitě kraj bramborový a to na spodní hranici možností, takže tam platí něco trochu jiného než na úrodné jižní moravě, kde jsou pole z navátých spraší, kam zajede dvacetimerová pilota jak do másla a skála nikde. 

V principu to ale fungovalo všude  tak, že se na poli protočilo deset plodin s přihlédnutím k podnebí. U nás třeba nedělali nikdy oves, protože v našem teple dělá slámu, le nenasadí na zrno. V horách brambory, v nížinách cukrovka. V horách žito, v nížinách kukuřice. V horách len, v nížinách konopí.  V nížinách víc slunečnice, uprostřed víc řepky. apod ,apod. V horách víc pícnin, v nížinách míň.  Všude ale došlo jednou za osm let na  jetel nebo vojtěšku, která tam zůstala dva a ž tři roky, čímž vznikl vlatně úhor na kterém ale byla alespoň píce. Půda si odpočinula a jelo se znovu. Hrášek na přípravu, po něm ozim. Pak třeba brambory, pak ječmen, pak třeba třeba slunečnice, atd atd a končilo se cukrovou řepou (v horách bramborami)  které z pole vypily všechnu vodu a znovu se dával jetel... 

Podobně fungoval postup na hnojení mrvou, která se dávala jednou za čtyři roky a nebylo špatné, když mezi tím došlo na zelené hnojení. Zelené hnojení se používalo tehdy, když se brzy sklízelo a dávala se jařina. Sklidila se pšenice, další rok měla příjít třeba ta cukrová řepa, tak se po žních zasela řepka nebo hořčice, která se pak na zimu zaorala. Samozřejmě setí řepky se nedělalo v řádcích secím strojem, to by bylo zbytečně náročné. Normálně se rozmetla rozmetadlem na hnojivo. Na hektar se vysévá  1,5 kg řepky. To není překlep, fakt n hektar patří takhle málo. Pšenice se vysévá 200kg. Použilo se normální semínko, žádné osivo, takže to stálo jen tu naftu. Cizopasníci nevadili, zaorali se pak taky a protože na řepku došlo zase až za třeb 5 let, tak se nic nestalo. 

Tohle zelené hnojení se nedělalo každý rok a v jiných krajích se používalo něco jiného než řepka. Podobně funguje hrášek, hořčice, fazole, konopí a další a další. Pokud se dával ozim, tak se samozřejmě zelené hnojení nedělalo, stejně se nedělalo zelené hnojení po kukuřici, protože ta se sklízí třeba až v listopadu. Já zažil sklizeň kukuřice i v lednu. 

Agronom normálního komunistického JZD se snažil o tzv. olympiády. -  aby na každé pole jednou za čtyři roky přišla mrva neboli hnůj a mezi tím uprostřed, aby na pole přišlo zelené hnojení.  Zelené hnojení jsi tedy mohl přehlédnout, protože na něj došlo jednou za čtyři roky a pokud to byl třeba hrášek, tak jsi vůbec nezjistil, že šlo o zelené hnojení. . Hnojení mrvou jsi samozřejmě nepřehlédl, protože to byl zážitek i čichový.  Lecjaké družstvo také mělo rybníky, které různě odbahňovalo, používalo kaly z čističek a měly i další možnosti jak hnojit a tak leckde na zelené hnojení ani nedošlo, protože to nebylo zapotřebí. 

V praxi to samozřejmě nebylo všechno tak ideální. I tenkrát se tu tam osevní postup porušil, protože celý ten algoritmus prostě nevyšel a někde se pak dala okopanina dva roky po sobě nebo obilnina dva roky po sobě. Ale to byly spíš výjimky. 

Problém je dneska v tom, že takový hrášek skoro nikdo nevykupuje. Tak se dostane do osevního postupu jen na řekněme 20% ploch. Podobné je to s ječmenem, cukrovou řepou, mákem, konopím a dalšími. V praxi to pak vypadá, že se jednou dokolečka ty ziskové plodiny  - pšenice, kukuřice, slunečnice (a v uvozovkách řepka). Všechno ostatní dá dohromady možná jeden rok v posevním postupu. A jsme doma - dnešní osovní postup je poloviční - pětiletý. Nejsou v něm prakticky vůbec pícniny, je v něm minimum cukrovky, minimum máku, minimum lnu, minimum, ovsa či žita, minimum kukuřice či čiroku na siláž, minimum hrášku nebo luštěnin všeobecně. 

