Hrdinně proti řepce

Autor

Dobře že se vrátil čtenář Donald Trump. Jen znovu zavítal, hned mám mraky témat na články. Tak jen doufám Donalde, že chvíli zůstanete. A stejně tak platí, co jsem Vám včera napsal v komentářích - pošlete mi cokoliv, zveřejním to. O Vás jako autora bych nechtěl přijít ani za milion. Nevím proč jsme spolu nikdy nenavázali kontakt i když jste prý něco posílal. Prosím zkuste to znovu - alespoň krátký mail na zkontaktování. 

A teď už k dnešnímu článku... Donald Trump mě včera vybídl, abych se hrdinně postavil proti řepce. že bych tím ukázal něco víc než je jen řvaní, které nic nevyřeší. Ale mé články prý vyznívaly spíš opačně.... 

Ano, to je přesně ono Donalde. Já totiž nic proti řepce nemám. Dokonce si naprosto vidlácky myslím, že se do naší krajiny hodí stejně jako pomeranče do Španělska. Pomerančové háje také spotřebovávají živiny v půdě, ale nějak jsem si nevšiml, že by proti pomerančům byly nějaké protesty při jejich pěstování. 

Ŕepka olejka je plodina, které se u nás velmi dobře daří, ohromně jí vyhovuje naše podnebí a dává zde vysoké výnosy které zaplatí zemědělcům spoustu nákladů. Tedy platilo to donedávna. Teď se začíná ukazovat, že řepka se z jiných částí světa dá dovézt levněji a tak se Preol nažere a české zemědělce a českou řepku k tomu vůbec nepotřebuje.

Z řepky se vyrábí tak široká škála produktů, že by se její produkce zdělala i bez přidávání do biopaliv. Řepkový stolní olej je jeden z nejlepších, řepka se přidává třeba i do řezných emulzí pro soustruhy, řepná sláma je vynikající jako biomasa na topení. 

Řepka ze všech zemědělských plodin nejvíce brání erozi půdy, protože vytváří hustý a propletený porost, kterým neprojde ani slunce ani vítr. Řepka zadrží na poli násobně víc vody než pšenice i jetel. Řepka je to poslední co drží naživu včely, protože nebýt řepky, možná by byly včely méně otrávené, ale zahynuly by hlady, protože nemají skoro nic jiného na sběr nektaru. Len, mák a podobné kdysi hojně pěstované rostliny se už skoro nedělají, protože je nikdo nechce. Semeno svazenky si kupuje jen pár zoufalých včelařů, kteří jsou příliš daleko od řepkového pole. Bavíme se o zemědělské krajině - ne o horách.

V neposlední řadě je řepka skvělá na zelené hnojení. Stačí ji rozhodit před deštěm rozmetadlem. Nepotřebuje vpravit do půdy, snadno vyroste a udusí svým rychlým růstem veškerý plevel. A pokud se s ní na podzim pohne pluhem, bezpečně zajde a další rok se neobjeví. Zaoraná listová růžice naopak přinese do půdy hodně vody a hluboké kořeny slouží jako potrubí pro další vsakování. Zároveň je půda zdvihnutá a kyprá jen od rychlého kořenového růstu mnoha set vlásečnicových kořenů, které půdu udrží pohromadě, zvednou ji, ale pluh s nimi nemá žádnou práci. 

Já používám na svých pozemcích řepku každý rok jako zelené hnojení po sklizni zeleniny. Zároveň ji běžně vysévám v rámci osevního postupu na příslušnou část pozemků. 

Řepka dlouho vydrží uskladněná, nepotřebuje žádnou chemii, na řepná semínka prakticky nejdou žádní brouci. Má vysokou energetickou hodnotu pro výživu i průmysl a její likvidace různými pseudoekology bude znamenat jedno jediné - že ubude zase další plodina  v už tak štíhlém osevním postupu. Proč je osevní postup tak štíhlý? Protože o nic jiného není plošně a globálně zájem.

Řepka vysává půdu úplně stejně jako všechny ostatní plodiny. Stejně jako pšenice, slunečnice, kukuřice, ječmen, oves, žito, cukrová řepa, hrášek a další. 

