Stvořitelé boha

Autor
Štítky

Chtěl bych dnes navázat na poslední článek o výchově dětí. Respektive chtěl bych ho použít jako oslí můstek k dnešnímu tématu, které by se už mělo dotýkat vánoc. Začnu tentokrát hodně zeširoka. 

Kdysi lidé věřili v Boha, či v bohy. Byli obklopeni neznámým a nebezpečným prostředím, život většiny lidí byl holý boj o život, smrt byla všudypřítomná a sekala to zprava zleva, nejvíc lidí nezabila válka, ale zima, průměrný život byl krátký, každému umřel sourozenec, otec či matka, vdov bylo hodně, sirotků ještě víc, málokdo se podíval za humna své rodné vesnice, venerické choroby se šířily pětkrát rychleji než zprávy. Bůh byl prostě potřebný.

Bylo nutno nějak přežít všechny ty životní katastrofy, utěšit se vědomím, že to všechno má možná skrytý, ale smysl, že existuje naděje, že jednou, klidně i mimo existenci, bude líp. Bylo nutné se popasovat s osobními neúspěchy, se ztrátami svých milovaných, s nulovými perspektivami nevolníků, otroků či jen chudáků. Byl zapotřebí pocit sounáležitosti, pocit řádu a pocit vyššího principu. Víra byla hluboká a vroucí, protože věřit v lidi, jejich dobrotu a nebo trvanlivost,to byl tedy pěkný nesmysl. 

Společnost si velmi rychle vytvořila kolem takové víry systém. Přišly instituce, víra dostala svá pravidla a určitá vroucná divokost byla usměrněna do oficiálních řečišť, výstřelky byly potírány a likvidovány. Křesťanství se v Evropě stalo dominantním náboženstvím jednak pro své instituce a jednak pro svou schopnost reforem, které dokázaly reagovat na postupně se měnící společnost. Až v posledním století se křesťanství dokázalo více či méně znemožnit, protože moderní doba přinesla tolik změn a tak rychle, že se nedaly probrat na žádných koncilech organizovaných středověkými pravidly.  Než se nějaká technická novinka stihne probrat v teologických učebnách a než se na ni podaří přijmout nějaký názor, je to už zbytečné, protože společnost je už někde dál. Není divu, že přibývají neorganizované církve i spolky, které zvládají reagovat na společnost o něco rychleji. Ale i pro ně platí, že každý generace věřících pojímá víru zcela jinak než jejich otcové, o dědech ani nemluvě. 

Moderní společnost navíc odstranila řadu důvodů pro hlubokou a silnou víru. Smrt se odstěhovala do sterilních nemocnic, umírání se ve většině případů odehrává pod dozorem lékařů a pod prášky, na bílé posteli,  málokdo z nás vlastně vůbec kdy viděl mrtvolu. Pouliční osvětlení zredukovalo strach z nočních běsů, ulice se staly bezpečnými, zima je jen lokální nepříjemností bez výraznějších dopadů na úmrtnost. Války se odstěhovaly kamsi do neznáma (a přispívají vroucné víře islámských fanatiků), hladomory se nekonají a vlastně každý může být tak tlustý, jak se mu chce. Obavy o život se zredukovaly na obavy o společenské postavení či obavy o životní úroveň. Nedostatek matek či otců se překlopil do přebytku otců (rozvodovost je vysoká) i sourozenců, mít tři či čtyři babičky vlastně není divné. 

Bůh se možná nevytratil, ale i v hluboce věřících rodinách byl odsunut ze středu dění v tom nejlepším případě na židli na konci stolu. Hledání Boží vůle přichází na řadu až nakonec, pokud na to vůbec dojde. Běžný věřící si poradí úplně stejně jako běžný nevěřící. Změna práce, změna domova, změna adresy, tam prostě nehrozí moc rizik a většinu z nich dokážeme slušně zanalyzovat i bez vyšší moci. Bůh už není vnímán jako hybatel dějin, spíše dostává podobu hodného dědečka na obláčku, který nakonec každého vezme do ráje, protože odpustit hříchy, to je přece jeho řemeslo. 

