Neutopické zemědělství - teď je ta pravá chvíle

Autor

Náš dědeček (dej mu Pánbu věčnou slávu) říkával jedno důležité zemědělské rčení, které podle mě platí celkem absolutně. 

Příroda má ráda rovnováhu

Podle tohoto rčení platí, že mírná zima bude mít drsný konec, tuhá zima bude krátká, suché jaro skončí velkým slejvákem, mokré a studené léto přinese dlouhý teplý podzim, špatný výnos na pšenici znamená nadprůměrný výnos v kukuřici a podobně. Prostě v zemědělství nikdy nesázet na jednu kartu, nikdy nepředpokládat jen jeden trend. 

Když se podíváte na dlouhodobé statistiky, zjistíte, že všechno je pořád stejné. Mění se krátkodobé trendy - neprší málo a pravidelně, ale prší hodně a nepravidelně. Nemáme pomalé nárůsty a poklesy teplot, ale náhlé zvraty. V průměru je ale všechno pořád víceméně stejné. Většina našich problémů není způsobená žádnou klimatickou změnou, ale námi samotnými, naší tupostí, omezeností a vědeckým přístupem, který si z množsví faktorů vytipuje jeden a pak na něm rajtuje. 

Ve světle dědečkova rčení bych řekl, že letošní suché jaro s výraznými mrazy skončí pořádnou průtrží mračen a delším teplým, ale deštivým obdobím. Za měsíc si můžeme říci, jak moc jsem se spletl. 

Každopádně, nebylo kam spěchat. Správný čas pro vidláky nastává právě teď. My, co jsme na podzim kvalitně zorali a hnojili, v zimě naváželi močůvku a v první možnou chvíli jsme svá políčka ještě v únoru usmykovali, nám teď nastává čas. Příští týden nasadím rotavátor, nakypřím pět centimetrů hlíny pro setí a sázení a když to dobře půjde, do půlky dubna bude všechno v zemi. Začnu ředkvičkami, špenátem, hráškem a kořenovou zeleninou, pak přijdou na řadu brambory, pak krmná i červená řepa, pak fazole. Pak pro jistotu počkám do půlky května a vytasím se s rajčaty, cuketami, lilky a paprikami. Nějaké místo se najde i pro dýně. 

Meruňek letos moc nebude, protože mrazíky - ale vzhledem k tomu, že loňská úroda byla obrovská, stejně by toho letos moc nebylo. Stromy jsou vyčerpané. 

Na Pravém prostoru jakýsi komentující minule tvrdil, že o zemědělství nic nevím, protože tvrdím, že mám zásoby jedu na myši a přitom koupě se eviduje u prodávajícího. Ano, to je pravda. Ale my vidláci umíme nakupovat i jinde. A ty dnešní slaboučké Stutoxy stejně nic nezabijou. 

Jo, kdyby někdo prošel vidlácké chalupy, našel by spoustu zajímavých věcí. Leckdo má ještě zásoby rtuti či Uragánu z Draslovky, dokonce není problém sehnat karbid vápníku, chlorečnan draselný neboli Travex a dokonce jsou ještě i zásoby čistého dusičnanu amonného tedy ledku v původní značně výbušné podobě. Dneska se ledek nechá slinout dohromady s vápnem a už nevybuchuje, ale kdysi byl každý sklad hnojiv potenciální atomová bomba. Proto se stavěly uprostřed polí mimo vesnice a mají kolem sebe navršené kopce hlíny pro odstínění exploze. Zkrátka a dobře, vidláci jsou zásobení... Když se rozpadala privatizovaná družstva, původní družstevníci si ledacos vzali domů, protože už tušili, že to brzy jen tak neseženou. 

U mě myšičky zimu nepřežily. Samozřejmě proto, že jsem každých deset centimetrů kolem pole zatloukl posed pro káňata a svolával volavky a racky tancem slunce. 

Můj tchán má už delší dobu zasetý ječmen (takže bude čím krmit a budou i kroupy), pšenice zimu přežila velmi dobře, řepku děláme jen jako zelené hnojení, takže teď jen vzpomínáme, jak nám krásně nakypřila půdu před orbou. 