Dneska se na polích sv podstatě dokolečka střídá pšenice, řepka a kukuřice. Na části polí se ještě objeví ječmen. Na ještě menší ploše se objeví slunečnice, tu a tam se objeví technické konopí, mák a v teplých oblastech ještě cukrová řepa. Horské oblasti zase mají místo cukrové řepy oves a žito. 

V praxi to ale vypadá tak, že za desetileté období se na jednom poli objeví třikrát pšenice, dvakrát řepka, (nebo naopak - třikrát řepka a dvakrát pšenice) dvakrát kukuřice, jednou ječmen, jednou slunečnice a jednou něco z toho ostatního. Pokud se podaří završit boj proti řepce (a zatím je to na slibné cestě) dosáhneme toho, že místo řepky se vystřídá víckrát pšenice s kukuřicí. Se všemi důsledky pro erozi i sníženou diverzitu. 

Jsou sice zemědělci, kteří pěstují třeba i ostropestřec, dělají zelený hrášek pro konzervárny, pěstují dýně na semínka a podobně, ale to se dělá vždycky jen a jedině na smlouvu s odběratelem a odběratel toho zase tak moc nepotřebuje. V Polsku si to koupí laciněji. Tam jim nikdo nekecá do hnojení a postřiků a nikdo jim nebrání vozit to na náš trh. 

Takže já skutečně nebudu nikdy ten, kdo bojuje proti řepce. Dovedu si představit následky po vítězství.  A opravdu bych nechtěl bojovat proti něčemu, co naše zemědělství a diverzitu spíše zachraňuje než ničí. Ekologové ale bojují velmi srdnatě a podle mě do pár let budou slavit velké vítězství. 

Bohužel jsem si vědom, že má osvěta ohledně řepky jako normální plodiny i přes velké množství článků na Kydech zatím neměla patřičný dosah. 

Stejně tak asi nemělo moc velkou odezvu mé psaní o tom, že je nutné pole rozdělovat větrolamy a mezemi. Že je nutné orat, protože orba řeší 80% chemických postřiků, ale je bohužel dražší než ty postřiky. A pokud bude průměrný zemědělec prodávat korporacím, tak bude v jejich rukách. A pokud zákazníci budou od korporací nakupovat, tak budou mít to, co jim korporace nabízejí. 

Jediné v čem jsem uspěl, že to už slušně funguje alespoň na mých pozemcích.  Že dneska prakticky celou naší rodinnou úrodu bez problémů rozprodáme městským rodinám, které si nás našly.  Jezdí k nám pro brambory, ovoce, víno... i na ty zabijačky. Dělají si u nás marmeládu i kompoty. Tchán přibral několik nových záhumenků a jsme dychtiví nejen pronajímat, ale i koupit pozemky. Naše už splacené strojové vybavení má potenciál ještě na několik hektarů a pořád to budeme stíhat po práci. Zvládáme rostlinnou i živočišnou výrobu ve špičkové kvalitě s minimem chemie i zootechnických zásahů. Zvládáme to uskladnit i rozprodat. Máme malé náklady, protože toho málo potřebujeme zvenčí. 

A nejsme ve Vidlákově jediní. Už to dělají i další a pokud to takhle půjde dál, za pár let budou všechny malé záhumenky obdělávané pěkně postaru jak to má být pěkně radlicí a hnojem. A doufám, že na nich poroste i řepka, protože i my musíme mít něco, co přinese peníze a nepotřebuje to trvalou péči. Kdybychom tu měli tepleji, pěstovali bychom olivovníky... 

Lidi si prostě své vidláky našli a zatím to vypadá na slušný potenciál dalšího rozvoje. A mám stále neodbytnější pocit, že to tak je i jinde.  Státní aparát se sice bude snažit vidákům i jejich zákazníkům všemožně klást překážky, ale jakmile se kontakty jednou navážou, už se jen tak nezpřetrhají. Dokonce si dovedu představit i plnou legalizaci těchto aktivit podobně jak to zvládli vinaři či včelaři. 

