Moravec o Benešovi a podivný dnešek

Autor
Štítky

Koupil jsem si v levných knihách Moravcovu knížku "Špión jemuž nevěřili". Já ji někde mám, ale nemohl jsem ji najít a neberte to za tu cenu.

Takže desátá kapitola "Náš spojenec Francie", přibližně třetí stránka:
 
Československá zahraniční politika byla v Benešových rukou od samého vzniku republiky, a tím jeho zásluhou zcela soustavná. Byla založena na dvou hlavních Benešových "liniích": principu kolektivní bezpečnosti a principu nutnosti spoulupráce se Sovětským svazem. V roce 1924 Beneš podepsal v Locarnu s Francií smlouvu, která představovala klíčovou záruku československé bezpečnosti. Zároveň pevně věřil, že není možné dosáhnout v Evropě opravdové stability bez účasti Sovětského Svazu, na který se díval prostě jako na jednu z důležitých evropských velmocí, ne jako na rozsévače revolucí a hlasatele revolučních teorií. Beneš zůstal věrný těmto svým dvěma tezím až do konce, během půl druhého desetiletí evropských krizí, až do okamžiku, kdy první teze skončila na konferenčnéích stolech Mnichova a druhá v sovětsko-komunistickém puči o deset let později.

a na předposlední stránce té samé kapitoly:

Zpravodajská konference v roce 1937 byla pro mě prvním střetnutím se slepým poraženeckým duchem Francie, defétismem vyjádřeným rčením "všechno je lepší než válka", který nakonec prostoupil celou Francií.

---

Tady máte celý Mnichov jak na dlani.

Beneš byl určitě dobrý zákulistní pletichář, se vším tím šaškováním u francouzských zednářů, ale to ho taky limitovalo. Jednak nezvládal přímé konflikty, neuměl odhodit slušnost a jít tvrdě do konfliktu, když bylo potřeba. Jednak neurčil správně stav Francie, natož, aby ho předvídal, natož vymejšlel dlouho dopředu, co s tím, a hledal dlouho dopředu i jiné spojence.

Beneš si neprošel vnitropolitickým bojem až na vrchol, ale byl v podstatě jmenován, jakožto Masarykův korunní princ. To je blbej nápad i v podnikání. Pro porovnání Topolánek: toho vyštípali za to, co řekl (a oni jakoby špatně pochopili), když hodnotil lidi, kdo uhne a kdo neuhne. To dělaj ti, co neuhejbaj a chápou hru. Beneš uhejbal (a co teprve loutky Havel a Sobotka). Myslím si, že Beneš byl chytřejší než Topolánek, ale tohle pochopení ho nějak minulo. Topolánek je proti němu "street smart".

"Street smart" Stalin a Hitler, kteří se díky vyhraným konfliktům dostali z ulice až na vrchol. Proti nim Beneš neměl šanci, protože znali daleko víc triků, než on. - Moravec o Benešovi: "Byl v zajetí svého vlastního časného úspěchu. Tento úspěch způsobil, že dával přednost metodám, které tak úspěšně použil v minulosti, za první světové války, při versailských  jednáních, vedených podle diplomatických protokolů, a na gentlemanských mírových konferencích v letech dvacátých. Klíčem úspěchů v té době byl kompromis. Tyto lekce z minulosti, jeho pragmatický spíše než principiální postoj k problémům a jeho nechuť uvěřit, že některé odpůrce není možné přesvědčit logickým argumentem, nebyly dobrou přípravou pro jeho konfrontaci s Hitlerem a později se Stalinem."

(Nutno mít na paměti, že ty úspěchy byl jen v jednom poli. V diplomacii. Ne v konfliktech.)

--
Čte se to o Benešovi jak komplexní hodnocení a protože to psal šéf rozvědky, tak si můžeme představit, že takhle vypadala agenturní hodnocení osob. Taky, že se takhle hodnotili všichni, na koho se rozvědka podívala.

Beneš takováhle hodnocení evidentně sám nedělal, alespoň ne do takové míry, jaká byla potřeba a když to dostal od rozvědky, tak nevěřil. - Poslední věta kapitoly o Francii: "Později v Londýně mi prezident Beneš řekl, že přesvědčení, že nás Francie zradí, nabyl v prvních měsících roku 38."

Chyba !

Se zradou Francie se mělo počítat prostě vždycky, ne protože to byla Francie, ale protože každej spojenec může zradit až se situace změní. Z toho plyne, že se mělo vymyslet něco, co by to Francii prostě nedovolilo. Dovede si někdo představit, že by si USA troufly zradit Israel? Aha. Jak to ti židi asi dělaj?


Když jsem četl o francouzském defétismu, tak mi to zas připomělo děvkaře. Zaprvé - berete v potaz celou situaci. C-e-l-o-u. Ne jen kousek, co vás zajímá.
 Zadruhé - Přeci jenom. Je jedna ze základních věcí dávat pozor na to, jakou má ženská (vlastně kdekdo, zde Francie) momentálně náladu. Nemůžete sypat na holku zábavný či okouzlující řeči, když je zrovna vytočená z toho, co jí řekl fotr, matka či bejvalej. Když je nasraná, musíte vyjít z jejího nasrání. Když je ustaraná, tak z jejího ustarání. Když je utahaná z práce, tak z její únavy.

Prostě to dělat musíte.

To samý s Francií. Nálady francouzské populace, byly otázkou NAŠÍ národní bezpečnosti a jako takové se měly řešit. Beneš to nedělal. Nejspíš ho to ani nenapadlo.

Francouzům by vpád do Německa místo Mnichovské zrady ušetřil taky pár mrtvých a Hitlerův režim by se sesypal dokud byl ještě slabej. S pěti řádnými a sedmi záložními divizemi by se Němci nedokázali ubránit stovce francouzských divizí, jedno jak blbě by Francouzi bojovali. Prokázali bychom francouzům službu, pošoupnout je do války, kterou tak zbaběle nechtěli.

Průměrnejm Američanům se taky nechtělo do války zachraňovat Británii. Opozice proti válce byla obrovská. Jenže po USA jezdili mezi jinými i Fleming a Dahl (za Britskou tajnou službu) a dělali přednášky, aby aspoň trošku změnili nálady americké veřejnosti vůči válce s Británií po boku. Britové se svého spojence snažili ovlivňovat, i když byl přibližně stejněkrát větší než oni, jako Francie vůči nám.

Válku nakonec američanům vyhlásil sám Hitler, takže to vyřešil za Brity a bůhví, jestli ho k tomu nepošoupl někdo, komu přispívali Britové na živobytí či důchod. Když Britové byli schopni komplotovat, aby vtáhli do války třeba Řecko, tak co by ne USA.

Stejně tak Němci měli jako součást Zeleného plánu (útok na nás) rozvrácení Francie vnitřní krizí tak, že její armáda bude plně zaměstnána a neschopna války proti Německu. Rauschning ve své knize "Hitler mi řekl," napsané před válkou, taky rozebírá rozvratné metody, jak je nastiňoval Hitler. Cílové státy rozvracet zevnitř pomocí protichůdných kampaní. Kniha je možná podvrh, nicméně tak se to pak dělo. (Kdo pomyslel na naši dnešní "rozdělenou" společnost?)

