A co a jak jedli?

Autor
Štítky

Inu, naši předkové a dávní i docela nedávní jedli z našeho pohledu náramně zdravě - částečně. Protože jak měli možnost, tak příšerně mastili, sladili a dost i solili. Co do skladby suroviny a pokrmů z nich, jakož i do úpravy pokrmů, by nám středověká i starší novověká strava náramně prospěla, ale moc nechutnala.

Má to totiž pár háků. Museli bychom si zvyknout na odlišné chuti a konsistenci; to by snad šlo. Ale nedoplatili bychom se. Lidská potrava byla až do vynálezu sacharinu, margarinu
a chemických příchutí prostá veškerých náhražek. Dnešní krmivo pro plebs je co do kvality nesrovnatelně horší
a i opravdu chudí lidé jedli ještě v 1. polovině 19 století kvalitněji než dnešní “středovrstva”.

Kde začít…

Asi surovinami. 

Do 19. století převažovaly ve střední Evropě  moučné pokrmy doplňované ovocem (výhradně domácí provenience plus párkrát do roka hrstička rozinek; citrusy, datle a fíky byly extrémně vzácným luxusem a banány většina Evropanů
v životě neviděla ještě ve 30. letech 20. století) či zeleninou (kořenovou, hlíznatou a listovou, z plodů byly známy okurky, květák,  tykvovité, brokolice).

Takže - vezmeme to od země. Doslova.

Zelenina

Tuřín, několik druhů řepy a ředkví, petržel/pastiňák, celer, mrkev, cibule, kedlubna. Až od konce 18. století brambory.

O patro výš máme zelí, kapusta, brokolice plus kopřivy, lebeda, šťovík.

Z plodů - lilek, česnek, okurka, květák, od 19. století rajčata.

A eště takové to zelené, co často vyhazujeme - nať
z petržele, ředkviček a ředkví, celeru.

Pozn.: Když byly válka, neúroda, chudoba, epidemie, tak všechno, co se nehýbalo - žaludy, kaštany, semínka ze šišek, kořínky, březovou kůru… Ale to nebyla nikdy běžná strava, tak si dovolím to vynechat. 

Nic moc, že?

Ovoce a ořechy

No dobrá, tak přidáme ovoce a ořechy.

Jablka, hrušky, třešně, trnky, mirabelky, kdoule, moruše, oskeruše, dřínky, broskve. Čerstvé, sušené, naložené v medu, rozvařené. Výjimečně hroznové nebo divoké víno. Různé méně používané bobuloviny a plody - třeba šípky.

Od 18. století melouny.

Vlašské a lískové ořechy, jedlé kaštany, ale také pražené žaludy a kaštany.  

Lesní plody - jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, houby (nemám je kam strčit, protože nejsou ani maso,
ani zelenina).

Jako luxus - rozinky.

Pozn.: To, co my dnes považujeme za běžné - citrusy
a banány, bylo ještě ve 30. letech 20. století  raritní záležitostí a většina populace ani netušila, že něco takového existuje. Pomeranč jako vánoční dárek a citron jako lék. 

Obiloviny a luštěniny

Pořád to je takové hladové, co?

Tak ještě obiloviny a luštěniny.

Žito, oves, ječmen, pšenice, hrách, čočka,  proso, cizrna, rosička, pšenice špalda, pohanka, vikev (boby), lupina (bílá). 

Od 18. století kukuřice a fazole. 

Ze všeho toho lze umlít různé typy mouky  a z těch mouk nadělat nesčetně druhů chleba, pečiva, knedlíků, placek, šišek a noků. Což se také dělo. Sladké i slané, plněné i neplněné, vařené i pečené, zavařované do polévek i do vody. Plus se to dá nesčetnými způsoby připravit jako sladký či slaný příkrm. Uvařit do měkka, v moždíři rozdrtit na kaši, ochutit mlékem či smetanou, osladit medem a okořenit, osolit a okořenit, doplnit zeleninou či ovocem.

Maso a uzeniny

Že už  ten náš stůl vypadá mnohem veseleji a jídlo sytěji? Taky si myslím.

Jen ještě alespoň kousíček masa by to chtělo.

