Vidlácká meteorologie

Autor
Štítky

Jistě jste si ve včerejším článku dobře prohlédli grafy s teplotami a srážkami. Bylo to velmi poučné čtení. Já je dneska krátce doplním o vidláckou meteorologii. Vše o čem dnes píšu, to platí pro Vidlákov a okolí, nedělám si nárok to vztahovat na zbytek republiky.  Doufám ale, že to bude zajímavé i pro ostatní kouty naší vlasti.

Už jsem zde kdysi psal, že samozřejmě mám dešťoměr k měření srážek, ale sucho mnohem snáze rozpoznám podle jímky na vodu vedle hnojiště. Hnojiště mám udělané jak náleží - je vodotěsně, aby mi neničilo spodní vody tekoucí do studny a proto vedle hnojiště musí být jímka na vodu. Do hnoje naprší, protože hnůj má být vlhký, ale nesmí plavat.  Vodou z jímky hnůj naopak polévám, když delší dobu neprší, aby nevysychal. 

Sucho je tehdy, když mi v jímce dojde voda. To mám už vypozorované, pokud sluníčko vysuší hnůj tak moc, že už nemám čím polévat, v té chvíli je sucho už vážné a bude mít důsledky na úrodu. Sucho v krajině záleží na srážkách jen částečně. Velkou roli hraje také rozložení srážek. Když spadne naráz čtyřicet milimetrů, v rámci republiky jsou to miliony kubíků vody, ale do půdy se toho dostane jen málo. V podstatě pouze vzrostlý les dokáže i takový příal vody zkrotit a pohltit. Ale také pak hodně vody zase vypije. Jinak platí vidlácká zásada - jeden déšť = 5 milimetrů vody bez ohledu na to, kolik vody spadne. 

Pro krajinu je proto nejlepší dlouhodobý vytrvalý, ale drobounký déšť, případně menší, ale často se opakující srážky. Velké slejváky jsou v moderní krajině úplně na nic, protože voda prostě jen odteče do nejbližšího koryta. 

Dalším důležitým vlivem je samozřejmě slunce. Inverze po dešti hodně pomůže, aby se rostliny pořádně napily a voda se vsákla. Prudké slunce hodně vody vypaří. Z hlediska spodních vod je důležitější, aby napršelo v zimě, kdy slunce nemá sílu. Jarní a letní deště mají vliv na úrodu, ale studnám to nepomůže. 

Z tohoto hlediska jsem ve Vidlákově zažil dva hodně suché roky a nebyl to ten loňský. Naopak, ten byl na naše poměry mokrý víc než dost. Dvakrát jsem musel jímku dokonce vyčerpat, protože by se mi tam všechna ta voda ani nevešla.  Paradoxně, oba suché roky, co jsem zažil, byly srážkově spíše nadprůměrné a loňský rok se taktak dotáhl na průměr, ale ve Vidlákově prakticky ani na chvíli v létě nezežloutla tráva. 

 

Podobným způsobem hodnotím i zdejší zimy. Víte, mně je celkem houby platné, že jeden den teplota vystřelí nahoru a jiný den zase dolů. To se prostě děje běžně, ale vlastním charakteru zimy to moc nevypovídá. Třídenní velké mrazy neznamenají nic stejně jako třídenní teplo. Například v prosinci napršelo jemným několikadenním deštěm 40mm vody. Kdyby u nás bylo u stupeň chladněji, byl by z toho sníh a zřejmě by vydržel až doteď. Zároveň těch 40 mm vody  je průměr za dva zimní měsíce. Že v lednu ještě nesněžilo a nepršelo nebude mít na průměrné srážky žádný vliv a naopak studený a inverzní prosinec hodně pomůže místním studnám. 

Zimní teploty doma sleduji podle naloženého masa na uzení. Nemám rád moderní metody, kdy se špek zasypává rychlosolí, aby dříve změkl a dal se udit už za pár dní. Já používám postaru obyčejnou sůl a hodně česneku. Nevýhodou ovšem je, že trvá klidně i pět týdnů, než špek změkne a má smysl ho udit. 