I když vezmeme variantu, že za Hitlerem stáli američtí bankéři a anglické elity, kteří ho povzbuzovali ve válce proti (Francii a) Rusku, tak je zvela evidentní, že jestli byli schopni Hitlera podporovat a směrovat proti Rusku, tak by byli schopni zároveň oslabovat Francii. Podle vší logiky by to tak dělat měli a Francie skutečně byla před válkou rozvrácená.
-

Kdosi na PL popisoval, že vyučuje boj s nožem a že se ho někdo zeptal, co má dělat, když má nůž na krku. - Odpověď byla, že "to se už moc dělat nedá a že před tím udělal řadu chyb." - Než Beneš v prvních měsících roku 38 nabyl přesvědčení, že nás Francie zradí, udělal už řadu chyb. Udělal je proto, kdo byl a jak fungoval.

 Moravec o Benešovi: "Byl Masarykovi zcela nepodobný svým fyzickým vzhledem, povahovým založením, nedostatkem temperamentu a vášnivosti, svou dialektičností a snahou ke kompromisu, vždy a za všech okolností, i se zlem a zlými lidmi." "Pocházel z malých poměrů, byl to syn prostého rolníka. Jeho otec, známý svou ohromnou pracovitostí, dosáhl toho, že tři z jeho deseti dětí měli vysokoškolské vzdělání." "Oblíbené rčení jeho otce k synům studentům bylo «Musíte si pamatovat, až z vás budou páni, jak těžko se vydělává na chléb vezdejší.»"- a tak kluci v létě dřeli na polích. Benešova "pracovitost byla neúmorná, skoro nadlidská. Byl zvyklý pracovat každý den od brzkého rána do pozdního večera. Dopřál si jedinou přestávku - každodenní hodinovou procházku, a i k té ho paní Benešová musela často přinutit. Vedl velmi skromný život. Nikdy se nedotkl alkoholu, nekouřil a neměl rád zábavy a hlučné společenské recepce." "Byl, jak známo, malé postavy. Jeho chování bylo suché a pedantické, zřídka ovlivněné citem."
 Shrnuto: Byl to pracovitý, školometský pedant, který respektoval autoritu a znal jen to, co se naučil od otce a ve škole.
 To, že neměl rád ty zábavy a hlučné společenské recepce, to bylo proto, že se tam neuměl chovat a neuměl se tam chovat, protože nechápal neformální fungování lidí. Doma se muselo pracovat a pracovat a společenký život žádný. Chápání lidí mimo formální/pracovní kontext nebylo kde moc pochytit. Přemachrovávací hry v neformálním styku nebylo kde trénovat, pozorovat, odkoukat.

 To mu chybělo, aby správně předvídal chování ostatních. To by pak třeba věděl, že smlouvy jsou cár papíru. Jak nám to pěkně vysvětlil Dexx ve svém komentáři a la Konrad Lorenz. Samičky mají zájem=samičky serou na to, co přísahaly při svatbě před lidmi a bohem, když je přemůže nadrženost, nuda, zamilovanost, možnost polepšit si nebo strach z blížící se menopauzy a smrti - a je jedno, co jste pro ni před tím udělal a obětoval. - Jaký je rozdíl samiček (pro dámy samečků, je to to samý i z druhý strany) v porovnání s Francií? Žádný. Francie prostě nechtěla jít do války, tak jí bylo jedno, co ráda slíbila plna dobrých úmyslů o patnáct/dvacet let dříve, v době, kdy jsme ji pomáhali, když krvácela v zápasu s Německem nebo za to ještě cítila vděk. -
 Dexxovo hezké vysvětlení, že je úplně normální, že samičky jednají ve svém nejsobečtějším zájmu a co by samečka neodkoply, když se jim už nehodí, znamená automaticky vyvázání samečka z povinností vůči samičce, když se to zase nehodí jemu. - Na co se přemáhat loyalitou, vůči někomu, kdo vás kopne do prdele, při prvním větším průseru. Dexx měl štěstí, že se nestalo nic, co by pro tu jeho bylo dostatečným důvodem ke zradě. Československo mělo smůlu, že u Francie se ten důvod objevil.

 Druhou smůlu mělo, že se na tu možnost vůbec nepřipravovalo. Ani zpětně se to neřeší. Ve všech debatách o Mnichovu se opakuje a vrací pořád dokola debata o tom, jestli jsme se, v zoufalé situaci (s nožem na krku), měli bránit, jak jsme byli zrazeni, ale ne KDE (KDY) se doopravdy stala chyba a kdy naposledy se ještě něco dalo udělat, aby se celej Mnichov ani nestal. Přitom TO je ta debata, která se má vést.
 Katastrofa Mnichova se stala léta před tím než k Mnichovu došlo. 

 Mnichov byl náš nůž na krku. Měli jsme zbaběle (chytře) utéct, když jsme viděli pohnout se nějaký stín v průchodu jednoho z domů? Měli jsme do té ulice vůbec nezabočovat? Měli jsme si vzít taxíka? Měli jsme jít domů za světla? Měli jsme si pořídit nůž či pistoli? Měli jsme trénovat nějakou sebeobranu? Měli jsme se víc angažovat pro stranu, co má bezpečnost na prioritu? Měli jsme odmítnout Masarykova chráněnce jako nevhodného kandidáta? - To jsou ty pravé otázky o Mnichovu. Otázky jak se nedostat do situace, kde budeme mít nůž na krku. (Komunisti samozřejmě místo analýzy hlásali, že jsme se měli přimknout k SSSR, i když to byla možnost spíše teoretická.)
 
 Beneš (a před ním Masaryk) měl samozřejmě dělat to, co dělal. Ale navíc se cynicky připravovat na další varianty a bedlivě střežit, když Francie udělá krok vedle.

Bohužel, ve srovnání Mnichova s dneškem vypadají rozdané karty ještě hůř. Nemáme armádu. Nepřítel ano. Země je vnitřně rozdělená. Zrádci se už připravují na zradu a přeběhnutí, protože si ve svý integrální hlouposti myslej, že se po nich bude chtít jen 5 modliteb denně. Defétisti na západě se hihňaj, jak jsou na tom blbě nebo ani nechtějí přemýšlet o tom, kam to všechno vede. Vlastenci tam jsou jak bičovaný a poplivaný Kristus táhnoucí svůj kříž posmívajícím se davem.
 Pátá kolona se tu u nás buduje šíleným tempem a představitelé státu to buď popíraj nebo přímo organizujou. Skutečnou armádu v Evropě mají Rusko, Turecko, Británie a částečně Francie, Polsko a Němci. Naši oficiální spojenci jsou ještě defétističtější než předválečná Francie. Vystoupení Řeporyjce vypadá, jakože má Rusy připravit o zbytky sympatií k nám. Kusy naší tajné služby asi ještě fungují, ale jiné jsou ve stádiu klinické smrti v lepším případě, nebo jedou přímo proti nám. Vedou se proti nám akce jako Minář a jeho parta. Aspenovská chobotnice strká chapadla všude kam chce. Na západě nás nenávidí, že nechceme jejich lidskej odpad, kterýho maj sami plný zuby a my jim připadáme jako ta správná sousedova rohožka, pod kterou ho aspoň trochu vysypat - zatímco havloidi a eurohujeři nás chtěj podřídit ještě trošku víc, aby ze západu dostali pochvalu a cukříček. A tak dále, a tak dále.

"Co dělat?" - Jak se kdysi ptával soudruh Lenin? Ten byl taky dobrý analytik, navíc sám ve svém koutku a ne s celým aparátem tajné služby. - Jaktože nikdo neví, co dělat?