Inu, staniž se. A ne, že se budete ošívat, ošklíbat a upejpat.

Protože masem bylo leccos, co bychom dnes rozhodně nevzali do úst.

Jednak co živočišných druhů a jednak co do typů...mhhhm...hmoty (jsem po obědě a decánko se mi při představě některých vzezření a pachů zvedá kufr).

Začněme domácím dvorkem; tam to známe. Běhá nám po něm pár slepic, nějaká ta kachna a husa, v ohradě se popásají jedno či dvě prasátka a někde u příkopu a po zahradě uvázaných pár koz. Možná máme i krávu, protože jsme celkem zámožná rodina. A na pastvině stádečko ovcí.

Super!

Máme mléko, vejce, tuk a maso.

Z mléka budou smetana, tvaroh, syrovátka, podmáslí,
z tvarohu a syrovátky různé sýry (ve 14. století se v Praze na trzích dalo koupit přes 30 druhů sýrů!!!).

Sladké i zkyslé mléko můžeme použít na nejrůznější polévky a omáčky, s něčím nebo jen okořeněné a zahuštěné. A také si ho můžeme občas dopřát trochu horkého s medem.

Vejce jsou vzácnost.

Potřebujeme je hlavně na vaření a pečení, takže s nimi nemůžeme plýtvat na smaženice, omelety, nebo se jim dokonce cpát jen tak, uvařenými natvrdo! A pak je také potřebujeme mít v zásobě, kdyby někdo onemocněl.

Ale párkrát do roka jich uvaříme plnou ošatku, protože jde
o slavnostní příležitost. Nebo jimi občas  ozdobíme nádivku
a masové či moučné noky.

S tukem tedy také úplně plýtvat nemůžeme. 

Máslo a sádlo přidáváme do vaření, do kaší, polévek
a omáček. Také do příležitosných jemných pečiv. Ale když máme trošku nazbyt, tak potom se můžeme rozmáchnout
a namazat si pořádně chleba či polít rozpuštěným placky. 

S lojem, to je jiná. Chuť má docela odpornou a konsistenci také - je totiž , stejně jako husí tuk, granulovatý. Ale
do lampiček a lojových svíček, na impregnaci bot, pracovní zástěry, plátěné kápě a pracovního kabátce - luxus. Sice to smrdí, ale to fakt neřešíme. No, a kdyby bylo zle, tak i do jídla bude dobrý.

Do sádla, husího a kachního tuku, pokud je ho dost, naložíme houby a nasolené maso, často ještě ochucené česnekem, cibulí a zeleným kořením. Hliněné hrnce, zaklopené  dřevěnou či kamennou pokličkou zalitou voskem a ještě pečlivě převázané, uložíme do sklepa. A do neochuceného sádla můžeme zalít vejce i něco vzácnějšího ovoce.

A teď už by mohla být ta pečeně, anoanoano!!!

Leč nebude.

Do cca půlky 16. století na ni prostě můžeme skoro úplně zapomenout a radovat se z té jíchy a guláše. Ale můžeme si dát občas pražmo, což je naklíčené obilí opražené nasucho či na másle/sádle na speciálním hliněném pekáči s nožičkami nebo položeném na roštu.

Pak už se pečená masa, ale i třeba smažený svítek
či omeleta postupně objevují i v měšťanských a možná
i některých venkovských kuchyních. Záleží na jejich vybavení, jak jsme si řekli v předchozím článku. A také
na zásobách dřeva na topení, protože pečení je časově
a energeticky náročné a tudíž nákladné. Smažení dtto.

Ovšem od 18. století si už pečeni můžeme dát i v té hospodě - hovězí, vepřovou i skopovou. Také pečenou rybu, pečené
a smažené sladkosti, různé druhy žemlí, omelet, oplatek, koblih. A dokonce i smažený řízek!

Ale…

Ale musíme na to mít. Jinak nás čeká obligátní hustá polévka, guláš či jiná hustá omáčka, kus chleba, kousek sýra. A možná trocha sladké kaše. Protože ta moderní jídla jsou drahá a mohou si je dovolit jen některé domácnosti a někteří hosté hospod.

No co už; hlavně, že to je alespoň skopové. Tedy; doufejme.

