A co a jak jedli?

Autor
Štítky

Inu, naši předkové a dávní i docela nedávní jedli z našeho pohledu náramně zdravě - částečně. Protože jak měli možnost, tak příšerně mastili, sladili a dost i solili. Co do skladby suroviny a pokrmů z nich, jakož i do úpravy pokrmů, by nám středověká i starší novověká strava náramně prospěla, ale moc nechutnala.

Má to totiž pár háků. Museli bychom si zvyknout na odlišné chuti a konsistenci; to by snad šlo. Ale nedoplatili bychom se. Lidská potrava byla až do vynálezu sacharinu, margarinu
a chemických příchutí prostá veškerých náhražek. Dnešní krmivo pro plebs je co do kvality nesrovnatelně horší
a i opravdu chudí lidé jedli ještě v 1. polovině 19 století kvalitněji než dnešní “středovrstva”.

Kde začít…

Asi surovinami. 

Do 19. století převažovaly ve střední Evropě  moučné pokrmy doplňované ovocem (výhradně domácí provenience plus párkrát do roka hrstička rozinek; citrusy, datle a fíky byly extrémně vzácným luxusem a banány většina Evropanů
v životě neviděla ještě ve 30. letech 20. století) či zeleninou (kořenovou, hlíznatou a listovou, z plodů byly známy okurky, květák,  tykvovité, brokolice).

Takže - vezmeme to od země. Doslova.

Zelenina

Tuřín, několik druhů řepy a ředkví, petržel/pastiňák, celer, mrkev, cibule, kedlubna. Až od konce 18. století brambory.

O patro výš máme zelí, kapusta, brokolice plus kopřivy, lebeda, šťovík.

Z plodů - lilek, česnek, okurka, květák, od 19. století rajčata.

A eště takové to zelené, co často vyhazujeme - nať
z petržele, ředkviček a ředkví, celeru.

Pozn.: Když byly válka, neúroda, chudoba, epidemie, tak všechno, co se nehýbalo - žaludy, kaštany, semínka ze šišek, kořínky, březovou kůru… Ale to nebyla nikdy běžná strava, tak si dovolím to vynechat. 

Nic moc, že?

Ovoce a ořechy

No dobrá, tak přidáme ovoce a ořechy.

Jablka, hrušky, třešně, trnky, mirabelky, kdoule, moruše, oskeruše, dřínky, broskve. Čerstvé, sušené, naložené v medu, rozvařené. Výjimečně hroznové nebo divoké víno. Různé méně používané bobuloviny a plody - třeba šípky.

Od 18. století melouny.

Vlašské a lískové ořechy, jedlé kaštany, ale také pražené žaludy a kaštany.  

Lesní plody - jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, houby (nemám je kam strčit, protože nejsou ani maso,
ani zelenina).

Jako luxus - rozinky.

Pozn.: To, co my dnes považujeme za běžné - citrusy
a banány, bylo ještě ve 30. letech 20. století  raritní záležitostí a většina populace ani netušila, že něco takového existuje. Pomeranč jako vánoční dárek a citron jako lék. 

Obiloviny a luštěniny

Pořád to je takové hladové, co?

Tak ještě obiloviny a luštěniny.

Žito, oves, ječmen, pšenice, hrách, čočka,  proso, cizrna, rosička, pšenice špalda, pohanka, vikev (boby), lupina (bílá). 

Od 18. století kukuřice a fazole. 

Ze všeho toho lze umlít různé typy mouky  a z těch mouk nadělat nesčetně druhů chleba, pečiva, knedlíků, placek, šišek a noků. Což se také dělo. Sladké i slané, plněné i neplněné, vařené i pečené, zavařované do polévek i do vody. Plus se to dá nesčetnými způsoby připravit jako sladký či slaný příkrm. Uvařit do měkka, v moždíři rozdrtit na kaši, ochutit mlékem či smetanou, osladit medem a okořenit, osolit a okořenit, doplnit zeleninou či ovocem.

Maso a uzeniny

Že už  ten náš stůl vypadá mnohem veseleji a jídlo sytěji? Taky si myslím.

Jen ještě alespoň kousíček masa by to chtělo.

Inu, staniž se. A ne, že se budete ošívat, ošklíbat a upejpat.

Protože masem bylo leccos, co bychom dnes rozhodně nevzali do úst.

