A chčije a chčije

Autor
Štítky

Tak nám napršelo. V květnu spadlo ve Vidlákově víc než 80mm srážek. Víc než polovina z toho formou jemného zahradnického deštíčku. Co spadlo na hlínu, to se vsáklo. V červnu už spadlo skoro 40mm. Opět bez jakékoliv průtrže mračen. Vyhnuly se nám všechny bouřky i krupobití. Půda je už tak nasáklá, že nepřijímá vodu. I kdyby teď nastalo léto a tropy, stejně žně začnou později, protože pole jsou tak rozměklá, že kombajn neudrží. 

Příroda má ráda rovnováhu. Až na drobné výjimky spadlo nad celou republikou dost vody na doplněné celého srážkového deficitu. Akorát to pustila naráz v jednom dni. Až na některá místa na závětrné straně hor bylo vody daleko víc než by bylo třeba. 

Samozřejmě voda teče jak ze střechy.  Jak jinak to má také vypadat... Ve městech asfalt a dlažba, parky jsou řádně uválené, trávník zastřižený. Na venkově jsou utužená pole ze kterých se splavují poslední zbytky ornice. Až pojedete přes nějakou kalamitní oblast, podívejte se. Jediná pole, která se v tomto dešti a při dneším mladém, krásném a chytrém obdělávání nepohnula, jsou ta řepková. 

Další letošní štěstí je, že je pořád poměrně zima. Minimálně rána jsou docela studená. Hraboši mají mokré kožíšky, nory jsou vyplavené, bo neumějí drenáže tak dobře jako krtci a tak v letošním květnu masově hynuli. V dubnu zase hynuli žízní. Není to ještě jisté, protože ty potvory umějí překvapit, ale žádná hraboší kalamita se nakonec nejspíš konat nebude. Ale dravci samozřejmě hynout budou, protože loni vyváděli mládata masově a letos nebudou mít co lovit. Uvidíte, že si toho nějaký ekolog brzy všimne. 

Kolega Mudrland Wenca vám zítra poví názorný příklad o bleskových povodních, takže mu nebudu fušovat do řemesla, já už jen upozorním na pár vodních a srážkových zajímavostí, která jsem už říkal mnohokrát, ale teď je to krásně názorné: 

1. Letos byl květen mokrý, protože spadlo 80mm. Loni byl květen mokrý a spadlo 65mm srážek. Předloni byl květen suchý a spadlo 65mm srážek...  U nás v červnu zatím prší průměrně, ale leckde už dal červen tolik vody, že by to při vodní bilnaci vystačilo i na červenec. Samozřejmě na pravidlo třetin můžeme zapomenout. Zlatý voči že by se třetina vody vypařila, třetina vsákla a třetina odtekla. Při bouřkách, co teď byly, odteče 90% vody rovnou pryč. Přitom to bylo i v těch největších průtržích tak 100mm. To mají v tropech každé druhé odpoledne. Napršelo 10cm vody. Tedy množství které na rovině zadrží 11cm vysoká hráz. Máme kombajny s dvanáctimetrovými žacími lištami. Máme traktory o 250ti koňských silách. Máme GPS techniku, která jede na centimetr přesně a dokáže stejně přesně určovat i vrstevnici v terénu. A všechna ta chytrá mladá a krásná technika nestačí na to, co zvládl ve středověku negramot s volským potahem... 

2. Vodu můžeme chytat buďto tam, kde padá a nebo tam, kde se sbírá. Buďto ji zadržíme na polích pomocí mezí nebo v korytech řek pomocí přehrad. Hráz nějaké té přehrady stojí miliardy. Mluví se o třiceti nových lokalitách na stavbu přehrad. Dovedete si představit, kolik by se za ty miliardy na hráze dalo dotovat mezí a větrolamů? A výsledek by byl vlastně totožný. Jen by se ta voda nedstávala do řeky z utemované krajiny, ale pomocí pramínků vyvěrajících v údolích ze země.  Aby nedošlo k mýlce... já všeobecně nemám nic proti přehradě s pěknou vodní trubínou, jezerem pro rekreaci a dalšími vymoženostmi. Akorát ve většině přehrad jsou dneska sinice, voda tam výškově skáče o celé metry, takže mluvit o plážích je docela odvážné, pozemky kolem jsou pro zazobaného podnikatele ale rozhodně ne pro zedníka. Možná ještě tak ta hydroelektrárna je k něčemu... Ale zaplatí se to na těch menších přehradách? Přitom na všech polích v republice i ve všech lesích nekdo hospodaří. To je vážně takový problém je donutit, aby ty meze a vsakovací rygoly udělali? 

3. Prakticky všechna spodní voda se u nás dotuje vodou z části podzimu, zimy a brzkého jara. V této době ale prší nejméně. Za listopad, prosinec, leden a únor spadne dohromady tak 100 - 150mm srážek. Z toho žijí všechny studny. Studny jsou blízko lidské civilizaci. Někde uprostřed Krkonoš či Šumavy je studna poněkud k ničemu. Stejně tak je na nic někde uprostřed stohektarového pole. Studny jsou na dvorcích, v zákoutích, na zahradách, náměstích, průmyslových zónách a podobně.  I ta nejmenší dědina, kde se zastavil čas je dneska už zadlážděná, zkultivovaná, začištěná. Všechno je odkanalizované, protože to zákon nařizuje. Všichni musejí mít vyřešení nakládání s dešťovými vodami, což prakticky vždycky znamená kanalizační vpusť. Změny se odehrávají velmi pomalu. 

