Jak by si Vidlák hledal svého vidláka

Autor

Představme si, že jednoho rána si Vladimír putin přečetl můj blog a usoudil, že jsem pro rozvrácení nepřítele a pomoc Ruské federaci udělal záslužný kus práce a měl bych za to být dobře placen, tutíž vydává rozkaz, aby mi pražské velvyslanectví platilo královský honorář za každý článek. Jen je v tom podmínka, že se každé ráno musím hlásit tam u velvyslance v jeho KGB sekci, aby mi když tak dali správné instrukce nebo mě nechali zmizet. Já vím, že Putin to nemá zapotřebí, potřebné články mu zadarmo píše Jaub Janda a jemu podobní, ale řekněme, že bych se musel přestěhovat na dohled Prahy musel bych si najít svého vidláka, protože dneska už si nedovedu představit, že bych znovu chodil nakupovat do Tesca. Uděláme si tedy malý návod, co by Vidlák očekával od svého vidláka.

Řekněme, že jsem se poptal po okolí, zkouknul jsem internet i fejsbůk a našel jsem v okolí několik mlaých farem i jednotlivců, kde bych mohl mít štěstí. V první řadě bych koukal na toto: 

1. Všechna zvířata jsou ustájena na podestýlce. Chlív, kde prase leží ve vlastních hovnech na betoně, od toho bych šel hodně rychle pryč. Stejně tak bych nechtěl mít nic společného s chlívem, kde nejsou okna a nedá se tam pořádně větrat. Nejlepším etalonem jsou vlaštovky. Pokud je někde v chlívě uvnitř vlaštovčí hnízdo a pod ním naděláno, je to nejlepší štempl kvality ustájení. Vlaštovky si jen tak někam nevlezou. Nepotřebuju vidět moderní superchlív kde je všechno v nerezu. Ale všude na zemi musí ležet sláma a zápach musí být teplý a sladký. 

2. Chovatel v malochovu nepotřebuje selatům kupírovat ocásky. To se dělá jen ve velkovýrobě, protože zvířata jsou tam ve stresu a pod tlakem a jeden způsob, jak si to kompenzujou, je uhryzávání ocásků a uší. Proto se to preventivně šmiká hned po narození. V domácím chovu jsou selata v pohodě, nechávají se drbat, přijdou k mřížím, jsou zvědavá hravá. Nepotřebují se hryzat. Jeden pohled do kotce s více selaty a pokud vidíte rány, podlitiny a krátké ocásky, je jasné, že to chovatel dělá blbě. Dále bych chtěl, aby si selata kastroval sám, postaru pěkně skalpelem. Chemicky kastrovaného masa bych se nedotkl ani bidlem. 

3. Podobné je to s kuřaty a slepicemi. Pokud vidím na hnoji tlusté opeřené slepice, kterak hrabou a zobají, je nejspíš všechno v pořádku.  Pokud vidím hubené opelichané kury někde na cihlách, kde nemají možnost dělat to co dělají pořád dokola - hrabat, nebudu si brát vajíčka. 

4. Na stromech musí být tu a tam shnilé ovoce. Pokud je všechno velké, zdravé a bez poskvrny, tak nám pěstitel běhá s agrochemií jak o závod a stříká preventivně.  Rozumný vidlák používá chemii až když není vyhnutí a to zjistí zpravidla tak, že na nějakém plodu objeví padlí nebo hnilobu. 

5. Stejné je to se záhonky. Na normální vidlácké zahradě bude tu a tam nějaká ta lebeda, tedy pokud vidlákovi není sedmdesát a není v důchodu. Takový už zpravidla v boji s plevelem vítězí i pomocí motyky a ručního vytrhávání. Mladší vidlák chodící do práce už tolik času nemá a musí to být vidět. Pokud je vidlák rozverně opřen o rýč, zahrada je bez poskvrnky a nikde žádná laciná pracovní síla, tak to zvládl díky roundupu a dalším herbicidům. 

