Balada o českých potravinách

Autor

Ve středu vyšel na zdejším webu článek, resp. zamyšlení o snaze uzákonit podíl tuzemských potravin na pultech povětšinou zahraničních supermarketů na českém území.  Jak Vidlák správně uvádí, vůbec si nedokážeme vlastně definovat, co to vlastně český výrobek je. Bohužel uvedené cesty různých surovin jsou šílené (což se mimochodem projevuje i na kvalitě jednotlivých surovin). Mohl bych zde uvést spoustu dalších příkladů této mašinerie. Dnes je například problém prodat jatečné býky. Ne že by se jedlo méně hovězího masa, ale ona jaksi některá jatka zjistila, že je vlastně jednodušší a levnější dovézt hovězí půlky odkud jinud, třeba z Polské lidové republiky…Rusko je také pasé (děkujeme pane Novotný za Koněva).

Nechci ale opisovat již napsané, ale spíše bych rád Vidlákům článek rozvinul v trochu jiných rovinách. Do toho všeho slyším mluvit ostravskou vyžírku jménem Tomáš Prouza, který celý život „pracoval“ (ale nic nevytvořil), o jakýchsi agrobaronech a dotacích a v tu ránu se mi začíná vařit krev, protože pan Prouza vůbec neví, kdo v českém potravinářství drží všechna esa. 

V první řadě bych rád věděl, co je cílem tohoto zákona. Zvýšit podíl českých potravin, nebo zvýšit kvalitu nabízených potravin, nebo obojí najednou?? Protože pořád všude čtu, že jsme popelnicí Evropy a že sem Západ vozí všelijaký utrejch a drek. Není mi známo, kde je záruka toho, že potraviny vyrobené v Česku nebudou stejný nebo větší shit, než ten zahraniční. Víte proč? Protože o kvalitě produktu nerozhoduje V PŘÍPADĚ SUPERMARKETŮ dnes zákazník ani zpracovatel, ale … supermarket. Má na to docela silné nástroje, totiž určuje si cenu, kterou tlačí dolů. V podstatě zpracovatel na to zareaguje dvojím způsobem: „upraví“ recepturu ve smyslu costcuttingu, nebo…sníží výkupní cenu surovin (mléko, maso). Pokud jste teďka uronili slzu na utrpení zpracovatelského průmyslu, tak ji zase rychle zatlačte, protože ani jatky, masokombináty či mlékárny do červených čísel nepůjdou – ti si ty peníze vytáhnou od prvovýrobců. A jen díky dotacím tam nepadá ani zemědělská prvovýroba. Pokud to pane Prouza čtete, tak věřte, že ty dotace reálně skončí všude, jen ne u zemědělců.

V podstatě tvrdím, že stát je proti obchodním řetězcům prakticky bezzubý. Řetězce totiž nestanovují jen ceny svým dodavatelům, nýbrž určují cenu na regálu a nikde není řečeno, že české a možná i lokální produkty budou za stejnou, nebo snad nižší cenu. Například v Opavě koupíte jogurt z Madety levněji, než jogurt z 15 km vzdálené Hlavnice. Anebo šunkový salám z opavského Bivoje koupíte dráž, nebo šunkový salám z Plzně.  A s produktivitou práce na mě nechoďte.  Hezky si za tu lokální připlaťte. Touto cenovou politikou dle mého názoru supermarkety dokázaly potopit celou řadu věci – třeba biopotraviny. Když přišly na trh, vejce stálo 6 Kč – „kdo z vás na to má?“ Za poslední rok mléčné výrobky podstatně podražily. Někdo totiž vymyslel další level zmrdismu, který se konkrétně zde jmenuje GMO free produkty. Někdo totiž přišel s tím, že „trh“ žádá tyto výrobky. Zeptám se zdejších čtenářů: víte, co to znamená, kterých plodin se to týká, požadoval to někdo a je mi zde někdo schopen předložit věrohodnou studii, která prokazuje škodlivost GMO? V praxi to znamenalo to, že: ceny na regálu šly nahoru (prodáváme totiž produkt vyšší hodnoty), výkupní ceny mléka zůstaly stejné a náklady na GMO-free krmení šly zemědělcům nahoru. Pan domácí jistě ví, jaký je rozdíl v ceně klasického sojového extrahovaného šrotu a GMO-free. A když jde nahoru soja, překupníci s řepkovým šrotem, mlátem apod. nikdy se zdražováním nezůstanou pozadu.