Kde se ta voda má ve studních vzít? Těch jediných 150mm srážek, které přijdou v drobném deštíku nebo sněhu, aby se mohly dobře vsáknout a slunce nemá sílu na jejich odpaření, ty si odvedeme ze zadlážděných dvorků do kanálu. Stejné je to kolem montážních hal, na náměstích, ulicích, zákoutích i parcích.  Je hrozně hezké, že uprostřed lesa je vlastně vody dost, ale většina běžných studní má hloubku do deseti metrů a bere vodu ze svého okolí. 

Hluboké vrty to mají jinak, tam se voda dostává i z velkých vzdáleností, ale zase jí to trvá dlouhá léta než to podzemní jezírko naplní. Loňské sucho se tam projeví za pár let. Letošní dostatek vody ještě o nějaký ten rok později. A hlavně - my vůbec nevíme, jaký je do takových míst přítok a zda to prostě jen nerabujeme. Mělké studny, to je něco jiného, tam se projevuje naše hospodářství jak v dostatku tak i v nedostatku vody. 

4. Neříkám nic, co by vám nepověděla jakákoliv osmdesátiletá vesnická babka. Všechno je to úplně triviální. Stačí orat, stačí rozdělit velká pole na menší hrázičkami  z hlíny zpevněné obyčejnou trávou. Sem tam nějaký ten větrolam a bylo by to. Ve městech by stačilo nechat místa s blátem. Podívejte třeba na takový Žižkov. Všechny domy tam mají vnitrobloky, kde se kdysi normálně pěstovala zelenina a lidi tam měli záhumenky. Dneska je půlka zadlážděná a v druhé půlce je anglický trávník. Domy ve městech nezabírají většinu plochy. Daleko víc zabírají trávníky, zahrady, dvorky... Kdysi se skoro všechno někde vsáklo nebo alespoň teklo do rybníka. Dneska se všechno spolehlivě odvede do Vltavy.  

5. Nakonec se ukáže, že letošek má zase srážky naprosto průměrné a sucho trvá dál. I když bylo studené jaro, i když dost pršelo, i když pršelo jemným zahradnickým deštíkem.  Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Je jednodušší vzývat Grétu a mluvit o klimatické změně než udělat trochu práce, která nenese prachy.  

Pokud to takhle půjde dál, budeme slýchat vysloveně schizofrenní zprávy jako včera. Na okrese XY panuje sucho a obec Z nacházející se  uprostřed tohoto suchopárného okresu vyplavila blesková povodeň, napáchala škody za stovky milionů a vzala si i nějaký ten život. Naprosto uhozené. Bude kolem běhat spousta mudrých hlav i přiblblých aktivistů. Jedni budou volat po přehradách, druzí po vrtech, třetí po mokřadech, další po demontáži civilizace a zrušení továren, ale něco vidlácky jednoduchého, to nenapadne skoro nikoho. 

Náš Vidlákov má k tomuto letos našlápnuto úplně dokonale. Dost pršelo. Půda je nasáknutá a další vodu pobere až za nějaký ten týden. Teď stačí, aby přišla z jihozápadu  pořádná letní bouřka, opřela se o protitlak sálajícího Brna a zůstala nad námi až do úplného vypršení. Sto milimetrů za hodinu a střed města poplave. V místech původního koryta potoka bylo kdysi zahradnictví. Nejlepší půda byla nejlépe využita a byl tam volný prostor. Dneska je to rozparcelované na moc pěkné domky se zahrádkami. Všichni tam mají dvoumetrové betonové ploty pěkně napříč celým úvozem. Až taková bouřka přijde, bude tam pět protrhávajících se přehrad za sebou. 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (108 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Tři minuty po půlnoci a tři jednoslepice. Kurva, to už si vy ubožáci ani neumíte roztáhnout deštník?

Průměrný počet slepic: 4.1 (25 hlasů)
Trvalý odkaz

a předtím mrholení smočilo listy. Zaprší někdy jindy, hlavně se to nesmí zakřiknout v předpovědi.

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

je komplexní systém, který plně respektuje přírodní pravidla.
Jednotlivá opatření sama o sobě nejenže nestačí, ale samostatně jsou často škodlivá.
Ale to ví Vidlák líp než já.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Do 40 cm jsou na tom půdy vláhově dobře. Žádný stupeň sucha. Do 1 m je sucho pořád na severu Hané do východní poloviny Jesenicka. V části severních Čech, Chebsku a od něj na východ v západních Čechách, Třeboňsku a některých místech středních a východních Čech, sucho pořád trvá, i když se stav o 1 stupeň zlepšil. Co se týče sucha pod hloubku půdy 1 m, situace je na většině území pořád kritická. A tam je zásoba na horší časy. Proto v epizodách horka a sucha nevyschne vegetace úplně a proto v řekách pořád teče voda. Sucho v minulých letech bylo dotováno právě odtud... Ve vodotečích, po odeznění zvýšených průtokových vln, pořád teče místy pouze 30% dlouhodobého průtokového průměru. Voda ve studních se nezvýšila a lesy na písčitých hlubokých půdách stále umírají, protože je snížená hladina spodní vody.
A nikdo neví, jaký bude červenec, srpen, září a zbytek roku. Pokud přijdou horka jako loni a předloni, z hlediska doplnění zásob vody v hlubších vrstvách, budeme tam, kde jsme byli. A tu zásobu nutně potřebujeme, krátkodobé výkyvy jsou a budou.
Takže, je na místě mírný optimismus, ale vyhráno zdááleka ještě není.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Dyk je to jedno, přídou normální vidláci a dorovnaj to na průměrnejch 4,8 :)
Tímhle rozčilováním ty jednoslepičáře jen potěšíte :)