Ještě nikdy v křesťanských dějinách nebyly kostely tak naplněné prázdnými rituály,které neprobouzejí ani city, ani naději. Zůstala středověká slupka z dob, kdy návštěva mše byla ta nejvíce vzrušující hodina v týdnu. Zůstaly odříkávané modlitby nad kterými nikdo nepřemýšlí, protože si od nich nic neslibuje. Bible už doma nebývá na čestném místě v knihovně, spíš se na ni práší někde v koutě. Ne, to není obžaloba křesťanů, to jen konstatuji fakta.

Přesto potřeba Boha nepominula. Jen se transformovala. Na místo Boha byl v duši dosazen někdo jiný. Potřeba uctívání, kterou máme v genech za mnoho tisíciletí nebezpečného života, ta nezmizela.

A tak má mnoho rodičů za Boha své vlastní dítě. Jsou pro něj schopni udělat neuvěřitelně mnoho. Asi tolik, co dokázali udělat pro Boha ve středověku poutníci. Zajistit co nejlepší život, co největší množství obětin v podobě dárků, čekat na každé sebenepatrnější zvolání a splnit každé přání. Obětovat kariéře a úspěchu jejich boha i své kariéry a svůj život. 

U nás ve Vidlákově máme také jednu velmi silnou církev... jmenuje se Stromy v krajině a má víc členů než všechny místní církve dohromady. Pod jejich kuratelou se každý strom stal bohem. nic se nesmí kácet, všechno je cenné, každý strom tu musí být zřejmě na věky. Co na tom, že ve Vidlákově je nejvíc stromů za posledních sto let a  některé staré kmeny ohrožují ulice i dopravu. A ještě podlomit svévoli kácejících ve vlastních sadech, aby náhodou neublížili božskému stromu s velkým S. K hospodaření se zelení se nepostavil lesník, ale novodobý kněz. 

Znám několik lidí, co mají doma oltářík se šálou Sparty nebo Slávie. Ti dokonce mají i své hospodské kostely s pravidelnými bohoslužbami a tu a tam si vyjednou do hlavního chrámu na stadionu, aby tam pro svého boha vedli své uctívání až do krve. 

Mám kamarády, co si na podobně čelné místo dali svoji motorku, auto, či psa. Je neuvěřitelné, co jsou lidé ochotni obětovat pro svého čtyřnohého miláčka. Plánuje se podle něj dovolená, návštěvy, operace, krmení, všechno. Tragédie při smrti hafana je prožívána víc než smrt babičky v LDNce. 

A tí, kteří navštěvují Tesco chrámy konzumu, kteří provádějí své shopping rituály a jsou ochotni kvůli tomu zadlužit sebe i celé své rodiny, o těch raději ani nemluvím. 

Když o tom tak dumám, těch skutečných ateistů je pořád stejně. Bude jich v každé společnosti dost podobné procento. Ti zbylí se jen rozptýlí svojí potřebou vroucnosti a víry po společenské nabídce, která je dnes velmi široká a pestrá. 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Jenom ta víra v ČLOVĚKA chybí......

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://buyzithromaxinf.com/ - zithromax non prescription

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

http://buyplaquenilcv.com/ - plaquenil and covid

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href=https://buyneurontine.com/>what is gabapentin good for?</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href=https://prednisonebuyon.com/>buy prednisone without a prescription</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href=http://stadalafilop.com />Cialis</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href=http://asildenshop.com/>viagra tablets india</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href=http://astromectoli.com/>stromectol for humans</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

Viagra Pour Femme Prix <a href="https://ocialisshop.com/ ">cheapest cialis online</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href="http://abuyplaquenilcv.com/ ">plaquenil uses</a>

Zatím bez slepic

In reply to by MNOP (neověřeno)

Trvalý odkaz

<a href="http://abuyzithromi.com ">buy azithromycin without prescription</a>

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

S první a druhou světovou válkou jsme měli tolik katastrof, že útěchy bylo potřeba taky dost a dost. Věřit v lidskou dobrotu, když vás vytáhnou z domu a ženou zabíjet jiné lidi, tak na tu lidskou dobrotu taky přestáváte věřit, stejně jako na boha.

Bohužel či bohudík, tady u nás byla církev posledních 400 let nepřítel sloužící okupantům a ne národu, jako vedle v Polsku, kde je víra dodnes silná. My jsme viděli, že víra je jen iluze a tudy cesta nevede. (ale máme ho dál v jazykových obratech). Církve nám daly na vybranou mezi vírou a přežitím a my jsme si vybrali přežití.