Po celou tu dobu je vše naložené ve škopku, zalité slanou vodou. A hodně záleží na teplotě, jak moc s tím bude práce. Maso skladuji v zabijačkové kuchyni, která je normálně zděná a tak má určitou tepelnou setrvačnost. Nějaký výkyv nahoru nebo dolů se v ní nijak razantně neprojevuje.  Pokud se teplota v místnosti drží pod pět stupňů, nemusí se s masem dělat skoro nic. Ale pokud je teplota o trochu vyšší, musí se voda ve škopku pravidelně měnit. Za normálních okolností vidlákovské zimy vydrží zdravá voda ve škopku tak týden až deset dní. 

Například loni (i když byly chvílemi slušné mrazy) teplota v místnosti neklesla ani v lednu pod 7 °C. Vodu ve škopku jsem měnil co týden. Letos jsme ještě neměli v noci ani -5°C a snad jen jednou teplota přes den nevystoupila nad nulu. Ale máme dlouhodobou inverzi, teplota kolísá o nějaké tři čtyři stupně. V noci trochu mínus a přes den trochu plus.

Teplota v zabijačkové kuchyni je 4°C. Maso leží už od začátku ledna a ještě jsem vodu neměnil. Letošní leden je oproti loňsku rozhodně studenější a stabilnější. Rostlinám to prospěje - nejsou velké mrazy, ale také se nehlásí žádné jaro. 

V lednu sice nijak moc nepršelo, ale také prakticky nevykouklo slunce a tak se žádná voda nevypařuje. Včera u nás dokonce pár milimetrů vody spadlo a všechno to zůstane v zemi.  Jímka u hnojiště je pořád plná i když pravidelně polévám a pokud naopak nějaký větší déšť či sníh přijde, zase budu jímku vyčerpávat. 

V zemi je dostatek vody z prosince, stromy mají z čeho čerpat. Nemáme sice sníh, ale také nemáme brutální mrazy, takže rostlinám to nevadí. Navíc kolísání teplot je velmi mírné. Letošní zima ale hodně uškodí myšákům na polích. Mají vlhko a v noci mráz. To znamená mokré urousané kožíšky, zápal plic a vysokou úmrtnost. Za mě bych se vůbec nezlobil, kdyby tento charakter zimy ještě chvíli pokračoval. Samozřejmě jsem rád za každou kapku vody, ale zatím jsem naprosto klidný.

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4 (45 hlasů)

Komentáře

varováním před dalšími návštěvami webů SSO (Strana svobodných občanů), tak dobrý.
Pokud to ale má být promo na SSO, tak špatný; mělo by to být označeno jako "komerční sdělení".

Jak moc se Gore "mýlil", nám dokazuje vývoj počasí lokálního i globálního, i obecně globálního envi-dění za poslední tři roky.
Že na tom vydělal, je jisté. Je to USameričan a tedy nic nedělá pro něčí krásný voči. Od toho mají všichni klimapodnikavci řadové greténisty; ti to fakt dělají zadarmo - až do občasného prozření.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

v následujícím článku o "Vládním vojsku" je úplně na konci kratičký odstaveček:
Cit.: "...In March 1945 Germany authorized the creation of the St. Wenceslas Company (Czech: Svatováclavská rota), a foreign legion of Czech volunteers to serve with the Waffen-SS. Recruitment fell below German objectives and the unit never saw combat."
https://en.wikipedia.org/wiki/Government_Army_(Bohemia_and_Moravia)#Rel…

Na rozdíl od ukrajinských, litevských, lotyšských, estonských, albánských, kavkazských, tatarských, kozáckých a dalších SKUTEČNÝCH divizí SS, které se aktivně podílely na nacistických zvěrstvech.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Jste skromný. SS "národní" divize měli také Chorvaté, Bosňáci, Valoni, Vlámové, Italové, Bělorusové, Holanďané, Maďaři, Rusové. Byli v nich i Norové.
Mimo Lotyšů a Estonců je jimi jinde moc nechlubí.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

I západní historici uznávají, že v případě "Rusů" šlo většinou o Ukrajince a v mnohem menším objemu o etnické Bělorusy a Rusy.