Protože ono to i v 19. století pořád ještě může být leccos. Skoro cokoli. Ale fuj…

Tak třeba drobní ptáci, v Evropě lovení zcela legálně čižbou ještě před desti lety.

Nebo ježek, veverka, vrána, havran, bobr.

A to jsou pořád ještě masa. Divná, ale masa.

Jenže v pokrmech jak ve středověku, tak v novověku najdeme ze zvířat, ptáků a ryb skoro všechno. Počínaje hlavami a konče oháňkami; a pak to, co je mezi těmi dvěma konci (já mám prostě s vnitřnostmi trošku problém, no.  Srdce či pajšl na smetaně nebo na slanině mě spolehlivě odstraní od stolu; kdyby ale byl opravdový hlad, tak bych
to asi spolykal). No, tak tohle byly pořád ještě pochoutky. Ale byly tu i žaludky, brzlíky, býčí žlázy a mozky. Všechno se to ještě nedávno objevovalo na jídelních lístcích restaurací, školních/závodních jídelen a domácností. Zadělávané dršťky baští Francouzi dodnes.

Takže maso hodně dlouho v drtivé většině  jen vařené
a dušené. Velké kusy i drobně nakrájené. Se všemožnými omáčkami (švestková, višňová, brusinková, jablečná, koprová, cibulová, celerová, mandlová, mrkvová…), s příkrmy - houby, zelenina vařená a dušená, nádivky, knedlíky, šišky, placky, nakládané ovoce a zelenina, s pečivem, v polévkách.

Hlavně v různých sladko- a slanokyselých úpravách, protože uchovat maso čerstvé byl opravdu problém. 

A samozřejmě nesmíme zapomenout na uzeniny - jakmile lidé objevili kouzlo uzení, obuli se do toho plnou silou.
Nejprve ryby, ale už v raném středověku se objevují první uzenky (a také uzené sýry). Uzenky všelijak kořeněné (do 17. století jsme neznali mletou papriku, jinak byl koření slušný výběr a třeba šafrán byl až do 19. století mnohem dostupnější než dnes), tlusté a tenké, masové, s vnitřnostmi, tučné i suché.

A paštiky. Do těch se vešlo opravdu všechno; i divné věci. Ale když se to správně rozvařilo, okořenilo, rozmydlilo v moždíří a pak znovu uvařilo nebo upeklo ve formičce, doplnilo třeba mandlemi nebo brusinkami, bylo to i moc dobré. A host se po původu masa obvykle neptal; zvlášť když  byl pokrm chutný a za dobrou cenu.

Příště si povíme něco o laskominách, sladkostech a podobně.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (71 hlas)

Komentáře

a Blížejovem.
2 mrtví, 4 těžce zranění, kolem 40ti lehce.
Mezinárodní rychlík ("Západní expres - Ex 351") projel červenou a narazil do osobáku :-(

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

Zatím tři mrtví. Oba strojvůdci plus jedna cestující.
Několik dalších ve vážném stavu.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

"Nehodu vyšetřuje Drážní inspekce, trať zůstane uzavřená zřejmě do pátku 18:00. Škody půjdou do desítek milionů.
Jedná se o nejtragičtější vlakovou nehodu v Evropě za dva a půl roku. "

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

srpen, což je již po několik let klasické období, kdy dochází k vlakovým nehodám.
2/ Strojvůdci jezdí bez pomocníků.
3/ po loňských nehodách se toho spoustu nakvákalo a udělalo se - jako obvykle - NULA HOVNO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
4/ kdyby se nešetřilo na platech a všude byli výpravčí a zejména pomocníci fíry, tyhle masakry by se prostě nestávaly.
5/ Idioti, kteří si myslí, že nás zachrání automatizace řízení provozu, resp. ti, kteří ji dělají, anebo ještě lépe, ti kteří ji JEŠTĚ POŘÁD NEDODĚLALI, jsou přesvědčeni o tom, že jsou nejchytřejší, nejmladší a nejkrásnější v naší galaxii a přilehlém okolí, takže je nemáte šanci přesvědčit, že jsou hovada, kterážto by už dost dlouho měla být pověšena za vejce na porážkovém háku.
6/ Asi už není moc co dodat. Tedy kromě toho, že nejchytřejší a nejkrásnější jsem tady já, ale to už všichni, kromě těch blbců na dráze, vědí.
7/ Ještě si neodpustím poznámku - je to úplně stejný princip průseru, jako padající B-737 MAXX, do nichž dělali soft lidi, kteří neměli s létáním nikdy nic společného, a z letadla znali akorát letušky roznášející na táckách bufet.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