Jednak co živočišných druhů a jednak co do typů...mhhhm...hmoty (jsem po obědě a decánko se mi při představě některých vzezření a pachů zvedá kufr).

Začněme domácím dvorkem; tam to známe. Běhá nám po něm pár slepic, nějaká ta kachna a husa, v ohradě se popásají jedno či dvě prasátka a někde u příkopu a po zahradě uvázaných pár koz. Možná máme i krávu, protože jsme celkem zámožná rodina. A na pastvině stádečko ovcí.

Super!

Máme mléko, vejce, tuk a maso.

Z mléka budou smetana, tvaroh, syrovátka, podmáslí,
z tvarohu a syrovátky různé sýry (ve 14. století se v Praze na trzích dalo koupit přes 30 druhů sýrů!!!).

Sladké i zkyslé mléko můžeme použít na nejrůznější polévky a omáčky, s něčím nebo jen okořeněné a zahuštěné. A také si ho můžeme občas dopřát trochu horkého s medem.

Vejce jsou vzácnost.

Potřebujeme je hlavně na vaření a pečení, takže s nimi nemůžeme plýtvat na smaženice, omelety, nebo se jim dokonce cpát jen tak, uvařenými natvrdo! A pak je také potřebujeme mít v zásobě, kdyby někdo onemocněl.

Ale párkrát do roka jich uvaříme plnou ošatku, protože jde
o slavnostní příležitost. Nebo jimi občas  ozdobíme nádivku
a masové či moučné noky.

S tukem tedy také úplně plýtvat nemůžeme. 

Máslo a sádlo přidáváme do vaření, do kaší, polévek
a omáček. Také do příležitosných jemných pečiv. Ale když máme trošku nazbyt, tak potom se můžeme rozmáchnout
a namazat si pořádně chleba či polít rozpuštěným placky. 

S lojem, to je jiná. Chuť má docela odpornou a konsistenci také - je totiž , stejně jako husí tuk, granulovatý. Ale
do lampiček a lojových svíček, na impregnaci bot, pracovní zástěry, plátěné kápě a pracovního kabátce - luxus. Sice to smrdí, ale to fakt neřešíme. No, a kdyby bylo zle, tak i do jídla bude dobrý.

Do sádla, husího a kachního tuku, pokud je ho dost, naložíme houby a nasolené maso, často ještě ochucené česnekem, cibulí a zeleným kořením. Hliněné hrnce, zaklopené  dřevěnou či kamennou pokličkou zalitou voskem a ještě pečlivě převázané, uložíme do sklepa. A do neochuceného sádla můžeme zalít vejce i něco vzácnějšího ovoce.

A teď už by mohla být ta pečeně, anoanoano!!!

Leč nebude.

Do cca půlky 16. století na ni prostě můžeme skoro úplně zapomenout a radovat se z té jíchy a guláše. Ale můžeme si dát občas pražmo, což je naklíčené obilí opražené nasucho či na másle/sádle na speciálním hliněném pekáči s nožičkami nebo položeném na roštu.

Pak už se pečená masa, ale i třeba smažený svítek
či omeleta postupně objevují i v měšťanských a možná
i některých venkovských kuchyních. Záleží na jejich vybavení, jak jsme si řekli v předchozím článku. A také
na zásobách dřeva na topení, protože pečení je časově
a energeticky náročné a tudíž nákladné. Smažení dtto.

Ovšem od 18. století si už pečeni můžeme dát i v té hospodě - hovězí, vepřovou i skopovou. Také pečenou rybu, pečené
a smažené sladkosti, různé druhy žemlí, omelet, oplatek, koblih. A dokonce i smažený řízek!

Ale…

Ale musíme na to mít. Jinak nás čeká obligátní hustá polévka, guláš či jiná hustá omáčka, kus chleba, kousek sýra. A možná trocha sladké kaše. Protože ta moderní jídla jsou drahá a mohou si je dovolit jen některé domácnosti a někteří hosté hospod.

No co už; hlavně, že to je alespoň skopové. Tedy; doufejme.

Protože ono to i v 19. století pořád ještě může být leccos. Skoro cokoli. Ale fuj…

Tak třeba drobní ptáci, v Evropě lovení zcela legálně čižbou ještě před desti lety.

Nebo ježek, veverka, vrána, havran, bobr.

A to jsou pořád ještě masa. Divná, ale masa.

