Co byste dělali vy?

Autor

Přišel čas žní... Letos tedy pěkně pozdě. Přiroda jen lehce změnila parametry a šup - už máme začátek žní zase jako za hlubokého socíku. Pšenice se začala sklízet tento týden. Stačil k tomu studenější červen. Už tři týdny čekáme, sila vysmýčená, nachystaná, loni jsme v tuto dobu končili a k dnešnímu dni jsme z naší statisícitunové kapacity naplnili celých sto tun. 

Pšenice dozrála až teď. Dala si načas. Parametry jsou nádherné, výnos sice není rekordní, ale je velmi pěkný. Polehlá pole dělají trochu problémy, ale maličko jsem přeháněl... polehlého není zase tak moc. Je to dost podobné jako s řepkou. Bije to do očí, ale pokud má člvoěk výhled, není toho zase tolik. 

Objevuje se nám nicméně zajímavější problém... Ono pořád prší. Nejsou to žádné přívaly, ale klasy ne a ne uschnout. Včera kombajny vjely do polí  po dvou hodinách sekání přišla přeprška a bylo po všem. Od května doteď půda neoschla. 

Ono to má docela závažné důsledky. Během suchého března a dubna většina pšenic zkanibalizovala své vlastní odnože, protože pro ně neměla dost vody. Ale teď už má vody velký nadbytek a tak se rostlinky rozhodly své odnože opět obnovit. Zlatá pole začínají znovu zelenat. Koleje po traktorech a postřikovačích jsou už jak brčál a vrchlky, odkud se vždycky nejvíc ztrácela voda, jsou najednou den ode dne zelenější. Objevují se nové bohaté klásky plné nedozrálých zrn a každým dnem jich přibývá pěkně procento po procentu. 

O řepce ani nemluvím, ta podrůstá úplně děsně a podíl zralých a nezralých zrn je vidět na každé sklizené fůře zběžným pohledem. 

Před sto lety v tom nebyl problém. Obilí se běžně kosilo nedozrálé, aby se při vázání do snopů zbytečně nevydrolilo. Snopy se postavily do panáků tak, aby po nich stékala voda a nechalo se na polích doschnout. Pak se všechno odvezlo do stodoly a pustila se parní mlátička. 

Dneska se obilí sklízí zralé až přezrálé, protože vše v jednom kroku udělá kombajn. Ale... letos jaksi máme na jednom poli úrody dvě. Dozrálé klásky i ty nedozrálé, kterých je hodně. Patová situace. Nedozrálá zrnka jsou stejně velká jako ta zralá. Nedají se od sebe nijak oddělit. Samozřejmě ta nedozrálá budou v silech plesnivět a to dost rychle. Zároveň jak je vše smíchané, není možné to ani dosušit. 

Před pár lety to mělo jednoduché řešení - desikování. Pole se čtrnáct dí před sklizní přestříklo herbicidem a i ta nazralá zrna zaschla  a bylo to. U řepky to bylo v našich podmínkách skoro nezbytné. 

Pak se to zakázalo. Je to jedovadé, pak to všichni žereme, ekologie, chudinky zvířátka a podobně. Loni bylo sucho, tak to nebyl problém, ale letos to problém je a veliký. 

Navíc stále prší. Minimálně do příští středy se u nás na okrese nevyjede, protože od včerejška velice mírně muňká. Tak akorát, aby se zrno v kombajnu lepilo a nešlo mlátit. Dalších pět dní budou dorůstat další zelené klásky, porostou nahoru, nalijí se a původně zlaté obilí bude tak nějak khaki. 

Ručně nikdo kosit neumí. Kombajny to neumějí jinak než posekat. Nedá se to od sebe oddělit. Mokré se suchým se nedá usušit, protože to suché by hořelo. Postříkat se to nesmí... 

Máte nějaký dobrý nápad? 

Dnešním textem jsem chtěl demonstrovat, jak ošidné jsou pokyny nařizované shora aplikovaná plošně bez možnosti jakékoliv korekce. Ještě týden a z velmi pěkné úrody se stane propadák se všemi důsledky z toho pro zemědělce plynoucími. Prakticky všechno obilí se dostane do kategorie na zkrmení dobytku, protože mouka namletá z takového mišmaše bude plná mykotoxinů a nebude kynout. 

Jasně. uděláme to, co děláme už třicet let... dovezeme. U nás to stojí za houby, ale jinde si s desikanty nedělají hlavu a nakonec budeme rádi, že nám báťuška Putin uvolní export na pšenici. Možná... pokud se v Rusku urodí a nebude mít lepší kontrakt do Číny. 

Já osobně bych teda letos raději desikoval... možná to bude trochu otrávené, ale bylo by to z našeho a nemuseli bychom se nikoho doprošovat. 

Člověk je až překvapen, jak moc může jít všechno do háje za jeden rok i když je příroda zrovna letos na naší straně. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (58 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Tak daleko jsem to nezkoumal,abych posoudil,jak je zralé zrno v těch odnožích.
Nejsou snad ani hlášená vedra,aby všechno uzrálo,jestli by nebylo dobré počkat 14 dní,aby dozrály odnože.
Pokud se to takto sklidí,to nezralé zrno není nalito,nemá obsah lepku a opravdu jen na krmení.
Spíš navrhuji sušit to nižší teplotou a vícekrát to projet suškou,bude to nákladné,ale zvážit co bude v hodnější.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

presne to stejne pise idnes

Deště už je moc. Zemědělci sčítají první škody a bojí se o výsledek žní

17. července 2020

Zatímco ještě v květnu zemědělci v Olomouckém kraji toužebně očekávali každou kapku deště, teď naopak vzhlížejí k obloze, aby alespoň několik dní za sebou nepršelo. Vody už totiž mají na polích či v sadech až moc. Letošní červen byl nejdeštivější za posledních několik desítek let a červenec je na srážky rovněž bohatý.

