Malý střípek pro budoucnost

Autor
Štítky

Před několika dny jsem si přečetl u Terezy Spencerové, že americké děti se nejvíc chtějí stát youtubery a čínské děti se nejvíc chtějí stát astronauty. Tedy tchaikonauty. Petr Kubáč uváděl v jednom ze svých článků krásný příklad proč dnes tolik lidí studuje sociologii, ale skoro nikdo se nechce stát instalatérem. Inu, pokud vám jako instalatérovi potečou trubky, tak všichni vědí, že jste blbec. Když jako sociolog budete celý život kecat kraviny, nikdo to nepozná... 

V práci jsme teď na žně měli brigádnice, které vyprávěly veselou historku ze školy, jak velký dojem udělaly na učitele i na spolužáky, když jim poutavě vyprávěly, jak přijdou domů, sednou na traktor a do večera s tatínkem obdělávají pole a obstarávají dobytek. A co víc... berou to jako normál. Jsou na zemědělské škole, ale jsou ve třídě asi jediné, které v tomto oboru plánují nějakou budoucnost. Pro ostatní je to jen prodloužení bezstarostnosti, které jim rodiče sponzorují. 

Syn mého známého zubaře chodil na vysokou školu deset let. Vystřídal všechno možné, projel celou evropu s Erasmem, podíval se i do Izraele a Afriky, ale nedodělal nic...

Inu, všichni chtějí být youtubery, sociology, manažery a to proto, aby se nepoznalo, že nic neumějí a k ničemu vlastně nejsou. 

Víc jak polovina dětí jde na vysokou školu, řemeslné obory se zavírají, už nejsou ani ti tupí zedníci, kteří byli vždycky. Titul mgr. potřebuje skoro i hajzlbába máme vzdělanostní společnost a lidi všude chybí. Tedy... neziskovky asi mají na výběr, ale zkuste si sehnat toho instalatéra na kapající kohoutek. 

Můj kamarád Ekonomický migrant přijímá na každou sezónu v osivářském provozu brigádníky přes agenturu.  Zavedl si jednoduchý systém. Zeptá se jich na věk. Ti co mají 50+, ti zůstanou a budou pracovat. Ti co mají 50-, ti přijdou možná jednou, možná i dvakrát, ale rozhodně nepřijdou ani včas a moc toho neudělají. 

Jeden náš zákazník - zemědělec přes zeleninu, zaměstnává už skoro výhradně důchodce. Nikdo jiný mu šichtu na poli ve vedru nevydrží. 

Vidlácky se ptám. Jak se to bude řešit? Nalejeme nějaké miliardy učitelům, kteří se díky vyším platům stanou ze dne na den učiněnými Aristotely? Začneme dětem platit stipendium, aby alespoň zkusily vydržet u nějakého skutečně pracovního oboru? Pošleme na gymnázia nějakou komisi, která nějak najde ty blbější a pošle je na průmyslovky a učňáky? 

A i kdybychom nakrásně věděli co máme dělat, jak dlouho bude trvat než se statisíce nemakačenků, flákačů a podobných dopracuje do stavu, kdy budou alespoň trochu užiteční? Nebo prostě ještě chvíli počkáme a většina těch, co mají ruce levé prostě chcípne hlady a zimou? 

Mně už se ani nechce věřit, že by tito nefachčenkové neschopní přijít ani ráno včas do práce byli schopni alespoň vytánout nože a jít krást. Na to je zapotřebí vtip, pohotovost, trpělivost, fyzička a schopnost kolektivní domluvy. 

Je nám z tohoto hlediska nebezpečnější africká nebo čínská konkurence? Ohrožují nás víc ti, kteří nechtějí nic dělat a nechat se živit a nebo ti, kteří naopak dřou za misku rýže čtrnáct hodin denně a malují si, jak jednou budou mít svoji továrničku, kde budou prohánět své vlastní dělníky? 

Jaké řešení se nám nabízí? Natisknuté miliardy... jinak nic. Nakonec na ten zázrak budeme čekat všichni. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Tak. Začíná to už v rodinách. Když tuhle mamka mudrovala, zda byla dobrá máma, když o nás do večera nevěděla, řekl jsem jí: "Dobře jsi dělala." A pak jsem si vzpomněl na všechny ty věci co jsme prováděli a jen nějakou zvláštní shodou okolností přežili, abych dodal: "A dobře žes nevěděla, CO jsme dělali." A pak jsme si povídali a ukázalo se, že to měla možná ještě svobodnější... Asi byste se divili, kolik dětí je v podstatě odmala vedeno k tomu být stále pod dohledem, stále v bezpečí... Ono vlastně to sezení u počítače či u tabletu je ideální. Víte kde to děcko máte a zároveň neotravuje vás... A děcka vlastně až do dospělosti očekávají, že budou zohledňovaná. Všude se to do nich hustí zleva zprava... V devítkách chodí do pedagogicko psychologické poradny jen aby dostaly papír a mohly si nárokovat delší čas na přijímačky...

Samozřejmě se najdou výjimky. Jeden z mých žáků, rodiče vysokoškoláci, on sám chytrej... skončil na truhláři proto, že chtěl a pokud vím, živí se tím dobře. Vždycky se najde někdo, kdo se rád hrabe v motorech. A je i šikovnej... Ale v tom počtu je jich prostě málo a všechny je pak z volného trhu typu "mohl byste mi opravit kohoutek a vyměnit topení?" vysávají stavební firmy a platí jim tolik, že je vlastně ty práce pro vidláky obtěžují, ubírají čas pro rodinu. Alespoň u nás to tak je. Zůstávají pak zoufalci...