Jj, a k těm Lotyšům a Estoncům EU dlouhodobě usilovně mlčí.
Zajímavé je, že k nim stejně usilovně mlčí i židovské/sionistické nátlakovky. Které mají jinak pořvávadla v permanentní pohotovosti 365/24.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Já vím, málo slepic, nenapsal jsem SS divizi Karel Veliký, to byli Francouzi.
Každopádně všem těm a dalším napráskal ruský mužik bez disciplíny, vedený neschopnými veliteli a bojující na starém šrotu.
Tak mně napadá, když dnešní mužik chlastá méně než český Honza, velí mu kvalitní generálové se zkušenostmi v praxi a má špičkovou výzbroj, jak by asi dnes bojoval. Nerad bych zo zkoušel.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

takhle tady pobuřovat na velmi solidním webu, nebo jak se to..., vy určo budete starý, hloupý a škaredý. Musím ihned kontaktovat Vidláka, aby zavedl odebírání digislepic.
Takhle to už dál nejde, otravovat tu virtuální ovzduší nevhodnými větičkami.
Vychvalovat nám tady soudruhy z Ruské gubernie opravdu nebudete.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

anglický wikině.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nikde to tam nevidím. Nebo jste to už někdo zeditoval přede mnou?

Zatím bez slepic

Pokud jste to Vy od pana Bavora, doufám, že opět začnete psát. Rád jsem četl Vaše komentáře/poznámky ohledně zbraní/vojenských témat.

Zatím bez slepic

Ta Svatováclavská rota neměla s vládním vojskem nic společného, byli tam členové z Vlajky, popř. z Kuratoria a celé to skončilo zcela hanebně, prakticky neozbrojeno. https://www.armyweb.cz/clanek/svatovaclavska-rota-aneb-cesi-v-ss
JD

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Svatováclavská rota sehnala jen 77 ochotných osob pro vstup. Na procenta populace mnohem méně než v jiných zemích, třeba Francii, Belgii, Nizozemí, skandinávským zemím, Pobaltí, Ukrajině - a vlastně všech zemí, které nám dnes kážou o tom, jak moc jsme nekulturní. Bylo v nich mnohem více příslušníků divizí SS než v ČR.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

původními divizemi SS a dobrovolnickými z příslušníků původem mimo Říši spočíval v názvu, kdy u mimo říšských začínal slovem der SS. V obyvatel protektorátu žádná divize der SS nevznikla.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Bylo to tak nějak kolem roku 1980 (?), kdy jsem u nás na šumavském podhůří, ve výšce necelých 600 metrů našel v lese 23.ledna pět lišek. Bylo to na místě, kde takové ty maličké vyrážejí na jaře nejdřív. Bylo takové teplo, že jsem byl v lese v kraťasech.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

ještě globálně ochlazovalo, takže to bylo úplně v poho.
Já tvrdím, že opravdu zle bude, až Grónsko (V překladu Zelená země) bude mít stejné problémy jako Občan v Polabí. Zatím tam je ledovec, a nikoli malý.

Ale samozřejmě, za to, že u nás není voda, si můžeme my, o tom žádná. Řekl bych, že to je praktický návod, jak vyrobit z normální krajiny poušť snadno a rychle.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Poušť vyrábí v zemích Sahelu rychlým tempem. Ale taky se příroda obnovuje, a nevíme proč. Jen se vše zamlčuje, protože by taková pravda rozbourala teorie o vlivu člověka na přírodu. Ten je jen v lokálním měřítku, globálním je mizivý.

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

To dělá nadměrná pastva dobytka. Trávu až na kořínky, kopyta naruší půdní povrch a vítr půdu odfoukne.