Jenže v pokrmech jak ve středověku, tak v novověku najdeme ze zvířat, ptáků a ryb skoro všechno. Počínaje hlavami a konče oháňkami; a pak to, co je mezi těmi dvěma konci (já mám prostě s vnitřnostmi trošku problém, no.  Srdce či pajšl na smetaně nebo na slanině mě spolehlivě odstraní od stolu; kdyby ale byl opravdový hlad, tak bych
to asi spolykal). No, tak tohle byly pořád ještě pochoutky. Ale byly tu i žaludky, brzlíky, býčí žlázy a mozky. Všechno se to ještě nedávno objevovalo na jídelních lístcích restaurací, školních/závodních jídelen a domácností. Zadělávané dršťky baští Francouzi dodnes.

Takže maso hodně dlouho v drtivé většině  jen vařené
a dušené. Velké kusy i drobně nakrájené. Se všemožnými omáčkami (švestková, višňová, brusinková, jablečná, koprová, cibulová, celerová, mandlová, mrkvová…), s příkrmy - houby, zelenina vařená a dušená, nádivky, knedlíky, šišky, placky, nakládané ovoce a zelenina, s pečivem, v polévkách.

Hlavně v různých sladko- a slanokyselých úpravách, protože uchovat maso čerstvé byl opravdu problém. 

A samozřejmě nesmíme zapomenout na uzeniny - jakmile lidé objevili kouzlo uzení, obuli se do toho plnou silou.
Nejprve ryby, ale už v raném středověku se objevují první uzenky (a také uzené sýry). Uzenky všelijak kořeněné (do 17. století jsme neznali mletou papriku, jinak byl koření slušný výběr a třeba šafrán byl až do 19. století mnohem dostupnější než dnes), tlusté a tenké, masové, s vnitřnostmi, tučné i suché.

A paštiky. Do těch se vešlo opravdu všechno; i divné věci. Ale když se to správně rozvařilo, okořenilo, rozmydlilo v moždíří a pak znovu uvařilo nebo upeklo ve formičce, doplnilo třeba mandlemi nebo brusinkami, bylo to i moc dobré. A host se po původu masa obvykle neptal; zvlášť když  byl pokrm chutný a za dobrou cenu.

Příště si povíme něco o laskominách, sladkostech a podobně.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (71 hlas)

Komentáře

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zlikvidoval jsem ho výše popsanou prasárnou.
Po níž mě pochopitelně pálí žáha, takže ji budu muset zazdít jablkem :o)

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

z čeho se neposeru.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

Z čeho se neposereš, to tě posílí!

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Nevím, ale u nás v rodině jsou některé jídla z vnitřností považovány za velmi chutná jídla. Např. včera jsme měli pajšl ze skopového na smetaně. Když jsou ty plíce dobře uvařeny a okořeněny, je výsledné jídlo delikatesa. Totéž platí o jatýrkách nebo ledvinkách na různý způsob. Nebo i drštky, které dříve byly dost běžné, aby dnes člověk sháněl jak za socialismu banány.

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já tu věc nikdy nevzal do úst, ale smetanovou omáčku s knedlíkem jsem měl moc rád.
Ledvinky a játra konzumujeme hojně a i uzený jazyk si občas dám.
Zadělávané dršťky jsem jedl v Pikardii a byla to ŇAMKA. Kdybych musel někam přesídlit, tak tam :o)

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

školní jídelně měli oblíbené jídlo,kterým chtěli otrávit strávníky. Ten den pretekaly odpadové kýble a kdo mohl se odhlášel. V jedné jídelně to byl pajšl vařený s desetidenní pravidelností, v jiné sojový guláš a v jedné dršťková,kterou děti moc nemusí,že ale na ni musí,tak brali jen trochu vody a kdo šel až po jedné,byl hrnec už jen plný drštěk. A to bylo něco na mě. Polévkový talíř s kopcem,ale byla jsem za úchyla. Pajšl jsem si po hóódně letech dala v restauraci z nostalgie,byl alá svíčková,ale to kupodivu šlo.Ale co 10 dní jak tenkrát bych nechtěla ani tak. Lidi z toho vařili psům. Moje švagrová zas miluje brzlík,s tím se peče a žere to. Dnes to též není k sehnání.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

nemohl drškovou a květákovou.
Někdy po vojně mi přestaly vadit a teď už je mám docela rád...