6. vidlák má zpravidla něco rozděláno. Pořád někde bourá, přistavuje, zlepšuje, překopává... Pokud má dvorek i zahradu dokonale uklizenou, tak je mu zase nejspíš sedmdesát a jeho grunt je dokonalý a nebo nedělá nic, dvorek je jeho reklama a pak se dá čekat, že jeho plodiny budou z Polska za tu nejlevnější cenu nakoupené a draze prodané. 

7. Pracovitý vidlák se rád pochlubí, Když místo flákání se u vody celé léto dělá na zahrádce, je rád, když to někoho zajímá. Vidlák, který vás nepustí dál než do průjezdu bude mít také s polskými potravinami společného víc než je zdrávo. 

8. Pokud mi vidlák řekne, že začal dělat zeleninu, protože si spočítal, že údržba trávníku spotřebuje sekačku, křovinořez, vertikutátor, sypač hnojiv a další stroje, což je v konečném důsledku stejně drahé a náročné na čas jako dělat zeleninu, tak mám vyhráno. Přesně někoho takového chci. Pokud mi bude vykládat o záchraně planety, nezbytnosti omezit svojí uhlíkovou stopu, bude mi vnucovat chia semínka a pohankové sušenky, tak to nejsem u vidláka na gruntě, ale u zeleného kněze v jeho chrámu a to  si raději odpustím. Rozumný vidlák je si vědom svých nákladů, má je spočítané a také ví, jakou cenu si může nasadit.  

9. Dobrý vidlák se pozná také tak, že s vámi vleze do sklípku, ukrojí vám kus klobásy, nakrájí trochu svého sýra, nechá vás utrhnout si meruňku na chuť přímo ze stromu a dá si s vámi. To zpravidla ukazuje, že se to dá jíst. Vidlák, co má všechno naskládané v bedýnkách a jeho údajně skvělou kravku neuvidíte, ten nemá čisté svědomí. 

A ještě jedna rada na závěr - pokud se rozhodnete sami stát vidláky, velmi brzy narazíte na bodré sousedy a vzdálenější známé, kteří vám začnou radit. Naslouchejte jen těm, kteří vám radí to, co mají sami vyzkoušené. Dnešní vesnice jsou plné lidí, kteří si něco přečetli na internetu, sami o tom nemají ánung, ale budou vám radit, abyste to tak udělali. Nejlepší jsou ti, co vám vnucují permakulturu. Neznám nikoho, komu by to fungovalo. Stejně tak neznám nikoho, komu by fungovala skladba rostlin, která odpuzuje škůdce a podobně. Ale znám dost těch, kteří o tom přednáší, chtějí za to peníze, ale v konečném důsledku vám nic neřeknou, protože je to tajné a mají to patentované. 

Znám člověka, který mi vnucuje obdělávání půdy měděnými nástroji, které jsou strašně drahé, ale prý mi to zvětší výnos. Motal se mi tu chlap, co mi nabízel termosolární úly, kde se pomocí tepla zbavíte varoázy. Ale nechtěl mi říct, jak to funguje, protože bych mu to mohl ukrást. Stejně tak mi neřekl, jak se takový úl obsluhuje. Mám tu jednoho permakulturistu, který má doma dvoumetrovou lebedu, ale mě chce učit, jak mám pěstovat trvalé rostliny, které nepotřebují rubání do půdy. A také je tu jeden, který mi nabízí jakousi živou vodu chytanou za úplňku, že je to skvělé na vinohrad. 

V našich krajích vás omezuje buďto množství slunce a tam kde je slunce dost, tam vás omezuje množství vody. Pokud své zahrádce dokážete dát dostatek vody i slunce, vyrostou vám i zapíchnuté hrábě a nikdy nebudete mít nedostatek.   

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Letos jsem zkusila nasázet mezi růže pažitku a na růžích nebyla ani jedna mšice. Ale možná mšice spálilo slunce. Akorát když jsem ostříhala přerostlou pažitku, tak můj růžový záhon smrděl. To je poznámka ke skladbě rostlin, odpuzujících škůdce.