 Nepřijde vám to divné, že jsme měli tolik pečlivě vyškolených soudruhů s tou pravou marxisticko-leninskou průpravou? Soudruhů, co měli nastudováno, jak analyzovat společnost i situaci, věděli, jak se dělaj revoluce a mění společnosti... a výsledek je jedno velké hovno?
 Nějaký rozbor situace? Nějaký plán činnosti? - Nic. Prázdno. Ticho. Přitom vzhledem k počtu vyškolených by to mělo znít ze všech stran. - Jak to kdo vysvětlí? Že by na ty přednášky chodili samí tupci, co sice uměli odpapouškovat co se jim řeklo, ale hlubší pochopení jim unikalo? No vzdledem k tomu jakej je komunismus idiotská teorie i to je jedna z možnstí. Samozřejmě, že ne všichni na to věřili, ale co to vypovídá o jejich charakteru taky žádná sláva.

 A co ti soudruzi svazáci a la Pajerová, co podle oficiální pohádky jakoby brilantně analyzovali ekonomickou situaci země v roce 1987 - teda aby objevili, co se vědělo v každý hospodě a za co se, v padesátých letech a při troše smůly, dalo i skončit na popravišti.
 Svým geniálním úsudkem, používajíc svých rozsáhlých životních zkušeností 18-23letých cucáků, připravili revoluci (co nikdo jinej nedokázal), přesně vědouc všechny kroky dopředu, rozložení sil ve straně, vládě, mezinárodně i v tajných službách.
 Jako kdyby to viděli v křišťálové kouli a věděli dopředu, že se režim nebude najednou chovat, jak se systematicky choval doteď, a vyhráli nám svobodu či "svobodu"- samozřejmě ve spolupráci s chartisty-juniory Dientsbierem a Bendou jejichž brilantní, až geniální mozky nás nepřestávají udivovat posledních 30 let, vždy když otevřou pusu. - Jinými slovy, tihle blbci, že měli nějakej hlubší vhled, co ostatní ne? Konexe a napojení určitě, ale osobní kvality žádný.
 Navíc ještě před pár lety mainstreem vyprávěl, že charta o revoluci dopředu nic, ale vůbec nic nevěděla. Diensbier junior to musel před fotrem tajit a jestli mu to špitnul, ten to švárovi Vencovi zatajil. (Na jaký pitominy se dá věřit, že.)

 Pajerová & her revolution boys, ti by měli přece, jeden vedle druhého, vyseknout brilantní analýzu, co se děje. Protože přesně tohle už jednou udělali. To je přeci momentálně oficiální verze, které všichni věříme.

 Meli by prokouknout Sorose jak prokoukli Jakeše a změnit režim, z pozice jeho aktivního dorostu. Oni ne. Mlčí, přitom jsou to pořád takoví svazáci v těch různejch podivnejch neziskovkách, funkcích, úřadech a univerzitách. - Jakoby se jejich revoluční genialita kombinovaná s magickými schopnostmi a samozřejmě s mravností a ryzím charakterem, jaksi vyčerpala a podruhé už to nezvládají. Ba je to ani nenapadne a říkají nám, jak se máme dobře. 


 Kde je chyba? Jaktože ta metoda tak skvěle fungovala Beneše a Mnichov (Osoba přesně odpovídá tomu, jak se pak chovala) ale když ji aplikujeme na revoluci, tak nám lidi najednou dělaj úplně jiný věci, než by mělo odpovídat jejich charakteru a obráceně. Jejich charakter vůbec neodpovídá jejich chování - ale přitom charakter JE chování, protože podle chování poznáme charakter.

 Proč to jednou tek krásně zapadá a podruhý je to jako když skládáte puzzle několika různejch obrázků. Metoda by přeci měla fungovat/nefungovat stejně, za Mnichova, Února, Listopadu, dnes i na budoucnost.

 Věřit na konspirační teorie a kopírovat moravcův přístup prostého shrnutí faktů, tak to hned vypadá, že svazáci-revolucionáři nikdy neměli schopnosti, které by na revoluci tehdy potřebovali. Jsem sám, komu to tak přijde?

 Naštěstí nikdo z nás v tajných službách nikdy nedělal, ani o nich nikdy neslyšel, takže máme šťastnou jistotu, že žádné konspirace nejsou, nikdy nebyly a nikdy nebudou, nemusíme nic řešit a můžeme se těšit na jistě skvělou budoucnost. Protože kdyby ne, tak by to byla docela hrůza.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Komentáře

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

dexxi,
dopustil jste se několika obvyklých nepřesností. Tou hlavní je, že srovnáváte Wehrmacht z května 1940 z Wehrmachtem z října 1938. A to je obrovský rozdíl! Stručně řečeno, Wehrmacht z října 1948 za moc nestál. Existuje spousta srovnání, čs. armáda byla minimálně stejně dobře vycvičená jako Wehrmacht. Byla připravená na statický i manévrový boj.
Bojové zkušenosti ze Španělská mělo pár lidí. Zbytek žádné zkušenosti neměl, leda z WWI. A rozhodně žádné s manévrovým bojem, v tom měli důstojníci z řad čs legií ze Sibiře jednoznačnou převahu nad Wehrmachtem.
Na pohádky o skvělých německých tancích narážím každou chvíli. Škoda mluvit, protože v říjnu 1938 měl Hitler pouze Pzkw I a II. Těch několik verzí III a IV (asi 70 ks III a 50 ks IV) teprve přišlo k útvarům a o bojovém nasazení nemohlo být ani řeči. Takže ten mýtus o skvělých německých tancích valících se Moravou odsuňme do říše pohádek, kam patří. Německé tanky použitelné v říjnu 1938 stály za starou belu a bylo možné je zničit i polními děly blízkým zásahem. To nebyla žádná hrozivá síla.
Bf 109 byly k dispozici jen ve verzích A-D, tj. rychlost 460 nebo 470 km/hod a spousta technických problémů. Až verze E měla význam, a ta v říjnu 1938 k dispozici nebyla. Ale i tak proti E zaznamenali Poláci řadu úspěchů a spousta německých strojů taky havarovala pro technické poruchy.
Rozhodující ale je stav pohonných hmot, a ten Němcům stačil na 2 týdny bojů. Munice jen o málo déle, asi na 4 týdny. A náhradní díly taky jen tak na 2-3 týdny.
Wehrmacht ještě neměl dost vycvičených vojáků. Měl sice základní kádry a 2 vycvičené ročníky (asi 1,6 milionu mužů proti 1,2 milionu čs),ale jinak nic. Teprve tyhle vycvičení vojáci byli schopni vycvičit další. V říjnu 1938 byl Wehrmacht ještě v plenkách a nebyla to žádná hrozivá síla, kterou se stal až o 2 roky později. V době Mnichova 1938 Wehrmacht rozhodně nepatřil ke špičce vojenství a teprve zkoušel postupy!

Zatím bez slepic

Tož ty nepřesnosti. Jako se nebavíme o roku 40, ale 38, tak se nebavíme o dobývání SSSR nebo Francie, ale ČSR. A to je veliký rozdíl!!

Píšete, že že Španělska mělo bojové zkušenosti pár Němců. Pár jich rozhodně nebylo, víte, kolik to bylo třeba letců a leteckého personálu?? A kolik bojových zkušenosti jsme měli my? Žádné. Vaší důstojníci ze Sibiře zažili první světovou. V roce 38 byl svět jinde a obrněné vlaky, zranitelné že vzduchu, byly passé. Víte, že na polygonu Španělsko Němci vyzkoušeli všechno, od tkaniček a proviantu, letecké války až po rádiové spojení velitelských stanovišť?

Jejich tanky byly pořád lepší než naše a bylo jich víc. Poláci zaznamenali úspěchy, ano, a jak dopadli? Proč si myslíte, že se zhroutili tak rychle? ;-))))) A co polské tanky?

