Vidlácké postřehy k osvobození

Autor
Štítky

Dnes slavíme konec druhé světové války. Konfliktu, který zatím neměl obdoby. Světové války. Války, jejíž dozvuky zažíváme dodnes. Dokonce je zažíváme s novou intenzitou. Například ve Vidlákově se nová garnitura rozhodla už nezvat hosty z Ruska. Sice jsme morava a osovobodila nás Rudá armáda, ale dneska se to moc nezdůrazňuje. Němci byli vlastně oběti, Rusové byli okupanti a Hitler to s námi myslel skoro dobře. Sudetští Němci zažívali nepřijatelnou kolektivní vinu a my češi jsme přece byli pořád v závětří. A samozřejmě, abych nezapomněl, Anglie a Francie to vždycky s námi myslely dobře. 

Dneska se nechci rozepisovat o příčinách a následcích té šílené války. Ale měl bych pár vidláckých postřehů: 

1. Vinu za válku nesou ti, kdo ji rozpoutali. Tečka. Můžeme se sice dohadovat, co k válce vedlo, jaké měla vnější i vnitřní příčiny, zda jí předcházely konflikty společenské, sociální, ekonomické a jiné. Všechno je pravda. Válka měla své politické i sociální příčiny, na jejím rozpoutání se podílely různé zájmy i lecjaké elity. Ale ti, kdo první překročili hranice a první sáhli po puškách, ti sjou vinní vším, co se stalo. I kdyby se stokrát dušovali, že si to takto nepředstavovali. I kdyby stokrát vykřikovali, že protistrana nevede válku podle pravidel (jako by na zabíjení byla nějaká pravidla) i kdyby to nakonec stokrát schytali i kdyby byli potrestáni daleko přes míru jejich provinění. 

Vinu prostě nese ten, kdo ji rozpoutal. To platí pro Hitlera stejně jako pro Bushe, Kenedyho, Císaře Viléma i Karla IV. Kdo první začne střílet, ten je vinen vším, co se pak následně stane. Pamatujte si to, až budete poměřovat i dnešní dobu. Bez ohledu na všechny vědecké i novinářské příčiny dnešní světové politiky,  vždycky je nakonec někdo, kdo vydá rozkaz k napadení. A ten nese odpovědnost a je vinen vším co se stane. V dobrém i ve zlém. 

2. Válka je věc všeobecně hnusná. Pokud překročíte hranice SSSR, útočíte na Moskvu a vraždíte ve velkém, tak nemáte právo čekat od nepřítele lepší zacházení. A nemáte právo čekat ani stejné zacházení. Pokud rozpoutáte válku, nemáte právo na žádná pravidla. Pamatujte si to, až vám zase budou říkat, že je nějaká válka spravedlivá, případně že bude jednoduchá, vítězná a nic se nemůže pokazit. 

3 . Když už se bavíme o druhé světové... všichni pořád omílají židovský holocaust. Stejně tak se mluví i o romském holocaustu, o vyvržďování gayů a dalších. Ale nějak se zapomnělo, že druhá světová byla především genocidou Slovanů. Slované ve všech možných zemích nesli na svém hřbetě ty nejhorší hrůzy. Třicet milionů mrtvých Slovanů je účet, kterému se žádný jiný národ ani zdaleka nepřibližuje. Přesto dneska nestojí skoro ani za zmínku. Pamatujte si to... my jsme Slované. Druhá světová byla především naše Šoa.  Nechybělo moc a mohli jsme být vyhlazeni. Ale my jsme prostě velká skupina. Je nás hodně a tak kolem toho ani my sami tolik nenaděláme. Vyrovnali jsme se s tím, ale vyhráli jsme jen za cenu těch nejstrašlivějších obětí   mladých mužů i žen.  

4. Pamatujme si to. Dodnes je největší zálusk na slovanská území a slovanská bohatství. Po žádném jiném území se tak mlsně nepokukuje a žádný jiný národ nebudí tak mírumilovný dojem, že stačí jen zhurta vykopnout dveře a všechno útočníkovi spadne do klína.  Stačí jen Slovany rozdělit. Poštvat jedny proti druhým a smetanu pak slíznou ti druzí.  