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

tabákový čaj.
Svaří se voda, hodí se tam dvě tři partyzánky a vzniklý výluh se lehce rozpráší nad rostlinami. Mantáci a nemehla omývají hadříkem na všech kytkách každý jeden lístek, ale to je při několika záhonech příšerná práce.

Trvalý odkaz

Kdysi dávno - Mein Gott, jak ten čas letí - se stalo, že jsem šel ze zábavy rovnou na šichtu.
(Dnes bych z něčeho takového umřel.)
A jelikož byla podzimní neděle, kdy už se objevovaly první ranní mrazíky, růže na záhonech, o které se tehdy staral národní výbor, byly obsypány pravým nefalšovaným hnojem. Neboli odleželými hovny se slámou.
No a protože cesty z hospody domů bývají dlouhé a klikaté (to hlavně), jistý pán, v jehož věku jsem dnes já, si potřeboval při tak náročném výkonu odpočinout a drobátko si schrupnout. Ustlal si tedy v záhonu s růžemi. Jak řešil existenci trnů, to netuším, možná byl fakír - amatér, anebo to byl průkopník léčby akupunkturou, fakt nevím. Ovšem dotyčný ovládal organickou chemii a dobře věděl, že hnůj je skvělý izolant (moji prastaříčci na zimu hnojem zahazovali okna, naštěstí už jen v chlévech) a navíc při rozkladu dochází i k uvolňování tepla. A tak, aby náhodou nezmrznul, se jednoduše a hezky tím hnojem přihrabal. A jako viditelný důkaz o tom, jak hnůj hřeje, si zul boty a strřil si je namísto polštáře pod hlavu. A ten děda vydržel v tom hnojovém loži nejen do odjezdu autobusu s havíři na karvinské šachty, nýbrž i pozdější odjezd hutníků do železáren a příjezd farních oveček z okolních dědin na první hrubou v sedm ráno. Tak teplo mu bylo.

Trvalý odkaz

Živá voda chytaná za úplňku - to jste mně Vidláku dostal, ten člověk, co to nabízí a propaguje, to už musí být formát, něco jako Král a Vévoda od Mississippi. Má můj obdiv.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

chcem chcem chcem :D :D :D - kde sa k tejto vyrobnej sekcii da dostat na obhliadku :D :D :D

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vida, jak funguje sex v reklamě. Proto i přes ocenění sexistické prasátečko firmy zaměřené na mužské zákazníky stále sex v reklamě používají. Však ono jim to třetí pohlaví zatrhne.

Když ono je to těžké teď určit, co je vlastně panna u asi 52 pohlaví (nebo kolik jich aktuálně je). Existuje jedno speciální, které se jmenuje dvě duše. Tam by to bylo obzvlášť zajímavé.
A nechtěl jsem Zvedavce hned odradit tím, že skupinu panen povede Conchita Wurst (to je žena předělaná z muže, která si nechala vousy).

Trvalý odkaz

Politici, takto by to nešlo, vzkázala Greta. A ukázala mladým aktivistům nový cíl

Greta Thunbergová se zlobí na politiky. Hlavně na ty z Asie. Studenti už zhruba rok protestují za záchranu planety, ale s politiky to prý zatím takřka nepohnulo. Thunbergová doufá, že na nadcházejícím summitu OSN v New Yorku složí politici reparát a konečně začnou v boji s globálním oteplováním něco dělat.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Politici-takto-by-to-nesl…

Takze ja ti mila Greto vzkazuji ze takhle by to teda neslo. Zacneme vypnutim pro zivot nepotrebnych a zbytecnych sluzeb, ktere jen zbytecne zatezuji zivotni prostredi.