Obavy však mají úsovští zemědělci kvůli častým a vydatným dešťům z blížících se žní.

„Obilí je kvůli neustálému vlhku zčásti polehlé, především u sladovnického ječmene bude mít přílišná vlhkost negativní dopad na kvalitu,“ obává se Milek.

Vyjet při žních do polí bude velký problém

Nejvíc škod pak jeho spolupracovníci zaznamenali na polích kolem Šumvaldu. Nedávno oblast zasáhly bleskové povodně, pole s obilím a řepkou jsou na řadě míst rozbahněná. „Mnohde se stále ještě drží voda. Vyjet ve žních do polí bude velký problém, protože pořád prší,“ upozornil Milek.

---------
Navíc jakmile bude obilí pod střechou, výrazně podle Milka vzroste spotřeba energie na jeho vysušení.

„Obilí má větší vlhkost, než by bylo ve žních žádoucí. Musíme ji dostat pryč. Sušení proto bude podstatně náročnější než v minulých letech,“ předpokládá.
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/zemedelstvi-dest-skody-pole-sklizen…

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

zvolila se chybna technologie, ktera potrebuje uzke podminky pro provoz (suche zrno, suche pole)

chapu ze nikdo neumi sekat kosou, ale nejake mechanicke reseni by se urcite naslo, treba sekat to jako travu pred strojem, do radku a vazat do snopu (existuji snopovace?) a teprve po vysuseni znovu prohnat kombajnem (mlatickou)

Vetsina lidi si neuvedomuje ze technologie sice automatizuje, ale take funguje jen za stale specializovanejsich podminek.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Dobrý

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

Vycvičil jsem se na půlhektarové louce.

Samovazače existovaly a pár se jich nachází v muzejích.
Jenže to všechno, co jste popsal/a, znamená SPOUSTU RUČNÍ práce. Kde vezmete lidi a z čeho je zaplatíte?
Takže myšlenka dobrá a správná, jenže...
Moderní kapitalismus stojí a padá s maximálním výkonem za pokud možno žádných nákladů. Proto ta zběsilá mechanizace a automatizace s co nejmenší účastí lidské práce. A s tím související extrémní specializace, zjevně nefungující v proměnlivých podmínkách. Plus výsledné průsery.

To, co za určitých podmínek funguje v Ohiu, nemůže fungovat v Kotlince. Jenže "investoři" se domnívají, že by fungovat mohlo a mělo. Desetihektarový sedlák samozřejmě ví, že to je 3,14čovina, a proto dál oprašuje traktůrek a "železo" po pradědovi. Ona to dokonce ví i spousta moneyžerů; ale ti jsou zaměstnanci "investora" a tomu je to šumák. Takže musejí vydojit maximum z ničeho, aby nepřišli o fleky.

Motáme se v kruhu a problém nemá řešení.
Museli bychom se vrátit k družstvům, svépomoci a spolupráci napříč okresy, kraji a Kotlinkou, což nám nedovolí EU. Nebo ještě dál, před rok 1848, a zavést znovu poddanství s robotními povinnostmi; to by mohlo možná i projít.
Nebo musíme pokračovat v nastaveném modu až do úplného sebezničení...

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)

Vzdycky kdyz se rekne, ze to jde delat i jinak, treba postaru tak nekdo vystartuje ze to prece nejde, mechanizace, zisk atd. (nikdo nechce aby se nekdo vratil k plne rucni praci, nebo do jeskyne, ale aby se pouzila vhodna technologie i kdyz je starsi a slozitejsi na praci)

Jde jen o to vybrat vhodny segment a pouzit na nej vhodne nastroje. Tam kde je to mokre tak pouzit rucnejsi mechanizaci, tam kde je to suche, tak projede kombajn.

Proste to ted vidite jen jednim uhlem pohledu, nejde to super kombajnem, vsechno zaporat. (tj jednou za tri roky se povede udelat obili, jinak jen pro spalovnu a dovoz)

Na 20 procent mokrych poli nasadite snopovac, coz vam vyresi 80% problemu s vlhkym obilim v silu.

Průměrný počet slepic: 3.5 (10 hlasů)

Tu "ručnější mechanizaci" chcete BEZ RUKOU použít jak?
Jestli to máte vymyšlený, sedněte na létadlo a stavte se ve Štokholmu pro nobelofku za perpetuum mobile.

Milej zlatej, když se používala ta "ručnější mechanizace", tak pracovalo v zemědělství 10% dospělé populace.
Teď v něm pracuje necelé 1%.
A před WWII, když se používala ještě "ručnější mechanizace", tak v něm pracovalo dokonce kolem 30% populace vč. dětí.

Představujete si to jako Hurvínek válku.
Samovaz Vám totiž snopy sice udělá, ale už je nerozváže. Nemluvě o tom, že je taky musíte všelijak přemístit, což se všechno dělalo RUČNĚ - vidlema naházet tu na vůz, tu z vozu, postavit je do "panáků", pak je zase rozebrat a znovu dostat na vůz a z vozu pryč. Max. za pomoci pásového dopravníku, na který se to zase nakládalo RUČNĚ vidlema a nebo taky holejma ploutvema.