Jediná možnost, jak omezit moc supermarketů, je přesunout zákazníky jinam, totiž k lokálním a menším prodejnám – což by znamenalo přelom v myšlení někoho, kdo si říká zákazník. Čímž se vlastně dostávám k další otázce.

V druhé řadě si vlastně nejsem jist, komu tím prospějete? Tvrdím, že kdyby český zákazník toužil po české kvalitě, už by dávno změnil své nákupní chování. Stojí český zákazník o to, kupovat české výrobky?? Nejsem o tom přesvědčen. Víte, facebook a internetové diskuze jsou plné vlastenců. Ovšem vlastenectví vyšumí v momentě, kdy e-vlastenec stojí například u regálu s botami a řeší dilema, jestli koupit české boty ze Zlína za 1200 nebo boty z Italie (vyrobený dělníky z Číny) za 1100 Kč. Asi tušíte, kdo vyhrál. Stejné je to s potravinami. Moje vlastenectví spočívá v tom, že v mém botníku najdete boty ze Slavičína, ve skříni visí košile z Jindřichova Hradce, spím v pyžamu ušitém v Jablonci, v kuchyni mám nože ze Sedlčan a v dílně nářadí z Jihlavy a České Lípy atd. Mám akorát jednu výjimku, a tou je automobil, který není z Boleslawi, ale byl vyroben v Gentu. Ona vlastně ta škodovka je v rukou Němců…

Jediný, kdo může zamíchat kartami, je bohužel český zákazník. Bohužel píši proto, protože česká nátura většiny obyvatelstva toto prakticky vylučuje. Nechci opisovat věty z mého předchozího článku, ale Čech Čechovi nepřeje. Přesně to vyjádřil v 90-tých létech Daniel Landa ze skupiny Orlík, když v jedné písni uvedl: „nezmohl je celý svět, sami se však zmohli hned. Proti Čechu šel zas Čech…“ Jednak snaha za každou cenu koupit to nejlevnější (ačkoliv poměr cena/výkon je horší) a za druhé nedat vydělat někomu od vedle. To jsou dle mého názoru hlavní pohnutky českého kupujícího. Český kupující stále nepochopil, že nejstabilnější a nejefektivnější jsou lokální ekonomiky. Soused truhlář si ode mne kupuje máslo, já si od něj nechám vyrobit třeba dveře. Ono s převážením zboží jsou spojeny také externality, které platíme skrytě. Když jsem pracoval ve Švýcarsku, farmář kupoval sýry a mléčné výrobky zásadně z mlékárničky asi 10 km vzdálené (kam současně vozil mléko). Půlka vesnice měla auto značky Renault, protože prodejce a servis téže značky byl asi 7 km vzdálen. 

Jak z toho ven? Asi chápeme, že já nebo Vidlák a vůbec tito mikrozemědělci to nevytrhneme – co do výroby surovin. V případě mléka a hovězího masa bychom to jako republika utáhli, ovšem vlastní produkce vepřového, drůbežího a vajec a vůbec zeleniny už se současně bez dovozu neobejde – čili bychom museli v těchto segmentech „oživit“ živočišnou výrobu a zelinářství. Pak tady máme zpracovatelský průmysl a nutnost vzniku malých jatek, mlékáren, masných výroben s vlastním prodejem. Obojí však narazí na administrativní složitost, nedostatek kvalifikovaných lidí, sílící aktivity různých ekospolků atd. Tím však nechci říct, že neexistují. Spoustu takových znám a raději si koupím jogurty přímo v Chocni, nebo salámy v Želechovicích u Uničova či ve Sloupnici než koupit „cosi“ z Kauflandu. Je mi samozřejmě jasné, že se 100 % Čechů hned neotočí a nevezmou útokem místní obchůdky (ono to totiž nefunguje takto nikde), ale věřím, že každé 1 % kupujících, které přestane kupovat navoněnou bídu ze supráčů a zkusí zase poctivé výrobky s jasným původem, bude posun kupředu. 

A možná by to také chtělo, aby různí kontroloři placeni „státem“ byli našimi partnery namísto bu.erantů, kteří chtějí za každou cenu „něco najít“.