Průměrný počet slepic: 4.8 (6 hlasů)

mě byla nejhorší rajská polévka,přitom rajskou omáčku s knedlíkem jsem mela docela ráda,ale doma nikdy nedělala.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Ale dršťkovka je jediná, kterou nesmím.
Mě do ní v mládí nutili, já si k ní vytvořil tehdá odpor a dodnes jsem ho nepřekonal.

Ale každý máme něco. Jsem byl kdysi na obědě s kamarádem a on si objednal věc, na které bylo krapet masa a pak chrupavky. A on je začal drtit zuby. A já, jak slyšel ty zvuky a viděl, co to žvýká, tak mi žaludek začal stoupat výš.
Ale pak zase byl na návštěvě on u mě a já tehdá choval křepelky a juknul jsem k nim a našel dvě vejce. Ještě teplé. Tak jsem jedno rozklepl, vysrknul a druhé mu nabídl, ať si taky šmákne. Tak po této mé nabídce málem hodil kačenu on.

Každý má prostě jiné chutě.

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

byla móda nutrií,lidi to jedli,ale já měla blok.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ten blok.
Tady v článku taky zaznělo, že lidi žrali kdovíco. Maso to může být dobré, ale vy máte blok.

Já kdysi chvíli jezdil na lodi s maníkem, který žral psy a kočky. Jenomže to byl strojník a strojníci byli běžně na lodi zároveň za kuchaře. A teď když vám předložil druhý den kočku, vyndanou z trouby, nic jiného nebylo, taky jsme cítili jistý eklhacht, ale měli jsme hlad a ono to maso zase špatné není, když se to slušně upraví.
Když je hlad, sežerete cokoli. Ale hrubě jsem nesouhlasil, když tehdá přitáhnul na loď toho novofundlanďáka, kterýho někde ukrad.
Nesouhlasil jsem, protestoval, ale pak jsme ho sežrali, stejně už byl mrtvej.

Průměrný počet slepic: 2.9 (10 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

zakže jako králík, chuťové výborný

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

králíka viděli snad jen Marvani ... nutrie měla bez problémů 5-10 kilo. A super maso.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

Polska, seženete je dokonce uvařené v solidní konzervě.
Jmenuje se to Flaki po zamojsku. Přidávám jen sůl.
Z jedné zavařovací láhve, ve které se prodávají, uděláte dvě slušné porce polévky, anebo - jako já - to sežerete sám se třemi pořádnými krajíci čerstvého chleba.
MŇAM!!!
A pak se bezmocně svalíte hned vedle koryta do slámy, totiž chci napsat, na gauč vedle jídelního stolu.
A z posledních sil zahuhňáte - prosím, následující tři hodiny nebudit!

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

dršťky bývají v našem Penny, anebo se dají objednat u některého z přežívajících řezníků na určitý den.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

se to taky musí objednat,ale musíte vzít minimálně kilo nebo se s někým dohodnout a vzít to napůl. Což je i pro mě moc. Ja bych vzala na polívku tak 20 deka. V okupovaných hotovkách je ale i na mě málo masa,tak dělám falešnou z hlivy ustřičné.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

rozdělte to na pět balíčků, které elegantně frknete do mrazáku.
Případně to udělejte jako má lenivá Jahoda. Navaří bufet v pětilitrovém hrnci a co nezbaštíme hned, to skončí v mrazáku. Následně mi to pak vnutí na cesty v podobě zmrzlé škatule, kterou ráno u snídaně vytáhnu z mrazáku a v poledne spasu její obsah. Ušetřím tak čas a prachy za hospodskou stravu. Tedy pokud je nějakým omylem u hospody místo k parkování pro velká auta.

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

přece sníte, nedělejte ofuky.

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dršťková je nejlepší. Když ji dělám, tak nejmíň z deseti kil, v obr hrnci na sporáku na dřevo, den před tím založím na taženej hovězí vývar z kostí... Polívka je pěkně hustá, silná, lehce pikantní.....A pak dorazí mí synkové, přidá se žena, dcerka a jíme.... Nejlepší program na víkend, kterej znám. Někdy se stane, že zbude i něco málo do mrazáku. Dobré chutě všem!

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)

Držkovou mám rád, leč zjistil jsem, že v Polsku v některých oblastech ji dělají nehustou (zřejmě bez mouky), čirou a chutí naprosto výtečné. Ostatně i ty Flaki zamojskie, o kterých psal Targus jsou čiré. Ale např. ve Varšavě jsem jedl i zahuštěnou, tam to nosí ženské v taškách vycpaných hadry, aby nevychladla a prodávají - na trzích a burzách. Ale pokud to jde, upřednostňuju tu čirou.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

On ten taženej vývar sám o sobě je takovej hebkej. Zahušťuju ji na jemno rozmixovanou obíračkou z těch kostí z vývaru....