Globalizade zařídila, že se všude pěstuje jen to, co v daném místě nejlépe roste. Proto se zelenina dělá v Itálii, oves v Polsku, řepka se dělala u nás, apod apod a všechno se dělalo v tropech, stepích nebo Rusku, protože třem sklizním za rok, monzunu  nekonečným rovinám se v našich krajích blbě konkuruje.  

 

 

 

 

 

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

No vida, nejenom Targus, ale i my ostatní jsme zase o něco chytřejší. Targus možná i mladší a krásnější. Ale pro mě velmi zajímavé, byť to ve svém oboru skladníka ve šroubárně asi nevyužiju. Děkuji.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

je k jídlu?

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Čirok je rostlina - velbloud. Čili plodina budoucnosti do suchého česka.  Je podobný kukuřici, z jedoucího auta v podstatě nerozpoznatelný. Jen nemá ty kukuřičné palice. Existuje několik odrůd, něktré jsou i na zrno. U nás se ale pěstuje na siláž. Teda když máte krávy. Když nemáte krávy, tak se pěstuje do bioplynové elektrárny. Jeho hlavní výhoda je, že prakticky nemůže přischnout. Není voda, tož neroste. Je voda, rozjede se. Narozdíl od ostatních plodin, které když překročí určitou mez sucha, tak se snaží za každou cenu rozmnožit na úkor všeho. Čirok si na vodu prostě počká. 

Jeho semena jsou trochu jako proso. 

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

jako mnoho jiných domestikovaných druhů, vytlačujících českou flóru (a tím i faunu) někam dopryč.

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)

Nepůvodní šmejd jsou i kukuřice, rajčata, brambory, okurky, salát, pšenice, ječmen, žito, atd.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

já ho ochutnával v Egyptě.
Nakládanej, vařenej, i mletej ve formě nějakejch placiček

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

psali, nutnému střídání plodin rozumím.
Šlo mi o to dozvědět se, proč sedláci nehnojí pole např. tím vysetím řepky nebo vojtěšky a následnou zaorávkou, nýbrž prostě jen sklidí kukuřici a do dalšího výsevu kukuřice se na poli VŮBEC NIC neděje.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Zelené hnojení má smysl, když se vyseje nejpozději do konce srpna. Pak už na poli nic stejně nevzejde a semínka tam můhou zůsůtat ležet do jara, kdy budou dělat potíže. Navíc zelené hnojení se musí zaorat nejpozději do konce listopadu, aby se stihlo přes zimu rozpadnout. Takže to není na každé pole. V našich podmínkách se to dělá po ozimech, pokud budou následovat jařiny. Tam je na to dost času. Někdo to dělá po ranných bramborách, případně po technických  plodinách. V srpnu se sklidí otava, provede se mělká orba by se narušil drn, zaseje se do toho řepka, která to rozruší do větší hloubky. V listopadu se udělá hluboká orba a je to. 

A teď prakticky... proč by to nějaký dojič půdy (podle vzoru dojič socialismu) dělal? Proč by sakra do té půdy něco vracel? Stejně jí má pronajatou a drobní pronajímatelé jsou rádi, že dostanou nějakou tu kačku na dovolenou. Je jim to taky jedno.  Každá jízda traktorem stojí peníze. Proč orat, když existuje kombinátor a rozrušovač? Proč orat, když se dá použít roundup? A že je pole vydojené, stačí chvíle sucha nebo moc deště a neurodí se?  Na to se dá pojistit a nebo podojit stát na mimořádné pomoci.  Zelené hnojení je pro debily, kteří nepochopili, co je kapitalismus.  Až pole přestane rodit, pronajmou se jiná pole  a na té vydojené půdě ať si hospadří nějaký vidlácký altruista. Pokud chce majitel Bývalého JZD a.s. jezdit v bavoráku, tak musí umět počítat a ne se starat o půdu. 

