A co a jak jedli?

Autor
Štítky

Inu, naši předkové a dávní i docela nedávní jedli z našeho pohledu náramně zdravě - částečně. Protože jak měli možnost, tak příšerně mastili, sladili a dost i solili. Co do skladby suroviny a pokrmů z nich, jakož i do úpravy pokrmů, by nám středověká i starší novověká strava náramně prospěla, ale moc nechutnala.

Má to totiž pár háků. Museli bychom si zvyknout na odlišné chuti a konsistenci; to by snad šlo. Ale nedoplatili bychom se. Lidská potrava byla až do vynálezu sacharinu, margarinu
a chemických příchutí prostá veškerých náhražek. Dnešní krmivo pro plebs je co do kvality nesrovnatelně horší
a i opravdu chudí lidé jedli ještě v 1. polovině 19 století kvalitněji než dnešní “středovrstva”.

Kde začít…

Asi surovinami. 

Do 19. století převažovaly ve střední Evropě  moučné pokrmy doplňované ovocem (výhradně domácí provenience plus párkrát do roka hrstička rozinek; citrusy, datle a fíky byly extrémně vzácným luxusem a banány většina Evropanů
v životě neviděla ještě ve 30. letech 20. století) či zeleninou (kořenovou, hlíznatou a listovou, z plodů byly známy okurky, květák,  tykvovité, brokolice).

Takže - vezmeme to od země. Doslova.

Zelenina

Tuřín, několik druhů řepy a ředkví, petržel/pastiňák, celer, mrkev, cibule, kedlubna. Až od konce 18. století brambory.

O patro výš máme zelí, kapusta, brokolice plus kopřivy, lebeda, šťovík.

Z plodů - lilek, česnek, okurka, květák, od 19. století rajčata.

A eště takové to zelené, co často vyhazujeme - nať
z petržele, ředkviček a ředkví, celeru.

Pozn.: Když byly válka, neúroda, chudoba, epidemie, tak všechno, co se nehýbalo - žaludy, kaštany, semínka ze šišek, kořínky, březovou kůru… Ale to nebyla nikdy běžná strava, tak si dovolím to vynechat. 

Nic moc, že?

Ovoce a ořechy

No dobrá, tak přidáme ovoce a ořechy.

Jablka, hrušky, třešně, trnky, mirabelky, kdoule, moruše, oskeruše, dřínky, broskve. Čerstvé, sušené, naložené v medu, rozvařené. Výjimečně hroznové nebo divoké víno. Různé méně používané bobuloviny a plody - třeba šípky.

Od 18. století melouny.

Vlašské a lískové ořechy, jedlé kaštany, ale také pražené žaludy a kaštany.  

Lesní plody - jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, houby (nemám je kam strčit, protože nejsou ani maso,
ani zelenina).

Jako luxus - rozinky.

Pozn.: To, co my dnes považujeme za běžné - citrusy
a banány, bylo ještě ve 30. letech 20. století  raritní záležitostí a většina populace ani netušila, že něco takového existuje. Pomeranč jako vánoční dárek a citron jako lék. 

Obiloviny a luštěniny

Pořád to je takové hladové, co?

Tak ještě obiloviny a luštěniny.

Žito, oves, ječmen, pšenice, hrách, čočka,  proso, cizrna, rosička, pšenice špalda, pohanka, vikev (boby), lupina (bílá). 

Od 18. století kukuřice a fazole. 

Ze všeho toho lze umlít různé typy mouky  a z těch mouk nadělat nesčetně druhů chleba, pečiva, knedlíků, placek, šišek a noků. Což se také dělo. Sladké i slané, plněné i neplněné, vařené i pečené, zavařované do polévek i do vody. Plus se to dá nesčetnými způsoby připravit jako sladký či slaný příkrm. Uvařit do měkka, v moždíři rozdrtit na kaši, ochutit mlékem či smetanou, osladit medem a okořenit, osolit a okořenit, doplnit zeleninou či ovocem.

Maso a uzeniny

Že už  ten náš stůl vypadá mnohem veseleji a jídlo sytěji? Taky si myslím.

Jen ještě alespoň kousíček masa by to chtělo.

Inu, staniž se. A ne, že se budete ošívat, ošklíbat a upejpat.

Protože masem bylo leccos, co bychom dnes rozhodně nevzali do úst.

Jednak co živočišných druhů a jednak co do typů...mhhhm...hmoty (jsem po obědě a decánko se mi při představě některých vzezření a pachů zvedá kufr).