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.3 (75 hlasů)

Komentáře

nebo proto, že nemáte jistotu o původu surovin. Treba dovoz pšenice z Ukrajiny, která není dle norem, může být GMO a pak vám z ní dodají předpečený chleba do Lidlu, nebo do Kaufu.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

zpět navrátili čsn, tak by byly kšefty prázdné sakumprásk... :_)

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

co prodávali své výpěstky na trhu, záhonky pro sebe a záhonky pro trh.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

V 80. letech, když jsme měli malé děti, tak si libovala, jak kupuje zaručeně domácí vejce od jedné hodné paní na Černém Mostě. Velká, s oranžovými žloutky - prostě luxus.
Pak jednou přilítla s očima navrch hlavy, že jako děsný, co si ty lidi dovolej. Milá hodná paní totiž s nákupními taškami obrážela kontejnery na Černém Mostě a zručně z nich takovým tím teleskopickým podávátkem lovila zbytky chleba a pečiva pro své domácí slepičky.
No, a naše biomatka ji jednou potkala, když zrovna byla paní na lovu :o)))

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

A proč se paní biomatka čertila? Vždyť konání té pěstitelky vajec bylo nanejvýš šetrné k životnímu prostředí! Potraviny v kontejneru by jinak byly nenávratně znehodnoceny!

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

In reply to by Alef Nula (neověřeno)

Trvalý odkaz

A navíc pasírováním přes slepičky zekolovizované.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

A dostanou i zbytky z kuchyně, protože se někdy uvaří víc, než se sní. Hlavní složkou krmiva je pšenice, podestýlku mají z voňavého sena. V létě nasušíme kopřivy, které pak v zimě do žrádla přidám. Kupuju i krmivo pro slepice (N2), především pro obsah vápníku.

Slepice jsou přešlechtěné, v chovu vydrží max. 4 roky, a tak se výjimečně stane, že musíme nějaké vejce koupit.

Rozdíl v kvalitě je nebetyčný !

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

skořápky se omývaly, sušili a posílali babce pro slepice. Žádná chemická či jiná ......., akorá ne ty, co se nakládaly do vodního skla uzavřené novinamy aby roztok neubýval. . A ty se kupovaly na trhu, jezdil tam 2xtýdně jeden odzámčan. Vydržely do jara a v žádné z těch 5ti litrovek nikdy nebyly zkažené..... Njn jinak se hospodařilo. Kdo ví jestli se to vodní sklo ještě dělá.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

prohozená i/y ...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

jj, když šel člověk okolo některých "zelinářů", stříkali se jen půlka jahod - prý pro sebe to přece stříkat nebudu, postříkané prodám,...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Co se ve včerejší debatě stalo tak strašlivýho, že se musela smazat ?

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

nejspíš nějaké technické potíže, jistě bude zase obnovena.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

Včerejší diskuse?
Nó, musím obdivovat, jak někteří dokáží napsat jednoznačně jednou větou to podstatné. To se mi nedaří a nedaří, potřebuji příliš mnoho slov a výsledek zdaleka neodpovídá tomu, co chci říci.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Proto lidi píšou blogy, aby nakonec byli zdupáni/pochváleni za něco úplně jiného, než co původně chtěli sdělit.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane Funes.
Výborný článek pro doplnění pana Vidláka.
Znovu to obnovit,aby bylo co nejvíc Českých produktů ze zemědělství na českém stole,bude těžké,jak už jsem psal,všichni dodávají své produkty velkým zpracovatelům.Ještě se udrželo několik menších zpracovatelů,třeba zmíněna Sloupnice,vykupuje i od malých chovatelů a dokonce uvádí,od koho byla kráva,nebo býk vykoupen.Tady nejde jen o supermarkety,ale restaurace,hotely,školní jídelny,různé vyvařovny.tam je velká možnost uplatnit české produkty.Jak zmiňuje Gaia 2 hodiny maso,asi pojízdný prodejny,co zaniklo úplně.Občané jsou dost pohodlný,tak jdo do supermarketů i proto,že v okolí se nenachází prodejna s Českým zbožím,nebo je to příliš daleko.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

pojízdné prodejny,normální kamenná masna. Tam cely týden jen salamy a konzervy a 2x týdně privezli maso ,co se za 2 hodiny prodalo.

Průměrný počet slepic: 3 (7 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

prodávali zelené maso z korby náklaďáku, much jak na hnoji, balené do novin, a zmizelo hned. V 1985.

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)

A ta vůně. Prý neznáme vůni čerstvého masa.
Objednávala jsem dodávky masa do podnikové kuchyně a mít na jídelníčku rizoto, tak mi bylo jasné, že na pracoviště nedoběhnu.