5. Už jednou dostali Germáni od Slovanů na budku. Bez ohledu na ztráty a bez ohledu na všechno. Pamatujte si to, až budete mít pocit, že jsme ztracení v dnešním globalizovaném světě.  Slované včetně našich předků dopochodovali až do Berlína i když podle všech propočtů měli už dávno otročit na nové pány ze západu.  Slované byli schopni největších obětí, byli schopni na svých zádech unést ztrátu v každé rodině, byli schopni zvítězit i když neměli dost jídla, techniky i munice. Zvítězili, i když jim veleli pitomí politruci. Zvítězili, i když to vítězství museli draze zaplatit. Slované bojovali dokonce i za ty, kteří je o pár let dříve zradili v Mnichově.  

6. Pamatujme si, že na západ od nás nikdo nezi slovany nerozlišuje.  Rusák nebo Ukrajinec, Čech nebo Čečen. Máme pocit, že jsme něco lepšího než Rusáci a že nejsme jako Bulhaři. V Anglii i Francii to tak ale nikdo nevidí. A v Německu nejspíš také ne. Jsme pro ně jedna divoká a promíchaná masa ve které se nikdo nevyzná a vlastně se v tom ani vyznat nechtějí. 

Ano, my Češi nechceme být Rusáci a nechceme to tu mít jako v Moskvě. Ale pokud se světu podaří zbavit se Rusů, došlápnou si vzápětí i na nás. Pokud jsme vyspělejší než zbytek slovanského světa díky Německu a jejich antickému dědictví, tak fyzicky existujeme jen díky tomu, že tam v ruských stepích se nikomu ty Slovany nepodařilo vyhladit. 

 

 

 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ládik!!!
ČT by to nevysílala,to by ji raději zrušily.
Za takto uceleně podané Gerdem,patří mu dík.
Jen se nám Sartre úplně odkopal jako sudeťák.
Když už BIS chce zasahovat do dějepisu,tyto proslovy by se do dějepisu mohly dopsat.

Zatím bez slepic

Nemam cas to cele cist, ale vyslech na gestapu mluvi sam za sebe i pristim generacim.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Během svých toulek jsem šel očumovat Mamajev Kurgan u Stalingradu. Je to umělý kopeček, původně mohyla středověkého válečníka. Při bitvě o Stalingrad tam padly stovky vojáků, protože z něj byl výhled na město.
Potkal jsem tam svatebčany, kteří se šli poklonit podle místní tradice svým padlým předkům.
Já, starý sprosťák a hovado jsem tam soplil se všemi babami jak stará kurva.
Mimořádně silný zážitek.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Radůza umí!

Zatím bez slepic

V mládí jsme si z toho dělali legraci, ale teď, vzhledem k tomu, co se děje i vzhledem k mému věku to chápu a jak jsem psal, závidím. Ti lidé to neberou jako klišé, oni to skutečně tak cítí. A to, na rozdíl od nás, od útlého věku.
Pokud chceme posílit vlastenectví, pak od školky. Nelze dějiny zlehčovat. Někteří si nyní dělají z vlastenectví legraci a to díky celospolečenské náladě, kterou tu vytvářejí placení zrádci v mainstreamu, neziskovkách a na školách.
Pro uvědomění si síly našeho národa dělá dost i pan Hájek prostřednictvím casopisu MY. https://www.mesicnikmy.cz/

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

je potřeba pořád připomínat mlaďochům a ostře odporovat kolaborantům. Pořád. A ještě přidat starou historii. V roce 1627 vydal Ferdinand II. Obnovené zřízení zemské, kterým začala i právní poroba Českého království. Symbolické je, že v roce 2017 daroval prezident Putin prezidentu Zemanovi jednu ucelenou verzi této "ústavy", která zpupným Habsburkem ani nebyla celá přeložena do češtiny. Zato české šlechtické rody, které po plyšáku restituovaly, se v roce 1627 podílely na uplatnění Zřízení a za kolaboraci dostaly knížecí a jiné tituly, včetně obrovských majetků (Zdeněk Popel z Lobkowicz). Lobkowiczové například restituovali palác na Hradě, jako jediní soukromníci, palác, do kterého ukryla Polyxena z Lobkowicz defenestrované místodržící. Že nás hanba nefackuje, tedy Havla.