Jižní okraj Sahelu se místy zelená. Pásma se mírně posunula a je tam více srážek. Zelená se ovšem jen tam, kde se nepase.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Dokud ještě býval součástí školních osnov předmět "pěstitelské práce", mívala každá škola školní zahradu. Výjimkou nebyla ani ta vidlákovská (otázka pro Vidláka: víte, kde se tento pozemek nacházel?). V dobách, kdy jsem byl žákem druhého stupně této školy, tedy v druhé polovině osmdesátých let, učil nás těmto základům domácího zemědělství tehdejší zástupce ředitele, slušný starší pedagog a zapálený zahrádkář. Když jsme se jednou takhle pod jeho vedením pokoušeli cosi okopávat na školních pozemcích, pronesl lokální meteorologickou poučku, o jejíž pravdivosti se už mnoho let stále přesvědčuji: Dokud je Pálava vidět v mlžném oparu, nepřijde do Vidlákova déšť. Jakmile je ale jasně vidět z vápencových skal u Děvína a u soutěsky "každý kámen", do tří dnů bude pršet. Tohle spolehlivě funguje ve Vidlákově i v mém současném bydlišti. Tož tak...

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

A když je v nějakém modravém oparu, pak jsou to prachové částice ze vzduchu. A někdy i nějaká ta vlhkost...
Pokud je té vlhkosti ve vzduchu víc, blíží se vlhký vzduch že západu (dnes už odkudkoli) právě tehdy může začít pršet.

Když je vidět zářit bíle každé bradlo a na Děvíčkách lze dalekohledem počítat kameny a někdy je vidět až na bílou čepici Schneebergu, pršet zaručeně nebude.
Protože je dva nebo tři dny po přechodu dešťové fronty, vyjasnilo se a vzduch je už suchý, zatímco prachové částice, vymyté deštěm ze vzduchu, leží ještě na mírně vlhké zemi.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

bydlím na návětrné straně hor.
Neboli sere a chčije tu "ip". Slovo "ip" je zkomolenina německého slova über.
Takže vody máme dost, mlhy u nás moc nejsou, protože tu furt fouká, ale ta mlha po každém vychlastání denaturáku mne poněkud zaráží.

Zatím bez slepic

Netřeba se znepokojovat.

Jednou jsem se ptal, jestli u vás rostou dříny. Když byla řeč o dřínce. Pak jsem ti už nenašel, takže jsem nečetl odpověď...

Zatím bez slepic

staré, škaredé a hloupé odpovědi, anžto jsem nucen se starat o to, aby nestrádali soudruzi akcionáři. A vy - si dovolím tvrdit - víte úplné hovno, jak důležitá a hlavně náročná je to starost, aby bylo dost prostředků na foukání mletého cukru do soudružských prdelí.
K věci. Dřínovka už padla za mou šlonskou vlast. A není odsud, páč tu rostou jenom jablka zvaná PŠORY (slovo pšory označuje plané či nejedlé, přeneseně pak málo chutné plody všeho druhu). A občas vyrostou dokonce i brambory, když se tam nahoře spletou.
Tudíž "špyrytus" je jediné solidní východisko z nápojové nouze. No a ten je drahý jak "sfiňa", tudíž my spořiví chlastáme denaturák, i když už je taky drahý jak hovado a musí se sem tam i čistit. To když už pro tu mlhu není vidět vůbec nic.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

zapomněl napsat, že denaturáku se zde správně říká "bryn". To kdyby vás napadlo sem k nám zavítat a zakoupit pár litříků v kanystříku.

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zrovna ten kraj moc neznám. Na rozdíl od Jeseníků a Prajzke. Předloni jsme šli z Javorníků na sever hřebenovky, nespojitě, mrkli jsme se na Soláň, protože ten a Radhošť a Bečvy znám, došli jsme na Bílý Kříž a kousek za něj. Pak den chůze na Lysou a vlakem zpět. Chtěl jsem se někdy podívat na Malou Morávku, ale nikdy se mi to nepodařilo. Je to pár let, co jsme sbírávali s Mučem z Kříže houby na Slovensku. Už tam Mučo není, což je pro zasvěcence škoda oblastního významu. A s Leošem z Muchovic jsme chytali pstruhy v noci z nafukovací lodě na Šancích. To bylo ještě o pár let dřív.
Do Hrčavy mi to taky nevyšlo, jen do Milíkova a na Kozubovou. Na 2 dny předloni. Bylo tam sucho jak...kromě mlhy. Z meruňkovice. Meruňky rády horko. Ale na té Kozubové bylo sucho. Pořádné. Zřejmě to není návětrná strana.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