Stav pohonných hmot? Oni ho mohli rychle navýšit, my ne. Neberete v úvahu čas, jen momentální situaci.

Na leteckou válku jsme nebyli připraveni vůbec. Naše dvojplošníky byly zastaralé, pomalé, dobře manévrovaly, měly slabou palebnou sílu. V prvních dnech by Luftwaffe měla absolutní převahu že vzduchu. Zmasakrovala by vojsko dřív, než dojde k hranicím. Ostatně se to potvrdilo v Polsku, Francii nebo na postupu v SSSR.

V pohraničí máte převahu německého obyvatelstva, ochotného bojovat. O tom se nezmiňujete. Raději. V armádě ¼ důstojníků Němci. Myslíte, že budou střílet na Němce nebo Čechy?? Jak můžete bránit hranice, když probíhá regulérní partyzánská válka v pohraničních pohořích uvnitř státu?

Vůbec nezmiňujete a neberete v úvahu čas. Jestli za pouhé 2 roky v Blitzkrieku porazili Francii a dostali se až k Moskvě, měli ohromný potenciál!! Jak dlouho by jim ČR odolávala? Jaký jsme měli potenciál my? Němci mohli povolávat zálohy, my žádné neměli. Průmysl v Německu byl také o něčem jiném. V produkci nás převálcoval.
Podle vás Japonci také museli zvítězit nad USA? Ne, nerozhodl momentální stav zbraní, ale zázemí.

Dále nezmiňujete, že by se po Mnichovu nejednalo o válku pouze s Německem, ale i s Polskem a Maďarskem. Jak byste chtěl bránit tak dlouhé hranice??

Tradiční omyly, jako že jsme měli squjelé opevnění (nedostavěné a na nic, protože se dala obejít, jako obešli Maginotovu linii a navíc Němci díky zkušenostem ze Španělska vyvinuli těžká děla) nebo rovnocennou výzbroj (níže Targus napsal, jak jsme si stáli v porovnání s Německem a není to věru povzbudivé) nemá cenu komentovat. Jsou to jen dětské sny, 80 let po válce. Současníci to viděli jinak... Proto také Beneš jednal tak, jak jednal.

Jinak, co se týče našich šancí, jak to viděli současníci, četl jsem analýzu generálního štábu ČsA někde na armádním webu. Měli jsme zadržet první nápor do doby, než nám spojenci přijdou na pomoc. Pokud by Německo napadlo první Francii, byl možný i odlehčovací výpad do Německa. BEZ SPOJENCŮ JSME SE MOHLI BRANIT 3 TÝDNY. Případně měsíc a půl, ovšem za ztráty některých pohraničních území.
To se týkalo jen Německa. Spojený útok Německa (i z území Rakouska), Polska a Maďarska plošně na celý obvod hranic, nebyl brán vůbec v úvahu.

Takže 3 týdny. Úvahy o našem vítězství jsou pouze fantazie.
_________

PS
Z mého pohledu je nejhorší, že v případě obrany bychom byli označeni za viníky II světové války. A jako takoví vystavení sankcím (trestu) od našich bývalých spojenců.
Nehledě na to, že by měl Hitler mezinárodní podporu. I vojenskou...

A jinak dobrý a přeji pěkné vánoce.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Wehrmacht roku 1938 ještě nebyl nijak skvělý, pomohla mu až ostrá cvičení. Na polygonu Španělsko si sice vyzkoušel některé zbraně, ale odstraňování chyb taky zabralo nějaký čas. Pzkw II nebyly nijak skvělé, byl to lehký a průzkumný tank nevhodný do kopcovitého terénu. Nic víc. Letectvo té doby bylo silně poruchové a nijak rychlé. Na obou stranách. Bf 109 se v 1938 potýkaly se spoustou technických potíží. V 1938 byla Luftwaffe ještě slabounká a ze Španělska se ještě instruktoři nevraceli. Ne, vychovat a přeměnit nadšené brance na armádu chce čas a instruktory, a teprve vycvičené a zkušené ročníky cvičily ty další.
Čas a doba je rozhodující faktor. Všichni pořád posuzují Wehrmacht dle výsledků z roku 1940, ale v 1938 na takové výsledky ještě neměl vybavení a i schopnosti!
Asi se neshodneme na většině tvrzení kromě snad jednoho, že si tzv. spojenci Anglie a Francie Hitlera v 1938 vyzbrojili ponecháním výzbroje a zbrojovek ČSR Hitlerovi.

Zatím bez slepic

To jen taková neplodná úvaha.
Právě o to jde,že by nám nikdo nepomohl,možná ani to Polsko.
Už to někdo psal z analytiků,bylo by mnoho mrtvých a výsledek asi tak jak píšete.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo byli by mrtví. Vybombardovaná Praha atd.

Jen Poláci nikdy nelitují, že se bránili, Angličani nikdy nelitují, že se bránili, Francouzi taky ne, Jugoslávci ani Řekové, o Rusech ani nemluvě.

Mrtví byli i tak. V jedný variantě umřeli jedni, v jiní druzí. Když se budete pořád bát smrti, skončíte jako otrok.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

No když čtu to co zvěřejnil Putin a zzmedelce, ty pises "mozna ani polsko", tak se musim smat, Polsko domlouvalo parcelizaci :D

Zatím bez slepic

Souhlasím s Gerdem. A souhlasím i s Targusem. Představa o nějaké preventivní válce s momentem překvapením je veskrze iluzorní. Tak daleko snad nešel ani Drnek (o Kotoučovi netuším).
a) I kdyby se nakrásně podařilo při takovém útoku překonat vnitřní problémy naší společnosti a armády (především s branci německé národnosti)...
b) i kdyby se nakrásně podařilo dosáhnout vojenských cílů, obsadit hlavní město, průmyslovou základnu a dopravní uzle...
c) ... bylo by dosti iluzorní předpokládat, že dané i udržíme.
d)... bylo by ještě iluzornější předpokládat, že by se u "vítěze" nikdo nestaral o to, co tomu předcházelo. To platí jen pro supervelmoci schopné své oponenty vyzmizíkovat z povrchu zemského - a i těm často jen na čas. Takový přepad Kuvajtu Irákem budiž názornou ukázkou. Husajn vyhrál a co mu to bylo platné?
e)... případ války ČSR-Maďarsko/Maďrská republika rad, budiž příkladem.
f) ... ještě názornějším příkladem budiž francouzský zábor porúří.
Jednoduše - nějaké preventivní útočení na Německo s tím, že by "západním spojencům spadl kámen ze srdce, že za ně někdo odvedl špinavou práci) byl iluzorní. Naopak bychom hodně rychle dostali přes prsty právě od těch spojenců. Nezapomínejme, že Hitler pro ně byl vážně jen trochu výstřednější pán, jehož protibolševická propaganda navíc zněla mnohým libě.