Hm, píši to trochu rozháraně. Vlastně jsem si uvědomil ještě jednu věc. Vždycky tvrdím: "Mít syna, co by řekl, že chce být instalatérem, tak řeknu: "OK, hurá do toho. Přesto si zkus udělat i maturitu." Jenže pak mi bývalí žáci vyprávějí, co se děje na internátech... A občas slyším, jak si mezi sebou povídají děcka z místní lesárny (i tam jsou zapálení - v mase totální hlušiny)... A někdy i od známých, co fungují jako vychovatelé... a beru své rozhodnutí nechat hypotetického syna někde na učňáku zpět, protože jde spíš o přípravku pro budoucí kriminál, nebo odvykačku. A už svého hypotetického syna posílám jenom tam, kam dojede. A to už je výběr velmi omezený...

Mimochodem, za devatenáct let jsme měli jediného kluka, co se dal na kominíka. On ale chtěl. Pokud vím, nemá se úplně špatně... U rodičů to pak dělá taťka se synem, jenž nechal kvůli tomu plavat docela dobrý džob i titul...

Ony ty současné děti jsou v podstatě oběti. Od malička je dospělí učí, že nic neriskují, že se ze všeho dá nějak vyvlíknout, obejít, že dospělí jsou zde od toho, aby jim naslouchali stejně jako Grétě a sedali z nich na zadek... Můžeme si za to sami.

Jenze rodice maj pravdu, ze se bojej o deti.

Kdysi vas pustili ven a hlidal vas stat. Nestal za vama, ale zavrene hranice znamenaly, ze vrah nikam neutekl a chytli ho treba za 12 let. Nevyreseny zlociny se porad vedly v patrnosti.

neska unesou dite a odjedou s nim do par hodin do Nemecka a nevysetri nikdo nic.

No jo. Jenže to znamená, že budeme učit děti běžným životním situacím vytvářením nějakých regulovaných socioher? To jako vážně? Mimochodem, to je nejvtipnější, nikomu nevadí, že četné děti musejí denně x kilometrů dojíždět samy do školy od první třídy. Ovšem rozchod v Plzni na náměstí ve třídě deváté žákům dát prostě z důvodu BOZP nesmíte. A pokud dáte, ano, jste jednou nohou v krimu. To jste teda i když ho nedáte, ale zde skončí vlastně jakákoliv otázka odpovědnosti na jednoduchém: "Zajistil jste dozor? Že ne? Tady máte!"

Pozor, mluvím o patnáctiletých svěřencích. Co už mohou mít sex a kterým by mnohé "mladé progresivní strany" daly zanedlouho volební právo.

Pak je malým řešením mít dětí více. Můžou se i trochu hlídat navzájem. Jasně, že dneska nemůžete děti tolik pouštět ven, jako kdysi. Ale pokud mají rodiče jedno či dvě děti, jsou velice zranitelní. A doplácí na to i děti, protože jsou pořád pod neurotickým dohledem rodičů. Já jsem třeba slyšel od bývalé kolegyně v práci, že chce mít jedno, maximálně 2 děti, protože jim prý chce dát všechno dobré. Pro sebe jsem si vyvrátil oči, ale nic jsem jí neříkal. Asi to není lehké se starat o děti, ale mnoho rodin, co mohlo mít víc dětí enž dvě, tak je nemělo, většinou nechtěl jeden z partnerů. Takové příklady znám i ze své rodiny.

A já s vámi do značné míry souhlasím. Když je totiž těch dětí víc, tak ani nemáte moc času se o ně starat a oni se nějak posocializují už mezi sebou. Mamka mi tvrdila, že přímá úměra neexistuje - dvě děti vůbec neznamená dvakrát víc práce než jedno. Má to něco do sebe. Nehledě na to, že vás první dítě naučí, že se u dalších můžete tak nanejvýš modlit ;) Nejchytřejší děti, které my nyní procházejí rukama, jsou z rodiny, kde jich mají sedm. ;) A nemají televizi. (Ale moc dobře vím, že nejde o univerzální závěr.)

..že jsme za mého dětství nezamykali dům. Po návratu ze školy jsem udělal úkoly, ještě před obědem. Pak se postaral o mladší sourozence, domácí práci. Potom jsem mohl jít tzv. na "lítačku". Návrat 17.00. Bylo to fajn. Zazili jsme s kamarády spoustu legrace. Stavění přehrad na potoku, lovení ryb rukou, pečení kuřete nad ohněm. (Grilováním se to nedalo nazvat).
Vždy tam ale byla jistota řádu a povinností. Pak teprve může přijít relativní svoboda. Řidičský průkaz také můžeme dostal az ve chvíli, kdy něco umíme.
Nevím, kam ta společnost spěje. Dnes je to naopak.

Stando fakt je to o tom co píšeš? Tím myslím, že nechou dělat pro malé, protože velké firmy vysávají nebo to vysávání má důvod?

Vezmi přiklad proč jsem "vysán" velkou firnou, můj pohled. Když dohaduju cenu tak je to jednou ročně, velká firma dodá technické podmíky realizace, ALE ta splnuje ČSN i PNE, dodá PD kterou někdo podepsal, tedy jsem z obliga i do volby materiálu, způsobu realizace, nemusím obýhat úřady (teda v porovnání z projektantem).

VS

Dělat pro lidi malé zakázky, problém z 10 lidí tak 5 má různou formu problému z placením, od toho že nezaplatí a budeš se soudit o 4-5kKč=nevyplatí (prostě si řekneš su debil, že sem to přijal) se až po dohadování o technologii, protože cena, elektrice roztumí a ČSN je dle nich "pouze nezávazná", až vyloženě proti bezpečnému provozu, protože to tak chcou.
Toto dohadování mám jako zhotovitel u velké firmy 1x ročně, ALE problém z placením je ve stylku, že platí buď 4x do roka za uplnulé období(jedna firma) nebo (druhá firma) až převzetí stavby (někdy + kolaudačním rozhodnutí). Když se jde o technologiu, vždy je dodrženo ČSN+PNE, i BOZP tam mám napsáno a to podepíše a orazí někdo jiný, takže jsem "trošku hodně vyvázaný z odpovědnosti".