Začněme domácím dvorkem; tam to známe. Běhá nám po něm pár slepic, nějaká ta kachna a husa, v ohradě se popásají jedno či dvě prasátka a někde u příkopu a po zahradě uvázaných pár koz. Možná máme i krávu, protože jsme celkem zámožná rodina. A na pastvině stádečko ovcí.

Super!

Máme mléko, vejce, tuk a maso.

Z mléka budou smetana, tvaroh, syrovátka, podmáslí,
z tvarohu a syrovátky různé sýry (ve 14. století se v Praze na trzích dalo koupit přes 30 druhů sýrů!!!).

Sladké i zkyslé mléko můžeme použít na nejrůznější polévky a omáčky, s něčím nebo jen okořeněné a zahuštěné. A také si ho můžeme občas dopřát trochu horkého s medem.

Vejce jsou vzácnost.

Potřebujeme je hlavně na vaření a pečení, takže s nimi nemůžeme plýtvat na smaženice, omelety, nebo se jim dokonce cpát jen tak, uvařenými natvrdo! A pak je také potřebujeme mít v zásobě, kdyby někdo onemocněl.

Ale párkrát do roka jich uvaříme plnou ošatku, protože jde
o slavnostní příležitost. Nebo jimi občas  ozdobíme nádivku
a masové či moučné noky.

S tukem tedy také úplně plýtvat nemůžeme. 

Máslo a sádlo přidáváme do vaření, do kaší, polévek
a omáček. Také do příležitosných jemných pečiv. Ale když máme trošku nazbyt, tak potom se můžeme rozmáchnout
a namazat si pořádně chleba či polít rozpuštěným placky. 

S lojem, to je jiná. Chuť má docela odpornou a konsistenci také - je totiž , stejně jako husí tuk, granulovatý. Ale
do lampiček a lojových svíček, na impregnaci bot, pracovní zástěry, plátěné kápě a pracovního kabátce - luxus. Sice to smrdí, ale to fakt neřešíme. No, a kdyby bylo zle, tak i do jídla bude dobrý.

Do sádla, husího a kachního tuku, pokud je ho dost, naložíme houby a nasolené maso, často ještě ochucené česnekem, cibulí a zeleným kořením. Hliněné hrnce, zaklopené  dřevěnou či kamennou pokličkou zalitou voskem a ještě pečlivě převázané, uložíme do sklepa. A do neochuceného sádla můžeme zalít vejce i něco vzácnějšího ovoce.

A teď už by mohla být ta pečeně, anoanoano!!!

Leč nebude.

Do cca půlky 16. století na ni prostě můžeme skoro úplně zapomenout a radovat se z té jíchy a guláše. Ale můžeme si dát občas pražmo, což je naklíčené obilí opražené nasucho či na másle/sádle na speciálním hliněném pekáči s nožičkami nebo položeném na roštu.

Pak už se pečená masa, ale i třeba smažený svítek
či omeleta postupně objevují i v měšťanských a možná
i některých venkovských kuchyních. Záleží na jejich vybavení, jak jsme si řekli v předchozím článku. A také
na zásobách dřeva na topení, protože pečení je časově
a energeticky náročné a tudíž nákladné. Smažení dtto.

Ovšem od 18. století si už pečeni můžeme dát i v té hospodě - hovězí, vepřovou i skopovou. Také pečenou rybu, pečené
a smažené sladkosti, různé druhy žemlí, omelet, oplatek, koblih. A dokonce i smažený řízek!

Ale…

Ale musíme na to mít. Jinak nás čeká obligátní hustá polévka, guláš či jiná hustá omáčka, kus chleba, kousek sýra. A možná trocha sladké kaše. Protože ta moderní jídla jsou drahá a mohou si je dovolit jen některé domácnosti a někteří hosté hospod.

No co už; hlavně, že to je alespoň skopové. Tedy; doufejme.

Protože ono to i v 19. století pořád ještě může být leccos. Skoro cokoli. Ale fuj…

Tak třeba drobní ptáci, v Evropě lovení zcela legálně čižbou ještě před desti lety.

Nebo ježek, veverka, vrána, havran, bobr.

A to jsou pořád ještě masa. Divná, ale masa.