Pokud to takto bude fungovat, tak se každá plodina dostane na stejné pole jednou za osm až deset let... tedy kromě pšenice. Ta se tam dostane dvakrát. Každé čtyři roky dostane pole mrvu a pokud bude připravena na jarní setí, tak na podzim se plevel vyhubí hlubokou orbou, protože z 30ti cm hloubky se už nedostane. Stejně tak si pole občas odpočine na jeteli nebo vojtěšce. Obilniny se prostřídají s olejninami, zeleninou, pícninami, okopaninami a  nějakou technickou plodinou. Všechno se vyplatí dělat. Buď na spotřebu nebo na krmení. Každý rok se něčemu zadaří. Půda se začne lepšit. Náklady jsou větší, ale prodej přímo spotřebiteli eliminuje celý ten dlouhý řetězec mezičlánků a kauflandů. Proto já dostávám víc a můj záklazník platí míň a nebo stejně. 

Už se to děje. Ve Vidlákově se daří pěstovat a prodávat. Není to na vytvoření nového eseróčka,  ale na rodinnou dovolenou "u móře" to stačí. Chtělo to jen přímé konatky mezi zemědělcem a spotřebitelem. A chtělo to dělat hodněkrát v malém, aby to bylo pod rozlišovací schopnost Velkého bratra. 

Do toho se dějí i převratné změny ve způsobu pěstování prakticky všeho ve sklenících jako na montážní lince. Je dost možné, že za pdeset, dvacet let zemědělství začne mizet z krajiny, která se bude znovu stávat divokou. Kolem vesnic bude kruh záhumenků, ale zbytek pohltí les či step. 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (45 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

se podařilo vytvořit společenské povědomí, že si pěstování vynutil Babiš a že bez jejího pěstování Agrofert zahyne. A na to se těší. Něco málo na tom možná v poslední době je, protože parlament prý odhlasoval pokračování v doplňování řepkového oleje do PHM, i když EU už prý od řepky couvá.
Každý, kdo jezdí místní lokálkou z našeho městysu do Lovosic, jede prostředkem Babišovo Lovochemie z jedné strany a z druhé fungl novou Babišovo fabrikou Preol z druhé (asi z roku 2010?). Továrnička je to pěkná, na břehu Labe, s vlastním malým přístavem, kterým dopravuje třeba i řepkové semínko, v zahraničí levně nakoupené. Odhaduji, že náklady na postavení Preolu byly asi 3 miliardy Kč, jezdí tam asi 150 lidí hákovat a před firmou stojí fronta kamionů se semínkem. Podle poslední účetní závěrky (2018) měla fabrika zisk po zdanění 163 milionů Kč a obrat asi 6 miliard a úvěry od bank asi 600 mega. Hádám, že bez těch 163 mega čistého zisku by se Agrofert určitě obešel. Ale nově postavená fabrika se odepisuje alespoň 20 let, takže snaha Pirátů stopnout v ČR přidávání řepky do PHM směruje samozřejmě k poškození EjBí zničením jedné z jeho investic. Myslím, že snaha je to marná, ta fabrika bude prosperovat dál, i kdyby se někomu podařilo zakázat pěstovat řepku.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Tak snaha nedávat bio do paliv sice piráti "rétoricky" je vidět, ale reálně, kdy to přikazuje EU a jecjih hlasování v parlamentu EU ukazuje pouze tu rétoriku, zvedáním tlapek pak dělají opak...

Zatím bez slepic

Řepka hlavně dával falešný erotický inzeráty za svojí bejvalku a ještě to drze zapíral. Nakonec když mu naskočila žilka, byl v tom kus hrdinství, zůstat mu v cestě... ;)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

A tohle je přesně to, proč sem chodím! Informace z první ruky o oblastech, o kterých toho vím minimum. A s použitím zdravého selského rozumu. Díky!