Průměrný počet slepic: 4.6 (24 hlasů)
Trvalý odkaz

Ráno jsme se sešli opět u Olega, tentokrát popili kávu s mlékem a já natočil rozhovor o jejich seznámení, příchodu do osady a hlavně jejich práci. Ofotil jsem si staré fotografie z počátku zakládání osady a pak jsme se vydali na její prohlídku. Navštívili jsme i vedlejší sousedy, paní mi ukázala svou chloubu jezírko a květinové záhony.

Pak jsme si chvilku povídali o smyslu takovýchto sídel, o lidském štěstí a nesmyslnosti honby za penězi. Mluvila o tom, jak opravdu museli té své zemi dát mnoho ze sebe, kus svého srdce, své duše, své energie, aby se probudila, a nyní jim to pomalu vrací. Vysvětlila, že tráva se zde zbytečně nekosí, a už vůbec ne na golfový pažit, protože hmyz a včely ji potřebují, a pak tu tedy stále něco kvete po celou dobu mimo zimy. Prošli jsme se zahradou, dá-li se to tak nazvat, vše roste a bují, jak se tomu líbí, a země tu začíná konečně rodit. Stromy rostou, ale stále to ještě není tak, jak by to chtěli mít. Cedry, které by chtěli vypěstovat, zde asi nemají takové podmínky k životu jaké potřebují. Rostou velmi pomalu a některé nevypadají zdravě, osychají a jsou slabé. Ale vše chce svůj čas a lidé zde věří, že se cedrům za nějakou dobu povede dobře i zde. Paní říká:
„Vždyť budujeme prostor lásky. Důležité je, že lidé jsou zde spokojení a cítí se být volní.“
Jistě, není to život pro každého, mnozí se osadníkům diví, proč takto chtějí žít mimo moderní vymoženosti, nechápou to. Ale oni se moderním věcem zcela nevyhýbají, vymoženosti však užívají tak, aby lidem sloužily, ne naopak.
Paní byla překvapena a i potěšena, že s nimi mluvím rusky, tedy snažím se. On to byl spíš takový mix rusko-slovensko-čeština. Prý tam před nedávnem byla návštěva ze západu a neuměla rusky ani slovíčko, tak proto je ráda že si vlastně rozumíme slovy i duchem. Při loučení jsem také dostal dárek - v krabičce uloženou část plástve medu od jejich včel.
Odpoledne bylo hodně teplo, vyvětral jsem spací věci a nabíjel solární nabíječkou kameru. Ta velmi příjemně překvapila. Naposledy jsem totiž nabíjel doma, a pak dost filmoval v letadle, na letišti, v Irkutsku a tady a stále baterie drží. Dobře jsem si asi vybral.
Po páté hodině došel Oleg, že můžeme jít na setkání s další rodinkou. Musím konstatovat, že i Oleg trochu v osadě bloudil a spletl si uličku, ale nakonec jsme přece jen došli k malinké boudě s velkým hlídacím vlčákem naštěstí pevně uvázaným. Ten nás vůbec přátelsky nevítal. Majitel jej raději zavřel do kotce, abychom vůbec kolem mohli projít do domečku na čaj. Pak vyprávěl o svém stěhování do osady z asi 400 km vzdáleného města Tulun. Domek prý začal stavět již jeho děda v jeho 85 letech, oni s manželkou sem pak přijeli jen domek dodělat. Je opravdu velmi malinký, kuchyňku zabírá ruská pec, stůl pro 5 lidí a lednice. Více se sem nevejde. Vedlejší místnost je o malinko větší. A to je vše. Manželka zde opravdu trvale žít nechtěla, o přestěhování rozhodly až letošní velké záplavy v Tuluni. Tam jim voda vše zaplavila a zde jim zůstalo aspoň to nejnutnější, co potřebují k životu. ......

https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2020/06/rodove-osady-u-bajkalu-2…

Průměrný počet slepic: 4.9 (30 hlasů)

musím Vám do té bábovičky dupnout.

"Rodové statky", "občiny" a já nevím jak to ještě nazývají, jsou chiméra.
Převážně romantické hraní si na "osadnickou pospolitost v lůně přírody", provozované převážně městskými lidmi s velmi dobrým ekonomickým zázemím. Zbytek jsou náboženské sektičky a pár lidí, kterým se zhroutil dosavadní život a nemají jinou možnost.
Sektáře vynechám, to by bylo na dlouhé povídání. V Rusku mají docela tradici a přesto většinou dopadly velmi špatně.