srco utrhlo.
Tam už byly stromy v prdeli, takže smolík, voda už být nemohla. Kdysi, 40 let zpátky tam byla studánka pod chatou. Byl to překopaný vývod ze sklepa, teklo to tam většinu roku...
Nejbližší kopec s přebytkem vody byl Kalužný, ale taky jsem tam nebyl už roky...
Jsem na tom, jako ty stromy...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když jsem se před třemi lety vypravil za kámošem do jednoho městečka nad Hamburkem, tak mi klesla čelist! Za posledních 15 let, kdy jsem tam byl naposledy, vybudovali germáni tolik větráků, že tam není kousek volné krajiny. A kde by už už byla, tak tam jsou solární panely. Větráky jsou i v moři.  Je fakt, že tam fouká dost, takže z nich asi nějakou tu energii mají. https://de.m.wikipedia.org/wiki/Liste_der_deutschen_Offshore-Windparks

Tedy pokud fouká a pokud je odběr. Germáni Tak kompenzují nedostatek energie, způsobený rozhodnutím Makrely o uzavření jaderných elektráren (nyní i tlakem na uhelné), právě stabou těchto pitomých po celé zemi. 

https://de.m.wikipedia.org/wiki/Liste_von_Windkraftanlagen_in_Deutschla….

Proč ten dlouhý úvod? Domnívám se, že ta energie, čerpaná z větru, musí někde chybět. Do naší země se prostě nedostane tolik potřebný vlhký vzduch, neb ani proudění nemůže mít tu energii, jako dřív.  Pokud si dobře pamatuji, tak u nás, tedy ve středních čechách, byla poslední pořádná zima se sněhem tak před deseti lety. Příkop za plotem byl vlhký vloni poprvé za 10 let. To co vyvádí germáni, holanďani a další národy  na svém území tak silně ovlivňuje podnebí u nás. Jako je již ustáleným zvykem na nás z vysoká...  A my nemáme v Bruseli žádné slovo, navíc tam se řeší určitě důležitější věci,  než změna klimatu v nějaké provincii 

Průměrný počet slepic: 3.7 (10 hlasů)

energii z větru, to asi ne. Zkuste se zahloubat a zjistit, v jaké výšce plují mraky. A vítr, jak známo - tedy těm, kteří občas ve škole zašli na fyziku - se chová jako tekutina (tekutiny jsou kapaliny a plyny). Tudíž kdyby větrníky "kradly vítr", budou tak činit pouze do výšky svých vrtulí. Výše je vítr obteče.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

dojčeři, dánové, angláni nám platit za tu krádež větru nějaké výpalné?

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

energia vetra v danom smere je konecna.
Zem je tak trochu mala determinovana sustava...
Ak z nej odoberies istu cast energie - tak ta tam zakonite musi chybat. A teda nemusia tie mraky dofrcat kam by dofrcali ak by boli viate povodnou hybnou energiou, resp. moze byt dane oslabene prudene vytlacene prudenim z ineho smeru.

Urob si pokus - sfukni povedzme na pol metra sviecku. A potom daj medzi seba a sviecku nejaky detsky veternik a fukaj.

O vysledku nas nezabudni informovat :D

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

Vytvářejí je velká města, velké řeky, velké FVE, velké fabriky, teplárny i elektrárny.
Co umí vrtulátorové "farmy", jsem viděl na pobřeží Holandska - nic tam nežije. NIC! Ani brouci. Jen suchá tráva a jinak absolutní mrtvo. Lidi se těm plážím taky vyhýbají.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

????

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

infrazvuk, vibrace, když je jich dost tak i vlastní mikroklima - tedy vše, co náramně "prospívá" místní fauně.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nějaké ochuzení místní fauny nebo flóry kvůli větrníkům?

