Hejného metoda v praxi

Autor
Štítky

Na úvod jen pár slov k slepicování příspěvků. Pod slepicemi by se v dohledné době měla objevit ještě větička, která by to přispívání také okecala ve smyslu kolik lidí přispělo a tím pádem jaká to má procenta či tak něco. Máme s tím ale trochu problémy, neb je to v angličtině  a zatím jsme to nedonutili mluvit česky. Berte slepice jako první viditelný krok. 

Mimochodem - skoro všude je pět slepic, protože si tu opravdu všichni navzájem přidělujeme pět slepic. Na toto téma nachystám nějaký článek a následně obecnou zvyklost udělování slepic,aby to mělo nějakou logiku. Jako třeba že pět slepic udělujeme jen za výjimečný článek (nebo Vidlákovi vždycky i za naprostý brak) čtyři slepice za nadstandart, tři slepice za průměr, dvě slepice za podprůměr, jedna slepice, že se tomu dalo ještě rozumět či tak nějak. Podobně by to mohlo být i v případě komentářů. 

Udělám na toto téma článek řekněme na Silvestra, v debatě to nějak probereme a pak rozlouskneme. 

Váš Vidlák

 

Budu dnes pokračovat ve včerejším školském tématu. Vím, že mezi čtenáři máme několik učitelů, takže doufám, že mé poznatky rozšíří, případně smetou ze stolu, každopádně dnes se pověnujeme Hejného metodě výuky matematiky. Stejně jako včera nebudu rozebírat teoretické pedagogické principy ani dobré úmysly zakladatelů, ale podívám se na to pohledem rodiče, který se s tím potkal na svém dítěti. 

Jak jsem psal včera, mám v současné době tři děti na základní škole. Ta nejstarší nastoupila do normální třídy k normální učitelce, dostala normální učebnice matematiky a potýkala se s matematikou podobně jak si to pamatuju já. Žádné velké vysvětlování, ale poněkud nezáživné memorování  opakování základních počtů.   1+1=2. 1+2=3. Počítání na prstech, stovky jednoduchých příkladů za domácí úkol, tisíce příkladů ve školní hodině. 

V dalších ročních totéž s násobením, písemné sčítání, písemné násobení, dělení, písemné dělení, slovní úlohy a jejich převádění do tvaru čísel a tak dále. Opět šlo především o stovky nudných příkladů během kterých postupně ubývalo chyb, stále větší čísla se naučila počítat zpaměti, naučila se postupně všechny základní algoritmy. Přechod na zlomky, desetinná čísla a další matematické dovednosti pak už byl jednoduchý, v podstatě je matematika deset čísel, které se prohazují mez sebou.

Samozřejmě ta určitá bezduchost výuky nezůstala utajena pokrokovým matkám (a pokrokovým učitelkám) a když pak nastoupil do školy můj druhorozený, dostal se do třídy vyučující matematiku Hejného metodou. Do té doby jsem o tom párkrát slyšel v rádiu a přečetl si pár článků na internetu, celá metoda byla v plenkách a všichni teoretici oboru si pochvalovali, jak to dětem pomůže, že budou mít matematiku rádi, prospěje to pomalejším dětem, kterým to až tak moc nejde. 

Všechno tohle se v třídě mého kluka splnilo. Děti měly matematiku rádi, pomohlo to méně schopným dětem, ale pomohlo to především tím, že se děti nic nenaučily. Kdybych měl Hejného metodu zjednodušeně shrnout z pohledu rodiče který dělá s dětmi domácí úkoly, tak se vůbec nedivím, že se Hejný se svojí ptákovinou prosadil. 

Ono je to totiž demokratické víme? Hejného metoda ukáže žáčkům vícero způsobů, jak počítat. Co vícero... mraky způsobů. Ukáže jim vícero algoritmů na písemné sčítání i násobení. Ukáže jim pomocí obrázků, šipek a různých kolonek, jak nahradit čísla, jak je rozdělovat, jak je skládat. Příklady dědy Lesoně ve mně zůstanou ještě hodně dlouho. 