Ci boha...

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

Úplně ve všem

Jen aby jste neskoncil jako ve filmu idiokracie, kde se polevalo pole sodovkou, protože to dodava ionty a je to moderní, voda je jen v záchodě

Prostě když to nejde, tak to zavorame, spalime

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

V 50-sátých letech existovali "samovazy". Používal se sisálový špagát, zápřahovalo se to zatraktor, nebo byly i na "potah koňmy", ale byly minimálně v 80 -90sátých letech dány do "šrotu" neb pokrok se zastavit nedá a kombajnů bylo všude hafo. Kdo by dnes s tím sekal, vázal a stavěl "panáky" a potom na žebřiňáku odvážel do stodoly. Nehledě na to, že i ty mlátičky, co se těch letech používaly, jsou povětšinou taktéž ve "šrotu". a není nikde na světě podnik, který by vám tuhle technologii dodal na počkání, nehledě na to, že i ty plány jsou jistě zlikvidované. A rozebírat panáky na poli a házet je pod kombajn, na to již taky nejsou lidi ...
Furt nám říkali, že "po staru se žít nedá". Smiřte se stím. To v kapíku platí dvojnásobně ne za toho socíku !!

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

Zase z toho nedělejte ztracenou civilizaci.

Je to technologie konce 19 století. Na zemědělských školách je určitě znají, jsou popsané v knížkách. Jsou v muzeích a snadné k vymyšlení.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Prokšeftovalo se to. Po roce 1989, říká zemědělec. A účtuje: Kritici, dáte své děti na zemědělská učiliště?

17.07.2020 4:43

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Jasné a přímé názory na české zemědělství má Jaroslav Kopista, soukromý zemědělec a předseda Agrární komory Chrudim. Do polemiky se pustil také s nenapravitelnými, nespravedlivými kritiky našeho zemědělství. „Neinformovaní, přesto ve svých názorech pevní kritici našeho nemožného zemědělství vedou polemiky o řepce, dotacích, stavu půdy a bůh ví o čem ještě a vůbec jim nedochází, že to naše zemědělství potřebuje narovnat poměr mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, a to je celý ten problém,“ říká Kopista.
----
Vy jako soukromý zemědělec, který má ke své práci ohromnou pokoru, jste obzvlášť citlivý na „odborníky“, kteří vědí všechno nejlépe a kritizují to, čemu vůbec nerozumí. Jak se s nimi dá bojovat?

Sednout si k „interfernetu“, tedy médiu pro nestřízlivé. Číst všechny ty odborné, rádoby kvalifikované, názory na krajinu, na všemu škodící zemědělství se už leckdy opravdu nedá pochopit ve střízlivém stavu. Zajímalo by mě, kolik polí ten odborník zasel, vypěstoval úrodu a sklidil, nebo kolika telatům pomáhal na svět a dále je vychoval a kolik masa, mléka nebo vajec ve svých chovech vyprodukoval. Kolik peněz mu pak zbylo, když to vše spočítal a jaký rozvoj podniku si mohl dovolit.

Marně se snažíme, my, potomci selských rodin, které hospodaří po celá staletí na svých rodových statcích, ukázat na příkladech, že naši sedláci nejsou ti, kteří devastují vše, na co sáhnou a že likvidace přírody není jejich celoživotním programem. Podle mnoha zasvěcených komentářů nabývám dojmu, že všichni ti, co mají ten správný pohled na neschopnost nás hospodářů, jsou připraveni dát své děti do zemědělských učilišť, případně jim poskytnout patřičné odborné zemědělské vzdělání, aby mohly svůj život beze zbytku prožít v tom tolik znemožněném zemědělství, aby v něm konečně nastal ten kýžený pořádek.
-----
Mnoho chemie na polích škodí, bez chemie si ale dnešní zemědělství také těžko představíme. Jak na tom je české zemědělství v porovnání s Evropou? Jsme rozumní při používání například umělých hnojiv?

Když je zmínka o chemii na polích – bylo by dobré upozornit na velký problém, který mají s cukrovou řepou ve Francii a Německu. S velkou slávou tam byly zakázány neonikotinoidy na moření osiva cukrovky. Výsledek se po dvou letech dostavil. Porosty jsou napadeny silně virovou žloutenkou řepy. Tu roznesly do mladých rostlin mšice, na které slabé moření osiva neúčinkovalo.

Mnohokrát se porovnávala spotřeba umělých hnojiv na hektar orné půdy. Pro osvěžení paměti připomínám naši spotřebu 129 kilogramů, což je podstatně méně než v takovém Irsku, kde spotřeba činí 511 kilogramů nebo v Belgii 287 kilogramů, Velké Británii 243 kilogramů, Nizozemí 241 kilogramů, Německu 218 kilogramů a třeba i ve Francii a Španělsku, kde spotřeba činí 151 kilogramů umělých hnojiv na hektar orné půdy.

Nikdo z kritiků nebere v úvahu ten fakt, že každý živý organismus potřebuje ke svému životu dostatek vody a potravy a pro dobrou kondici musí být i zdravý. Pokud se mu tohoto dostává, pak se vyvíjí žádoucím směrem. Myslím si, že i každou polní kulturu lze chápat jako celek, tedy jako samostatný živý organizmus.
----
Jak se tedy nejlépe starat o svá pole?

V klasickém chápání zemědělské produkce musí mít rostliny dostatečnou minerální výživu a po celou dobu vegetace je nutné je chránit před chorobami a škůdci. Konzumentům by asi nevyhovovala mouka vyrobená z fuzariozní pšenice plné mykotoxinů nebo zelenina totálně ožraná nejrůznějšími larvami hmyzu, případně brambory napadené plísní bramborovou atd.