Ti ostatní, no...
Začíná to většinou na nebo krátce po vejšce, kdy je člověk mladý, plný sil, ještě nemá rodinu nebo jsou děti malé, a má sklon k romantismu. Takže jupí - dáme projekt.
Někdo má velký zanedbaný pozemek, někde ho přenechá město či gubernie za hubičku na desítky let s tím, že ho "osadníci" vyklučí a nějak zkultivují.
Plni nadšení se mlaďasové vrhnou do práce. První tři roky to jde opravdu rychle - vykácet, posekat, vykopat nebo naopak navršit základy prvních chalup a začít stavět. Většinou bez znalostí dávných předků, kteří dobře věděli, co a jak má vypadat, ale s o to více načtenými weby podobných "hobitínů".
Zimu ovšem stráví doma ve městě nebo tam odjíždějí každou neděli.
Pak konečně stojí "komunitní dům", kde se dá přežít i týden v kuse. Furt to je nadšená dobrovolnická práce ve volném čase. Překrásné webovky se "svátky jara", sušenými švestkami, kyticemi, věnci ve vlasech a tak podobně. Semináře, pozvánky na dobrovolnické akce, workshopy.
Když dojde na stavbu jednotlivých chalup, přijdou první problémy - materiál, nástroje, energie, čas. Už to tak nevodsejpá, děti poporostly a mají víc potřeb, některé už chodí do školy. Webovky už nejsou tak bohaté, fotek poněkud ubylo, ale "svátky jara" ještě jsou.
Nakonec chalupy nějak stojí, i když leckdy připomínají spíš favelu nebo jiný slum. Ale dá se v nich přežívat. A nastane otázka co dál. Z naložených brusinek a sušených švetek se moc dlouho nevyžije. Půda je chudá, kamenitá a to, co na ní vyroste, k dlouhodobému ŽIVOBYTÍ není. Jedna koza nestačí a víc koz znamená práci na plný úvazek. Dtto ovce, kráva atd.
A je tu ZASADNÍ PROBLÉM.
Udržet "osadu" při životě znamená buď se tam nastěhovat natrvalo a pokusit se uživit na jednom, dvou hektarech nevýnosné půdy, nebo mít tučné konto a jídlo a další potřeby do smrti nakupovat ve 30 km vzdálené vesnici či městě, nebo z toho udělat komerční záležitost.
Na webovkách už jsou jen novoroční přání a nabídky placených seminářů, workshopů, romantických dovolených a eventuálně lesní školky, alernativní školy a pod.

No, a tím to vadne.
Majitelům hobitích domečků je přes 40, děti odrůstají a leckdy mají úplně jiné zájmy, začínají bolet kolena a nosit vodu ze studánky už není ten vodvaz jako před dvaceti lety.

Proč Vám to píšu?
Protože VÍM, že to nefunguje. Zažil jsem to, byť v podobě hraní si na "středověký život".
Jenže na život si nejde hrát. Buď to člověk vezme smrtelně vážně a jde do toho na 100% (což kolem Bajkalu znamená úplnou absenci romantiky, ale zato permanentní nebezpečí smrti), nebo MUSÍ zůtat u toho občasného hraní si (což je prospěšné a žádoucí), nebo na to hodí bobek.
Ale napůl to nejde.
Skoro všechny tyhle projekty zanikají do deseti let od vzniku. Přežívají ojedinělé sektářské skupiny, které se izolují od vnějšího světa a o návštěvníky moc nestojí. A pár osad lidí, kterým nic jiného nezbývá - tam ovšem návštěvníci ani reportéři nejezdí.

Průměrný počet slepic: 4.8 (28 hlasů)

Jojo, tuhle zkušenost potvrzuji :) Je nádherné a povznášející stavět rekonstrukci pravěkého domu a pomůže s tím spousta lidí. Je fajn experimentovat s vytápěním, přezimováním na pár dnů. Ale údržba? Každou chvíli někdy opravit kus vypadlé mazanice ze stěn? Odfouknuté došky na střeše? Žádná romantika, ale každodenní trpělivá práce, která v podstatě není vidět (dům stojí, no a co?). Mám to za sebou :)

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

A stovky pokusů a omylů, i když má člověk načteno a celkem přesně ví jak BY to mělo být/fungovat.
Ono i experimetovat s vařením je adrenalin. Zvlášť když si neumím vyrobit hrnec sám a musím ho koupit za desítky stovek korun; a pak ho jednou blbě přihrnu moc horkejma uhlíkama a on mi praskne...

Jj, desítky a stovky hodin strávených šitím, kováním, dřevoobráběním etc. a další stovky hodin údržby, aby se to nerozsypalo. Furt kolem dokola, protože to je všechno funkční a DOOPRAVDY se to používá a DOOPRAVDY se to opotřebovává :o)

Průměrný počet slepic: 4.1 (10 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak jak to popisujete to vypadá jako v podstatě zábava pro bohaté, která chudší zruinuje.

Jako když so normální zaměstnanec pořídí drahý auto, jehož údržba pak vysaje všechny prachy z rodiny.

Marie Antoinetta si ráda hrála prostý život na venkově - než ji revolucionáři setli hlavu.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Ne, je to život pro pracovité lidi, pro které je každodenní údržbářská práce na nemovitosti a pozemku normální věc. Pro nás líné měšťáky (míním sebe) to funguje jen tak dlouho, dokud je to zábava :)
A proto sem chodím tiše obdivovat vidláky!