Teď se papež František, farář Vymětal i biskup Malý snaží zbavit víry další várku. Za komunistů Pacem in teris a kolaborující strana lidová, dávali víře taky ránu.

Ateismus byl už ve starém Řecku a určitě i před tím, jen je v dějinách jaksi diskrétnější, protože nestaví žádné chrámy.

Když začnu používat komunistický slovník, tak víra byla kdysi hlubší, tak protože náboženská školení byla povinná a náboženští politruci agresivnější a mocnější, moc církvo-šlechty totalitnější.

Ale čarodějnické procesy sedmnáctého století ukazují, že kristianizace nebyla vlastně nikdy dokončena.

Křesťanství se ve své době stalo dominantnější díky bitvě u Milvijského mostu a u nás díky agresivitě sousedního Německa. S islámem vidíme teď to samé. Psychologicko společenské důvody šíření křesťanství ve staré římské říši jsou na zvláštní pojednání.

V Indii, kde žádný místní Konstantin bitvu nevyhrál a křesťanství tam společensky nepotřebovali, mají dodnes 30 000 bohů.

"Náš" Jan Lucemburský, jezdil šířit víru mečem do pobaltí, kde při procesu kristianizace zcela vyhladili/germanizovali pobaltské slovany. Bez toho by tam byli "pohané" dodnes.

Shopnost reforem má mnohobožství ještě daleko větší než křesťanství, protože v Indii jen budete jen uctívat víc jiného boha. Přeběhnout od Šivy ke Kálí není změna náboženství, ale životní změny to přináší stejně bezpečně, jako přechod z jedné protestantské církve k druhé.

Moderní společnost je sice tady, ale v USA ještě modernějí a tam jsou šíleně věřící. Přísahá se tam na Bibli u soudu, creacionisté mají muzea, dětičky strašej peklem a potratama atd. To s modernitou nijak nesouvisí. Věřící nemaj zábrany používat to, co vymysleli ateisté a méně věřící. Kterej věřící odmítne inzulín jen proto, že byl vytvořen genetickou manipulací a tedy přímej potomek evoluční teorie.

Kontrast, mezi USA a Čechama je tak velký, že kocábovic čechoamerická dcera se z toho napůl zbláznila (druhá půlka byl její pomatenej fotr). Pak se dala na fet a pak, nevědíc už coby, upletla haranta s prvním kolemjdoucím. Péče o dítě ji zaměstná dost na to, aby neměla čas řešit, jaktože nemilosrdně prosazované univerzální náboženské pravdy, které jsou u prarodičů v USA alfa a omega všeho, se v čechách nijak neřeší. Ne, že lidi nejsou ateisté. Jim příjde ztráta času se o to jen zajímat a bejt v opozici.

Hledání boží vůle je jen přejmenované sebeptaní se, "co je pro mně/mé děti lepší." Kdo si blbě vybral, vypadl z evoluce a ostatní hledali boha jinde a tam, kde to vedlo k většímu počtu dětí, to nakonec vypadalo, že ho hledají na správném místě.

Život je o předávání genů potomkúm. V době když nebyla věda, tak bezpohlavní církev přežívala tak, že nutila lidi mít maximum dětí a z nich si pak odebírala část jako bezpohlavní, nereprodukující se kněží, jejichž osobní majetek jí připadl. Přibývání majetku církve pak přivedlo josefínské reformy, stejně jako osvícenství. Panovník potřeboval církev jako služku, ne jako konkurenta.

To s těma stromama atd můžeme úplně stejně obrátit. Lidé se chtějí do něčeho investovat. Je to přirozená vlastnost. Církev toho využívala pro svůj prospěch a s oslabením její moci se to vrátilo k normálu.

Skutečný ateista je ten, co nevěří v boží existenci. To je definice ateismu. To, že lidé mají nějaké rituály a nějaká náboženství připomínající chování je jen dáno přírodně danou strukturou lidské psychiky. To, že vymetáte akce v supermarketech, hledáte nejnovější smartphone nebo rozmazlujete své děti na fakany, to z vás věřího neudělá. Navíc to dělají věřící jako ateisté. Co se konzumu týče, z platy na úrovni západní sociálky, módě minulé sezóny a jídlu céčkové kvality tomu konzumu moc nedáme.