Jenže v pokrmech jak ve středověku, tak v novověku najdeme ze zvířat, ptáků a ryb skoro všechno. Počínaje hlavami a konče oháňkami; a pak to, co je mezi těmi dvěma konci (já mám prostě s vnitřnostmi trošku problém, no.  Srdce či pajšl na smetaně nebo na slanině mě spolehlivě odstraní od stolu; kdyby ale byl opravdový hlad, tak bych
to asi spolykal). No, tak tohle byly pořád ještě pochoutky. Ale byly tu i žaludky, brzlíky, býčí žlázy a mozky. Všechno se to ještě nedávno objevovalo na jídelních lístcích restaurací, školních/závodních jídelen a domácností. Zadělávané dršťky baští Francouzi dodnes.

Takže maso hodně dlouho v drtivé většině  jen vařené
a dušené. Velké kusy i drobně nakrájené. Se všemožnými omáčkami (švestková, višňová, brusinková, jablečná, koprová, cibulová, celerová, mandlová, mrkvová…), s příkrmy - houby, zelenina vařená a dušená, nádivky, knedlíky, šišky, placky, nakládané ovoce a zelenina, s pečivem, v polévkách.

Hlavně v různých sladko- a slanokyselých úpravách, protože uchovat maso čerstvé byl opravdu problém. 

A samozřejmě nesmíme zapomenout na uzeniny - jakmile lidé objevili kouzlo uzení, obuli se do toho plnou silou.
Nejprve ryby, ale už v raném středověku se objevují první uzenky (a také uzené sýry). Uzenky všelijak kořeněné (do 17. století jsme neznali mletou papriku, jinak byl koření slušný výběr a třeba šafrán byl až do 19. století mnohem dostupnější než dnes), tlusté a tenké, masové, s vnitřnostmi, tučné i suché.

A paštiky. Do těch se vešlo opravdu všechno; i divné věci. Ale když se to správně rozvařilo, okořenilo, rozmydlilo v moždíří a pak znovu uvařilo nebo upeklo ve formičce, doplnilo třeba mandlemi nebo brusinkami, bylo to i moc dobré. A host se po původu masa obvykle neptal; zvlášť když  byl pokrm chutný a za dobrou cenu.

Příště si povíme něco o laskominách, sladkostech a podobně.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (71 hlas)

Komentáře

Autor nepíše o lidstvu obecně.

Račte si všimnout věty: "To, co my dnes považujeme za běžné - citrusy a banány, bylo ještě ve 30. letech 20. století raritní záležitostí a většina populace ani netušila, že něco takového existuje."

To není o celém lidstvu ani náhodou a není to ani o celé Evropě.

Citrusy byly relativně neznámé tady. Pomeranče jsou poprvé zmiňované v Číně ve 4 století. Do Evropy byly přivezeny Portugalci a v mnoha jazycích Balkánu po nich mají dokonce jméno. Považujete Číňany za součást lidstva? CItróny byly ve Španělsku už ve 12 století, ale znali je už ve Starém Římě - i když ne běžně.

Banány zase byly známy v jihovýchodní Asii nejspíš už před 10 000 lety. Píše se o nich v budhistických textech a znal je už Alexandr veliký. Takhle se dá rozebírat všechno, co píše.

Jíst v přirozené nevyumělkované podobě znamenalo mít v mouce červy - proto je ve starých kuchařkách psáno "do PROSÁTÉ mouky" mouka se prosévala, aby se těch červů zbavila jen tam zůstávala trochu ta červí hovna.

Vidlák tu popisoval, jak tráví brouky v silu. V komunistické literatuře vašeho mládí jsou historky o tom, jak soudruh nezajistil, či dokonce zakázal deinsekci sila, byl z toho přůser, koho za svoji chybu potrestá.

Stejně tak červivělo kde co. Taky uložené jídlo hnilo a plesnivělo. Lidé měli otravy z námelu, který roste na obilí.

Hubený jak lunt se dá říct jinými slovy podvyživený. To moc nevyrostete a pokud jste ženská, ještě vaši potomci mají následky. Trvá to několik generací, než se to dostane do normálu. Samozřejmě, jsou i další následky.

Tvrďte si co chcete, má to váhu jen vašeho tvrzení.

Průměrný počet slepic: 2.3 (22 hlasů)

Jen Vás připravují na dobu, kdy maso nebude pro každého.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

Ale nechte si chutnat.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Citrusy byly známé i ve střední Evropě již ve 14. století prokazatelně. "Jenom" ta obeznámenost s nimi platila pro nepatrný segment populace, který si mohl dovolit nákup takové exotiky.