Víno zřejmě mrazíky přežilo, protože Vidlákov je přece jen dost vysoko a víno u nás vypučí o čtrnáct dní později než na Pálavě, což se v posledních letech ukazuje jako klad. 

V chlívě mám čtyři selátka - svá vlastní, která jsem osobně odrodil, osobně jsem jim zaštípal zuby, podvázal pupeční šňůru a osobně jsem je i vykastroval. Ve výběhu pobíhá březí prasnice Xénie, další selata budou v červenci. To už bude po zemi všeobecná bída i drahota, tak se když tak ozvěte... pro věrné čtenáře i diskutéry třeba něco i udělám. 

Mimochodem - včera jsem koukal na obilnou burzu - cena řepky jde volným pádem dolů. Aby ne, při současné spotřebě pohonných hmot má Preol už teď dost řepky na dlouhou dobu, tak jde Andrej s cenou dolů. Jeden ilustrativní příklad... Můj kolega z práce, kterého rád uvádím, protože je šelma sedlák a fakt umí (to je ten, co obdělává 150 hektarů s otcem v důchodu a bratrem, který také ještě normálně chodí do práce) - tak tihle hoši měli řepku na cca 24 hektarech ze 150ti. Čili na cca 16% plochy. Je to hodně? Řekl bych, že byste podle žlutých lánů tipovali víc... ale u nás je opravdu řepkou osetých max 20% plochy. 

Z uvedených 24 hekatrů čtyři velmi špatně přezimovaly. Myši, sucho, nevhodná chvíle zasetí, nevhodná chvíle na ošetření, apod. Tož už to mají od pojišťovny oceněné, teď to budou zaorávat a zasejí tam kukuřici nebo slunečnici. Vzhledem k tomu, že kukuřici zaseje každý, zřejmě oni zasejí tu slunečnici, protože tu letos seje málokdo. Aneb jak se dělá bohatství postaru? Když všichni kupují, já prodávám a když všichni prodávají, já kupuju. Tohle je stejné. A pokud bude šance ještě něco "prodat pojišťovně," rozhodně to udělají. Řepka bude letos propadák. 

Pokusím se teď o vzdálenější zemědělský výhled... 

Všechna levná jablka jsou z Polska. Všechno levné vepřové je z Dánska. Všechno levné kuřecí je z Německa. Všechna levná zelenina je ze Španělska a Itálie. V tomto jídle jsme u nás značně pozadu. Dokonce i ty levné párky od Andrejova Vodňanského kuřete se dělají z drůběžího separátu z Pádské nížiny.  Pokud všechny zmíněné vlády nepředvedou vskutku husarské kousky a všichni zazobaní ezmědělští oligarchové neukáží organizační zázraky, tak bych si na kvanta levného zboží v hytlermarketech moc nevsadil. Zasazené a zaseté to je, ale on to někdo musí také sklidit, zpracovat a dovézt. Zmíněné země a leckteré další zatím nevypadají, že by tam také mohly být normální žně, ale po nákupu zásob by se mohly nakupovat zásobníky. 

Na vašem místě bych raději počítal s tím, že zelenina i maso budou krutě drahé. Chleba ani tak ne, obilí je u nás dost, takže nouzi mít nebudete, ale lukulské hody za pár kaček asi letos dělat moc nebudete. A na zimní rajčata či lednové jahody bych si také moc nevsadil. 

Proto vás znovu vybízím... najděte si svého vidláka. Domluvte se s ním už teď dopředu, že si přijdete načesat a nakopat. Budete to mít za normální ceny a mnohem kvalitnější než z Alberta. 

Pokud se bojíte následné ekonomické krize, která se může projevit vysokou inflací a tak přemýšlíte za co hodnotně utratit své peníze raději včas, kupte si velký mrazák. Aby se vám do něj vešla půlka prasete. Domluvte se se sousedem a nějakým vidlákem a udělejte si na podzim zabijačku. Možná zjistíte, že ceny vepřového v masnách poskočí natolik, že se vám ten mrazák zaplatí po prvním naporcovaném čuníkovi. 

Teď je ta pravá chvíle... pro vidláky na jarní práce a pro ostatní na hledání vidláků. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (54 hlasů)

Komentáře