Průměrný počet slepic: 3.3 (4 hlasů)

na hlavní tzv. "nucený výsek". Naštěstí jsme to měli blízko, protože měl otevřeno jen od 06:00 do 09:00 a v šest už tam stála fronta. Takže v 05:45 tašku do ruky a davaj pro maso.
Čerstvoučké, voňavé. Akorát to bylo nasekané na cca 3-5tikilové kusy a vcelku bez rozlišení. Takže člověk koupil kus, kde byla např. kýta a ještě další sousední kousky, nebo kus pečeně s okolím atd. Doma se to muselo dobourat a hlavně odkrvit (maso neprošlo jatečními úpravami). Jen neměli vnitřnosti, a to ani pro psy; asi proto, že maso bylo nevykrvené a aby nebyl malér.
Čert ale vem tu práci a ranní vstávání, neboť za pár korun měl kus roastbeafu, svíčkové, zadního, vepřové kýty/kotlety, a k tomu ještě na guláš, polévku atd. Nikdy předtím ani potom jsme si nežrali jako ty tři roky v Břevnově - svíčková byla ze skuteční svíčkové, bifteky taky tak, rostbíf z vysokého roštěnce, plátky z nízkého; no prostě nirvána.

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)

potvrdit

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

procesu velkovýroby potravin, je to poučný vhled.
---
Možná by stálo za to vzít v úvahu ještě jedno hledisko, a to je čas. Když zajedu do hytlermarketu, mám tam vše pohromadě a za půl až třičtvrtě hodiny mám nakoupeno a jedu domů. Kdyby to byla hodina. S cestou tam a zpět strávím nákupem jídla na týden cca 2 hodiny.

Když budu obíhat malé obchůdky a objíždět po okolních vsích vidláky, ztratím tak celý den, i víc. - Časová úspora je pro mě velmi cenná, případná úspora peněz nákupem v Kauflandu je příjemný bonus.

Průměrný počet slepic: 3.9 (11 hlasů)

parkoviště. Kde se nedá zaparkovat,obchod zajde na úbytě. Proto náměstí většiny měst dnes sejít prázdnotou

Průměrný počet slepic: 4.4 (12 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Do Rakouska jezdím častěji, než do Prahy. A co to vidím, v malém městečku je náměstí plné aut a na tom náměstí je plno obchodů, cukrárny, kavárny ......
Parkování je zadarmo, jen řidič musí mít za sklem parkovací hodiny, v nouzi stačí papír s vyznačeným časem, kdy odstavil automobil.
Tak jsem se na to zeptal v jednom obchůdku a majitel mi sdělil, že je to práce obchodníků, kteří se spojili a ten systém si vymohli na Rathausu. Protože při placeném stání se kupující odsune za město, kde stojí pár Hytlermarketů s parkováním zadax. Takže každá radnice u nás si vidí jen na špičku nosu a počítají s penězi za parkování, ale nepočítají s likvidací drobných obchůdků, cukráren .......
Za vším lze hledat peníze s dobou návratností do dalšího volebního období.

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

Centra měst jsou bez života, a možná to někomu vyhovuje. Sdružení podnikatelů máme, a asi bude mít stejnou úroveň, jako současné ROH.

Na náměstí Novém Jičíně se jen rozvalují cikáni, - v létě, v zimě mrtvolné ticho.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

kdo by ty mrtvé cigány uklidil?

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Tohle je dost zajímavé. Neměl jsem tušení.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by PzKpfw (neověřeno)

Trvalý odkaz

Se jmenuje Mistelbach a jeho náměstí je podobné náměstí v Třebíči i s radnicí v čele.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

skrzevá dotace.

Když je potřeba opravit průtah obcí (svalené obrubníky, výtluky ve vozovce, vodorovné značení a pod), obec může dostat dotaci. ALE!!! musí to být v programu "zpomalení dopravy v obci" - tak nějak se to jmenuje. Takže v místech, kde dřív projely div ne 2 kombajny i s lištou vedle sebe, udělá se chodník šíře zvíci Něvského prospěktu, osadí se betonovými qětináči, které je nutno obcházet, to vše na úkor šíře vozovky. Parkovací zálivy úzké, bez náběhu, takže z krajních pozic nelze vyjet. Uprostřed vozovky zebra stejně široká, jako pozůstalé dva jízdní ne pruhy, jen proužky. Ze zaparkovaného auta (v již zmíněném parkovacím zálivu) téměř nelze vystoupit, protože otevřené dveře již zasahují do jízdního proužků, jímž funí autobusy, náklaďáky a zejména dodávky, marně hledající místo, kde zastavit a složit zboží pro obchůdky. Na chodník nelze, tam jsou ty betonové qětináče, parkovací zálivy jsou plné aut zákazníků v těch obchodech, tak zaparkují na zebře mezi jízdními proužky a s naloženým rudlem kličkují mezi auty směrem k chodníku.