Kulturní rostliny na poli se pěstují mimo jiné i pro ekonomický efekt, který musí přinést hospodáři. Neumím si představit reakci finančního úřadu, kterému by zemědělec místo daní ze zisku sdělil, že respektuje ekologii a pro škůdce a plevele mu na poli nic nevyrostlo (nemá smysl dohadovat se o relevanci této poslední věty, nechci se ve zlém dotýkat zájmů ekologických zemědělců a jejich nezbytných dotací na tento typ výroby).

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Prokseftovalo-se-to-Po-…

Průměrný počet slepic: 5 (16 hlasů)

nýbrž porestituční velkostatkáři. Což je dost významný rozdíl.
Plus:
Plodinová burza Brno v likvidaci IČO: 48533149 (člen DR)
Zemědělské zásobování a nákup v Chrudimi, a.s. IČO: 46504745 (člen představenstva)
Zelený Sport Victory s.r.o. IČO: 60912537 (jednatel a společník)
MULTIAGRO v.o.s. Slatina IČO: 15030342 (společník)
Agrární komora Chrudim IČO: 60112271 (člen přestavenstva)
Zelený Sport Defence s.r.o. IČO: 26008785 (jednatel a společník)
Regionální agrární komora Pardubického kraje, ve zkrácené podobě RAK PA, zapsaný spolek IČO: 75032431 (člen představenstva)

Ne, že by neměl v lecčems pravdu. Ale jako dlouholetý člen agrárních komor se na zmrtvení českého zemědělství aktivně podílel od prvopočátku, takže ten nynější pláč je takový poněkud pokrytecký.
A pro dotace si rodinka také ráda sáhne; byť chodí hlavně přes Ondřeje a Karla, nikoli přes Jaroslava.

Takže jsem předpojatej a neberu ho.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

Se změní na 4 nepřátele kapitalismu (jaro, léto, ....).
Co takhle přestat naříkat a přiznat si že je příroda silnější než člověk.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

ale když jsem dělal jako študák brigošku na sušce, tak jsme v tomhle případě nejdřív vytáhli starej dobrej fukar.
Měli jsme dva, tak jsme obilí honili dokola, a jako závěr bylo využití " ivana" naftové sušky.
Ono se to nezdá, ale obilíčko v proudu vzduchu ztrácí procenta vody jedna báseň.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

MUDr. Ivan David
1 hod ·

Skuteční organizátoři parodie na „protierdoganovský puč“ z roku 2016 dnes řídí turecké vojenské operace v Libyi a Azerbajdžánu.

Legendární turecký investigativní novinář a expert na islamistický terorismus a džihádismus Abdullah Bozkurt, který dnes žije v exilu v New Yorku, na stránkách zpravodajského webu Nordic monitor zveřejnil skandální informace a faksimile úředních dokumentů dokládajících, že údajný pokus o vojenský puč proti tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi byl ve skutečnosti „útokem pod falešnou vlajkou“. Dokládají, že provedení „imitaci puče“ nařídil sám Erdogan a zorganizovala jej turecká tajná služba MIT.

Bozkurt zveřejnil i jména dvou klíčových důstojníků MIT, který na přímý rozkaz šéfa tajné služby Hagana Fidana zorganizovali protiterosristické cvičené Vojenské policie, stejně jako mediální tvrzení, že jde o pokus o vojenský převrat.

Vyslání hrstky vojenských policistů do ulic zorganizoval plukovník MIT Sadık Üstün (na obrázku 1). Dnes velí expedičnímu sboru turecké armády v Libyi a všem zpravodajským operacím souvisejícím s válkou v Libyi. V minulosti před nástupem do MIT působil na armádním velitelství speciálních sil (komandos) a na Generálním štábu turecké armády. V letech 1992 a 2002 byl přidělen k službě v Nejvyšším velitelství NATO v Bruselu - Allied Powers Europe (SHAPE), kde pracoval na dopravě, logistice a koordinaci pohybu vojsk.

Mediální část zfalšovaného příběhu o údajném puči generálů proti Erdoganovi v noci z 15. na 16. 2016 řídil Nuri Elibol (na obrázku 2) Od potlačení údajného puče působí jako šéf tureckého státního mediálního koncernu. Tento bývalý voják působil jako šéf skupiny tureckých vojenských instruktorů v Azerbajdžánu ve válce proti Arménii. To bylo jeho oficiální pověření. Ve skutečnosti velel operační skupině Speciálních sil, která proti Arménii prováděla nejen špionážní, ale i záškodnické úkoly.

Zvláštní je, že zrovna před několika dny Azerbajdžádnské dělostřelectvo po mnoha letech míru bez vyhlášení války znovu napadlo Arménii. Boje se odehrávají nejen v oblasti kolem Náhorního Karabachu, což je oblast obývaná Armény. Po rozpadu SSSR se stala součástí Azerbajdžánu. Islamistický azerbajdžánský režim se pokusil tamní Armény z oblasti vyhnat. Při tom vojensky napadl i sousední Arménii. Mír v roce 1994 v této oblasti na Kavkazu zprostředkovalo Rusko. Jeho součástí je i dohoda o vzniku Republiky Náhorní Karabach.