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vidím to nemlich stejně

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

ale ráno to napravím. Selský rozum už mi reaguje jenom na světlo.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

bo máme živý koncert u Spotify.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Nevíte Vidláku, před časem se v tisku probíralo, že semena pro pěstování budou moci být jen "certifikovaná" (či jak) z oficiálních pěstíren (typu monopolů Monsanto,), které jediné dosáhnou na certifikaci. (podobně jako u léků).
Taky by mě zajímala jedna věc, která s tím ovšem nesouvisí. Kdysi na nějaké Eko výstavě v Liberci brojila jedna slečna proti "hybridním" semenům s tím, že se z nich dají vypěstovat plodiny, ale ne už další semena pro pěstování (ty si opět musíte koupit), zajímalo mě tedy jak se ty hybridní semena "vyrábějí1", když z hybridních semen se už žádná hybridní semena vypěstovat nedají. Na to mi už rozumnou odpověď nedala. Nevíte tedy jak je to s těmito semeny?
Děkuji J.K.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Z toho co vím já (Vidlák určitě o několik řádů více), tak je výnosnost, kdy máte "matku+otce o nějakých vlastnostech a vám prodají dítě co má super vlasnosti=výnosnost/odolnost apod.", když ale vezmete ono dítě a jeho potomky, máte degeny co mají malou výnosnost a odolnost proti skoro všemu. Jinak řečeno bych hádal (proč tomu tak je), blízké příbuzenství jako u habsburgů???

Takže jako strojař bych to hádal k výsledku, že staré semena co byli rozmanité geneticky, měli relativně dobré vlastnosti jako odolnost, výnosnost, obsah látek, že chleba+voda stačil jako výživa je dnes pryč. Nahradili to semena, co dají 10x vyšší výnos, ale ubyl obsah látek, takže chleba+voda=nemoc z nedostatku životu péotřebných látek.
Asi bych to přirovnal jak to chápu já, že 1 rajče ze zahrádky co má chuť se rovná 10 rajčatům z obchodáku, dostanu tu samou výživnou hodnotu, jenom je podstatný psychologický rozdíl, mám o 9 rajčat méně...

Je to stejné jako když dneska čtu, že za komunistů nebylo maso, ale nikdo mi neřekne, proč podle statistiků byla jeho spotřeba 2x větší, když se nedalo koupit :-o :D a narozdíl od té doby jsme x kráít tlustější? Asi více pohybu a museli jsme makat?
Jinak řečeno, to jedno rajče nám k životu stačí, ale chceme 10 rajčat, protože víííííce je přeci lépe a je lepší mít 120kg než 80kg živé váhy, když se díváme na váhu jak na ní stojíme :D

P.S. Přeháním, ale jako princip sem se trefil? Vidláku nebo jsem stejně blbej jako ta slečna v Liberci, tedy, že se mi to nelíbí, ale vím o tom prd jako ona??? :D

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Assi a Josefka,
u rostlin se hybridy většinou množí řízky. Pokud ze semen, pak další generace má málo semen. Podívejte se na jablka ze supermarketu. Pokud si je rozkrojíte a spočtete semena v něm, zjistíte, že jsou v jednom jablku třeba dvě semena slušné kvality, dvě třeba zmršená a nedozrálá (možná nestihlo jablko dozrát, možná jich má hybrid tak málo). Takže hybrid má prostě jen velmi málo semen velmi špatné kvality. Neplatí, že nemá semena žádná.
A u rajčete toho obrovského ze skleníku je to z větší části voda. Máte rybíz? Zkuste jej 2-3 dny před sklizní pořádně zalít. Bobule se nalijí a rázem máte dvojnásobný výnos v kg, ale chuť se rozředí. Pravda je taková, že v hypermarketech prodávají většinou vodu v tisíci různých podobách - v šunce, ovoci, zelenině, balenou, ...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Za socializmu že byla vyšší spotřeba masa? Snad hovězího, ale celkově byla spotřeba věpřového, drůbežího a hovězího nižší než v současnosti.
Viz.: https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/maso-zelenina-oleje-s…

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

Kdo jsme abych spochybnil Idnes, ale protože jsem šiřitel fakenes, tak jsem se podival na statisticky urad a jeho data.