Tuhle jsem viděl nějakýho nově věřícího troubu v televizi. Nevěděl, co se sebou, tak se rozpomměl, že tatínek byl žid, tak se zkusil dát na židovskou víru. Protože se začal současně živil jako pouliční žebrákozpěvák a lidi mu tam házeli peníze, tak z toho vyvodil, že mu bůh přeje, takže to dělá správně. - Kdyby mu tam náhodou nic neházeli, tak hledá dál, určitě by padl na islám, když se o něm dnes tak mluví, dostal by třeba kebabárnu na praní špinavejch peněz, dohodili by mu nějakou manželku nebo dvě, mohl by je mlátit z vůle aláhovy, kdyby nechtěly prasečit jak ho napadne a byl by z něj dobrej mohamedán. Kdyby nedostal nic ani u muslimů, tak by hledal dál, mohl by jet do Indie, tancovat tam oranžovém rouchu s oholenou hlavou, bubnovat do bubínku, zpívat furt dokola Hare Krišna a večer se sápat na podobnou pomatenkyni. Jako bych to všechno neviděl.

Jinak frontální útok na křesťanství je vidět hlavně od mocných v USA. Stačí se dívat na seriál South Park. Z vagíny či anusu sochy Panny Marie stříkají na věřící proudy krve či hoven, jakoby to vytvářela pražská kavárna s Černým v čele. Na židovskou či islámskou víru si nijak netroufnou, protože ty jsou mocí protěžovány.

Kupodivu, vrchní protestanti v USA nijak speciálně neprotestují a tak pilně pracují na ateizaci USA, protože sami sebe předvádějí jako zrádce národa.

Já jsem vyrostl v rodině, kde se víra neřešila vůbec. Věřící nám nikdy žádní nepomáhali, faráři se předvedli jako zlí, k pochopení světa mi stačilo školní vzdělání, tak víra nic nepřinášela. Člověk se musel spoléhat sám na sebe. Jestli pánbů pomáhal jinde, tak prima. Na nás sral, tak ať se jde nechat uctívat tam, kde nadělil víc.

Třeba k bejvalejm soudruhům, co maj dneska miliardy.

Zatím bez slepic

To je krása tohoto blogu, že někdy komentáře jsou lepší než článek sám.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

To je zajímavé (a legrační), jak nás, ateisty, si kdekdo (věřící v kdeco) přivlastňuje.
Podle mnohých z nich vlastně ateisté nejsme, jen ještě nevíme, že věříme v to či ono. Nebo v něco jiného.
Čmoud výše píše: "Skutečný ateista je ten, co nevěří v boží existenci. To je definice ateismu."
Možná má pravdu, ale více souzním s jeho předposledním odstavcem: "Já jsem vyrostl v rodině, kde se víra neřešila vůbec.............".
Mně jsou také nějaká náboženská víra i neexistující bůh hluboce lhostejní. Jen se šklebím nad tím, jak se nás pořád někdo snaží nahnat do svého stádečka a pást.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

"Já jsem vyrostl v rodině, kde se víra neřešila vůbec............." nakonec i já byl ušetřen Boha. Církev svatá to na začátku své existence rozjela velice dobře. Monopol na jednoho Boha. Již tehdy měl být antimonopolní úřad a byli jsme ušetřeni mnoha katastrof. Z druhé strany, pokud nebudeme věřit v nějaké vyšší hodnoty, jsme na začátku konce a onen konec nějak nedohlédněme.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ano, to je častý řečnický obrat, prohlásit ty pitomosti, co se říkají v kostele, za vyšší hodnoty, bez nichž nastane katastrofa. A kdo tvrdí, že ten, kdo si tam odmítá nechávat vymývat mozek a dávat najevo kladný vztah k náboženskému zřízení, žádné vyšší hodnoty nemá? Moje zkušenost se světem a chcete-li s bohem, je jiná než to, co tam říkají. Protože prostě ten Bůh je jiný. Takže mně naopak kostel a tam artikulovaná víra ty vyšší hodnoty bere. V tom je ten problém. :)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