Teoretik Hejný si představoval, že děti si udělají matematiku hrou, ukáže se jim dvacet způsobů jak se dobrat výsledku a děti si pak demokraticky vyberou způsob, který jim vyhovuje nejvíc. V praxi to ale jednoduše znamená, že se nenaučí ani jeden. Hejného metoda je taková Cimrmanova poměnka a zapoměnka. Devět deseti výuky probíhá něco, co děti demokraticky zavrhnou a vyberou si jednu desetinu výuky. Samozřejmě tím pak nezbývá čas na memorování a procvičování příkladů, čímž je dosaženo spokojenosti pokrokových matek. Taková výuka se ani moc nedá známkovat, protože není co známkovat. Je to taková vlastivěda matematikou a protože se to nedá známkovat, tak jsou všichni dobří, všichni spokojení, akorát nic neumějí. 

A těch keců na třídních schůzkách, jak je to super, jak mají děti matematiku rády.... a pak, protože mezi učiteli je pořád ještě značné procento normálních lidí, se od Hejného metody potichu upustilo (oficiálně samozřejmě vůbec ne kvůli tristním schopnostem Hejného třídy) ale od čtvrté třídy má kluk normální matematiku.  Na ničí intervenci. Prostě se ukázalo, že děti sice mají teoretické znalosti indického násobení, ale nedovedou použít ani český ani indický způsob, dělají ve všem chyby a čísla prostě kombinují zcela náhodně. 

Dovedete se asi představit, jakou práci jsem s tím doma měl. Ještě ve třetí třídě kluk nebyl schopen vyřešit poměrně banální početní slovní úlohu. On si dovedl představit ta dvě čísla z ní plynoucí, ale jestli je má sčítat, odčítat, násobit, dělit, to šlo úplně mimo něj. Navíc neuměl počítat, takže mu to skoro nikdy nevyšlo.  

Doma se holt nastolili příslušný dril s příslušným množstvím příkladů a samozřejmě se to začalo raketově lepšit.  (dokonce jsem začal mít pocit, jestli by matematika neměla být až v pozdějším věku s vyšším počtem hodin, protože ta rychlost učení byla obrovská, nesrovnatelná s ostatními mými dětmi) Začali jsme dělat slovní úlohy s tématy jemu blízkými - produkce tanků, doba výroby letadla, doba orání pole... a ve čtvrté třídě (bez Hejného metody) se to celkem srovnalo. 

Můpj třetí potomek už chodí zase do normální třídy. Matematiku sice nesnáší, protože musí počítat dokolečka dokola příklady, ale umí to. 

Takže za Vidláka... pokud máte dítě na Hejného metodě, vyjadřují vám upřímnou soustrast. Čeká vás mnoho hodin bezduchého drilování dítěte, aby něco umělo nebo vás čeká vypínání vlastního mozku, abyste mohli odfiltrovat realitu, že dítě nic neumí. A nebo budete mít štěstí na geniální dítě a to samozřejmě nezkazí ani Hejný ani jiný učitel. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.2 (61 hlas)

Komentáře

Všechny tanky Lt-35, které Wehrmacht použil v Polsku, na Západě i v SSSR (dojely až k Leningradu) byly v září 1938 samozřejmě již vyrobeny.
Jinak máte pravdu, je to marný...:)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

hajtry, jako ty německé. A někam do ruské prdele jistě dojely, akorát byly skopčákům platné asi tolik, jako ty vámi opěvované dvouplošníky, které se užívaly jako průzkumáky a tahače kluzáků, protože byly pomalé jak šnek a lítaly nízko.
Dobrý...