Zatím bez slepic

Nikde jsem nepsal o obsazování Německa, jen o porážce Wehrmachtu. V době Mnichova 1938 měl Wehrmacht jen Pzkw I a II, o verzích II a IV se ještě nedalo mluvit, ty se teprve zaváděly a těch pár kusů ještě nebylo bojeschopných. Bf 109 existovaly ve verzích A-D, tedy rychlosti 460 - 470 km/hod. avia B534 měla výbornou stoupavost, manévrovatelnost a rychlost cca. 400 km/hod. Oproti Bf 109 mohla mít šanci na úspěch, jak ukázaly letecké boje Poláků s Bf 109.
Wehrmacht v době Mnichova neměl dost paliva, náhradních dílů ani munice na vedení dlouhodobějších bojů. Kdyby čs. armáda vydržela 3 týdny obranných bojů, byla možnost Wehrmacht porazit.
Hitlera by pak po vojenském neúspěchu svrhli sami němečtí generálové, takové plány byly. Větší šance na úspěch by byla, kdyby Francouzi splnili své spojenecké závazky a jen pohrozili Hitlerovi válkou. Tehdy byla velká šance Hitlera zastavit. Poté, kdy získal české zbrojovky a výzbroj pro 40 divizí, už bylo pozdě. Mnichov 1938 považuji za zlomový okamžik WWII. Francouzi a Angličané v něm neobstáli.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Citace:
"Mohli jsme lépe vyzbrojit armádu a zastavit Hitlera v době, kdy byl slabý. Sice bychom byli označeni za agresory a rušitele světového míru, ale po vítězství by už nikdo nic nenamítal, jak ukazují vojenské intervence dnešních velmocí."

Takže velmi rád bych zjistil vaši představu, jak porazit armádu, nota bene Hitlerovo dítě jménem Wehrmacht, pouhým odrážením útoků v českém pohraničí. To je prostě nesmysl. Případná vojenská výhra začíná vždy a všude dobytím centra protivníka, ať již řídícího, či zásobovacího. Jakou máte představu o dobývání Porúří?
K vašim výhradám o nedostatečnosti výzbroje W. si dovolím podotknout, že tzv. opevnění v pohraničních oblastech nebyla dostavěna a nebyla VŮBEC vyzbrojena a v počtech těžkých zbraní W. překonával čs. armádu v násobcích. Takže zcela o ničem. Případný boj by se celkem rychle zvrhnul v opotřebovávací válku, která by probíhala v místech, kde byla podpora místních Německu více, než jasná.
Absolutně ignorujete skutečnost, že Německo se cítilo právě v WWI. neporaženo, protože si vytvořilo taktiku, jak efektivně rozbíjet tehdejší obranné linie protivníka na západní frontě, aniž by při tom potřebovalo tanky, letadla, plynové útoky a podobné hovadiny. A kapitulace byla vyhlášena v době, kdy němečtí vojáci pobývali na cizích územích, nikoli cizí vojáci na území německém.

Zatím bez slepic

Targusi,
volal jste mě, a tak odpovídám. To Hitler měl cíl obsadit Sudety, čs armáda ne. Málo se ví, že při Anschlussu Rakouska dojely německé tanky do lince, a tam se porouchaly. Že by se Pzkw I a II nějak schopně prodíraly pohraničními hvozdy, není myslitelné. I proti nedostavěnému čs opevnění měli Němci k dispozici jen kanon 88 se siluetou vysokou 3 m. Dostat jej v horách do palebné pozice je vzhledem k jeho hmotnosti a rozměrům nadlidský úkol. Podpora sudetských Němců nacistům byla jasná, ale to byla nadšená domobrana bez bojové hodnoty. Většina jich stejně k mobilizaci nenastoupila, takže je nemusíme počítat. Nevycvičený voják stojí za starou bačkoru. Těch sice měli Němci hodně, ale to bylo tak vše. I nedostavěné opevnění je opevnění, které zpomalí nepřítele. A jiný účel nemělo. Doktrína Maginotovy linie a čs opevnění byla zcela odlišná. opevnění mělo pouze poskytnout čas k mobilizaci, a ta už proběhla. Pak měl probíhat manévrový boj.
Wehrmacht čs. armádu překonával jen v rychlosti stíhaček, jinak v ničem a určitě ne v motorizaci. Wehrmacht byl motorizován jen z 10 - 15%, zatímco čs asi ze 40%. Wehrmacht by měl v bojích o Sudety dlouhé zásobovací trasy, čs krátké. Jedinou dobrou složkou wehrmachtu té doby bylo dělostřelectvo, přičemž to čs bylo stejně kvalitní a schopné. Převaha Wehrmachtu v tancích je v říjnu 1938 iluzorní. Vlastně žádné tanky neměl! a na Pzkw I a II stačilo polní dělostřelectvo.
Všichni posuzovatelé Wehrmachtu jej posuzují pohledem z května 1940, ale takovým Wehrmacht z října 1938 ještě nebyl! A vzhledem k zásobám paliva, náhradních dílů a munice se bavíme o krátké válce v rozmezí max. 1 - 2 měsíců. Ne více. Takže bojovat se dalo maximálně s tím, co bylo právě k dispozici. Že čs armáda nebyla kompletně vyzbrojena? Ale to ani Wehrmacht. A Maďaři si vyzkoušeli boj při obsazování Zakarpatské Ukrajiny 14. března 1939. Byli odraženi.
Ne, Wehrmacht z října 1938 nebyl žádnou hrozivou armádou, teprve se jí stával!

Zatím bez slepic

Gerde, sorry jako, ale když čtu ty dokumenty co zveřejnil Putin a porovnám s tím, že ty píšeš, že sice měli němci střílím "50x víc tanků, ale polovina nan nice", tak i tak mi zbývá, že měli 25xví c tanků :D
Ale když čtu dokumnet, kdy Hitler s poslkem a madarskem domlouval dělení ČSR a zároven domlouval se slovákama, že by se měli trhnout, tak filosofování nad tím jestli měli 10x nebo 5x víc zdrojů už je o ničem, spíše ukazuje na nesoudnost tebe, že reálně nekomentuješ situaci jako celek, ale vždy jednotlivosti...

Nemci měli hrozivou armádu, ale lidi jako ty ty nevidí, že to tak bylo, je to stejné jako hlavní velitel japonců o utoku na peral harber, kdy prohlasil "probudili jsme spiciho draka/obra" (přesně si nepamatuju), který věděl, že útok začal porážku...

Fakt by mě zajímalo, jestli myslíš vážně, že 15 milionové ČSR, kde byla 4megová německá menšina , megová madarská a u těšínska malá, ale slušná polská menšina, nasraní slováci na čechy, protože nebyla federace, že se ubráníš :D
Hele uděláme pokus, proti tobě postavím 3 chlapy, jak dlouho se ubráníš, ALE za tebe postavím jednoho "němce/madara/slováka", jak dlouho se ubráníš, když se bráníš, ale náhodně tě klepne ten za tebou po hlavě, fakt se ubráníš lepší zbraní :D

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde, tohle je fakt drnkovština. Určitě se shodujeme v tom, že bez Britů a Francouzů Československo nebylo schopné v roce 1938 zachránit Evropu před Hitlerem - a i v té době by to bylo za cenu, že se samo ČSR deklasuje na roveň válečného štváče a vrahů utlačovaných Němců.
Navrhoval jste překvapivý protiútok - (a stále a do konce považujme německé brance i sudeteské obyvatelstvo za loajální a aktivně podporující československé vojenské úsilí a do událostí se nevloží ani Britové a ani Francouzi v roli "usmiřovatele", ani německého spojence - protože oni s německem dojednali mír): část wehrmachtu ustoupí. Zatím ostatní německé jednotky pokračují v útoku. Co dál?
Zatímco my bychom měli zmobilizované prakticky všechny zálohy, německo mohlo mobilizovat dál. Zatímco náš průmysl by se prakticky okamžitě stal terčem náletů, německý byl víceméně z dosahu našich sil.... Tyhle spekulace nemají smysl. Určitě doporučuji, třeba z posledních let, ke studiu "Bojovat či ustoupit?" od Piotra Majewskeho. Jde o zajímavý pohled na naše možnosti z venčí.
Ten scénář, v němž německá armáda Hitlera v důsledku ztrát s ČSR svrhává, je skutečně čirá fantasie a spekulace. Všimněte si, kolik "kdyby'"