kteří dávají na odiv svůj ateismus - chtějí-li, nevíru. V pořádku.
Zůstává mi ovšem utajeno, podle jakého kodexu se chtějí řídit oni sami. Alespoň ve vztahu ke svým nejbližším.
Podle Chamurapiho?
Podle desatera?
Podle Ježíše?
Podle čeho?
Nebo podle ničeho?
Žít s morálním kodexem krokodýla nilského (mé oblíbené zvíře) není vůbec jednoduché. A vůbec nevadí, že nás takto dnes žije většina ve vztahu (a teď pozor) k většině. Nikoli ve vztahu ke všem a po celý život. Bohužel vždy přijde okamžik, kdy každý z nás onu krkodýlí morálku docela rád odhodí do kouta jako balast. Zejména, když jde o jeho kejhák.

Zatím bez slepic

To je jednoduché, žijete prostě podle svého svědomí.

Zatím bez slepic

In reply to by Kadlas (neověřeno)

Trvalý odkaz

vám musel někdo vštípit výchovou. Kdyby vám nějaký hypotetický pedagog řekl, že zabíjet prarodiče je normální, bez váhání byste po dostatečně dlouhém a účinném působení takového exota provedl porážku svého děda. A možná i hezky humánně. Nejdřív dřevěnou narkózu klackem po hlavě a pak pěkně vypumpovat všecku krev.
A proč se chováte podle morálky?
Morálka je obyčejný soubor všeobecně přijímaných norem definovanou množinou tvorů sdružených v sociální skupině, podle kterých se chováte a věříte, že když je budete dodržovat, nic zlého se vám nestane.

Zatím bez slepic

Ne, svědomí ani morálka se nevštěpují výchovou.

K zabíjení dědečků lidi jen tak nepřevychováváte. To jsou jen bláboly Overtonistů, kteří nedomýšlí věci do konce.

Komunisté nás 40 let vychovávali k tomu žít kolektivně a ono to nešlo. Socialismus padl a 40 let výchovy zmizelo jak mávnutím proutku.

Spíš to vypadá, jakože socialistickou výchovou bylo kyvadlo vychýleno z normálu a pak se zhouplo na druhou stranu.

Jednou jsem sledoval pořad s nájemným vrahem mafie. Říkal: Nakonec skončíte sám, protože si pozabíjíte všechny kamarády." - a člověk je tvor skupinový a tak mu to vadilo.

Když budete zabíjet dědečky, tak víte, že pak jakožto dědečka zabijí vás. Většina to radši dělat nebude nebo jen s pistolí u spánku.

Vše živé má tendenci se bránit a vracet zlo, co se jim činí.

Zatím bez slepic

v rodinnou soudržnost, po generace v našich rodinách pevně držená. S převahou žen (také generační záležitost) dodržování všech rodinných rituálů, oslav, tryzen, noční i denní setkání při jakýchkoliv plánovaných i nenadálých příhodách. Můžeme se mezi sebou neshodnout v čemkoli, ale jakmile někdo z venčí vystoupí proti někomu z našich rodin, jsme jako jeden, kdo se okamžitě staví na pomoc a obranu.
Jsme v každodenním kontaktu, víme stále o sobě, dokonce i všichni bydlíme v relativním dosahu.
Morálka není otázka víry v něco. Morálka je pro nás otázka vlastní cti a hrdosti (už babička nám jako malým holkám říkala, že čest a hrdost je něco, o co nás nikdo nikdy nepřipraví - o ně se můžeme připravit jen samy). Naprosto přirozeně a intuitivně umíme odlišit dobré od špatného, nemáme problém přiznat chyby, nemáme problém se navzájem pochválit.
Můj děda mi říkával, že naše rodiny jsou velké a silné, protože v našich rodinách jsou velké a silné ženy. Jsme rodinami, kde se věří na rodinnou pospolitost a jsme rodinami, kde muži nemají problém přiznat nahlas, že největší zásluhu na tom má právě ta ženská část. Tradicí našich rodin je vzpomínání a citování rodinných mouder - nejčastěji opakovanými slovy v nich jsou čest, hrdost, respekt a pokora.
Naší vírou je víra v nás.

Zatím bez slepic

In reply to by Oliv (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale jakmile někdo z venčí vystoupí proti někomu z našich rodin, jsme jako jeden, kdo se okamžitě staví na pomoc a obranu.