Zatím bez slepic

Ahá, takže naše Lt-35 byly v roce 1938 (vývoj od roku 1934) nevyzkoušené...
Ivo Pejčoch: Lehké tanky, Cheb 2012, str. 46 a další: "Tažení v Polsku prověřilo hodnoty československé konstrukce, která dokázala plnit stejné úkoly jako střední tanky německé výroby. Vozidla ujela stovky kilometrů v náročném terénu bez zásadnějších poruch a prokázala své skutečné kvality. I na západoevropském bojišti prokázal tank své kvality, jeho výkonný kanón překonával výzbroj většiny francouzských obrněnců, pohyblivost dovolovala rychle postupovat na značné vzdálenosti. Nevelké procento zcela zničených vozidel potvrzovalo, že stroj byl navržen jako odolný.
Tank tvořil výzbroj 6.Panzerdivision ještě ve chvíli zahájení operace Barbarossa. Divize jich měla ve stavu celkem 149, doplněných 11 velitelskými. Po dalších těžkých střetech dosáhla divize 9.srpna svého cíle, předměstí Leningradu. Za tři týdny bojů dokázaly bývalé československé tanky urazit vzdálenost osmi set kilometrů."
Dále: "Přesto měly Škody na východní frontě nepříliš citelné ztráty, definitivně bylo odepsáno pouze sedm vozidel." (místy kráceno).
Čím prosím doložíte pravdivost svého tvrzení o zdechlých a nevyzkoušených hajtrách Vy?
A k těm dvouplošníkům: Dostup Messerschmitt Bf 109 D-1: 8 000m, dostup Avie B-534 čtvrté série 10 600m. Od kolika m to bude podle Vás vysoko?

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak v Rusku je třeba ty Avie srovnávat spíš s Emilama, ale dostup sám o sobě byl na východní frontě nepodstatný, protože tam se válčilo stejně většinou v nižších letových hladinách. Ale než se to zašmodrchá - ani jeden z vás dvou úplně přesně nedefinuje, o kterém období hovoří a mícháte to od Mnichova po Barbarossu.

K těm LT-35: Ten samý Pejčoch v Encyklopedii tanků (vámi citovaného mám u rodičů) zmiňuje jako jednu z největších nevýhod LT-35 "Poruchovost při nízkých teplotách." Zároveň také upozorňuje, že z frontové služby byl v Německu stažen již na podzim 41. Rumuni a Slováci je používali dále. Otázku ztrát je pak třeba asi hodnotit kriticky - totiž zda byly nasazeny jako prvoliniové, či spíše zajišťovací a v boji proti partyzánům. Slovenská rychlá divize zase takovou díru do světa neudělala, pokud si dobře pamatuji. A to tedy ani s těmi Aviemi - přes dílčí úspěchy. LT-38 byla samozřejmě vydařenější konstrukce, leč přišla pozdě.

Ale to je jen taková vsuvka

Zatím bez slepic

Lt-35: V letech 1939-1941 byl Němci používán jako prvoliniový. Poruchovost při nízkých teplotách nerozporuji (ostatně na to čs. armáda přišla už v zimě 1938-39), ale co se v ruské zimě neporouchalo? :) Já jen reaguji na Targusovo: "zdechlé a nevyzkoušené hajtry" a dokládám jejich úspěšné používání v první linii během tří roků druhé světové.
Dvouplošníky: Zde reaguji na mnou prý opěvované (což jsem ovšem ve skutečnosti nikde neopěvoval) dvouplošníky, které dle Targuse létaly nízko a dokládám dostupy srovnatelných (pro podzim 1938) Bf-109D a B-534.
Vsuvka ke vsuvce :)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jak říkám, mícháte to hlava nehlava ;)

Zatím bez slepic

Ne, nemíchám. O Aviích v Rusku píšete Vy, ne já!

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hejtmane, tady docházíte až k Leningradu, přičemž pro letectva časové omezení neudáváte... To je pak těžké orientovat se které období máte na mysli. A tak vznikají nedorozumění.
https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1870199#comment-1870199

;)

Zatím bez slepic

Máte pravdu, budu psát přesněji:
Naše "hajtry" Lt-35 byly po odstranění nedostatků tak dobré, že je Wehrmacht úspěšně používal v první bojové linii první tři roky druhé světové války, i na špatných cestách v SSSR, takže dojely až k Leningradu. V druhé linii a spojenci Německa (ať už s ním, či později proti němu - Rumunsko, Bulharsko, Slovensko) až do konce druhé světové války.
Naše zastaralé dvouplošníky Avia B-534 čtvrté série měly v porovnání s Bf-109D (tedy verze letounů, které by proti sobě bojovaly v říjnu 1938) větší dostup.
Je na tom ještě něco nesrozumitelného? Rád doplním.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Výborně! A když to napíšete takhle, nebudu protiargumentovat Emilama a bude každému jasnější o čem kdo píše. Tleskám a posílám slepici.