Facebook, twitter, youtube, instagram online hry atd. celosvetove

pokud nesouhlasis tak nekarej ostatni ze se neomezuji

i vypnutí vytápění školních budov. Ve středy. Pondělky mají být bezmasé (prosím, když se nehodí pátky...), v pátky se stávkuje, takže střda je ideál.
Plus povinnou hygienu ve školním vestibulu. Dvě zařízení podobná bezodpadovým WC Toitoi, do kterých by mladý bojovník vstoupil, načež by obdržel desetilitrovou dávku opravdu studené vody hezky na hlavičku. Jestli by se stíhal svléknout, měl by jako bonus sché prádlo do další koupele.
Za měsíc bych provedl sčítání lidu.
Pak bych taky vypnul televizní signál. Plošně. To už jednou zkoušeli komanči, když udeřily mrazy a uhlíři nestíhali, takže se odstavovaly elektrárny. Pro velký úspěch už to pak nikdy nezkoušeli.
A taky bych v sedm ráno vypnul městskou a příměstskou dopravu. Když šetřit, tak pořádně. Moje prateta chodila jednou týdně na trh 30 km pěšky. Vycházela z dřevěnice ve tři ráno, v půl deváté byla na místě, do oběda musela prodat zemědělské přebytky a v poledne mazala dom. Opět 30 km. Ideální trať k přemýšlení o klimatických změnách.

Já bych pro stávkující antiuhlíkáře zřídil přivykací tábor. Někam do Karpat, Maramureš, tam se dá naučit, jak to bude vypadat, svět neutrálně uhlíkově.

Já jsem ještě polonavyklý ročník, zručný s e sekerou, pořízem, pokud nebude velkým hříchem uvařit na ohni, tak přežiju. Nevím jestli by to dali.

V Lausanne tento týden schůzuje na akci SMILE for future 450 studentů z 37 evropských zemí. Jde o první mezinárodní setkání stávkujících studentů. Mezi hosty summitu vedle sv. Gréty (zajímavé, že Grétin selektivní mutismus ji nepřepadne nikdy na akci, kde hovoří před mnoha cizími lidmi) je i čestný prezident Římského klubu profesor E. von Weizsacker, laueráti Nobel. ceny J. Dubochet a R. Hallan, bývalý viceprezident Mezivládního panelu pro klima při OSN J. P. van Ypersele a jeden ze zakladatelů Extinction Rebeltion iránskokanadský profesor Kaven Madani.
Nejen že jsou stávkující studenti tak zodpovědní a mají strach o Zemi, ale patrně jsou i velcí šetřílci, když si za rok našetřili na takové švýcarské setkání... nebo že by přispěli někteří filantropové?

Trvalý odkaz

z permakultury mi fungují zeleninové vyvýšené záhony, ale asi by fungovaly i kdyby nebyly "permakulturně" vyvýšené :-) Nedávno jsem byl na několik dnů v Berlíně a zaujalo mne tam (mimo jiné) neuvěřitelné množství bio a vegie stánků, restaurací a obchodů. Kdyby tohle mělo být všechno opravdu bio tak polovina Evropy neprodukuje nic jiného. Mělo to ovšem jednu výhodu svůj currywurst jsem si koupil bez fronty zatímco u okýnka vedle stála na veganský falafel asi 20 metrová fronta .. člověku přijde až legrační tohle nové náboženství městské populace.

In reply to by Clairvaux (neověřeno)

Trvalý odkaz

máme, co pamatuju. Prostě se hlína z cestičky přihrábla na záhon. Smysl plesnivého dříví v záhonu mi poněkud uniká, nicméně pokud mi někdo nevnucuje své výpěstky i s houbičkami, rzemi a plísněmi vlastní produkce, proč ne. Je to jeho boj.

Trvalý odkaz

Vidláku,
princip termosolárního úlu je objasněn zde https://www.termosolarniul.cz/nas-pribeh/ . V sekci Novinky na odkazu je rozhovor a autorem RNDr. Romanem Linhartem. Ve stručnosti objasnil princip úlu zde https://www.prf.upol.cz/nc/zprava/clanek/absolvent-prf-zkonstruoval-ter… .
Doporučuji i odkazy http://www.osel.cz/9023-ugrilujeme-varroazu.html?typ=odpoved&id_prispev…, https://www.youtube.com/watch?v=nYUO2os6cyg a https://www.youtube.com/watch?v=kP2ofHkCYWE .