/Automatika nedotažená, příp nefunkční.
/ Stav chroští na trati. Jde o rozhledovou vzdálenost mašinfíry, já jsem na první pohled nevěděl, jestli jde o jednu z hlavních tratí, nebo průsek v hraničním hvozdě.
Ono obojí spolu souvisí a jako bonus je fakte, ž mašinfíra je kabině sám, ztráta pozornosti.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Zábrzdná vzdálenost osobáku (osobák je osobní vlak) je tabulkových 700 metrů, poloměry zatáček jsou i méně, než je 300 metrů, takže vyčištěné průseky jsou vám VĚTŠINOU (nikoli vždy) docela k hovnu.
Ale to je opravdu kopaneček ze zoufalství, neberte jej moc vážně. Jinak ve vašich písmenkách neshledávám výraznou chybu.
Samozřejmě kromě toho, že jste nesplnil povinnost upozornit, že Milošek si dovolil ještě nekondolovat. Proto vás nazvu starou ohavou, a tak všelijak podobně, však mne znáte, co jsem za svini.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

vím hovno a dělám chytrého.
Nehoda se stala na jednokolejce a prý havaroval německý rychlík. Z toho usuzuji na klasifikaci tratě, resp. stanoveného rychlostního maxima pro takovou trať. Pro zájemce velmi hrubý nástřel, jak se jezdí po kolejích, je zde.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1brzdn%C3%A1_vzd%C3%A1lenost

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

červenou a BÁC.
Podle nějakého pantáty od SŽDC je v tom úseku povolená rychlost 70-80 km/h a řekl bych, že děsivá destrukce čela mašiny rychlíku i čela motorového vozu osobáku tomu odpovídá.
* Výhybna: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDhybna
http://www.trat-180.wz.cz/dopravny.php

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Na které trati jsou ty Vaše ZATÁČKY? Pane odborníku a znalče, na trati jsou jen OBLOUKY!

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by Vlastimil Čech (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nemám na vaše hovna náladu.
Střední dopravku jsem ukončil v r. 90 a na dráze jsem jednoduše nikdy nedělal. A kromě toho jsem se tam učil jen o vozidlech, nikoli o tratích. Proto má pro mne železná dráha zatáčky.

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

Strojvůdci,možná změna strojvůdce,nebo původní,pokaždé měl volný průjezd.
Určitě k nějaké změně došlo,tak musíme počkat na výsledek šetření.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

vůbec nic, pane zemědělče.
Přijde mi komické, že řidiči nákladního auta hrozí za překročení času řízení či pracovního dne pokuty i jedno sto litrů (100 000 Kč), případně i sebrání řidičáku, zatímco fírové na dráze si můžou dělat, jak se jim zamane a o nějakém odpočinku mezi šichtami si vyprávějí tak možná v domově důchodců, pokud se dožijí penze...

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Zatím nevyjádřil soustrast.
Byla by to od něho sice formalita, ale za slušnost by to stálo.

Průměrný počet slepic: 1.6 (11 hlasů)

drží hubu úplně stejně, jako Milošek.
Takže se hoďte do klidu.
Jinak řečeno, ještě jsem fakt neviděl, že by nějaká soustrast někomu extra pomohla.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

Petr Fiala
@P_Fiala·
5 h
Vyjadřuji upřímnou soustrast pozůstalým po tragické srážce vlaků na Domažlicku a všem zraněným přeji brzké uzdravení

Marian Jurečka
@MJureka
·
6 h
Myslím v Složené ruce na oběti železničního neštěstí, na všechny zraněné a jejich blízké.
Vyšetřování potrvá delší čas, obecně je ale před námi stále velká výzva v potřebě zvyšovat zabezpečení a bezpečnost železniční dopravy v ČR.
Markéta Pekarová Adamová
@market_a
·
6 h
Upřímnou soustrast rodinám obětí střetu vlaků na Domažlicku.
Jestli můžeme být na něco hrdí, je to náš integrovaný záchranný systém, jsem si proto jistá, že zranění dostanou tu nejlepší možnou péči. Mé modlitby jsou s těmi, kdo jsou v kritickém stavu.