Banány sice poznal již Alexandr Veliký, ale udělal chybu, že patrně ochutnal ne zcela zralé plody, jež proto vyhodnotil jako nepoživatelné. Tím se banány staly pro Evropany na mnoho staletí uzavřenou záležitostí.

Ad mouka - ta se prosejvá furt, protože zavíječ moučný nikam nezmizel a pobývá běžně v domácnostech dodnes (tzv. "mol"). Líbí se mu nejen v mouce, ale také v těstovinách, rýži a v kakau například. Nepohrdne však ani perníčky, čokoládou či mletými nebo sekanými ořechy a mandlemi. Je-li nouze, vezme zavděk dokonce i některými druhy koření.

Hubený NEznamená vychrtlý a už vůbec ne vyhladovělý a podvyživený.
Nemluvě o tom, že i velmi obézní lidé bývají těžce podvyživení, protože se jim nedostává životně důležitých stavebních látek. Dokonce je prokázáno, že obezita a extrémní obezita je nemocí chudých lidí.

Průměrný počet slepic: 4.6 (16 hlasů)

Když jsem dělal zverimexy, tak jsme s tímhle hajzlíkem bojovali od jara do podzimu.
Když se vyskytl ve směsích pro nosnice, tak většina chovatelů mávla rukou, slípkám to víc chutnalo, ale když vám to vlétlo do krmiv pro různé hlodavce, jak dnes děcka hodně chovají, tak jste to mohl rovnou vyhodit. Psal jste, že chováte morčata, tak jste se s tím patrně taky setkal.
Takže pod regály nalepené feromonové lapače a před odchodem z krámu se mocně nadýchnout, pak půl minuty stříkat kolem sebe nějaký chemický sajrajt a pak zdrhnout.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

ty lapače vám je tam nalákaly,to mol cítí na vzdálenost 1,5 km

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

On tam psal o LIDSTVU OBECNĚ.

Lidstvo obecně je celé lidstvo. I Indové, černoši, indiáni taky Španělé, Italové, Řekové.

Kdyby mluvil o jen o Střední Evropě, tak dobře.

Ve Španělsku se pomeranče pěstovaly ve velkém někde od 10 století. Znal je tam každej. Později byly všude po Evropě Oranžérie - čili stavby, kde se pěstovaly pomeranče.

O těch červech to vím, potravní moly vám nalítají domů klidně oknem a pak můžete jídlo jen vyhazovat. Dřív bylo jídlo taky nebezpečný.

On tam nenapsal hubený, ale hubený jako LUNT. Lunt je doutnák nebo knot. To znamená už silně vychrtlý. Navíc mluvil o poválečné době. Ještě byly příděly. Lidi, co si tu dobu pamatujou se mohli zvencnout, jak ve Zdivočelý zemi byli jakoby po válce všichni vypasený a oháknutý.

Bejt tlustej, protože dostáváte hodně energie mouka/cukr/olej bez živin nebo dostáváte tak málo jídla, že z toho ani nepřiberete, obojí je špatné.

Když my si na něco hrajeme a držíme pár dní půst a když se někdo roky tak tak nají, tak to je úplně něco jinýho a má to jiný následky.

Průměrný počet slepic: 2 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

stvoření.
Kvůli vašim debilním kecům o žrádle jsem vyplundroval lednici aj špajz. Vypadá to tam, jak po náletu sarančat.
Ráno vás napráším Jahodě a to uvidíte ten dým...

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

Targu(si), sorry.
Ale snad Vás trochu uchlácholí, že mě to potkalo v šest ráno tak silně, až mě to vzbudilo.
Tak jsem vstal, prozkoumal potravinodárné výklenky, komůrky a chladítka, našel, pojal nápad a zrealizoval jej.
Nálezem mi byly kynuté jahodové knedlíky v počtu tří.
I rozpůlil jsem je, rozehřál na pánvi máslo, na něm půlky z obou stran opekl do zlatova křupavého, na talířku bohatě posypal tvarohem, trošičkou cukru a jako zlatý hřeb téhle prasárny to polil tím přepuštěným máslem z pánve.
Je to šííííleně dobrý a navíc jsem si udělil pochvalu za dobovou snídani (16. stol+).