Zatím bez slepic

Žádný překvapivý útok jsem nenavrhoval. Stačila by obrana a bombardování nádraží v Linci, Řezně, atd. Na noční bombardování čs letadla stačila.
Němci neměli co mobilizovat, nevycvičené zálohy a sudetské obyvatelstvo byli možná nadšení, ale bez bojové hodnoty. Wehrmacht měl 1,6 milionu vojáků proti 1,2 milionům čs bránícím se na vlastním území v kopcovitých horách.
Z pohledu října 1938 na tom byla čs armáda lépe než Poláci v září 1939. A přesto Wehrmacht nedosahoval v Polsku plánované rychlosti postupu. Poláci vůbec neuvažují, že se neměli bránit.
Kdyby Hitler bojoval o Sudety, ztratil by spoustu vycvičených vojáků, které později využil k výcviku dalších a pak k bojím na západě proti Francii. Značná šance úspěchu čs armády zde byla, protože Němci neměli dost pohonných hmot a náhradních dílů a ani munice na nějakou dlouhou válku. Plán na svržení Hitlera byl, ostatně na Hitlera bylo připravováno přes 40 atentátů. Každou chvíli nějaký, takže nejde o žádnou spekulaci. Generálové Hitlerovi boj o Sudety rozmlouvali. Až po obsazení dostala nacistická propaganda materiál k Hitlerově nadpřirozené intuici. Do té doby jej považovali za obyčejného kaprála, co se plete do řemesla generálům.
Ale ta diskuze nemá smysl. Z mého pohledu se příliš adoruje Wehrmacht a málo se poukazuje na slabiny, které Wehrmacht v říjnu 1938 skutečně měl. Minimálně tanky Wehrmacht v té době neměl a Pzkw I a II stály za starou bačkoru.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ani bychom se možná netrefili. Zato by byly civilní oběti. Celá Evropa by se spojila proti nám.... Šílenost.

Zatím bez slepic

můžete dopadnout, když se budete dívat na polodebilní emerycké filmy, kde všichni "dělají jen svou práci a jsou tým".
Gerd úplně pomijí skutečnost, že nějaké noční bombardování se zkoušelo a zavádělo teprve v průběhu budoucí války a bylo bez užití moderních navigačních pomůcek spíše propagační záležitostí. Zejména jeho bujné představy o bombardování v době, kdy byla nízká oblačnost, patří do říše vlhkých snů.

Zatím bez slepic

Bombardování nádraží v Linzi bylo v plánech čs armády na stížení přesunů německé armády. Osádky bombardérů počítaly s jednosměrnou misí. Nádraží je dost velký a dobrý cíl, nikam neuhýbá a je velké. Dalo se počítat s možností několika pokusů, nebylo ještě nijak bráněné.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vy si myslíte, že německé tanky by neprojely pohraničními horami a české tanky ano? Co to tu plácáte?
Opravdu si myslíte, že řopíky vybavené JEDNÍM kulometem by zastavily útok divize podporované střelbou z děl a minometů?
Vy si myslíte, že němečtí ordneři nebyli vycvičeni? Jak to, že organizovaně přepadávali členy čs. armády a SOS?
Vy si opravdu myslíte, že německé flaky by byly nepoužitelné, když měly větší dostřel, než čs. harampádí?
Kdo vám takové capiny nakukal? To už je fakt na léčebnu.

Zatím bez slepic

Vycvičení ordneři? Slyšel jste o Moravské Chrastové? Ordnerů tam bylo 500. https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/ordneri-rok-1938-mnichov-moravska…
Ne, sudetští Němci nebyli rozhodující bojová síla.
Německá protiletadlová děla měla omezenou životnost hlavně. Bořit takovým dělem řopík je možné, leč logisticky komplikované a drahé. ČS děla byla podobně stejně kvalitní jako německá.

Zatím bez slepic

prohlédnout,eventuálně vám v případě zájmu mohu poslat stavební plány. Řopík by neodolal jedné jediné střele z děla středního kalibru. A zohledňovat vytvoření průlomu obranné linie ekonomikou je naprostý úlet.

Zatím bez slepic

Proč by čs tanky jezdily do hor? Tam potřebovaly jet tanky německé a průchodů bylo málo a pokryté dělostřelbou. Chtěl bych vidět, jak německý tank Pzkw II té doby s ještě nespolehlivým podvozkem zvládá těžký terén. Nebo jet do Vídně vlakem a odtud po vlastní ose do bojů na jižní Moravě = významné zdržení. Ne, německé tanky by nehrály rozhodující roli, ale asi se neshodneme.
A i starým krámem se dá bojovat, jak ukazují třeba v Afgánistánu.
Wehrmacht roku 1938 je přeceňovaný, zdaleka nedosahoval úrovně roku 1940.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Německé tanky by nemusely projíždět žádnými horami, na průjezd do ČSR měly k dispozici stovky km otevřeného terénu ve Slezsku a na jižní Moravě, kde byly opravdu jen ty řopíky pro 1 kulomet a nic.
A vaše fantazie o bezvýznamnosti obyvatelstva popírá právě onen vámi zmiňovaný Afghanistán. Na úzké cestě úplně postačí jeden dobře mířený výstřel k tomu, abyste zablokoval postup celé divize. A to platilo nejen pro Wehrmacht, nýbrž i pro armádu ČSR, která by bojovala na fakticky nepřátelském území.

Zatím bez slepic

Stojí za to si připomenout, že dojezd Pzkpfw II byl 150 km po cestě a 100 km v terénu, max. rychlost na cestě 40 km/hod, v terénu 19 km/hod, výzbroj kanon 20 mm, pancéřování 5 - 30 mm. Podvozek typů A až C s 5 malými pojezdovými klapkami. Verze D s Christieho podvozkem, silnějším motorem a rychlostí až 50 km/hod nebyla v době Mnichova 1938 k dispozici.
O Pzkpfw I je škoda mluvit. Ten byl vhodný leda pro výcvik.
Venkovcem německé tanky v době Mnichova 1938 nestály jako bojová síla za řeč, protože ani o tanky nešlo, spíše to byly tančíky.
Nikdy jsem nepsal ani neuvažoval, že by čs armáda měla podnikat nějaký výpad na německé území. Vyjma bombardování nádraží to ani nebylo v plánu. Proč taky? Stačilo ubránit ČSR. Pak by nastoupily kruhy kolem Schachta a Hitlera zkusily svrhnout. Takže by čs armáda na nepřátelském území nebojovala.
Faktem ale je, že Hitler by bez anschlussu Rakouska, obsazení Sudet a obsazení zbytku ČSR hospodářsky zkrachoval. Měl k tomu velmi blízko. Díky hlouposti anglických a francouzských politiků dostal peníze i zbraně, které v 1940 Francouzům dovezl ukázat.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Teď jsem si všiml, že ten výpad navrhoval dexx. Nehodlám nijak přeceňovat ani adorovat wehrmacht či luftwaffe ze září 1938, ale nehodlám ani dopouštět se téhož v případě armády československé, a to ani kdybych předpokládal hypotetickou loajalitu Němců. Oni i ti Slováci nemuseli být tak stoprocentně odhodlaní. Určitě bychom bojovali statečně. A kdo ví, možná bychom svou krví skutečně vykoupili svět hrůz 2.sv. války. Evropu minimálně. Ti, kteří za nás odmítli prolévat krev, by přišli jako rozhodčí a prosadili si tak jako tak odstoupení sudet (na což ostatně velvyslanci Beneše výslovně upozornili, že "hranice nám nemohou garantovat ani v případě vítězství"), aby se v budoucnu nemohla podobná krize opakovat. A ti, kteří přežili uprostřed trosek, by mohli vyprávět svým vnukům o tom, jak jsme byli stateční a jak k nám byl západ nespravedlivý a zradil nás. Třeba.