Jasně, lze říci o "zálohu", ale to zase skoro nikdo nechce, protože televize (černé ovce) atd. z opačného pohledu dobře radí, mít krytou prdel, proti zmrdům OSVČ... Ale když seš slušnej a vyjebou s tebou párkrát, fakt si myslíš, že mám chuť dělat někomu drobnou zakázku? Jasně vyběhne se mnou 1-2 z deseti si řekkneš, ale abych se tím živil, kolik jich musím mít za měsíc a kolikrát se tedy za měsíc pak musím nasrat a přitom vím, že to snich nedostanu, protože právník a soud jsou peníze a čas...

Pak bych dodal, to co jsi napsal ty, ale i Vidlák, chlapy zažili jste 90té roky, že píšete věci, které jako by říkali, že co se v té době stalo jako by neexistovalo?
Chápete, že v té době, každej kdo dělal rukama a uměl a díky komančůlm jich bylo fakt hodně, slyšel za branou vás čekají desítky, takže platy jsou dosud směšný (když děláš v dešti ve výkopu, protože porucha a dostaneš 2x mín na hodinu jako když jsi u pásu v hale), pověst, že děláš rukama =zesměšňujou tě, školy klteré byli u velkých podniků, prtože praxe se rušili=odlučovali, protože osukromí vlastník velké fabriky to dělat nemusí(vyjma škody, co si udělal i VŠ) a přitom ti samí "kapitání průmyslu" co v devadesátkách řvali, že nic nemusí se teď v TV diví a řvou že lidi jsou flákači, děti nechou jít pracovat rukama apod.?

Fakt děti nechou jít pracovat rukama a výchova v rodině je vina rodičů, jak píše ty stando a křičí ty "ynteligenti kapitáni průmyslu" v TV? Není to o tom, že fotr zažil devadesátky a viděl, že řemeslník slyší "si povl a nahrada za branou je 10x" a ta náhrada tehdá byla a tak si řekl dítě nepůjde na řemeslo, ale na lepší obor?
Fatk je problém ve školách co když už někoho produkují, tak je spíše problém, že zmiuzela prováízanost z průmyslem co byla za první republiky i za komančů, ale ti "ynteligenti kapitánmi" průmyslu v devadesátkách toto zničili, protože oni nepotřebují s někým spolupracovat, protože tehdá na té ulici díky komančům byl přebytek fachmanů, protože když se zmodernizopvala výroba, byla potřeba x méně početní pracovní síla, takže jich bylo od 18-60 neúrekem, zdálo se nekonečně mnoho oněm kapitánům, ale po 30 letech, kdy dílem odešli do důchodu dílem se naučili jiné práce, méně špinavé, ale lépe hodnocené, rybník vychl a ted v TV každej brečí a vymýšlí důvody jak to, co se stalo, lidi jsou flákači, nechou pracovat reukama, nechcou na učnáky...

Hele, řeknu to na příkladu, když zedník dostane jako zaměstanec oficiální plat 250kč/hodina (praha, stavba v loděnici) když je fakt dobrej, přicmrdávač 150kč/hod, a v Lídlu dostaneš za 35hod práci, relativně v klidu víc, co čekáš? Myslíš, že někdo doma dětem bude říkat, běž studovat zedníka NEBO řekne vystuduj něco lepšího a v nejhoším pudeš do lídlu a budeš natom líp jak zedník...

Když jsem dělal jeden čas v anglii, tak rozdíl mezi řemeslníkem a inženýrem většinou nebyl v platu, měli stejnej, jenom v postavení v rámci společnosti, kdy inženýr dostal pozvánku na "lepší" večírek, ale v ČR je to většinou méně peněz i postavení ;) :(

Krome remeslniku to tehdy bylo i s technikama. Najednou nebyli potreba, protoze se tu najednou nic moc nevyrabelo, ale dovazelo. Zavrely fabriky, ktery jiz zamestnavaly mraky.

Proste transformace delana pro cizinu a ne pro nas.

Opravdu si odporujeme? Já v podstatě těm řemeslníkům rozumím. Chovají se racionálně. Charakter je otázka jednotlivců. Platí jak pro zákazníka, tak pro řemeslníka. A platí, že kdo je v silnější pozici, ten má snadněji možnost svůj charakter projevit. A tak, kromě vámi uváděných příkladů nesolidních zákazníků, má mnohý zákazník neblahou zkušenost s tím, že nejeden zedník vezme zálohu, rozdělá práci, abyste byli motivovaní, protože máte rozkopaný barák... načež na měsíc zmizí za lepším kšeftem, spoléhaje i na to, že lepšího/jiného stejně neseženete... Smlouvy nesmlouvy, tak se se mnou suď a dodělej si to sám. Proto je fakt, že si solidního řemeslníka hlídám a moc s ním nediskutuji.
Pokud jde o plat/mzdu, či otázku společenského zesměšňování - promiňte, skutečně mi slza ukápla. Ač zastávám názor, že každá poctivá práce má být i poctivě odměněna, přesto mě 250,-/1h oficiálně (implikuje i nějaké prachy bokem) - u zaměstnance nijak nedojímá. Fakt ne. (Mimochodem, kolik ta hodina práce asi stojí zákazníka?). Takových profesí je neúrekom, často vyžadujících i vyšší vzdělání.

Abych to ale nezvrhl v sen každého vládce - tj. rozděl lid dělný a pak jim panuj a chechtej se, jak ti na předposlednímk schodě, místo aby se s těmi posledními spojili, doufají, že kálením dolu na bezmocnější se jak na raketovém motoru vynesou o stupínek výš, mezi ty "lepší". Otázka propojenosti středního školství s reálným světem je už dnes velmi bolavá. A popravdě, ty školy samotné na tom mohou změnit jenom málo. Přesněji, je to spíš zoufalý boj o přežití. Přiznám se, že si teď nevybavuji konkrétní obor, kam se hlásila jedna holčina vloni - vím, že byl užitečný a že mě šokovalo, že nebyl otevřen. Ne proto, že by ho ta škola otevřít nechtěla. Prostě se na něj nepřihlásilo dost dětí. A proč se na něj nepřihlásilo dost dětí? To nebyla žádná složitá intrika. Jednak je jich relativně málo, druhak vše to, o čem se tady bavíme.