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

nikoli v linii bojové. To ani náhodou.
Vepředu máte vysvětlený rozdíl munic (TT, šrapnel) , na který jste se ptal. Zbytek si najděte na wikině, je tam toho dost pro získání základního obrazu.

Zatím bez slepic

V předešlém příspěvku jsem Vám citací z odborné literatury doložil používání Lt-35 v první BOJOVÉ linii po tři roky druhé světové války. Čím dokládáte své absurdní tvrzení Vy prosím?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

T vz. 35 jako Pz 35(t) bojoval v řadách Wehrmachtu v Polsku a při francouzském tažení, 155 strojů se účastnilo prvních fází útoku na SSSR, zde však bylo zřejmé, že již nejsou schopny plnit své úkoly tváří v tvář technicky vyspělejším zbraním nepřítele a byly záhy staženy z první linie. Mnoho tanků PzKpfw 35(t) bylo v dalším průběhu války přestavěno na muniční vozidla a další podpůrné prostředky. Kromě Wehrmachtu byl ve druhé světové válce tento tank nasazen např. na Slovensku a v Rumunsku. Během Slovenského národního povstání bylo 12 tanků použito při stavbě pancéřových vlaků.

Co se v ruské zimě neposere? Třeba ruský mužik. Anebo ruský T-34.
Mít tank, který v zimě nejezdí, jaksi není zrovna ideál.
Tedy pro normálního člověka. Může být, že někdo to má jinak.

Zatím bez slepic

Výtečně! Takže svou citací pitomé wikiny zde jste právě popřel svá slova, že Lt-35 nebyly v linii bojové. A potvrdil má, že než se potkaly s ruskou zimou, byly tři roky úspěšně používány. Jen tak dál, ještě tu Vnější obranu Prahy prosím :)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zkuste to přečíst znova a lépe.
Bojová linie není držení strážní služby a honění partyzánů. Tanky musely být při nasazení schopny účinně ničit vlastní palbou své protějšky.
Kolik LT-35 zneškodnilo nějaký ruský tank?
Porovnejte si ztráty z bojišť, která uvádíte, u tanků německé výroby s deklarovanými ztrátami čs. parodie na tank. Podle toho zjistíte, že LT byl vlastně nejlepší tank na světě.

Zatím bez slepic

Tak pro pomalu chápající znovu: Lt-35 byl německou armádou používán v Polsku, Francii, v SSSR v letech 1939-41 v první bojové linii.
Viz citace v mém příspěvku z: Napsal uživatel Hejtman (neověřeno) dne So, 28. 12. 2019, 19:44.
Bohužel nevím, kolik Lt-35 zneškodnilo nějaký ruský (či spíše sovětský) tank, ale vzhledem k tomu, že převážná většina sovětských tanků v roce 1941 byly T-26, BT-5 a BT-7 (pancéřování 15-22mm), nemám důvod si myslet, že se tak nestalo.
Zkuste prosím vysvětlit jedno: Pokud byl Lt-35 čs. parodií na tank, proč ho německá armáda intenzivně BOJOVĚ používala?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Protože Lt-35 byl i přes všechny nedostatky pořád lepší než Pzkpfw I a II a protože Pzkpfw III a IV měl Wehrmacht pořád ještě nedostatek.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale já to vím, ovšem podnikám zde pokusy, aby to pochopil Targus :)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jinak nedalo mi to a k vojenským úspěchům a spolehlivosti LT-35 například:

Tomša, Rudolf: Slovenská útočná vozba. Plastic Planet 3/2013.: "V Chyrowě došlo k reorganizácii Rychlej skupiny na Rýchlu Divíziu, ktorá byla po odpočinku odoslaná do obce Sambora (...) Samotný presun se ale pre PÚV stal hotovou pohromou. Na jeho trase zostalo stáť 10 porúchaných, alebo nepojazdných tankov LT-35. Jeden z nich dokonce úplně vyhorel." Následuje popis tvrdých bojů, kde bylo pro LT-35 pohromou hlavně PTD Rudé Armády a zoufalý nedostatek paliva a munice, aby: "...PÚV prišiel o nezanedbatelnú část svojej techniky a po skončení bojov o Lipovec sa musel stiahnuť na Slovensko. Po návratu z vychodnej fronty zostalo PÚV v Turčanskom sv. Martine len sedem bojeschopných LT-35." (Do tažení nastoupili s 30 LT-35)

Či: Špitálský, Jaroslav: Tomša, Rudolf: Střední tank Praga V-8-H. Plastic Planet 2/2014: V textu o vývoji tanku Praga V-8-H je psaáž:
"V této době (1936) již ČKD a Škodovy závody participovaly na dodávkách lehkých tanků LT vz. 35, u kterých se začaly projevovat problémy s nevyzrálou a příliš složitou konstrukcí, především s pneumatickým systémem ovládání vozidla (...) Závady konstrukčního rázu způsobující provozní nespolehlivost lehkých tanků LT vz.35 a potřeba zavedení pěchotních tanků vedly k tomu, že dne 23. října 1937 MNO pověřilo VTLÚ provedením dlouhodobých zkoušek jezdeckých a pěchotních tanků."

(Tedy MNO považovalo LT-35 za nespolehlivé už před Mnichovem. Bohužel, LT-38 přišly pozdě...

Zatím bez slepic

Tedy MNO před Mnichovem přišlo na to, že konstrukce Lt-35 je nevyzrálá a příliš složitá (v roce 1936) a následně provedlo zkoušky a úpravy, které z tohoto tanku spolehlivý dalšími úpravami vytvořily. Což se potvrdilo tříletou službou ve Wehrmacht.
Jinak ke slovenské RD: Jak dokládá zoufalý nedostatek paliva a munice technickou nezpůsobilost Lt-35?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hejtmane, ty zkoušky naopak sloužily k tomu, aby se našla za LT-35 náhrada. Zkoušeny byly nové prototypy. U slovenské RD - nevím, asi jste přeskočil tu část o PRESUNU, během něhož ztratily v důsledku technických závad 10 ks. Pro jistotu vám to ještě jednou odcituji: " Samotný presun se ale pre PÚV stal hotovou pohromou. Na jeho trase zostalo stáť 10 porúchaných, alebo nepojazdných tankov LT-35. Jeden z nich dokonce úplně vyhorel."

A prosím, prstíčkem škrabu, snažte se i vy, fakt prosím, argumentovat korektně. Děkuji.

Zatím bez slepic

Ota Holub: Československé tanky a tankisté, Naše vojsko, Praha 1980:
O zkouškách Lt-35 v SSSR na podzim 1938, str. 131-132: "Když posledního dne zkoušek přijeli do garáží, ukazoval tachometr 1 509 ujetých kilometrů. A co bylo nejzajímavější, během zkoušek nedošlo k podstatným závadám. Mechanici odstranili několik drobnějších poruch. Bylo zřejmé, že se konstrukční nedostatky. zjištěné ještě neúspěšnými zkouškami v roce 1937, podařilo před předváděním tanků sovětským odborníkům odstranit." Je toto korektní argument? Mimochodem, já ke spolehlivosti Lt-35 argumentuji úspěšným používáním Němci během tří let druhé světové války, Vy k jejich nespolehlivosti jedním přesunem...

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nekorektní byla ignorace zkušenosti, jež nezapadala do vašeho obrazu. Takto argumentujete naprosto v pohodě. Jen pozor, mohl bych říct: "Vy argumentujete jedním strojem, vymazleným k předváděčce, já psal o situaci, jež nastala při běžném přesunu v podmínkách válečného konfliktu u deseti strojů." ;) Každopádně níže jsem už debatu uzavřel, tak se toho chci držet. Pro příště víme, jak důležité jsou citace ;)

Zatím bez slepic

Nebudu Vás chytat za slovo a ptát se, kde máte doloženo, že sériový Lt-35 byl k předvádění v SSSR na podzim 1938 nějak vymazlen :) Stačí mi úspěšná služba během prvních tří let druhé světové :)

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak jde samozřejmě o spekulaci ;) Můj závěr je zde a už fakt v té debatě pokračovat nechci. (Přesto mě většinou bavila, jen nebýt těch osobních stínů...): https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1870261#comment-1870261

Zatím bez slepic

marný, je to marný.
Jste prostě stejný hňup, jako ten blbec z Pšonkovic.
:-)))
Jdu si zaběhat se svou čoklicí, ve sněhu je to príma věc. Dnes ho tu napadlo deset čísel.