Jiří Ovčáček
@PREZIDENTmluvci....0
Pražský hrad - Kancelář prezidenta republiky
@HradOfficial............0

Průměrný počet slepic: 1.9 (9 hlasů)

In reply to by A (neověřeno)

Trvalý odkaz

"konstruktivně" nejebali v době, kdy byli u vlády, neprivatizovali by za úplně každou cenu a následně vyčistili Augiášův chlév složený z ČD, ČD Cargo a SŽDC, nemuseli dnes mlíti hovna o modlitbách, protože všichni dobře víme, že jejich modlitby nikomu a ničemu nepomůžou.
Takže asi tolik k 3,14-čovinám soudružky Adamové, na nichž si hodlá postavit reklamní kampaň.
Jinak tento hrůzostrašný děj na pokračování přesně kopíruje události, které probíhaly po privatizaci železnic v UK (UK je United Kingdom, nikoli Ukradina).

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Čistěte si ten Augiášův chléb s Babišem/ nakonec je ve vládě 8 let/ - a s Havlíčkem.
Zde, šlo zřejmě o selhání lidského faktoru.
Vyjádření soustrasti je projevem účasti a soucitu s utrpením druhých lidí.

Průměrný počet slepic: 2 (12 hlasů)

Dnes už je to jen a pouze součást politického marketingu. Zejména ze strany subjektů, které již během svého vládního engagement PROKÁZALY, že jsou jim něco jako soucit a empatie zcela cizí.

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

na železné dráze fungovat, musí být odolný vůči lidské chybě.
Neboli musí být BLBUVZDORNÝ!!!
Jenže vykládat to mamlasovi, který si neumí ani vymyslet nick, co znamená, že má být něco blbuvzdorného, je házení perel sviním.
Takže jinak.
Spočítejte si, kolik bylo takových nehod ročně za koančů, a pak to porovnejte s dnešním stavem.
A to nebyla k dispozici elektronika, mobilní telefony, systém GPS, blablabla..., mohl bych pokračovat asi tak hodinu.

A vyjádření soustrasti a debilní kecy o sepnutých rukou, to si z nás dělá kozy soudruh mluvčí i vy. Ať si madam Pekarová vyhrne rukávy i nohavice a jde pomáhat na místo neštěstí rozebírat tu hromadu šrotu, anebo vytáhne z VLASTNÍ kešeně sto litrů a založí sbírku pro postižené a pozůstalé.. A ten černoprdelnický mameluk totéž.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Která rozm...rozj...doku... No prostě podělala v UK, co mohla.
Železnice se tam dostala do takového stavu, že ji B'Liar nakonec potichoučku zase znárodnil a velmi douhé peníze z kapes Magrátou odrbaných poplatníků nechal zresuscitovat.
Jak jste správně podotkl, probíhá to u nás úplně stejně.
Rozinku na vršek přiložil dnes v rozhovoru nějaký (tuším) profesor z dopravní fakulty ČVUT, který pravil, že Kotlinka má další světový unikát - totiž nejvíc železničních dopravců na světě v přepočtu na počet obyvatel a rozlohu pidistátu. DVACET!!! A pravil, že ho proto nynější situace nijak nepřekvapuje, protože každý z dopravců potřebuje mašinfíry, ale nechce se mu jim zaplatit. Takže se z mašinfírů stalo něco jako nádeníci, kteří během týdne kočují na "zrkácené úvazky" z jedné firmy do jiné a jezdí a jezdí, až se stane průser.