Co je ale důležité - mnoho i menších firem by ani tak nemělo problém s tím, aby si u nich učňové čuchli k práci (Nemluvím teď hnedle o obuvnické škole, kterou by si platila a provozovala přímo firma sama). Problém to pro ně samozřejmě ale také představuje - jednak je to otázka odpovědnosti za dané učně, druhak ale odpovědnosti vůči běžnému komerčnímu zákazníkovi. Jeden z těch kluků, kteří byli nadšeni pro motory už od malička (a mohl za to hlavně jeho táta a strejda) mi vyprávěl, jak z těch jeho spoluučňů na praxi v podstatě všichni odpadli už během prvního týdne (prostě co by museli chodit do fachy, že jo?) a u části z nich k hlubokému oddechnutí mistrů, protože páchali spíš škodu než že by se rozvíjeli. Protože nebyli schopni ani zatlouct hřebík. Za ty chcechtáky, které škola podniku platila, to v podstatě nikomu nestálo. A tak se velmi rychle celý proces praxe zformalizoval až dospěl do fáze, že dnes ji nemusíte mít často ani v oboru, společnost je šťastná, že vůbec nějakou máte. Pokud se mezi tou tunou dílem totálních lemplů a dílem dětí, jejichž jemná motorika jim neumožní zavázat tkaničku, objeví "perla" - tedy dítko ochotné alespoň se zlepšovat, nemusí jít hned o nadšence - pak si je ty firmy většinou pamatují do budoucna. A šikovným nadšencům hážou velmi záhy laso.
Každopádně je dnes ohromný posun v požadavcích společnosti jako celku. Školy jen zrcadlí - navíc zpožděně - tyto požadavky. Každý trojkař ze základky se dneska cítí na ČVUT. Každý čtyřkař na maturu. Protože přeci mají právo, a eduIn a Kartous...

Váš postřeh o přebytku fachmanů popisuje jistě významný sociologický jev, který se na dnešní neblahé zkušenosti jistě podílel. Jenom je otázka, zda rozhodující měrou - jsou země, jež touto transformací neprošly a stejně musejí nasávat řemeslníky z venku (viz proslulý "polský instalatér" v UK).

Nechám toho. Základ je skutečně v lidech samotných. Ne v organizacích. Kdybyste viděl, jaké dovednosti mají děti, co se nám už třetím rokem hlásí do prvních tříd, plakal byste.

Oporujeme, protože se lišíme v tom, že chybu ty vidíš podle toho co jsi napsal spíše na straně jedné nebo druhé strany, já narozdíl od tebe vidím chybu v stytému, kdy neexistence vymahatelnosti práva, řádu, pravidel apod. vede k tomu, že není pravda, že řemeslníci nechtějí dělat nebo by řemeslníci nebyli, systém je nastaven tak, že lidi jsou tlačeni k tomu aby nebyli řemeslníky, od rodiny až po osobníé rozhodnutí, takže ano máme fakt rozdílní názor.
qale jestli musíš dle tebe solidního řemeslníka hlídat, pak z mého pohledu označuješ jako solidní řemeslníky jinou sortu lidí jak já...

Ale to mě podsouváš, kde jsem chtěl chtěl aby ti ukápla slza apod.? Já odpovídal na tvoji teorii, kdy tvrdíš, že špatně vychovává rodina, že chyba je v ní, ale to není pravda, protože devadesátky naučili, že poctivá práce SE NEVYPLATÍ, když chceš peníze musíš dělat "kreativně", a to v rodinách učí, jestli chceš tvrdit, že výchova v rodině není primárně o tom aby se tvoje dítě mělo lépe než všichni okolo, pak jsi výjimka, jeden z milionu...

A s tou holčinou, a ptal jsi se někdy těch děcech proč tam nechcou? Otec dělal na učňáku 5 let pře důchodem a ještě dalších 5 let v důchodě, a ptal se děcek pro necchou být elektrikáři a raděj mechhanici, odpověd menší zodpovědnost, mín namáhavá práce, jednodušší učení. Takže znovu, problém není v tom, že děti nechcou pracovat, ALE za jakých podmínek, tedy se vracíme opět "k výchově, morálce, pracovitosti", proboha, to chce někdo fakt tvrdit, že lidi se rozhodují primárně podle toho co je morální nebo podle toho co je výhodné, protože nějak nechápu, že někdo žije v iluzi, že příroda je nastavena jinak než na to,že člověk je hnanej k tomu se zabezpečit a mít se dobře a pouze v dobré náledě je pak ochoten pomáhat druhým, teda když nedáš nebudeš psát o potřebě kooperace což má v sobě člověk taky jako strategiu chování, ale to je zase ta část "ruka ruku myje"a děláš to opět ze zišnotsti ne protože si hodnej.

Není problém? Fakt? Ja se vyšel ze střední v devadesátkách a praxe ve firmě byla problém, protože to jsou náklady navíc, že teď na příkaldu škodovky a to, že postoj z devadesátek, který veřejně to TV hlásalia teĎ ty samí hlásaj opak a uvědomili si, že tehdy udělali chybu je super, změna k lepšímu je uvědomit si chybu, ale to co děláš ty je tvrzení, že teď je vše super a nijak nehceš připustit, že ještě 30 let bude dobíhat myšlení v lidech, to, že to je problém, dle tebe změnou, že se začalo debatovat, že se to musí změnit přestal problém existovat a to ani omylem...
A myslíš, že ty na učnáku jsou jiní jak na gymnásiu? Se podívej, na demostrace za grétu, když byl školní rok, tak se demonstrovalo a jak jsou prázdiny nikde nikdo... Ale fakt je to v dětech nebo opět systém, který nedovoluje trestat nezodpovědnost? Neříkám, že se mají mlátit děti co zlobí, ale někdy u některých jedinců je pohlavek nebo plácnutí potřebný a když systém nutí, že to nesmíš, ale bez pohlavku stratíš kontrolu, pak je chyba v rodiči nebo v systému, a to samé ve škole, když za demostraci dáš 3schování, protože záškolák, ale jsi jako ředitel pod tlakem toto neudělat, tedy děcka místo pravidel co musí dodržovat mají anarchii, je fakt chyba v děckcáh, škole, rodičích jak mě tvrdíš NEBO opět za to může systém=okolí=stát?
A těm VŠ a trojkařům, no měl jsem učitelku na základce a té se rodiče ptali, když jsem nedával učení (ne blbej, ale línej/neochotnej se učit), jestli mám na VŠ, ta řekla, že u kluků je to normální, že ty se dost často chytnou za hlavu po vojně a měla pravdu, taklže nezlob se, ani v tomto s tebou nesouhlasím jako pravidlem.