Před 3 dny azerbajdžánská armáda znovu bez vyhlášení války zaútočila na Náhorní Karabach a Arménii. Azerbajdžánský vojenský útok dodávkami zbraní podpořilo Turecko. Turecký prezident Recep Erdgan ve státní televizi pohrozil, že „Arméni zaplatí krvavou daň za útok na Azerbajdžán“. Turecko minulosti provádělo genocidu Arménu podobnou té, jakou spáchalo nacistické Německo na Židech.

Po potlačení údajného nezdařeného vojenského puče bylo na základě dokumentů dodaných policii MIT téměř celé armádní velení pozatýkáno a odsouzeno k dlouholetým žalářům. Zatčeno bylo postupně téměř 70% důstojníků turecké armády. Zatčeny byli desítky tisíc státních a komunálních úředníků a dokonce tisíce policistů, prokurátorů soudců. Kdyby a všichni skutečně puče účastnili, Erdogan by neměl šanci vyváznout živý. Odsouzení mají jedno společné. Byli to odpůrci islamizace země a armády. Turecko má dnes v přepočtu na obyvatele nejvíc politických vězňů na světě.

Seznam osob určených k zatčení i popis jejich údajných provinění diktoval policistům a prokurátorům agent MIT Üstün. Na základě jeho tvrzení a jím dodaných dokumentů byli všichni odsouzeni k mnohaletým žalářům. Včetně doživotních. Sám Üstün před žádným soudem nikdy nevypovídal i když se jej obhájci obžalovaných pokoušeli předvolat ke svědecké výpovědi. Byl uklizen jako vojenský atašé do Austrálie. A nyní se objevil na libyjském bojišti.

Nordic monitor přinesl rekonstrukci událostí z noci z 15. na 16. 7. 2016, kdy se údajný puč odehrál. Předložil dokonce faksmilie úředních dokumentů, které získal. Celá událost silně připomíná světově nejznámější útok pod falešnou vlajkou – požár Reichstagu. Po něm nechal nacistický kancléř Adolf Hitler pozatýkat velkou část opozičních poslanců. Prořídlý Říšský sněm donutil schválit Zmocňovací zákon, který byl novelou ústavy, jež kancléři dávala pravomoc vydávat nařízení s právní silou zákona – včetně změn ústavy. Ovšem bez nutnosti souhlasu parlamentu.

Krátce po potlačení údajného puče Erdogan rozpoutal v zemi státní teror. Jako pučisté bylo zatčeno několik set tisíc lidí. Zavřeno bylo více než 200 televizních a rozhlasových stanic a novinových a časopisových redakcí. Všechny úřady byly obsazeny islamisty z Erdoganovy strany AKP. Po 2 letech Erdogan prosadil novou tureckou ústavu. Nechal zrušit funkci předsedy vlády a jeho pravomoci převedl na sebe jako prezidenta. Podstatná změna však přišla v oblasti tvorby zákonů. Z Parlamentu se stal „folklórní orgán“. Erdogan stejně jako Hitler podle nové ústavy může vydávat nařízení s právní silou zákona a nepotřebuje k tomu souhlas poslanců. Některé pasáže z nové ústavy jsou doslovným tureckým překladem Hitlerova Zmocňovacího zákona.

Na své si přišel i nejvěrnější Erdoganův spolupracovník - šéf MIT Hagan Fidan. Pro něj byla zřízena Národní zpravodajská a bezpečností rada. Ta sdružuje zástupce všech bezpečnostních složek a tajných služeb v zemi. Jde o tureckou kopii Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, který založil a řídil SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Obdobná organizace s podobnou koncentrací represivní moci neexistuje nikde na světě. Ani v Rusku, Číně, Iránu nebo Severní Korei, které jsou Západem považovány za „nejpadouštější a nejdiktátorštější“ režimy.

Průměrný počet slepic: 4.1 (20 hlasů)

Hodně divoké a v Turecku dost málo pravděpodobné. Armáda je kontrolována NATO a USA a pokud by se jednalo o Erdoganův puč - evidentně byl proti NATO - tak by NATO nějakým způsobem zasáhlo. Pokud o puči bylo NATO (USA) informováno, muselo se spolehnout na pučistické Turky. V Turecku mají vojenské puče tradici.
Nejspíš to bude hoax.
A jen drobná poznámka, Náhorní Karabach byl součástí Azerbajdžánu od roku 1923 dlouho před rozpadem SSSR.

Průměrný počet slepic: 2.9 (8 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

kdyz se rozdavaly (nase) zbrane NATO jednotkam ISIS, kdyz je americane cvicili jako umirnenou opozici, kdyz ISIS prodaval ropu turecku je mozne vsechno

Spojenci take jen podporovali Hitlera, kdyz se rozcvicoval v Evrope a bral si male zeme.

NATO je v podstate jen USA, ostatni jsou tam jan jako cvicebni prostor, pripadne misto pro zakladny

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Usušit obilí ve velkých objemech by - podle mého outsiderského pohledu neměl být až takový problém.
---
Základem sušičky by byl širší "komín" o dimenzi cca obilného sila. Dopravník by vynášel obilí nahoru, zrno by padalo "komínem dolů, kde by je opět dopravník odnášel k dalšímu průletu sušičkou.
Někam do nižších partiích "komína" by ústily ventilátory, které by vytvářely proud vzduchu, směřující proti padajícímu zrní. Proud vzduchu by musel být samozřejmě nastaven "tak akorát", aby zrní nelítalo vrchem, nýbrž aby zpomaleně padalo dolů "větrným tunelem"; po dopadu by zrno odjelo dopravníkem zpět k dalšímu průletu.