V Německu to asi nebude lepší, protože ten vlak, co projel žlutou i červenou, byl německý. Což ovšem nevylučuje, že ho řídil nějaký český pendler, co hodinu před vyjetím slezl z mašiny v ČR, nebo kdovíjaký gastarbeiter.
No, už dofíroval...
Řekl toho ten pán hodně, tazatelka jen lapala po dechu a fofrem se rozloučila.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

Dnes v Interwiev na ČT24 pravil šéf SŽDC, že celkem je dopravců na české železnici 100, ne 20.
To je hlavní rozdíl oproti stavu před deseti léty, když tu jezdily pouze ČD ale délka kolejí zůstala stejná, nad 9.000 km.
Takže boj nejen o strojvůdce je enormní. Jde také o servisování vozového parku, které nemají všichni dopravci zabezpečený.
Západní expres, kterému na Domažlicku se říká dialektem Mnichovék táhla německá dieselová lokomotiva, německého dopravce z München do Plzně. Návěstí fungovalo, lokomotiva nezpomalila na žluté světlo a následně nezastavila na červené. Obě světla byla v pořádku. Stejně jako vloni v Perninku, i zde nehodu zavinil mašinfíra. V Perninku se udělalo opatření, podle kterého už nestačí písemný rozkaz k jízdě, ale ještě před opuštěním stanice v Perninku musí o povolení požádat telefonicky strojvůdce dispečera.
Dnes v rozhovoru v TV řekl šéf SŽDC, že rekonstrukce tratí na nový systém ETCT bude stát v prvním kroku 30 miliard a bude trvat do 10ti let. Jde také o to, aby na systém byla vyzbrojena vozidla.
Pokud jde o jednokolejku z Domažlic do Brodu nad Lesy, jak říkal můj tchán a dál na München, teprve před týdnem spolková vláda SRN Česku potvrdila, že bude trať Furth im Wald -München, která je také jednokolejná, modernizovat. Do té doby by bylo investování do dráhy na české straně k ničemu.
Takže kecy kritiků za ministerstvem dopravy a Českými dráhami jsou jen bláboly Neználků. Holt ještě nějakou dobu bude trvat, než třicetileté zachrápání vlád po roce 1990 bude napraveno.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

naopak.
Ale vysvětlete mi namísto toho přemoudřelého píčuse, jak zabrání strojvůdci v odjezdu ten pitomec, který sedí na opačném konci telefonní linky, na kterou má fíra volat!!!
Není úplnou náhodou něco na této geniální myšlence blbě?
Kdyby byl v Perninku výpravčí a fíra mu z nádraží ujel, pošle postaru telegrafem zprávu na další stanici, že jim tam fičí vlak, ať mu vyklidí kolej.
Idiot s patlacím mobilem udělá akorát tak hovno, protože zavolat nemá komu!!!!!!!!
Pardon, může podle soudruha,-žky Áčka sepnout po vzoru lidoveckých "myslivců" přední packy a vyslovit soustrast ještě předtím, než se dva vlaky srazí.
Vskutku geniální.

Namísto toho, aby ti kreténi namontovali na kolejnice úplně stejné čidlo, jaké se montuje na spouštění závor, které by dalo signál do protisměru, že je to v prdeli, ať všichni zdrhají.
Anebo aby fíra v protisměru měl před sebou v kompu mapu se zobrazením všech mašin v okolí 50 km. Mapa je dnes pro kohokoli za půl sta ročně, GPS čidlo i s vysílačem se pohybuje v řádu stokorun, profi zařízení v jednotkách tisíců, jednoduchý tablet seženete za jednotky stovek!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Místo zcela primitivního systému hlídání máme opět škodu ve stovkách milionů, tři mrtvoly, hromadu zraněných.
KURVA!!! Ať už jdou KONEČNĚ do PIXX !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za ty šílený prachy by 20 let mohl na každé pidizastávce sedět výpravčí a starat se o bezpečnost provozu.
Místo debilního telefonování mašinfírů kamsi.
Zatím celá slavná digitalizace znamená jen jedno - čím víc digi, tím víc průserů, zdržování a komplikací.
Fakt nemáte pocit, že je něco blbě?