A fakt anglie neprošla trasformací? Nebo myslíš pouze transformací "reální socialismus-->havloklausuv kapitalismus"? Já myslím, že trasformací prošli všechny státy, jenom každý jinou a výsledky vidíme kolem...

Jo vidím, představ si mám děti a vidím jejich kamarády... Ale opět, lišíme se v náhledu kdo za to může, jestli rodiče nebo stát... A teď netvrdím sociální stát ALE jak ho představuje pravice, ale sociální stát skutečný, který dává možnosti něco dokázat/vyhcovat/vybudovat.
U dětí máš základ pouze jeden a to dát mu pravidla mantineli a nedělat výjimky, jenomže s tím jde, že postupně předáváš vychovou nejenom práva, ale i povinosti a s tím ruku v ruce, jdou i sankce/tresty a to už ti při výchově začíná zakazovat stát, a tím myslím, že jsi nucen dávat práva, ale to ostatní jsi trestán ty jako rodič, fakt myslíš, že pokud ty rodiče nejdou proti proudu nebo je dítě výjimka, že společnost jako celek nepůljde do kpru, jak popisuješ ty? Ale opět, může za to rodič/dítě/učitel/policajt apod. NEBO systém...
Takže já nepláču, já se ptám, někdo se tomu diví, že chce abych nad tím plakal, když vidím proč to nastalo...

A k těm známkám, níže napsal i targus, jsou znalosti a jsou známky a dost často to nekoreluje :D

Dám ti příklad z praxe, ředitel učí fyziku a žák u něj má za 1, protože exceluje, ale při setkání učitelů, kdy se rozhoduje oi známkách, cchce tomu samému žákovy matikářka dát za 5. Ředitel se ptá, OK, souhlasím, ale vysvětlíte mě, proč u mě to spočítá a u vás ne, skončilo to, že žák měl za 4. Nechám na tobě, zda čtyřkař nemá na technickou školu, když z matiky měl propadnout :D Ne prozradím, doděla VŠ a dokonce doktorát, a na technické škole, prostě učitelé se neptali na minulost, ale pouze mu dali šanci, tak ukaž :D

Aha, že by to tedy bylo osobní, ta křivda? Jinak já tvrdím,. že na vině je společnost. A tou společností jsme MY. Žádní "Oni". To se jen zbavujete spoludpovědnosti.

Známky: o tom mi fakt vyprávět nemusíte. Ale na podobně hypotetickou úlohu vám mohu stejně hypoteticky odpovědět: a) Fyzika má i složku teoretickou, která není o počítání. b) Nevím, na jaké škole se scéna odehrála, pokud na základní, může matikářova odpověď znít: "Že vám, pane řediteli, ten žák spočítá průměrnou rychlost, je jistě chválihodné. Leč to jsme v matice řešili o dva roky níže a žák je hodnocen ze soustavy rovnic, z rovnice kvadratické a z lomených výrazů obsahujících mnohočleny.

Také mohl být ředitel tím, kdo byl k chybám velkorysý, protože důležité je pochopení a matikář tím, kdo si myslí, že uděláš-li chybu ve výpočtu, spadne ti most, a tak ji prostě udělat nesmíš. Také mohl být z těch, kdo vyžaduje jedno řešení a přes to nejede vlak (pro slabší žáky požehnání, pro talentované smrt). Také jste prostě a jednoduše mohl bojkotovat práci. Také... těch možností je strašně hodně a když zná člověk jen část příběhu a ještě tu vybranou, jen těžko se s tím cosi dělá.

Souhlasím ale s tím, že rozdíl 1 a 5 v těchto dvou předmětech signalizuje chybu. Nebo problém. Takže to mohl být i docela prosté lidské hovado.

Každopádně, když za mnou nějaké děcko přijde vítězoslavně s tím: "Koukejte, jak mám na té střední škole lepší známku!", tak se rozzářím a řeknu: "Jsem na tě hrdý! Jen považ, jak dobře jsem tě připravil!" ;) (Ale u těch základek a středních je to tak, že střední mají díky své specializaci v ostatních předmětech často lehčí učivo, než je v té devítce/osmičce. A je to i tak, že děcko, když už je konečně na té střední, tak se většinou soustředí na to, k čemu má nějaký vztah. A je už i o chlup starší a v mnoha ohledech vybouřenější.)...
Heleďte, vy máte tak strašnou potřebu se vymezit... Zpochybňoval jsem někde, že mezi učiteli jsou i sociální hlupáci? Říkal jsem někde, že známka je vše (je především určitý ukazatel, ale je to jako s měřením - provede-li se blbě, samozřejmě i blbě vyhodnotíme.) Dovolte mi to použít především jako zjednodušující model do diskuse. Třeba můj nejlepší kámoš si prošel cestu, kdy skončil na učňáku a zpětně se hrabal nahoru - dnes řediteluje škole. Ale neohání se učitelem, v kritické době měl složitý život, v důsledku čehož blbl (ale on říká jen že blbl, neomlouvá se tou složitostí).