Na termosolární úl bych se podíval především na jeho chování v zimě.

Když se ale podívám na princip úlu, proč autor prostě úl jen nenatřel tmavou barvou nebo u něj neudělal vnější vrstvu z plechu nebo ze sendvičového panelu tmavě natřeného? https://alfapanel-plytawarstwowa.com/cs_CZ/p/Sendvicove-panely-sendvico…. Tedy dřevěný úl vložený do kovového.

odkazy, jen takový všetečný dotaz.
Včelí nemoc se horkem uvaří a včelky samotné nikoli?
A oplechovat dřevěný úl, no to by snad mohl udělat naprostý šílenec.
Ale předesílám, že jsem starý, hloupý a škaredý, takže všechny včelky v okolí mne mají za blbce.

Roztoč Varroa destructor není původním parazitem včely medonosné. Přešel na ní z asijské včely Apis ceranae. Asijská včela se roztoči brání tak, že ohřívá plod (vývojová stádia) selektivně. Dělnice se vyvíjí při 35,5°C a trubci při 33,3°C. Japonští vědci zjistili, že roztoč Varroa se nedokáže při teplotě 35,5 °C množit, a proto se drží jen na plodu budoucích trubců. Díky tomu, že neškodí (teplejšímu) plodu dělnic, není schopen včelstva této včely zničit. Včela medonosná ale nemá tento diferencovaný ohřev plodu, a proto v jejím případě roztoč poškozuje i plod dělnic. Na dělnicích přitom závisí přežití society a takto parazitovaná včelstva včely medonosné se bez léčby hroutí do dvou let.

Osobně jsem v přírodě zjistil, že se na tepelné bázi dokáží roztoči Varroa bránit i včelstva naše. A mohou bez léčby člověkem přežívat zcela zdravá i déle než 10 let. To pokud sídlí pod plechem rozpálených střech. Tepelné sálání totiž v létě roztoče zničí. Nápad na vytvoření termosolárního úlu hubícího roztoče řízeným ohřevem plodu je tedy inspirován těmito poznatky.

Kamarád několik solárních úlů má. Jeden koupil a podle něj po vylepšení si postavil sám další. Včely mu líp staví dílo (vyšší produkce vosku), a nemá problémy s varoázou. Ten parazit nesnese takovou teplotu jako včely a uhyne.
Pokud by se celý úl oplechoval, nebo tmavě natřel, teplota by byla příliš veliká i pro včely, které by teplo už nestačily vyvětrat a zahynuly by.
Solární úly se mu osvědčily a bude stavět další.

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Autor termosolárního úlu se inspiroval u včel žijících pod rozpálenou střechou. Možná je to jen otázka velikosti úlu, ale to je spíše pro zkušené včelaře.

Nějaké větrání tam je, a termosolární úly mají měření teploty, tak se s tím dá něco dělat. Otázkou ale je, zda není lepší si rovnou pořídit včely východní (apis cerana) a mít pokoj, protože ty si s varroázou poradí samy.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Perfektní a každý si může podle toho co chce nakoupit,zajímat se o podmínky pěstování,nebo chovu.
I toho čerstvého hnoje,musí být určitá vrstva aby došlo k rozkladu,tlení teplem,pak to postupně chladne.
I podle hnoje u prasat,hovězího,jde poznat zdraví jedince.Koňský hnůj je dobrý do foliovníku,tvoří teplo dřív než hovězí,prasečí vůbec čerství není vhodný,ten musí uležet.