Zatím bez slepic

"Že nás hanba nefackuje, tedy Havla."
***
Proč by NÁS , Laco, měla fackovat hanba?
Co má Václav Ruzyňský společného s námi (snad kromě dvou politováníhodných detailů - totiž českého občanství a toho, že nám dělal loutkového prezidenta? :-)

Zatím bez slepic

Proc ho tam jen chtel ten Gorbacev za kazdou cenu dosadit?

Zatím bez slepic

To se musíte zeptat tam, odkud vedly špagátky, ovládající nejen Havla, ale (mj. i přes Gorbyho ženu) i Gorbyho samého.
Bývalí Havlovi řídící orgáni ve funkci poradců Vám to jistě rádi upřesní.

Zatím bez slepic

Rod Lobkoviců se pořádně nakapsoval na těch prvních velkých majetkových přesunech na území ČR, které byly 4:

Husitská revoluce - Mikuláš z Lobkowicz řečený Chudý - Fr. Šmahel ho neváhal zařadit na "černou listinu urozených dravců", jiný historik Milan Moravec vypočetl jeho majetek jen na Zikmundových zástavách na 12.400 kop gr. Věru, dlouhý a pestrý život měl tento někdejší oblíbenec Václava IV. a někdejší podporovatel Jana Husa.
Zdroj: https://jaroslavkonas2.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=663848

Pobělohorské okrádání - Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic a jeho mladší bráška a spousta dalších dnes ušlechtilých rodů , viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pob%C4%9Blohorsk%C3%A9_konfiskace

1948 - tehdy o vše přišli

Plyšák 1989 - tehdy vše získali zpátky

Zajímavý je i případ Lichtenštejnů po Bílé Hoře:

Císař postoupil své příjmy z ražení mince zvláštní komisi, která by mu poskytla uvedenou částku a pak si ji vybrala z příjmů mincoven, které by na rok dostala do svých rukou. De Wittův návrh byl celkem beze změny přijat a 18. února 1622 byla uzavřena smlouva, podle níž se na rok dostalo české mincovnictví do rukou konsorcia kořistníků, v němž vedle místodržícího Lichtenštejna a de Witteho byli vysocí zemští úředníci, například Michna, vojenští páni v čele s Valdštejnem, židovský kupec Baševi z Prahy a řada vysokých hodnostářů vídeňské dvorské komory. Vedoucí postavení v podniku měl Jan de Witte, který jedině věci rozuměl a který asi na podniku nejvíc vydělal.
Konsorcium si především prostřednictvím Lichtenštejnovým zajistilo, že se ze země nesměla vyvážet hodnotnější mince. Dosavadní mince byla stahována z oběhu postupně, byla skupována za nové peníze prostřednictvím Baševiho překupníků na českém venkově, a nová, „dlouhá“ mince, jak byla posměšně nazývána, byla dávána do nuceného oběhu. Členové konsorcia se se vzácnou vynalézavostí obohacovali hned několikrát. Především měli monopol na dodávání hodnotnější staré mince (pagamentu) do mincoven — to byl úkol Baševiho. Pagament pródávali za zvýhodněné ceny sami sobě. Minci pak začali razit v obrovském množství, o to se staral zase de Witte. Hodnota mince byla proti znění smlouvy snížena hned několikrát. Jednak zvýšením nominální hodnoty mincí, jednak ubíráním stříbra a zvýšením počtu mincí, ražených z jedné hřivny stříbra. Tak u dvouzlatníků byla ražena číslice 150 místo 120 krejcarů a zrno bylo sníženo zhruba na pětinu. Skutečná hodnota nebyla tedy 150, nýbrž jenom 24 krejcarů. Mincovní podvod byl dovršen Lichtenštejnovým nařízením, které zlehčilo pražskou hřivnu proti hřivně vídeňské.
Ani tím se zisky podvodného koncernu nekončily. Proti znění smlouvy odváděli císařské komoře slíbené částky ve znehodnocené měně. Částku neodvedli najednou a splátky odváděli opožděně. Nadto si vymohli, že za znehodnocenou minci mohli opravdu za babku kupovat konfiskované statky. Tím byli ožebračeni ti, jimž byly statky konfiskovány, byla okradena státní pokladna, zato vyrostl miliónový majetek bankéře de Witteho, Baševiho, jakož i rozlehlé državy valdštejnské a lichtenštejnské. Kronikář Dačický napsal, že „skrze kteroužto minci a ony nesnáze ta přehrozná ve všelikých věcech drahota rozmáhati se nepřestávala a nenasycení lakomci jak mohli, tím nabejvali. .
Hospodářský rozvrat a hrozná bída neodradily dvůr, aby konsorciu nenabízel prodloužení smlouvy. Lichtenštejn, de Witte a jejich druzi se k tornu neměli, protože nebylo už možno přehlédnout známky blížící se katastrofy. Od 1. dubna 1623 převzala proto císařská komora znovu mincovnictví, ale císařské patenty a nařízení, stanovující hodnotu mince a zakazující vývoz potravin ze země a schovávání zboží nebyly nic platné. Nakonec nezbylo, než „dlouhou minci“ stáhnout a nahradit hodnotnější mincí. 28. prosince 1623 byl vydán patent o mincovní kaládě, tj. státním bankrotu, podle něhož mincí zůstala jedna desetina ražené hodnoty. I tentokrát byly postiženy masy obyvatelstva, nikoli však členové podvodné společnosti, kteří se včas špatné mince zbavili. V následujících letech nejen že nebyli potrestáni, nýbrž „za své zásluhy“ byli, jako to byl případ Jana de Witte, odměňováni šlechtickými tituly i jinak.
Císař se znehodnocením mince nejenom starých dluhů nezbavil, nýbrž naopak upadl no nových. Ferdinand II. stejně jako většina členů habsburského rodu neměl pochopení pro rozumnou hospodářskou politiku. Vídeňský dvůr zůstal pak po staletí eldorádem spekulantů, bezohledných podvodníků, bezcharakterních kariéristů a řemeslných hrdlořezů. Jan de Witte, Baševi, Lichtenštejn a Michna, Albrecht z Valdštejna, ti všichni našli v následujících stoletích desítky následovníků. Habsburkové zůstávali závislí na milosti a nemilosti vojenských podnikatelů a představitelů lichvářského kapitálu, jakými byli Valdštejn a de Witte. Na armádě, byrokracii a lichvářském kapitálu spočívala monarchie rakouských Habsburků až do samého konce, a Lichtenštejnům při tom připadaly dost významné funkce.
Na účet ožebračených českých zemí, v nichž byli na mizinu vedle pánů stavů ožebračeni především ti, kdo dosud hospodářsky podnikali, vyrostl pozemkový majetek hrstky velmožů a nahromadily se velké majetky, které v následujících letech většinou pohltila bojiště evropské války. Karel z Lichtenštejna při tom všem hrál úlohu ochotného nástroje regresivní, hospodářsky nesmyslné politiky ničení, nezapomínající na vlastní obohacení. Není možné jej zbavit viny na všem zlu, které pobělohorské období přineslo. Nechybí sice dokladů o tom, že se chtěl odlišit od Valdštejnů a Ditrichštejnů — je však také skutečností, že císařský generalissimus a císařský gubernátor se také pečlivě oddělovali od Karla z Lichtenštejna. Podobně jako Karel starší z Žerotína mohl sice Karel z Lichtenštejna v jednotlivých případech udělat leccos dobrého pro své stavovské přátele a příbuzné, ale jeho politika způsobila situaci, v níž ztroskotala stará stavovská společnost. Nadto proslul Lichtenštejn v Čechách i na Moravě zvůlí a naprostou bezohledností zejména vůči městům. Královská a věnná města byla přičiněním Lichtenštejnovým přivedena na mizinu. Na Moravě byl jeho režim vůči městským obcím, které se dostaly do jeho rukou (Prostějov, Uničov, Šternberk, Litovel) tak bezohledný, jak ukazuje příklad Uničova, že se tyto snažily všemi prostředky dostat se z jeho moci. Po stránce náboženské byl odpadlík od Jednoty zcela lhostejný — ostatně stejně jako Valdštejn — a na rekatolizaci mu nijak nezáleželo.
Kaláda umožnila rozsáhlou koncentraci pozemkového majetku v Čechách i na Moravě a jeho soustředění do rukou největších kořistníků. Jestliže državy Albrechta z Valdštejna nepřečkaly pád generalissimův a po roce 1634 se dostaly do rukou jeho vrahů a zrádných generálů, Butlerů, Lesliů, Pic colominiů, Gallasů a dalších, državy ostatních pobělohorských kořistníků zůstaly pohromadě po staletí. Jenomže na podvodné manévry Lichtenštejnovy a de Wittovy se přišlo. Proti Karlovi z Lichtenštejna byl posmrtně zahájen soudní proces, který se táhl téměř sto let a nakonec byl ututlán. Lichtenštejnovým potomkům a dědicům bylo tím umožněno, aby těžili skoro tři staletí z pozemkového majetku, za který nezaplatili buď vůbec nic, nebo výtěžky jednoho z největších podvodů 17. století. To je shodné konstatování autorů dvou prací, které byly v posledních letech kaládě věnovány; erlangenského profesora A. Ernstbergera i pražských historiků prof. A. Nohejlové-Prátové a K. Víta. Po tři staletí plynuly, jak ukazují spisy bučovické lichtenštejnské účetní komory, z Českých, moravských a slezských statků a z práce desetitisíců poddaných do knížecí pokladny peníze, z nichž vznikaly paláce ve Vídni — i ve Valticích, rozsáhlé umělecké sbírky, včas odvezené z dosahu bývalých lichtenštejnských poddaných. Z výnosu práce poddaných bylo po jedno století vydržováno uměle vytvořené „samostatné“ knížectví Liechtenstein.