Tak, a TEĎ můžete jít za Jahodou :o))

Průměrný počet slepic: 4.9 (18 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

ptovokace !!! 👍

Průměrný počet slepic: 4.7 (16 hlasů)

Přesně to mě napadlo :-)))

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Vím že odkazy málokdo čte, pastuji sem proto jeho úterní doplněk :

Doplněk z úterního odpoledne:

Jak je celá opoziční argumentace od základu prolhaná, ukazují dva čerstvé statistické údaje:

1- deficit státního rozpočtu

Ten za období leden-červenec skončil v rekordním deficitu 279 mld. Kč

2- deficit důchodových příjmů výdajů

Důchodový systém skončil v letošním prvním pololetí v deficitu téměř devět miliard korun. Seznam.cz tuto skutečnost komentuje s titulkem Důchodové letadlo!!!!

Takže to zopakuji – republika za prvních 7 měsíců „hospodařila“ s gigantickou sekerou skoro 280 miliard korun. Dosud naprosto nevídané číslo. Nepoměr mezi vybraným sociální pojištěním na důchody y vyplacenými penzemi je 10 miliard. vyznávám heslo, že dluhy se dělat nemají a na dluh žít nelze.

Ovšem těch důchodcovských 10 miliard je součástí těch celkových 280!!!! Ani ne 4% !!!!!

Takže čtyři procenta z celku představují katastrofu a zbylých 96% zaviněných zejména těžce zkrácenými příjmy státu s z daně fyzických osob a různými až nesmyslnými covidovými podporami všeho možného podnikatelského je podružnost pod rozlišovací schopnost opozice i Babiše?

Takhle vypadá realita bez mlhy slovního dogmatického průjmu!!!! Kdyby se celý problém českých státních financí v současnu a především budoucnu koncentroval na eventuální disproporci mezi příjmovou a výdajovou stránkou důchodového rozpočtu, pak by ns čekala procházka růžovým sadem. Protože v dnes už bezmála 2 bilionovém ročním státním budgetu by šlo o opravdu kosmetické sumy! Jenže u nás je v ústavě zakotvená rovnost občanů pouhým deklaratorním prohlášením.

Panuje zde přísné kastování. Jak už jste četli výše.

Nejvýše jsou politikáři a jejich rodinní či byznysoví bližní

následují podnikatelé různých stupňů a tím i kast

pak není dlouho dlouho dlouho nic.

Pak přijdou zaměstnanci

a pak je dokonalé ticho, až někde hodně dole je třída podlidí v důchodu.

Nic to nedokládá lépe než ona čerstvě zveřejněná čísla o deficitu státní a důchodového rozpočtu.

Průměrný počet slepic: 4.4 (22 hlasů)

Petrpavel.
Deficit důchodového systému,není ani tak vyplácením důchodů,ale že se snížil příjem do tohoto systému kvůli všem možným opatřením k vůli Covidu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (9 hlasů)

poněvadž rostou mzdy (tedy i odvody) i ceny (inflace, postupně pak hyperinflace, se tomu jevu říká). Jenomže výdaje rostou tak rychle že je nestačí pokrýt ani stávající navyšování důchodů. Rozklad systému.
Vzpomeňme na předhitlerovské Německo.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

Za těmi setrvalými kecy hledejte otevírání Overtonových oken likvidace průběžného systému penzí na fondový systém. A přihrání obrovské hromady peněz na hraní správcům penzijních fondů. Setrvalý tlak dělá nepatrné změny v myslích lidí nově dorazivších na pracovní trh. když v takovém tlaku žijí už 30 let, jen málokdo z nich je natolik inteligentní, aby mediální manipulaci dokázal prohlédnout a ubránit se jí.
přejme jim ten šťastný nový svět a uspořádání. Jen budou poněkud drsně poučeni o následky.
My jsme také byli drsně poučeni v privatizaci a divokými 90. roky. Báječná léta s Klausem. Tím starším zvaným tuneldědek nebo čmajznulpero, ne tím mladším.

Průměrný počet slepic: 4 (11 hlasů)

Mlaďoši nejsou ochotni se poučit z chyb předchozích generací. Oni jsou přeci ti mladí, krásní a chytří. Free, cool a in. Mladí, moderní, dynamičtí. Když se někdo nepoučí z historie, je nucen ji opakovat.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Důchody a penzijní | 21.04.2021 10:24:40
Hospodaření systému důchodového pojištění (21.4.2021)
Saldo Příjmy Výdaje Počet důchodců - k 31.12.2020 Průměrný starobní důchod - k 31.12.2020
-9,49 mld. Kč 126,77 mld. Kč 136,26 mld. Kč 2,881 mil. 14 479 Kč

Systém důchodového pojištění, tzn. jeho příjmy i výdaje, jsou součástí hospodaření státního rozpočtu, především kapitoly 313 MPSV. Příjmy a výdaje tohoto systému jsou sledovány odděleně na měsíční bázi a za celý rok jsou také vykazovány ve Státním závěrečném účtu.