Zatím bez slepic

Chápu Vás, argumenty a fakty Vám došly, je čas na ústup. Přeji příjemnou fyzkulturu a sníh Vám závidím (ale ne moc :)).

Zatím bez slepic

Cítím potřebu vše uzavřít za sebe:

LT-35 BYL strojem srovnatelným s PzKpfw III a do počátku války se většina problémových částí konstrukce vyřešit dokázala. Němci to pak vylepšili obousměrnou radiostanicí a jedním mužem posádky navíc. Do Polska pak většina německých tanků dané kategorie byla právě PzKpfw 35(t). Perspektiva stroje však byla omezená v podstatě už v době zavádění. V září 38 by se německým tankovým silám postavit mohly zcela sebevědomě (v tom souhlasím s Gerdem i Hejtmanem) - při rovných příležitostech s velkou nadějí na úspěch. Bohužel pro LT-35, bitvu nerozhoduje jen jedna zbraň. Otázka také je, nakolik by to ovlivnilo průběh konfliktu a zda bychom je nasadili dostatečně účinně (zda bychom je dokázali koncentrovat včas a na správném místě, či zda bychom je neplýtvaly na obranných bojích jako podporu pěchoty), bude vždycky věcí spekulace. Že TTD neznamenají automaticky vše, je zřejmé z celého průběhu války (Němci ve Francii, Téčka proti Tigerům a Pantherům).

Myslím, Targusi, že jste občas zbytečně generalizoval (ty stroje skutečně nebyly až zas takovými plečkami), stejně jako Gerd s Hejtmanem, kteří zase jako by v boji za obhajobu domácí konstrukce nebrali v potaz, že i německá panzerwaffen se také dokázala hodně rychle poučit.

Jsem přesvědčený, že scénář "německé tanky se valí na Brno a na Olomouc" byl i přes možnosti LT-35 velmi snadno možný, stejně jako v šachách pinčl dokáže dojít až na konec šachovnice. Jednoduše - vše, co tady diskutujeme o Mnichovu, je čirá spekulace a vždycky spekulací bude. Takže tak. Tečka, finito, přísahám ;)

Zatím bez slepic

S Targusem jste sem vznesli realistický náhled na propírané téma.
Nemůžu než souhlasit a jen bych doplnil:
- hlavní průser byl, že MNO a do jisté míryZamini v podstatě řídili Francouzi
- na rozdíl od výše zde prezentovaného, předvedení Lt-35 v CCCP byl jeden velký průser. Opakovaně přetrhané pásy, shořené a svlečené gumové bandáže pojezdových kol a mnoho dalšího. Rusové stroj nechtěli. Je pravda, že se oba (snad se nepletu v počtu) tanky s továrnímy posádkami cestou z Ruska zúčastnily obrany Slovenska proti Maďarům. Otto Carius na základě osobních zkušeností označoval oba, Lt-35 i 38 jako českou pomstu: málo místa, nýtovaná konstrukce a špatný pancíř - po zásazích uvnitř tanku létaly utržené nýty a střepiny z vnitřní strany pancíře.

Zatím bez slepic

Ty gumové bandáže byly trvalý problém i u ostatních typů. Jaroslav Špitálský k těmto zkouškám rozhodně ne až tak radikálně: https://rotanazdar.cz/?p=2181
To vyjádření Cariuse je z těch jeho vzpomínek, co teď vyšly tuším v Brně? A už mi usekněte ruce ;)

Zatím bez slepic

Že si nedáte pokoj :D
Mimochodem k bandážím: V SSSR za Vlastenecké války v době deficitu gumy zkoušeli tanková kola bez gumových bandáží. Tanky sice jezdily, ale vibrace rozšroubovaly spoje :D

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

;) Dobrou, Hejtmane!