Trvalý odkaz

Třetina žrádla se vyhazuje do popelnic a proto je kolem nich takový boj.
Slunce a voda nezaručí úrodu. Prvotní je půda. Kdo nemá ornici, je v prdeli. Můj pozemek je na moréně a nevypěstuju nic, než trávu. Letos ani tu ne, bo od dubna do teď napršelo 24mm. Hlavní je nežrat.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

pevninského ledovce, zastavil v Žukově. Na jeho čele je přeoraná zem, sehnal jsem geologickou mapu, můj pozemek je zrovna na neúrodné čočce, zahrada má na 200m délky spád až 40m. Nikdy tu nic neurostlo, jíl je až na povrch. Za sucha nejde prokopnout krumpáčem a za mokra nejde sundat z boty. Vodu nosím ze studánky ke studni, denně 300-400 litrů - obyčejně od dubna do vánoc. Liju ji na zem nad studnu, tam roste tráva a pracuje 1 krtek. Čerpadlo jsem odstranil, čerpat z lesa se nesmí.
https://imgur.com/CMi6Iqa

A co zkusit osít zahradu vojtěškou? Má hluboké kořeny a na stanovišti může růst až 12 let. Sice je vhodná do teplejších oblastí, na střední až lehčí propustné půdy s dostatkem vápníku a neutrální pH půdy. Má vysoké nároky na světlo a vláhu, dobře snáší nízké a střídavé teploty. Vysévá se od jara do 15. srpna do hloubky 1-2 cm v množství 1,5 g/m2. Dá se koupit běžně na internetu jako vojtěška setá v balení po 5 kg, což stačí na 3 250 m2.
Má hodně hluboký a rozvětvený kořenový systém, takže vysít, nechat na místě, sekat až příští rok, a nechat její kořeny provzdušnit tu jílovitou půdu. Nebo poradí Vidlák, zemědělec nebo mirek58.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale jeden soused je místní vidlák, má cca 50h, dělá za plat vedoucího na jedné technické zemědělské stanici (nemá nouzi o traktory a nádobíčko) a mimo svou pracovní dobu obhospodařuje své polnosti, které mu dávají úrodu pro chov rohatého dobytka a pro chov dobytka v panelácích (snaží se dodat třeba zelí do obchodních řetězců). Ten se v půdě dokonale vyzná, jeho otec zemřel v traktoru na poli. Orá, hnojí ... momentálně je v E512 a sklízí oves. Jeho pás půdy kolem našeho pozemku neobhospodařuje, nechává ho jako trvalý travní porost. Říkal, že je to marné. I jeho předkové se to pokoušeli zkulturnit orbou a hnojem, leč marně... Mi to v podstatě nevadí, mám 2 ha jen proto, abych měl svoje údolí, ze 2 stran mám les a ze 2 stran obzor (sever = obloha, východ = Slezské Beskydy). Daří se tady švestkám a jabloním (letos ale bez ovoce) a nejvíce modřínům. Podle google-historické mapy tady byl před 200 lety les.

Šlo především o to, rozrušit tu jílovitou půdu, a to kořeny vojtěšky dovedou. Tím by došlo k uvolnění struktury půdy, proražení jílovité zátky a voda by se pak měla šanci objevit ve studni. Nebo jak radí Targus, sem tam pohodit směs jetele a vojtěšky, a nechat růst.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale ono platí jedno pravidlo, přes které nejede vlak.
Když příroda něco někde nechce, tak se jeden může i pos... a kýženého výsledku nedosáhne.
Prostě, aby něco rostlo pořádně, musí být voda, půda a světlo.
Já mám obdobný problém,
Koupil jsem, tedy dcerka si koupila 60ha a v tom i půlku kopečku ( bývalá sopka). Jsou tam vzrostlé douglasky.
Tak jsem šel po tom co s nimi a co potom. a skončilo to tak, že kamarád starý lesák ( přes 70let) mi vysvětlil, že na tom prokletém kopci on osobně sázel minimálně desetkrát, všechny stromky do pěti let uschly.
Prostě sopečný jíl a skalní podkoží bez vodotečí.
Tak jsem el do historických záznamů a zjistil jsem, že kopeček se historicky nazývá - Viničný vrch - byla tam snad od 15. stol klášterní vinice, tedy na příslunné straně kopce. Zbytek byl náletový bordel.