Pravdou je, že ani naše vlastní velení nevěřilo ve schopnost udržet Němce na hranicích cca 3 dny. Do týdne se předpokládalo stažení na Slovensko. Ze předpokladu, že nesklapnou kleště na Moravě. A že do dění nevstoupí aktivně Polsko (což by mohlo paradoxně na severní Moravě a ve Slezsku pomoci, protože by to omezilo možnosti Němců) a Maďarsko. Hlavní strach německých generálů uvažujících o převratu (rozhodně však v tomto nebyly špičky wehrmachtu jednotné - nakonec vypracování finální podoby plánů útoku provedl právě jeden ze "spiklenců") spočíval v obavách z vyvolání evropského konfliktu. Ne v obavách z války s námi. Byli to sami Britové, kdo plány na státní převrat utnuli jasně deklarovanou neochotou válčit. Britové a Francouzi. A mě bytostně vadí to soustavné podsouvání zbabělosti a snad dokonce nějaké viny Československu za to, že vlastním zničením nezachránilo před katastrofou všechny ty, kteří mu pomoct odmítli. Ochotu bojovat jsme demonstrovali jednoznačně. Pro Poláky však Britové a Francouzi alespoň válku vyhlásili - nám řekli, že tak neučiní a nás učiní vinými. Zatímco pro Poláky udělali alespoň tolik, že shodili letáky nad Německo, pro nás udělali jako nejvyšší ústupek to, že si nechal Chamberlain při odchodu z jednání o našem porcování načárat od Hitlera na cár papíru jakési záruky.

Umírat za Brity a za Francouze mělo smysl až tehdy, když začali umírat sami. A tyhle sebeobviňující či Beneše obviňující hry založené na "kdyby" jsou prostě sprostota. V tom 38 jsme byli obětí. Ne vyníkem, který rozpoutal konflikt. Ani ne tím, kdo je vinen neobětováním sebe za ty, kdo pro něj nehli prstem.

Zatím bez slepic

já jsem výpad nenavrhoval, jen jsem psal, že čs a francouzská generalita uvažovaly, pokud Německo Francii napadne jako první, že by čs armáda mohla provést výpad, který by odlehčil Francii.

A už vůbec si nemyslím, že jsme mohli sami nad Německem vyhrát nebo mu podstatně "pocuchat kožich".

Co se týče 38, svůj názor jsem zde už psal, že jsme bojovat nemohli, protože bychom byli agresoři. Beneš udělal maximum možného, tehdy nebylo žádné dobré řešení.

Zatím bez slepic

Jen drobné doplnění, Slováci by v hypotetickém konfliktu října 1938 bojovali proti Maďarům. Byli by 100% odhodlaní bojovat. Ne za Čehůny, ale proti Maďarům.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

i Maďary, protože ti by mu v horách dali pokoj. Tam byla jen bída a hlad. A kromě toho úplně vynecháváte německou menšinu na Slovensku.

Zatím bez slepic

Maďarské obrněnce nepatřily ke špičce a i výkony maďarské armády v roce 1919 a 14. března 1939 neukazují, že by měli Maďaři šanci nějak uspět. Německá menšina byla nepočetná a izolovaná v horách.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

takto odsudzovat Benesa.
Byt politikom v dobe, ked sa nic nedeje - znamena, ze to zvladne kazdy. I Necas, i Topolanek.... :D

Benes mal tu smolu, ze sa ocitol v case a mieste, kde sa trebalo rozhodnut ci v 38. abo 48.

Nechcel by som byt v jeho kozi. Tak ako by som to nemenil s Putinom, ked sa rozhodoval pre vojnu v Cecne, abo pre zabratie Krymu.

Benes na rozdiel od slovenskych zakladatelov CSR (Stefanik a Masaryk :D :D) bol politikom do kludnych cias.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

obě nohy.
Putin měl k dispozici v době zahájení druhé čečenské války velmi solidní analýzu "nevýhry" ve válce první, dále měl k dispozici obrovskou armádu, takže nemusel investovat do techniky. A samozřejmě měl analýzu týloveho zabezpečení čečenských "separů", stejně jako podporu veřejnosti po několika teroristických útocích spáchaných těmito separy.
Vše ostatní bylo nastaveno klasickými postupy, chcete-li "provozním řádem".
1/Odstřihnutí separů od zdrojů peněz, jak v rámci ruské federace, tak i z USA a Středního východu,
2/ zablokování zásobovacích tras z Gruzie,
3/změna taktiky bije při ozbrojených střetech s neoznačenými separy (bez uniforem), kteří využívali neozbrojené civily, jako štíty,
4/ změna taktiky boje v městské zástavbě (Groznyj) a
5/ finální hon na rozptýlené jednotky, jejichž členové hledali spásu v horách a posléze útěku do Gruzie.
Mám-li býti hodně brutální, byly to pouhé technikálie.

Obsazení Krymu bylo ještě jednodušší, ukrajinská armáda byla v té době v totálním rozvalu, nefungovalo v ní vůbec nic. RA měla za sebou dvě Čečny a Gruzii, přičemž byla provedena ve všech případech velice tvrdá analýza a přijata odpovídající opatření. Navíc je nutno připočíst takřka stoprocentní podporu obyvatelstva.
Šlo tedy opravdu je o to, zvednout telefon a dát povel.

Zatím bez slepic

pretoze takto spatne to vyzera jednoducho.

V danok okamihu on bol na odstrel. Armada v polorozpade. Media na neho robili kobercove nalety. A Rusko si nemohlo velmi vyskakovat, pac bolo v tej dobe zadlzene.

V tom case zdvihnut telefon a dat povel mohlo znamenat ze do tyzdna je po nom. Beslan a Dubrovka ukazovali velke odhodlanie cecencov.

Tazke si sadni na stary zadok :D a zamysli sa, co vsetko v tom case Putin nemal k dispozicii. A potom skus este raz povedat, ze to bolo jednoduche rozhodnutie....

Benes to mal dokonca jednoduchsie. Nadsenie v armade. Nadsenie v republike pre mobilizaciu. "Spojencov". Peniaze. Stacilo dvihnut telefon :D :D :D a dat povel :D :D :D

Zatím bez slepic

Neblbněte, naši "spojenci" by byli první, kdo by de do ČSR pustil. Vždyť bychom se protivili jejich mírové arbitráži. Jako podněcovatele války by na nás také zaútočili. Třeba bombardováním. Tam jsou velké škody a malé ztráty. ČSR byla ve zcela beznadějné situaci od svého vzniku. byla součástí, kolečkem v řešení Evropy a od té doby se nic nezměnilo. Střed Evropy tu není od toho aby něco rozhodoval. Maul halten und weiter dienen bylo a dlouho bude.

Zatím bez slepic

:D

Zatím bez slepic

Souhlas. Problémy dostala ČSR do vínku při svém vzniku. Vznikla z vůle mocností jako klín do německého světa. Fungovala víceméně jako francouzský protektorát.
Jak už tu někdo napsal, Beneš a i někdo třeba obdařenější na jeho místě, s tím těžko mohl něco dělat. Možná, že si to Beneš ke sklonku života uvědomil a konal podle toho.
Po válce jsme pokračovali jako klín do německého světa tentokrát z ruské strany.
Nyní jsme ekonomicky protektorát Německa, politicky jsme klín do klín do německého světa v rukou Američanů. Z toho plyna nejistota našeho postavení. Němci mívají někdy podivné nápady, jak řešit "problémy" ve svém okolí (Heydrichovy plány na řešení české otázky) a Američané nemají zas tak velký zájem se tu angažovat.
Je otázkou, zda by naše národní přežití bylo lépe zajištěno v rámci RU.
Co s tím? Těžké.