Zatím bez slepic

Velmi brou :)

Zatím bez slepic

No nevím, zde se píše něco mírně odlišného: https://rotanazdar.cz/?p=2181
Tedy na speciální protitankové překážce, (neprůchodné pro všechny tanky!) skutečně LT-35 také neuspěl... O tom, že Sověti tank nechtěli svědčí snad nejlépe to, že ho ve skutečnosti částečně kopírovali: "Stručně řečeno, jízdní vlastnosti a odolnost škodováckého podvozku udělaly na Sověty takový dojem, že se jej rozhodli okopírovat a posovětštit."
Tedy jeden velký prů... bych to asi nenazval...

Zatím bez slepic

Brno či Prágl jsem já určitě nic nepsal. Němci by nás obsadili i bez nich, 600 tanků na obranu hranice o délce 1 500 km je ..., no, nic slušného mne nenapadá.
Jinak souhlasím na rozdíl od jiných, že TTD jedné z mnoha zbraní neznamenají vůbec nic.

Zatím bez slepic

Já nepíšu, že psal ;) Já už nevím, kdo to psal! Já už vlastně nevím, kdo co psal!!! ;) Jsem rád, že jsem vůbec udržel přehled ve vláknech. Přeju dobrou noc, chlapi. Musím se posilnit na zítřejší (dnešní) téma. Vidlák se rozhodl provokovat.

Zatím bez slepic

Počty československých tanků (vynechávám 70 tančíků, Renaulty 17 a nějaké ty prototypy) v září 1938:
Lt-34: 50ks
Lt-35: 298ks (dva toho času na zkouškách v SSSR)
Asi 60 tanků zabavených v továrnách pro vytvoření záloh (R-2 pro Rumunsko je v podstatě Lt-35, LTP a spol. je v podstatě Lt-38).
Kde máte těch 600 tanků?

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Myslím, že už toho bylo dost. Bylo by super, kdyby se to podařilo Masterovi nějak překlopit k debatě ze čtvrtka, ale je mi jasné, že to půjde z těžka. Když už nebudu reagovat, není to z důvodu vzdání se v debatě či snad nedostatku argumentů a literatury (bohužel ji nemám všechnu po ruce a zároveň se mi nechce jít do sklepa pro časáky), jako spíš, že si myslím, že je nejvyšší čas skončit. Děkuji za slušnou oponenturu, nakonec jsme se vždycky nějak domluvili.

Zatím bez slepic

Targusi, vy taky... Už to nechejte být... Jste ve fázi kdo dočurá výš a dál a čí táta má doma větší sekeru... Prosím.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A fakt je, že armádě ČSR toho chybělo daleko víc.
Např se vůbec nemluví, nepíše o tom, že armádě při mobilizaci chyběla tak základní potřeba jako je flinta.
A to ve statisícových počtech.
Důvod byl jednoduchý.
Uzavřel se kontrakt na dodávku flint do zahraničí, tuším Rumunsko, a páně podnikatelská fabrika nestíhala.
Řešení bylo "geniální", pušky se zapůjčily z armádních mobilizačních skladů a bylo vymalováno.
Armádě chyběly miny, protitankové pušky, velkorážní kulomety. Paradoxně vše bylo v prototypech, jen prostě nebylo objednáno. Místo potřebných zbraní se objednával beton.
Chyběla toho spousta.

Zatím bez slepic

Vidláku, není nějaká možnost tento válečnický off-topic plevel nějak (ex post) přesunout tam, kam patří, to jest do vlákna ze čtvrtka? Maj tam na to široce vykopané zákopy, ale stejně metastázují i do naprosto nesouvisejících témat... Chtělo by to tu vykydat.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

nazvu lhářem, taky se budete chtít ohradit na místě, kde se vyskytuje většina čtenářů.
Případně budete chtít mou omluvu.
Což nechci.
A dokonce se i snažím nebýt vulgární, což mne stojí nesmírné úsilí a trpím u toho.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

dnes.Viz náš výprodej "nepotřebných" houfnic DANA soudruhům z Gruzie, viz náš dar "nepotřebných" Sa-58 i s municí soudruhům Kurdům, viz náš výprodej soc prc vojenské techniky a následné nákupy náhradních dílů na ponechané zbytky přímo od majitelů onoho "nepotřebného" šrotu.