Asi by to chtělo nějaký výpočet, experiment a následné doladění. Zařízení by nemuselo vyjít příliš draho, dokonce by mohlo být součástí každého obilného sila.

Průměrný počet slepic: 3.4 (8 hlasů)

zkombinovat takovou sušičku s MUDrlandovým třídicím fukarem by vůbec nebylo od věci.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

S tím není žádná sranda, obilí bouchá, jako uhelnej prach nebo mouka.
A navíc se obilí v silu chová jako kapalina, dělá nějaký vlny a už pár sil tím havarovalo.
Do toho bych nešel.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

protože vlhkost a tlak, zahřátí, doutnání - a malér jak Kilimandžáro je na světě.
Proto Vidlák tolik řeší, jak od sebe oddělit nezralé mokré zrno od zralého a víceméně suchého (resp. dosušitelného).
Ta sila, co jim velí, asi budou o dost větší než ta, co mají u nás vedle ve vsi na krmení pro "bejkárnu"...

Když to začne "jenom" plesnivět, tak to je v podstatě ještě ta lepší varianta. Jak začne fermentovat a ohřívat se, je hustokrutě zle.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

když je pršavo, tak je taky chladno. Takže k sušení nepřitápět ale přichlazovat a voda odstraňovat luftem... to by nešlo ???

Zatím bez slepic

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

když sušíte prádlo na balkoně - prostě venku, uschne vám líp když fouká vítr, než když praží slunko. Vítr to vlhko prostě vyfouká

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

MOŽNÁ by mohla ta třídička fungovat na docela jednoduchém principu (Vidlák posoudí, jestli to je úplná blbost, nebo ne).

Jestli jsou nezralá zrna dostatečně těžká, pak by možná stačily dva fukary na vstupu do sušičky.
Na síto by permanentně proudilo menší množství zrna, spodní fukar by zvedl ta zralá a boční fukar v nějaké výšce by zajistil jejich přepadání do sušičky. Nezralá zrna by zůstala ležet na sítu a v nějakých intervalech by se vymetala nebo vyklápěla stranou.
V podstatě by to mělo být i dost levné a s minimálními nároky na personální zajištění.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

V tepelných elektrárnách tímto principem chladí vodu. Proudění vzduchu v chladících věžích zajišťuje bez provozních nákladů fyzika. V rámci zeleného údělu dochází k rušení tepelných elektráren, tak by šlo zvážit možné využití chladících věží.
V dobách dřívějších přehazovali obilí lopatami. Šlo o proces sušení vlhkého, nebo o část technologie v pivovarnictví - sušení naklíčeného nebo chlazení praženého ječmene?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Fake Fík (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale částice vody a částice obilí mají významně odlišnou velikost. "Sušicí věž" by asi nebyla tak velká, jako chladicí věž elektrárny, komínový efekt by nebyl tak výrazný - proto ten ventilátor.

Přehazování obilí - domnívám se - bylo opatření proti růstu plísní, ale to by nám asi lépe vysvětlili vidláci.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Když obracím seno, suším.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

O zemědělství vím houby s octem, už vůbec nic o jeho skladování v silech.

Přestal bych se ale dívat na problém z kapličky na Řípu a mrknul bych nejméně do Saska. Skoro každý den se dívám na Wettervorhersage na konci Tagesschau na německé veřejnoprávní ARD. Kromě toho, že se během cca 12 minut dozvím to hlavní ze světa a z Německa, na konci v předpovědi počasí, která trvá asi 1 minutu se dozvím podle předpovědi pro Sasko a Krušné hory, jak bude zítra u nás. Většinou přesně stejně jako v Sasku je i u nás. Jsem tak ušetřen 5 minutovému kvávkání českých rosničkářů jak bylo nebo bude v Texasu, nebo v Thajsku a pak teprve, když to přetrpím, tak možná jak bude u nás. V Německu, resp. v Sasku musí mít s obilím úplně stejné problémy. A jak znám Němce, mají to vykoumané. Tak bych nevynalézal kolo.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

nějakou pekárnu znamená, že Vaši sesterskou firmu. Teď ještě se s nimi domluvit.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Přiznám se, že mne napadlo, jak to asi dělají na britských ostrovech? Východní Anglie a severní Anglie jsou pšeničné oblasti. Pšenici ve velkém, tam dělali už Římané.
Jasně, mají tam, na rozdíl od nás?, taková polodružstva. Kvůli množství produkce a kvalitě. Aby to velkoobchodníci odebrali... Veškerá dostupná technika sklízí tam, kde je zrovna relativní sucho. A musí kmitat, protože se tam počasí mění každou hodinu. Kropí to Roundupem? Možná. Ale, jak dlouho je Roundup na světě a masově se používá. Museli to nějak dělat i předtím. A když sklidí, stejně to nějakou vlhkost má. To sucho je tam opravdu relativní. A my máme pár měsíců "britské počasí".

Co se týká Ruska, ve stepní a lesostepní zóně Evropy a západní Sibiře, prší nejvíc na jaře. (U nás jsou tabulkově nejbohatší na srážky červen a červenec.) Teda normálně. A léta, i když deště nebo dokonce přívaly, se tam epizodický vyskytnou, jsou teplá a suchá. Takže z hlediska pšenice asi ideál. Teda sklizně.