---------

Tak jestli vám mohu poradit, tak to nikde mimo rodinu neříkejte.

Rozbíjet rodiny a vztahy je dětská hra, když víte jak na to. Zatím jste za to nikomu nestáli a když budete tvrdit, že to nejde, tak to někdo může vzít jako výzvu a udělat to, jen aby aby vám předvedl, že nemáte být moc sebejistí.

Zatím bez slepic

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Občas to někdo už zkusil. Máte pravdu, že narušit jakékoli vztahy, a to nejen ty rodinné, je jednoduché. Manipulace i otevřeně nepřátelské postoje jsou něčím, s čím se většina z nás potkala, potkává a potkávat bude. My "startujeme" hlavně tam, kde jde o prcky - ti se ještě bránit neumí. Jsme normální rodinou, která nežije v bublině, i když je pravda, že si hodně vystačíme sami. Považujeme za normální, že se o sebe navzájem staráme - jak o ty malé, tak i o ty velké. Už jsem tady psala, že jsme se 5 let starali u nás doma o matku mého muže a umožnili jí zemřít doma ve vlastní posteli. Tohle byla škola pro nás všechny k nezaplacení. Tohle i ty největší optimisty mezi námi přesvědčilo, že nejbližší pomocná ruka je pouze ta vlastní. Navíc tohle bylo přesně tím, proč v naší rodině jsme definitivně ukončili hry na pseudo-korektní společenské postoje a očekávání.
Jsme mezi sebou hodně otevření - dost to pomáhá. Hodně lidí na to není moc zvyklé. Navíc naši muži (včetně těch nejstarších) se stále ještě umí i poprat. A některé ženy vlastně také. Muži nás přesvědčili, že je nutné se umět bránit nejen slovy. Nebojíme se ránu přijmout, ale i dát. Jsme hrdí, ale ne blbí. Nehodnotíme lidi dřív, než se projeví. Ale většina z nás má celkem dost dobrý odhad na lidi.
Miluji své děti, muže, rodinu dcery, sestru s její rodinou, rodiny tet a strýců. Měli jsme obrovské štěstí. Vím to. Je mi líto každého, na kom se vlastní rodina provinila nezájmem a neláskou. Nemáme problém přijmout mezi nás další. Máme problém, když by nás měl někdo využívat. Má vlastní rodina v podstatě přijala mezi sebe dalšího člena - starého rodinného přítele, který zůstal sám. Žije v podstatě s námi. Zbytek široké rodiny to akceptoval. V loni mi zemřela dlouholetá přítelkyně - byla mi druhou mámou. Má rodina přijala zcela normálně, že plním slib, který jsem jí dala a starám se o jejího manžela, protože pomoc potřebuje. Jsme takhle naučení - dané slovo se plní a víc není potřeba rozvádět. Žijeme tak, jak se dřív normálně žilo. Máte to, na co si vyděláme, neděláme dluhy, normálně pracujeme, pokud nepracujeme, tak stejně pracujeme - doma je práce více než dost. I když je to práce radostnější - hlídáme vnoučata, aby mohla pracovat dcera. Není v tom nic složitého. Je to běžný koloběh života. Jsme šťastní, že jsme spolu pohromadě. Přiznávám, že syn, který bydlí v bytě nad námi, občas hudrá, že jsme jako Hujerovi. Přesto považuje za normální, že se každý den u nás zastaví. Stejně jako my považujeme za normální, že využíváme jeho pomoci všude tam, kde je potřeba. Platí to i obráceně.

Zatím bez slepic

In reply to by Oliv (neověřeno)

Trvalý odkaz

Buďte bez obav, rodinný klan a jeho soudržnost už mnohokrát prokázaly svou cenu. V Evropě a USA to máme spojené spíše s Itálií a rodinami mafiánů, ale rodinný klan pomáhá přežít Romům/cikánům (a také je stahuje zpátky do chudoby), a je hlavní hodnotou nastupující populace muslimských velkorodin. Takže Vy jen jako jedni z prvních žijete způsob života, který za pár desetiletí zvítězí na celé čáře. Jen je třeba dbát, aby se rodina místo pomoci nestala žalářem.

Zatím bez slepic

Jenže rodinné klany jsou, co jsou. Jen rodinné. To je zároveň jejich největší slabina.