Ale je vám, doufám, jasné, že jste od této chvíle úplně starý, úplně hloupý a úplně škaredý...

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

na Teslu Pardubice, kde vymysleli a vyráběli Tamaru, co uměla "přečíst" ta slavná "neviditelná" létadla, jakož i jiná chytrá udělátka.
A tak si jakožto správně starý, hloupý, ošklivý a na Áňu zvěstovatelku stále marně čekající venkovan nemohu nevybavit, že Tesla Pardubice byla zkrachována, technologie "zapůjčeny" našim "spojencům" a dnes nakupujeme SVOJE radilokátory od sionistické entity (japa se k ní asi tak dostaly, že...).

Zatím bez slepic

Pane Občan.
Myslím,že se to probíralo i na Akt.cz.
Nějak na to lehli z USA,pak bylo chvíli ticho a vloni to bylo zveřejněno,že musíme nakoupit nové radary a právě od Izraelské firmy,ale o dost dráž,jen si myslím,že to dělají Pardubice nadále,ale zisk mají Izraelci.

Zatím bez slepic

Jo a kdyby ještě vešlo v povědomost, že ty tanky (T-54 a T-55) byly v rámci "pomoci" kravatožroutovi poslaný do demokratické Gruzie dotankovaný a s plným palebným průměrem, a exportní firma tehdá inkasovala za každej kus cenu odpovídající pouze munici toho tanku.
Se divím, že ty zbrojní obchody jsou pro nás jako dodavatele tak nevýhodný.

Zatím bez slepic

Můžete toto Vaše tvrzení prosím nějak doložit? Že jsme dodali Rumunsku téměř třičtvrtě miliónu pušek, vyráběných mimo jiné i v Protektorátu, tedy dlouho po Mnichovu, vím. Že při některých dodávkách do různých států se zbraně "půjčovaly" z armádních skladů, to také. Ale že by se toto stalo při zářijové mobilizaci 1938, kdy naše armáda měla mimo jiné asi 300 000 Manlicherovek navíc (kterými byly vyzbrojovány jednotky dobrovolníků), to je pro mne novinka...

Zatím bez slepic

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Myslím, že pro období mobilizace v září 38 hrají roli ty dodávky do Rumunska, které byly odeslány v době předcházející. Teď budu spekulovat - vzhledem k tomu, že jsme doufali v pomoc Rumunů v rámci Malé dohody přinejhorším v momentu, kdy by proti nám vystoupilo kromě Německa i Maďarsko, bylo v našem zájmu Rumuny "neztratit" tím, že bychom utnuli nasmlouvané dodávky (kdysi jsem na toto téma četl nějakou studii - snad v HaV? Ale už je to vážně dlouho a dohledat zpětně nedokáži. Každopádně se tam myšlenka o tom, že naše fabriky nestíhaly pokrýt všechny objednávky a dodávka do Rumunska měla z politických důvodů jednu z priorit, objevila. A vybavuji si, že se tam i řešila forma platby československu za tyto puškyy. Snad v naturáliích, které jsme fakticky nepotřebovali? Přesněji už vážně nevím.

Každopádně dodatek: V září 1938 disponovala dle Majewského ČS armáda 762 000 puškami vz.24 (tedy naše mauserovky) a ve skladu byly mannlicherovky v počtu 335 692 k roku 1920. (Majewsky vyvozuje, že tedy v září 1938 jich bylo spíše méně a v poznámce dodává, že dle některých autorů činily mobilizační zálohy 1 200 000 kusů pušek všech typů.

Zatím bez slepic

Tedy z tohoto Vašeho příspěvku nevyplývá, že by naší armádě při zářijové mobilizaci 1938 chyběly statisíce pušek, jak píše Mirek58. Děkuji

Zatím bez slepic