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Pole rozsekaná několikerým děděním mezi všechny sourozence (dříve dědil nejstarší/nejschopnější syn) na úzké nudle a pronajaté (jak píšete) dojiči půdy těžko někdo někdy bude zušlechťovat. Tedy budovat terasy, remízky, mokřady atd. Nebi Vy byste na svém proužku vybudoval mokřad či remízek a ten potom zkoušel někomu pronajmout? Spíš by Vás ostatní vyzvali abyste si to chodil kosit.

Dotace musí být zničeny!

Zatím bez slepic

netušíte, proč se u nás nepěstuje (krom pár nadšenců) cizrna?
Výživná, velmi chutná, není alergenem, z rostliny se zužitkovat prakticky všechno, dá se z ní umlít mouka, dají se s ní nahradit oříšky, je až strašidelně zdravá, obsahuje B-komplex plus vitaminy A, E, C, vápník, železo.
V čem je problém?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Cizrna se pěstuje... Stejně jako najdete i pole s dýněmi na dýňová semínka. Dokonce najdete i ostropestřec mariánský, amarant, proso a další a další zajímavé plodiny. akorát celorepubliková spotřeba se vejde na to jedno pole.  V osevním postupu je to takové plivnutí. Navíc se to pěstuje tam, kde je pak další návazná technologie. Když má někdo makovou čistící linku, tak si zajistí smluvně zemědělce okolo, aby ho zásobili. Kousek od Vidlákova je linka na ten ostropestřec (firma Irel, tak ho kolem tu a tam někdo pěstuje. 

Aby to mělo smysl, tak by nějaký hódně bohatý oligarcha musel postavit něco jako Preol, ale tentokrát třeba na tu cizrnu.  Jinak pochybuju, že by to někdo dokázal jen tak z nuly. 

 

 

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Dík :o)

Nám totiž cizrna zachutnala. Třeba někdy někde narazíme i na tu českou.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

proč se nerozvíjejí auta na setrvačník,tak zvané gyroskopy. Na popojizdeni po městě by to bylo ideální a vůči elektroautům ekologičtější nez ty baterie plné různých jedovatých kovů

Zatím bez slepic

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

musí něco roztočit, třeba Slunce nebo uhlí.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

setrvačník a ten velká páka

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

si člověk točil sám,takové velké autíčko na klíček

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

jmenuje se to bicykl a dá se to i vidět

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

a není bicykl i tak trošku gyroskop?

Zatím bez slepic

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

....

Zatím bez slepic

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

precesní pohyb.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

A při nehodě stejný problém jak s baterkama..

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

by se vychytalo,jak jiné problémy ale touto cestou nikdo nejde

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

začít vychytávat? Géniů formátu Elona Muska není nikdy dost.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

To je asi těžké vysvětlit v dnešní společnosti. Kdyby někdo navrhnul nacpat do kubíkové nádrže dva kubíky, tak by jej to dříve ani nenapadlo, neb je to pitomost, nebo by z něj pitomce udělali ti, kterým to navrhnul. Ale v dnešní společnosti by to bylo vyzvednuto jako kreativní návrh. Navrhovatel by byl povýšen, byl by vytvořen team, který by se pravidelně scházel, v prezentacích by pravidelně informoval šéfy jak jsou daleko s realizací. Pak by proběhl test s negativním výsledkem, možná víckrát k ověření. Závěr by byl ten, že se nepodařilo teamu najít řešení a návrh by se dále vedl jako potenciál.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Problém je jinde, a to ve ve fyzikálních zákonech a v materiálovém inženýrství. Velmi stručně řečeno do setrvačníku uložíte tím vice energie, čím má větší průměr a vyšší hmotnost. Pokud by se měl energií ze setrvačníku rozumně pohánět nějaký samohyb, musel by ten setrvačník mít značné rozměry, takže by se nedalo projet pod mosty, a velkou hmotnost, takže by se nedalo jezdit po nich normálních silnicích (o mostech nehovoře). Stroje této kategorie jsou k vidění v románech Julese Vernea a ve filmech Karla Zemana. Z hlediska teorie ještě stojí za zmínku gyroskopický jev, vůči Zemi se totiž jedná o neinerciální souřadnou soustavu, čili osa setrvačníku by měla snahu "mířit pořád stejným směrem", řečeno nefyzikálně. To by prakticky znemožňovalo jízdu do zatáčky nebo do kopce/ s kopce, ledaže by setrvačník byl umístěn na otočném Cardanově závěsu. Z hlediska teorie nebylo možné zanedbat Coriolisovu sílu. Z pohledu inženýrského by bylo potřeba vymyslit, jak přenést energii ze setrvačníku ke kolům, a samozřejmě dosáhnout vysoké účinnost - setrvačník by se musel vrtět v nějakém futrálu, a nejspíše ve vakuu.
Jinak myšlenka setrvačníku jakožto akumulátoru energie není nová a běžně se využívá. Některé důležité systémy (televizní vysílače, výpočetní střediska) byly napájeny ze sítě přes motorgenerátor, což je elektrický motor a generátor (a setrvačník) na společné hřídeli. Motor je poháněn ze sítě a přes onen hřídel zase pohání generátor, který vyrábí energii pro daný systém. Pokud dojde ke krátkodobému výpadku (pár period 50 Hz), ani se to nepozná