Spotřeba nejvyšší 48-dnešek
Vepřové: 1990 (druhé nejvyšší číslo spotřeby 1989 a vlastně celé 80desátky ;) )
Hovězí: 1987 (nevyšší celé 80desátky ;) )
Telecí: 1953 (zde pro mě překvapení 50sátky)
Skopové: 1959 (to samé u u skopového 50sátky)
Drůbež: 2005 (nárůst jak kráva po revoluci)
Zvěřina: 2008 (zde bych hádal koreluje s přemnožením v leísch, že by myslivci kecali a zvěř se přeci jenom přemnožila a je tedy víc zvěřiny...)
Králici: 1984 a 1971 (u toho je to plus minus stejné)
Vnitřnosti: 1987 (70sátky + 80 desátky nejvíc, pak pokles na uroven 50sátek)
A dodám, že podle číselných řad, není pravda, že spotřeba hovězího a vepřového byla nižší jak v současnosti, pokud teda nebudeme mluvit o 50 letech, ale to bych se tě zeptal, na západě do byla po válce jak... Ale je to o tom, jeslti věřit ČSU datům, tedcy přesněji mě co šíří fakenews nebo redaktoru Idnesu, co ti píše pravdu ;)

A je otázka proč je nárůst u drůbeže a u ostatních pád, já bych dodal, že cena, kdy dojdeš do obchodu a peněženka vs cena ukáže jestli vepřoivé/hovězí nebo kuřecí...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Jsem holt rebel, zase jdu proti proudu a mám něco mimo téma.
Asi před 2 týdny jsem se tu dostal do diskuse o tom, že ani když má člověk legální zbraň, nestihne na útočníka vystřelit, protože civilista je hloupý, pomalý, retardovaný (už proto, že má zbraň). Diskuse byla rozsáhlá, po událostech v Ostravě, jistě si ji pamatujete.
Nyní je dostupná zpráva o střelbě v kostele v Texasu, doplněná o video. Na něm je vidět, že útočník vytáhne dlouhou zbraň, začne střílet, podle článku stihne jednoho člověka zastřelit a jednoho těžce zranit, ale dál se nedostane, protože střelba je opětována ze strany civilistů, a to přesně na vzdálenost možná 8-10m. A z davu se začínají oddělovat další ozbrojení civilisté, takže i kdyby ho první rána nesejmula, rázem proti sobě má celkem slušné motostřelecké družstvo (teda s krátkými zbraněmi). Doufám tedy, že život sám ukázal míru relevantnosti argumentů místních pacifistů....

No, ono vůbec ten výběr místa - zkoušet takové akce zrovna v Texasu, to je na Darwinovu cenu...

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

Třeba chtěl spáchat sebevraždu a jako věřící člověk nemohl použít jiný způsob. Husa na provázku kdysi citovala básničku:

Toto je levé ucho a malík pravé ruky
Toma Parkera a jeho dcery Muki.
Chtěje své dítě odnaučit strachu,
šel s ním se svíčkou do skladiště prachu.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ani nevíte, jak se mi zatetelila dušička blahem. Samozřejmě ne z toho, že se střílelo v kostele, z toho, že byli zabiti a zraněni nevinní lidé! Ale z toho, že se konečně v "přímém přenosu" ukázalo, jaký je rozdíl mezi zásahem ozbrojené veřejnosti a čekáním na policii.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

v praci se skoli kazdy na prvni pomoc pred prijezdem zachranky,
BOZP skoli jak hasit a zdolavat pozar pred prijezdem hasicu

a protoze je to stale castejsi tak se budeme ucit jak se branit pri napadeni nebo strelbe, nez prijede policie

proste jak v podobnych situacich prezit, nebo zdolat utocnika po dobu 10 minut

podobne jako zachrana zivota, nebo haseni i prvni minuty pri obrane rozhoduji,
kdyz nekoho nechate prvnich pet minut bez pomoci muze vykrvacet, nebo prijde o mozek bez kysliku, kdyz nechate horet maly plamen tak za par minut je to neuhasitelne,

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud se plebs pobíjí mezi sebou a neohrožuje elitu, elitě to nevadí. Jak řekli v Černých baronech: "Lidí je na světě jako sra..."

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

a k tématu - pro mě je článek velmi překvapivý, vždycky jsem si myslel, že řepka a kukuřice jsou nejhorší pro erozi půdy. Ale samozřejmě věřím odborníkovi, já pěstuju jen rajčata ve skleníku :-).
Samozřejmě podobně, jak už tu psal LGM, taky mám ve svém okolí lidi, kteří když vidí žlutou barvu tak s pěnou u úst vykřikují : To je všechno Babišovo, to je strašný, ničí celou zeměkouli, tobě to nevadí? No nic, otřu jsi poprskaný brejle a jedeme dál.