Přijde mi komické, když jste mi po "jak to chodí v životě" začal vysvětlovat i to, "jak to chodí na škole". Asi jako já bych začal vyprávět Targusovi, jak je to s tou autodopravou, protože jsem byl před dvaceti lety u autodopravců na brigádě. S tím "nekoukají na známky, ale řeknou "tak se ukaž" totiž jen potvrzujete chronický nedostatek lidí v technických oborech (a trend který je od těch devadesátek typický). Protože kdyby ta škola měla těžký převis poptávky nad nabídkou, tak nemá kapacitu ani důvod dávat vám (nebo dotyčnému) šanci. Bod pro něj. A přejme mu/vám to. A že to zvládl takto skvěle (mně třeba na mé fakultě také nabízeli ať si udělám doktorát, ale odmítl jsem to, protože pro můj profesní život ani jeho ohodnocení by to nemělo žádný význam), svědčí jen o tom, že měl buď dobré základy, nebo talent, k němuž se přidal olověný zadek.

Víte, argumentovat dvacet třicet let starou jednotlivostí a hodnotít skrze to celek (kolik je v rejstříku třeba základek? 4200?), pokud možno v současnosti, je - slovy VKst., "úsměvné". Kdybych dnes známkoval stejně "vostře", jako nám přišlo před dvaceti lety "normálně", propadne mi půlka třídy. A jsou školy, kde jedou vyloženě metodou "spokojený rodič = chytré dítě." Neporovnáte. Víte, dalo by se o tom mluvit fakt dlouho. Ale nemá to smysl, pokud se jedna strana apriorně cítí potřebu vymezovat a každou cenu. Jedním z největších neštěstí našeho školství totiž je, že drtivá většina lidí má pocit, že "ví, jak to funguje, protože přece do školy také chodila." A tak do toho žvaní i absolutní neználkové (což nesměřuje na vás). Často právě na základě dvacet třicet let staré zkušenosti, okořeněno nějakou tou osobní křivdičkou.

Zároveň si mi asák před pár lety ztěžoval, že dřív strávili půlku prvního ročníku ujasňovaním učiva ze střední. Dnes musejí pořádat letní přípravné kursy, aby dohnali i to učivo základní školy. Letošní písemnou maturitní úlohu z matemaitiky ti nejlepší z mých žáků udělali už v deváté třídě.

Ještě k první otázce - ano, třeba "náš instalatér" už na nás moc čas nemá, protože jezdí po republice na stavby a je to pro něj v samotném důsledku zajímavější než příštipkaření s vodovodními kohoutky. Ale samozřejmě že nepracuje v "zaměstnaneckém poměru", ale jako subdodavatel práce... Jednoduše švarcsystém.

Trvalý odkaz

žena mi jednou "v zápalu boje" řekla, že jsem tupec, myslíte, že bych se mohl stát zedníkem? A jak a kde?

Trvalý odkaz

stručně, proč se děje to, co popsal Vidlák i Standa, kopnu si do učitelského stavu.
Proč?
Protože jich mám v přízni sedm. Pardon, osm.
Až na jednu osobu jsou to lidé netknuti praktickým životem, tudíž:
1/ silně náchylní ke kravinám, které by člověk otřískaný normálním životem nikdy nevymyslel a neudělal,
2/ většinově neschopní jakékoli rezistence, pkud se najde 3,14-us, který jim začne tlačit do palice debilní slinty např. o inkluzi, anebo o nutnosti snížení laťky úrovně vědomostí.

Dále to pak je přístup k dětem, kterým se odmala vtlouká do hlav, jaká mají práva, aniž by se od nich stejně důsledně vyžadovalo plnění povinností.

Nicméně abych neplival jen na učitele. Ono se to děje napříč obory ruku v ruce s debilizací firem, na jejíž popis zde kdosi dával odkaz, tuším že Kubáčův blog to byl.

Odpoledne vám tu jednu takovou "krásnou" kravinu popíšu.

Myslím, pane Targusi, že máte smůlu na statistický vzorek učitelů (lek), který máte k dispozici. Ano, učitelé většinou nemají kontakt s realitou jiného světa - průmyslem, obchodem, zemědělstvím, podobně, stejně jako vy neřešíte denně věci, které řeší oni/y.
Ale myslím, že podle mého statistického vzorku, který mám k dispozici, učitelé dobře vidí, že školství posílají postupně ministři jeden za druhým do kopru, a to inkluze a trvalé snižování nároků je jen část zlepšováků, které musí učitelé realizovat. Vidí to, vědí to, mezi sebou si brblají, kroutí nad tím hlavou, ale jsou zaměstnanci a pracují dle zadání, stejně, jako to dělají zaměstnanci jinde. Těžko jim to vyčítat.

Targus dělá chybu, že vidí problém v těch učitelech a nijak nevidí, jestli problém není v tom co je nutí dělat ředitel, tedy systém a pouze je nesemlel system, kdy pak soudí božsky, ale náhled má nemá ani v tom málu, jako by nahlížel z époihledu člověka...

A já teda, jako potrefená husa, ještě podotýkám, že ředitel je zároveň rukojmím pana starosty a pan starosta chce spokojeného voliče a spokojený volič - rodič - je ten, jehož děti mají jedničky. Zcela výjimečně ten, jehož dítě něco umí. To se mi stalo za celou dvacetiletou kariéru jen dvakrát, aby rodič reklamoval známku svého dítka jako neadekvátně dobrou - jednou to byl magor a jednou bych mu dal zapravdu, ovšem já se na známce podílel jen třetinou hodnoty. Tak jsem rodičovi ukázal jak to má dítko u mě a poslal jej za paní ředitelkou, která tvořila zbylé dvě třetiny známky.

Ten mechanismus je jednoduše nastavený přísně podle zákona padajícího lejna. Ve chvíli, kdy se z rodičů/dětí staly v podstatě "klienti" blablabla, je škola v těžce submisivním postavení. Učitel může protestovat tak, že bude muset obhajovat každé své rozhodnutí a čelit extrémnímu tlaku - nebo odejde. Určitě nemá zákonné právo stávky proti inkluzi...