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Třeba se pletu, ale jízdu z/do kopce by to ovlivnit nemělo, protože osa setrvačníku je stále ve stejné relativní poloze vůči rovině otáčení setrvačníku.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

tzv. neodpruženými hmotami. Mám na mysli obyčejná kola na autech.
Svého času bylo módou montovat na tereňáky velmi široká kola. Jakmile s tím někdo vjel na horší silnici, v tu ránu začala kola lítat po příkopech.
Jistě, gyroskop asi nebude namontován na nápravě jedoucího auta, ale kvůli využití k pohonu by musel být co nejrozměrnější a většina hmotnosti by měla být co nejdále od osy rotace. Umíte si představit technické nároky na uložení takové bestie?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

To by se vychytalo, jenže touhle cestou nikdo nejde. A má pravdu: v Kocourkově taky chytali (až vychytali) světlo do hrnců, aby nemuseli do zdí prorážet okna. - Jenže touhle cestou nikdo nejde, a při tom by stačilo tak málo: jen to vychytat!

Vychytat, vychytávka, vychytaný. Tohle slovo nám byl čert dlužen.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Jinak by se to nevychytalo, neb sice z kopce pohoda, ale pokud budete muset pod kopcem s plně roztokem setrvákem zatočit, nevím, nevím. Setrvačník je od slova setrvat...tedy snaží se zabránit změně. Gyroskopy v letadlech a jinde právě tohoto efektu využívají... třeba takový původní autopilot .

Zatím bez slepic

rozuměl byste, kdybyste chtěl, ale VY TOMU ROZUMĚT NECHCETE!!!
A vychytávat nechcete už vůbec a zamlouváte to nějakou fyzikou a nějakým roztečeným setrvačníkem.

Zatím bez slepic

Kde chybí argumenty, použije se větší kladivo. Na setrvačník ale neplatí, to je fyzika, ne ideologie, ne politika. Dobrou noc

Zatím bez slepic

Moje připomínka byla k vlastnosti setrvačníku, jakožto ideálního stroje, ne k technickému provedení čehokoli.
Například ve vrtulníku při stoupání vzhůru (či dolů) bez náklonu se gyroskop ani nepohne. Tj na setrvačník v něm (resp na jeho uložení) nepůsobí žádné síly. Jestli chcete oponovat, tak prosím pouze na větu: Při pohybu setrvačníku v rovině rotace (kolmé k ose otáčení) nepůsobí na něj žádné setrvačné síly (kromě sil, které by působily i na neroztočený setrvačník). Ovšem je možné či pravděpodobné, že při pohybu setrvačníku nahoru či dolů bude mít vliv směr otáčení setrvačníku. Pak by se ovšem vylučovala možnost, že bude mít problém zároveň z kopce i do kopce, ale pouze v jednom směru, dle rotace. V souhlasném směru (rotace setrvačníku je v souladu s jeho směrem pohybu) by naopak setrvačník pohybu "pomáhal".

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

MUDr. Ivan David
33 min ·

Turecká armáda dobyla druhé největší naleziště ropy v Libyi

Expediční sbor turecké armády v noci na dnešek dobyl libyjské město Sirte, v jehož okolí se nachází 40% ropných zásob země. Libyjská národní armáda (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar, jehož do funkce ustanovil poslední zvolený parlament, byla podle libanonské agentury Al-Masdar během 2 dnů tureckou armádou zatlačena o 400 km. Tedy na třetinu vzdálenosti mezi Tripolisem a Tobrukem.