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli to je pravěký, středověký nebo sto let starý styl bydlení, tak je to hra. Práce je to, čím to sponzorujete.

Ekonomicky je výhodnější postavit vodovod než chodit do studny, koupit sporák než stavět pec, svítit elektřinou než petrolejem, plynem, velrybím tukem.

Jsou lidi který chtějí mít maličkej domeček nebo doškovou střechu. Ale v tom maličkým domečku mají parkety jak na zámku, moderní koupelnu a velkou TV. Jiný mají doškovou střechu či jinej starosvětskej výstřelek na jinak normálním domě a zaplatěj odborníkům za specializovanou práci.

Nehrajou si na staré časy, vyzobou si ze starého i nového to nejlepší podle své chuti. Není to falešná skromnost, ale přiznaný luxus.

Jestli je někdo na vesnici, chce jíst zdravě, má po šichtě volný čas a tak si pěstuje zeleninu, tak je to normální.

Jestli někdo z města na víkend vyjede na chalupu a tam si okopává zeleninu, která ho se vším všudy vyjde dráž, než kdyby si ji nekoupil bio, tak je to hra, rekreace, zábava.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

pak je to zábava pro bohaté.
My ostatní studujeme, experimentujeme a naučili jsme se VĚTŠINU vybavení vyrábět svépomocí. Je to zajímavější a člověk má radost, když se mu to povede nebo mu to konečně začne fungovat tak, jak má.
Já i ten hrnec umím vytočit, ale nemám kruh ani hliniště. Tak dám rád vydělat kamarádovi, který mi ho udělá přesně podle nálezu. A já už teď vím, jak ho správně nahřát, aby mi v uhlících nepraskl.

Vidíte jen to, co chcete, a nahlížíte to tak, aby Vám to pasovalo do Vaší bubliny.
Ale tu obýváte jen Vy sám...

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Jste idealista. Zkoušel jsem to. Pokud se Vám podaří čase zvládnout pečení chleba, postavit pec, naučit s pěstovat obilí, naučit se pěstovat brambory, naučit se pěstovat obilí, naučit se pěstovat .... Tak jste king a úžasný multiplestitel a pekař. K tomu pokud zvládnete slepice, králíky a prasata, tak jste multichovatel. Ještě na mlíko by to chtělo krávu. K tomu hodinový manžel. Stejně budete potřebovat peníze na mobily, PC, TV, na boty, oblečení, na mikrovlnku, na dopravu, na ... . Takový renesanční člověk snad ani nemůže existovat. Snad jako koníček pro bohaté.

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

In reply to by Eta (neověřeno)

Trvalý odkaz

Právě proto, že vím, co to obnáší, zůstali jsme jen u té hry a jinak žijeme obyčejné středoevropské životy.
A v rámci hry jsme vyzkoušeli všechno možné právě proto, abychom zjistili, nakolik by bylo realizovatelné zkusit to dlouhodobě.
Realizovatelné to není. Ani omylem.
Snad možná v případě zhroucení civilizace. Ale to by vypadalo o dost jinak a to bych nechtěl ani vyzkoušet.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Občane, vaše argumenty sou vcelku známé a lidi sou od přírody vedeni jít cestou menšího odporu. To je rovněž známé. To je rovněž důvod, proč stále více lidí se o jiné způsoby života zajímají neboť sou donuceni zlodějským systémem se zajímat. Je to přirozený vývoj v zemích keré si uzurpovala byrokratická aristokracie, kerá lidem vytváří podmínky za kerých nemohou normálně žít. A sou to takové podmínky, gde na jedné straně si zloději berou hrstma a na druhé straně sou vystrčeni lidi, kerým je upřen jakýkoliv podíl na rozpočtu, na půdě a na podílu o tom všem spolurozhodovat.

Dnes už lidi ve všech věkových kategoriích cítí, že za současných podmínek nelze udržet majetek ani k němu nějakou přirozenou cetostou dojít páč buď nestačí důchod nebo nestačí plat na obyčejné bydlení. A gdyž za základní potřeby nebudete platit daně, můžete lehce o půdu i dům, přijít. Oni ty staré eště nechaj nějak doplácat své bábovičky, ale už mají nachystanej plán jak je rozkopou. Mladým ani nedovolí bábovičky stavět, páč se to neslučuje s plánem zničení Jevropy, kerou se ti staří eště snaží nějak drátovat a flikovat.

Z "práce" lze jen přežívat, proto je u nás milion lidí keří to nějak flikují dokud to de. A mladí, pokud nebudou tajdrdlíkovat v neziskovkách sou taky deklasovaní. Vudou je nahrazovat levnějšími otroky z ciziny. A gdyž proběhla první vlna korony, se jen testovalo co na to lidi budou říkat. ČR "zbohatla" o půl biionu dluhů, keré protečou lidem mezi prsty a skončí u boháčů a pojede to nanovo, páč se tím oddálila válka.