Trvalý odkaz

Vidlák kydnul krásně
myslím si, že jasně
přivolává krizi
jenom ta má vizi
co se musí udělat
kdo se musí dovzdělat
kdo půjde dát dobytku
a kdo ožrat omítku.
Bez bídy není pokroku
bez armády otroků
není proč jít vpřed
stačí škrábat vřed.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Chtěl jsem něco podobného nakousnout a právě na to volání podnikatelů,že je nedostatek pracovních sil.
Pracovních sil je dost,jen neumí dělat potřebné profese,tak dovezeme,ještě blbější z Afriky.
On ten problém začal hned po sametové,postupně se rušili učební obory,všichni chtěli na VŠ.
V tom má pravdu standa e,už to začíná v rodině,ale v mnoha rodinách nelze přenášet řemeslo z otce na syna a ti co můžou,tak se o to snaží.Takže se stačí podívat na západ,jak to tam řeší,nepřijít tam kvalitní řemeslníci z východu,tak se jim to už dávno sesypalo,takže přísun Ukrajinců,má jen nahradit chybějící řemesla u nás.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pracovních sil je dost,jen neumí dělat potřebné profese

Ja bych to opravil. Pracovnich sil je dost, jen je podnikatele nechteji platit. Kdyz me budou platit 60 000 tak pujdu delat zednika, elektrikare ci tridit odpadky u pasu.

Nechtej platit o to jde a imigranti - od tech necekejte nic a zvlast ne praci. Vezmou si ceskou stetku z neziskovky, vystudujou za vase prachy a budou vam tu pracovat v politicke neziskovce, protoze kde jinde.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-uprchlik-migrant-z-iraku-ne…

Přesně, je to o platu a chování zaměstnavatele, proč by někdo v rodině učil dítě, běž dělat otroka, bych řekl narozdíl od standy, že jeho pohled je spíše pohádka, že někdo řekně dítěti, běž dělat otraka za mrzkej peníz...

Heh, pohled standy.e je pohled toho, co po dvaceti letech praxe s vysokou školou poslouchá celou dobu kecy o "poslání", "dvou měsících prázdnin", "kafíčku", "hodina co není hodinou", "inkluzi a co by vlastně chtěli" - jízlivě dodávám: "vždyť je to odměna, že nám mohou hlídat naše děti." pobírá polovinu toho, co vám přijde jako hranice oddělující otroka od "normálně zaplaceného člověka", kvůli níž má vůbec smysl vstát z postele. Neberte to z mé strany vůbec jako stížnost. Táta byl učitel a máma zdravotní sestra. Takže jsem od počátku věděl, do čeho jdu. Jen tak nějak nedokáži sdílet vaše rozhořčení.

Jinak, aby bylo jasno - já nemluvím o tom, že by rodiče měli suplovat školu. Pokud si dítě nedokáže zavázat v šesti letech tkaničku, nedokáže uchopit tužku a neumí mluvit - fakt to není chyba školy. Také nepopírám, že mě dlouholetá kariéra ve státním nezdeformovala. S každým rokem cítím, jak odborně ztrácím a snižuje se má uplatnitelnost na běžném trhu práce. Protože prostě ať chcete nebo ne, přes všechno sebevzdělávání, když dvacet let řešíte dokolečka problémy základní školy, nemůže to s vámi jinak dopadnout.

Ale ty vidíš, problém "rodina", protože žák si nezaváže tkaničky apod. Nechceš si připustit, že systém semílá rodinu stejně jako školu a teda i tebe jako učitele, u sebe budeš tvrdit, "pracovní podmínky, inkluze apod. takže já muzikant", ale u rodiny "ta musí i kdyb na chleba nebylo, jinak je to její chyba".

Ano, rodiče nesuplují školu a naopak škola rodiče, ale problém je, že stejné "kvalitní" podmínky pro výchovu v tom co má na starosti škola nastavili i pro rodiče. V tom se neschodneme, já zastávám názor, že když nezměníš celej systém, jeho nastavení, tak se nic nezmění a protože systém, tak nepřijmu nikdy "chyba rodičů, protože dítě tkaničku", protože nevím jakto nastalo abych odosudil konkrétního rodiče, ale jaksi když vidím nastaveníá systému jako celku, tak nějak narozdíl od tebe to beru jako neco na co tlačí systém, aby bylo normální.
Nějak spíš nechápu, že u školy přijímáš "nastavení co musím dělat", ale u rodini toto něchceš přijmout.

Trvalý odkaz

za nohu mě málem raf.
Vzdělanec to renesanční
hraje jak smrk rezonanční
samé čisté noty.
Jen ty jeho boty...
sláma jak od masaryka
nemžiká a nepolyká
rozebírá dobré ráno
doprdele marjá panno
jaká to je dneska doba
vždyť jsou jako troky oba
učitel i žák
bych jim jednu flák.

Paňmaminko,
kampak půjde Vaše dcerka po základce dále?
Na gymná(s)zium, paní třídní učitelko.
Ale ona to kvůli češtině a matematice
asi vůbec nezvládne, milá maminko.
Polknu jedovatou slinu,
"Copak jste ji tedy učila milá paní třídní,
paní češtinářko? Ani vědět jste nedala mamince,
aby se s ní raději sama učila."
CO na to dcérenka?
Zasekla se a nedávno promovala,
však třídní tzv. kantorce vědět nedala.
Její zásluha to není,
nerozeznala, že děcko pomoc potřebuje,
pomoc nejen kantorů.....
Přes to, že pá papír hodně důležitý,
za traktor též umí sednout,
i kolem dobytka si poradí.
Však té kantorce, bych flákla též,
bez ohledu na její titul -
netitul však pro praxi.

Čest vyjímkám, tedy dobrým kantorům a kantorkám.