Ještě v lednu LNA obléhala Tripolis ze vzdálenosti pouhých 30 km. Džihádistické milice, jejímž mezinárodním mluvčím je samozvaný „premiér vlády národní shody“ Faís al-Sarrádž, se do příchodu turecké armády držely pouze na úzkém pruhu země kolem Tripolisu a přilehlých přístavů. Většinu země sice nadále ovládá LNA, jejíž velitelství sídlí stejně jako libyjský parlament v Torbuku. Situace Haftarových sil se však v posledních týdnech prudce zhoršuje.

V pátek 4. 6. 2020 zahájila turecká armáda v Libyi útočnou operaci „Cesta k vítězství“. Po příjezdu několika námořních konvojů s novou vojenskou technikou a čerstvými posilami z Turecka, a desítek tisíc džihádistů stažených ze Sýrie, Turci prorazili frontu u města Misráta a postoupili hluboko do vnitrozemí ovládaného doposud LNA. Útok připomíná jeden z „pravých háků“, kterými v této oblasti za 2. světové války proslul nacistický Afrikakorps pod velením generála Erwina Rommela.

Kvůli dodržování zákazu vývozu zbraní do Libye přitom ve Středozemním moři „hlídkují“ desítky lodí pod vlajkou EU. Turecké konvoje vojenských lodí doprovázejících obří nákladní lodě plné těžké techniky kolem nich v klidu projíždějí.

Podle Al-Masdar byli Haftarovi vojáci nuceni ustoupit pod tlakem drtivé převahy tureckého letectva. Útok Turků přišel v okamžiku, kdy byl Haftar spolu s předsedou libyjského parlamentu Agelou Salehem na státní návštěvě v sousedním Egyptě. K průlomu fronty došlo právě v době, kdy si Libyjci jednal egyptský prezident Abd al-Sisí.

Haftarově armádě se donedávna dařilo turecké útoky odrážet. Současné kolo války v Libyi zahájilo 2. 4 . 2020 turecké námořnictvo salvou raket vystřelených fregat na pozice LNA. Tím skončilo tříměsíční příměří sjednané OSN mezi Haftarovou armádou a Sarrádžovými džihádistickými milicemi. LNA se podařilo zlikvidovat následnou ofenzivu Sarrádžových džihádistů posílených i islamistické žoldnéře dovezené tureckou armádou ze Sýrie. Haftarovým vojákům se během dubna podařilo zlikvidovat i 2 ofenzivy expedičního sboru turecké armády, který na pomoc Sarrdážovcům vyslal turecký prezident Recep Erdogan.

Poté, kdy LNA vytlačila z jihu země do Čadu islamistické milice Muslimského bratrstva, které je v sousedním Egyptě zakázané jako teroristická organizace, se Haftarovcům podařilo Tripolis odříznout od přísunu vojenského materiálu ze sousedního Tunisu. S pomocí protiletadlových komplexů Pantsír S – 1 ruské výroby se LNA podařilo krátce ovládnout vzdušný prostor nad celou Libyí a pobřežními vodami.

Tureckému námořnictvu se však do Tripolisu podařilo přivést další posily a velké množství techniky. Při mohutném tureckém protiútoku v polovině května padla raketová základna LNA s Pantsíry do rukou džihádistů. Zbytek května byl provázen vzájemnými útoky libyjského a tureckého letectva. Turkům se na svoji stranu podařilo dostat i centrálu NATO v Bruselu. GNA, která je fakticky loutkovou vládou Turecka, začaly dodávat zbraně i přes zákaz Rady bezpečnosti OSN i některé země NATO. Aliance poskytla džihádistům i podporu ve formě informací zde špionážních satelitů.

Libanonská agentura od poloviny května označuje současnou část bojů jako 2. válku NATO proti Libyi. V zemi se válčí od letecký útoků NATO proti libyjské armádě v roce 2011, které vedly k porážce bývalého prezidenta Muammara Kaddáfího v bojích s džihádistickými povstalci. Po zavraždění bývalého prezidenta islamisty se Libye na mnoho let prodala do občanské války, v níž proti sobě bojovala řada kmenových milic. Zlom nastal v roce 2014, kdy s ruskou podporou začala od východu z Tobruku džihádisty ze země vytlačovat LNA vedená generálem Haftarem.