Trvalý odkaz

a hadicí to přemísťují do záhonů. Podle mě ale zasolují půdu, bo chloridy jdou do hoven.

Trvalý odkaz

Vidláku, platí, že králíci umí rozlišit kvalitní a zachemizované žrádlo?

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Laco,
chovám doma (stejně jako dvě osoby mně blízké) "pokojového" králíka.. Když je hezky, volně se potuluje po zahradě, vyhrabává nory a s neomylným instinktem likviduje čerstvě zakoupené a co nejdražší květiny, zčásti jedovaté.
Jinak leží na koberci či na gauči, číhá, kdy mi na zem spadne jakýkoliv kabel vedoucí k počátači, což je jeho nejoblíbenější potravina, izolační pásku, cín a trafopájku už ani nenosím do dílny.
Bezpečně rozliší biobanány, které zhnusen odmítá, přestože chemizované banány z nejzprofanovanějších zemí žere stejně náruživě jako kabely.

Na třetím místě oblíbenosti jsou suché nudle z čínských (či našich) nudlových polévek pytlíkajd.. Kdykoli můj organismus zatouží po doplnění nebezpečných éček, nasycených kyselin, soli a cholesterolu, přiřítí se už při prvním zašustění pytlíku, byť spal kakkoli tvrdě.Dupe mi na palec, hlasitě frká a tahá mě za nohavici, abych na něj nezapomněl.

Zvláště doporučuji králíka pro rozlišení hub jedovatých a nejedovatých. Je obecně známo, že se může utlouct po smrtelně jedovaté muchomůrce hlízovité (zelené). Ostatně jeho játra se používají jako tuším jediné známé antidotum proti smrtelné otravě.

Jestli králičí játra fungují i proti potravinám z hypermarketů jsem nezkoušel. Králik je přítel člověka a kamarády nežeru!!!

Je obecně rozšířené, že pokud králik sežere mokrý jetel, nadme se a chcípne.
Ale být vámi, nedám se od konzumaci mokrého jetele odradit. Moje někdejší kolegyně vybíhala každý den před pracoviště, narhala něco jetele, pečlivě ho vyprala a posvačila. Přestože se dodnes stravuje přísně bio, pěstuje jógu a kromě jetele polyká i několikametrové kusy gázy, které poté (kupodivu opět ústy) vytahuje, vypere a druhý den opět použije, dodnes přežila a je jí hodně přes osmdesát.

Náš v pořadí třetí králík má sice rád seno, ale pokud si může vybrat, ještě raději žere noviny. Musí to ovšem být dneník Právo, které kupuji dílem kvůli němu coby podestýlku, dílem pro ukojení své masochistické orientace. Jiné noviny odmítá. Přitom je jednoznačně pravicově založený!
Ve zdravé přírodě se králíci dožívají v průměru dvou let, v zajetí v průměru čtyř let, pokud nejsou zkonzumováni. Šest králiků chovaných mnou a osobou blízkou se (po odečtení jednoho tragického úmrtí vlivem úrazu) dožilo průměrného věku sedmi a půl roku.
Osobní zvěrolékař našich králiků však tvrdí, že měl pacienta ve věku dvanácti let. Zemřel ovšem na rakovinu, což dokazuje, že neštěstí ve formě civilizačních chorob nechodí jen po lidech, ale i po králicích!

V přírodě by onen odolný jedinec chcípl nejspíš jako tříletý, ale zato zcela zdráv.

Dovolím si upozornit na jedno zvíře, a to prase, které má chuťových buněk zdaleka nejvíce. Ostatně i jakýkoliv domácí papoušek dokáže chuťově rozlišit kvalitní a chemické ovoce. Když mu dáte bio jablko vlastní, bez chemie, může se utlouct. Když teď v době nedostatku dostane kupované a oloupané, už je tolik nemusí. A na pohled krásná jablka odmítá. Pozná, co není dobré.