http://www.valtice.cz/Default.aspx?id=173

Dnes jejich potomci udílejí knížecí rady, tváří se jako poslední spravedliví a přitom jejich majetky vznikly díky velmi pochybným způsobům nabytí majetku těmi prvními zbohatlíky jejich rodů. Za každým velkým majetkem je nejdříve velký zločin. Šlechtici? Spíše potomci všehoschopných.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud si to dobře pamatuji, pak jeden známý český sociolog tvrdí, že feudalismus je vpodstatě mafie, která expandovala nade všechny meze.
Ovšem žádné uspořádání se nevyskytuje v jediné čisté formě, i "feudalizmy" naplňovaly svou dosti vágní definici v různé míře.

V současné době kráčíme mílovými kroky vzad ke světlým včerejškům neofeudalizmu - pokud jsme jej již neminuli na úprku ke společnosti otrokářské.
Nicméně jako úlitbu nepřizpůsobivým konzervativcům stále ponecháváme tomu podivnému současnému protilidovému paskvilu tradiční název "demokracie",

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Omlouvám se autorovi tohoto článku, pokud jsem jeho svěží dílko nepřepsal bezchybně,
Dále upozorňuji ty zbylé nevinné duše mezi námi, které nejsou zvyklé na Kellerovu jedovatost, aby si dali zpočátku pozor na to, že některé věty jsou ironické, a to tak že velmi.

Každopádně je článek ve všech smyslech toho slova natolik hustý, že doporučuji všem, aby si ho přečetli dvakrát po sobě a uložili pro další budoucí použití.
******************************
RADĚJI NEPOROVNÁVAT

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru zveřejnil data o výdajích na zbrojení v uplynulém roce.
Raději to neměl dělat, leckomu pak mohou vrtat v hlavě všetečné otázky.