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kumulovaný vývoj hospodaření systému důchodového pojištění - 2021 (v mld. Kč)
Příjmy z pojistného na důchod. poj. vč. dobrovol. pojištění 43,76 85,38 126,77
Výdaje na dávky důchod. pojištění vč. výdajů na správu *) 45,04 89,53 136,26
z toho: výdaje na dávky důchodového pojištění 44,49 88,43 134,61
výdaje na správu 0,55 1,10 1,65
Saldo hospodaření systému důchodového pojištění -1,28 -4,14 -9,49
*) Ve výdajích na dávky důchodového pojištění jsou zahrnuty i alikvotní části výdajů na správu, které se za jiných okolností pro účely výpočtu salda systému důchodového pojištění přičítají k výdajům na dávky důchodového pojištění až na konci roku. V roce 2021 se očekávají výdaje na správu ve výši 6,6 mld. Kč.

Průměrný počet slepic: 1.4 (10 hlasů)

Schodek státního rozpočtu láme rekordy, ministryně Schillerová přitom sází na laciný alibismus.

Průměrný počet slepic: 1.7 (11 hlasů)

In reply to by Forum 24 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hovorková se zbláznila, Šafr už zase zapíjel xanax vínem, Doležal je vyhulený a Jandourek je ožralý jako vždycky.
V redakci všechno při starém!

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

taky jen uvedl Hamajdu. Že trvali na zveřejněnění se obrátilo proti nim. Normální člově přece ví, že tohleto se nezveřejňuje a tak usoudil na ty kiejkle poddaných amíků. Maj smůlu, náš člověk je poměrně sečtělýa zvyklý myslet za roh-... njn podcenili nás. Teď už se toho držej jen politici, ju a ti, z okoloí, co si myslej že vydolují nějaké peníz. Ačkoliv by je měli žádat po armádě a vládách té doby , že nezabezpečili nebezpečn materiál. Takže modroftačí letka sosani a jatolíci... sorry

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

o tom to celé je. Nechali s ním "hospodařit" soukromé společnosti. Minulé vlády, stejně tak tato.
Zbytek okolo Vrbětic je jen politická hra BIS-poddaných USA.

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

tato vláda v té době nevládla

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co dělala těch 8 let proti této (a milionům jiných) zrůdností?
Odpovím za vás : nic. Protože to je její režim, stejně jako těch vlád předešlých 30 let.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

na pád vlády to byla, dvě mouchy jednou ranou - vyvolání další, už nepřehlédnutelné roztržky s RF a jako bonus vládní krize tedy pokud by to vypovězení B+H nestihli sdělit dřív než to Respekt vydá. A měli to s odřenými zády. Jedno nebo druhé anebo oboje když to dobře půjde. Něco z toho nemohlo nevyjít.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Si myslím, že bude stačit už jen sto let a blboni se budou učit na internetu, že naši předci se dožívali 30 let, že byli bez sociálky, chudí, špinavé, roztrhaní, bezzubí a neočkovaní a vařili pomeje a platili větší daně. Takže imbecilové můžou skákat radostí jak se mají dobře i bez podílů na ničem, páč jim před třiceti lety naslibovali, že co nebude, se doveze. Hotové

Průměrný počet slepic: 4.3 (12 hlasů)

Vy vážně myslíte, že za třicet let ještě internet bude????

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

Naopak paní Emo, domnívám se, že to je cílem, pokud si lidi nevezmou své podíly zpět. Ideálně by internet zůstal jediným "reálným" světem a ten starej ošklivej má přece zmizet. Všechno hygienicky, logisticky a koordinovaně podle představ psychopatů udělá jen kontrolovaný internet a mobilní operátoři, keří vám budou vypípávat hovory z důvodu předsudečné nezávadnosti. No ni?

Babymetal
https://youtu.be/53WBde32NKU

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Jak se stalo, že Evropané žijí ve falešném historickém povědomí?

Středověký pohled na svět a dějiny byl jednoduchý. Křesťanstvím byla jako oficiální dogma přijata Aristotelova geocentrická soustava, podle které byla Zem středem vesmíru.