Pláču, lkám a naříkám, hlavu si sypu popelem za tu svou velehrubku, která tahá za oči i mne....
Vězte však, že jich ještě nasekám.....protože mí češtináři již nežijí a na hlavu mi nic nehodí, co že jsem si to za těch téměř xxxx+x desítek z pravopisu dovolila zapomenout. Málo mne tloukly, nebo má dcera dis...po mě. Nebo dys? Myslím, že je to naprosto, ale naprosto jedno. Začnu psát foneticky.

češtinářky mne málo tloukly,... a spolu češtinářem mne málo tloukli
Je to o tom, že tak, jak si mne někteří kantoři a kantorky nevážili (všichni dohromady) či mnou pohrdali, jeden dokonce nenáviděl - jsem velmi náchylná nechat se vyprovokovat, .... ale nač oplácet stejným....

Trvalý odkaz

Se vším co je vyše popsáno. Já ze sve zkušenosti. Mám svou učitelku. Tedy doma. Když se vrátí z prace, dá si kafe a hodinu s ni není řeč. Jen si tak něco pro sebe brbla. V tom smyslu který je zde popsán. Jsem pozorný a ohleduplný, takže ji neobtěžuji se zbytečnými dotazy. Nosim kávu, nabízím jídlo, posadim se a čtu si Vidlaka.
Zpozornim ve chvíli, kdy se mě začne ptát, co je nového ve světě. Když ji strucne shrnu ceho jsem se dobral, dočetl, co si o tom myslím, nase.. no naštve se a zaveli. Jdeme něco dělat. A umi. Je to holka ze vsi a práce je pro ni běžnou součástí života. Já jsem taky kluk ze vsi a jsem za to rád.

In reply to by PU (neověřeno)

Trvalý odkaz

A teď si vezměte, že jí dosud na poslání učitele záleží, jinak by se nečílila, ale jestli má kolem sebe kromě děti navíc i kantory, kterým na profesi nezáleží,...co to s ní dělá.
Eh, trošičku, ale opravdu trošičku o tom něco vím, protože moje matka byla též učitelkou.
A než jsme mohli ven, museli jsme si udělat svůj díl práce kolem baráku, na poli,...

In reply to by PU (neověřeno)

Trvalý odkaz

Učí češtinu a občanskou výchovu na spíše podprůměrné střední škole a bere svoji práci vážně. Každý student píše z češtiny za pololetí 4 písemné práce, žáků ve třídě je kolem 30 a učí ve 13 třídách, to je kolem 1600 prací. Podobné je to z té občanky, tam navíc dobrovolně organizuje zájezdy (kompletně sama; sice na to jsou instituce, ovšem cena je pak část žáků příliš vysoká). Na studenty je náročná, nic jim neodpustí a vše si pamatuje - naprosto fundamentální věc totiž je udržet ve třídě kázeň, pak se dá i [na]učit. Výsledky u maturit z češtiny mají její i obecně slabší studenti velmi dobré, na rozdíl od jiných předmětů. Pokud občas nastoupí absolvent pajdáku, zpravidla rychle skončí, naivní představy o kamarádských vstazích se studenty vezmou brzy za své.
No a rub? Přijde z práce, rozhodí sešity a sbalí je kolem sedmé, osmé, deváté. Mezitím nějak stihne uvařit a naházet prádlo do pračky. Tohle vše od půlky září do konce června (v srpnu se dozkušují propadlíci), každý den.

Matikáři a češtináři jsou z hlediska těch sešitů největší řehole. Zvlášť, když se to snaží brát zodpovědně. A tak jaště každou z těch úloh ještě počítají po každém děcku znova. Protože nemusí nutně zvolit stejný postup jako ostatní. Protože si třeba část úlohy vyřeší v hlavě i bez papíru a kantor pak hledá kde, co a zda je to matematicky správně. Protože někdy děcko počítá tu rovnici sice správně, ale formálně ji zapisuje chybně (nejčastěji závorky a přednosti), protože někdy udělá chybu ve sčítání na začátku - ale pak je třeba ještě zkontrolovat, zda dál dodržel ostatní úkony... A protože nemáte čas se o tom bavit s každým individuálně, tak se to snažíte nějak zformulovat do toho sešitu, aby si to z toho přečetl a snad i pochopil v čem udělal chybu, proč ji udělal a jak měl postupovat. A tak se stane, že žák nedostane jedničku, i když má výsledek správně (ovšem svým postupem k němu nemohl dojít) a nebo přes chybný výsledek má tu známku vlastně velmi dobrou. Na základce ještě není čas "Blbě sečteš čísla, spadne ti most". Ale aby se to zase trochu vážně bralo, když udělá tutéž chybu znovu a znovu, je třeba vždy přitvrzovat. Protože jednou sečteš špatně čísla a ten most ti vážně spadne.

Jasně, škrtat nebo schvalovat samotné výsledky pomocí mřížky by bylo jednodušší.

Jasně, ale nějaká míra přiměřenosti je asi trochu třeba. Učení se něčemu znamená dělat i chyby. Pominu-li, že se už trochu mění i ty výsledky dětí z vietnamské komunity k horšímu, je to každopádně i o tom nastavení, co akceptuje společnost jako celek. Kdybych se rozhodl hodnotit jedna (vše naprosto přesně a bezchybně) či pět (protože jedno chybné sečtení - spadne ti most) a nic mezi tím, tak nemám do půl roku třídu nabušených matikářů, ale výpověď pro... ono se nějaké to hrubé porušení kázně vymyslet dá. Nebo tu výpověď dám sám.

No za mě bylo na písemce 5 příkladů a učitel známkoval 1,2,3,4,5, podle toho kolik jich bylo správně a to samé na VŠ, prostě víc příkladů a nikdy nebyl probloém s tím, že by se dalo známkovat jenom umí/neumí ;)

Ale chápu, dneska přilítne rodič a řekne, na začátku sečetl místo odečetl, ale ostatní potom měl správně, musíte mu dát za 1-...

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.