Průměrný počet slepic: 3 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Souhlas s tím, že se řepkou se bojuje hlavně proto, že Ježibabiš.
Každý bojovník by měl vědět, že řepka do paliva je vynález EU a tam taky plakat.

Co se včel a včelařů, řepka bývá vítaná, med z ní je kvalitní a chutný, pouze odběratelé jej pro obavy z chemie nepreferují. Včely ji preferují, jsou za ní schopné letět 5km. Měli jsme ale u nás hlavní včelu, předsedkyni Machovou, ta nám mimochodem sdělila, že snahou šlechtitelů řepky je, aby řepka včely nelákala - nedávala nektar a tak odpadly problémy s úhyny po aplikaci postřiků.
V normální krajině se včely obejdou bez řepky, ale uprostřed lánů monokultur bez stromů asi ne.

Moje hlavní výhrada proti řepce - mnohonásobné použití chemie.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Včely mají řepku rády, protože nic jiného není. Samotná řepka včelám nevadí, ale vadí ty postřiky pesticidy, co jsou při jejím pěstování použity. Některé ani nektar nedonesou do úlu a jiné jsou jedem (neonikotinoidy) oslabeny, takže pak uhynou na včelí nemoc, což se už nedá prokázat jako příčina. Řepka je v tom poněkud nevinně. Stejný problém postihuje divoké čmeláky.
A příčinou jsou především vyšší náklady, které sebou vhodnější aplikace postřiků nese.
https://echo24.cz/a/iPif2/vcely-umiraji-v-lanech-repky-pestitele-jim-mi…
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/za-ubytek-vcel-v-anglii-muze-…

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Řepka se pěstovala i za komunistů,ale tak z 10% dnešního stavu.
I to přihnojování řepkou se provádělo.
Z polí se snížilo pěstování,cukrové řepy,krmné řepy,brambor,zelenina,len,jetel,vojtěška,ječmen jenom pro sladovny,žita je také málo,ovsa také.Proto nám bylo doporučeno EU,pěstovat řepku a kukuřici,aby tolik půdy neleželo ladem.
Jsou náznaky,že EU upouští od přidávání řepkového oleje do PH,ale zatím se to neděje,spíš se dávka zvyšuje.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pro půdu i zemědělce by skoro bylo lepší vrátit se k trojpolnímu hospodaření a nechat třetinu polí úhorem. Místo dotací na pěstování by mohla být dotace na úhor. Pomohlo by to přežití hmyzu a odpadly náklady a čas s třetinou polí.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Úhor by znamenal zvýšení používání herbicidů, resp. nezbytnost hluboké orby.

Zatím bez slepic

In reply to by Ziim (neověřeno)

Trvalý odkaz

je ale to, co dnes udusaná půda potřebuje.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Řepka sama je dobrá meziplodina nebo předplodina. Aby dorostla do věku, kdy dává semínko, musí se chemicky ošetřit proti asi 50 chorobám, co ji ohrožují. A právě ty pesticidy použité při jejím pěstování dělají ta negativa. Při pěstování bez chemie zase nejsou výnosy.
https://manipulatori.cz/racionalne-o-repce/
Problém je, že je řepky moc. Při tak častém pěstování dojde vždy k otrávení půdy, ve které se bioorganismy nestihnou obnovit při pěstování jiných plodin a výsledky vidíme v horší schopnosti půdy zadržet vodu.
Řepky je zkrátka příliš mnoho, ale doporučila ji EU společně s kukuřicí, která už erozní vlastnosti má coby širokořádková plodina ze všech rostlin nejhorší.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Chválím.
Pak se někdo diví úhynům včel,pak ani ten med není tak kvalitní.
Co ještě s tím udělá nově zaváděná daň pro motorové vozidla.
S řepkou je to podobný kšeft,jako s FE a bioplynkami,dotace.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zajímavé by bylo, až by se obchod s řepkou střetl s obchodem s elektromobily, které už řepku do motorů potřebují leda na mazání. Je to jen další způsob, jak z lidí tahat peníze a s ekologií to nemá vůbec co dělat.
Když víme, že EU doporučila pěstování řepky a kukuřice, a vidíme, co to způsobuje s půdou, začínám trpět klimatickou úzkostí ze zelené politiky EU a všech těch jejích plánů.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Živý organismus je chodící perfektně organizovaný chemický stroj. A o takové "chemie" pro zemědělství jste už slyšeli? www.biofitos.eu. JD