Jestliže rodinné klany fungují diskriminačně, vůči ostatním, což musí, ze své podstaty, tak si automaticky udělají nepřátele z nezačleněných, kteří se pak mají zájem proti nim spojit.

Dejme tomu jeden z klanů bude mít méně členů, tak trochu sleví ze své klanové výlučnosti, některá klanová privilegia udělá univerzálnější, čili dostupná více/všem má rázem více členů a semknuté rodové klany pak zlikviduje.

Proto byly primitivní klanové struktury převálcovány moderními národy.

Současně pevné rodinné klany přinášejí to riziko, že jednou v konfliktu, musíte je zničit celé. Dělo se to běžně ve starém Římě, dělo se to běžně v raných USA, děje se to u vámi zmiňované mafie, za francouzské revoluce byly vyhlazeny celé šlechtické rody, včetně královského a také smrt dětí carské rodiny byla k připsání tomu, že bylo jasné, že popravit jen cara by nic nevyřešilo, protože zbytek rodiny v cizině by děti použil proti revolucionářům. Rodinná (a šlechtická kastovní) soudržnost je odsoudila k trestu smrti.

Stejně tak na druhé straně chování rodin Havlů s Schwarzenbergů po revoluci ukazuje, jak se národu nevyplatila nedůslednost při poválečné likvidaci zrádců.

To, že nyní pár rodinných klanů u moci zkouší zničit samu civilizaci, aby mohlo snáze panovat polodivokým opicím, povede tak jako tak k jejich vlastní likvidaci.

(Muslimská civilizace je ubohá a boduje jen tím, že ta naše je napadena parazity).

Jestli těm rodinám podaří tady z Evropy udělat Jugoslávii ve velkém, tak o to větší důvod budou mít ostatní civilizace jít přes mrtvoly a chovat se k vládnoucím rodinným klanům s bezohlednou pragmatičností.

Zatím bez slepic

In reply to by Oliv (neověřeno)

Trvalý odkaz

můžu vědět, kde jste byli během socialismu

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Věř a víra tě uzdraví.
Je tolik rčení o skutečných prožitcích,že je člověk ochoten věřit nadpřirozenosti.
Snad jen jedno rčení,kdo s čím zachází,tak i schází.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak to sejdu čízou pětasedmdesátkou. Furt lepší, než rakovinou slinivky.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

jako jediná připadá v úvahu ČZ vz. 83 ráže 9mm s náboji Makarov.
Pětasedma je vedle ní jako první dederónský Trabant vedle současného Mercedesu.

Zatím bez slepic

Tak to Vás trumfnu svým Scorpionem EVO S1 v ráži 9 para. Pětasedmdesátka není Trabant, ale něco jako Cadillac Eldorado 1976 - prostě krásný veterán. :-)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Kdo by to řekl, že svět složený pouze z protonů, neutronů a elektronů bude takto složitý. Jaká je jejich prostorová konstalace pro dobro, zlo, pravdu a lež? No to jeden nevymyslí. :-)
Hezké dny všem

Zatím bez slepic

Svět sám o sobě není ani dobrý ani špatný ani spravedlivý nebo nespravedlivý. Je jen funkční a jeho jednotlivé součásti a děje mají v něm svoji účelnost. Až ve vztahu k individuálnímu vědomí schopného citového prožívání, se některé jevy začnou jevit jako dobré/špatné či spravedlivé/nespravedlivé. Ztotožníte-li svoje "já" z "všehomírem", uvidíte sami, že kategorie dobrý/špatný či spravedlivý/nespravedlivý se vám rozplynou, zbyde jen čistá skutečnost tvořená soustavou navzájem propojených účelností. Podle toho, kde se nachází v této soustavě vaše tělesná existence a v závislosti na tom, jak velká je vaše individuální míra nepochopení toho celku - tedy vaší duševní omezenosti - budete různé důsledky tohoto všeobjímajícího uspořádání vnímat jako pro vás nesprávné či nespravedlivé. Bude vám jasné, že vám podobné bytosti prožívají skutečnost podobným způsobem. Proto je můžete pochopit, můžete s nimi soucítit, můžete vlastním přičiněním jejich utrpení nezvyšovat, ale v zásadě jim nemůžete nějak zásadně pomoci, protože prostě svět je jaký je.

Zatím bez slepic