Nejde jen o osady. Lidi se budou muset nějak dostat k bydlení, páč náklady rostou neustále. Někeří zkoušeli žít přez zimu v lese ve stanech, ale to nevydrží dvakrát nigdo. Je to chyba těch lidí? A režim to lidem bude eště více znepříjemňovat. Ani boudu nesmíte mít spojenou se zemí, musíte to dát na špalky nebo dlaždice. Je teho víc.

Musej se to naučit, jinak je systém legálně, se svolením tupejch voličů, zabije a papaláši jim budou furt vykládat, že málo makaj. Že maj nechat státu dušu a veškerou sílu jen za podřadné žrádlo a přístřeší nad hlavou. A eště budou držkovat, že co by lidi jako chtěli, gdyž se maj nejlépe co se gdy měli. Jejich proklamace.
Jistě, platoničtí ezoterici to vzdají. Budou se chtít něgde ve městě eště do nějaké díry nacpat a nějak tu situaci eště zhoršit. A někeří to budou muset vydržet a zocelí se. Naučej se to a bude jich víc. Čili, život mimo systém nebo vedle systému je odpovědí lidí, keří už vědí.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

Hra skončí, až jim v té "osadě" umřou první děti na průjem z podchlazení a podvýživy.
Pak se ukáže, jak tu svou "alternativnost" myslí vážně.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Tak zemřou na očkování, koronu nebo bídu. Tenhle stát přišel za třicet let o tři čtvrtě majetku a má dluhů jako maku.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Nebo je nějakej novoevropan podřeže či ubodá či si je ve 3 letech vezme za manželku atd.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Oba myslíme na stejnou problematiku a domnívám se, že i její řešení nahlížíme dost podobně.
Jenomže ty "obščiny" řešením nejsou. Bohužel.
Ve východním Rusku to, řekněme, je do určité míry realizovatelné, protože je tam pořád ještě dost volné půdy, způsobilé k nějakému hospodaření. Ale čím západněji (vč. Ruska), tím je volné půdy méně a ve Střední Evropě to je nemyslitelné. Na to tu je hustota obyvatelstva příliš velká.
Navíc ani ty ruské "novoobščiny" nejsou soběstačné. Ani ty sektářské izolované ne.

Ano, s rostoucí chudobou bude docházet k vytváření mimospolečenských komunit.
Ve městech už existují a je to vždy hrůza. Ale právě tito společensky vyloučení lidé nemají šanci vytvořit nějakou svépomocnou komunitu uvnitř města, ani hromadně z města odejít a zkusit to na venkově. Není kde, jak a není za co. I když by jim to třeba pomohlo.
To je realita.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Ale sme. Podle všeho vaše činy a moje činy nebo vaše potřeby a moje potřeby nejsou stejný. Můžou nás spojit potřeby ostatních blboňů. Ale vidíte to sám, tady. Každej mele hubou o píčovinách a ve skutečnosti jedou s něma.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Vazeni pratele,
zemedelci, analytici, čajníci, prispevatele, ctenari,
Scallopove (nejsem si jist poctem pismen l), vedci
(humanitni ne, hori!). Lidé! Adamové i Evy, mastere !
Hadé !

(omluvte nepritomnost nabodenicek, je to neumyslna deformace )

to by jeden vyletel z kuze, kdyz neco podobneho cte/slysi/vnima.
Otazka:
Jak je mozne, ze neumetel (blbec) muze urcovat nejen cil,
ale i zpusob jeho dosazeni ? Vsem.
Odpoved:
Zavinili jsme si to sami, nezajmem o obec. (V reckem smyslu).
A nikdo se nechce namocit do hoven,

<i>
K te vode:
"to nesmite zalevat - proc? - bo ta voda pak neni
- no ale ja ji neanihiluji, ona stece zase zpatky,tedy krome toho,
co se tady odpari, a patrne pobliz spadne - co je to anihilace?"

No a v te chvili mam cukani to prakticky predvest.
</i>

P.S0. Chce to vylet. S vidlemi do Prahy ! <b>stylově</b>

P.S1. Omluvte mou prilisnou expresivnost.

P.S2. Nejdriv doma, potom do Prahe.

Průměrný počet slepic: 3.7 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

No jo, to zadláždění je problém. V našem městě se všude dláždí, dělají se obrovské chodníky. Volné plochy s trávou nebo hlínou ubývají a ubývají. Všude jen tvrdý šedý povrch.

Průměrný počet slepic: 4.7 (15 hlasů)

In reply to by Mdbv (neověřeno)

Trvalý odkaz

on je každý chytrý a zásadový v případě dláždění, asfaltové vozovky, chodníku nebo parkovacích míst pokud se nejdená kolem jeho domu. Vím čemu zastupitelstvo v našich "Zvonokosech" na veřejných zasedáních čelí. Obecní komunikace z žulových kostek (moc nám to drncá, chceme rovný asfalt), udělejte nám veřejná parkovací místa (nemáme kde u domu parkovat) apod.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

In reply to by Clairvaux (neověřeno)

Trvalý odkaz

dnes dají udělat tak, aby šla voda do země, i když se to většinou ekosoudruhům moc nelíbí.
To jen tak na okraj...

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Ano Targus má pravdu. Pokud se použijí zatravňovací bloky, pak máme normální parkoviště a přitom dostatečnou vsakovací kapacitu. Jediná nevýhoda, aspoň občas se přerostlá tráva musí posekat, pokud dbáme trochu na estetiku.