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

Nedaří se tam žirafám. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Už je to jasné.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ti přiletí odkudkoliv. Místní jsem myslel třeba brouky, ještěrky, obojživelníky nebo veverky.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Vidíte to Targusi, bez urážky, trochu jednoduše. O proudění kapalina něco trochu vím. Neobteče bez následků. On se totiž za překážkou vlní a proudění se deformuje, viz odkaz: https://www.citrina.lt/straipsniai/aerodinamika/index.htm
Omlouvám se, nic lepšího jsem v rychlosti nenašel, ale obrázky mluví za vše. A to je jen v tunelu, jen malé auto a pouze z boku. Co to dělá v prostoru a se všemi těmi vlivy okolo, tedy třeba teplota, různé proudy, vlhkost - hustota, terén....

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

In reply to by Dan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jak řikáte. Ta energie odebraná musí někde chybět, tu padlo. Jasně, zachování hmoty.

Uměl byste stvořit třeba jen úvahu, podepřenou nějakými vstupními čísly, když se vezme celková energie větru, množství větrníků, odebraná energie a ovlivnění toku větru turbulencí, jestli to může nějak ovlivnit západní proudění ???

Mne se zdá, že vzhledem k celkové energii vzdušného proudění je to nemožné.
Ze změnu klimatu a proudění vzduchu nastartovalo něco jiného.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

To neumím, s tím mají problém klimatologové i bez ideologie. V roce 2017 odebíraly větrné elektrárny v Německu z větru, tedy nárazově 4,1GW! To mám z gůglu. Sakra! Jsme o tři roky dál takže počítám letos tak 6. No a to je jen Německo. Co holanďani a ostatní? To musí někde chybět!

Zatím bez slepic

In reply to by Dan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dane,
mraky, které k nám přináší déšť z moře, proudí v mnohem větších výškách a tam se jich odčerpávání energie z vrtulí tolik nedotkne. To spíše tepelné ostrovy tvořené městy a stoupavé vzdušné proudy tím vytvořené. Ale stejně toho moc nezjistíme, protože atmosféra je natolik složitý systém, že nemůžeme nic prohlásit s jistotou. Ale odebraná energie někde chybí, o tom není pochyb. Jen netušíme, kde přesně chybí a s jakými důsledky.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

nula nic.
Takový tepelný ostrov, to je jiná. Např. Třinecké železárny zvyšují na svém teritoriu teplotu ovzduší v průměru o 6°C, což je docela mazec.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Dan (neověřeno)

Trvalý odkaz

napsal pravdu, z fyziky jsem maturoval před bezmála 40 lety a tekutiny mne absolutně nebraly. Otrava, fuj, hnus.
Tudíž bych na to musel lehnout, vyštrachat patřičné učebnice a pár desetiminutovek či jednotek hodin tomu věnovat, abych udělal aspoň nějaký nástřel. Těžký nástřel.
Ale jen tak baj laj fik vám můžu napsat, že odebraná energie je z hlediska celkové sumy potenciálu proudící tekutiny (vzduch) takřka neměřitelná.

Jen tak od pasu:
- činná plocha, ze které odebíráte energii se rovná průmětu listů vrtulí do roviny kolmé k ose proudícího vzduchu, viz učivo z desky (deska je deskriptivní geometrie)
- zkuste si spočíst procentuální výměru plochy vrtulí z plochy kruhu, který vrtule opisuje.
- vynásobte počtem vrtulí v počítaném úseku.
- počítaný úsek dostanete jako průmět obdélníku zadané délky (délka pobřeží) a šířky (výška vrtule), který je kolmý k ose proudění vzduchu.
- počítaný úsek porovnejte s celkovým průmětem, tedy průmětem obdélníku, jehož šířka je dána šířkou fronty, ve které se vzduch přesunuje, a výškou - dejme tomu - nějakých pěti šesti km.

Touto velmi povrchní analýzičkou, za kterou by se měl stydět již žák deváté třídy dnešní ZŠ, nijak nezpochybňuji skutečnost neblahého působení vrtulníků na zvěř, možná i na rostliny. S mikroklimatem bych byl opatrný. Vůbec totiž netuším, jak velké tepelné ztráty takový vrtulník má. Ale neměly by být větší, než ztráty v tepelných elektrárnách, potažmo atomkách, neboť tyto fungují na principu ohřívání vody, což je z hlediska fyzikální účinnosti naprostá šílenost.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Na které střední škole se maturovalo z fyziky?

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)