Nejde přitom zdaleka jen o to, že mírově orientovné Spojemé státy vydaly na vývoj a výrobu zbraní vloni zase zhruba desetkrát víc než bezpečnostní hrozba v podobě Ruska. zatímco ruské výdaje na agresi stagnují, americké výdaje na obranu míru rostou rekordním tempem. USAnavíc rozdíždějí program modernizace svých zbraní, který má spolknout tolik peněz, které vloni vydaly všechny státy planety dohromady.

Nabízí se však srovnání ještě pikantnější. Právě slavíme 15 let od našeho vstupu do Evropské unie. Minimálně až do konce května budeme denně slýchývat, že během této doby k nám z EU přiteklo nejrůznějšími fondy astronomických 741 miliard Kč čistého, tedy po odečtení plateb Česka do Evropské unie.

Tyto peníze nejsou jen nástrojem solidarity, stávají se nástrojem ne prříliš diplomatického nátlaku. V souvislosti s migrační krizí někteří evropští politici vyhrožovali, že že pokud nebudou země našeho typu přijímat migranty v počtu, který jim bude stanoven, mohou očekávat sankce, například právě v podobě krácení prostředků z těchto fondů.

Prostým nahlédnutím do tabulky zbrojních výdajů zjišťujeme, že jen Francie vydala za minulý rok na zbrojení dvakrát víc, než kolik nám přiteklo peněz během celého našeho členství v Evropské unii.
Předhonila tak ve svých vojenských vídajích Rusko, přičemž další evropské země, Německo a Británie, rusko ve vojenských výdajích na zbrojení pomalu dohánějí. Přitom je veden tlak na to, aby všechny členské státy Nato své výdaje dál výrazně zvyšovaly.

Už téměř před sto lety jistý americký sociolog upozorňoval, že přípravy na válku fungují jako sebenaplňující se proroctví. Nezbývá než doufat, že se mýlil."

Jan Keller, sobota 4. května 2019 (Právo str.6)

Zatím bez slepic

No, jak tak na to koukám, měl bych přinejmenším zdůraznit, že profesor Keller opravdu, ale opravdu ví, že ve slově "vídaj" se většinou píše tvrdé Y (pokud nemáme na mysli např. větu "Občas se ještě vídaj.")
Závada je tedy na straně opisovače, tj. mé.
Na rozdíl od psaní perem se u mne při psaní na klávesnici zřejmě začínají projevovat příznaky dysortografie, odborně řečeno začínám blbnout.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

IMARD KARIM

(Překlad Mirka Haasová)

(Německý režisér a scenárista libanonského původu Imad Karim patří mezi nejostřejší kritiky islámu.
Pokusila jsem se přeložit co nejvěrněji jeho fb příspěvek…M.H.)

PROSÍM O ODPUŠTĚNÍ NAŠE DĚTI A VNUKY, ŽE JSME MIGRANTY ZNIČILI CIVILIZACI

Stromy pláčí, budou po vás ponechány k vyžíznění. Kameny křičí, brzy se budou házet po ženách a homosexuálech. Řeky vysychají, budou se po vás přeměňovat ve stoky.

Tito mladí muži nenaleznou ve většině případů vztah k Německu, k jeho stromům, kamenům a řekám, protože neměli vztah ani k vlastním stromům, vlastním kamenům a k vlastním řekám.

Přicházejí jako divocí dobyvatelé, aby pustošili, a ani si toho nejsou vědomi. Jednají instinktivně, protože celý život jen bojovali o své přežití. Jednají agresivně, protože cítí, tuší a vědí, že potkávají společnost, jež zapomněla, co je vlastní obrana.
Oni chtějí podíl bez toho, aby se podíleli.

Oni nemají bohužel schopnost poznání – rozvíjet dále objevené nádherné struktury.
Oni nepřicházejí budovat, nýbrž ničit!
Vrátili-li by se Merklová a všichni zastánci těchto „humánních“ zachraňování, otevírání hranic a „refugees-welcome kultury“ jednoho dne z říše mrtvých zpět, hořce by plakali,
ale nebudou. Budou jim chybět jak oči, tak slzy.