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Betonová zatravňovací dlažba na frekventovanějším parkovišti je nesmysl. To může fungovat tak u rodinného domku (a to ještě s otazníkem) nikoliv třeba u bytovky, školky nebo nedej bože obchodu ... Navíc jsou tam více náklady jako pravidelně závlaha + sekání, aby tam ta tráva vydržela. PS...doma mám použity plastové zatravňovací dlaždice, protože v betonových mi ta tráva díky teplotní akumulaci betonu vysychala.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Ač nerad musím oponovat. Znám funkční parkoviště, kde se denně protočí nejméně 300 aut , 360 dní v roce. V zimě to nevypadá nejlépe, ale nyní v létě se krásně zelená.Pro upřesnění cesty jsou asfaltové a jen stání pro auta jsou ze zatravňovacích tvárnic (betonových), jsou to ale trochu jiné tvárnice ,než prodávaná dlažba někde ve stavebninách. Jedná se o hlavní parkoviště lázní.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

mohou sloužit i jako vsakovací. Všude, kde je to jen možné. Ale zrovna na frekventovaných ( ne občasných) parkovištích se dává přednost tomu, že voda rychle odteče. Ona ta voda z parkovišť jaksi nemusí být příliš čistá a může obsahovat i složky, které spodní vodu spíš znehodnotí.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Mezi mezemi a přehradami jsou nějaké rozdíly. Meze omezují lokální povodně a potřeba stavět přehrady se snižuje. Také proto, že meze pomáhají plnit stávající studny. Voda z přehrad se dá prodávat, z mezí nikoli. Z toho vyplývá, že přehrady bude podporovat vodařská lobby.

Průměrný počet slepic: 4.4 (23 hlasů)

To je moc pěkná myšlenka... voda z přehrad se dá prodávat, voda z mezí nikoliv... Krásné shrnutí celého problému. 

Průměrný počet slepic: 4.7 (20 hlasů)

On je pověstný pes jinde. Když postavíte přehradu, 1 mamuta, je to vidět. Když v krajině budujete větrolamy, zelené pásy, po vrstevnici vsakovací rygoly, obrovské lány rozdělíte na menší celky, dáváte do půdy organiku, není to vidět. Vy to uvidíte, místně u vás. Co se děje 50 km dále, už ne. A městský volič, kterých je většina, si nevšimne vůbec ničeho. Z jeho pohledu, jako by se nic nestalo, zajímá jej např. pouze, že má momentálně drahou vodu. A to vyřeší mega přehrada. Z hlediska stranické propagandy (a následně voličů) drobná rozptýlená opatření, která projeví účinnost (které si průměrný volič zase ani nevšimne!) za delší dobu, se nedají nijak stranicky na propagandu využít. Jako by nebyla.

Mamut má hmotnost, dejme tomu 3 tuny. Představte si 3 tuny hrabošů, na velké rozloze. :)) A mamuta na jednom místě. Ten mamut tam bude už zdálky viditelný, hraboše vůbec nezaregistrujete. Tohle je princip, proč v "demokracii" téměř vždy vítězí megalomanská drahá "řešení".

PS: každá přehrada potřebuje údržbu. Třeba čistit a odstraňovat sedimenty. Což je u řek vyřešené. Ty sedimenty jsou plné cizorodých látek. V řece jsou v malých koncentracích, ale ukládají se v sedimentech. Tam najdete vše karcinogenní, co se do řeky vypouští. Prakticky všude najdete těžké kovy.
Kam se sedimenty? Je dodnes otázka. Hygiena, nakládání s odpady... Neruda svého času obtížně řešil slamník...

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

Cena vody závisí na tom, kolik chtějí vydělat soudruzi vlastníci Veolie a spol.

Začnete šetřit, tak vám ji zdražej.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Bohužel ve veřejném prostoru vyhrává vždy nejdražší řešení. Nejdříve se tiše zpracuje několik variant daného problému formou studií, pak se veřejně vybere jedná varianta, na kterou se s velkým humbukem udělá třeba i transparentní výběrové řízení. Vtip je v tom, že všechny naprojektované varianty jsou nejdražší možná řešení daného problému,který by se dal řešit úplně jinak a zpravidla levněji.Viz diskuse přehrady kontra poldry nebo meze. Proč to tak je ? Projektant je placený % z ceny realizace a dále všeobecným interesem, neboť stejná procenta jsou v absolutní hodnotě menší z nižší částky než z částky vyšší. (Legální i nelegální provize na všech úrovních realizace)

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsou samozřejmě další aspekty.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

firmy platí i za odběr podzemní vody. Sice méně než za povrchovou, ale platí. Odběr podzemní vody pro rodinné domy je zadarmo - zatím. Ale před pár lety proběhla akce evidence i těchto malých studní a potřebují povolení. Takže spustit akci zpoplatnění odběru spodní vody také pro domácnosti nebude problém. Evidenci studní vodoprávní úřady mají. Stačí, aby se do vlády dostali nějací ekofanatici - například piráti - a platba za odběr podzemní vody pro rodinné domy je na světě natotata.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

chlemtat vodu zadarmo, vy jedna stará a hloupá babolubo!
Moderní, krásné a chytré je za všecko platit!
A pořádně!
A jestli na to nemáte, madam Schillerová vám na to mileráda půjčí a pak si setsakra dobře pohlídá, abyste vracela i s krvavými úroky, páč jste babaluba a jako taková půjčky splácet musíte.
Třeba na rozdíl od erárů či velkých firem..., anebo bank a pojišťoven...