I když již bylo dávno známé, podle Herakleida z Pontu (388–315) a po něm Aristarcha z Samu (320–230 př.n.l.),
že se Zem otáčí kolem své osy a okolo Slunce.
Dobře zakonzervovaná historie

Člověk byl podle středověké představy stvořen jako obraz boží, tedy dokonalý se vším, co k tomu patří, včetně vědomí a dál se nevyvíjí. Národy vznikly při stavbě babylonské věže propletením jazyků.

Proti středověkým dogmatům o zemi, člověku a vzniku národů se nepřipouští dodnes žádné pochybnosti ani diskuze. Proto nebylo a není potřebné zkoumat skutečný původ, vznik a vývoj člověka, formování národů, ani pro nás tak důležité etnikum, jakým byli Slované. Všechno bylo jednou provždy vyřešeno, vysvětleno a dané.

Světská literatura v Evropě skončila začátkem 3. století n. l. římskou antickou literaturou. Celá středověká kultura a umění v Evropě souvisí s dogmaty katolicismu. Ve středověku platilo, že svět a člověk jsou stále stejní, jak byli při stvoření. Křesťanský názor nepřipouští změny a vývoj. Generace se střídají, staří umírají, mladí se rodí, ale nemění se a nevyvíjí.
Vymyšlení proroci a dědičné řady

Středověké kroniky evropských národů odvozují svůj původ od legendárních biblických osobnosti – vymyšlených potomků Adama a Evy – Magoga, syna Jafeta a jiných.

Ve středověkých kronikách najdeme celé řady dalších potomků se spekulativním vypočítáváním letopočtu
od stvoření světa, které jsou vymyšlené a nemají žádnou historickou cenu. Příkladem mohou být například záznamy z historie Polské a Maďarské.

Polsko:
Polští mesianisti počítají a vycházejí z Bible. W. Dobolecký ztotožňuje legendární osobnosti Goga a Magoga s Lachom a Polachom. Podle něho už Adam, Noe, Sam, prorok Daniel, svatý Jan i Jafet mluvili slovanským jazykem. V roce 1633 Dobolecký napsal, že Poláci jsou jedinými následovníky Adama, Séma a polština je první jazyk a již v ráji se Poláci nazývali Sarmati.

https://www.wmmagazin.cz/stredoveky-pohled-na-svet-a-slovany/

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

Kdyz citujete WM, nevite nahodou co je se spisovatelem a zahadologem Jirim Wojnarem ? Zije jeste ?

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by hulvath (neověřeno)

Trvalý odkaz

stal se doslova obětí svých teorií.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

In reply to by hulvath (neověřeno)

Trvalý odkaz

To nevím.

Zatím bez slepic

Panslovanské bláboly jsou stejně nudné jako ty pangermánské.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

No tak gdyby o tem nigdo nepsal, tak by si harpagondechujci mysleli, že jejich kecům věříme.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Když vezmu poslední odstavec z článku:
"A paštiky. Do těch se vešlo opravdu všechno; i divné věci. Ale když se to správně rozvařilo, okořenilo, rozmydlilo v moždíří a pak znovu uvařilo nebo upeklo ve formičce, doplnilo třeba mandlemi nebo brusinkami, bylo to i moc dobré. A host se po původu masa obvykle neptal; zvlášť když byl pokrm chutný a za dobrou cenu.",
a v něm nahradím jednak paštiky za masné výrobky a také slovo host za zákazník, tak znění:
"A masné výrobky. Do těch se vešlo opravdu všechno; i divné věci. Ale když se to správně rozvařilo, okořenilo, rozmydlilo v moždíří a pak znovu uvařilo nebo upeklo ve formičce, doplnilo třeba mandlemi nebo brusinkami, bylo to i moc dobré. A zákazník se po původu masa obvykle neptal; zvlášť když byl pokrm chutný a za dobrou cenu.",
tak jsme rázem v současnosti.
Co se vlastně změnilo na chování lidí? Touha najíst se dobře (chutně a dosyta) a levně se z hlediska času nezměnila.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Nejdřív jsem za ně považoval fanatiky přes opatření i fanatiky boje proti opatřením.
Teď už "protiopatřeňové" fanatiky ignoruji, protože je považuji za bezohledné pitomce nehodné mého zájmu, a směřuji pozornost pouze na fanatiky vakcinační a protiantigenové. To jsou pro mne skuteční koronafašisté, protože dělají pro farmakorporát.