Zatím bez slepic

2. čečenské válce, vychází z ruských vojenských publikací. Kdyby se mi moc chtělo můžu to pohledat, ale ty stejně neumíš azbuku.
V 2. č. v. byly nasazeny tehdy plně funkční elitní jednotky Specnaz a jednotky ministerstva vnitra OMON. Řadové jednotky RA do bojů téměř nezasahovaly, resp. plnily jen úlohu podpory.
Ostatně za nejpodstatnější v této válce je považováno právě odstřihnutí rebelů od zdrojů, jak lidských, tak materiálních. Jinak by se tato válka táhla léta, stejně jako válka v Afghanistánu.

Zatím bez slepic

K těm dvěma Benešovým koncům je třeba přičíst i jeho začátky. Ano. Kdyby po dvakráte nic ne(spolu)vybudoval, neměl po dvakráte co ztratit.

Zatím bez slepic

Jde o poučení z chyb.

Vedle Putina bych chtěl sedět a poslouchat jeho rozbory pro dané situace.

Zatím bez slepic

Válka v Čečně a připojení Krimu byly vynucené kroky.
Nebyla k nim alternativa.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

a raději se rozhlížel, kdo nám dnes kroutí krkem. Kam se kdo učí jezdit to dělat, když pořád ještě máme dírku.

Zatím bez slepic

krkom nam kruti uplne kazdy, kto si trufne.

Zatím bez slepic

ti normální z vlastních, ti chytřejší i z cizích

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dnes ráno (doteď) jsem trávila v kuchyni různými pracemi. Vždy při tom šontání poslouchám rádio, tedy konkrétně ČRo Plus.

Musím říct, že jsem se tentokrát vylekala, když jsem to pustila. Redaktorka debatovala s muslimy žijícími v Česku o tom, jak se jim daří "přetrpět" naše Vánoce. Muslimové byli laskaví a odpovídali s tolerantním nadhledem. Jen si přáli, aby je křesťané také laskavě tolerovali a nebyli k nim tak nenávistní.
V dalším pořadu se řešila (po kolikáté už?) hrozba čínského Houhej pro náš stát.
Následoval vzpomínkový pořad k výročí úmrtí Václava Havla...

Ani slovo o NAŠICH Vánocích, ani jedna koleda, ani jedna klasická vánoční písnička...
Vánoce Vánoce přicházejí
zpívejme přátelé
po roce Vánoce Vánoce přicházejí
šťastné a veselé...
Naše teta peče léta na Vánoce vánočku
nereptáme aspoň máme něco pro kočku...

Tohle mě provázelo celý můj život a na stará kolena se mám bát, že tím urazím jakési muslimské vetřelce?
Tak to začínám být skoro ráda, že už jsem stará, škaredá a hloupá a nemám tak dlouho pro odchod do hrobu.

A víte, co si myslím? Že tohle peklo ve skutečnosti nezpůsobují ti samotní muslimové, ale hlavně "naši" liberálně demokratčtí aktivisté, dekadentní neziskovky, militantní antify, nová komunistická mládež...
Ta sebedestrukce je strašidelná. Lesy nám sežral kůrovec, evropskou civilizaci si necháme sežrat od červeno-zelených kobylek.

Zatím bez slepic

pracovat.
A když už pracujete, tak ne v kuchyni.
A když už pracujete v kuchyni, nepouštějte si rádio.
A když už si ho pustíte, tak ne ČRO.
A když už si to pustíte, tak se nedivte a neslintejte.

Já to mám vyřešeno jednoduše. V práci řve non-stop Rádio Čas rock, páč tam je málo kraválu. A pokud se zblázním doma, mám stáhnuté písničky z trubky bez reklam a blbých keců.
A pokud občas zešílím a chci poslouchat blbé kecy, usednu do křesla poblíž Staré Jahody v neděli večer, kdy žhaví drát "frydra norichová". Pak se ale nedivím, že mám zkaženou neděli a nemůžu kvůli té krávě spát.

Zatím bez slepic

Naše radia takřka neposlouchám a jako hudbu si pouštím tuto stanici na internetu :
https://www.lounge.fm/
Je z Rakouska a já naše komerční stanice neposlouchám, jelikož jsou protkány debilními reklamami (já vložky s křidýlkami opravdu nepotřebuji).
Pozn . : jsou tam 4 kanály opravdu pěkné a uklidňující hudby. Pěkný poslech.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

aniž bych dokázal analyzovat jednotlivosti s proudu událostí zjevných i skrytých, myslím, že WWII se zabránit nedalo, Evropa k ní směřovala vlastně už od uzavření Versaillských dohod. Jestliže byla k ní vůle na více stranách, kdyby nezačala Mnichovem (to je moje české chápání, rakušáci můžou oprávněně říkat, že začala anšlusem a číňani že začala válkou s Ruskem), začala by jinde a jinak. Beneš tomu zabránit nemohl, ať by postupoval razantněji nebo mírněji.

Zatím bez slepic

Přepisování valí na plné gule a mládež nová, mládež pokroková, všemu věří, za vším běží...

Pokud už tedy poctivě přiznáme, že je to stále ten samý "projekt našich západních, už zase prý spojenců", tak ani ta válka dvacátého století, co byla horká na dvě kola v podstatě dosud neskončila, stále trvá.
Mění se jen způsob vedení, figury či kulisáci, ale režie je stejná i ten cíl.
A Anglie fakt trvá déle, než ten četník na očích - USA....
V článku mne nejvíce zaujal "Zelený plán"....
Tak se ptám, co se změnilo?!

Zatím bez slepic

Správně.

O tom to je.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

----
Bohužel, ve srovnání Mnichova s dneškem vypadají rozdané karty ještě hůř. Nemáme armádu. Nepřítel ano. Země je vnitřně rozdělená. Zrádci se už připravují na zradu a přeběhnutí, protože si ve svý integrální hlouposti myslej, že se po nich bude chtít jen 5 modliteb denně.

"Co dělat?" - Jak se kdysi ptával soudruh Lenin? Ten byl taky dobrý analytik, navíc sám ve svém koutku a ne s celým aparátem tajné služby. - Jaktože nikdo neví, co dělat?

-----

nevim co opravdu chcete delat, kdyz nuz mate na krku a druhy se vam zacina zarezavat do ledvin

kolik kroku kolik chyb jsme udelali az jsem se dostali do tohoto stavu ? zadna armada, zadne zlato, zadna potravinova sobestacnost, zadne zasoby, skoro zadna vlastni vyroba

jsme v pozici zenske se kterou si muze kazdej delat cokoliv, protoze bez fetu nedokaze zit a ten ruskej medved, kterej by mel silu ji zachranit je pro ni prasivej a jeste na neho sproste pokrikuje ze je blb

nebo mame vevnitr silu, ktera si rekne ze horsi uz to byt nemuze a nema co ztratit a dupne na nohu toho co ji drzi nuz na krku vysmekne se z noze miriciho do ledvin a kopne do kouli oba utocniky protoze nema silu je sejmout a nakonec se prida k medvedovi ?

samozrejme muzete klidne cekat az vas zamordujou jako ukrajinu, lybii, syrii atd...

citim ze vitr se meni

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

a kapr pryč.

Zatím bez slepic