Je zabíjen celý národ, jenž nechce nic jiného než život v bezpečí, svobodě a vzájemné úctě. Je zabíjena velkolepá kultura, které lidstvo za vše vděčí, a člověk se dobrovolně odevzdává době kamenné.

Toto stěhování národů nepomůže nikomu a uškodí všem.
Tito, již ve svých zemích vykořenění mladí muži budou v Evropě ještě jednou vykořeněni. Oni budou požadovat a požadovat. A když se ocitnou opět ve svých,jim už známých, slepých uličkách, budou se radikalizovat a volat svého virtuálního Boha, aby jim pomohl k poslednímu vítězství.

Ne, oni nejsou žádní pionýři, kteří chtějí něco nového vystavět, nýbrž ničitelé, kteří chtějí zničit to, co místní staletí pracně vystavěli. Oni ničí, protože to je jediná dovednost, kterou se naučili.

Ne, oni nenechají svou bídu ve svém „uprchlickém“ člunu, také ne svou nenávist a svůj fanatismus. Oni přistanou na evropských plážích a vlečou své důvody, jež je donutily opustit své domovy, s sebou.
Tito Severoafričané, stejně jako Syřané, Iráčané, Afghánci a a a… nezvládli – vlastní či nevlastní vinou – ve svých zemích vybudovat civilní společnost, protože v převážné většině žijí a umírají v prostředí 1400 let starých toxických šaria-textech. Ne málo z nich bude zde trvalými hosty na soudech a bude se starat o vysokou konjunkturu obhájců, tlumočníků, psychologů a sociálních pracovníků.

Z organizací OSN, EU, Amnesty International a z mnoha neziskovek se staly centrály pro smýšlení. Tyto organizace berou „uprchlíkům“ vlastní zodpovědnost za kontrolu porodnosti, ochotu vzdělávat se, učit se upřímnosti, úctě k druhému, k ženám a jinak sexuálně orientovaným lidem. Současně zakazují společnostem, které „uprchlíky“ přijímají, aby se proti této zničující migraci bránily. To jsou ty samé světové organizace, které se neodvažují vyzvat bohaté islámské země, aby „uprchlíky“ přijaly.

To není jen nejšpinavější deal 20/21. století, to je dokonce zničující, nenapravitelná – coby „deal“ maskovaná – genocida!

S vámi zemřou stromy, kameny a řeky, ale i politici, kteří se na vaší likvidaci podílejí, protože nebude nikoho, kdo by jejich diety financoval.

S vámi zemře Německo (Evropa), pod jehož ochranou jsem se mohl 41 let svobodně rozvíjet.
A 80% z vás tomu nechce věřitAž půjdeme, zanechá spousta z nás děti a vnuky. U nich prosím dnes o odpuštění!
­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­________________________________________
- Západní společnost je zdegenerována natolik, že si své mentální poškození ani neuvědomuje.

- Některé ideje jsou natolik idiotské, že jim může uvěřit jen intelektuál.

- Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.

(Charles Spencer Chaplin)
****************************************
- Nejzhoubnější biologická zbraň hromadného ničení jsou lidé
(Asfaltový holub)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Osobně považuji naše navázání na Německo za naší největší a existenční hrozbu pro budoucnost.

Heydrichův projev by měl čist každý Čech minimálně 1x ročně. Co se stalo, chystalo jedenkrát, se naprosto jistě bude opakovat.

Ne, že by byli Němci fašisté, ale všimněte si reakce na problémy - na porážku a ponížení Německa v první válce bylo reakcí nástup umělé agresivní ideologie, přijata většinou Němců, která vedla k nepředstavitelnému násilí a strašné válce.

Všimněte si dnes reakce značné části Němců na protiuhlíkové šílenství - poměrně agresivní přístup - kde to skončí? Už jen to, že jsme se dostali ekonomicky do závislosti na nich je tragédie.

Každý, kdo pracuje na oslabování této závislosti budiž blahoslaven.

Zatím bez slepic