A mezitím jsem pozbyl posledních zbytků důvěry v rychložblabuně nazývané eufemisticky "vakcinami proti covidu".
Tím posledním hřebíčkem do rakve s důvěrou bylo včera zveřejněné zjištění některých lékařů, že někteří lidé (zatím jen malý vzorek 630 seniorů 70+) půl roku po plném očkování mají/vytvářejí NULA protilátek (60% ze všech zkoumaných).
Oboroví odborníci to zjištění NEpopřeli a zmohli se jen na mumlání, že teda asi bude muste bejt třetí dávka a pak furt pryč přeočkovávání. Ale protilátky prostě uznávaný nebudou a zjišťovat se taky nebudou. Pro mne jasný důkaz o tom, že rychložblabuně jsou momentálně skoro na úrovni placeba (ale pěkně nebezpečného); jenom asi 4000x dražší než fýzák.

Takže za sebe - odteď už budu bojovat jen za to, abych na třetí a další várku nemusel a nepřišel o práci. Když to nepůjde, odebéřu se do předčasného důchodu.
Fusekli na ksichtě a desinfekci v kapse budu klidně nosti až do smrti a na nákup holt budu jezdit jednou za měsíc s papírem o čerstvém testu. Pokud by se mě někdo pokusil buzerovat v lese nebo na cyklostezce, pošlu ho nejprve mírumilovně do prdele a bude-li prudit dál, tak mu tu zádel nakopu.

Průměrný počet slepic: 4.4 (16 hlasů)

Dal jsem to sem jen jako vějičku pro ony zbývající koronafašisty (zvláštní : je jich je nejvíc v politice a v farmaprůmyslu..?, mezi normálními lidmi ubývají), někdo je opravdu nepoučitelný.
Přece všichni víme že kdo chlastá přemlouvá své okolí aby chlastalo taky ("dej si s námi"), kdo se přežírá přemlouvá všechny aby taky jedli víc než je zdrávo, kdo zahýbá ženě cítí se kingem a nesnáší věrnost, kdo se nechal očkovat závidí, díky postupnému přísunu informací o účincích vakcín na zdraví, neočkovaným a nejraději by viděl zákon nařizující to svinstvo všem.

Průměrný počet slepic: 4.4 (15 hlasů)

Neočkovaným NEzávidím vůbec nic a zároveň jsem odpůrcem povinné vakcinace něčím, co není prověřeno, co se stále víc jeví být neúčinným a navíc to má závažné následky již teď (přičemž o dlouhodobých se zatím neví nic).

Mně jde ale ještě o něco jiného.
"Vakciny" prudce zdražují a farmamafie z nich zjevně hodlá vytřískat ještě mnohem víc.
Takže POKUD se bude muset plošně přeočkovávat co půl roku, sesype se brzy celý systém veřejného pojištění a my, co ještě pracujeme, nebudeme vydělávat na nic jiného než na "vakciny".

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

chápu vaše pohnutky. Každá obecná pravda má své výjimky.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Já zjistil teď na dovolené, když jsem se setkával a hovořil s neznámými lidmi, že očkovaní dost často napadají neočkované, ale obráceně takovou zášť nevidím. Cheš? Nech se! Tvoje věc.

Občanovi se nechce na 3. dávku, mě se nechce na 1. Jaký je mezi námi rozdíl? Jeho na ty dvě donutili v práci. V tomto já mám kliku.

Průměrný počet slepic: 4.1 (14 hlasů)

jste vy, naběhne Krakonoš.
Naběhne a řekne - nejsi očkovaný, marš z mojeho lesa, holoto jedna!!!

Průměrný počet slepic: 4.2 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Co příroda dala,to se využilo.
Nemůžeme říci,že byl nadpočet lidí,ale nedostatek potravin,co klidně napíši,co slyšíme o Číně,co se hne je ke snědku.
K tomu je nutno dodat i to,nebyly finance na nákup kvalitnější stravy.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

A k tomu dodám, že smrt cenného hospodářského zvířete (kůň, kráva, volek) se želela více než smrt člověka.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když jsem to četl jako dítě, plakal jsem. Dodnes to je hodně silný příběh; a obávám se, že velmi ze skutečného života.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Figuruje i v legendárním filmu "Světáci".
:-)

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

J.Š. Baar mezi těmi lidmi žil, takže i když jde o složeninu střípků z mnoha příhod mnoha lidí, příběh je dost reálný. Tvrdý život popisoval i K. Klostermann u dřevorubců na Šumavě nebo K.V. Rais u výměnkářů, a to jsou teprve silné příběhy!

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Vy máte hlad!

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)