----------------
Letos máme chladnější, deštivější, konec jara a první polovinu léta. Jenže, ono se to kompenzuje jinde. Takže jaksi nejsem optimista, co se celkového oteplování týče. Nebo změny vzdušného proudění. Pás teplého vzduchu od střední Asie, přes západní Sibiř, až na pobřeží Severního ledového oceánu, hluboko za polárním kruhem, zaznamenali letos. Už tam na pobřeží bylo 25 stupňů, což je asi rekord. Oceán totiž pobřeží silně ochlazuje. To samé v Kanadě na pobřeží Hudsonova zálivu. Teplý vzduch sahal až k Baffinově zemi, kde bylo stupňů 19, což je nebývalé. V Grónsku na západním pobřeží měli místně několik hodin stupňů 20. Ve fjordech s ledovou vodou z moře.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Na Baffinově ostrově a v Grónsku, je právě teď místy 17 stupňů. Ještě to tam poleze nahoru. Možná až o 3 stupně.
V Murmansku za polárním kruhem, na 68,9 stupni severní šířky a u ledového oceánu, mají právě stupňů 22. Běžná letní vyšší teplota je tam kolem 17ti. Další dny má být až 25. Víc, než momentálně u nás.
V Omsku na horním Irtyši, momentálně 34, už to leze dolů, před hoďkou měli 35. U Orenburgu bylo dnes 36. Na soutoku Irtyše s Obem, asi 61 stupňů severní šířky, dnes maximum 32, teď 30 stupňů. Teplý vzduch nezasahuje tak vysoko jako v předcházejících dnech. 20 stupňů končí několik set km před oceánem.
Extrémy, letní i zimní, jsou typické pro Jakutsko ve východní Sibiři, s velkou kontinentalitou. Západ Sibiře má ve srovnání vyšší zimní teploty, nižší letní a vyšší úhrn srážek, rozložený rovnoměrněji. Letos a i v několika letech v nedávné minulosti, jsou na západní Sibiři letní maxima větší, než na Sibiři východní. Západní Sibiř je oblast s nejrychlejším oteplováním na Zemi. Naštěstí zatím nepociťuje nedostatek vody. Je tam v zimě setrvalá, případně jen s několika oblevami, vysoká sněhová pokrývka a velké řeky jsou dotovány tajícím sněhem a ledem v horách. Čím je více teplo, tím víc mají vody.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Češi na pokraji covidového zhroucení
16. 07. 2020 - EB

"Určitě už jste slyšeli výraz „nezahrávejte si s čísly“. Dobře, správně má být „s ohněm“, ale stejné obecné varování platí jak pro pyromany, tak i pro zaryté manipulátory s čísly. České ministerstvo zdravotnictví přehodnotilo minulý pátek semafor pro Srbsko a Černou Horu, když uvedlo, že za poslední týden došlo k vysokému nárůstu počtu nakažených covidem-19, který činil více než 50 pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch později řekl, že „obecným výstražným parametrem“ je 16 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Šestnáct případů na sto tisíc obyvatel během čtrnácti dnů vychází v České republice, která má 10,7 milionů obyvatel, na 1 712. Oficiální čtrnáctidenní nárůst činil včera 1 429, což je o 16,5 % méně, než je tento „výstražný parametr“. Počet nakažených za den však v úterý vyskočil o 61 % a včera o 30 %.

Ještě pár takových dní a někdo bude muset hasit pořádný požár. "
-----------------------
Nejzajímavější je, jak bystře jsou dementovány "hoaxy" o tom, že by snad mělo být (při růstu počtu nakažených) nařízeno povinné nošení roušek.

Laik by se mohl domnívat, že se v současnosti jedná o kopírování velmi úspěšného promořování (a průchcipu) ve Spojených státech.

Osobně jsem napjatý, za jak dlouho doženeme v procentu úmrtí na počet obyvatel velmi úspěšné Švédsko. To má zatím v přepočtu na milión obyvatel cca desetinásobek ve srovnání s námi. Američané a Švédové si nasazují roušky, my jsme je sundali.
Máme sice ZATÍM dost jednotek intenzivní péče, ale - přestože jednotky intenzivní péče by měly být nelépe zabezpečené prostory proti šíření infekce, už je jedna z nich zavřená - personál ochořel.
Což je velmi nadějné - co když ochoří za pár týdnů či měsíců většina pracovníků jednotek intenzivní péče - a po nich většina pracovníků pohřebnictví a krematorií ?

Pak by nás už hlad ani karcinogeny z plesnivého obilí nemusely až tak zajímat.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Třídit obilí?

Já bych poprosil holoubky. Musí se ale vědět jak.

Včely a brabenečkové by také mohli, kdyby chtěli...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Bez urážky, ale zemědělci mají pořád něco. Moc mokro nebo moc sucho. Moc teplo nebo moc zima. Moc lidí nebo málo lidí. Do toho EU se svými dotacemi a jinými blbými výmysly ála klimatické změny.
Ty klimatické změny staví na hlavu naštěstí sama příroda, třeba zrovna letos. Mrcha jedna, dělá si co chce, basu nedrží.....
V tom se laik nevyzná, ale setrvalé zemědělské volání "pomóóóóc" připomíná onoho pasáčka s jeho křikem "pomoc, vlk!", které přestane zabírat.