Haftarově armádě se postupně podařilo ovládnout většinu Libye. Iniciativu ztratila až v posledních týdnech. Zřejmě v důsledku přerušení dodávek zbraní a munice z Ruska. Ke zhoršení vztahů mezi Haftarem a Ruskem došlo v lednu, kdy se USA a Rusko snažily společně přimět Sarrádžovce a Haftarovce k ukončení války. V té době se GNA držela jen na úzkém pruhu země kolem Tripolisu na západě země a v nouzi byla ochotná přistoupit na dodržování příměří sjednané OSN. Během ledna lodě zemí NATO po krátkou dobu zadržovaly i turecké nákladní lodě vezoucí zbraně do GNA.

V lednu byl maršál Haftar na jednání v Moskvě, kde se jej Rusové snažili přimět k zastavení války stejně jako Západ Sarrádžovce. Haftar jehož armáda právě úspěšně dokončovala vytlačování Muslinkých bratří z jihu země odmítl přistoupit na okamžité zastavení palby na všech frontách. Příměří s GNA jeho vojáci dodržovali, na jihu však několik dní po Haftarově odletu z Moskvy vyčistili od islamistů ropná pole na hranici s Čadem.

Den poté Haftarovi vypověděli smlouvu ruská žoldnéřská z firma Wagner. Jde o soukromou armádou, kterou řídí bývalý veterán ruských SPECNAS – ruskou obdobu americké firmy Blackwater. Wagnerovci jako žoldnéři bývají nasazování do extrémně nebezpečných bojových akcí v cizině, kde se z různých důvodů nechce oficiálně angažovat ruský stát. Žoldnéři jsou však vyzbrojeni i těžkou technikou jako tanky T-72 nebo raketovými komplexy. Firma oficiálně existuje jako bezpečnostní agentura na střežení ropovodů a infrastruktury. Veřejnosti o sobě neposkytuje žádné informace.

Její činnost by však nebyla myslitelná bez posvěcení z Kremlu. Na rozdíl od doby prezidenta Borise Jelcina, kdy v Rusku bylo za peníze k mání cokoli, jsou dnes vojenské zásoby pod přísnou kontrolou. Bez souhlasu z nejvyšších míst by Wagnerovci nemohli získávat munici, náhradní díly a moderní zbraně a vybavení. V Libyi Wagnerovci donedávna plnili funkci Haftarovy osobní gardy. Jejich stažení skočilo před 7 dny.

Před necelými 3 týdny LNA po měsíci těžkých bojů ztratila klíčovou raketovou základnu na západě země. Podle Al-Masdar ji Libyjci bránili do posledního muže a náboje. Problém zřejmě nastal v tom, že Rusové přestali Haftarovi dodávat rakety do komplexů Pantsír, čímž LNA ztratila kontrolu nad vzdušným prostorem.

Nyní se situace v Libyi vyvíjí podobně jako po stažení ruského letectva z kurdské oblasti Afrin na severu Sýrie. Libyjci stejně jako Kurdové v roce 2018 bojují statečně, ale bez vzdušného krytí jsou masakrováni masivními nálety tureckého letectva. Je příznačné a přízračné zároveň, že několik dní před nejnovějším tureckou ofenzivou Turecko a Rusko oznámily prodej dalších raketových komplexů S – 400 Ankaře. První souprava byla Turecku prodána právě během turecká agrese do Kurdských oblastí na Severu Sýrie. A turecké okupace části Sýrie s níž nesouhlasil prezident Bašár Asad.

Erdogan s pomocí USA i Ruska nadále pokračuje v plnění svého plánu na obnovu Osmanské říše. EU mu nijak nebrání v tom, aby ji postupně obkličoval na padal 2 členské země Řecko a Kypr.
-------
mapka zde:
https://www.facebook.com/MUdrIDavid/posts/1040269073080270?__tn__=K-R

Průměrný počet slepic: 4.4 (11 hlasů)

Davida chodím číst abych věděl, co se děje v Bruselu, to jo. Ale odkud sebral, že Rusko má zájem
na vytvoření Osmanský říše nechápu.