Má osobní zkušenost říká, že králík jako první sežere to, co ho zabije. Dejte králíkovi suché kvalitní seno, bude ho žrát až dostane opravdu hlad. Dejte mu zapařené seno, pustí se do něj a druhý den má nafouklé břicho. Dejte mu suchý ječmen a bude trvat, než usoudí, že nic jiného nedostane a pustí se do toho. Dejte mu zapařený a za hodinu je po všem...  Stejné je to se slupkami. Tak tak jsem králíky zachránil, když jim  děti přinesly slupky a mezi nimi i banánové, které jsou kvalitně napuštěné, aby banán přežil cestu. Samozřejmě že si z hrsti všeho možného neomylně vybrali ten banán. 

Kvalitu od nekvality ale spolehlivě pozná prase  to ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že krmník musí žrát hodně (4 - 8 kg potravy denně), tak prakticky nikdy nemá hlad a k žrádlu se staví jako degenerovaný šlechtic. Musí mu to chutnat...  Před několika roky jsem v tuto dobu vybíral brambory a nechtělo se mi s těmi krmnými chodit do sklepa, že jim to dám rovnou. Moc toho nebylo. Dal jsem jim to a oni pak dlouho nechtěli ty loňské, co jsme pro ně přebírali. 

Jinak prase pozná, že je obilí čerstvě po plynování, po mých meruňkách se mohou utlouct (hlavně po peckách) ale kdo meruňky stříká, ten má smůlu - nežerou to. 

 

Trvalý odkaz

Soudě podle svého blízkého okolí, běžní lidé na nějaké bio celkem kašlou.
Hledat svého vidláka se mi jeví jako poměrně pracná záležitost s dosti nejistým výsledkem. Navíc si myslím, že když 65 let žiju bez něj, holt už to těch pár let nějak doklepu.
Myslím si, že stačí chovat se rozumně, tedy nenakupovat potraviny "v akci", neřku-li "ve slevě". Maso nakupuju v Makru a nedělám si o něm velké iluze. Leč myslím, že je tam solidně ošetřené alespoň z hygienické stránky. Ryby také tak.
S uzeninami je to snazší, mám svých pár uzenářů u nichž nakupuji.
Zajímavé je to se zeleninou na zdejších farmářských trzích. Je tam jeden spíš už velkovýrobce/prodejce, který má zeleninu jako malovanou, a druhý, poněkud menší, jenž má produkty takového trochu "domáckého vzhledu". To je ten "můj".
Potíž je samozřejmě s ovocem, to bezchybné láká. Což teď v létě, to se ještě dá vybrat, ale v zimě je to problém.
Nu, do vína taky člověk nevidí, jak se hrozny pěstovaly....
Trochu fatalismu, nic jiného nezbývá.... když to šlo tak dlouho půlku mého věku se socialistickou zemědělskou produkcí a už skoro stejně dlouho s kapitalistickou, tak (jak řečeno v úvodu) to už nějak doklepu.
P.S.: Ale vidlákům všeho druhu držím palce, to zas jo. Myslím si ale, že je to musí bavit, jinak by se na to vykašlali.

Trvalý odkaz

K bodu 3, slepice. Pani tchyne je pestuje a asi pred rokem zacaly pelichat, az to vypadalo, ze se daly na nudismus. Samozrejme o ne pecuje jako o mimina, zadne experimenty. Pritom ale porad slusne nesly. Ted uz obrostly, nesou ovsem o neco mene :-). Prijit Vidlak v tom nahem obdobi, asi by prchal.

Snášková slepice roste 5 ař 8 měsíců,podle druhu plemen,pak začíná snášet vejce.
Každá slepice snáší 11 měsíců,pak opelichá,to trvá 6 týdnů,kdy si obnoví peří i vejcevody.
Druhé snáškové období,už není tak vydatné,co se v domácnostech tak neřeší,jako velké drůbežárny,kdy s jim nevyplatí krmit je dál a snáška bude slabší,tak buď je prodávají malým chovatelům,nebo jdou na porážku. Není to tak dlouho,když tak dost zdražili vejce,že to až dávala telka,jak lidi nakupují slepice v drůbežárnách.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.