Průměrný počet slepic: 3.7 (12 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Má taky náladu pod psa.
Celý rok se staráte, a pak je to mokrý.
Asi tak
V paneláku máte teplo a sucho, do Kauflandu kousek.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Co tu pšenici prohnat palírnou? 🤔 A vymyslet nějakou hezkou značku, třeba Vidlak's Dew 🤔

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

žitná a ječná snad nespadají mezi chráněné. A i tuzemci vědí co pijí. Když mi nabídnete Dew, tak protože nevím z čeho je, nevím jakou očekávat chuť. Ale třeba jednou dospěji do stádia: Mně je jedno co piju, hlavně když to ožírá.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Jednoduše, jsou vybavení skladovací technologií kombinovanou s sušením/předsušením na dvoře.
Jenže zde narážíme, kupodivu!, opět na Andrejka a jeho zájmy.
Proč?
Jednoduše proto, že taková technologie je finančně nákladná, ergo kladívko jsme zase u způsobu přerozdělování dotací

Průměrný počet slepic: 2 (8 hlasů)

Pokud jsem správně pochopil Vidlákův článek, tak největší starost mu dělá vytřídění zrna.
A na to jsem zatím našel cenově dostupné technologie jen v Indii a Číně.

S potravinářskou pšenicí to asi bude v UK poněkud nahovno, když od r. 2010 dováží kolem 2 milionů tun ročně převážně z EU a dále pak z JAR, Austrálie a Kanady:
https://www.statista.com/statistics/299765/wheat-uk-imports-from-eu-cou…
Zaímco pšenici s nízkým obsahem lepku vyváží v objemu kolem 1,4 milionu tun (odkaz z téhož webu nemám, bo to po mně začalo chtít 75 dolarů měsíčně za neomezený přístup k datům).

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Suché obilí lze třídit, mokré ne.
Prakticky, v teorii je možné vše

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

Kde jsou?
V Kovošrotu.
Anrejko je tam nedal.
Neoblbujte lidi, kteří si pamatují.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

Stejně jako Vítkovické věže.
Jenže to byla technologie stará navíc postavená na jinou kapacitu.
A velké podniky, pokud nemyslely kolenem, stihly postavit nové - viz Vidlák a "stáhly " kapacitu okolních menších vidláků. Nebo šly po stávajících jako slepice po flusu.
Ale problém je v tom, že v době sucha nikomu nepřišlo na mysl, co když začne pršet? Máme investovat, přece zařízení stárne, reziví.
Odpověď zněla, problém budeme řešit přece srážkou za nekvalitu a už to bylo

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)

Nebo jenom plané kecy?
Desikovat nesmíme, co můžeme?
Kde je nová technologie, když stará byla navíc postavena na jinou kapacitu?
Bušením do kompu to nevysušíme, lopatu do rukou mladí neumí vzít.
Mudrlantů je spousta, lopat málo.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Máme hovno.
I když tu je a jsou jednoduché technologie.
Jenže, proč do nich investovat. A kdo by měl vlastně investovat?
A týká se to jak sušení, tak i gravitačního třídění. Nejsou žádné zázraky.
Víte ono to je obdobné jako třeba řešili problém mechanizace v rámci US pomoci v JV Asii.
Chtěli dodávat Fordy, J Deery.
Japonci se na to podívali jinak, začali dodávat jednoosé holdry a za ně "udělátka".
A kdo dodavatelsky ovládá daný region?
Stejný je to i se skladovací technologií na "dvoře". Tenhle směr přímo kříží záměry Andrejka a jeho party.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

až neskutečné výmluvy a zdůvodňování PROČ TO NEJDE. !!!!!!!!!!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zneužívání holubí práce na třídění obilí (či dokonce popela) je jasným důkazem historické viny středoevropanů ! Popelka je pro to jasným důkazem.

Na holubím životě záleží!
Na černých - asfaltových holubech zvlášť!

My máme jen jeden zobák! Ale pokud si každý člověk vezme mezi zuby pinzetu, dokáže s ní po krátkém zácviku třídit obilí či luštěninu stejně rychle jako holubizobákem. Protože vám navíc zůstanou obě ruce volné, můžete s jejich pomocí celkově třídit TŘIKRÁT rychleji než holubi!

Ovšem takový lidoop s pinzetou v zubech místo zobáku a svými ČTYŘMI chápavými okončetinami třídí zrno až PĚTINÁSOBNĚ rychleji než holub!
Chtělo by to pragmatickou dohodu s humanitárními mafiemi, aby začaly importovat perspektivnější pracovní sílu než dosud.
Vidlákova sila už na ni netrpělivě čekají.

Průměrný počet slepic: 4.3 (16 hlasů)

Na lidoopích životech také záleží, a ne, že ne!
Vám nestačí, že ti nebozí tvorové už otročí na kokosoořechových farmách a ještě byste jim naložil pinzetu na třídění zrna?
Fuj, styďte se, opeřenče ušmudlaná!
My naše brantrance a sestřenice nedáme!!!

Ale drobné dětské prstíky... HA! Inspirace!
Syrští sirotci, nafouklá bříška, práce hrou v rámci integračně-socializačních programů. Jdu zavolat Šojdrové, bo tohle tutově projde i u xenofobů.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Že by práce už nepolidšťovala opici?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

ale opice se do práce nehrnou.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Perličko,
buďte trochu soudná:
Vy byste se nechala V TÉTO DOBĚ polidštit?
Ono je snad dneska o co stát - být člověkem?

Dneska každý druhý potulný ekolog či pralesní kulturní antropolog ztratí v pralese smartfouna ... a víte, co to s lidoopy dělá, když si ho pustí a vidí, jak celoplanetárně blbnem?

Já bych bejt jima taky polidštění neriskoval. Třeba bych i rád českému zemedelskému primátovi pomohl v boji o zrno ( zvláště kdyby mi navíc někdo řekl, že prací budujeme mír)....jenže riskovat, že se při tom omylem polidštím ???

Myslím, že podceňujete inteligenci lidoopů.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)