No neber to, když jsou na to dotace. A tak si tady žijeme.

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

že ráno přijedou do práce všichni prodavači a zaparkují před obchůdky ,kde uz parkuji obyvatele namesti,neb zde mestske domy nemaji garaze a když tam pak přijedou zákazníci,parkoviště už je plné

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

nadlidé zaperou parkoviště a podlidi už nemusí nikam jezdit.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

mají krásné qětináčové věže, osázené muškáty. A v celém městečku nové pouliční osvětlení. To staré bylo na vysokých sloupech, svítilo sice málo, ale pěkně shora. To nové má výšku poloviční, svítí hodně, a jak je nízké, svítí hlavně lidem do očí.

Rozkrok nezastavíš.

Průměrný počet slepic: 4.9 (13 hlasů)

nechám vuzek vuzkem a vylezu bez něj, půl hodiny zabité - a nakoupím jindy jinde. Někde při cestě kousek chleba.

Průměrný počet slepic: 4.5 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Čirou náhodou jsem pobyl dva roky v jedné mlékárně patřící do ranku Západočeských mlékáren Plzeň. Ta mlékárna vyráběla skvělý jahodový a bílý jogurt, výbornou zakysanou smetanu 12% a smetanu na šlehání 33%, mléko egalizované v modrém pytlíku tuším s 2% tuku a mléko plnotučné s 3,2%. K tomu ještě balkánský sýr, máslo (3 druhy podle kvality) a ze skladu distribuovala sýry ze seznamu, který byl vytištěn malým písmem na obrovské plachtě.
No a třešničkou na dortu byl tzv. lázeňský sýr, větší trojúhelník skvělého tvarohového sýra zabalený v alobalu.
Mlékárna byla propojena řízením asi s 10ti výrobnami po celém tehdejší západočeském kraji a už tehdy byly zásoby řízeny jednotným počítačovým systémem, sice ne on-line, pouze jednou za 10 dní tištěnými sestavami, ale stačilo to.
Já se do firmy dostal zrovna v období, kdy se měnily staré obaly, skleněné na jogurty za plastové z Papu Sušice a mlékové láhve za PE sáčky. Znamenalo to přezbrojení balící technologie.
Pokud jde o kvalitu, od té doby jsem si už nikdy tak nepochutnal na jogurtu, jako tehdy, vyrobeného podle oborových norem. Sýry byly výborné a protože dotované, tak za babku.
Co tak vím, jediný problém byl později zjištěn v mléce, protože někde silážní jámy natírali bílou barvou, ze které se do potravinových řetězců dostal nějaký hnus.
Ale, v polovině sedmdesátek nebyl problém se zásobením mléčnými výrobky. Pravda jogurtů nebylo na regálech 150 druhů, ty tři-čtyři druhy stačily, byly totiž výborné, na rozdíl od mnoha jogurtů dnes prodávaných za nehorázné ceny.
Závěr: o tuzemském původu všech těchto výrobků nebylo pochyb, včetně zdroje surovin. Chuť převážně výborná, cena pakatelová.

Od té doby jsem zmlsaným spotřebitel mléčných výrobků, který si jen tak nevybere ze současné globalizované nabídky. Jogurty s mrtvou kulturou vyráběné podle francouzské licence, odstředěné mléko, které je spíš ředěným latexem a koruna korun, onen lázeňský tvarohový sýr, podobný lučině, ale mnohem chutnější už nikdo nevyrábí, prý se to nevyplatí.
Většina oněch výroben už neexistuje.