Kurdové podrazili především sami sebe ve chvíli, kdy jim Asad nabízel rozsáhlý pravomoci za
cenu znovusjednocení země ... a Rusko by to podporovalo (Asad ostatně nic nedělal bez vědomí Ruska).
Za Eufratem by nebyla ani píď Turecká, nebyly by tam narychlo postavený US základny, ropný vrty by teď
nebyly v americkejch prackách, kurdský ženy nebyly zotročovaný, nikdo by kurdy nevyháněl z domovů atd. atd.
Asad byl a je natolik duchaplnej, aby pochopil, že na geopolitiku má on osobně pramalej vliv a proto
všechno nechal na Putinovi. Tím velkou část Syrie zachránil. Kurdové vědí o geopolitice howno a jen a jen svou
debilitou tam všechno zazdili. A mám hodně za to, že kdyby neposadili Turka zpátky do sedla, byl by dávno
osvobozenej i Idlib.

Haftar to samý jak Kurdové. Nepochopil asi nic jak se zdá.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

In reply to by Honys (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kurdové se spoléhali na USA, které si vybrali Turky, když musely volit mezi Turky a Kurdy. USA se rozhodly pragmaticky, a Kurdové nepoznali, že jsou nejslabším hráčem v syrské geopolitické hře.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Insegnente napsala ve svém vstupu - "Elektromobilita je politické rozhodnutí, a jen málo má společného se zdravým rozumem."

Přesné, podložené. Největší hrozbou dneška je naprosto aktivistické rozhodování EK podporované EP. Důsledky, pokud se tomu nedokážeme ubránit, budou katastrofální.

Oni už se ty důsledky projevily už před koronakrizí, odbyt automobilů poklesl o 30% (z odvolávek pro dodavatele dílů). Koronavírus vše jen urychlil.

Záchranný balík, co EK chystá, má být hlavně směrován na zelenou revoluci.

Seru jim na ní, proti těmhle bláznům byli komunisti se svým "poručíme větru dešti" naprosto seriózní racionální hospodáři.

Rk, Scallope a ostatní komunistobijci, ve EK, EP vám sedí celé prapory komunistů, trockistů, radikálních bláznů všech rácí a vy NIC. Vyrazte, vpřed! Trhejte sakra!
Nebo vám i nám tihle šílenci EU zcela zničí.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

"Vpřed Scallope! Trhej!"... muhehehe... lol!!

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

je tu nuda.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

To už jsme jednou zažili dobu, kdy ideologie byla víc než ekonomika nebo přírodní zákony. Jmenovala se socialismus. Teď k nám přichází nějaký zmršený socialismus z Bruselu.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

V Holandsku zřejmě nemají Chocholouška. Jinak by musel rázně zakročit proti bláznům vidícím rasizmus v každé na černo natřené skříni.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nizozemsko-mikular-premier-rutte…
Jsem zvědav, kdy u nás dojde na tři krále. Ten černej vzadu. To je sousto. Neměl by být vepředu?

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

a Mikuláš bude chodit s berlou až za čertem. A o černého petra se bude losovat dopředu.

Průměrný počet slepic: 4.1 (9 hlasů)

černí to mají blbé,nevidí na sobě špínu a takové klíště,to vůbec nemohou najít

Průměrný počet slepic: 3 (6 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Taky jsem nikde nečetl že v Me Too nebyl na obou stranách žádný černoch. Asi jsem to důkladně nesledoval .
Mě vždycky v Paříži v noci vyděsilo, když v jedoucím autě nikdo neseděl a pak vystoupil černoch.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak to snad ne. Určitě se někdo z Brusele chytí a vypíše se grant na vyšlechtění duhových klíšťat. Bílá by byla rasistická.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

KAŽDÉ RODINY. ZVÍTĚZÍ.

Průměrný počet slepic: 3 (8 hlasů)

In reply to by A MILION KOBLIH (neověřeno)

Trvalý odkaz

Napadlo mě, jestli někdo nekusil šoupnout škebli pod lasturu místo zrnka písku lžičku marmelády.
Už zase vyprdla koblihu!

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)