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Díky, hlavně za to jak se to řekne polski. Na mé pokusy jim v Chalupkách vysvětlit, co vlastně chci jsem nabyl dojmu, že na ně mluvím sprostě a jsem z jiné planety.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by pragmatik (neověřeno)

Trvalý odkaz

flaki (flaczki) wołowe, nehledejte v tom vědu.
Taky stačí, když řeknete, že chcete žaludek z vola. Klidně bych vám to tu i napsal polsky, ale když to přečtete v české transkripci, každý Polák si řekne, že na něj mluví mimozemšťan a v češtině prostě znaky pro některé polské hlásky chybějí.
Pokud tedy nezvládáte polskou transkripci, doporučuji opsat z překladače a vrazit Pšonkovi papír do ruky.
Ty Flaki po zamojsku, jak jsem o nich psal, by měly být běžně k dostání v síti obchodů Biedronka, v oddíle konzerv a zavařenin. Jak vypadá sluníčko sedmitečné (po polsku biedronka), snad víte ...

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

tak u mě s jistotou vedou jehněčí a na druhém místě telecí ( Ale! junge ring jedině z pastvy na podzim!)

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Z pokrmů vypadly škeble, které se ve středověku pojídaly celkem běžně. https://www.stoplusjednicka.cz/dvakrat-dost-najedli-byste-se-ve-stredov…
Proti obžerství platilo kázání: „Kdo jednou denně jí, je bůh, dvakrát denně jí člověk, kdo jí třikrát, je zvíře.“ https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/kase-kroupy-a-peceni-vrabci.A15…
Většina lidí jedla jednou nebo dvakrát denně, a jedly se kaše, polévky a místní ovoce. https://www.dotyk.cz/magazin/stredovek-jidlo-30000207.html
A co se jedlo? Nejčastěji ječmen a kaše z něj, hrách. Zajímavé je to s masem za slovanských hradišť. Našly se tam jen kýty masa, tedy ty dodávali lidé na hradiště, zbytek snědli doma. http://medicinman.cz/?p=metody/strava

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

se cpali chlebem a když chtěli něco teplého,tak oukrop. Nebo kyselo v Krkonoších.

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

První dva články jsou skoro úplný blábol a třetí částečně.
Všechny tři pak míchají dohromady stravování ve středověku a raném novověku s 19. stoletím.

Jednou denně jedli jen ti nejchudší, kteří museli počkat až co vyžebrají nebo dostanou v některé ze špitálních kuchyní.
Běžně se jedlo dvakrát denně vydatné jídlo v podobě hlavně husté polévky či omáčky/kaše. Ty byly docela rozmanité.
Během dne míval u sebe každý kousek chleba a sýra, eventuálně ještě cibuli - spolu s porcí piva se toto "menu", resp. jeho cena/finanční vyjádření, považovalo za obdobu dnešní minimální mzdy (což je zajímavé, protože stejně to měli již ve starověkém Egyptě).
Sýry se konzumovaly zcela běžně a byly velice oblíbené ve všech společenských vrstvách. Pochopitelně se lišily počtem druhů a kvalitou.
Kosterní nálezy z odpadových jam ani omylem nesvědčí o tom, že by se někdy někde konzumovaly pouze kýty. Nemluvě o tom, že právě kosti z kýty a plece obsahují nejvíc morku, který býval považován za delikatesu ještě před WWII a morkové nočky do polévky se připravují dodnes. Takže kosti z kýty končily rozdrcením a vyžráním morku a ne v odpadních jamách.
A mohl bych pokračovat dál, až by z toho byl další dlouhý článek :o)

P.S.: Paní Beranová musela být z toho prvního článku "nadšená". Dost se podivuji nad tím, že by ho autorizovala (ale možná neautorizovala a ani netušila, co je jí připisováno).

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

"..-Takže kosti z kýty končily rozdrcením a vyžráním morku a ne v odpadních jamách..."
Kosti se nedrtí, to je moc pracné. Stačí kost přelomit a morek vyklepat. A ty přelomené vyklepané kosti se hážou třeba do odpadních jam.