Toto všechno řídila KSČ, možná v lecčems selhala, ale pokud jde o mléčné výrobky, základ stravy pro mladou generaci, kvůli živinám a láci pro ostatní, nemělo to mnoho chyb. Včetně mléka pro školy zdarma na svačiny. Pravda dnes si mohou žáci koupit kola lokovu limonádu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (26 hlasů)

Každé ráno jsem chodil před začátkem školy do mlékárny s konvičkou na ono mléko. Každý si chodil se svým obalem. A jak jsme točili s těmi konvičkami, a nevědomky si upevňovali fyzikální zákony o odstředivé síle, která musela překonat přitažlivost země (g), abychom neměli obsah na hlavě. A v zimě jsme cucali kousky zmrzlého mléka. Ty časy jsou nenávratně pryč.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

pravdu,mléčných výrobků bylo dost plus v kombinaci s nedostatkem masa se zkažený sýr stal pomalu národním jídlem. Někde jsem četla,že nikde jinde na světě nemá takovou oblibu

Průměrný počet slepic: 2.5 (25 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tohle vaše vyjádření nelze nazvat ničím jiným než idiotismem.
A ten zdánlivý nedostatek masa byl jen proto, že bylo levné a lidé se masem přecpávali.

Hned po revoluci klesla spotřeba masa na polovinu s výjimkou levného masa kuřecího z velkovýroby, vyšlechtěného hormony a antibiotiky. Toho se dneska sní víc než před revolucí.

Průměrný počet slepic: 5 (16 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

Největší milovníci zkaženého sýra jsou Francouzi, Dánové a Norové. Kam se na ně hrabem.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

In reply to by Ziim (neověřeno)

Trvalý odkaz

A Holanďané.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

pamětník Janda, Šafr nebo Hovorková?
Pletete si zřejmě sýr zrající se sýrem zkaženým.

Průměrný počet slepic: 4.6 (8 hlasů)

In reply to by střelev (neověřeno)

Trvalý odkaz

Že napsala smažený a hovadský systém automaticky opravil na zkažený. A hned je téma na diskuzi.

Průměrný počet slepic: 3.7 (9 hlasů)

Ale o čem bychom se my, kteří potravinám rozumíme jako koza petrželi, jinak bavili? - Všimněte si, takhle nějak probíhá evoluce prostřednictvím mutací. Působením náhodné chyby debata mírně zmutovala v rozpravu o camembertu. Ještě pár mutací a zase se tady pohádáme. Koronavirus to nedělá jinak.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Do černýho !!!

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

s bramborem a tatarkou za 8.90 ve Slovanskym domě když jsme tahli ze školy

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

se zkaženým sýrem setkala až po revoluci a to tak důkladně, že i smažák v rohlíku byl fuj... A to když jsem pobejvala služebně v Práglu, bývala obvyklá každodenní snídaně, místo blivajzů v hotelových jídelnách. V mléčňáíku na Václaváku pod domem módy mívali i pitelně konzumovatelný kokteil- kupodivu nepančovaný. Jo kde ty doby jsou... nebo lívance s tvarohovou náplní.....
A samozřejmě jídelna dole na roku, kde měli kdeco a výborné...za pár.....

Průměrný počet slepic: 3.8 (10 hlasů)

Komu nestačí, ten půjde na převýchovu!!

Jestli chcete zpět čtyři druhy lahodného sýra, který je tak dobrý, protože nikdo nemá šanci ochutnat cokoliv lepšího, budete muset normalizovat - zpět do mladí.

Průměrný počet slepic: 1.5 (8 hlasů)

co jsem napsal, tak by ses dozvěděl, že v dobách nejhlubší normalizace byl seznam prodávaných sýrů distribuován pomocí seznamu vytištěného na obří plachtě drobným písmem. Takže těch druhů sýrů mohlo být odhadem několik set. Skoro bych řekl, že jich byl stejný počet jako dnes, když odečtu ty dovozové.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

obchodují s farmářskou goudou dováženou z Nizozemska. Ptal jsem se jich, jaký je rozdíl mezi goudou farmářskou a tou nefarmářskou.
Tak ta farmářská gouda se prý vyrábí v domácích podmínkách jednotlivých farem z mléka farmářovo kraviček. Zatímco holandské mlékárny vyrábějící goudu z mléka třeba dovezeného z Německa, někdy i z Polska.
Ty holandské farmy pasou kravičky na travnatých polderech, vysušených nových pozemcích na úkor moře. Tráva tam má mírnou nasolenou chuť a to prý přidává farmářské goudě specifickou příchuť.
Hle gouda holandská z polského mléka. Ta farmářská je k mání za docela dobrou cenu na uholandanu.info

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)