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

Je velmi hloupé problém stavět buď meze (raději lepší struktura půdy) nebo přehrady. Potřebujeme obojí, z meze se ve městě nenapijete ani neosprchujete. Použití termínu "vodařská lobby" je nekorektní.

Průměrný počet slepic: 4.3 (9 hlasů)

Ale přehrad je dostatek už teď, vždyť je nás v ČR stále kolem 10,5 milionu lidí. Před 30 - 40 lety současné přehrady bohatě stačily všem potřebám. Od té doby spotřebováváme méně vody jako domácnosti a spousta firem skončila ´skončily mnohé špinavé provozy a tím i potřeba sprchování pracovníků po práci.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě před dešti jsem si někde přečetl cituji "bude-li sucho, jediná voda bude v přehradách"
Na Wikipedii je odkaz na přehradní nádrže v ČR. Zajímavé informace o tom, kdy se která postavila , rozloha i kolik vody zadrží.
Tak jsem se podíval a zjistil, že zatímco ty postavené před sametem ( a že jich je) zadrží 2,915 mio kubíků vody po sametu se nepostavila ani jediná, pouze se dostavěly Slezská Harta , Hněvkovice a Dlouhé stráně.
Navíc, když si představím ty změny v zemědělství tak mi vychází , že se chováme hloupě a hůře než za komárů. Ale snad mi to Rk vysvětlí.

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)

In reply to by Ota 51 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bude-li sucho, voda z přehrad se odpaří rychleji než voda zadržená v půdě. Po plyšáku jsme přehrady nepostavili, protože podniky, které to uměly, už dílem nejsou a dílem nemají odborníky. Staří praktici odešli do důchodu, mladším nepředali zkušenosti a vygooglit stavbu přehrady není to pravé. Tak asi jediným řešením bude nechat stavět přehrady cizí firmy. Jsme kolonií neschopných, zato ideologicky pevných.

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

Kromě toho, že jsme kolonií, další nepřekonatelný faktor pro stavbu čehokoliv je okamžitý aktivismus různých dětí země a dalších podivuhodných hnutí. Když už se je po 10 letech podaří překonat, pak nastupuje vlastnictví pozemků,což je dle ústavy to nejvyšší právo, které je nadřízeno všemu. Po dobrém se klíčového vlastníka obvykle nepodaří překonat, viz stavba dálnice u Budějovic, nebo dříve Havránková před Hradcem.
Vodní stavby se stále na stavebních fakultách vyučují takže teoreticky by neměl být problém. Bohužel projektantů vodních staveb je katastrofální nedostatek a tam ti praktici chybí. Ale pořád nějací existují , měli by na těch několik přehrad, které se uvažují, stačit.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

byly hranice majetků. Když se z tisíců majitelů stal jeden majitel, pozbyly meze významu. Meze nestavěli dávní ekologové a nepooral je Karel Marx. Pooral je až vzdělaný debil.

Průměrný počet slepic: 4.2 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Jdou na mě teze
že zorám meze
zcelené celiny
opylí včelíny
dálkových včel,
to bysom chcel.
Kanály, kaskády
seru já na spády
na horách lodě
radost zní v Ódě.
Rukávy si urvu
velet nechám kurvu
převrátím svět
z betonu květ
bude zdobit města.
To je moje cesta.

Průměrný počet slepic: 4.1 (18 hlasů)
Trvalý odkaz

Také se nám tady vyhnuly bouřky,ale o 20 km severněji to bylo horší,východ Pardubického kraje.
Jinak,meze zachytávají vodu,ale i splavnost ornice,kde se meze rozoraly,vznikl dlouhý svah a pak stačí potůček vody,který se postupně zvětšuje a je na problém zaděláno,hlavně,kde není soudržný porost.

Průměrný počet slepic: 4.8 (12 hlasů)

Pane zemědělče,
jak Vám roste řepka? Nebo jste ji zaoral a nasel ječmen, jak jste zde zvažoval?

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Osobně řepku neseju,tak velký zemědělec nejsem.ú
Více sleduji okolí,jak se plodinám daří,můžu říci,na rovinatém lánu,je řepka pěkná,ale na svažitém lánu o 1/3 horší.
Nezaznamenal jsem,že by to někdo přeoral a přesel.
Obilí se celkem vzpamatovalo,ale kukuřice,zatím bída,snad ji pomůže hlášené vyšší teploty.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak pane zemědělče, přeji hezké počasí s mírným deštěm a bohatou úrodu.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Hynečku, Vildo, Zdenko
z Dolu Jeremenko
čerpám řeku teplé vody
narobila by mi škody
pouštím ju do Ostravice
aby měla vody více.
Plavou tolstolobici
na břehu jsou kravy byci
pstruzi aji amuři
Ostrava už nekuři
všechno už je v cajku
mam milion lajků
u Sýkoráku loděnice
co by sichtěl cype vice.

Průměrný počet slepic: 3.7 (13 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.