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

Neznal jsem a děkuji za odkaz.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

tisíc mrtvých včel
všude včelí lebky,
kosti z jejich těl.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Vy si z toho děláte srandu,ale naši včelaři z Krušných Hor, toho času bez včel by Vás nepochválili. Včely jim zmizely bez ostatků, žádné lebky, ani kosti ba ani sosáčky. Napodzim šli dělat cosi do úlů a ty kompletně prázdné, neví čím to. Jak by řekl Havel, konečně se zbavili těch komunistických, eh, co to tárám, kapitalistických včel a můžou si pořídit nové imperialistické (zřejmě nejvyšší level).

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

V létě jsem byl u Telče v babišově fabrice na vuřty, známý tam hlídá. Kolem byly lány řepky a po zemi (betonu a asfaltu) ležely tisíce mrtvých včel. Tak jsem si to připomněl.

Zatím bez slepic

Váš známý, hlídač Babišových vuřtáren, by si zasloužil mimořádnou odměnu za neúnavný boj s nálety loupeživých vuřtožravých včel.
Neproklouzla mu nejen myš, ale ani včela.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

si běžkaři mazali skluznice. A jaký tam máte nebezpečný spad ze sousedního saska nebo braniborska. Nebo nějakou skládku říšského odpadu na prameništi.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Může to klidně být nedostatkem potravy, chemií používanou při pěstování jiných plodin, nebo jen tím, že na louce nevykvetly žádné květy. Nebo jich nebylo dost. Známý také nemá žádné oddělky u včelstev.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

po potravě pátrá
předčasně ji klepne
odejdou jí játra.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

To, že chemické prostředky na ochranu rostlin škodí včelám i lidem je nesporné.
Do jakého procenta se na průšvizích se včelami (či jejich záhadném mizení) podílí konkrétně postřiky na Babišovu řepku už zřejmě tak jasné není. Vypadá to, že se jedná o souběh více faktorů.
Ale vsadím boty, že po případném převodu Babišova vlastnictví do rukou anonymního zahraničního vlastníka prudce poklesnou rizika a prudce se zvýší ekologická prospěšnost pěstování řepky.
******************
Dostal jsem nápad, jak významně zvýšit svou životní úroveň a postarat se o svou zdravou výživu z ekologického malozemědělství.

Přivedl mě na to neznámý Kanaďan, jemuž za to děkuji!

"→ „kompulzivní gambler“ žaluje kanadské kasino Caesars Windsor a ontarijskou loterijní komisi za to, že ho nechali hrát… a prohrát 260 tisíc dolarů… chce po nich nejen náhradu „škody“, ale také odškodnění ve výši 381 tisíc dolarů… fascinující… " , píše Spencerová.

Jako kompulzivní čtenář Vidlákových kydů jsem se rozhodl jej žalovat o náhradu ušlé potenciální mzdy za několik tisíc hodin času, které jsem již na Kydech vinou jím vyvolaného návyku strávil.
Plus odškodnění za psychickou újmu ze zjištění, že Vidlák a někteří další píší lépe než já.

(Škody za počáteční drobné škody na kardiovaskulárním systému z četby Škebly mu počítat nebudu, protože co mě nezabije, to mě posílí a občasná střídmá konzumace Scallopových perlových výměšků významně zvýšila moji imunitu proti blbostěm, takže bych měl vlastně oběma platit)

Pokusím se nejdříve o mimosoudní vyrovnání s Vidlákem, spokojil bych se s pravidelnými bezplatnými dodávkami jeho biopotravin a hlavně bioalkoholických bionápojů.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

Nečtěte tento diskuzní příspěvek:
Moc nejásejte, my zase budeme chtít odškodnění za čas strávený čtením Vašich diskuzních příspěvků! :)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Hejtman (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já proto svoje příspěvky zásadně nečtu, protože jinak bych se nedoplatil!