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by Johan Pohan (neověřeno)

Trvalý odkaz

zejména vařenou nebo pečenou, tak bych od Vás facku držet nechtěl. Já na ně musím vzít sekeru, i na syrové :o)

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

oni měli sekeromlaty a sílu jistě větší než vy

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

nebo jestli opravdu tak ... nechytrá a zapšklá.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

myslim to vážně,předci dělali všechno ručně a museli se víc hýbat,svaly měli určitě větší. Bivoj unesl prase a první Pernštejn dokonce zubra.

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)

by ji překousnul :-)))

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

bio madetu ementál. prý plátkovanou. A já nalítla. Hmm polotekutá, plátky nešly oddělit, jedině po, kouscích mazat jako polotekuté. No a ta uřechtaná kráva, ementálské trojúhelníčky - tekuté, že jedině prstem smátnout a rozetřít..... ach jo kde ty doby Madety jsou....

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

byla na něm vrána se sýrem v zobáku a byl, myslím, žlutý.
A ten se dal s trochou šikovnosti NASTROUHAT! Ovšem roztíral se hůř :o)
Měl jsem raději Madetu, v krabce s barevným obrázkem, bo ta byla hodně smetanová.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

psát na své výrobky složení.

Teda přesněji - postrádala jsem to na několika různých madeťáckých výrobcích.
Jestli je to tak na všech, to bych si netroufla tvrdit.
Takže teď kouknu - není složení - vracím zpět do regálu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Občane,
ve všech novinových článcích na internetu je vždy pár nesmyslů, ale taky pár pravdivých údajů. první je o tom, že se pojídaly i škeble. Dnes škeblí moc není, tedy v řekách. A místní škebli je nelegální sežrat. Druhý článek píše o tom, že se jedlo taky jen jednou nebo dvakrát denně. Otázkou je, kdo a v jaké době. Ale chudiny bylo dost, a hladu taky. Takže je bohužel pravdou, že mnoho lidí jedlo jen jednou denně.
Co se týká kýt na slovanských hradištích, tak bohužel je to pravdivé. Kosterní nálezy z dřívější nebo pozdější doby jsou něco zcela odlišného. Ten nepoměr se vysvětluje tak, že zkrátka lovec dodal kýtu do hradiště jako poplatek, a zbytek masa spotřeboval doma.

Průměrný počet slepic: 3.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

už má zase hlad. Neví, co by sežral.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

gymnaziálního profesora Sedláčka, který hodně cestoval po čechách 1880 - 1900.
Rozhodně nepatřil mezi chudý a v hospodách si dával chleba a pivo.
Ass má pravdu, asi to bylo jak kdo a jak kde.

Zajímavá je tahle kniha o bídě po napoleonských válkách

https://eknihovna.maxzone.eu/ceska_kuchyne-zibrt_cenek.html

A vlastně celé oddělení starých kuchařek

https://eknihovna.maxzone.eu/recepty.html

https://pdfknihy.maxzone.eu/dpma.html

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

dneska kuchařky,to je hnus. Schanim kuchařku pro starého mládence,představa jednoduchých rychlých jídel ze surovin ,co jsou k dostání všude. Tak jsem objednala na netu Sam doma a hladový a musela vrátit. Lososovou pěnu s avokádem pizu se špenatem a kuřecím dipem a podobné blbiny s tim by se žádný chlap nepatlal, aby to ještě jedl...

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

v Mladým světě Péťa Vařič, možná to bude někde na Ulož.to

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělám dodnes kotlety po přátelskou. A pak ještě Na vandru s Péťou,rady,jak vařit v přírodě a co si kvůli tomu zabalit do báglu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

nemusí starý mládenec používat tištěné kuchařky, na netu je kuchařskejch návodů něúrekom...

Průměrný počet slepic: 4.7 (6 hlasů)

něúrekom

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na děsto mrsknete co najedete v lednici a máte pizzu.

Na lososovou pěnu jen smícháte nakrájenýho/utřenýho losoda s lučinou, ricotou, zakysanou smetanou, tvarohem a tady rozmačkaným avokádem. Pak to něčím okořeníte a je to.

Tomu dotyčnému nekupujte kuchařku, ale otvírák na konzervy.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Sice je to na mne "moc moderní", ale pro srovnávání SUPER.
Už to louskám :o)

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

projel “stůj” a opět jsou na kolejích mrtví.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)