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Tak muj tatínek bruslil někde na rybníku a tam zimovali kočovní Cikáni. A jeden se probořil pod led a všechny děti utekli,akorát muj tatínek mu pomohl a toho cikánka zachránil. A ti cikáni si dělali sádlo z ježků,takový ježek ho má na zimu hodně,ale po vyškvaření je prý divně žluté. Ale ten cikánům chutnal a měli ho hodně,takže jim zbývaly potravinové lístky na sádlo a tak z vděčnosti ten lístek dali tatínkovi a to bylo něco, mít v pubertě za války jídlo navíc.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

...damejidlo.cz.
Určité nevýhody jsou : Nedá se poplácat po zadku (veškeré laškování smrdí kriminálem), věčně nemá na nic jiného než na vaření a servírování čas....
Ale i výhody : Moc toho nenakecá - ani do domácího rozpočtu, nemívá mrzutou náladu, jídlo je ve dveřích just in time...

Ti, kteří mají dobré známé mezi internisty, pak ani později nestrádají, když jsou starými mládenci. Nebo si dokonce žaludek zvykne.
---------------
Mašinfyrové a spol. by měli dělat méně, za stejný plat - nebylo by špatné poslat je na školení do úřadů. Tam by je v tomto jistě dokázali vyškolit perfektně.

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)

parcelizace usádlili a rozuměj tomu jako koza petrželi. Vyházeli všechno co jim nepasovalo, aby měli na západní platy a včil to odnášejí ti dole. Jeden známej fíra/a byl vyučenec/, mi před časem řekl, že je rád že může do důchodu a že se jej ve zdraví dožil. Protože to co tam je teď a že něco pamatuje, tak to je o hubu. Jako i jinde ten zavedený hurá systém, aby se ušetřilo na platech těch dole pro platy těch horních pár . njn

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Musel jsem otevřít Google a podívat se co je Lupina bílá....to se opravdu tady pěstovalo?
Zajímalo by mě jak dlouho to muselo předkům trvat než přišli na to jak to upravit aby to byli zdravotně nezávadné...

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

to nejspíš takhle :o))
Pračlověk Janeček PJ (k hlavě klanu HK): "Hele, našel jsem tyhle hranatý bílý semínka. Jsou sladký, trošku nahořklý a měkký."
HK: "Bezva, dej to do hrnce. Jak vypadala ta kytka?"
PJ: Takový střapatý listy, hodně listů, fialový květy."
...
Za tři hodiny:
...
PJ: "Je mi blbě, vidím dvojmo a za naší chýší je drak"
HK: "Je mi taky blbě, buší mi v hrudi a moje manželka má tři hlavy. Jestli budeme zítra naživu, půjdeš mi tu kytku ukázat".
Druhý den - oba mají kocovinu, ale jinak dobrý. Sběr semínek z fialové kytky zakázán HK.
...
Za rok
...
PJ: "Hele, našel jsem zase hranatý sladký semínka, ale kytka je bílá a semínka červený."
HK: "Dej SI to do hrnce a večer nám u ohně poreferuješ."
PJ večer: "Dobrý. Semínka chutnaly líp než minule a nic mi není!!!"
HK: "Budete sbírat jenom semínka z BÍLÝ kytky. Na fialovou se nesmíte ani podívat."
A od té doby se v Kotlince nejprve sbíral a později začal pěstovat "vlčí bob" - lupina bílá (ale semena má světle oranžová až načervenalá).
Lupina mnoholistá (fialová, mnohobarevná) je jedovatá. Ve větším množství smrtelně a velmi bolestivě (odrovná játra, srdce a dýchací systém a trvá to i týdny, než otrávený zemře), v malém množství pouze halucucanice a nevolnost. Semena má bílá.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Když žila moje matinka, tak po cestě z JM a SM jsem se stavoval v jednom motorestu (Děhylov), měli perfektní jídelní lístek. Na něm bylo uvedeno jedno jídlo "Šoférský guláš". Podával se v hluboké misce a kdo chtěl, tak mu tam dali feferonku, k tomu knedlíky a nebo různé pečivo, kterých tam byly ošatky. Guláš byl uvařen z několika druhů mas, kuchaři, za tu dobrotu, patřilo dát mu řád "Zlaté vařečky". Motorest byl narvaný, samý šofér a dvě parkoviště, jedno pro LKW a jedno pro PKW.
Mé cesty na tuto stranu ustaly zároveň s tím, jak matince přestalo bít její zlaté srdíčko.
Snad se tam pan Targus někdy stavil.