Mimochodem, nějaké nectné ošklivé kačátko mi za ten příspěvek původně přidělilo pouhou JEDNU (!!!) slepici. Z drzé lázeňské veverky jsem se proměnil v zuřícího lázeňského tchoře a přidělil si PĚT slepic. Okamžitě mi někdo zase ty dvě mnou pracně osobně naklikané ukradl. Tak jsem si zase přiklikl svých pět....A co nevidím? Zase mi někdo ty dvě sežral!

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Černé prase v řepce žije
v kořínkách si rádo ryje
usmívá se, chrochtá blahem.
Nevadí, že lán je vrahem
zvěře, hmyzu, půdy...
Jenom se ptá: kudy?
Kudy do dalšího lánu
ať mi auto nedá ránu,
to jediné mě v světě trápí..
ani ne ti s puškou chlapi
s kloboukem a v kamizole.
V noci zajdem na kobzole.

Průměrný počet slepic: 2 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

U té řepky to včely dostanou naplno.
Pak jistě víme,nemají se kde jinde obalit,někdo říká napást.
Jak jsem psal,květenství se neudržuje,ač polními plodinami,travními porosty,kde se nenechá tráva kvést,seká se všude moc brzy,už ani ty lesy moc nekvetou,kdy se říkalo,lesní med je nejkvalitnější.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Medovice z lesa je vlastně sladký výměšek mšic. Ty vyhnal kůrovec a suché stromy (nemají se kde napást), tak je jich málo.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Velké žluté rodné lány
jste ve znaku mojí strany
Ano bude líp
není medu z lip.
Lány velké žluté rodné
insekticid včele bodne
Ano bude líp
není medu z lip.
Lány velké rodné žluté
je to kruté, i ty Brute...
tumáš kilo
líp už bylo.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Ten rok je žena vždy opuchlá a kýchá. Na autě mám plynový film, který nejde smýt jen vodou. Řepka je dost cítit, tedy mně spíš smrdí, No a navíc ji každých 14 dní něčím stříkají. Včely a motýly na zahradě skoro nevidím, občas bzunkne čmelák. Jinak je na tom poli občas i ječmen, kukuřice a když pohnojí hnojem, tak i řepa. Nikde jinde v Evropě, a to je vidět i z letadla, není řepky tolik a navíc na tak ohromných souvislých plochách. Takže za mne, nemám řepku rád! Další problém je i v přidávání metylesteru z řepky do nafty. To je prasecina jak technická, tak ekologická. Za to může EU, její dotace a posedlost ekologií, hlavně ale prachy, neb s ekologií to nemá nic společného. Když jsem viděl ta těsnění a naleptané hadice(dá se zřejmě vyřešit materiálem) v rozebraném autě. Motor taky nevypadal zdravě. K tomu je třeba říct, že kdo topí naftou, hlídá si aby ji neměl s řepku, neb se to kazí v nádrži. No a v neposlední řadě, když vidím kolik toho nejezdí po poli ty obrovské traktory s postřikem každých 14 dní..... to i Vidlák musí vidět, že ekonomicky to vydrží jen díky dotacím. Takže mne ten článek moc nepřesvědčil a jsem toho názoru, že všeho s mírou...

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

Souhlasím s Vámi, že o tu míru se také jedná a důsledky by bylo třeba probrat více a komplexně.
Starý článek, ale k zamyšlení maličko pomůže:
http://denikreferendum.cz/clanek/23130-politicka-ekonomie-repky-aneb-po…
Odtud:
"Vyšších výnosů na hektar se dosahuje daleko většími dávkami hnojiv a robustním užitím pesticidů, několikanásobným oproti jiným plodinám.To, co cpeme na řepková pole u nás, by si v Rakousku nikdo nedovolil, řekl nám drobný soukromý zemědělec, který sám pěstuje řepku asi na pěti hektarech z třiceti, jež obhospodařuje."

Zatím bez slepic

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.