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

lítal výlučně na nočních šichtách (18.00 - 4.30) a to v době, kdy už bylo zavřeno.
Jinak solidní ulášek byl a možná snad ještě někdy bude u Krmelína na silnici č. 58 (Šindlerův dvůr). Parkáč tam je taky velký a gulášek byl mňam mňam. Jestli už otevřeli, to nevím, spousta motorestů to jednoduše po kovidu vzdala.

Průměrný počet slepic: 3.4 (8 hlasů)

Jo,jo, jo... ten guláš pamatuju. Prima primissima!
Ale dole pod silnicí byla i pekárna. Jednou jsem viděl, jak kluci co vezli pečivo z Martinova do samoobsluhy, se stavovali nad ránem pro rohlíky pro sebe do té pekárny...

Průměrný počet slepic: 3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Nemohli lidi kdysi jíst maso i syrové? Něco jako tatarák? Nebo je to novinka, kterou ti Tataři nevymysleli spolu s tou omáčkou?

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

Je pravděpodobné, že ano, na kameni kamen-em je mohli pořádně naklepat, než jim přišel na pomoc oheň.
Před tatařínskou omáčkou ochránila Moravu Panna Maria Hostýnská. Aspoň na čas.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

v Avionu byl mistr kuchař. Kolik těch tataráků nadělal, furt plno, samá chuť Už ani ty topinky neuměj.... Kde jsou ty časy....

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

jedině na sádle, to je halál.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Lidi znali oheň ještě dříve, než se stali lidmi. To znamená za předchozích druhů.

Protože se tepelně zpracované maso lépe tráví, opravdu neměli důvod to dělat, když zrovna nepřišli o oheň.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

s tatarákem v hubě.

Průměrný počet slepic: 3.3 (8 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Od nehody v dubnu 2006, kdy mu v krku zaskočilo sousto, ležel ve vegetativním stavu v motolské nemocnici.[2] Podle ošetřující lékařky Saudek možná vnímal, naopak bratr Jan ho považoval za mrtvého.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Školní perlička:
Na co potřeboval pračlověk oheň?
Aby mohl číst noviny.

Průměrný počet slepic: 3.1 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

přisedla paničce nohu. To jsou věci!

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Co ti lidi kdysi jedli
kolik si dávali knedlí?
Guláš z prasete či vola?
Zašli s kopím na buvola
nebo maskovali jámu
aby potěšili mámu
když vařila pod převisem.
Měla maso se servisem
jenom stáhnout z kůže.
Nemuseli nosit růže.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

Kůži žvejkne, nechá chlupy,
hned je tépich do chalupy.
Nebo chlupy sedře ruče
a má základ na papuče.
Maso svaří, nasuší,
nadlábnou se v létě, v zimě,
s taťkou, dětmi
po uši.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já myslel, že ve starověku byla bigamie, její pozůstatky jsou vidět u muslimstva.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

tak někde na pozadí jeskyně cosi kutí a zbásnil jsem jen tu hlavní :o)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zítra nejdu nikam na lov
hladem netrpí bungalov
ani nejdu do Lidlu
peněženky bělidlu.
Zítra půjdu do hospody
- všichni máme QR kódy -
do hospody Na růžku;
dám rozteklou tvarůžku
ta už málo smrdí,
to je moje strdí.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Po Helfštýnem, pod Helfštýnem
býval jeden hostinec,
tam jsme kdysi jídávali
neskutečný dlabanec.

Tři tvarůžky, tři tvarůžky
v trojobalu smažené,
s erteplama a s okurkem
k tomu jedno chlazené. *

A pak jsme se šli koupat do Bečvy.
* Zpívat na nějakou táhlou smutnou melodii.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

rybáři maj noční můru;
co je to za traviče?
Ať už táhne do Labe!

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

to je jasně další český text na pjosoňku Volga, volga, mať radnája o Stěnkovi Razinovi.
(další je např. sporostonárodní píseń o dceři, která se bojí svatební noci)

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

máte pravdu! :o))

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)